Historické pivovary Podblanicka

Podblanicko je jeden z nejmalebnějších koutů Středních Čech. Je to kraj malých říček a ještě menších potoků, kraj kopcovitý s hojností lesů, luk a polí, kraj, jehož středobodem je památná a mýty opředená hora Blaník, přesněji Velký Blaník (632m n. m.).

Pahorkatina s vyčnívajícími vršky zalesněných chlumů, nevelké vesničky dole, ve kterých nechybí klasická náves, rybník s rákosím, hospoda a ne vždy otevřená prodejna se smíšeným zbožím.

V historických záznamech regionu nalezneme spoustu stop dávné pivovarské historie.

Pivovary, na které dohlédnete z dřevěné rozhledny na kamenitém vrcholu osobité hory, mají mnoho společného. Byly postaveny v rámci hospodářského dvora šlechtického sídla, mohly se chlubit slušným odbytem ke konci 19. století, provozovaly je nájemci a většinou sládci v jedné osobě, do nového století vstupovaly často s technologií založené na ruční práci, přesto zásobovaly okolní hostince až do časů Masarykovy republiky.

Putování začneme přímo pod bájným Blaníkem v městysi Louňovice.

Nejstarší dějiny obce na jihu benešovského okresu jsou úzce spojeny s osudy ženského kláštera, který byl založen roku 1149 mnichem Jindřichem v tehdy pusté krajině jako protějšek želivského kláštera. Kolem církevního sídla bylo posléze vybudováno hospodářské zázemí, v rámci kterého je již roku 1350 doložena výroba piva. Louňovický pivovar je tak nejstarší na celém Podblanicku.

Klášter premonstrátek zanikl roku 1420 na samém počátku husitských válek, kdy byl Žižkou vypálen. Tím ustaly i várky zdejšího piva. Pivovar byl potom obnoven až někdy v 16. století, kdy se již ocital ve světských rukách.

Na místě bývalého kláštera vznikla tvrz, později přestavěna na renesanční zámek.

Čtyřkřídlá budova zámku se rozkládá okolo obdélníkového nádvoří s vnitřní arkádovou chodbou dvou nádvorních průčelí. Uvnitř zámku je k vidění expozice věnovaná Louňovicím, Blaníku a archeologickému výzkumu bývalého kláštera. Najdete tu i informační centrum.

Po vlastnických peripetiích přešlo panství ke konci 17. století pražskému arcibiskupství, které vlastnilo louňovický statek a lesy až do roku 1924.

Klasicistní budova pivovaru byla postavena přímo pod zámkem v letech 1836–41. Velice znám je snímek pivovaru s Pivovarským rybníkem vepředu a budovou zámku vlevo nahoře. Podobný pohled můžeme vidět i dnes.

Po svém dokončení byl podnik pronajímán a jedním z nájemců (Václav Langmajer) nakonec i odkoupen. Výroba nepřesahovala hranici 2 000 hektolitrů uvařeného piva. Například v hospodářském roce 1921/22 vystavili v Louňovicích 1 800 hl chmelového moku. V třicátých letech 20. století a během Protektorátu produkce poklesla pod 500 hektolitrů ročně. Pivovar se blížil ke svému konci.

V roce 1942 byla výroba piva zastavena.

S pivovarem souvisí i velká budova sklepení, stojící po pravé straně silnice směrem na Libouň u výjezdu z Louňovic.

Je úžasné, že se do louňovického pivovaru po téměř sto letech vrátila výroba piva. Za vším stojí rodina Špácalů, která po letech domovarnických v roce 2019 začala s oficiální výrobou světlé jedenáctky. V srpnu 2019 ji návštěvník obce mohl ochutnat například v restauraci Pod Blaníkem na náměstí J. Žižky, popř. si místní pivo odvézt s sebou v PET lahvi.

Pivo se tak opět pod Blaníkem vaří a rytíři mohou zase klidně spát.

Za další stopou pivovarské historie musíme překonat sedlo mezi Velkým a Malým Blaníkem. Na široké ploché vyvýšené ostrožně východně od potoka Brodce, na jihovýchodním okraji chráněné krajinné oblasti, se rozkládá obec Načeradec. Je raně středověkého původu (první zmínka r. 1184) a zvídavý turista zde nalezne upravené zbytky tvrze (nyní úřad městyse) i veřejnosti nepřístupnou budovu zámku na náměstí.

Někdy před rokem 1620 v rámci vrchnostenského hospodářského zázemí v dolní části obce se začalo vařit pivo. Panství včetně pivovaru bylo v majetcích různých menších šlechtických rodů a velmi často střídalo vlastníka.

Jak píše Pavel Jákl ve své knize Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a Slezska, výstav Panského pivovaru v Načeradci se na konci 19. století pohyboval kolem třítisícové hranice, v novém století však již odbyt poklesl, blížil se k 1 500 hl za rok. Podnik byl povětšinou pronajímán.

Vařilo se tu například pivo Blanický Granát. Sklárna ve Slavětíně u Načeradce vyráběla pro potřeby pivovaru lahve.

V rámci první pozemkové reformy v roce 1925 získala zámek a statek s pivovarem a lihovarem Družina válečných poškozenců. Výroba piva byla zastavena v roce 1928.

V roce 2019 šlo přestavěnou budovu načeradeckého pivovaru najít v místní části Podolí na břehu potoka Brodec, v rámci „průmyslového areálu“.

Za další pivovarskou vzpomínkou kraje se musíme vrátit zpět do Louňovic a poté se vzdálit masívu Blaníku po hlavní silnici ve směru Votice. V místech, kde se krajina začíná zvedat, aby si zasloužila lidové pojmenování Česká Sibiř, najdete městečko Jankov. První písemné, a tedy i věrohodné zprávy o něm, nalezneme už ve 14. století.

Zdejší tvrz založili rytíři z Vlašimi na rovince, těsně pod hrází rybníka, příznačně pojmenovaném Hrad.

Velice významně, ale zároveň tragicky, se obec zapsala do evropských dějin 6. března 1645, kdy se v jejím okolí odehrála krvavá bitva třicetileté války mezi rakouskou a švédskou armádou. Bitva skončila drtivou porážkou Rakušanů a na bojišti zůstalo 7000 mrtvých.

Podle popisu tvrze z roku 1665 byly v přízemí pivovar a vinopalna. Tvrz byla po vystavění zámku v Ratměřicích roku 1706 vrchností opuštěna a zanedbávána. Roku 1785 byla zčásti zbourána a přestavěna, pivovar odtud přeložili o trochu dále západněji.

Jako v Načeradci i zde zaznamenáme časté změny vlastníků panství. Pivovar byl rovněž většinou pronajímán. Posledním, jež jankovské pivo vařil, byl J. Kohlmünzer. Varny tu vyhasly v roce 1923.

Na existenci dávného pivovaru dnes upozorňuje zastávka autobusu „Jankov, pivovar“. Za lesíkem je vodní plocha známá jako Pivovarský rybník a vedle ní budova přestavěného pivovaru. V roce 2019 zde byla sběrna kovového odpadu.

Pivovarské vzpomínání na malebný kraj v jihovýchodním koutě Středních Čech skončí v největším sídle regionu, ve Vlašimi.

Původní hrad byl založen na ostrohu nad řekou Blanicí kolem roku 1300 spolu s tržní osadou.

Jak uvádí Pavel Jákl ve své publikaci, první písemná zmínka o zdejším pivovaru je z roku 1546, kdy rod Trčků prodával tehdy již zámek s pivovarem. Dokonce k roku 1403 je doložena chmelnice a z roku 1549 známe sládka Václava z Načeradce.

Vlašimský pivovar byl asi původně umístěn v kulaté baště a obou jednopatrových objektech přistavených k baště v severovýchodní části předhradí ve svahu nad řekou Blanicí. Sklepy neboli lednice byly pouze pod zámkem. Led byl přivážen na zámecké nádvoří a nízkým oknem s kamennou zárubní se házel do lednice. Hlavními odběrateli byly panské šenky ve Vlašimi a v okolí. Jejich sít se měnila koupí nebo prodejem vesnic samotných.

Po změně stylu šlechtického sídla z hradu na zámek byly příkopy zasypány a pivovar se stal součástí dvora pod zámkem.

V roce 1817 začala vrchnost pivovar pronajímat a výroba ve vlastní režii skončila. V roce 1860 byl vybudován nový modernější pivovar. Působila zde řada sládků velice pestrého původu, mnohdy známých osobností tehdejšího pivovarnictví.

Na přelomu století se produkce pohybovala kolem 8 000 hektolitrů. Po prvoválečném poklesu se k osmitisícovému výstavu opět panský podnik vrátil. V roce 1929 proběhla přestavba pivovarských budov. Rekord výroby padl kupodivu v době druhé světové války, 8 706 hl v roce 1943.

Po změně stylu šlechtického sídla z hradu na zámek byly příkopy zasypány a pivovar se stal součástí dvora pod zámkem.

Umístění ve stísněných prostorách zámeckého areálu další rozvoj provozu limitovalo. Pivovar tak zůstal na úrovni místního podniku.

Rod knížat Auerspergů vlastnil pivovar do roku 1945, poté v letech 1945-1946 zde byla národní správa, v období let 1947-1949 se vlašimské pivo vařilo v režii města.

Po změně stylu šlechtického sídla z hradu na zámek byly příkopy zasypány a pivovar se stal součástí dvora pod zámkem.

V létě 2019 na vlašimský pivovar vzpomínala v rámci opraveného areálu zámku už jen rekonstruovaná budova hvozdu.

Zdroje:
Pavel Jákl: Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a Slezska, I. díl – Střední Čechy
Zbyněk Likovský: Pivovary československého území 1901-19
http://www.podblanicko-mujkraj.cz/podblanicko/
http://www.naceradec.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=10099&id=1229&n=pivovar%2Dnaceradec&p1=1266
hrady.cz
August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze království českého
https://dvojka.rozhlas.cz/magicka-hora-a-vyslanci-z-temnot-stanislav-motl-odhaluje-zahadu-spojenou-s-7898568
Josef Moudrý, Jan Svoboda: Vlašim nejen na starých pohlednicích