- Na severu Čech existuje pivovar, který by se s trochou nadsázky vešel do většího bytu či rodinného domku. Místo velkých tanků tam totiž sládek obchází nádoby o velikosti větších demižonů. Rarita se skrývá v budově Chmelařského institutu, dříve Výzkumného ústavu chmelařského, na okraji města Žatce. Vaří se tady pivo pro výzkumné účely. To znamená, že se tu zkouší různé odrůdy chmele, včetně úplně nových nebo cizokrajných, a jejich různé kombinace. A odběratel? Degustační komise. „Od běžného pivovaru se lišíme hlavně tím, že se tu pivo nepasteruje. V běžném pivovaru pasterování neboli prudké zahřívání zajistí trvanlivost piva. To u nás to není nutné. Jinak se zdejší výrobní postup od klasické výroby neliší. Máme tu varnu, spilku, sklep a stáčírnu,“ říká sládek výzkumného minipivovaru Jan Hervert. Výzkumný žatecký pivovar uvaří pro srovnání asi dvěstěkrát méně piva než průměrný regionální pivovar. V konkrétních číslech jde o padesát litrů v jedné várce. Pracuje tu přitom prakticky jediný člověk, a to samotný sládek Hervert. Vaří čtyři dny v týdnu, na pátek připadá sanitární den. Výzkumný pivovar slouží už asi třicet let, své postupy si tu mohou otestovat v malých množstvích dokonce i pivovary samotné. Zdejší pivo se proto také nijak nejmenuje, jednotlivé uvařené vzorky se označují pouze čísly. Ačkoli už v Žatci zkoušeli leccos, stejně se podle Herverta vždy ukázalo, že nejlépe chutná pivo vařené z chmele odrůdy žatecký poloraný červeňák. Používá ho ostatně například Budvar v Budějovicích či Prazdroj v Plzni. Další podobné malé výzkumné pivovárky už jsou u nás ale jen dva – na Vysoké škole chemicko-technologické a ve Výzkumném ústavu pivovarnickém v Lipové. Ty však neexperimentují jen s chmelem, ale třeba i s různými druhy sladů.
Kategorii Polotmavých piv vyhrál v únoru 2011 na prestižních Slavnostech piva Tábor tmavý filtrovaný ležák z pokusného pivovárku Chmelařského institutu Žatec. Minipivovárek Chmelařského institutu v Žatci vařil svá piva, která se dostávala za brány výzkumného ústavu spíš jen ve formě darů, především z vlastního chmele. Chmelařský institut se věnoval pěstování a šlechtění chmele – aby mohl pěstitelům nabídnout co nejlepší odrůdy vhodné pro pivovary, v malém množství si vyráběl pivo pro pokusné účely.
Institut má zakázáno prodávat pivo.
Život pivovárku začal roku 1963. Varnu a její technologickou část dodaly Pacovské strojírny v roce 1982. Jedna várka je o obsahu 60 litrů sladiny a konečných 50 litrů mladiny. Uvaří se cca 130 várek za rok. Piva zde nemají svá jména, jde jen o to jaká odrůda chmele byla použita. Spilku tvoří několik válcových vertikálních otevřených nerezových nádob opatřených čísly. Kvasinky se tady používají budvarské. Vedle přes chodbu je ležácký sklep, v němž běžné sudy suplují ležácké tanky.
Minipivovary jsou v Česku stále oblíbenější. Roste ovšem nejenom jejich popularita, ale také jejich počet. Vznikly proto i speciální ocenění pro jednotlivé minipivovary. Řadu z nich získal tzv. pokusný pivovar v Žatci, přestože na jeho výrobky běžný spotřebitel vůbec nenarazí. Jsou určeny pouze degustátorům, kteří testují kvalitu chmele. Žatecký pokusný minipivovar je výjimečný objemem, ve kterém vyrábí – do nerezových kádí ve sklepě se z varny dostane jen padesát litrů piva denně. Na výsledky ochutnávek odborníky však čekají producenti celého moře piva – velkoproducenti v Česku, ale například i Japonsku. Hlavní, oč se degustátoři a následně velkovýrobci zajímají, je použitý chmel. „V samotném pivu ověříme kvalitu chmele,“ popsal v dubnu 2012 sládek z žateckého Chmelařského institutu Jan Hervert. „Vyšleme signál velkým pivovarům a řekneme: Máme nový chmel,“ dodal. Vyšlechtění nového typu chmelu od semínka po první hlávku trvá patnáct let. Vyměnit odrůdy na chmelnicích za lepší lze ale podle pěstitelů během tří let. Nového favorita už degustátoři mají. „Bude to tajná zbraň pro budoucnost,“ podotkl Vladimír Nesvadba z Chmelařského institutu. Nový chmel má být srovnatelný se slavným žateckým poloranným červeňákem. Bude ale odolnější a výnosnější. (zdroj: ČT24 )
|