Jak zanikal pivovar ve Vyškově

V roce 1680 byl z nařízení olomouckého biskupa Karla z Lichtenštejna dán do provozu pivovar ve městě Vyškov. V květnu 2017 se bohužel jeho dějiny uzavřely.První písemná zmínka o Vyškově je doložena v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141. Roku 1248 byla osada povýšena na město a o něco později Vyškov připadl olomouckým biskupům, jimž patřil až do 19. století.

Biskup Tas z Boskovic obnovil roku 1460 vyškovským měšťanům várečné právo zaniklé v husitských bojích, je zřejmé, že se ve Vyškově vařilo pivo již před těmito válkami. Várečné právo bylo opětovně městu Vyškovu písemně potvrzeno v letech 1498 a 1588. V roce 1680 byl z nařízení olomouckého biskupa Karla z Lichtenštejna dán do provozu pivovar v místě současného. Olomoucké biskupství vedlo podnik ve své režii až do října 1855. Od této doby byl pivovar pronajat různým nájemcům, což trvalo až do roku 1945.

V roce 1945 byla dána firma nájemce pod národní správu. Vyhláškou ministryně výživy ze dne 18. října 1948 byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn Vyškovský pivovar a sladovna, provozovaná nájemcem firmou Dr.Landsmann & Janda, Vyškov (majitel Arcibiskupství olomoucké). Později byl zestátněný pivovar sloučen do národního podniku Jihomoravské pivovary.

Znárodnění v roce 1948 značku poškodilo. Ve Vyškově přišli o tradiční odběratele z jihu Moravy a Brněnska, ve varnách se vařila jen slabá piva. To se změnilo v druhé polovině století, kdy začala stoupat poptávka v Brně a dříve odepsaný pivovar prošel částečnou modernizací.

Ode dne 16.1.1994 byl vyškovský výrobce piva součástí a.s. Jihomoravské pivovary (od 5.12.1996 bylo jediným akcionářem Ministerstvo zemědělství ČR).

Tři sta dvacet let uplynulo v roce 2000 od založení pivovaru. K této příležitosti pivovar vyrobil speciální výroční pivo Jubilant (polotmavý speciální 13 % ležák; alk.: 5,7 %).

Pivovar navařil v roce 2000 oproti předcházejícímu roku o 3,5 % více. Téměř 60 % výstavu přitom tvořila světlá jedenáctka Džbán.

O tři procenta méně piva než v roce 2000, necelých 76 000 hl vystavil pivovar v roce 2001. Naopak odbyt limonád v sudech a PET lahvích stoupl o 8 % na 73 000 hl. Při tržbách 150 miliónů Kč skončila firma se ziskem 800 tisíc Kč proti 250 tisícům v roce 2000. Největší odbytiště se samozřejmě snažili Vyškovští najít v rámci okresu.

Problém, se kterým se pivovar již delší dobu potýkal, byly nevyřešené majetkoprávní vztahy s církví, neboť pivovar byl postaven na církevním pozemku a jeho součástí jsou i někdejší církevní budovy. V roce 1991 byla vznesena restituce ze strany arcibiskupství olomouckého.

Pivovar v letech 1999 až 2001 investoval celkem 30 miliónů korun, zejména do modernizace výroby. Na malé nezávislé pivovary, kam se vyškovský producent řadil, doléhal stále významněji tlak velkých konkurentů a zuřící cenová válka. Masivní reklama pivovarnických skupin i dotace a sponzorování prodejních míst vytvářely nerovné prostředí. Pivovar se snažil mít osobní kontakt s každým majitelem restaurace, který pivo odebíral, nicméně vybavení restaurace nabízet nemohl.
Zhruba o 6 % na 71 000 hl klesl pivovaru v roce 2002 výstav piva. Produkce limonád šla dolů asi o desetinu na 60 000 hl . Tržby 150 až 160 milionů korun kopírovaly rok 2001, podnik byl v zisku asi milion korun. Od roku 2000 měl prodej piva trvale sestupnou tendenci.

Vstup na moravský pivní trh prostřednictvím Starobrna ohlásil světový gigant Heineken v roce 2003. Ve Vyškově jako obranu měli v úmyslu upevnit své pozice v regionu. Ředitelem pivovaru byl tehdy Jiří Piňos.

Pivovar v té době vyráběl piva: Džbán (světlý ležák, alk.: 4,9 %), Řezák (polotmavý ležák, alk.: 4,5 %), Desítka (světlé výčepní, alk.: 4,2 %), Havran (tmavý ležák, alk.: 4,5 %), Březňák (světlý ležák, alk.: 5,2 %), Generál (světlý speciální ležák, alk.: 6,0 %). Slad dodávala sladovna v Záhlinicích, vodu odebíral pivovar z vrtů v nedalekých Drnovicích.

Pivovar v roce 2003 zaznamenal tříprocentní meziroční pokles prodejů na 69 000 hl piva. Celkové výnosy 170 milionů Kč zůstaly zhruba na stejné úrovni jako v roce 2002, poprvé však vykázali účetní ztrátu. V hospodaření mu napomáhala i vlastní výroba sladu.

Vyškovské pivo bylo možné v dubnu 2004 ochutnat nejen v jeho rodném městě, ale také v brněnské Vyškovské pivnici na Jánské ulici v centru města.

Pokles odbytu piva a nárůst výstavu nealkoholických nápojů. Zhruba takový vývoj hlásil pivovar v roce 2004. V tomto roce podnik vykázal naposledy kladný hospodářský výsledek.

Před vánocemi roku 2004 pivovar uvedl do prodeje speciální druh silného piva, měl 16,8 stupně a tento údaj připomínal rok 1680, kdy byl pivovar založen. Sto dvacet hektolitrů tohoto piva uvařili již v září a nazvali je Jubilér (alk.: 7,5 %). Pivo se stočilo do zvláštních třetinkových lahví (0,355 l), v nichž hodlal pivovar exportovat své produkty na americký trh. Jubilér musel sládek uvařit o několik stupňů silnější a až před stáčením jej nařezat čtrnáctistupňovým ležákem, aby dosáhl požadovaného obsahu alkoholu.

Pivovar se po odbourání různých cel snažil více pronikat na zahraniční trhy. Zatím sezónně vyváželi do Itálie a do Švédska, na léto 2005 měly sjednané vývozy do USA, Polska a Maďarska. Pokud si chtěli udržet výrobní kapacitu, vycházeli z toho, že více piva se na domácím trhu už asi jen těžko prodá. Na konci roku 2005 činil podíl vyváženého piva na celkovém obratu šest až osm procent.

Na konci roku 2005 dosáhli ve vyškovském pivovaru zhruba stejné produkce jako v roce 2004, tedy 60 000 hl piva.

Pivovar se rozhodl na jaře 2006 opustit areál limonádovny v Tečovicích na Zlínsku. Závod podle vedení pivovaru byl dlouhodobě ztrátový.

V roce 2006 ekonomická ztráta dosáhla pětadvaceti milionů korun, na čemž se podepsal odprodej sodovkárny.

Na počátku roku 2007 pivovar přišel na trh s nealkoholickým pivem Alkostop Beer.

V květnu 2007 byl odvolán ředitel Jiří Piňos.

Nové vedení pivovaru se konečně po třech měsících od nástupu do podniku představilo v srpnu 2007. Představitelům vyškovských institucí a přiblížilo prognózy podniku, aby zabránilo fámám o krachu pivovaru. Ředitelem byl Zdeněk Řehák, sládkem Dušan Táborský. Šlo o to, jak zastavit pokles prodeje. Podniku ztrácel zákazníky a to dokonce i na Vyškovsku, kde jeho pozice dobývalo finančně posílené Starobrno. Z někdejších pěti tisíc odběratelů bylo v roce 2007 v adresáři pracovníků odbytu zhruba osm set. Vedení pivovaru tvrdilo, že jeho úkolem nebylo zvažovat prodej, ale pouze dostat firmu do rentabilního stavu.

Nové vedení poukazovalo na velice nevýhodný odprodej limonádovny v Tečovicích v roce 2006.
Výstav se pohyboval kole sedmačtyřiceti tisíc hektolitrů.

Ani půl roku poté, co pivovar vyměnil vedení, však nedošlo v podniku k výraznějším změnám, které by ho pozvedly. V roce 2007 hospodařil podnik se ztrátou téměř sedm a půl milionu korun.
Ministerstvo financí v roce 2008 nedoporučilo privatizaci pivovaru, dokud se nedořeší vztah mezi státem a církvemi.

Už třetí ředitel během jediného roku se pokoušel v pivovaru o zázrak. David Kaprál chtěl na podzim 2008 podnik vyhrabat z hluboké krize. V říjnu vystřídal ve funkci Vladimíra Slavíkova. Současně došlo i ke změnám ve složení představenstva společnosti.

V roce 2008 uvařil 33 400 hl piva, což bylo o 15 % méně než o rok dříve. Tímto výsledkem se pivovar vracel o šedesát let zpátky. Zhruba třetinu produkce vyvážel, a to do Ruska, Maďarka či Německa. Pivovar vařil devět základních druhů piva plus limonády.

Vedení pivovaru zveřejnilo v lednu 2009 plány, jimiž chtělo zabránit propadu prodeje. Vylepšit recepturu, zvýšit prodej, získat nové odběratele a hlavně dokázat, že vyškovské pivo je kvalitní. Mělo podporu města, horší už to bylo se zájmem restaurací.

Pivo z vyškovského pivovaru se v posledních letech potýkalo s nevalnou pověstí, podle jeho ředitele za to mohl i výrok Bolka Polívky z filmu Dědictví, rád by proto od herce revanš. S větou z filmu Dědictví aneb Kurvahošigutntag, kdy Bolek Polívka označil pivo v hospodě za „patoky vyškovské“, se pivovar potýkal stále.

Pivovar v květnu a červnu 2009 uskutečnil rozsáhlou reklamní kampaň, jež měla za cíl budovat pozitivní image značky na trhu. Hlavními prostředky mediální komunikace byly billboardy, tisková a rozhlasová média. Dále byly připraveny inzeráty do tištěných regionálních médií. V měsíci červnu 2009 se posluchači dvou jihomoravských rádií setkali nejen s rozhlasovými spoty Vyškovského pivovaru, ale i se soutěžemi, které celou reklamní kampaň doprovázely. Ve dnech 9.6. a 12.6. 2009 uspořádal pivovar setkání vedení společnosti se starosty a místostarosty měst a obcí na Vyškovsku.

V měsíci srpnu 2009 opouštěly brány pivovaru první pivo s novými etiketami. Po osmi letech se vedení pivovaru rozhodlo nejen pro změnu designu etiket svých piv, ale některé značky pivního moku byly plněny i do nových lahví, které nesly označení „České pivo“. Od klasických tzv. NRW lahví se odlišily zejména svým moderním designem. Při návrhu nových etiket bylo důležité především vizuálně zdůraznit názvy jednotlivých značek piva. Pivovar tak představil dvě hlavní řady s novým designem – zlatou prémiovou a stříbrnou tradiční. Zlatá řada byla tvořena světlým prémiovým ležákem Březňák, světlým speciálním ležákem Generál a tmavým ležákem Havran. Stříbrná řada byla pak tvořena klasickou světlou Desítkou, světlým ležákem Džbán a výčepním světlým pivem Atlet. Do této řady spadal i, zejména u ženské části spotřebitelů oblíbený, Řezák.

Dne 1.září 2009 bylo oficiálně uveřejněno výběrové řízení na nájem části podniku společnosti Jihomoravské pivovary, a.s. – Pivovaru Vyškov. Zahrnovalo to celý výrobní areál JMP ve Vyškově jako soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání. K části podniku náležely věci, práva a jiné majetkové hodnoty sloužící k provozování této části podniku JMP tj. k výrobě v tomto areálu a následné distribuci včetně souvisejících činností.

Dne 8. 10. 2009 byla nedaleko centra Brna na ulici Cejl 32 otevřena nová podniková prodejna pivovaru. Svoji prodejní síť posiloval pivovar také prostřednictvím non-stop prodeje piva přímo v areálu pivovaru. Od poloviny října 2009 bylo Vyškovské pivo členem jedné z největších webových sociálních sítí – facebook.

Pivovar se v roce 2009 při tržbách necelých 34 milionů propadl do ztráty téměř 30 milionů korun. V roce 2008 činila ztráta „jen“ 9,7 miliónu korun.
Osud pivovaru byl na jaře 2010 nadále nejistý. Jediný zájemce ve výběrovém řízení na nájemce, třeboňský pivovar Bohemia Regent, z tendru odstoupil. Pivovar stát nemohl prodat kvůli nevyřešeným církevním restitucím.

Pivovar oslavil dne 29.5.2010 už 330. výročí založení a k malým kulatinám dostal nemilý dárek. Valná hromada společnosti Jihomoravské pivovary rozhodla 27.5.2010 o utlumení jeho výroby. Termín, stanovený ministerstvem zemědělství, byl 30.června 2010. Nejednalo o insolvenční řízení, pivovar nebyl zadlužený, roky ale kumuloval ztrátu do obrovských rozměrů.

Podstatnou vinu na propadu produkce v roce 2009 z víc jak 33 tisíc hektolitrů na 24,5 tisíce měl výpadek exportu.

Situace pivovaru nebyla lhostejná ani vyškovské radnici. Starosta města proto poslal dopis ministrovi zemědělství Jakubu Šebestovi, v němž vyjádřil svoje znepokojení nad tím, že ho stát chce podnik zavřít. Kromě dopisu mířila na ministerstvo i petice s několika tisíci podpisů.
Ze slov a činů posledního ředitele podniku Davida Kaprála přitom na radnici nabyli dojmu, že se situace v pivovaru stabilizovala.

Petiční výbor, zaměstnanci a všichni, kterým na pivovaru záleželo, se dne 29.6.2010 dočkali potěšující zprávy. Státní společnost Jihomoravské pivovary, která rozhodovala o novém nájemci pivovaru, vydala nečekané prohlášení. Představenstvo podle ní oslovilo dvě firmy, které dříve projevily zájem o pronájem pivovaru, a to AGRA Group a společnost AGC. Nabídku podala pouze společnost AGRA. Ta ale nevyhověla stanoveným podmínkám. Vzhledem k tomu, že v nejbližší době neuzavře žádnou smlouvu s nájemcem, pozastavilo představenstvo některé kroky spojené s útlumem výroby. Svou roli zde hrála také předvolební politická situace.

Představenstvo svoje rozhodnutí přehodnotilo a pivovar tak dostal novou šanci. Následně záleželo na tom, jak se k problému postaví nový ministr zemědělství.
Vedení pivovaru postihlo v červnu 2010 zemětřesení. Ministerstvo zemědělství předchozí úřednické vlády ještě stihlo odvolat předsedu představenstva vlastníka pivovaru, společnosti Jihomoravské pivovary, Zdeňka Řeháka a předsedu dozorčí rady Vladimíra Hynšta.

Bez ředitele a pouze s jedním členem představenstva pokračovala na počátku listopadu 2010 výroba piva v pivovaru. Téměř 30 zaměstnanců čekalo na nového nájemce podniku, který měl být vybrán z nabídkového řízení.

Policie se začala zabývat hospodařením minulého vedení pivovaru, které bylo vyměněno Ministerstvem zemědělství v polovině roku 2010. Policisté obdrželi více oznámení na špatné hospodaření pivovaru.

Vyškovský pivovar v roce 2010 nového nájemce nezískal. Další z výběrových řízení zkrachovalo.
Státní podnik Jihomoravské pivovary na konci téhož roku vyhlásil další obchodní veřejnou soutěž. Podmínky soutěže byly méně přísné. Snížila se především výše kauce, kterou stát po firmách požadoval.

Z několikrát opakovaného výběrového řízení vzešel konečně vítěz – mezi pivovarníky neznámá pražská společnost Czech beverage industry company (dále jen CBIC), vzniklá v srpnu 2010. Byla jediným zájemcem v tomto tendru.

Stát podepsal v únoru 2011 smlouvu o pronájmu vyškovského pivovaru. Firma CBIC podnik převzala v březnu 2011. Počítala se zachováním výroby.

V srpnu 2011 policejní vyšetřování ukazovalo, že na vině problémů pivovaru nemusel být jen malý zájem o místní pivo, ale i přístup dřívějších manažerů státní firmy Jihomoravské pivovary. Dva bývalé manažery policie stíhala pro porušení povinností při správě cizího majetku. Bývalý ředitel pivovaru a současný starosta Vyškova Jiří Piňos čelil obvinění z nevýhodného prodeje sodovkárny v Tečovicích. Jeho zásluhou státní podnik zřejmě přišel o šest milionů korun.
Podíl na ztrátách zřejmě nesl i předposlední předseda představenstva společnosti. Piňosův nástupce Zdeněk Řehák měl uzavřít nevýhodnou smlouvu na skladování piva s firmou, v jejímž představenstvu taktéž figuroval. V době, kdy už se pivovar topil ve ztrátách, navíc jeho vedení objednalo propagační předměty za 6,5 milionu korun. Jeho případ však policie odložila. S oběma transakcemi totiž souhlasil také vlastník pivovaru, tedy ministerstvo zemědělství.

Pivovar překonal v létě 2011 nejhorší. Vedení navíc obnovilo některé zašlé zakázky.
Vyškovský výrobce piva na konci roku 2011 nabídnul speciál Jubiler – IPA (15,3 % EPM, 7 % alk.).

Pivovar měl od 2.2.2012 nové etikety a chystal řadu speciálů. Etiketám vládla jednotící zelená barva, která měla pivovar prezentovat. V jednotném provedení byla všechna lahvovaná piva, kterých bylo v základní řadě celkem osm. Novinkou byl Tmavý džbán, který nahradil předchozího Havrana. V roce 2011 pivovar vyrobil 15 000 hl piva, jeho kapacita však byla kolem 100 000 hl.

Další novinkou v únoru 2012 byl Amber IPA (EPM 14,2 %). Následoval Jubiler – Mild Stout – svrchně kvašený tmavý speciál irského typu (12,2 % EPM, 4,7 % alk.).

Vyškovský pivovar představil na jaře 2012 k prvnímu výročí převzetí výroby společností CBIC novou vlastní značku – Cross Mix.

V pivovaru v dubnu 2012 představili pod názvem Beermix Citron s kapkou maliny osvěžující nápoj, kde základem bylo světlé výčepní pivo a limonáda s příchutí citrónu, jejíž chuť je ozvláštněna dotekem malinové chuti s obsahem alkoholu 2,2 %, Beermix Free Dark s kapkou višně byla směs nealkoholického piva s limonádou kolového typu s přídavkem višňové chuti.

V červnu 2012 představili novou značku Cross The World. Navázali tím na již populární tradici výroby piv světových pivních stylů, kterou zavedli v roce 2011.

Hefe Weissbier bylo první pivo v této nové řadě (11,2 % EPM, 4,7 % alk.)

Dne 8. 11. 2012 se v pivnici Vyškovského pivovaru uskutečnil slavnostní křest nového piva – Sv.Martinský Porter (tmavé silné pivo 20°).

Nejen k Valentýnovi roku 2013 pivovar připravil variaci piva stylu AltBier (12,5 % EPM, alk.: 5,5 %).

V polovině května 2013 šlo do distribuce nové pivo řady Cross The World – NZ Ale (variace na pivo stylu ale s užitím novozélandských chmelů, čtvrté chmelení v ležáckém tanku metodou dry hopping, EPM 13 %, alk.: 5,9 %).

Oslavu sklizně chmele roku 2013 ve Vyškově pojali netradičně s pivem American Pale Ale ve verzi single hop s chmelem Citra. Jednalo se o třináctku o síle 5,5 % obj. alk.

Pivovaru rostl díky speciálům export. V roce 2013 měl tvořit asi čtvrtinu celkového výstavu. Produkce se v posledních dvou letech pravidelně zvyšovala. Přesto výroba roku 2013 dosáhla pouze čtvrtinové kapacity pivovaru. Vařilo se tu tehdy 11 druhů piv.

Růst výstavu pivovaru se poprvé od roku 2011, kdy si jej od státu pronajala společnost CBIC, zastavil. Podnik v roce 2013 vyrobil 22 000 hl piva, stejně jako v roce 2012. Důvodem byl mimo jiné pokles odbytu v Rusku.

Novinku – ABA, variace na American Black Ale, šlo ochutnat v pivovarské pivnici v březnu 2014.

Krachu se pivovar, jehož privatizaci bránily nevyjasněné podmínky církevních restitucí, před čtyřmi lety vyhnul díky pronájmu. Majitelé firmy CBIC, která jej měl pronajatý, se ale rozešli v názorech na řízení. Výsledkem sporů bylo, že nájemce pivovaru měl v květnu 2015 jen jednoho majitele.

Pokles popularity produktů u běžných zákazníků i větších odběratelů. S tím bojoval vyškovský pivovar. Jeho příznivci začali přecházet na jinou značku. Důvodem měla být nevyrovnaná kvalita.

V létě 2015 pivovar přišel s novinkou, kterou chtěl oslovit zákazníky, kteří přešli na jiné značky. Od minulého podzimu se zaměřil na vývoj nového piva vařeného takzvaným třírmutem. Novinka dostala jméno Cechmistrovský Grunt. Na trhu byla od začátku června 2015. Všechny změny se promítly i do nového loga.

Na jaře 2016 přišla na pivovar další nepříjemnost. Odběratelé museli stáhnout z trhu nealkoholické pivo s minimální trvanlivostí do 19. září 2016. Státní zemědělská a potravinářská inspekce odhalila, že obsahuje trojnásobně víc alkoholu, než má, 1,6 obj. %. Maximální přípustný obsah alkoholu je u nealkoholického piva jen 0,5 %. Inspekce nařídila výrobci, aby na vlastní náklady v akreditované laboratoři provedl rozbor dvou po sobě jdoucích vyrobených šarží daného nápoje před jeho uvedením na trh.

V roce 2016 byla společnost ve ztrátě 13,8 milionu při tržbách 12,4 milionu korun. V předchozím roce byla situace podobná – ta 10,5 milionu korun při tržbě 11,9 milionu. Situace nebyla příznivá, ale provozovatel dělal vše pro zachování výroby piva. Docházelo k určitým provozním změnám, které byly vedené snahou minimalizovat náklady na provoz pivovaru. A to s ohledem na nenaplnění obchodních plánů, které si investor a vedení pivovaru vytyčili.

Církev v roce 2016 svůj majetkový nárok s odkazem na neúspěch v podobném majetkovém sporu v Kroměříži vzdala.

V květnu 2017 vyškovský pivovar bohužel zastavil výrobu. Nájemce už pouze doprodával zásoby. Důvodem byla katastrofální ekonomická situace. Přitom vařit se tu mělo minimálně do roku 2021, k čemuž zavázala CBIC nájemní smlouva.

O dalším osudu pivovaru se mělo rozhodnout na základě výsledku žaloby, kterou podal nájemce, firma CBIC na majitele nemovitostí státem ovládanou akciovku Jihomoravské pivovary.
CBIC vymáhala částku 67 milionů korun jako náhradu za údajnou závadu, která prý měla vzniknout už v roce 2006 na instalované konzervační technologii pasterizace. Pivo pak po čase mělo hnědnout a oxidovat. Nájemce prý Jihomoravské pivovary o této vadě neinformovaly. Společnost CBIC uvedla, že obdržela celkem 330 reklamací na dodané pivo.
Nebylo však jasné, proč nájemce přišel se žalobou až nyní, zda se skutečně jedná o vadnou technologii pasterizace, ani kdo případnou závadu způsobil. Kdy vyškovský soud rozhodne, nebylo jasné. Jednání několikrát odročil.

Dne 30. června 2017 jako poslední fungující provoz zavřela i pivovarská restaurace.

Stát začal hledat možnosti, jak pivovar do budoucna využít. Opakovala se situace z roku 2009. Tehdy podnik vygeneroval třicetimilionovou ztrátu a přišlo rozhodnutí ho zavřít. Zachránil jej až nový pronajímatel.

Uvažovalo se o variantě, využití vyškovských kapacit národním podnikem Budějovický Budvar. Ten se už několik let dotýkal stropu a těžce hledal řešení, jak navýšit výstav.

V září 2017 pokračoval soud, který zatím jen rozhodl o zadání odborného posudku.

Spory ohledně vyškovského pivovaru se v únoru 2018 přiostřily. Státem vlastněná společnost Jihomoravské pivovary podala žalobu na vyklizení objektu. Ten měla v pronájmu CBIC, která požadovala po státu 67 milionů.

Ani dva roky po ukončení výroby, na konci roku 2019, byl konec soudního sporu, který blokoval jakékoliv další využití, v nedohlednu. Na radnici se o osud pivovaru zajímali, měli ale zatím svázané ruce.

Po více než dvouleté pauze se u Okresního soudu ve Vyškově v květnu 2020 konalo nové líčení, na němž vystoupili znalci s posudkem. Bohužel případ tímto objasněn nebyl.

Plány na využití areálu vyškovského pivovaru představili architekti v září 2020. Autoři zohlednili dřívější spojení pivovarnických prostor se zámkem. Zástupci města usilovali o převedení uzavřeného pivovaru do vlastnictví města. Soudní pře však ještě nebyla uzavřena.

Vyškovský soud v únoru 2022 zamítl žalobu bývalého nájemce tamního pivovaru na státní podnik Jihomoravské pivovary, který vlastní budovu a výrobní technologie. Společnost Czech Beverage Industry Company žádala 67 milionů korun jako náhradu za ušlý zisk a poškození dobrého jména firmy. Tvrdila, že údajné závady na technologii mohly za nekvalitní pivo. Soud dal ale zapravdu státnímu podniku.

Prameny:
ct24.ceskatelevize.cz/regiony/1246513-policie-obvinila-dva-byvale-manazery-pivovaru-ve-vyskove
idnes.cz/brno/zpravy/vyskov-zamek-plany-radnice-kvetna-zahrada-pivovar.A201009_152718_brno-zpravy_vh
denik.cz/ekonomika/problemy-konci-zni-z-pivovaru-na-novem-pivu-se-podileli-i-vyskovane-20150619-vaqq.html
lidovky.cz/relax/pivo-a-pivovary/statni-pivovar-zastavil-vyrobu-vyroba-piva-ve-vyskove-bojuje-o-holy-zivot.A170515_165936_firmy-trhy_pave
euro.cz/byznys/vyskov-na-suchu-statni-pivovar-dovaril-1362567
blesk.cz/clanek/regiony-brno-brno-servis/524083/vyskovsky-pivovar-v-krizi-najemce-chce-po-statu-67-milionu-stat-ho-chce-naopak-vyhodit.html
vyskovsky.denik.cz/zpravy_region/pivovar-vyskov-mistni-pivo-obnova-soud-spor-alkohol-vyskov-20191115.html
idnes.cz/brno/zpravy/soud-pivovar-vyskov-prutahy-znalci-pokracovani.A200527_549802_brno-zpravy_mls
vyskovsky.denik.cz/zpravy_region/architekti-pro-vyskov-navrhli-funkcni-minipivovar-i-gastronomicke-centrum-202009.html