Category: Pivovary

Pivovar Klášter Hradiště nad Jizerou

 

   fotogalerie

   etikety

adresa: Klášter Hradiště nad Jizerou 38, 294 15 Klášter Hradiště nad Jizerou

www.pivovarklaster.cz

e-mail: zakaznicky.servis@pivovary-lobkowicz.cz


Základní sortiment:

 

 

Klášter světlé výčepní
světlé výčepní
alk.: 4,0 %

Klášter Ležák
světlý ležák
alk.: 4,6 %

Klášter Premium
světlý ležák
alk.: 5,0 %

  • Poslední pivo v tomto pivovaru bylo uvařeno na konci prosince 2020. Pak byl uzavřen.

Starší info:
Zakladatelem byl v roce 1570 Jiří Labounský z Labouně, přičemž původní sídlo se nacházelo v domě čp.38. Po roce 1830, za Kristiána z Valdštejna, se výroba piva přestěhovala do domu čp.32, k jejímu výraznějšímu rozšíření však došlo až po přesídlení do západního křídla zámku v roce 1864, kam byla instalována i moderní technologie. Původní budova byla nadále využívána jako sladovna, pivovar tedy nemusel dovážet základní surovinu z jiného zdroje. Urychlení technického rozvoje podniku pak bylo paradoxně podníceno rozsáhlým požárem v roce 1869. Za sládků Matěje Brejchy, Emila Weisse a Theodora Sudy, mezi léty 1870-1910, pak pivovar prodělal zásadní modernizaci a zařadil se mezi špičkové podniky svého druhu v českých zemích. Výroba byla rozšířena do celého zámeckého areálu. V sezóně 1884 – 1885 zásobil klášterský pivovar své zákazníky více než 5700 hl piva a zaujal sedmé místo v rámci českých zemí. V intencích svého předchůdce pokračovali v rozvoji podniku také Emil Weiss (od roku 1896) a zejména jeho nástupce od roku 1903 Theodor Suda, který krátce po svém příchodu postoupil z funkce vrchního sládka na post výrobního ředitele. Jeho působení je spjato s další, nyní již zcela zásadní rekonstrukcí podniku, zahrnující kromě instalace nového výrobního zařízení také značné rozšíření sklepů pro umístění 180 mohutných kvasných kádí. V roce 1909 dokázalo 70 dělníků (z toho 43 přímo v pivovaru a 27 ve sladovně) vyrobit ze 40000 q ječmene přes 12000 hl piva, přičemž část produkce byla vyvážena na německý trh. Zároveň byly instalovány linky na výrobu kvasnic, sodové vody a limonád. V roce 1914, krátce před vypuknutím 1. světové války, tak nabídka firmy obnášela 11° klášterské pivo, 12° ležák, 13° granát a stejně silný světlý ležák, zvaný Převor. Klášterský pivovar si po období určité stagnace za 1. světové války udržel vedoucí postavení v regionu i po roce 1918, kdy došlo k obnovení a postupně i neustálému navyšování produkce. Od roku 1926 navíc fungoval jako akciová společnost s významným majetkovým podílem Alexandra Thurn-Taxise, a to v podobě začlenění podniků v Dobrovici a ve Vlkavě do společnosti. Téměř současně do firmy vstoupil také Jindřich Šlik, jehož pivovar ve Vokšicích zrušil výrobu a nadále byl využíván jen jako skladovací prostor. Šlechtický triumvirát na čele pivovaru doplnil Karel Valdštejn, finančně však jejich společný podíl představoval jen necelou polovinu jmění, kterým ve firmě disponovaly finanční ústavy. Za této konstelace dosáhl pivovar v roce 1932 rekordního výstavu přes 75000 hl piva. Mimo běžných způsobů distribuce bylo v této době po blízkém okolí využito také poněkud kuriózního vozidla – automobilu na parní pohon pohybujícího se na plných pneumatikách. Ztráta odbytišť po Mnichovu a zejména v období nacistické okupace byla ještě znásobena nuceným vstupem podniku do Svazu pro chmel a pivo (což ostatně platilo pro všechny zde zmiňované pivovary). Ten určoval veškeré ceny, zrušil výhody stálých odběratelů, nařídil prodej výhradně za hotové peníze a zavedl nucené kontingenty. Nevydařily se naštěstí snahy o úplné zastavení produkce, datované k přelomu let 1944 – 1945. Proslulost a úspěšnost klášterského pivovaru jakoby zastínily činnost dalších vrchnostenských podniků, jejichž produkce byla ovšem výrazně nižší a z nichž mnohé ve 2. polovině 19. století v rostoucí konkurenci nestačily a zanikly. Patřily k nim malé a v podstatě potřebu obce nebo části panství zajišťující pivovary ve Skalsku, Dolním Slivně, Zámostí, Krnsku a Březně. Pouze několik z nich přežilo až do 20. století.
Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn „Klášter, akciová společnost spojených pivovarů a vývozní sladovny“, Klášter, Hradiště nad Jizerou (okr. Mnichovo Hradiště), se závody v Klášteře Hradišti n. J. a v Dobrovici (akciová společnost) (okr. Ml. Boleslav).

Po znárodnění byl pivovar součástí podniků:
1948-1952 Severočeské pivovary n.p.
1953-1957 Pojizerské pivovary n.p.
1958-1960 Severočeské pivovary n.p.
1961-1990 Středočeské pivovary n.p.
Pivovar vyrábí stále tradiční pivo klasickou technologií, což znamená, že pivo po uvaření podstupuje proces kvašení ve spilce a dozrávání v ležáckých sklepích.Pivo se vaří a uzrává ve sklepích (18 m hluboké) vytesaných ve skále již od roku 1570. V roce 1997 poklesl výstav na polovinu předchozí produkce (1997 – 80 000 hl), v roce 1998 již bylo vykázáno zvýšení výstavu. Klášterští využili uzavření vratislavického pivovaru v roce 1998 a získali spoustu nových odběratelů na Liberecku, Jablonecku i Českolipsku. I díky tomu se výstav piva zvýšil v roce 1998 tak, jako v žádném jiném českém pivovaru. Pivovar zvýšil výstav piva v roce 1998 o čtyřicet tisíc hektolitrů (110 000 hl) v porovnání s předchozím rokem. Převážná část produkce byla určena pro domácí trh. Jen malá část produkce se vyvezla do Německa a Švédska. Pivovar neuspěl díky ruské ekonomické krizi roku 1998 ve snaze prosadit se na ruském trhu. V lednu 1999 pivovar zavedl opět vlastní autodopravu na základě zjištění, že je levnější pravidelné trasy zavážet z vlastních zdrojů a pouze na mimořádné akce si najímat další dopravce. Pivovar, ač neleží poblíž významných turistických atrakcí, hodlal do regionu přitáhnout zejména cizince. Ve sklepích, které kdysi vytesali pod pivovarem ve skále mniši, a které byly již po léta nevyužívané, otevřeli na jaře 1999 velkou jeskynní pivnici.
dřívější názvy klášterských piv
Klášterský Mnich 10 % (světlé výčepní)
Klášterská tmavá 10 % (tmavé výčepní)
Klášterský Opat 11 % (světlý ležák)
Klášterský Převor 12 % (světlý ležák)
Klášterský Ležák 12 % (světlý ležák)
Budovec 14 % (světlý ležák)
Hradišťan 11 % (světlý ležák)
Klášterská 11 % tmavá (tmavý ležák)
Klášterská Osma (světlé lehké)
Jubilant 12 % (světlý ležák; ke 400 letům od založení pivovaru v roce 1970 a v roce 1979 k 700 letům od založení města Mnichova Hradiště v roce 1279)
Šotek 12 % (světlý ležák; alk.: 5,8 %; vyrobeno na zakázku)

Majitelem provozu byla v roce 1999 společnost Pivovar Klášter a.s., Na slupi 2a, Praha 2. Pro švédského zákazníka vyráběl pivovar v roce 1999 sedmičku, kde objemová procenta alkoholu nesměla překročit hranici 2,8. K vaření piva používal pivovar tuzemský slad a chmelový extrakt tvořený ze čtyřiceti procent žateckým a z šedesáti procent německým chmelem. V roce 1999 dosáhl pivovar výstav téměř 130 000 hl, což bylo v porovnání s předchozím rokem vzrůst o 10 %. Do plného využití kapacitních možností zbývalo dvacet tisíc hektolitrů. Pivovar dodával lahvové pivo také do tuzemských obchodních řetězců. V Klášteře vařili v roce 1999 sedm druhů piv, včetně nealkoholického. V roce 1999 dokončili budování pivnice v historickém interiéru pivovaru, čtrnáctistupňovým světlým pivem obhájili titul nejlepšího piva roku v kategorii speciálních piv a klášterský sládek Ladislav Pelant získal titul sládek roku 1999. Společnost v roce 1999 vytvořila tržby 108 miliónů Kč, oproti předchozím 78 miliónům. Provozní hospodářský výsledek skončil ziskem. Až dvacet tisíc hektolitrů piva měl v roce 2000 pivovar vyvézt do USA. Uzavřený kontrakt přitom počítal s dalším prodloužením smlouvy. Celkový podíl exportu tak v roce 2000 v regionálním středočeském pivovaru měl dosáhnout pětinový podíl. Pivovar urychlil svou expanzi zvýšenými zahraničními aktivitami. Ty mu přinesly i rozsáhlou spolupráci s odběratelem ve Švédsku,kam každý měsíc dodával až osm kamiónů s lahvovým pivem. Před podpisem byl v březnu 2000 také kontrakt na pravidelné dodávky do Řecka. „Ještě v roce 1999 jsme exportovali zhruba 5 % produkce, v roce 2000 se dostaneme na dvacet procent. Vývoz nám částečně pomáhá řešit složitou domácí situaci v odbytu,“ řekl v březnu 2000 ředitel pivovaru Josef Svoboda. Za poslední čtyři roky (1996-2000) pivovar proinvestoval přes sto miliónů korun. Zmodernizoval varnu, chlazení ležáckých tanků, rozšířil kvasné sklepy a dokončil stáčecí linku. Vrátil se rovněž k systému vlastní dopravy. V roce 2000 chtěl vložit část investičních prostředků do nové etiketovací linky. Technologie výroby a odbytu umožnila zvyšovat výstav, ale současně snížila potřebu na pracovní síly. Pivovar měl za poslední čtyři roky dynamické přírůstky ve výstavu. Společnost v roce 2000 zcela naplnila současnou výrobní kapacitu a stála před rozhodnutím, zda investovat prostředky do nového zařízení umožňující zvýšit výrobu. Pivovar v roce 1999 zaměstnával asi 100 lidí.
Téměř čtyři tisíce lidí přišly dne 1.července 2000 na Klášterské pivní slavnosti. Účastníci akce při nich vypili 250 padesátilitrových sudů piva, které bylo k mání za lidové ceny – desetistupňové pivo za deset, dvanáctistupňový ležák za dvanáct korun. Pořadatelé 7. ročníku pivních slavností připravili i nabídku nealkoholického piva, ale toho se vypilo pouze několik desítek lahví. Chladnější léto 2000 zaznamenali i v pivovaru Klášter. „V porovnání s horkými měsíci květnem a červnem 2000 pozorujeme nyní stagnaci odbytu, protože na koupalištích a v rekreačních oblastech není klasická letní špička,“ uvedl v červenci 2000 Pavel Dvořák z obchodního oddělení pivovaru. Dvořák však dodal, že ekonomiku pivovaru to neovlivňovalo, neboť se neustále zvyšoval odbyt do zahraničí. Pivovar, jehož historie sahá až do šestnáctého století, dostal dne 6.prosince 2000 v pražské Baráčnické rychtě ocenění. „Naše jedenáctka byla ohodnocena Sdružením přátel piva jako nejlepší v ČR. U zákazníků sní máme největší úspěch na Jablonecku a Liberecku,“ sdělil ředitel pivovaru Josef Svoboda. „Na vánoční trh už máme vařenou tradiční čtrnáctku, kterou v příštích dnech začneme stáčet,“ dodal Svoboda. V posledních pěti letech patřil k trvalým obyvatelům pivovaru archeologové. „První zmínky o této lokalitě se datují k přelomu 12. a13. století. Tehdejší klášter vypálili roku 1420 husité. Teprve až v polovině devadesátých let jsme objevili původní románsko-gotické stavební prvky,“ řekl Luděk Beneš, ředitel Okresního muzea v Mladé Boleslavi. Bohatou historii využíval pivovar i k obchodním účelům. Ve velkých jeskyních hluboko ve skalním masivu pod pivovarem je vybudovaná klášterská pivnice, která je svými rozměry, tvarem a pojetím ojedinělá nejen u nás, ale i ve střední Evropě. „Pivnice je přístupná pouze pro skupiny na objednávku. Před koncem roku 2000 byl velký zájem. Minulé úterý se tu jen tak sešli například čtyři ministři práce a sociálních věcí, zemědělství, školství a zdravotnictví. O čem jednali nevím, ale pivo jim chutnalo, “ uzavřel ředitel pivovaru, který do konce roku 2000 pivo nezdražil.
Svou podnikovou prodejnu otevřel pivovar na počátku roku 2001 v areálu uzavřeného pivovaru v Hradci Králové. V prodejně se prodávalo lahvové a sudové pivo, a bylo zde také k dispozici zařízení pro plnění vlastních pětilitrových soudku. O pivo bylo mezi Hradečáky značný zájem. Pivovar chystal na konec března 2001 první dodávky světlého i tmavého piva do USA. V rámci kontraktu, jehož příprava trvala přes rok, vyvezl v roce 2001 asi 10 000 hl piva americkým odběratelům. Ozvalo se o hodně více amerických odběratelů, než se předpokládalo. Zvýšení cen lahvového piva v průměru o 5 % postihl zákazníky pivovaru na jaře 2001. „Právě rozesíláme informaci odběratelům o zdražení,“ konstatoval obchodní ředitel pivovaru Pavel Dvořák. Od 1. května 2001 tak vzrostla cena hektolitru světlé i tmavé lahvové desítky z 1167 Kč na 1230 Kč a dvanáctky z 1569 na 1630 Kč. „Tím se vyrovnají ceny lahvového i sudového piva, které nyní nezdražujeme,“ dodal Dvořák. V praxi to znamenalo, že cena jedné lahvové desítky klášterského piva se zvýšila zhruba o 30 haléřů. „Třicet haléřů? No a co? Platíme za jiný věci daleko nehoráznější ceny. Pár haléřů na pivu nikoho nepoloží,“ uvedl v jedné z restaurací v centru Mladé Boleslavi pětatřicetiletý muž. Dne 30.června 2001 se uskutečnilo již 8.Pivobraní v areálu pivovaru. Klašterské pivo bylo v obchodních domů Mladé Boleslavi, což bylo pro listopadu 2001 v nabídce všech třech velkých zejména menší pivovary obtížný krok. Pivo vyráběné tradiční cestou zrání od roku 2001 putovalo v lahvích přes oceán i na americký kontinent, přesto však výstav díky chladnému jaru i létu poklesl. „Letos přepokládáme 100 tisíc hektolitrů, v loni to bylo 108 tisíc,“ řekl Josef Svoboda, ředitel pivovaru, který měl výrobní kapacitu 135 tisíc hl piva ročně. V roce 2001 pivovar na zakázku vyrobil pivo na export do Německa s názvem Cesar Bier (alk: 3,5 %). Existenční potíže z chladného léta roku 2001 a poklesu spotřeby pivovar neměl, ale po předchozích sezonách, kdy výstav rok od roku průběžně zvyšoval, to bylo nemilé překvapení. Nepovedené léto srazilo odbyt pivovaru poprvé po pěti letech pod hranici 100 tisíc hl. Největší propad byl v červenci a srpnu. Částečnou náplastí na pokles výstavu bylo pro pivovar opakované ocenění Sdružení přátel piva pro jedenáctistupňové pivo, které na Klášteře začali vyrábět především pro zákazníky ze severních Čech. V roce 2001 pivovar vyvezl své pivo do Švédska pod názvem Bohemia Gold (alk.: 3,5 %).
Klášterské pivo měl v roce 2001 na skladě Kaufland, Interspar i Hypernova. Výstav pivovaru v roce 2001 dost nečekaně poklesl pod magickou pivovárečnou hranici sto tisíc hektolitrů. V porovnání s předchozím rokem činil úbytek přibližně 10 % produkce a ta dosáhla hodnoty 95 tisíc hl. „Pokles ovlivnily dva faktory. V tuzemsku chladné léto a tím pádem menší žízeň zákazníků, v zahraničí nás konkurence z některých teritorií vytlačila (Švédsko),“ uvedl podsládek Jiří Zikmund. Export tvořil v roce 2001 přibližně desetinu expedovaného množství piva. Tradičním odbytištěm piva bylo Mladoboleslavsko. Své příznivce mělo i na Kladensku, Chomutovsku, Děčínsku, v Praze a v některých moravských regionech. Sortiment byl klasický, bez chuťových výstředností a experimentů. Z pivovaru expedovali pět druhů světlého piva, tmavou desítku a nealkoholický nápoj.
Pivovar zdražil od 1. března 2002 ceny sudového piva asi o 5 %. Ceny lahvového piva šly nahoru až od května. Důvodem byly především zvýšené vstupní náklady. „Ceny pohonných hmot se sice snížily, ale hodně vyskočily ceny plynu a pomalu rostly i ceny surovin,“ řekl ředitel pivovaru Josef Svoboda. Pivovar tak prodával půllitr sudového i lahvového desetistupňového piva za 6,15 koruny a dvanáctistupňového za 8,15 koruny. Zdražení pivovaru navazovalo na podobný krok největších tuzemských pivovarnických skupin ze začátku února 2002. V prvních měsících roku 2002 vzrostl zájem zahraničních zákazníků. Pivo z Kláštera Hradiště nad Jizerou putovalo především do Švédska, Mongolska a USA. „Exportujeme zatím více než dvojnásobek piva v porovnání se stejným loňským obdobím,“ tvrdil v březnu 2002 podskládek Zikmund. Novinkou roku 2002 v cestě za zákazníkem bylo vybudování Klášterské pivnice v Kosmonosech. Tradiční pivní slavnost byla opět poslední sobotu v červnu (29.6.) na pivovarském dvoře.
V roce 2002 vyrobil pivovar pro export do Švédska pivo Alex (alk.: 2,8 % a 3,5 %).
Výstav necelých 90 tisíc hl v roce 2001 zcela naplnil představy vedení pivovaru. „Naším cílem není zvyšovat produkci za každou cenu, ale sázíme především na vysokou kvalitu. V současné době je pro pivovar ekonomicky nejvýhodnější udržovat výstav mezi devadesáti a sto tisíci hektolitry a maximálně se zaměřit na kvalitu výroby,“ naznačil hospodářskou strategii pro nejbližší období ředitel Josef Svoboda. Proto v roce 2002 investovali více než 2,5 milionu Kč do modernizace technologie. Kvasné kádě v historických sklepeních opatřili speciálním švýcarským nátěrem obrit, který má hygienické vlastnosti výrazně lepší než nerezový ocelový materiál, a z technologického procesu vyloučili pasterizaci, kterou od května 2002 nahradila nejmodernější biologická filtrace MMS německé výroby. Toto účinné zahraniční filtrovací zařízení dokáže hotové pivo dokonale sterilizovat při zachování jeho přirozených vlastností a chutí. Trvanlivost piva při této nové technologii je dokonce delší než při použití pasterizace. Sládek Vladimír Pelant zdůraznil, že vaří pivo plzeňského typu při zachování tradičních postupů. „Klasická technologie je naše přednost, kterou jsme se dokonce prosadili i na americký trh,“ říká. V žádném případě vedení klášterského pivovaru neuvažuje rozšiřovat sortiment o módní výstřelky ochucených piv, neboť respektuje konzervativnost tuzemských konzumentů, kteří tvoří rozhodující část spotřebitelů. Z produkce šlo více než 10 % na export. Pivovar si uchovával své zákazníky na Mladoboleslavsku i v okolních regionech, ze zahraničních trhů si držel zákazníky v Německu, Švédsku, Finsku, Mongolsku a také USA. Pivovar na jaře 2002 vařil světlé pivo sedmistupňové, osmistupňové (pouze pro švédského odběratele), desetistupňové, jedenáctistupňové, dvanáctistupňové, čtrnáctistupňové, ale také černé desetistupňové pivo a nealkoholické pivo.
Klášterské Pivobraní uskutečnilo 29.června 2002. Návštěvníky nepřivítaly žádné převratné novinky. „Není dobré dělat větší organizační změny. Pivobraní se opět uskutečnilo v areálu pivovaru,“ řekl Svoboda. První ročníky se konaly v místním sportovním areálu, ale při nepříznivém počasí se areál stal jedním velkým oraništěm, z čehož neměla radost ani jedna strana – obec provozující areál, ani pivovarští. A tak se v roce 2002 pošesté setkali příznivci piva na hradním nádvoří, celkově to byl už devátý ročník. Na pivovarských slavnostech v Klášteře se čepovalo sedm druhů piva včetně kvasnicového nefiltrovaného.
Milion korun v roce 2002 investovali v pivovaru do obměny kvasných kádí. Už v červnu byly dvě třetiny investic provedeny. „Kádě mají nové povrchy od švýcarského výrobce. Zbytek nás čeká v závěru roku,“ uvedl ředitel Josef Svoboda. Další investicí v pivovaru byl filtr MMS z Německa. „Je to další filtrace, která pivo dokonale vyleští, pivo tak dostane blýskavou jiskru,“ vysvětlil ředitel jednoduše princip filtru, který je umístěn v závěrečné fázi výroby piva. Filtr se používal při ošetření sudového piva. „Touto technologií je zaručen mizivý mikrobiologický výstup a tím je garantováno i prodloužení trvanlivosti,“ podotkl obchodní náměstek Pavel Dvořák. Za první měsíce roku 2002 tak v Klášteře investovali více jak 2,5 milionu korun, v létě připravovali výběrové řízení na dodávku nové kotelny. Pokud se o jakékoliv výrobky zajímá zahraniční trh, pak je to pro majitele signál, že výrobek je kvalitní. To mohou tvrdit i v klášterském pivovaru. V roce 2001 na export z jejich výstavu 90 000 hl směřovalo za hranice 10 %. „Exportní trh je vrtkavý, každý vzorek zaslaný ven ale může být do budoucna pro podnik velice zajímavý,“ řekl ředitel Josef Svoboda. Dva roky obchodní oddělení dojednával kontrakty v Americe. V závěru roku 2001 pak putoval první kontejner se 400 hl vzorků piva za moře. V New Yorku byl zájem o pivo v taškách z tvrzeného papíru a o sudové černé, Chicago hlásilo zájem o pivo v dárkovém balení. „Rozjednány jsou kontrakty v Illinois, na Floridě, v Chicagu i v New Yorku. V roce 2002 bychom do Ameriky rádi vyvezli 600 – 700 hl. Cílem pro Ameriku je ale 10 tisíc hl ročně,“ řekl ředitel Svoboda. Stabilním trhem se jevilo Německo, byť je to jeho východní část, zejména oblast Cottbusu a Berlína, kam putovalo kolem 150 – 200 hl měsíčně. „V Německu nám nejde ani tak o množství. Uchytit se na tamním trhu je známkou, že výrobek je kvalitní. Je to vlastně taková vstupní image pro Evropu. Je to takový prubířský kámen,“mínil ředitel. Zájem o pivo z Kláštera byl i v Mongolsku. „V Ullanbátáru je majitel jedné z tamních velkopivnic a zároveň lihovaru příznivcem našeho piva. V současnosti už do Mongolska pivo dodáváme. Věříme že to bude 15 až 20 kontejnerů ročně,“podotkl ředitel Svoboda. Nedílnou součástí exportní politiky klášterského pivovaru zůstává i Skandinávie, konkrétně Švédsko a Finsko, kde je o pivo zájem. „Jsou i další zájemci, postupně se všemi jednáme,“ dodal ředitel.
Pivovar, jehož polovinu produkce pro Středočeský kraj vypijí v okrese Mladá Boleslav, uvedl v roce 2002 jako nejprodávanější pivo světlou desítku. A vládla zde spokojenost. „Letni sezóna byla hodně úspěšná, v září sice nastal mírný pokles, ale vypadá to, že taky bude docela dobré. Novinky chystáme jenom pro zahraniční trh, na českém trhu je těžké se prosadit s nějakou pivní novinkou,“ přiznal v říjnu 2002 ředitel Josef Svoboda.
Novým ředitelem pivovaru byl od poloviny června 2003 Josef Špryňar. Ve funkci vystřídal Josefa Svobodu poté, co do pivovaru vstoupila společnost Eco Holding. Ta podle nového generálního ředitele odkoupila pohledávky a stala se majoritním vlastníkem pivovaru. Změna vlastníka neznamenala změnu v orientování pivovaru. Pivovar v tuto chvíli nechystal zásadní změny ve spektru výrobků. „Pro trh je to vyhovující,“ podotkl ředitel. Výrobky z pivovaru by měly být nepřehlédnutelné v okolním regionu. Odběratele měly i nadále v USA a v Německu. „Nyní rozvíjíme spolupráci s Finskem a Polskem,“řekl Špryňar. V pivovaru pracovalo 100 zaměstnanců. Vedení nechystalo propouštění, ale ani přibírání.“I při zvýšeném výstavu by k personálním změnám zatím nemělo dojít,“ podotkl ředitel. Výsledky pivovaru ředitel Špryňar neupřesnil. Přiznal, že společnost se dostala do ekonomické ztráty, více však neřekl. Vlastnictví pivovaru bylo dlouhodobým zájmem společnosti Eco Holding. Ta se věnovala obchodní společnosti se zaměřením na potraviny.
Čtyři stánkaři byli dne 28.června 2003 popáleni při požáru na pivních slavnostech pivovaru Klášter. Přibližně 200 lidí bylo evakuováno, škoda se odhaduje na 600 000 Kč. V jednom z prodejních stánků podle hasičů došlo k převrhnutí nezajištěné lahve s propan-butanem, která byla spolu s další lahvi součásti grilovací soupravy. Pádem se poškodila příruba, plyn z obou lahví začal unikat a hořet. Oheň zachvátil další 4 stánky a administrativní budovu.
Pivovar v roce 2003 používal vodu z vlastního zdroje, slad dovážel ze Mšena a chmel z Žatce.
Dne 1. listopadu 2003 pivovar otevřel novou podnikovou prodejnu piva v Mnichově Hradišti.
Pivovar v roce 2003 rozvážel pivo v sudech a lahvích po celé ČR a v exportním lahvovém balení i do USA, Německa, Finska a Ruska. Přibližně polovina produkce se vypila v mladoboleslavském regionu, na čemž se výrazně podíleli štamgasti skoro padesáti hospod i zákazníci obchodních řetězců Kaufland, Spar, Ahold a Plus. Vedení pivovaru navíc zvažovalo zřizování sítě vlastních prodejen a případné investice do speciálních hospod.
Pivovar, který v roce 2003 získal nový majoritní vlastník, zvýšil v tomto roce vývoz piva zhruba o 10 % a pokračoval v průniku na zámořské trhy a trhy západní Evropy. V plánu je rovněž spolupráce se švédskou firmou na projektu podpory pivní turistiky, řekl to generální ředitel Josef Špryňar. Podnik vyvezl své výrobky v roce 2003 především do USA, Německa, Finska a Švédska. Celkový výstav pivovaru byl v roce 2003 asi 75 000 hl, tedy o 5 000 hl méně než v roce 2002.
Na konec roku 2003 pivovar uvařil Vánoční speciál 12 % (světlý ležák; alk.: 5,3 %¨).
V Klášteře nad Jizerou chystali průnik na americký trh přes pět let. Pomáhali přitom lidé, kteří odešli z mladoboleslavského regionu do USA. Příprava se vyplatila. Malý pivovar s ročním výstavem kolem 80 000 hl se zařadil po bok největších tuzemských pivovarů, jako je Plzeňský Prazdroj nebo Budvar, které se uchytily na vzdáleném trhu. Problém byl se schvalovacím řízením, které se provádí v každém státě USA zvlášť. Pivo z Kláštera se prodává v sedmi státech USA. Pivovar vyváží na severoamerický kontinent lahvové pivo, které stáčí do lahví o objemu 0,335 litru. Balení po šesti lahvích stojí v USA šest až sedm dolarů. Pivo má roční záruku. Expeduje se v kontejnerech po 130 hl. Za moře se vozí lodí, cesta trvá 12 dní, při větších vlnách až dva týdny. Donedávna expedoval pivovar dva kontejnery měsíčně. Nyní se zvýšila objednávka na tři kontejnery. Pivovar pro americké zákazníky nemění chuť piva, jde o stejný mok, jaký nabízí na českém trhu. Pouze pivo stáčí v ochranné zóně, aby se vyloučil negativní vliv kyslíku na trvanlivost. České pivo má podle představitelů pivovaru v USA dobrý zvuk. Je to značka kvality sama o sobě. Ve Spojených státech se pivo nepije v hospodách našeho stylu, ale v barech. Pivo se prodává hlavně v plechovkách. Pivovar Klášter chce podle svého generálního ředitele Josefa Špryňara zvýšit během několika let výstav na 100 tisíc hl piva. Současný počet zhruba 100 zaměstnanců by se neměl měnit.
Pivovar chystal v roce 2004 ve spolupráci se švédskou firmou projekt na podporu pivní turistiky. Ještě v únoru 2004 do pivovaru přijelo 40 autobusových zájezdů ze Švédska. Zájemci absolvují prohlídku pivovaru, ochutnávku piva ve sklepě, pohoštění v unikátní skalní restauraci, a především si budou moci objednat libovolné množství klášterského piva v rámci takzvaného distančního prodeje. Zprostředkovatelská firma jim podle jejich objednávek pivo připraví k expedici a zajistí dodávku až do švédských domovů. Podle generálního ředitele Josefa Špyňara se nové vedení pivovaru zatím zaměřilo především na zlepšení kvality piva, která byla v předchozích letech kolísavá. „Kvalitu se nám podařilo upevnit tak, že dnes nemáme žádné oprávněné reklamace,“ řekl Josef Špryňar. V roce 2004 se pivovar chystal dokončit opravy kotelny a rozvodů dusíku, kyslíku a kysličníku uhelnatého za několik desítek milionů korun.
Pivovar v roce 2004 produkoval sedm druhů piva, z nichž většinu stáčí do sudů a půllitrových lahví. Jedinou výjimkou je světlé nealkoholické pivo, které pivovar dodává na trh výhradně v půllitrových lahvích. Specialitou byly lahve o obsahu 0,35 litru využívané převážně pro exportní a dárkové balení. V nich byly k dostání tři druhy klášterského piva: světlý ležák (12%), speciální světlý ležák (14%) a tmavá desítka.
V letech 1996 až 2000 vlastníci pivovaru proinvestovali více než sto miliónů korun při modernizaci varny, chlazení ležáckých tanků, rozšíření kvasných sklepů, obnově stáčecí linky a zavedení systému vlastní dopravy pro expedici piva především k odběratelům v nejbližším okolí pivovaru. Na Mladoboleslavsku se totiž vypije více než polovina z ročního výstavu klášterského piva. V dalších letech část investičních prostředků pivovar vložil do nové etiketovací linky a více než 2,5 milionu Kč do další modernizace technologie. Kvasné kádě v historických sklepeních mají nyní speciální švýcarský nátěr obrit s hygienickými vlastnostmi lepšími než nerezový ocelový materiál. A od května 2002 se klášterské pivo už nepasterizovalo, neboť součástí technologického procesu byla nejmodernější biologická filtrace MMS německé výroby. „Toto účinné zahraniční filtrovací zařízení dokáže hotové pivo dokonale sterilizovat při zachování jeho přirozených vlastností a chutí. Trvanlivost piva při této nové technologii je dokonce delší než při použití tradiční pasterizace,“ zdůraznil v březnu 2004 sládek Josef Svoboda. V roce 2004 by chystané investice měly směřovat do rozšíření a zatraktivnění nabídky klášterského piva. Obchodním záměrem vedení pivovaru bylo podstatně výrazněji se prosadit v Praze a to nejen ve zdejších zavedených restauracích, ale také vybudováním nové reprezentativní Klášterské pivnice v české metropoli.c Klášterské pivo se v Praze na jaře 2004 točilo na čtyřiceti místech. Jedním z nich byla pivnice hotelu Olympik, kde se v posledním březnovém týdnu konala oficiální prezentace kompletní produkce pivovaru za přítomnosti mnoha vzácných hostů a známých společenských celebrit. V příjemném interiéru, který po povodni prošel kompletní rekonstrukcí si na klášterském pivu pochutnávali například Karel Vágner, Jan Čimický, Jiří Stědroň, Robert Bakalář, Standa Berkovec, Honza Vyčítal, kubánská velvyslankyně v ČR Aymeé Hernández Quezada a zástupci tuzemských médií. Především kvůli novinářům ředitel Josef Špryňar v přivítací řeči zdůraznil, že pivovar vaří klasické české pivo z kvalitních českých surovin. Obchodní ředitel Vladimír Jindřich z přítomných hostů upozornil na zvláštní poslání kreslíře a hudebníka Vyčítala, kterého označil za dokonalý indikátor kvality piva. „Jak ho znám, tak upřímně a bez obalu zhodnotil každý druh piva, které ochutnal. Honza je tady od toho, aby s chutí pil, my ho večer odnesli a druhý den ráno nám řekne, jaké to pivo opravdu je,“ prohlásil za všeobecného veselí Jindřich. Na slova uznání nemusel čekat až do druhého dne. Klášterské pivo v pivnici hotelu Olympik chutnalo Vyčítalovi i všem ostatním hostům.
Velikonoční ležák bylo světlé pivo (alk.: 5,2 %), které pivovar připravil pro své zákazníky jako dárek k velikonočním svátkům roku 2004. Podle sládka Svobody byl Velikonoční ležák trochu lepší dvanáctka. „Skoro třináctka, ovšem v ceně dvanáctky,“ prohlásil Svoboda. „Prostě větší kvalita za menší peníze,“ doplnil ho obchodní ředitel Jindřich.
Dolly Buster, vysloužilá pornohvězda a začínající politička v jedné osobě, při svém předvolebním putování po Česku, které chtěla od června zastupovat v Evropském parlamentu, navštívila 26.dubna 2004 pivovar. Doprovázel ji Richard Knot, předseda Nezávislé erotické iniciativy, na jejíž volební kandidátce je Buster nepřehlédnutelnou jedničkou. Při exkurzi ve výrobních prostorech pivovaru se Dolly Buster zajímala o pivovárečný proces natolik upřímně, jako by se chystala v této podnikatelské oblasti angažovat. Vzápětí však potvrdila, že svůj erotický byznys, v němž se jí náramně daří, nehodlá za žádný jiný vyměnit. Ve varně pivovaru odmítla přičichnout k otevřenému pytli s chmelovým extraktem s vysvětlením, že trpí sennou rýmou a nerada by si zadělala na nějakou nečekanou alergickou reakci. V podzemních prostorách spilky ji trochu zaskočil chlad. Zapomněla však na něj hned, jakmile ji fotografové požádali, aby se co nejvíce předklonila nad káď s mladinou. “ Stačí takhle, nebo ještě víc?“ nabízela objektivům poprsí vzdouvající se v černém prádle nad bílou pěnou kvasícího mladého piva a požitkářsky si užívala pozornosti přítomných mužů. “ To by asi mniši žasli,“ pronesl jeden ze zaměstnanců pivovaru, který v 16. století založili příslušníci cisteriánského mnišského řádu. S prohlídkou pivovaru souvisela i nezbytná ochutnávka zdejšího produktu. “ Na alkohol nejsem zvyklá, protože ho nepiji, ale pivo mě snad nepoloží,“ uculovala se do kamer a fotoaparátů, než si s chutí, ale s ohledem na výrazně namalované rty, přihnula s ředitelem Josefem Špryňarem. Kam extravagantní kandidátka do Evropského parlamentu v pivovarském areálu vstoupila, tam ochromila pracovní aktivitu přítomných dělníků. Práci přerušili i řemeslníci pracující na zabezpečení pozůstatků historického mnišského chrámu v sousedství pivovaru.
Pivní slavnost přímo v areálu pivovaru začaly 26. června 2004 ve 12 hodin a trvaly až do následujícího nedělního rána. Účastníci této tradiční akce se mohli těšit na přírodní nepasterované pivo ve všech variantách vyráběných v místním pivovaře. Točilo se i kvasnicové nefiltrované pivo. V doprovodném hudebním programu se na pódiu vystřídali Mirek Hoffmann a skupina Zelenáči, dámská kapela Viktorky, regionální skupiny KTP a Seven. Samozřejmě nechyběly soutěže a prodeje pivních suvenýrů. Novinkou byl stánek specializovaný na prodej replik historických kuriozit s pivní tématikou. K nejžádanější sběratelské zajímavosti patřila zdařilá napodobenina historické kovové cedule s logem klášterského pivovaru, jejíž originál z roku 1904 pracovníci pivovaru objevili na jedné z klášterských králikáren. Firma v rámci pivních slavností připravila křest nového oficiálního loga Pivovaru Klášter, které mělo symbolizovat novou éru klášterského piva.
Během srpna 2004 vrcholily přípravy na obměnu etiket klášterského piva. Pivovar nabízel sedm druhů piva.
V hodnocení Sdružení přátel piva vyhlášeném v listopadu 2004 se stalo Ležákem roku tentokrát pivo Klášter.
Pivovar začal na jaře 2005 vyvážet do Číny, Libanonu, Sýrie a Indie. Vedení podniku na rok 2005 plánovalo díky posílení exportu i prodeje na domácím trhu zvýšení výstavu o třetinu z 75 tisíc roku 2004 na 100 000 hl. Řekl to 3.března 2005 generální ředitel pivovaru Josef Špryňar. Dosažením výstavu 100 tisíc hl mělo splnit vedení pivovaru svůj střednědobý cíl, který si dalo při svém nástupu v roce 2003.
Pivovar připravil v roce 2005 již tradičně světlý Velikonoční ležák. Nejnovější výrobek jara 2005 byl Fitness Bier. Pivo pro sportovce.
Generální ředitel pivovaru Josef Špryňar přišel vést oblíbený pivovar před necelými dvěma lety. Od té doby se mnohé změnilo. Jeho marketingové a manažerské nápady byly však velice zajímavé a přinášely pozitivní výsledky. V poslední době šlo třeba jmenovat dokončení náročných jednání o dodávkách klášterského piva do několika asijských zemí, ale především zajímavé kontrakty v Německu, a pak také i v jiných zemích. Rozjednané byly další lukrativní zakázky, o kterých se zatím nahlas nehovořilo. Do sféry Špryňarových aktivit šlo bezesporu zařadit nový výrobek – nízkostupňové pivo Fitness Bier určené jako vhodný doplněk při cvičení fitness. Tváří tohoto piva se stal oblíbený herec Jiří Krampol. Pivovar se svým chutným pivem prorážel i do pražských hospůdek a restaurací. Záměrem pivovaru však bylo udržet a doslova hýčkat i příznivce klášterského piva takzvaně kolem komína, tedy v nejbližším okolí pivovaru. A tady přišel další, doslova geniální nápad ředitele. Do party zkušených obchodních zástupců se mu podařilo zařadit známého místního zpěváka Luboše Odháněla. Právě jeho postava mohla přinést zajímavé kontakty, vždyť Odhánělova kapela Nastarýkolena, která vydala už čtyři cédéčka, plnila sály na Semilsku, Jičínsku, Mladoboleslavsku, začínala prorážet i do dalších regionů. Obchodníní zástupci tráví mnoho času péčí o stálé klienty i jednáním o nových odběratelích. Přesně to bylo i náplní práce Luboše Odháněla. Včetně vysvětlování, proč by měli ve své provozovně nabízet právě pivo z Kláštera. „Konkurence v této branži je obrovská. Já jsem ale v pohodě. Tohle pivo je dobré, kvalitní a chutná mi. Já nenabízím něco, čemu bych nevěřil. Je ale pravda, že není lehké prorazit. Na druhou stranu to, že jsem určitým způsobem známý, může někde otevřít vrátka trochu rychleji,“ dodal v dubnu 2005 Luboš Odháněl. O neutuchajících marketingových nápadech generálního ředitele Špryňara hovořila i poslední aktivita pivovaru, která se pojila s dlouhodobým seriálem ve sjezdovém lyžování Česká pojišťovna Cup.
Dvanáctý ročník pivních slavností pivovaru se konal dne 2.července 20005 na pivovarském nádvoří v Klášteře Hradišti . Kulturní program začal hodinu po poledni a na pódiu se vystřídali Luboš Odháněl s kapelou Nastarýkolena, rocková legenda Aleš Brichta a kapela s příznačným názvem Alkehol. V průběhu pivní slavnosti v Klášteře došlo i na křest knihy Sex a chlast. Pivem ji pokřtil herec Jiří Krampol a sexuolog Radim Uzel. „Jsem absolutně spokojen a děkuji návštěvníkům a všem pořadatelům, kteří odvedli obrovský kus práce. Smekám přede všemi. Tohle pivobraní bylo mimořádně úspěšné, je vidět, že vyrábíme kvalitní pivo. Jinak by lidé nepřišli,“ uvedl ředitel pivovaru Josef Špryňar.
Před vedením pivovaru stálo v roce 2005 historické a životně důležité rozhodnutí. Měsíce intenzivních jednání na mnoha světových trzích ukázaly, že o klášterské pivo je veliký zájem. To s sebou ale přineslo pro pivovar nutnost přemýšlet o rozvoji výroby. Současná kapacita výstavu už totiž přestala stačit. Bezesporu tím hlavním kritériem pro další vývoj byla dvanáctiletá smlouva s německým odběratelem. „V současné době je zájem z Německa takový, že jsme na hranici našich kapacitních možností. Musíme uvažovat dále. To znamená, jednáme o rozšíření výroby v našem areálu a také o možnosti zajistit kooperaci s jiným výrobcem piva v jiné provozovně než u nás,“ naznačil v srpnu 2005 pouze stručně varianty budoucnosti ředitel pivovaru Josef Špryňar. V Německu se v létě 2005 klášterské pivo prodávalo na zhruba 900 prodejních místech. Do Německá mířilo týdně 10 kamionů světlého desetistupňového a speciálně pro německý trh vařeného tmavého dvanáctistupňového piva. „Jeden kamion znamená 250 hl piva,“ upřesnil Špryňar. Ve stádiu rozpracovanosti byla i řada dalších projektů. „Velký zájem je o dodávky piva do severních provincií Číny. Generální manažerka distribuční firmy nás navštíví na podzim. Jednáme s dalším německým distributorem o dodávkách sudového piva, další odbytiště se rýsují na jihu Číny a v Indii. Míříme také do skandinávských zemí,“ podotkl ředitel Špryňar. Ředitel i přes rozsáhlé aktivity v zahraničí tvrdil, že prioritním trhem pro pivovar zůstával tuzemský trh. „Právě po zkušenostech z německého trhu jsme se rozhodli, že uvedeme na český trh nový výrobek. Rozhodli jsme se, že současnou tmavou desítku nahradí brzy tmavá jedenáctka,“ dodal Špryňar.
Po mládežnických fotbalových týmech Jiskry Mimoň, SK Ralsko a SKP Mladá Boleslav se rozhodli v pivovaru podpořit i fotbal dospělých v sousedním Mnichově Hradišti. Smlouvu s tamním Mnichovohradišťským sportovním klubem podepsali v srpnu 2005 ředitel pivovaru Josef Špryňar a prezident klubu Tomáš Ježek. „Smlouva byla podepsána na dobu neurčitou. Klub dostane od nás peníze a po dobu sportovních utkání dospělého A týmu je garantováno, že se v areálu bude prodávat klášterské pivo za devět korun,“uvedl ředitel pivovaru Josef Špryňar. „Hlavní tým dospělých bude nastupovat ke svým utkáním v černobílých dresech s logem pivovaru na prsou. Rovněž B tým bude mít na dresech pivovarské logo. Dále naproti hlavní tribuně bude umístěn velký bilboard a za brankou, která odděluje hlavní hřiště od vedlejšího se objeví plachta dlouhá deset metrů, rovněž s logem pivovaru,“uvedl prezident klubu Tomáš Ježek. Pivovar financoval také opravu budovy, kde původně byla časomíra. „Počítám s dlouhodobou perspektivou, „podotkl ředitel Josef Špryňar.
Každej je nějakej. To byl název prvního samostatného cédéčka písničkáře Miroslava Palečka. Cédéčko se v srpnu 2005 křtilo ve zcela netradičních prostorech. Zhruba dvě stovky návštěvníků přijaly pozvání do restaurace umístěné v areálu benediktinského arciopatství v Břevnově. Pivovar se stal nejen tím, kdo finančně přispěl na vydání cédéčka, ale zajistil i netradiční prostory a byl součástí programu. V losování navštívenek pak každý vyhrávající získal lahodný klášterský mok. „Je tu nádherné prostředí, atmosféra je uvolněná, je to tu zkrátka příjemné. Mám z křtu velice dobrý pocit. Navíc klášterské pivo je velice dobré a chutná mi. Tohle spojení se vyvedlo,“přiznal po křtu svého cédéčka Miroslav Paleček. Historii i současnost pivovaru připomněl jeho ředitel Josef Špryňar. „Všechny ohlasy na tuto akci byly pozitivní. Mám z toho velice dobrý dojem a řeknu na rovinu, že i velkou radost,“uvedl ředitel Josef Špryňar. A proč právě pivovar podpořil Palečkovo cédéčko? „Tahle hudba a texty jsou strašně příjemné. Navíc já už pětatřicet let jezdím do přírody na Pecku u Nové Paky. A tam s kamarády zpíváme snad všechny Palečkovy písně. Byl jsem osloven agenturou, se kterou na některých projektech spolupracuji, zda bychom nenašli vhodný projekt pro křest. A právě restaurace v břevnovském klášteře vznikla za naší pomoci. Tak proto tohle místo,“podotkl Josef Špryňar. Klášterské pivo při křtu sklidilo velký ohlas. „Jak to, že tohle pivo neznám,“brumlal si jeden z pozvaných novinářů. „Dobré je to,“přiznal zpěvák Wabi Daněk. Klášter chutnal i ženám. „Tak tohle nemá chybu, klidně to tam napište,“řekla a labužnicky se napila tmavého klášterského piva dáma středních let.
V říjnu 2005 pivovar vystavil 8 400 hl piva, z toho byl export 4 000 hl.
Sdružení přátel piva, které usiluje o povznesení kultury pohostinství a pití zlatavého moku, dne 10.listopadu 2005 vyhlásilo jedenáctkou roku ležák z pivovaru Klášter.
Vánoční speciální světlou třináctku připravil pivovar na konec roku 2005.
Sortiment pivovaru na podzim 2005: 7° světlá, 10° světlá, 11° tmavá, 11° světlá, 12° světlá. Pivovar tudíž již nevařil pivo Klášter Tmavé (tmavé výčepní; alk.: 4,0 %; plněno do 0,35 a 0,5 l lahví a sudů) , Klášter Speciál 14 % (speciální světlý ležák; alk.: 5,8 %; plněno do 0,35 a 0,5 l lahví a sudů. Pivo zrálo 60 dní, do vánoc 1997 se připravovalo pouze v omezeném množství před vánočními svátky, poté se začalo vařit trvale po celý rok. Pivo získalo od Sdružení přátel piva titul nejlepší české vícestupňové pivo za rok 1998 a 1999.) a Klášter nealkoholické (světlé; alk.: 0,5 %; plněno do 0,5 l lahví). Nízkoalkoholické pivo Klášter Fitness Beer (lehké světlé; alk.: 2,6 %; nápoj určený pro sportovce vyráběn od jara 2005. Na etiketě byl herec Jiří Krampol.) se na trhu neuchytilo a jeho výroba už na podzim 2005 nepokračovala.
Když se objevili zástupci pivovaru v nově zrekonstruované a slavnostně vyzdobené přístavbě náchodského pivovaru, mezi lidmi to jen zašumělo. Místností totiž procházeli zástupci pivovaru, o němž všichni věděli, že za jeho zdi poputuje vysoce prestižní ocenění Pivo roku v kategorii jedenáctistupňových ležáků. Ing. Josef Špryňar mohl být navýsost spokojený. A když se k tomu přidá fakt, že stánek, kde ředitel spolu s dalšími dvěma kolegy z Kláštera působil, byl neustále obležen zájemci o degustaci i vzorky, byla spokojenost ještě umocněna. Management pivovaru a stovka zaměstnanců vyráběli takové pivo, které snese ta nejpřísnější měřítka hodnocení. A když ho Sdružení přátel piva, které v Náchodě 10. listopadu 2005 slavnostní vyhlášení v deseti kategoriích pořádalo, vyhodnotilo jako jedničku mezi jedenáctkami, bylo to nejvyšší měřítko kvality.“Díky za tohle ocenění patří ke všem zaměstnancům pivovaru, k našim obchodním přátelům a vlastně i ke každému konzumentovi, který je našemu pivu věrný,“ uvedl ředitel Josef Špryňar. O vítězství v pivovaru už věděli zhruba dva týdny před vyhlášením, nebylo to tedy přímo v Náchodě překvapení, o to si ho více Klášterští užívali. „I když je to přátelské setkání zástupců všech pivovarů, konec konců, jde tu o velikou prestiž. Každý přece chceme vyhrát. A na vrcholu jsme byli tentokrát my. A když víte, že to není naše prvenství premiérové, jsme nadmíru spokojeni,“ podotkl Josef Špryňar. Kromě zástupců pivovarů se vyhlášení, které proběhlo na vysoké společenské úrovni,zúčastnilo i celé představenstvo Sdružení přátel piva, vše moderovali profesionálové z Rádia Metuje.“Ocenění je pro nás zadostiučiněním – jak pro vedení pivovaru, tak pro zaměstnance. Právě jedenáctce jsme se poměrně intenzivně věnovali a je to pro nás nyní takřka nosný program. Tohle pivo je stále více oblíbenější na německém trhu, kam expandujeme. Jeho obliba vzrůstá ale i na domácím trhu,“ dodal ředitel Josef Špryňar.
Jen se objevila v areálu pivovaru Číňanka Liu feng hua, už obchodní ředitel společnosti Eco holding, která klášterský pivovar vlastní, Josef Špryňar začal tušit problémy. Je třeba po dotknout, že ale příjemné. Vypadalo to, že by se čínský trh mohl stát významným odbytištěm klášterského piva. Bezmála celý rok trvalo, než mohl Josef Špryňar přivítat v pivovarském areálu manažerku významné čínské distribuční společnosti, půvabnou Liu feng hua. Když se tak 13.prosince 2005 stalo, jeho překvapená tvář dávala tušit, že je zaskočen. Mile. „Zaprvé z toho, že se o pivo zajímá tak krásná žena, za druhé, že paní Liu je perfektně na jednání připravena, a za třetí že se jí naše pivo tak zamlouvá a že s ním má velké plány,“ uvedl spokojeně Špryňar. Liu feng hua prochodila pivovar doslova křížem krážem. Do Kláštera se dostala díky čínskému obchodnímu radovi, se kterým ředitel Špryňar začal jednat před rokem. Hlavní důraz její návštěvy, která skončila 26. prosince, byl kladen právě na kontakty s klášterským pivovarem. „Naši začínající spolupráci vidím velice optimisticky. Věřím, že už brzy dojde ke konkrétním krokům a v Číně budeme distribuovat toto pivo. Tenhle mok je podle mne kvalitní a velice mi chutná,“ podotkla Liu feng hua. Zároveň přiznala, že pivo jako nápoj má velice ráda. Do Číny by chtěla distribuovat jedenáctistupňový ležák, který se těšil velké oblibě v Německu.
Pivovar v roce 2005 dosáhl největšího podílu exportu na vlastní produkci v ČR. Z celkového objemu uvařeného piva okolo 100 tisíc hektolitrů šla na vývoz plná polovina. V roce 2004 to přitom bylo jen pět procent. Podle Josefa Špryňara, ředitele firmy Ecoholding, která pivovar vlastnila, bylo hlavním důvodem smlouva, uzavřená v roce 2005 s německým partnerem na dvanáct let. Firma navíc chystala významnější dodávky do Číny.
Pivovar v roce 2005 vystavil 98 tisíc hektolitrů piva. Na tuto velice pozitivní statistiku měl vliv především podpis desetiletého kontraktu s německým odběratelem.
Na rok 2006 se počítalo v pivovaru s tím, že díky smlouvě s čínskou obchodní společností se výstav dostane až na samotnou hranici kapacity pivovaru, což bylo zhruba 115 tisíc hektolitrů piva za rok.
„Je naším cílem nezdražovat, pokud to není nezbytně nutné,“ řekl v únoru 2006 Josef Špryňar, obchodní ředitel firmy Ecoholding, která pivovar vlastnila.
Pivovar s vývozem svého piva do Číny chtěl začít v polovině roku 2006. Původně počítal, že jej zahájí začátkem března, jeho plány ale zbrzdilo schvalování potřebných povolení pro čínský trh. Firma přesto počítala s tím, že by v roce 2006 mohla výrazně zvýšit výstav, a atakovat tak svoji výrobní kapacitu 140 000 hl piva. Řekl to Josef Špryňar, obchodní ředitel firmy Ecoholding, která pivovar vlastnila. Pivovar v roce 2005 zvýšil výstav zhruba o polovinu na 98 000 hl. Podstatně k tomu pomohl vývoz do Německa, který se podle Špryňara i v roce 2006 vyvíjel slibně. Pokud se nyní podařilo firmě spolu s dalšími tuzemskými i exportními plány prosadit také na čínském trhu, dosáhla by k hranici výrobní kapacity a musela by zvažovat investice do rozšíření výroby. Zatímco ještě v roce 2003 export představoval asi 5 % produkce pivovaru, v roce 2005 dodávky do zahraničí dosáhly zhruba 50 %. V prosinci 2005 firma podepsala smlouvu s významnou čínskou distribuční firmou, a ta se od té doby snažila vyjednat potřebná povolení. Bylo to ale složitější, než obě strany předpokládaly. „Nyní odhaduji, že první dodávky by mohly být v červnu. Jak my, tak naši čínští partneři velmi o tuto zakázku stojíme,“ řekl v dubnu 2006 Špryňar. Vedení pivovaru na jaře 2006 jednalo také o dalších zakázkách, například do Itálie a Švédska, šlo by ale o menší objem než plánovaný export do Číny. Čínský trh byl však podle Špryňara zatím neprobádaný. Na domácím trhu se klášterské pivo prodralo do významných restaurací na Mladoboleslavsku, ale také v Praze, v lyžařských střediscích v Krkonoších i do řetězce supermarketů Norma.
Rok a několik měsíců trvala jednání, než se podařilo dojednat všechny potřebné administrativní povinnosti předpokládaného kontraktu pivovaru s Čínou. Během června 2006 už vyrazila do Číny první várka s 23 tisíci třetinkových lahví klášterské jedenáctky. A k tomu Klášterští poslali do Číny 240 kartonů se vzorky z celé produkce pivovaru, o které měl čínský trh rovněž zájem. Hovořilo se i o pětilitrových „párty“ soudkách. Za úspěšnými obchody často stojí náhoda. Bylo tomu tak i v případě pivovaru a kontraktu do Číny. Ten mohl znamenat pro pivovar zásadní zlom v jeho existenci. Čínský trh byl obrovský a tamní úspěch byl pro českou firmu nezanedbatelný. Za vším stojí setkání. „Zhruba přede dvěma lety se našeho slavnostního setkání s obchodními partnery zúčastnil i čínský obchodní rada v ČR. On je velkým znalcem obou trhů. Když jsem se dozvěděl, že za svého šestiletého působení v ČR dokázal asi stošedesátkrát zvýšit import čínského zboží do naší republiky, napadlo mne, že se musejí prázdné kontejnery vozit zase zpět do Číny. A tak jsem naznačil, co je takhle naplnit klášterským pivem,“ popsal myšlenku, která byla nakonec rozhodujícím impulsem pro zrod obchodního případu, obchodní ředitel společnosti Ecoholding, která provozovala pivovar, Josef Špryňar. Čínský rada naznačil, že to není zásadní problém. A začala intenzivní jednání obou stran s potencionálními odběrateli. „Za podstatné považuji, že jsme se od začátku rozhodli postupovat zcela korektně, v souladu se všemi možnými zákony a předpisy. Nic jsme nechtěli uspěchat za cenu, že se nám to vymstí,“ tvrdil ředitel Špryňar. Jedno z nejdůležitějších jednání se uskutečnilo v závěru roku 2005, kdy do Kláštera přijela na návštěvu Liu Fen Gua, generální manažerka distribuční firmy z provincie Harbin na severu Číny. „Tam je pro zajímavost spotřeba piva na osobu vyšší než v ČR,“ naznačil možnosti čínského trhu Špryňar. A dodávky klášterského piva směřovaly do města Habin, kde žilo bezmála pět milionů obyvatel. „Paní Liu se u nás detailně seznámila s výrobou, firmou, českým trhem i s českým pivem a výsledkem byl podpis kontraktu,“ podotkl Špryňar.
Stovky lidí zaplnily dne 1.července 2006 víkendu areál pivovaru. Pivovar nabízel šest druhů piv. Na pivobraní nechyběla výrazná skupina trampů ve stejnokrojích Medvědi z Liberce. „Jsme tu pravidelně už po dvanácté. Trička s logem pivobraní a rokem si necháváme tisknout každý rok speciálně pro tuto akci. Přijeli jsme vlakem a po pivobraní vyrazíme do okolních chvostů,“ řekl jeden z medvědů, tramp Jan Bitman. Hudební maraton odstartovala na pivobraní mladoboleslavská country kapela K. T. P., následovalWalda Band, Yo Yo Band, Aleš Brichta, Jakub Smolík, Luboš Odháněl a další. Na malé scéně pobavilo děti i dospělé loutkové divadlo Martínek a plno soutěží.
Den otevřených dveří uspořádal pivovar dne 30.září 2006. Připravena byla prohlídka pivovaru i ochutnávka piva ve sklepních prostorách. Každý příchozí získal zdarma cédéčko s hudebními hity. Hrály kapely Tuplák a Seven. V rámci ochutnávky veškerého sortimentu pivovaru byla připravena i novinka Svatováclavská čtrnáctka.
Den otevřených dveří v pivovaru přilákal na tři tisícovky lidí. Tak velký zájem překvapil i vedení pivovaru, které očekávalo jen několik stovek lidí. Na exkurzi však museli lidé vystát i několik desítek minut dlouhé fronty. Těm, kteří vydrželi, se následně naskytla možnost podívat se do tajů výroby klášterského piva. Od průvodců se návštěvníci nejprve dozvěděli něco málo z historie pivovaru a výroby piva a následně měli možnost zhlédnout pivovarskou varnu. Největší zájem však projevili lidé při návštěvě spilky, neboli kvasírny. Ti, kteří si s sebou přinesli prázdné kelímky, ihned ochutnávali pivo přímo z kádí. „Zajímavě to chutná,“ prohlásila po první ochutnávce jedna z návštěvnic. Všichni návštěvníci pak mohli ochutnat kvasnicové pivo v ležáckém sklepě, kde probíhá fáze dozrávání. „Je to nejlepší pivo – nefiltrované, s velkým obsahem kvasinek, které má blahodárný účinek,“ informoval návštěvníky průvodce a bývalý pivovarský sládek Zdeněk Čermák.
Podruhé v krátké době potěšil pivovar sběratele pivních etiket. A nebylo to naposledy. Pivaři jásali z nového přírůstku do sbírky. V prvním případě se nemuseli obávat, že etiketu neseženou, ve druhém a ve třetím museli být ostražití a museli zvolit rychlý postup. Oco šlo? Před pár týdny vyrazila do Číny první várka klášterského piva. A tamní trh potřeboval mít na pivu etiketu v čínštině. Protože byl kontrakt s čínským distributorem v rozjezdu a zájemohla vyšplhat na vysokou částku. Klášterské pivo totiž ve zcela unikátním balení s novou etiketou okořenilo filmový festival evropských úsměvů, který proběhl v září 2006 v Mladé Boleslavi. Festivalový ležák se neprodával, ale byl součástí dárkového balení ve třetinových lahvích.
Pivovar tradičně připravil spolu s Boleslavským deníkem dlouhodobou čtenářskou soutěž Pivo na rok. Již od 6.listopadu 2006 měli čtenáři možnost si ověřit své znalosti z pivovarnictví. A ceny, které v pivovaru s Deníku připravili, byly určitě velice zajímavé Od 10. listopadu 2006 každý pátek až do 12. ledna 2007 byl na stránkách Boleslavského deníku otištěn soutěžní kupon, na kterém mimo soutěžní otázky byl pro milovníky klášterského piva připraven i vtipný slogan. Soutěžící museli vždy zaškrtnout správnou odpověď a soutěžní kupon doručit do redakce Boleslavského deníku. Z každého kola bylo vylosováno vždy deset výherců, kteří obdrželi pozvánku pro dvě osoby na slavnostní vyhodnocení (včetně pohoštění). Na slavnostním večeru se uskutečnilo i slosování o tři hlavní ceny: pivo na rok (365 lahví klášterského piva), pivo na půl roku a pivo na čtvrt roku.
Pivo Klášter na podzim 2006 opět bodovalo. Získalo totiž další dvě cenné trofeje. V Humpolci bylo na setkání Sdružení přátel piva vyhodnoceno jako špičkové pivo hned ve dvou kategoriích. Mezi nominovanými jedenáctistupňovými ležáky nenašlo konkurenta a dvanáctka skončila třetí. „V kategorii jedenáctistupňových piv jsme zopakovali loňské prvenství,“ podotkl v listopadu 2006 Josef Špryňar, obchodní ředitel společnosti Ecoholding, která pivovar provozovala. V další prestižní kategorii, dvanáctistupňových piv, pak Klášter získal třetí místo. Klášterské pivo v posledních letech sbíralo vavříny na různých soutěžích doslova jako na běžícím pásu. Jen od roku 2000 se jedenáctka stala pivem roku třikrát, v roce 2004 tento primát získala dvanáctka, navíc v roce 2002 Spolek přátel piva ocenil pivo z Kláštera jako Tmavým výčepním pivem roku, rok poté kralovalo Světlé výčepní pivo. Rok 2004 byl velice úspěšný zejména na amerických soutěžích. V Chicagu zvítězil speciální čtrnáctistupňový ležák, stříbrnou medaili získala dvanáctka a bronzovou Tmavé výčepní pivo. Navíc na pivní soutěži v Kalifornii obsadila dvanáctka stříbrnou příčku.
„Nejvíce piva vozíme do Německa, se kterým máme dohodu na dvanáct let, klášterské pivo se prodává na více než tisícovce míst v Německu. Pivo vozíme také do severní Číny, do města o velikosti 4,8 milionu obyvatel. Číňanům pivo chutná a mají zájem i o další dodávky. V poslední době jsme rozšířili vývoz také do Itálie, kde odběratel přišel se zajímavým nápadem – pivo na telefonu. Je to stejné jako například s pizzou. Italové si zavolají a pivo dostanou až do domu. Tento náš odběratel uvažuje o rozšíření této služby po celé Itálii. Pivo vyvážíme také do USA, a to už sedm let“, řekl v listopadu 2006 obchodní ředitel společnosti provozující pivovar Josef Špyňar.
V pivovaru byli v roce 2006 spokojeni. V roce 2006 totiž dokázali vyrobit 115 tisíc hektolitrů piva. Přitom rok předtím zaznamenali výrobu 98 tisíc hektolitrů. Magickou hranici 100 tisíc hektolitrů piva se podařilo dosáhnout i díky několika zajímavým zahraničním kontraktům, ale i díky udržení pozice na domácím trhu.
Vedení pivovaru i v roce 2007 spoléhalo na stále se výborně rozvíjející se německý trh. „Očekáváme i zajímavé výsledky na čínském a italském trhu, kde jsme vloni podepsali smlouvy a vše nasvědčuje tomu, že o naše pivo je velký zájem. Distributoři v obou zemích dokonce podnikají kroky k získání exkluzivity pro svá území,“ uvedl Josef Špryňar, obchodní ředitel společnosti Ecoholding, která pivovar provozovala. Na italském trhu se klášterské pivo usadilo prostřednictvím zvláštní služby. V okolí města Bari tam místní firma zajišťovala rozvoz piva na telefonickou objednávku. „Chceme se dostat na samou hranici technologických možností. Tedy k výrobě 140 tisíc hektolitrů piva,“ podotkl Špryňar. V roce 2007 proto vedení pivovaru investovalo další peníze do rekonstrukce či úprav všech technologií. „Jde například o dokončení prací či renovaci technologie stáčecích linek lahví i sudů,“ řekl Josef Špryňar.
Na Velikonoce 2007 připravil pivovar Velikonoční Speciál, který byl v prodeji již 19. března 2007.
V roce 2007 vše nasvědčovalo tomu, že se v pivovaru podaří dosáhnout k horní hranici technologických možností, což představovalo 130 až 140 tisíc vyrobených hektolitrů piva. Potvrzovaly to výsledky dosavadního prodeje. „Do měsíce dubna překračujeme každý měsíc loňské statistiky zhruba o 17 %,“ uvedl v červnu 2007 Josef Špryňar, obchodní ředitel společnosti Ecoholding, která pivovar provozovala. Šlo říci, že intenzivní aktivita pivovaru zaměřená zejména na oblast sudového piva přináší pozitivní výsledky. „Dlouhodobá snaha v oblasti sudového piva se projevuje právě v tomto období,“ podotkl Špryňar. Intenzivními akvizicemi s efektem navýšení odbytu se podařilo prosadit ve všech oblastech, kde pivovar působil. „Novými trhy se stalo několik kvalitních restaurací na Plzeňsku, Klatovsku a Nýrsku. Prorazit na trhu, kde je na „domácí“ půdě velký místní pivovar, nebylo jednoduché. „Já bych řekl, že jsme úspěchu docílili tím, že se držíme velice striktně tří základních ukazatelů: kvality, ceny a servisu, což jsou tři základní atributy naší obchodní politiky,“ pochlubil se Josef Špryňar.
Potřetí za sebou se radovali v pivovaru. Jejich chlouba, světlá jedenáctka, opět kralovala. Pomyslnou „ligu jedenáctek“ tak ovládala už třetím rokem! Jedenáctka roku se stala vlajkovou lodí produkce pivovaru. Odborníci se Sdružení přátel piva ji v září 2007 ocenili titulem pivo roku v kategorii Jedenáctistupňové ležáky. A to se stalo už potřetí za sebou. Tři roky neměla klášterská jedenáctka konkurenci. A to navíc klášterská desítka obsadila v soutěži čtvrtou příčku. Ze produkce klášterského piva byla právě jedenáctka nejsilnějším motorem. Podle informace obchodního ředitele společnosti Ecoholding, která pivovar Klášter provozovala, Josefa Špryňara, se srpnový výsledek roku 2007 v oblasti výroby sudového piva v porovnání se srpnem 2006 podařilo navýšit o více než 22 %. „Právě jedenáctka se na tom podílí více než osmdesáti procenty, což je úspěch, ze kterého mám velkou radost,“ uvedl Josef Špryňar. Podle něho si tak stále více zákazníků nacházelo cestu k „jedenáctkám“, které jsou mezi tzv. „slabou“ desítkou a „silnou“ dvanáctkou. Zástupci pivovaru si pro ocenění zajeli na hrad Zvíkov. Tam se 9.listopadu 2007 uskutečnilo slavnostní vyhlášení soutěže Pivo roku.
V roce 2007 dosáhly v pivovaru výstav 113 tisíc hektolitrů piva. Jak byli ale spokojeni s celkovou situací v pivovaru? Jaké plány měli na další rok? A co rozkrádání piva, které vyšlo najevo? O tom všem hovořil v lednu 2008 Josef Špryňar, obchodní ředitel společnosti Ecoholding, která pivovar Klášter provozovala.
Tak jaký byl ten loňský rok?
Jednoznačně úspěšný.
Dále…
V první řadě jsme splnili ekonomické parametry, které jsme si před rokem 2007 stanovili. Za klíčový výsledek považuji nárůst v obchodní bilanci sudového piva, která se nám podařilo navýšit o více než 17 %. V konkurenci pivovarů na českém trhu to považujeme za velmi slušný výsledek. Dařilo se ale i v dalších oblastech včetně exportu, který je významnou součástí celkové bilance. Těchto výsledků bylo dosaženo i přesto, že se podstatně změnily ceny rozhodujících surovin pro výrobu piva. Historie nepamatuje, že by meziroční nárůst cen sladu, který byl způsoben především neúrodou v loňském roce, byl 60 až 70 procent. Pro každého výrobce našeho typu tohle znamená velkou změnu. Jak v kalkulacích, tak v technologických postupech.
Nevzpomínám si, že byste ale zdražovali.
My jsme opravdu nezdražovali. Naše obchodní strategie je postavená na získání množstevních rabatů.
Kolik piva jste vloni vyrobili?
Výstav byl 113 tisíc hektolitrů piva.
Kam jste převážně dodávali pivo? Do ciziny, nebo do Čech?
63 tisíc hektolitrů zůstalo „doma“, 50 tisíc hektolitrů putovalo do zahraničí. Když se podíváme do ciziny, kde se dařilo?
Rozhodně se úspěšně rozvíjí spolupráce s odběratelem v Německu, které je naším největším zahraničním trhem. Vše nasvědčuje tomu, že současný kontrakt budeme navyšovat. Rozhodně úspěšná je spolupráce s odběratelem v Moskvě. Tam bychom měli postupně nahrazovat poměrně velké kvóty, které dodával na ruský trh krušovický pivovar. Dále pokračuje export do Ameriky, je tu ale řada dalších zajímavých kontraktů. Za všechny bych jmenoval africký Benin.
Velké naděje jste vkládali do vývozu piva do Číny.
To je pravda. Bohužel, tam nebyla splněna očekávání, která jsme si představovali.
Proč?
Uplatnění exportního piva na trhu v současné Číně je daleko složitější, než jsme si představovali a než to vypadalo.
Co vás čeká letos? Jaké jsou plány?
S našimi loňskými výsledky se blížíme na hranici technologického maxima našich zařízení.
A ta je?
Mezi 130 až 140 tisíci hektolitry piva za rok.
Co s tím?
Zvažujeme nákup zařízení, které by mohlo podstatně zvednout výstav pivovaru.
Vám nestačí současné výsledky?
V tomhle oboru stagnace znamená do budoucna velké problémy. Takže nestačí.
A jakého výstavu byste chtěli letos dosáhnout?
Své představy máme. Ale ono vždy není nejdůležitější sledovat pouze výstav. Produkt musí být kvalitní, musíme investovat, mít dokonalý servis. Jinak řečeno. Navyšování výstavu za každou cenu ještě neznamená, že pivovar je úspěšný. Důležitější je konečná obchodní a ekonomická bilance. A někdy méně může znamenat více. Především nelze podcenit hledisko kvality piva.
Budete letos nějak výrazně investovat do obnovy zařízení?
Zlepšit lze vždy všechno. My potřebujeme investovat do stáčecí linky a zkvalitnit předmytí a mytí sudů.
Před pár dny pivovar „přepadla“ policie. Přišlo se na rozkrádání zboží, tedy piva. Jak to vše dopadlo?
Bohužel, k této události opravdu došlo. Šlo o dva zaměstnance, kteří požívali naprosté důvěry managementu i spoluzaměstnanců. Bylo to jejich individuální rozhodnutí. Prostě klasické rozkrádání asi tak chytré, jako když pokladní krade vlastní tržbu. Ve spolupráci s policií byla tato činnost prokázána.
Jak veliká škoda vznikla?
250 tisíc korun.
Co zaměstnanci?
Byli okamžitě propuštěni.
Poučení pro vás?
Daleko tvrdší vnitřní opatření. Taková, aby se něco podobného neopakovalo.
Mohlo tohle rozkrádání ohrozit chod pivovaru?
Samozřejmě nemohlo. Vnitřní opatření jsou natolik kvalitní, že k něčemu podobnému masově dojít nemůže. Byla tu ale určitá skulina, postavená na důvěře k zaměstnanci, která bohužel nedopadla dobře.
Afrika na jaře 2008 zaznamenávala reklamní kampaň na klášterské pivo. Pivovar totiž expandoval do Beninu. Klášterští tak stáli před prvními dodávkami, do Afriky mířilo jedenáctistupňové pivo jak tmavé, tak světlé. Bezesporu zajímavostí byly pro české fajnšmekry pivní etikety, které se staly sběratelským tahákem. „Na etiketě jsou samozřejmě Amazonky, ženy, které jsou v Beninu takovým symbolem, jakým je v Čechách Švejk. Specifikou beninských králů bylo, že ochranku a osobní stráž jim tvořily právě speciálně vycvičené Amazonky,“ uvedl Josef Špryňar, obchodní ředitel společnosti Ecoholding, která pivovar Klášter provozovala.
V roce 2007 pivovar vyrobil 113 610 hl piva a jeho Ležák 11% byl Sdružením přátel piva oceněn jako Jedenáctka roku. V roce 2008 se příznivci mohli těšit na nové balení dvanáctiprocentního piva v malých kartonech po osmi lahvích.
Tajemní investoři ze společnosti K Brewery Group zaznamenali další přírůstek do skupiny pivovarů, které ovládali. Podle několika nezávislých zdrojů skupina podepsala na konci května 2008 smlouvu na koupi Pivovaru Klášter. Respektive společnosti Ecoholding, která úspěšný středočeský pivovar s roční výrobou 120 tisíc hektolitrů piva, dvousetmilionovým obratem a širokou prodejní sítí vlastnila. Klášter se tak stal po moravské Černé Hoře, Svijanech a Rohozci, Janáčku, Ježku a jihočeském Platanu dalším z menších pivovarů, které K Brewery v Česku plně nebo zčásti ovládala. Uskupení financovala skupina tuzemských investorů. Investoři ani představitelé Kláštera se zatím nechtěli konkrétně vyjadřovat.
Společnost Přátel piva v listopadu 2008 již po osmnácté vyhlásila nejlepší piva a pivovary roku. Své prvenství již potřetí v kategorii Jedenáctka roku obhájil Pivovar Klášter se stejnojmenným pivem.
Pokles, ale jen nepatrný, zaznamenal pivovar na jaře 2009. „Některé měsíce jsou lepší než loni, jindy se piva vyrobí méně. Celkově se domnívám, že pokles zřejmě bude,“ řekl v červnu 2009 marketingový manažer pivovaru Petr Božoň. Domníval se, že na poklesu se mohla odrazit i ekonomická krize. „Lidé mají hlouběji do kapes, proto méně chodí do hospod,“ podotkl Božoň.
Novou tvář svých piv, ale také zdražení o 60 až 90 haléřů za půllitr, nachystal pivovar od roku 2010. Byly zavedeny názvy jednotlivých druhů piv, výrazně se změní i vzhled etiket. Informoval o tom obchodní ředitel Ctirad Kábrt. Pivovar zdražil od 1. Ledna 2010. „Důvodem, proč po dvou letech upravujeme naše výrobky, je zvýšení spotřební daně a DPH,“ řekl Kábrt. Firma také zavedla názvy jednotlivých druhů piv. Dvanáctistupňový světlý ležák se jmenoval Premium, jedenáctistupňový světlý ležák byl pojmenován Ležák a světlé desetistupňové výčepní pivo bylo Světlé. Pivovar zároveň vyráběl i jedenáctistupňový tmavý ležák a kvasnicové pivo. Výrazná změna se chystala v grafickém provedení etiket, kterých design byl proveden ve tvaru oblouku vstupní brány bývalého kláštera cisterciáků, založeného roku 1177. Brána stála v pivovaru dodnes. Nový stroj na etiketování lahví, který byl instalován v pivovaru, umožnily lepit na lahve i stanioly, které byly na českém trhu typické převážně pro prémiová piva. Na etiketu se po desetiletích vrátila také postava mnicha, kterou pivovar používal už ve 30. letech minulého století. Pivovar v roce 2009 uvařil zhruba 50 000 hl piva, což bylo výrazně méně než v předchozích letech. „Souvisí to s probíhající restrukturalizací firmy po změně vlastníka a s výrazným omezením exportů, které nebyly pro pivovar finančně výhodné,“ řekl Kábrt. Pivovar v roce 2008 koupila ryze česká pivovarnická skupina K Brewery. „Budeme usilovat o návrat na staré pozice v regionu. Pozitivní údaje z posledních měsíců se týkají i exportu, kde se podařilo uzavřít kontrakty v zemích, do kterých v poslední době pivovar příliš nevyvážel – do Finska, Chorvatska a Ruska,“ dodal Kábrt.
Po osmi letech se vrátil Lukančo Trifončovski zpátky do své rodné země a k českému pivu. Před několika měsíci se stal sládkem a výrobním ředitelem pivovaru. „Klášterské hořké pivo mi vždycky chutnalo. V posledních dvou letech se zhoršila jeho kvalita, ale vedení se vyměnilo a myslím, že jsme kvalitu opět pozvedli a ještě pozvedneme,“ dodal v prosinci 2009.
Ze stáčecí linky pivovaru Klášter začaly v únoru 2010 sjíždět pivní láhve se zcela novými etiketami. Byl na nich tajemný mnich, který se tak po několikaleté pauze vrací „na své místo“. O záhadném mnichovi se žádné zprávy nedochovaly. Víme ale, že na etiketách piva klášterského pivovaru se poprvé objevil již v první polovině minulého století. V době socialismu z etiket zmizel, aby jej současný vlastník pivovaru, společnost K Brewery Group, opět vrátila tam, kam tradičně patřil. Na etiketě je vyobrazena také gotická brána bývalého cisterciánského kláštera, která v areálu pivovaru stojí dodnes. Stáčecí linka navíc byla schopna na lahve aplikovat i staniolový přebal uzávěru. Ten se na českém trhu používal převážně pro prémiová piva a u piva Klášter byl novinkou. Nově byly zavedeny názvy jednotlivých druhů piv: „Světlé“ pro světlé výčepní pivo (10 %), „Ležák“ pro světlý ležák (11 %), „Premium“ pro světlý ležák (12 %).
Na počátku roku 2010 ukončil pivovar výrobu tmavé jedenáctky.
Pivovaru, patřícímu pod skupinu K Brewery, vzrostly v roce 2010 prodeje meziročně o 70 %. Řekl to obchodní ředitel Milan Sedláček. „Za nárůstem prodaného piva stojí zejména vyšší dodávky lahvového piva do maloobchodu,“ řekl Sedláček. Pivovar zaznamenal i významný nárůst objemu prodeje sudového piva. Za posledních 12 měsíců stoupl počet restaurací, které nabízejí pivo Klášter, o jednu třetinu na dnešních více než 300 provozoven.
Trvanlivost piva Klášter v roce 2011 byla 90 dnů. Byla docílena pouhou filtrací piva bez pasterace. V Klášteře technologií HGB nedisponovali. V pivovaru v roce 2011 používali výhradně žatecké druhy hlávkového chmele – Poloraný červeňák, Premiant a Sládek. Používali i chmelový extrakt, ale vyhýbali se jakýmkoliv upraveným chmelovým extraktům. Za studena pivovar Klášter nikdy nechmelil. (Tento způsob se používá nejenom ke zvýšení hořkosti, ale hlavně ke stabilizaci pěny i po dopití půllitru – pěna zůstává i několik minut na stěnách a na dně sklenice.)
Pivovar prošel na začátku roku 2011 organizačními změnami. Na pozici výrobního ředitele pivovaru vystřídal dosavadního šéfa Lukanča Trifončovského, který odešel do Pivovaru Janáček patřícího do K Brewery, Zdeněk Prokůpek. Ten přišel ze společnosti Pivovarů Staropramen, oboru pivovarnictví se věnoval již 15 let. Za první čtyři měsíce roku 2011 se v Česku prodalo o 50 % více sudového piva Klášter než za stejné období roku 2010. Nedávno bylo v pivovaru instalováno šest nových přetlačných tanků a vedení nechalo modernizovat filtrační linky. „Obojí by mělo přinést zvýšení kvality a mikrobiologické stability piva. V našem pivovaru pivo nepasterizujeme. Takové pivo je ale náchylnější třeba na správné skladování,“ řekl výrobní ředitel pivovaru Zdeněk Prokůpek. Pivovar investoval také do nové linky na stáčení do sudů.
Pivovar dne 28.6.2011 spustil provoz šesti nových nerezových přetlačných tanků, které začaly sloužit jako zásobníky již hotového piva pro následné stáčení do sudů a lahví. Tato investice pivovaru zajistila zvýšení kvality nepasterizovaného piva. Slavnostního otevření provozu se zhostil Zdeněk Prokůpek, sládek pivovaru, a Zdeněk Radil, generální ředitel pivovarnické skupiny K Brewery, kteří společně přestřihli slavnostní pásku. Na akci byli přítomni také Jiří Faměra a Jan Janoušek, vrchní sládek a hlavní technolog skupiny K Brewery, do níž pivovar patřil. Nové přetlačné tanky, každý o objemu 200 hl, nahradily dosluhující staré, původně ležácké tanky. Pivo Klášter se stále vyrábělo tradiční technologií – na otevřených spilkách, kde pivo kvasilo, a v ležáckém sklepě, kde pivo dlouhou dobu zrálo. To vše se odehrávalo v takřka ideálním prostředí hlubokých sklepů, vytesaných do skály pod pivovarem. „Naše pivo nepasterizujeme, aby si uchovalo co nejvíce zdraví prospěšných látek. O to více je třeba ohlídat veškerou manipulaci s ním poté, co nám dozraje v ležáckém sklepě. Touto investicí jsme zlepšili hygienické podmínky v provoze, a zaručili tak udržení jeho nejvyšší kvality a mikrobiologické stability. To je pro výrobu nepasterizovaného piva obzvláště důležité,“ řekl sládek Zdeněk Prokůpek. Přetlačné nerezové tanky jsou lépe izolované a umožňují automatickou sanitaci, plnění i vyprazdňování. Součástí investice byla také automatizace mycí stanice na tanky, potrubí, apod. Generálním dodavatelem technologie byla firma GEA Process Engineering, samotné tanky pak dodala česká firma NEREZ Blučina. Celková hodnota investice činila 7,6 mil. Kč. Součástí investiční akce byly také technické úpravy umožňující standardizaci technologie výroby kvasnicového piva. Jeho obliba strmě rostla a pivovar tak mohl flexibilně vykrývat jeho objednávky. (tisková zpráva pivovaru)
Poslední červnovou sobotu roku 2011 se sešlo asi 2500 tisíce příznivců zlatavého moku na tradičním Pivobraní. Pivo teklo proudem ze čtyřiadvaceti výčepních kohoutů, největší úspěch tentokrát slavilo kvasnicové. Na návštěvníky čekal bohatý doprovodný program, ten hudební ovládly kapely Arakain a Fešáci, fanoušci dvoukolových a čtyřkolových vozidel si zase mohli prohlédnout výstavu několik předválečných automobilů a motocyklů. Zábavu zpestřily rovněž pivní soutěže, nejednalo se ale o pití piva „na ex“ nebo házení sudů, ale soutěžilo se například v párovém pojídání pivního štrúdlu nebo o největší pivní břich, jejímuž vítězi bylo naměřeno úctyhodných 147 cm. (zdroj: mbnoviny.cz)
Obchodní jednotka pivovarnické skupiny K Brewery, sdružující sedm regionálních pivovarů v Čechách a na Moravě, změnila název. Místo K Brewery Trade, a.s. používá od 1. února. 2012 název Pivovary Lobkowicz, a.s. . Společnost přitom o změně názvu uvažovala již delší dobu. „Jako ryze česká společnost, za níž stojí pouze český kapitál a která se zabývá prodejem piva vyrobeným výhradně v ČR, chceme nést i český název, který lépe vystihne předmět našeho podnikání,“ uvedl Zdeněk Radil, jeden z akcionářů skupiny a zároveň její generální ředitel. Společnost zvolila název podle své vlajkové lodi – ležáku Lobkowicz Premium, který nesl jméno jednoho z historicky nejvýznamnějších českých šlechtických rodů, jenž mimo jiné dříve vlastnil také jeden z pivovarů skupiny. Společnost si zachovala slogan „Návrat k tradici“, nezměněn zůstal i název mateřské organizace K Brewery Group, a.s.
Piva společnosti Pivovary Lobkowicz opět bodovala. V prestižní degustační soutěži Zlatý pohár PIVEX – Pivo 2012 se stalo nejlepší jedenáctkou roku 2012 pivo Klášter Ležák 11°. Soutěže se zúčastnilo celkem 45 pivních značek z 18 pivovarů a jejím odborným garantem byl Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze (VÚPS). Vzorky byly degustovány ve dvou na sobě nezávislých kolech, což podle organizátorů vyloučí statistické chyby a uspějí jen piva dlouhodobě kvalitní. Anonymní hodnocení prováděli odborní degustátoři ze soutěžících pivovarů, dále z VÚPS a dalších odborných institucí. Degustátoři hodnotili především chuť piva, jeho plnost, vůni, říz, hořkost i další eventuální chuťové vlastnosti či jiné příznaky (např. v barevnosti, jasnosti apod.). V obou kolech soutěže byly u všech vzorků piv prováděny také laboratorní rozbory a senzorická hodnocení VÚPS Praha. (tisková zpráva pivovaru)
Kvasnicové pivo Klášter excelovalo na Slavnostech piva v Českých Budějovicích. V červnu 2012 zvítězilo v prestižní degustační soutěži Pivo České republiky 2012, která je každoročně nedílnou součástí slavností. „Mám velkou radost, obzvlášť v širším kontextu. Naše piva letos vyhrávají, co se dá. V únoru získal Klášter Premium Zlatou pivní pečeť 2012, Klášter Světlé získalo Stříbrnou pivní pečeť 2012 a Klášter Ležák se stal nejlepší jedenáctkou v soutěži Zlatý pohár PIVEX – PIVO 2012. A teď toto významné ocenění pro naše kvasnicové pivo,“ uvedl Zdeněk Prokůpek, sládek Pivovaru Klášter.
Pivovar měl za sebou několik krušných let. Nyní získával jedno prestižní ocenění za druhým a vracel se i na výsluní přízně pivařů. Pískovcová skála, na které byl vystavěn klášter, jenž dal později jméno přilehlé obci, byla ideální materií k hloubení sklepů. Chladné chodby využil při výrobě piva poprvé Jiří Labouňský z Labouně. Produkce piva, kterou zahájil v roce 1570, trvá na stejném místě dodnes. Pivovar Klášter býval mezi regionálními pivy pojmem. Před několika lety ale došlo ke změnám, které vedly ke ztrátě mnoha zákazníků. Následky této nepříjemné etapy trápily pivovar dosud. Byl vyměněn ředitel, technologie, zařízení, ale tradiční receptura zůstala zachována. Nejdůležitější změna proběhla v lidském přístupu. „Paradoxně se nám nyní daří lépe prodávat Klášter dál od komína. Místní jsou zatíženi tím, že před několika lety tu určitý problém s kvalitou byl. Dostalo se jim to pod kůži a nyní mají strach naše pivo znovu ochutnat,“ konstatoval obchodní ředitel Milan Sedláček. V roce 2012 vařil pivovar Klášter ve svých zdech výčepní pivo, jedenáctku, prémiový ležák a kvasnicové pivo, přičemž používal výhradně české suroviny a vodu z vlastní studny. Jak ukazovaly prestižní ocenění z brněnského Pivexu a dalších soutěží nebo udělení zlaté pivní pečeti, o nízké kvalitě už nemohlo být řeč. Klášter byl součástí společnosti Pivovary Lobkowicz, která spojuje celkem 7 pivovarů z celé země. „Češi se sice považují za národ pivních znalců, ale naše mistrovství spočívá spíše v tom, že máme největší spotřebu piva na hlavu,“ komentoval s úsměvem Sedláček. Klášter byl úspěšný i za hranicemi. Ve velké oblibě ho měli Rusové a skandinávské národy. Do exotických zemí se však vyvážela spíše ojediněle. Klášterské pivo není pasterované a v sudech tak vydrží jen dva měsíce. „Vyvážíme pivo, kam to je možné, ale ne za každou cenu,“ doplnil Sedláček. (zdroj: boleslavsky.denik.cz) Z lahvové linky Pivovaru Klášter na počátku prosince 2012 sjížděly nové přepravky na půllitrové lahvové pivo. Obměna přepravek si vyžádala investici v řádu milionů korun. „Nový design přepravek navazuje na grafickou změnu loga pivovaru i etiket lahvového piva. Inovovaný vzhled přepravek nyní přesně odpovídá vysoké kvalitě piva Klášter, kterou letos ocenily odborné poroty hned několika významných degustačních soutěží,“ uvedl obchodní ředitel Pivovaru Klášter Milan Sedláček. Nové přepravky měly výraznou červenohnědou barvu. Dominovalo jim modré logo Pivovaru Klášter a mnich s půllitrem piva, který byl umístěn pod obloukem ve tvaru vstupní brány bývalého kláštera cisterciáků, která stojí v pivovaru dodnes. Na vývoji nového designu přepravek pivovar spolupracoval s renomovaným designovým studiem Fiala & Šebek, českým výrobcem plastových výlisků Alfa Plastik a italským výrobcem plastových fólií Donati.
Společnost Pivovary Lobkowicz zdražila od začátku prosince 2012 lahvové i sudové pivo v průměru o čtyři procenta. U nejprodávanějších značek to znamenalo zvýšení ceny zhruba o 60 haléřů za půllitr.“Po důkladné analýze vstupních cen, především sladovnického ječmene, který je základní surovinou pro výrobu piva, ale i cen energií a pohonných hmot jsme se rozhodli přistoupit k úpravě cen většiny našich výrobků,“ uvedla Kameníková.
Pivovary Lobkowicz uvedli na trh nové nevšední pivo. Po Svátečním kouřovém ležáku, který mohli pivní konzumenti ochutnat před Vánoci a v průběhu vánočních svátků, připravila ryze česká pivovarnická skupina silné pivo kategorie Doppelbock nazvané Klášterní XIX. Bock . Jak již název napovídá, uvařili jej sládci pivovaru v Klášteře Hradišti nad Jizerou a jeho stupňovitost činila 19 %, tudíž se jednalo o nejsilnější pivo z portfolia skupiny. Od 11. ledna 2013 jej až do vyčepování zásob nabídlo na šest set hospod po celé republice. „Pro Bocky je typická dlouhá doba ležení a speciální složení sladů, které způsobují jeho barvu a chuť. Pily se a pijí se hlavně na zahřátí v chladnějším období roku. Jedná se o silná piva – extrakt původní mladiny převyšuje 16 % hm. Po dlouhou dobu byly konzumovány bavorskými mnichy jako zdroj energie v době půstu. Pro jeden z druhů piva Bock – Doppelbock, neboli česky dvojitý bock, je charakteristický dokonce obsah alkoholu převyšující 7 % obj. a extrakt původní mladiny nad 18 % hm. A právě tyto charakteristiky splňuje náš Klášterní XIX. Bock,“ uvedl Zdeněk Prokůpek, sládek Pivovaru Klášter. Klášterní XIX. Bock bylo polotmavé pivo s obsahem alkoholu 7,5 % obj. a s obsahem původní mladiny 19 % hm. Konzumenty zahřálo už svou sytou načervenalou barvou, ale hlavně plnou karamelovou chutí s výrazným dozníváním po vlašských oříšcích.
Dne 19. března má svátek Josef, oslavit ho v roce 2015 pivaři mohli v hospodách, kde se čepuje pivo Klášter s připraveným speciálem Pepova 11°.
Výstav piva:
rok 1997 – 73 938 hl
rok 1998 -108 564 hl
rok 1999 -120 327 hl
rok 2000 -111 654 hl
rok 2001 – 90 000 hl
rok 2002 – 84 063 hl
rok 2003 – 76 778 hl
rok 2004 – 68 138 hl (export 5 %)
rok 2005 – 97 106 hl (export 36 842 hl)
rok 2006 – 115 476 hl
rok 2007 – 113 610 hl (export: 50 000 hl)
rok 2008 – ?
rok 2009 – 50 000 hl

Pivovar Primátor Náchod

 

   fotogalerie

   etikety

adresa: Dobrošovská 130, 547 01 Náchod

www.primator.cz

e-mail: obchod@primator.cz


Základní sortiment:

 

 

Antonín
světlé výčepní
alk.: 4 %

11 Ležák
světlý ležák
alk.: 4,7 %

Prémium
světlý ležák
alk.: 5 %

Dark
tmavý ležák
alk.: 4,5 %

EPA
English Pale Ale
alk.: 5 %


nealkoholické pivo
alk.: 0,5 %

Diamant
pivo se sníženým obsahem cukru
alk.: 4 %;

13
polotmavý ležák
alk.: 5,5 %

16
světlý ležák
alk.: 7,5 %

21 Imperial
světlý ležák
alk.: 9 %

24 Double
tmavý ležák
alk.: 10,5 %

Weizen
svrchně kvašené pšeničné pivo
alk.: 4,8 %

IPA
svrchně kvašené India Pale Ale
alk.: 6,5 %

Stout
Irish Stout
alk.: 4,7 %

  • Podzimní novinka roku 2021 – čtyřikrát chmelený ležák novou českou odrůdou Most. Nefiltrovaný single hop lager.

Starší info:
Práva na vaření piva jsou v Náchodě již po staletí. Na schůzi náchodského městského zastupitelstva konané 30. 6. 1871, místní radní rozhodli o zřízení Městského pivovaru. Návrh byl přijat jednomyslně a ke stavbě pivovaru na 80 až 100 věder piva byl povolán Josef Novák z Prahy. Nutno dodat, že právo vařit pivo měli Náchodští od nepaměti. Obecní pivovar stál na náměstí a k němu patřily dvě sladovny. Právo vařit měli všichni občané a pivo vystavovali jen, když si opatřili „šenkéře“ nebo „šenkéřku“. Starobylé právo zrušila majitelka náchodského panství v roce 1659. Jejím rozhodnutím byli práva vařiti Náchodští zbaveni navěky. Vysvobození přišlo až v citovaném roce 1871. Výstavba byla zahájena hned v následujícím roce a o dva roky později již náchodští ochutnali pivo z prvního výstavu. První várka piva se v novém pivovaru začala vařit 3. října 1873 sládkem Antonínem Lutzem. Ještě v říjnu 1873 bylo uvařeno celkem 17 várek, z toho 10 várek 10° piva a 7 várek 11° piva. V listopadu 1873 bylo 31 várek 10° piva. V první fázi existence pivovaru (tj. cca do konce 19. století) se vařilo hlavně 10° a 11° pivo, vícestupňové (12° a 13°) se vařilo jen málo – hlavně před Vánocemi a Velikonocemi. Oblíbenost náchodského piva stále stoupala, a tak v letech 1925 -1930 došlo k rozšíření provozu. Byla postavena nová varna a o sedm let později se na ručních strojích začalo stáčet první lahvové pivo. K dalším velkým rekonstrukcím bylo přikročeno až po II.světové válce.
Byla mj. zrekonstruována varna, postaveny nové ležácké sklepy a skladovací haly. V nově vybudované hale byla instalovaná špičková stáčecí linka na lahvové i sudové pivo. Lahvová linka značky Krones s kapacitou 24 000 lahví za hodinu začala pracovat v roce 1993.
Pivo produkoval pivovar výhradně tuzemských surovin – sladu z jižní Moravy, žateckého chmele a vynikající přírodní vody z ekologicky čisté lokality adršpašsko-teplické pánve technologií spodního kvašení.

O více než 10 % poklesla v roce 1998 produkce piva v náchodském pivovaru. Propad výroby přinesl podniku i menší tržby než v roce 1997. Celkový pokles produkce a prodeje nezvrátil ani vzestup exportu piva, které v roce 1997 získalo několik ocenění na významných veletrzích a výstavách. Pivovar v roce 1998 uvařil přes 109 000 hl piva, což bylo o 11 % méně než v roce 1997. Velký pokles výroby zaznamenal zejména v prvním čtvrtletí roku 1998, kdy ve srovnání se stejným obdobím roku 1997 vyrobil méně než 70 % produkce. Ve druhém pololetí 1998 se však propad zastavil a pivovar vykázal výrazně lepší čísla. Produkce piva skončila v porovnání s rokem 1997 na téměř 99 procentech. V posledním čtvrtletí roku 1998 dokonce náchodští zvedli výstav o 8 %. Celkové tržby pivovaru v roce 1998 poklesly z 108 roku 1997 na 100 milionů. V roce 1998 podnik vykázal ztrátu 25 milionů korun. Od poklesu nezachránily pivovar ani četné úspěchy na tuzemských a zahraničních veletrzích, výstavách a odborných degustacích. Náchodské pivo bodovalo například na Dočesné 1998 v Žatci a na výstavě Drinks Russia 98 and The Moscow Beer Festival. Pivovar sice zvýšil vývoz zejména do Velké Británie, Hongkongu, Německa a Ruska, takže jeho export v roce 1998 stoupl o více než třetinu, celkově však vývoz tvořil pouze 5,5 % produkce. Pivo Primátor se vyváželo do Velké Británie, Hongkongu, Německa, Švédska a od roku 1999 také do Itálie a Izraele. Ruská krize roku 1998, slibně se rozbíhající obchodní aktivity po náchodském úspěchu na moskevské výstavě téměř zmrazila. Hlavním artiklem společnosti byla v roce 1998 světlá dvanáctka Primátor, která tvořila téměř 51 % produkce. Pivovar se však snažil zákazníkům nabízet i speciální druhy silných vícestupňových piv, například jedenadvacítku Rytířský Primátor, která byla už v roce 1998 nejsilnějším v tuzemsku vyráběným pivem. Pivovar na počátku roku 1999 zaměstnával 88 pracovníků. Město Náchod, stoprocentní majitel společnosti Pivovar Náchod, začalo v létě 1999 uvažovat o jejím prodeji. Místní rada uložila představenstvu pivovaru vypracovat a předložit do konce roku 1999 projekt prodeje firmy. Ten měl zahrnovat také velikost podílu, který měl zatím neznámý investor v pivovaru získat, cenu a formu prodeje. Rok 1998 zakončil pivovar, jehož základní jmění bylo 72 mil.Kč, ztrátou necelých 18 mil. Kč.
Za první pololetí roku 1999 vystavil pivovar 56 448 hl, piva, což meziročně představovalo nárůst 8,7 %. O zvýšení výstavu se postaralo hlavně sudové desetiprocentní a dvanáctiprocentní pivo, prodej lahvového Pita (o 23%) a dokonce i vícestupňových speciálů (o 18%). O plných třináct procent stoupl za prvních deset měsíců roku 1999 výstav pivovaru proti stejnému období roku 1998, kdy tady stočili 104 000 hl piva značky Primátor. Na nárůstu produkce se podílel nejen dvanáctistupňový ležák, ale i další vyráběná piva včetně vícestupňových speciálů.
O téměř 16 % se podařilo v roce 1999 zvýšit produkci pivovaru. Podnik, který jeho majitel město Náchod nabízel na počátku roku 2000 k prodeji, byl jedním z mála tuzemských malých pivovarů, které vykázaly vyšší výrobu. V roce 1999 vyrobil pivovar 126 707 hl piva, což bylo oproti roku 1998 nárůst o 15,7 % (o 17 198 hl). Primátoru se také podařil na poměry malých a středních pivovarů unikátní kousek – vytvořit v posledních patnácti měsících roku 1999 nepřetržitou šňůru překračování výstavů proti shodným měsícům předchozích let. Rekordním měsícem roku 1999 byl červenec, kdy zde měli nejvyšší výstav od září 1996. V tomto měsíci byl také vystaven miliontý hektolitr piva od 1. ledna 1993, kdy se společnost vrátila do majetku města Náchod. Výsledky pivovaru vynikly i ve srovnání s produkcí pivovarů v České republice. Index výstavu za prvních jedenáct měsíců roku 1999 byl podle oficiálních statistik v rámci republiky ve srovnání s rokem předchozím 97,73 %. V rámci pivovarů východních Čech to bylo 102,86 % a u Pivovaru Náchod to bylo 114,59 %. I tak zůstal pivovar pod roční kapacitou, která dosahovala přibližně 200 tisíc hl. Nejvíce vzrostla produkce desetistupňového světlého piva. Podnik očekával tržby 115 mil.Kč, hospodaření firmy skončilo na nule. Přes ztrátu ruských trhů v roce 1998, kam pivovar, exportoval významnou část své produkce, se mu v roce 1999 dařilo nejen zacelit propad prodejem na domácím trhu, ale i úspěšně pronikat v nelehké konkurenci do dalších zemí. Zástupci podniku navštívili výstavu pořádanou jejich anglickým obchodním partnerem, který byl jedničkou mezi zasilatelskými firmami v nápojích ve Velké Británii. Firma se orientovala především na prodej špičkových vín z celého světa, měsíčně vyřizovala 120 000 objednávek a ve svém portfoliu měla navíc jeden druh piva, kterým byl právě pivo Primátor. Od roku 1993 do Anglie exportovali kolem 600 hl ročně, v roce 1998 to už bylo 3000 hl, což byla téměř polovina celého vývozu. Cílem účasti bylo prorazit na anglický trh hlavně s vícestupňovými speciály, což se podle ohlasů podařilo – zájem byl především o 16 % pivo, představili tam i „21“ – pivo k miléniu,“ . Kromě Anglie se zdejší pivo vyváželo i do Švédska, Německa, Itálie a Hongkongu, pivovar se snažil proniknout do Číny, Izraele či Španělska, slibně se rýsovala i Afrika. Export by rádi udrželi alespoň na úrovni roku 1998, kdy činil 5,32 % z celkového výstavu 109 000 hl. V roce 1999 se pivovaru dařilo na přehlídkách. Například pivo Diamant získalo v Táboře stříbrnou Českou pivní pečeť, na pivním festivalu ve Stockholmu v listopadu byl dvanáctistupňový světlý ležák třetí, tmavý ležák dokonce druhý. O prodeji podniku měli náchodští radní rozhodnout v roce 2000. Město uvažovalo o vstupu strategického investora. Do konce roku 1999 se objevili tři zájemci, kteří měli do poloviny ledna 2000 předložit svoje nabídky. Město začalo o prodeji pivovaru uvažovat po jeho opakované ztrátě v roce 1998. Ředitelem pivovaru byl Josef Hlavatý. V roce 1999 dosáhl pivovar mírného zisku při tržbách 113 milionů korun.
Ještě na konci roku 1999 uvažovala náchodská radnice, která vlastnila místní pivovar, o jeho prodeji. Pivovar totiž v minulých letech vykazoval ztráty a jeho produkce klesala. Na počátku roku 2000 bylo všechno jinak. Podnik jako jeden z mála tuzemských malých pivovarů v roce 1999 zvýšil výrobu a vykázal zisk. Radní proto od svého úmyslu pivovar prodat ustoupili. „Na základě výsledků pivovaru radní rozhodli nabídkové řízení na nového majitele zastavit,“ uvedl v květnu 2000 mluvčí Městského úřadu v Náchodě Karel Petránek. Rozhodnutí by se podle něj do konce tohoto volebního období změnit nemělo. Připustil však, že za změnou plánu radních stojí kromě nynější dobré situace podniku i malý zájem kupců. „Nepřišla žádná lukrativní nabídka, šlo pouze o předběžná jednání,“ poznamenal Petránek. „Rok 1998 byl ve znamení krizového managementu a realizace konsolidačního programu,“ uvedl marketingový ředitel František Meduna. V roce 1999 vyrobil pivovar 126 719 hl piva, což bylo oproti roku 1998 o 15,72 % více. Růst výroby se týkal nejvíc desetistupňového světlého piva. Podnik v roce 1999 zvýšil tržby na 113 milionů korun, hospodaření firmy skončilo ziskem 90 tisíc korun. Podnik zaměstnával 89 lidí, měl základní jmění 72 mil.Kč. Pozitivní trend roku 1999 pokračoval i v prvním čtvrtletí roku 2000, kdy náchodští zvýšili výstav v meziročním srovnání o 6 703 hl, což znamenalo nárůst o 29,47 %. Na jaře pivovar podepsal smlouvu na vývoz piva do USA a první dodávky realizoval v květnu 2000. Pivovar od roku 1997 nezdražoval. „O úpravě cen nyní uvažujeme, ale pokud k ní dojde, nebude nijak dramatická, okolo 3 až 4 %, a uskutečnila by se před sezónou,“ sdělil Meduna.
Do dvou let chtěl pivovar, který patřil místní radnici, splatit všechny závazky vůči městu. „Radnici dlužíme ještě třicet pět milionů korun, kterými nám radní pomohli překonat kritické období před dvěma lety,“ uvedl v květnu 2000 ředitel pivovaru Josef Hlavatý. Zadluženost podniku se na jaře 2000 pohybovala kolem šedesáti osmi milionů korun. Vzhledem k tomu, že v roce 1999 vykázal pivovar zisk a příznivé výsledky měl i v roce 2000, městská rada přestala jednat o jeho prodeji.
Pivovar za prvních pět měsíců roku 2000 zvýšil produkci téměř o třetinu. „Naším cílem je letos prodat 130 tisíc hektolitrů při co nejlepší ekonomice,“ sdělil vedoucí marketingu František Meduna. Od 1. června 2000 pivovar zdražil o tři až čtyři procenta. „Naposledy jsme ceny měnili v lednu 1998, ale tehdy šlo o zlevnění,“ připomněl Meduna. Náchodští vyráběli v roce 2000 deset druhů piv značky Primátor. Nejvíce prodali dvanáctky, nejrychleji však rostl zájem o pivo Diamant se sníženým obsahem cukrů a o nealkoholické Pito. Vedoucí marketingu František Meduna se pochlubil, že v Náchodě díky mimořádně teplému počasí byl v červnu 2000 odbyt asi o 25 % větší než ve stejném období roku 1999. „Jsme schopni zajistit výrobu i třeba o padesát procent vyšší,“ dodal. Navázat na dobré výsledky roku 1999 se podařilo pivovaru v první polovině roku 2000. Firma zvýšila ve srovnání se stejným obdobím 1999 produkci téměř o třetinu. „V každém ze šesti měsíců jsme překročili výrobu shodného období předešlého roku. Celkově jsme za první pololetí vyrobili 73 503 hl piva,“ uvedl marketingový ředitel pivovaru František Meduna. Meziročně se zvedla produkce o více než 17 tisíc hektolitrů, což znamenalo více než třicetiprocentní nárůst. Červnová výroba 15 818 hl byla rekordem pivovaru od června 1996. Pivovaru se dařilo zvyšovat produkci znatelně více, než činil tuzemský průměr v oboru. Podle statistik Českého svazu pivovarů a sladoven vzrostla výroba piva za prvních pět měsíců roku 2000 o více než tři procenta. Východočeským pivovarům se podařilo zvýšit odbyt o téměř 19 %, Primátoru o více než 30 %. Podíl exportu na produkci v činil za 1-6/2000 téměř 7 %. Kromě tradičních odběratelů, Velké Británie, Německa, Švédska, Itálie, Švýcarska, Izraele a Hongkongu, se pivovaru podařilo proniknout do Číny a USA. Na růstu odbytu se podle Meduny podílela prakticky všechny druhy piva, ale největší nárůst prodeje zaznamenal Primátor Diamant, pivo se sníženým obsahem cukrů. Téměř poloviční podíl na celkové produkci si držel dvanáctistupňový světlý ležák, na druhém místě byla světlá desítka. Pivovar získal v posledních měsících několik ocenění. Nejcennějším bylo druhé místo šestnáctistupňového světlého ležáku Primátor Exkluziv na Zlatém poháru Pivex-Pivo 2000 v kategorii speciálních světlých piv. Ze soutěžní přehlídky v Táboře si pivovar přivezl zlatou pivní pečeť za Primátora Diamant. Od června 2000 pivovar zdražil. „Přistoupili jsme k tomu po pečlivém provedení analýzy trhu. Zvýšení se pohybovalo okolo dvaceti až třiceti haléřů na půllitr. V dohledné době o další úpravě cen neuvažujeme,“ sdělil v červenci 2000 Meduna. Celková zadluženost firmy se v polovině roku 2000 pohybovala kolem šedesáti milionů korun, z toho pětatřicet dlužila městu. V roce 2000 pivovar vyrobil k výročí 775 let od založení města Hradec Králové speciální Primátor Hradec Králové 12 % výroční ležák. Náchodské pivo mohli v roce 2000 ochutnat hosté v restauraci U Pepíka v polském Kladsku, s nímž Náchod partnersky spolupracoval. „Je to první vlaštovka. Doufáme, že také další podniky projeví o naše pivo zájem,“ řekl mluvčí náchodské radnice Karel Petránek. Podle ředitele pivovaru Josefa Hlavatého se pivo nemohlo na polském trhu ve větší míře prosadit kvůli vysokým clům.
Pivovar měl v červenci 2000 výstav piva o 10 % menší než ve stejném měsíci roku 1999. Naštěstí od dubna do června 2000 bylo mimořádně horké počasí, což se projevilo ve vyšším prodeji. Tento stav ale trval od začátku roku. Za 1 – 7/2000 měli odbyt piva asi o 31 % vyšší než v roce 1999. První chladnější týden v červenci a nižší poptávku po pivu paradoxně v pivovaru přivítali. Koncem června měli totiž hodně práce s plněním vyšších exportních zakázek a z kapacitních důvodů potřebovali trochu oddych. I v roce 2000 navázal pivovar na dobré výsledky roku 1999, jež signalizovaly správnost obchodní a marketingové strategie (nově zvolené v druhé polovině roku 1998), a celkově zvýšil svoji produkci ve srovnání s předešlým rokem téměř o 20 %. Za rok 2000 činil výstav 148 433 hl piva a došlo v meziročním porovnání k jeho nárůstu o 21 714 hl, což bylo 17,14 %. Export se na celkovém výstavu podílel 9786 hl a dosáhl hodnoty 6,59 % (1999: 6334 hl – 5,01 %) – nejlepší výsledek od vzniku a. s. S pivem se setkávali zákazníci ve Velké Británii, USA, Německu, Švédsku, Itálii, Švýcarsku, Izraeli, Číně či Hongkongu, přičemž přibližně 90 % vývozu připadlo na 12% světlý ležák. Pozitivem byla skutečnost, že se na nárůstu celkových prodejů v roce 2000 podílela prakticky všechna piva, kdy největší zvýšení zaznamenal Primátor Pito o 25 %. Primátor Diamant (pivo se sníženým obsahem cukrů dříve DIA) a originální speciální tmavý 24 % Primátor Double (stále nejsilnější české pivo obsah alkoholu 10 % obj.) – oba o 22 %, světlý 16 % Primátor Ležák Exkluziv – o 21 % a světlá výčepní desítka – o 20 %. Kladem bylo i to, že si nosný produkt pivovaru – vyhledávaný 12% světlý ležák – udržel – jako v roce 1999, díky své oblibě stále téměř poloviční podíl na celkové produkci (48 %). Další významný podíl výroby činila klasická světlá 10% (40 %). Po dvou ztrátových letech (1997 a 1998) a mírném zisku 89 tis. Kč v roce 1999 dosáhl pivovar díky úspěšnému vývoji v odbytu příznivých hospodářských výsledků. Výše tržeb dosáhla v roce 2000 hodnoty 136 132 tis. Kč (meziroční zvýšení o 20,44 %), což znamenalo hospodářský výsledek 4698 tis. Kč. Vytvořená případná hodnota byla o 10 mil. Kč (o 17 %) vyšší proti roku 1999. Rovněž bylo dosaženo nejvyšší produktivity práce z případné hodnoty od počátku vzniku společnosti (1993), a to i přes omezené možnosti v podmínkách cenové války na trhu. Zisk ve výši 4,7 mil. Kč zaznamenal pivovar v roce 2000. Část byla vložena do sociálního fondu (300 000 Kč) a zbytek šel na krytí ztrát z minulých let.
Pivovar zvýšil od ledna do února 2001 výstav o 5 % na 19 144 hl. Export se na prodeji podílel více než čtyřmi procenty, což bylo přibližně stejně jako v roce 2000. Na růstu výroby se podle vedoucího marketingu pivovaru Františka Meduny nejvíce podílelo nealkoholické pivo s růstem o 23 % a sudová desítka se zvýšením o 21 %. Nosným pivem podniku zůstal dvanáctistupňový světlý ležák, který tvořil téměř polovinu výroby. Asi dvě třetiny produkce pivovar dodával na trh v lahvích. Zbytek putovalo k zákazníkům v sudech, a to zhruba do 650 restauračních zařízení. Pivovar zdražil pivo dne 12.března 2001 v průměru 30 až 40 haléřů za půllitr.Pivovar projevil v březnu 2001 zájem o prameník Náchodky, který od roku 2000 nesměli lidé využívat ze zdravotních důvodů. Pivovar požádal o převod stavby i pozemku. Pivovar chtěl přístřešek na vlastní náklady zlikvidovat a vrt zakonzervovat pro další případné využití. Cenu za 3. místo v prestižním 6. ročníku výstavy Beer and Cider Competition 2001 v kategorii prémiových ležáků, přebírali dne 26.3.2001 v Londýně zástupci pivovaru. Světlý 16 % Primátor Ležák Exkluziv získal ocenění v tvrdé konkurenci značek z celého světa. A že to není ojedinělé ohodnocení tohoto piva, to potvrzovalo jeho 2. místo na brněnském veletrhu Pivex 2000 a 1. místo na žatecké Dočesné. Dne 10.května 2001 byly v pražské restauraci Na Václavce (kde se Primátor čepoval) slavnostně pokřtěny nové etikety. Autorem byl výtvarník Pavel Matuška. Za kmotra nové řady etiket byl pozván herec Martin Stěpánek. Na nových etiketách byly zobrazeny historické budovy v Náchodě a okolí. Pivovar uspořádal 19.5. 2001 tradiční den otevřených dveří. Na trati mezi Jaroměří, Náchodem a Hronovem vozil cestující expres Primátor tažený historickou parní lokomotivou. Rovných 130 let uplynulo 30.června 2001 od doby, kdy na schůzi náchodského městského zastupitelstva konané 30. 6. 1871, místní radní rozhodli o zřízení Městského pivovaru. Přes pětiprocentní pokles v pololetí 2001 na 70 000 hl si pivovar udržel pozici největšího pivovaru v Královéhradeckém kraji. Export činil 5 % výroby. V roce 2001 pivovar vyvezl na zakázku do Velké Británie pivo pod názvem Doktor Premium Czech Lager (alk.: 5,0 %; plněno do 0,33 l lahví). Již třetí rok po sobě pivovar na konci roku 2001 pro spotřebitele připravil s atraktivní etiketou speciální vánoční světlý ležák.
V roce 2001 byla ukončena výroba piva Primátor 15 % (speciální polotmavý ležák; alk.: 6,0 %; plněno jen do 0,5 l lahví). Pivovar již třetím rokem dokazoval svými výsledky správnost zvolené obchodněmarketingové strategie. Pivovar v roce 2001 vystavil 143 801 hl, z čehož tvořil export (především světlého ležáku do Velké Británie a Německa) 6 451 hl, což bylo 4, 5 %. Oproti roku 2000 se sice jednalo o mírné snížení (o 3,12 % – 4 632 hl), kdy však šlo především o pokles ovlivněný snížením vývozu (o 3 335 hl), když prodeje na tuzemsko poklesly pouze o necelé 1 %. Výsledek byl cennější o to, že se na výsledcích většiny – především malých pivovarů – velmi výrazně projevila cenová válka, konkurenční tlak lídrů trhu v oblasti gastro a nepříznivé počasí jarních a letních měsíců – celkově došlo v ČR i k mírnému poklesu výroby piva o 0,61 % v porovnání s rokem 2000. V případě hodnocení jednotlivých druhů piva, šlo říci, že si opravdu výtečně vedl speciální tmavý 24% Primátor Double (stále nejsilnější české pivo) hlavní reprezentant celé skupiny originálních náchodských vícestupňových speciálů (skupina dále obsahovala speciální světlá piva Primátor 16 % Exkluziv a Primátor 21 % Rytířský), který v roce 2001 dosáhl 8 %. Velmi dobře bylo na tom i nealkoholické pivo (pivovar byl i jeho třetím největším výrobcem v ČR), které vykázalo 14 % nárůst (toto pivo mělo pro pivovar i nejvyšší růstový potenciál), či tmavý ležák, kde došlo ke zvýšení jeho výroby o 5 %. Přes pokles výstavu vzrostly tržby podniku předběžně o 3,5 % na 141 milionů korun, a to zejména kvůli březnovému zdražení piva v průměru o 30 až 40 haléřů na půllitr.
Pivovar v roce 2001 přes pokles výstavu zvedl zisk na 6,6 miliónu korun ze 4,7 miliónu korun. Růst zisku firma přičetla snížení provozních nákladů a nižšímu placení úroků z úvěrů. Pivovar v roce 2001 úplně splatil dlouhodobé úvěry za 15 miliónů a celkové úvěrové zatížení tím snížil o třetinu na 30 miliónů korun. Společnosti se v roce 2001 podařilo potvrdit postavení na tuzemském trhu a navázat na úspěšné ekonomické výsledky předcházejících období. Mírný pokles odbytu byl způsoben především výpadkem některých exportních případů, pozice pivovaru na tuzemském trhu zůstala prakticky nezměněna, a to i přes nepříznivý průběh počasí a stupňující se tlak konkurence v pivovarském odvětví a na trhu s nápoji obecně. Určité obavy z ekonomického vývoje společnosti, dané prudkým nárůstem cen klíčových surovin před počátkem účetního období, se naštěstí nenaplnily a díky dobrému finančnímu řízení se podařilo dosáhnout jednoho z nejlepších hospodářských výsledků od počátku vzniku společnosti. Narostly tržby, potvrdila se vysoká úroveň produktivity práce a především došlo k finančnímu ozdravení a ekonomické stabilizaci. Pivovar, chtěl i nadále udržet postavení nejsilnějšího výrobce piva v regionu a udržení si tržního podílu v rámci oboru. V sektoru lahvového piva se v Náchodě upevnili prodejní pozice prostřednictvím obchodních řetězců, především pak v rámci regionálního působení. I nadále pivovar pokračoval v úspěšné strategii prosazování se pomocí speciálních druhů piv a budování si pověsti určité odlišnosti od tuzemského konzervativního pojetí pivního trhu. Toto pojímaní charakteru výroby a technologická pružnost, spolu s udržením standardní špičkové kvality a tradičního charakteru výroby, mělo přinést i do budoucna výhodnou konkurenční pozici nejen na tuzemském trhu.
Pivovar zdražil od 4.března 2002 pivo v průměru o 4 až 6 %, tedy o 30 až 50 haléřů na půllitr. Zvýšení cen se týkalo celého sortimentu. Důvodem zdražení byl růst cen vstupů, zejména energií. Naposledy pivovar zdražoval k 1.3.2001, uvedl ředitel podniku Josef Hlavatý. Za první dva měsíce roku 2002 pivovar vystavil 18 420 hl, z čehož bylo pro tuzemský trh určeno 18 335 hl. To bylo nejvyšší prodané množství za posledních pět let. Pivovar v roce 2002 vyráběl devět druhů piv. Maximální roční kapacita činila 200 tisíc hl.
V sympatickém prostředí Pivní galerie v Praze-Holešovicích se představil pivovar u příležitosti 130 let od svého založení. Cenami ověnčené pivo Primátor dostalo v pořadí již desátého »bratra«. Dne 9.dubna 2002 byla před novináři pokřtěna nová třináctka lahodného moku s lehkou hořkou příchutí. Nové pivo bylo uvařeno u příležitosti 130.výročí založení pivovaru. Základní myšlenkou bylo uvařit obdobné pivo, které bylo před 130 lety uvařeno deputátním sládkem Lutzenem. K výrobě piva byl použit i pšeničný slad. Určitou vlajkovou lodí však zůstával dvanáctistupňové pivo Primátor, které bylo velmi oblíbené zejména ve východních Čechách. Velkou sílu dávala pivu mj. voda kojeneckého charakteru od Adršpašsko-teplických skal, žatecký chmel a slad dovážený z Hané. Dne 8.května 2002 se uskutečnil tradiční Den s Primátorem, tentokrát ve znamení oslav jubilea. Návštěvníky čekal pestrý kulturní program pro děti i dospělé, pivovarská tombola, prohlídky pivovaru.
Na počet 130 let od vzniku pivovaru (polož. zákl. kamene) uvařil pivovar Primátor Jubilejní 13 % (světlý speciální ležák; alk.: 5,6 %; plněno do 0,5 l a sudů). Zadní etiketa (plněno bylo pouze do lahví – jako točené bylo pouze na Dnu s P..) sloužila jako pozvánka na tradiční Den s Primátorem a proto nebylo pivo distribuováno do Prahy a řetězců vůbec. Přes to, že bylo pivo v okolí přijato velmi dobře, nestalo se běžným produktem.
Na zvýšenou poptávku trhu v květnu 2002 reagoval pivovar prodloužením pracovní doby expedice. Vedoucí marketingu František Meduna sdělil, že společnost přišla na trh se dvěma novinkami – nealkoholickým pivem Primátor v nevratné láhvi o obsahu 0,33 litru a světlým ležákem v půllitrové plechovce.
Dostavbu městského hotelu Beránek zvažovali radní v Náchodě. Jak 30.5.2002 informoval místostarosta Karel Petránek, rada města schválila přípravné práce na dostavbu. Investorem prováděcí studie a patrně i vlastních stavebních prací měl být Pivovar Náchod, který byl stoprocentně vlastněn městem. „Bude záležet na hospodářských výsledcích pivovaru. Pokud budou tak dobré jako letos a byl by výhled, že to bude pokračovat i v dalších letech, mělo by dojít k vlastní přístavbě,“ řekl Petránek.
Historicky nejvyšší prodej (1 138 hl) nealkoholického piva Primátor (pivo bylo držitelem Zlaté pivní pečeti za rok 2001) zaznamenala pivovar v květnu 2002. Od začátku roku pak pivovar prodal 53 180 hl piva, z čehož export – především do Velké Británie – činil 1 416 hl (2,66 %). S velkým zájmem spotřebitelů se setkala nabídka Světlého ležáku Primátor v půllitrových plechovkách, který byl distribuován od 3.června 2002.
Poměrně horké léto lámalo rekordy nejen v teplotách, ale také ve výrobě piva. Pivovar vystavil v červenci 2002 celekm 14 345 hl piva, což znamenalo druhý nejúspěšnější výstav za červenec od roku 1997. Poptávka byla po všech druzích včetně nealkoholického piva Primátor, kde zaznamenali nárůst za období leden až červenec oproti stejnému období minulého roku o zhruba 15 %. Pivovar v 1.pololetí 2002 vykázal pokles o 6 % na 66 000 hl. Přesto si udržel pozici největšího pivovaru v kraji. Z Náchoda v prvním pololetí odešlo za hranice necelých 1600 hl.
Pivovar získal v srpnu 2002 na jubilejním 45. ročníku slavností chmele a piva v Žatci tři stříbrná ocenění z odborné degustace piv. Odborná porota složená zhruba ze 100 předních odborníků chmelařského odvětví, která posuzovala v osmi kategoriích 55 piv, ocenila náchodské světlé výčepní pivo, tmavý ležák a nealkoholické pivo. Škálu ocenění doplnil svým třetím místem v kategorii tmavých speciálních piv Primátor 24 % Double. Náchodské pivo v roce 2002 už získalo deset ocenění včetně dvou zahraničních. Pivovar se soutěží účastnil pravidelně a od roku 1993, kdy se stal akciovou společností, v níž všechny akcie drželo město, získal už 46 ocenění, z toho 17 zahraničních. Například pivo Primátor 16 % Excluziv získalo v roce 2002 v kategoriích speciálních piv 2. místo na soutěži The Brewing Industry International Awards 2002 v Londýně a 3. místo na soutěži The World Beer Cup 2002 v americkém Aspenu.
V soutěži České pivo roku 2002, kterou vyhlašoval Český svaz pivovarů a sladoven společně s Výzkumným ústavem pivovarnickým a sladařským, obsadil třetí příčku v kategorii světlých ležáků Primátor Světlý ležák.
„Zdražovat od ledna určitě nebudeme. Ani v celém příštím roce nemáme v plánu nějaký pohyb cen,“ ujistil v prosinci 2002 generální ředitel Josef Hlavatý. Připomněl, že naposledy jeho pivovar zdražoval v dubnu 2002 a rostoucí náklady na energii a suroviny zatím kompenzoval ze svých zdrojů.
Pivovar, jehož sládek Pavel Kořínek získal titul „Sládek roku 2002“, v roce 2002 vystavil 134 810 hl piva, z čehož činil export – především do Velké Británie – 6 018 hl. Významný nárůst výroby o 8 % zaznamenalo nealkoholické pivo, jehož je pivovar třetím největším výrobcem v ČR. Jak ujistil František Meduna, vedoucí marketingu, pivovar na zvyšování cen velkých výrobců reagovat nebude. „Máme svoji vlastní obchodní a cenovou politiku, a pokud nedojde k nějakým dramatickým změnám u cen vstupů, nepředpokládáme tento rok žádné změny cen,“ tvrdil. Pivovar trvale hledal rezervy v nákladových položkách, a to mj. i ve formě zavádění nové technologie, popřípadě zpřesnění technologických kroků. „Investice do moderních technologií totiž zajišťují snižování výrobních nákladů,“ vysvětlil František Meduna.
Pivovar získal na počátku roku 2003 dvě ocenění, tentokrát mezinárodní. V lednu 2003 to byla Zlatá pivní pečeť za pivo Diamant v kategorii DIA pivo na soutěži v Táboře. V březnu 2003 pak dostal tmavý ležák bronzovou medaili na výstavě International Beer Competition v Londýně. Náchodské pivo získalo v roce 2002 celkem 11 ocenění, včetně dvou zahraničních. Pivovar od ledna 1993, kdy se stal akciovou společností stoprocentně vlastněnou městem Náchod, obdržel celkem 49 ocenění, z toho 18 zahraničních.
Příchod horkých dnů v červnu 2003 uvítali výrobci nápojů. „Odbyt piva se nám zvýšil nejméně o 20 % a jsme schopni zvýšit výrobu podle zájmu odběratelů o třicet až čtyřicet procent,“ pochvaloval si 11.6.2003 generální ředitel pivovaru Josef Hlavatý. Podle něho výrazně vzrostl i prodej nealkoholického piva. Nejpozději do letních prázdnin chtěli v pivovaru zahájit výrobu nealkoholických nápojů. „Kéž by toto počasí delší dobu vydrželo,“ dodal Hlavatý.
Od června 2003 začal pivovar dodávat do maloobchodní sítě Lidl pivo Finkbraü světlé výčepní (alk.: 4,0 %; plněno jen do 0,5 lahví) a nealkoholické.
„V červnu 2003 jsme zvedli odbyt asi o 13 %. Hlavní zásluhu na tom má zvýšený prodej lahvového piva téměř o pětinu,“ řekl ředitel Josef Hlavatý. Tradičně podle něj stoupl zájem o nealkoholické pivo, které šlo na odbyt lépe o více než třetinu. Překvapivě rostl i odbyt vícestupňových speciálů.
Za první pololetí 2003 vyrobil pivovar 62 241 hl piva. Největší zájem byl o Primátor Světlý ležák, jehož podíl na produkci činí 47 %. Na zahraniční trhy se ve stejné době dostalo 3 139 hl zlatavého moku, zejména světlého ležáku, který byl oblíbený především ve Velké Británii. Na výstavě International Beer Competition v Londýně však získal třetí místo tmavý ležák. Před prázdninami připravil pivovar novinku pro abstinenty. Na trh uvedl čtyři druhy limonád a sodu značky Primátor.
Na léto 2003 pivovar připravil spotřebitelskou soutěž Hlaste žízeň (1.5.-31.8.). Šlo o sběr zadních etiket z piv.
Přibližně stejně jako v předchozím roce se dařilo pivovaru do srpna 2003. Za prvních osm měsíců roku vystavil celkem 93 326 hl pěnivého moku, což bylo o pouhých 0,07 % (68 hl) méně než v roce 2002. Stěžejním produktem pivovaru stále zůstával Primátor Světlý ležák, jehož podíl na výrobě činil takřka 44 %. Další rozhodující část produkce tvořilo Světlé výčepní pivo s 41 %. Na zahraniční trhy do srpna 2003 putovalo 4296 hl, tedy 4,6 % vystaveného piva. To bylo ve srovnání s rokem 2002 přibližně dvojnásobné množství. Své zákazníky zejména ve Velké Británii si našel světlý ležák. V porovnání roku 2002 a 2003 prodeje jednotlivých piv si velmi dobře vedlo především Nealkoholické pivo (zvýšení o 23 %), dále pak Tmavý ležák (zvýšení o 17 %), který navíc získal na výstavě The International Beer Competition v Londýně vysoce ceněné třetí místo, a speciální světlé pivo Primátor Exkluziv (nárůst o 16 %). V roce 2003 se osvědčila prázdninová novinka, která doplnila výrobkové portfolio pivovaru – limonády pod značkou Primátor. Ty spotřebitel mohl získat jak v točené, tak v lahvové podobě ve čtyřech ovocných chutích. Během prázdnin se těchto limonád s postupným náběhem výroby a bez výraznější speciální podpory prodalo již téměř 350 hl.
„Limonády jsme začali vyrábět v červenci 2003, do dnešního dne jsme vyprodukovali necelých 400 hl. Oproti třiceti tisícům hektolitrů piva vystavených za stejné období je to nepatrná kapka, neproběhla však žádná reklamní kampaň. Výrobu nealka teprve rozjíždíme,“ řekl v září 2003 marketingový ředitel František Meduna.
„Pivní stezky jsou jedním ze způsobů, jak vejít ve známost i s regionálními značkami. Jde hlavně o to, aby malé pivovary byly vidět a mohly konkurovat částkám, které na propagaci dávají nadnárodní pivovarské společnosti,“ vysvětlil ředitel pivovaru Josef Hlavatý v září 2003. V Náchodě lidé mohli posedět ve vagónu z první republiky. Pivovar se podílel na dostavbě hotelu, který měl poskytnout nocleh nejen pivním turistům, ale přilákat do města i menší kongresy.
Pivovar na podzim 2003 zahájil výrobu pšeničného kvasnicového piva Primátor Weizenbier. Na tiskové konferenci dne 21.října 2003 to uvedl sládek Pavel Kořínek. Podle jeho slov se jednalo o svrchně kvašené světlé nefiltrované pivo s typickou hřebíčkovou vůní a klasickou pšeničnou chutí, které bylo charakteristické například pro německé Bavorsko. Právě tam by se také náchodský produkt měl vyvážet. Zatím byly však plány pivovaru s novým produktem poněkud střízlivější. „Počítáme nejprve s regionální a následně celostátní distribucí, teprve pak budeme zvažovat export,“ informoval obchodní ředitel František Polda. Stěžejním produktem pivovaru zůstával podle jeho slov i nadále Světlý ležák Primátor, který se na celkovém výstavu pivovaru podílí 44 %. Pivovar vyráběl již 9 druhů piva. V roce 2003 uvařil pivovar také pro exportní zakázku do USA světlý ležák s názvem Kostelbrau Premium Lager (alk.: 5,0 %).
Náchodský pivovar v souvislosti s uvedením svého pšeničného kvasnicového ležáku na trh připravil spotřebitelskou soutěž „Poznejte originální chuť“. Podstatou byl sběr víček od Weizenbieru (min.4 ks) a dalších speciální piv (min. 6 ks) značky Primátor. Pivaři mohli získat originální sklenici pro pšeničné pivo.
Pivovar zatím v roce 2003 vyráběl pšeničné pivo pouze v lahvích, přestože třetina jeho produkce byla jinak expedována v sudech. „Nabízíme jej všude,“ řekl v listopadu 2003 šéf marketingu František Meduna. Pivovar proto jednal s obchodními řetězci, ale nabízel jej i do „lepších“ hospod, rád by s tímto pivem pronikl do Prahy. Podle Meduny zatím žádná na trh uváděná značka pivovaru neměla takovou marketingovou podporu jako pšeničné pivo.
Zejména díky posílení prodeje v obchodních řetězcích se společnosti podařilo v roce 2003 zvednout výstav piva Primátor o více než 4 % na 140 580 hl. Druhým důvodem růstu bylo zvýšení exportu téměř o polovinu na takřka 8 800 hl, uvedl ředitel podniku Josef Hlavatý. Zisk by měl být podle ředitele na úrovni deseti miliónů korun v roce 2002 a tržby mírně nad 139 milióny.
„Vývoz do Ruska dosáhl v roce 2003 asi 1443 hl, což je více než 16 % z našeho celkového exportu. Vidíme tam vysoký obchodní potenciál pro naši další expanzi a byla by škoda jej v současnosti nevyužít,“ řekl vedoucí marketingu František Meduna.
Pivovar pro maloobchodní síť Lidl vyráběl do května 2004 piva Finkbräu nealkoholické (světlé nealkoholické; alk.: 0,5 %; plněno jen do 0,5 l lahví) a Světlé pivo (světlé výčepní; alk.: 4,0 %; plněno jen do 0,5 lahví). Zákazníci pivovaru se už od února 2004 mohli těšit na nové etikety výrobků postupně dodávaných do obchodní sítě. Ve skladech v sousedství takzvané lahvárny pivovaru byly jen poslední zbytky lahví se starými etiketami, které výrobky označovaly v průběhu minulých tří let. „V novém grafickém pojetí je kladen důraz na dynamiku uspořádání a lepší zviditelnění značky tak, aby reprezentovala vysokou kvalitu piva a jasně se odlišila od konkurence. Nové etikety respektují připomínky spotřebitelů a jsou koncipované tak, aby vývojově navazovaly na předešlé označení,“ potvrdil vedoucí marketingu František Meduna. I přes změnu etiket byl zákazník při nákupu dobře orientován, neboť barevné označení jednotlivých druhů piva zůstaly zachované. Zůstala také sjednocující historická pečeť a vyobrazení náchodského zámku, které přispívá k propagaci nejen pivovaru, ale také celého města Náchoda. U některých piv došlo při plném zachování původního obsahu i ke změně názvu. Světlý ležák (takzvaná dvanáctka – červená etiketa) již byl označen názvem Premium a například výčepní pivo (takzvaná desítka – zelená etiketa) bylo označen názvem Světlý. „Kromě nealkoholického piva, piva se sníženým obsahem cukru a a Světlého Primátora budou všechny ostatní láhve výrobní kolekce ozdobené nově také aluminiovým šátečkem,“ připomenul další novinku generální ředitel pivovaru Josef Hlavatý. Zákazníci se s novým vzhledem etiket mohli setkat už v roce 2003. Nové grafické zpracování už totiž dodrželo označení nedávné novinky – pšeničného kvasnicového piva – Primátor Weizenbier. „Jednoznačnou výhodou našeho pivovaru je skutečnost, že máme trvale k dispozici všech devět druhů vyráběných piv. Ani například tmavou čtyřiadvacítku nevyrábíme jen při svátečních příležitostech, ale k distribuci je připravena kdykoli,“ vyzdvihl přednost pivovaru jeho sládek Pavel Kořínek. Primátor se také mohl pochlubit tím, že všechny druhy piva byly vyráběny tradiční technologií, ale pod přesným dohledem počítače. Jednotlivých druhů piv zde nedosahovali tím, že by silnější piva ředili, ale už od samého počátku výroby jednotlivé várky bylo jasné o jaký druh jde.
V 10. ročníku soutěže o nejhezčí pivní etiketu, tácek, korunku a sérii etiket za rok 2003 zvítězil pivovar s pivní korunkou, na níž je zobrazen muž s tuplákem.
Pivovar na konci května 2004 zdražil některá svá piva značky Primátor. „Dva roky jsme cenu piva nezvyšovali, ale letos zřejmě budeme. Byli jsme jedni z mála, kteří vloni udrželi stejnou cenu piva. Se zdražením některých výrobků počítáme na přelomu května a června,“ řekl v únoru 2004 generální ředitel Josef Hlavatý.
Od jara 2004 došlo ke změně názvu piva vyráběného pro maloobchodní síť Lidl z Finkbräu na Světlé pivo (alk.: 4,0).
Největší pivovar v Královéhradeckém kraji kvůli jarnímu chladnu hlásil pokles prodeje asi o 3 %. „Věříme ale, že na konci roku budeme lepší než loni,“ řekl v červnu 2004 ředitel pivovaru Josef Hlavatý. Výstav měly zvednout vyšší investice do podpory prodeje a pomoci by měl i export. „Dobře jde vývoz na tradiční odbytiště do Velké Británie. Jednání s našimi partnery v Polsku vypadají nadějně,“ řekl.
Za svou produkci získal pivovar, jehož akcie byly stále ve stoprocentním vlastnictví města, na prestižní degustační soutěži pořádané Chmelařským institutem Žatec v srpnu 2004 ocenění. Výrobce piva Primátor získal dvě první místa v kategoriích Ležák Tmavý a Nealkoholická piva. V kategorii Ležák Světlý měl Primátor Premium druhé místo, na druhém až třetím místě se v kategorii Piva se sníženým množstvím cukrů umístil Primátor Diamant a 16% světlý Exkluziv v kategorii Speciální pivo světlé obsadil místo třetí.
Pivovarům v Královéhradeckém kraji, které mnohdy ležely jen několik kilometrů od polských hranic, se vývoz piva k severním sousedům moc nedařil. A to přesto, že veškerá celní a administrativní ochranářská opatření Poláků od 1. května se vstupem obou zení do EU padla. Zřejmě nejvíce si od polského trhu sliboval pivovar v Náchodě. „Polský trh je sice otevřený, ale za deset let bariér se natolik stabilizoval, že pro menší dodavatele zvenčí je problém se na něj dostat,“ řekl v listopadu 2004 ředitel pivovaru Josef Hlavatý.
Na konec roku 2004 připravil pivovar tradiční vánoční ležák.
„Malým pivovarům nezbývá než bojovat kvalitou. Pořád si stěžovat na velké nejde,“ řekl v lednu 2005 šéf náchodského pivovaru Josef Hlavatý.
Jako každoročně i v roce 2005 vítál velikonoční svátky pivovar svým speciálním světlým ležákem. Velikonoční ležák (alk.: 5,0 %) byl opět obdařen hezkou originální etiketou.
Pivovar upravil své ceny od 1.března 2005 pouze u sudového piva. „Rozhodli jsme se k tomu po důkladném zvážení, zejména s ohledem na dlouhodobý růst cen všech vstupů, ale i nákladů na podporu prodeje a vlastní distribuci. Změny cen ale nebyly nijak výrazné, třeba u půl litru světlého výčepního piva Primátor došlo ke zvýšení z 6,50 na 6,80 koruny, včetně DPH,“ uvedl vedoucí marketingu František Meduna. Podle něho se mírná úprava cen i vlivem zdražení některých jiných výrobců neodrazila v nižší prodejnosti piva. V dohledné době firma další úpravu cen neplánuje.
Minulost a budoucnost se protkla v Náchodě. Místní pivovar dokončil v dubnu 2005 dostavbu hotelu Beránek na Masarykově náměstí v centru města. Stalo se tak téměř po století od okamžiku, kdy náchodští konšelé rozhodli o výstavbě zařízení, v němž vedle restaurace, kavárny a vinárny bude divadelní sál a další společenské prostory. Snaha rozšířit secesní budovu začala už v první polovině devadesátých let, kdy prošla nákladnou rekonstrukcí. Se stavbou nové budovy se však mohlo začít až v roce 2003, kdy se záměru chopila akciová společnost Pivovar Náchod. Ta byla v majetku města a na stavbu si vzala bankovní úvěr. „Náklady na stavbu včetně vybavení interiérů dosáhly padesáti milionů korun a pivovar je bude splácet asi deset let,“ uvedl předseda představenstva pivovaru Pavel Nývlt.
V roce 2005 začal pivovar vyrábět pro maloobchodní síť Julius Meinl světlé výčepní pivo Goliaš (alk.: 4,0 %).
Značka Primátor si dlouhodobě udržuje svoji špičkovou kvalitu. Svědčila o tom celá řada medailí a ocenění získaných na nejrůznějších domácích a zahraničních prestižních veletrzích a soutěžích. Od ledna 1993, kdy byl pivovar akciovou společností stoprocentně vlastněnou městem Náchod, jich získal celkově 71, z toho 18 zahraničních a Primátor tak patřil k nejlépe hodnoceným značkám piv v ČR. Nejúspěšněji si vedly 16 % Exkluziv a tmavý ležák se shodným ziskem 14 úspěchů, těsně následovány světlým ležákem, který obdržel 13 ocenění. V poslední době si dobře vedly i Nealkoholické pivo (celkově již získalo 7 ocenění) a pivo Diamant (10 ocenění). Vysokou a stálou kvalitu potvrzovala i skutečnost, že pivovar část svého výstavu v posledních letech velmi úspěšně exportoval, a to především zákazníkům do zemí jako Velká Británie, Rusko, Německo, Španělsko, Řecko a Švédsko.
Pivovar se staral o správné zacházení s výčepním zařízením. Jeho pracovníci navštěvují restaurace a v rámci obchodní spolupráce či pravidelné údržby poskytují personálu odborné rady, jak si s nástrahami řemesla poradit. „Nejde přímo o kontroly, naši obchodní zástupci si spíše všímají celkové úrovně služeb zákazníkům a provozu v restauracích, kde se točí naše pivo. O poradenství, které se týká správného točení piva, nastavení tlaku či chlazení, se zase starají naši technici. Hostinským také poskytujeme manuál o správném zacházení s výčepním zařízením. Problémům se snažíme čelit také tím, že odběratelům poskytujeme zdarma sanitaci a další údržbu výčepních zařízení,“ řekl srpnu 2005 obchodní ředitel pivovaru Václav Vencl. Pokud zjistil pracovníci pivovaru nedostatky, většinou se s provozovatelem na nápravě hladce domluvil. „Rozvázání smlouvy s partnery plyne z neplnění základních obchodních podmínek, jako je neplacení zboží. Co se týká kvality piva, spíše hostinským poradíme, jak to zlepšit. Většinou se s nimi bez problémů domluvíme,“ řekl Vencl. Nové speciální pivo polotmavý ležák Primátor 13 % začal pivovar prodávat od září 2005. Pivo bylo představeno na tiskové konferenci dne 21.9.2005. Výrobek měl doplnit sortiment vícestupňových piv, která šla stále víc na odbyt. „Loňský rok nám potvrdil trend posilování pozice speciálních piv a jsem rád, že jsme byli první, kteří s jejich produkcí začali. V Česku je podíl speciálních piv na trhu jen několik procent, v našem pivovaru ale představuje pětinu výroby,“ řekl generální ředitel Josef Hlavatý. S novou třináctkou měl pivovar, který patřil městu, deset druhů piv. Kromě světlé výčepní desítky a světlého dvanáctiprocentního ležáku dodává na trh také speciální světlé šestnácti a jednadvacetiprocentní pivo. Pravidelně vařil také tmavý čtyřiadvacetiprocentní Primátor Double, v němž bylo asi 11 % alkoholu. Od ledna do srpna 2005 roku činil celkový výstav pivovaru 89 874 hl piva, z nichž 8 432,8 hl (9,4%) tvořil export. Oproti stejnému období roku 2004 zaznamenal export navýšení o 3,4% přičemž majoritní podíl na zvýšení exportu tvořil vývoz do zemí Velké Británie, Slovenska, Ruska, Polska, Francie, Německa, Španělska, Švédska a Dánska. Nejvyšší podíl na produkci piva měl zejména světlý ležák Premium, který zaujímal 45% následován světlým výčepním pivem s podílem 34% z celkového výstavu. Zářijová novinka byla polotmavá třináctka. „Na její výrobu používáme kvalitní pitnou vodu z přírodní rezervace na Broumovsku a kombinaci českého, bavorského a karamelového ječného sladu doplněného o slad pšeničný. Toto speciální pivo se vyznačuje originální červenohnědou barvou,“ řekl sládek pivovaru Pavel Kořínek. Pivovar si pochvaloval, že jeho výrobky pravidelně získávají ceny na různých degustačních soutěžích. „Od roku 1993, co pivovar převzalo město, jsme získali 74 ocenění, z toho 18 v zahraničí. Například na Dočesné 2005 získaly první místo ve svých kategoriích Primátor Nealko a Primátor Exkluziv,“ řekl vedoucí marketingu pivovaru František Meduna.
Pivovar zaznamenával růst podílu speciálních piv na své produkci, v roce 2005 dosáhl 20 %. „Právě ve speciálech vidíme šanci, jak se jako malý pivovar uplatnit na trhu,“ řekl v září 2005 ředitel pivovaru Josef Hlavatý. „Šíře sortimentu speciálů také významně posiluje pozici pivovaru při vyjednávání dodávek klasických piv do obchodních řetězců,“ řekl Hlavatý. Současně byly podle něj speciální piva nositelem vyšších tržeb a zisku. Hlavní část výroby speciálních piv tvořilo nealkoholické pivo, jehož byl pivovar s výstavem kolem 17 000 hl druhým největším producentem v zemi, po Radegastu.
Zřejmě nejdelší zkušenosti s návštěvami v rámci pivní turistiky měli v náchodském pivovaru. Asi čtyři roky stál na tamním nádvoří rekonstruovaný železniční vagon z první republiky, kam si donedávna zvala firma své hosty. Návštěvníci si tam po exkurzi v provozu mohli posedět a ochutnat různé druhy točených piv. „Ročně zavítalo do pivovaru asi 800 lidí. Prohlédli si provozy, naši pracovníci jim vysvětlili postupy při vaření piva. Pak si poseděli ve vagonu, kde dostali k ochutnání točené pivo Primátor a také jídlo. Letos jsme vybudovali nové návštěvnické centrum a příští rok k tomu přibude i posezení v letní zahrádce s možností grilování. Chceme přilákat návštěvníků ještě více,“ řekl v říjnu 2005 vedoucí marketingu František Meduna. Pivovar využíval nejen zájmu různých kolektivů ve městě, ale také domácích i cizích turistů, kteří byli v okolí na dovolené. „Jezdí k nám turisté, kteří jsou ubytováni v Krkonoších i Orlických horách. V provozní části pivovaru je provede sládek či někdo jiný z výroby, takže návštěvníci dostanou informace rovnou od pramene. Některé akce se dají návštěvníkům ušít na míru, lidé si mohou objednat i speciality k jídlu, můžeme jim nabídnout cokoliv od buřtguláše až po staročeskou zabíjačku. Na závěr návštěvy od nás dostanou například různé druhy piv v dárkovém balení,“ řekl Meduna. V novém návštěvnickém centru bylo 120 míst a letní posezení s barem v zahrádce mělo asi 80 míst. Díky tomu, že pivovar koupil Hotel U Beránka v centru města, neměl problémy ubytovat své hosty a zajistit kvalitní občerstvení. „Návštěva pivovaru bude nejen v naší nabídce, ale také v nabídkách cestovních kanceláří. Podívat se do pivovaru, to přece každý hotel nemá. Chceme z toho udělat jednu z atrakcí regionu,“ řekla ředitelka Hotelu U Beránka Romana Vágnerová.
O 44 % zvýšil pivovar za tři čtvrtletí roku 2005 v porovnání s prvními devíti měsíci předešlého roku svůj vývoz. Od ledna do září 2005 bylo vyvezeno 9 367 hl piva a podíl exportu na celkovém výstavu, který za toto období představoval 101 325 hl, činil 9,2 %. Pivovar vyvážel do zemí jako je Velká Británie, Slovensko, Rusko (tři největší odběratelé), Polsko, Francie, Německo, Španělsko, Švédsko a Dánsko. Rozhodující část tvořil světlý ležák Premium. K posílení vyjednávací pozice pivovaru při jednáních potenciálními zahraničními obchodními partnery a k posílení exportu jako celku přispěla řada ocenění, která získávaly výrobky pivovaru.
Pivovar si odvezl z německého Norimberku stříbrnou medaili za své speciální šestnáctistupňové pivo Primátor Exklusiv v soutěži The European Beer Star Award 2005. Pivo uspělo v degustační soutěži v konkurenci 400 značek z Evropy a USA hodnocených ve 28 kategoriích.
Na podzim roku 2005 přestal pivovar v souvislosti odchodem maloobchodní sítě Julius Meinl z ČR vyrábět značku Goliáš (světlé výčepní; alk.: 4,0 %; plněno do 0,5 l lahví; vyráběno jen pro maloobchodní síť Julius Meinl).
Pivovar dosáhl v roce 2005 výstavu 133 420 hl piva, z čehož bylo 64% v lahvích, 35% v sudech a 1% činily plechovky. Z celkového výstavu činil export 14 342 hl (10,75%), v porovnání s rokem 2004 (9 538 hl) šlo o zvýšení o 50%, kdy se pivo (především světlý ležák Premium) vyváželo zejména do Velké Británie, kam směřovala takřka polovina exportu, dále na Slovensko, do Ruska, Francie, Polska, Švédska, Německa, Španělska a Dánska, ale pro zajímavost třeba i Finska, Kanady či Řecka. Rozhodující část výroby (45%) tvořil světlý ležák, 33% světlé výčepní pivo a zbytek připadal na speciály – včetně vícestupňových a pšeničný kvasnicový Weizenbier. Nejvyšší celkový nárůst prodejů – téměř dvojnásobek – zaznamenal právě Weizenbier (přesně 92%), shodný tmavý 24% speciál Double a 16% světlý speciál Exkluziv – o 29% a dále tmavý ležák – o 28%. V roce 2005 se také prodalo téměř 4 500 hl limonád (o 53% více než v roce 2004), kdy pod značkou Primátor Limo si zákazníci oblíbili (jak v točené, tak lahvové podobě) zejména příchuť cola a malina a vlastní sortiment byl v roce 2005 doplněn o limonádu s příchutí hroznového vína s názvem Primátor Hrozno. Změna v produkci se netýkala pouze sortimentní řady limo, ale ani nosný produkt – pivo – nezůstal v roce 2005 stranou, když v září doplnil pivovar svoji produktovou řadu piv o PRIMÁTOR 13% Polotmavý – speciální polotmavé pivo (s obsahem alkoholu 5,5% obj.). Díky použití karamelového a pšeničného sladu bylo docíleno úplně nové chuťové varianty a to originální harmonické lehké karamelové příchuti a vůně s jemnou chmelovou hořkostí a s příjemným osvěžujícím řízem. Pivo bylo dodáváno v klasických 0,5 l lahvích NRW nebo v KEG sudech o obsahu 15 a 30 l a od svého vzniku vykazovalo velmi dobrou prodejnost. 13% se také stala jubilejním – desátým – pivem pivního portfolia pivovaru.
Pivovar v roce 2005 hospodařil se ziskem 7,1 milionu korun. Zisk na dividendách nevyplatil, jednalo se o nejlepší výsledek v historii firmy. V roce 2004 měl pivovar zisk 2 miliony korun. Tržby společnosti v roce 2005 stouply o deset procent na 167 milionů. Pivovar byl akciovou společností ve 100% vlastnictví Města Náchod, základní kapitál společnosti byl 72 milionů. Společnost měla zhruba devadesát zaměstnanců.
„Malé pivovary se snaží vsunout do skupin na trhu a nemají na to, aby si platily průzkum trhu. Proto mají mnohá speciální piva krátkou životnost,“uvedl v únoru 2006 Josef Hlavatý, šéf pivovaru, v jehož produkci připadala na speciály pětina.

V roce 2006 již pivovar nezásoboval obchodní síť Kaufland pivem Ambrosius Free (světlé nealkoholické; alk.: 0,5 %; plněno do 0,5 l lahví)

K vyčkávacímu postoji v souvislosti se změnami lahví se připojil Josef Hlavatý, generální ředitel pivovaru a člen předsednictva Českého svazu pivovarů a sladoven. Podle jeho názoru nový vývoj na trhu vytvářel pro menší pivovary odlišné podmínky, než jaké měly Prazdroj nebo Staropramen. „Změna lahví v několika pivovarech zbytečně zvyšuje náklady pro ostatní pivovary. Nedokážu říct, jestli do změny půjdeme i my. Musíme počkat, jak se to vyvine, a potom najít pro pivovar naší velikosti optimální řešení,“ prohlásil v březnu 2006 Hlavatý.
Do malých pivovarů se na jaře 2006 dostávalo hodně cizích lahví, které nemohly použít. „Nevíme co s nimi, hromadí se u nás, zabírají ve skladech prostor a zvyšují nám i náklady na třídění. Láhve jsou si velice podobné, mnohdy se ani nedají na první pohled odlišit. Pokud bychom je omylem naplnili svým pivem a dostaly se pak na trh, mohly by nás firmy, které tyto lahve mají chráněné pro své výrobky, zažalovat,“ tvrdil v dubnu 2006 generální ředitel pivovaru Josef Hlavatý.
Pivo Primátor 13% Polotmavý se stalo ve spotřebitelském průzkumu Výrobkem roku 2006. Marketingový program Výrobky roku, pod názvem Volba spotřebitelů 2006 – Nejlepší novinka, oceňovala nové a inovované produkty, které byly vyrobeny či uvedeny na český trh od 1. září 2004 do 31. prosince 2005. Začátkem května 2006 vyvrcholil jeho 6. ročník a byly vyhlášeny vítězné výrobky ve 24 otevřených kategoriích. Při slavnosti převzal vedoucí marketingu pivovaru František Meduna trofej a diplom za první místo v kategorii Pivo, a to za Primátor 13% Polotmavý. „Už v minulém roce se umístilo v tomto programu náchodské pšeničné kvasnicové pivo Primátor Weizenbier na druhém místě. Primátor 13% Polotmavý je jubilejním desátým pivem pivního portfolia náchodského pivovaru, nejširšího v České republice. Je to speciální polotmavé pivo (s obsahem alkoholu 5,5% obj.), které vhodně doplňuje produktovou řadu piv vyráběných v náchodském pivovaru a zároveň opravňuje komunikovat tvrzení o tom, že společnost je dominantním „specialistou” na speciály na českém pivním trhu.Tradičními surovinami pro výrobu tohoto chuťově zajímavého piva je vynikající voda z přírodní rezervace Teplicko-Adršpašských skal v chráněné krajinné oblasti Broumovsko, český slad, bavorský a karamelový slad vyrobený z moravského ječmene a slad pšeničný. K dochmelení je užit jemný aromatický žatecký chmel. Díky použití částečného sypání sladu karamelového a pšeničného bylo docíleno úplně nové chuťové varianty a to originální harmonické lehké karamelové příchuti a vůně s jemnou chmelovou hořkostí a s příjemným osvěžujícím řízem. Vznik tohoto piva byl veden především snahou vyjít vstříc všem konzumentům piva, kteří s oblibou světlá a tmavá piva míchají. Ocenění ve spotřebitelském průzkumu nás opravňuje k očekávání, že používání loga „Volba spotřebitelů 2006 – Nejlepší novinka“ nám u tohoto výrobku přivede další spotřebitele,“ uvedl ing. Meduna.
Již 135 roků dne 30.června 2006 uplynulo od rozhodnutí zastupitelstva o zřízení vlastního obecního pivovaru. Purkmistr Josef Bořík tehdy na schůzi zastupitelů přednesl návrh městské rady. První myšlenku na zřízení pivovaru však vyslovil vinárník Václav Šrůtek. Radní Jan Kittler upozornil, že pivovar by mohl být možným zdrojem obecních příjmů. Po krátké rozpravě byl návrh na zřízení pivovaru jednomyslně přijat. Základní kámen byl položen 8. dubna 1872 a o dva roky později bylo možné ochutnat první várku piva.
Společnosti vzrostl od začátku července 2006 odbyt nealkoholického piva o 65 %. „Nealkoholické pivo pokládáme za pivo s největší perspektivou. Zatím se letos na našem výstavu podílí asi 14 %, zatímco za celý loňský rok to bylo kolem deseti procent,“ řekl ředitel pivovaru Josef Hlavatý.
Pivovar získal v září 2006 titul České pivo roku 2006 v kategorii tmavé ležáky, a to za pivo Primátor Premium Dark. Do celostátní soutěže se přihlásilo rekordních 35 značek ve třech kategoriích, z toho bylo hodnoceno osm tmavých ležáků.
Pivovar dosáhl od ledna do září 2006 výstavu 103 093 hl piva (oproti stejnému období roku 2005 zvýšení o 1,8 %), z čehož bylo 63 % v lahvích, 36 % v sudech a 1 % činily plechovky. Z celkového výstavu činil export 14 536 hl (14,1 %), opět v porovnání se stejným obdobím roku 2005 (9 368 hl) šlo o zvýšení o 55 %, kdy se pivo (především světlý ležák Premium) vyvážel zejména do Velké Británie, dále na Slovensko, do Ruska, Francie, Polska, Švédska, Německa, Španělska a Dánska, ale pro zajímavost třeba i Finska, Kanady či Řecka. Rozhodující část výroby (43 %) tvořily světlý ležák Premium, 32 % světlé výčepní pivo a zbytek připadal na speciály na které se pivovar zaměřuje především od poloviny 90. let. Společnost produkovala Primátor Premium Dark (tmavý ležák), Primátor Nealko (světlé nealkoholické pivo) či Primátor Diamant (světlé pivo se sníženým obsahem cukrů – dříve DIA), kdy u posledních dvou byl jejich druhým největším dodavatelem pro tuzemský trh (podíl na trhu činil za 1. pololetí: dia – 14,5% a nealko pivo – 6,9%). Chloubou pivovaru byly však originální, chuťově zajímavé, vícestupňové speciály, které si získávaly stále více svých příznivců a obohacovaly český pivní trh. Jednalo se o novinku roku 2005 Primátor 13% Polotmavý (obsah alkoholu 5,5% obj.) – speciální polotmavé pivo, Primátor 16 % Exkluziv (obsah alkoholu 7% obj.) a Primátor 21% Rytířský (9% obj.) – speciální světlá piva a nejsilnější běžně vyráběné české pivo Primátor 24 % Double (10% obj.) – speciální tmavé pivo. Výrobkové portfolio piv doplňovalo svrchně kvašené světlé pšeničné nefiltrované kvasnicové pivo Primátor Weizenbier. Speciály dokázaly vhodně upoutat pozornost ke značce Primátor a tedy i k hlavní části produkce pivovaru. Za devět měsíců roku 2006 se také prodalo téměř 4 852 hl limonád (o 40% více než v roce 2005 ), kdy pod značkou Primátor Limo si zákazníci oblíbili (jak v točené, tak lahvové podobě) zejména příchuť cola a malina a vlastní sortiment byl v roce 2005 doplněn o limonádu s příchutí hroznového vína s názvem Primátor Hrozno. Novinkou roku 2006 byla od června ovocný multivitamínový nápoj, který již od svého uvedení na trh dosahoval velmi dobrých prodejů. Výrobu nealka jako doplňkového programu pivovar zahájil v červnu 2003.
Dalšího triumfu dosáhl pivovar v říjnu 2006, tentokrát na mezinárodní půdě. Po zisku titulu v soutěži České pivo roku 2006, byl ověnčen zlatou medailí tmavý ležák Primátor Premium Dark na devátém ročníku akce The Stockholm Beer & Whisky Festival ve Švédsku. Druhá příčka patří americkému pivu Samuel Adams Black Lager a třetí skončil tmavý ležák Asahi Black. Náchodské pivo v roce 2006 obhájilo vítězství z předešlého roku v tomto klání. Navíc v letech 1999 a 2000 obsadil tento ležák druhé místo.
„Výrobní náklady neustále rostou. Vnitřní rezervy jsme již vyčerpali před třemi lety. Snad najdeme cestu, jak to zatím ustojíme,“ uvedl v říjnu 2006 jako reakci na zvýšení cen Prazdrojem ředitel pivovaru Josef Hlavatý.
Novinku na český pivní trh uvedl pivovar v listopadu 2006. Pivo se značkou Primátor English Pale Ale je typ svrchně kvašeného piva, které zatím v Česku žádný průmyslový pivovar nevyráběl. „Ale“ je souhrnný název pro svrchně kvašená piva britského stylu, u nás prakticky neznámá. Téměř 98 % všech českých piv je ležák vyrobený spodním kvašením. Náchodská novinka proto možná překvapila české zákazníky, protože se od piv plzeňského typu výrazně lišila. Bylo lehké, mělo nižší říz a nezvyklou hořkou chuť po anglických chmelech. K výrobě byly použity kromě ječných sladů i slad pšeničný a navíc nesladovaný oves. „Míříme na zákazníky, kteří hledají nové zajímavé chutě, nebo ty, kteří je ochutnali v zahraničí a tady jim chybí,“ uvedl generální ředitel pivovaru Josef Hlavatý.
„Bohužel nevím, z jakého důvodu přežívá v myslích lidí v této republice, že pivo z malého pivovaru by mělo být levnější. To je naprostý nesmysl. Když vezmu technologie nebo suroviny, vždycky je ten malý pivovar nakoupí dráž než velký,“ řekl v prosinci 2006 Josef Hlavatý, generální ředitel pivovaru a člen prezidia Českého svazu malých nezávislých pivovarů. Řešením pro malé výrobce zlatavého moku by však zřejmě nebylo ani výrazné zdražení piva. „Určitě by to zvládly velké pivovary daleko lépe než my. Samozřejmě by se snížila spotřeba,“ konstatoval Hlavatý. Podle něho jde o „výchovu“ pivařů. „Jde o to, aby si uvědomili, že jedna značka, která dneska tvoří dominantní část trhu, není to jediné, co je třeba pít,“ dodal. „Když vaříte speciál, dáte ho na trh a nemáte tam konkurenci, žádné srovnání, tak si můžete říct o jiné peníze. Pokud máme ziskové marže, tak právě na speciálech,“ uvedl Hlavatý.
Pivovar dosáhl v roce 2006 výstavu 136 044 hl piva (oproti roku 2005 jde o zvýšení o 2%), z čehož bylo 64% v lahvích, 35% v sudech a 1% činily plechovky. Z celkového výstavu činil export 21 242 hl (15,6%), opět v porovnání s rokem 2005 (14 342 hl) šlo o zvýšení o 48%, kdy se pivo (především světlý ležák Premium) vyvážel zejména do Velké Británie, dále na Slovensko, do Ruska, Francie, Polska, Švédska, Německa, Španělska a Dánska, ale pro zajímavost třeba i Finska, Kanady či Řecka. Rozhodující část výroby – 43% – tvořil světlý ležák Premium, 31% – světlé výčepní pivo Světlý a zbytek připadal na speciály. Společnost produkovala Premium Dark, Nealko či Diamant (světlé pivo se sníženým obsahem cukrů – dříve DIA), kdy u posledních dvou byl jejich druhým největším dodavatelem pro tuzemský trh (podíl na trhu činil za 1. pololetí: dia – 14,5% a nealko pivo – 6,9%). Chloubou pivovaru byly však originální, chuťově zajímavé, vícestupňové speciály, které si získávaly stále více svých příznivců. Jednalo se o novinku roku 2005 13% Polotmavý, 16% Exkluziv a 21% Rytířský a nejsilnější běžně vyráběné české pivo 24 % Double. Výrobkové portfolio piv doplňovalo svrchně kvašené světlé pšeničné nefiltrované kvasnicové pivo Weizenbier. Poslední novinkou – z listopadu 2006 – English Pale Ale – svrchně kvašený polotmavý ležák anglického typu. V roce 2006 se také prodalo 6 010 hl limonád (o 38% více než v roce 2005, kdy to bylo 4 348 hl), kdy pod značkou Primátor Limo si zákazníci oblíbili (jak v točené, tak lahvové podobě) zejména příchuť cola a malina.
„Přes růst cen vstupů, jako sladu, chmele a energií, do konce roku se zvýšením cen určitě nepočítáme,“ řekl v červnu 2007 ředitel pivovaru Josef Hlavatý.
V roce 2007 pivovar zásoboval do maloobchodních sítí nealkoholické pivo se zvláštní etiketou s názvem Nealko.
Někoho na cestách lákají staré zámky, jiného pivo. Na pivní turistiku sázela i radnice v Náchodě spolu s pivovarem. Vedle tradičních exkurzí a ochutnávek v roce 2007 návštěvníkům nabídnli posezení v nové letní zahrádce v sousedství lesa Montace. „Začíná to být pro nás zajímavé, v posledních třech týdnech jsme tu měli třeba několik autobusových zájezdů z Polska. Na naše akce svážíme i štamgasty z hospod v okolí,“ řekl marketingový ředitel pivovaru František Meduna. Donedávna si lidé v pivovaru mohli posedět ve stylovém historickémvagonu pro 45 lidí, jenže ten už přestal stačit. Pivovar proto vybudoval návštěvnické centrum pro 120 hostů a poté i zahrádku pro 40 lidí. „Je to trend, pivovar může být turistickou atrakcí. Pokud se to podaří sladit s hospodařením podniku, zázemí pro turisty by se mohlo ještě rozšířit,“ mínil náchodský starosta Oldřich Čtvrtečka. Každý měsíc navštíví pivovar několik set turistů. Mohou si zaplatit exkurzi, případně ji doplnit ochutnávkou či obědem. Prohlídka stojí šedesát korun na hodinu, s posezením a volnou ochutnávkou litru piva zaplatí lidé dvojnásobek. Ve vzorkové prodejně si zájemci mohou nakoupit pivo i suvenýry.
Dobré hospodářské výsledky předchozích let vedly vedení společnosti k rozhodnutí zahájit v roce 2006 dlouhodobě odkládanou rekonstrukci technologie sklepa. Jednalo se o vybudování nového prostoru přetlačného oddělení, výměnu přetlačných tanků (sloužících ke skladování nafiltrovaného a stabilizovaného piva do doby jeho stočení do transportních obalů – tzn. sudů nebo spotřebitelských obalů – tzn. láhví), nahrazení skleněných potrubních rozvodů nerezovými a vybudování nové sanitační stanice. Jednalo se poměrně o komplikovanou a časově náročnou investiční akci. Menší objem finančních prostředků byl investován do stavební přípravy nového oddělení, kdy tato část byla spuštěna v podzimním období roku 2006. Realizace technologického zařízení včetně automatizovaného systému řízení a sanitační stanice probíhala v jarním období roku 2007 a celková hodnota této investice dosáhla cca 20 milionů korun. Původní ležaté přetlačné tanky (9 ks), které byly instalovány v roce 1971, byly již značně běžným provozem opotřebeny. Vnitřní smaltovaný povrch tanků byl po letech užívání většinou vlásečnicově popraskaný, některá místa byla oprýskaná a průběžně opravována potravinářskou pryskyřicí. Vnější povrch tanků byl také značně poškozen takzvanou důlkovou korozí. Narušený povrch tanků ztěžoval jejich dokonalé mytí, velice špatně se udržoval v dobrém mikrobiologickém stavu a mohl se stát zdrojem nežádoucí mikrobiální kontaminace produkce. Smaltovaný povrch tanků také konstrukčně neumožňoval sanitace při vyšších teplotách (maximálně do 40o C), které jsou nezbytné pro vysokou kvalitu mytí. Další nevýhodou stávajících starých přetlačných tanků byla jejich vlastní konstrukce. Tanky byly koncipovány jako ležaté nádoby, což způsobovalo nadměrnou oxidaci piva, vzhledem k velké kontaktní ploše mezi zfiltrovaným pivem a vzduchem, kterým je naplněn zbytek tanku. Oxidace piva totiž následně urychluje stárnutí piva, které vede k negativním chuťovým změnám a kvalitativním problémům především u produkce piv s dlouhou trvanlivostí (která je dnes již na trhu považováno za standard). Stávající tanky rovněž neodpovídaly požadovanému odbytovému sortimentu, který doznal v posledním letech v náchodském pivovaru podstatného rozšíření včetně nové řady aromatizovaných nealko nápojů. Při výrobě 11 druhů piv a 6 druhů limonád tanky s jednotným objemem 230 hl také technologicky nevyhovovaly. Původní sanitační stanice byla instalována v roce 1993 a svým technologickým uspořádáním nevyhovovala současným požadavkům na kvalitní mytí se zárukou mikrobiální sterility prostředí. Skleněné potrubí bylo nutno nahradit nerezovým z důvodů vyšší teploty čistících prostředků a již nevyhovujících pryžových spojů, kdy samotná konstrukce neumožňovala kvalitní sanitaci odpovídající nejnáročnějším požadavkům. Bylo vybudováno nové přetlačné oddělení, které navázalo na investice předcházejících období a technologicky na klasickou spilku, nově instalované kvasničné hospodářství a propagační stanici a klasický ležácký sklep. Oddělení obsahovalo 14 stojatých nerezových přetlačných tanků o objemech 70 hl, 130 hl a 230 hl. Tanky byly nerezové s plně hladkým povrchem a byla vybavený čistícími hlavicemi, které umožnily dokonalou sanitaci. Tanky byly vybaveny regulačními armaturami, které umožnily lépe kontrolovat tlak v tanku a zabránilo se tak možnému poškození tanku vysokým tlakem a také poškození piva nízkým tlakem. Hlavní výhodou bylo, že díky tvaru tanku (v kombinaci s použitím inertního plynu N2 případně směs N2+ CO2) došlo k minimalizaci styku produktů se vzduchem a výrazně se omezila oxidace piva a pozitivně se tento faktor projevil v dlouhodobé chuťové stabilitě. Tyto přetlačné tanky byly napojeny na nově vybudovanou automatickou sanitační stanici s vlastní ohřevem a automatickým dávkováním sanitačních roztoků a s archivací veškerých sanitačních zásahů, resp. možností zpětného dohledávání parametrů jednotlivých sanitací. Sanitační stanice sloužila navíc také pro mytí ostatních technologických celků ležáckého sklepa. Stěny a podlaha přetlačného oddělení byly obloženy keramickými obklady, strop byl zaizolován a prostor byl chlazen pomocí automatické klimatizační jednotky. Tato zlepšení zajišťovala udržení dokonalé čistoty a požadované teploty tohoto nového přetlačného oddělení. Kromě zvýšené kvality mytí nová sanitační stanice snížila spotřebu energie, zajistila standardnost produkce, omezila spotřebu sanitačních prostředků a tím i snížila množství vypouštěných odpadních vod.
Po čtyřech letech přišel pivovar na podzim 2007 s novým designem etiket. Na přelomu měsíců září a říjen 2007 začal pivovar postupně dodávat svým zákazníkům lahvové pivo s novými etiketami, které svým grafickým zpracováním i obsahem respektovaly současné nejmodernější trendy a spotřebitelské preference. „Pilotní“ etiketou, kdy bylo poprvé použito nové logo pivovaru, byl Primátor English Pale Ale, kde již na toto pivo byl použit i nový styl etiket. Změnu logotypu společnosti a nové etikety celého portfolia výrobků připravila ve spolupráci s managementem pivovaru náchodská reklamní agentura Peacock, a.s. V novém pojetí etiket byl důraz kladen na dynamiku uspořádání a lepší zviditelnění značky tak, aby reprezentovala vysokou kvalitu piva a jasně se odlišila od konkurence. Nové originální etikety respektující připomínky spotřebitelů byly koncipované tak, aby vývojově navazovaly na etikety předešlé. Z hlediska dobré orientace koncového zákazníka při nákupu bylo v podstatě zachováno původní základní barevné ladění jednotlivých piv a některé základní a tradiční jednotící charakteristické prvky s etiketami předchozími – historická pečeť a náchodský zámek. Použití těchto dvou prvků připomínalo spotřebitelům místo, kde se pivo vaří a zároveň napomáhalo i propagaci města Náchoda. U vlastních piv nedošlo ke změně názvů použitých na čelních etiketách, kdy zde zákazníci jistě uvítali i větší a lépe čitelné písmo. Ke změnám nedošlo pouze u grafiky čelních etiket, ale i u etiket zadních a také se změnila podoba krčkových etiket a „šátečků“ na hrdle. Zadní etikety všech piv obsahovaly přesné označení podle platné legislativy. Mimo nealkoholického piva, Diamantu a Primátoru Světlého byla všechna piva vybavena opět Alu šátečkem. Vícestupňové speciály měly i nadále na korunce číselné označení stupňovitosti a Weizenbier byl označen písmenem W. Korunkové uzávěry u Primátoru: Premium, Premium Dark, Světlý, Diamant, Nealko a English Pale Ale byly označeny shodně a to červeným logem (tak jako byl dosud označen pouze English Pale Ale). Samozřejmě zůstal plně zachován „původní obsah“ a osvědčené NRW lahve.
Vítězství z loňského roku v soutěži České pivo roku 2007 v kategorii tmavých ležáků zopakoval Primátor Premium Dark. V dvoukolovém testování vybírali nejlepší domácí moky odborníci z 24 pivovarů, sladoven i škol připravujících budoucí pivovarsko-sladařské experty. Výsledky byly vyhlášeny při Svatováclavské slavnosti českého piva, na které na které se v předvečer svátku svatého Václava sešli pivovarníci z celé země.
Pivovaru v roce 2007 klesla produkce o dvě procenta na 133 110 hl. Za snížením stál pokles odbytu v Česku, naopak export firmě narostl o 7 % na 22 660 hektolitrů. „V poklesu na domácím trhu se projevila zostřená konkurence ze strany velkých pivovarů a obchodních řetězců,“ řekl ředitel Josef Hlavatý. Pivovaru na českém trhu poklesl zejména odbyt nealkoholického piva, jehož byl do roku 2007 druhým největším výrobcem v Česku. „Konkurence na trhu nealkoholického piva loni významně narostla. Na trhu se začaly, i díky masivní reklamě, prosazovat další pivovary,“ řekl Hlavatý. Oproti českému trhu se pivovaru dařilo v exportu. Nejžádanějším náchodským pivem v zahraničí byl světlý ležák. Hlavními odbytišti jsou Velká Británie, Slovensko, Rusko, Polsko, Francie a Německo. Růst pivovar v roce 2007 zaznamenal i v limonádách, s jejichž produkcí začal v roce 2003. Prodej limonád narostl o více než 11 % na téměř 6 700 hl. Rozhodujících asi 70 % výroby pivovaru tvořily světlý ležák a světlé výčepní pivo. Zbytek připadl na speciální piva, na která se pivovar zaměřil od poloviny 90. let. V roce 2007 pivovar také završil patnáctiletý program obnovy, do kterého vložil asi 300 milionů korun. Poslední stavbou byla v polovině roku spuštěná dvaceti milionová investice do nové technologie skladování piva v tancích. Hlavní částka přes 100milionů korun šla v minulých letech do stáčecí linky. Podnik také postupně opravil varnu, spilku, filtrace, sklady, vodní hospodářství a chlazení.
Město Náchod chtělo prodat svoji společnost Pivovar Náchod za 90 milionů korun liberecké firmě LIF. Prodej 10.6.2008 schválila rada města a definitivně jej mělo schvalovat zastupitelstvo. LIF vlastnila spolu s firmou K Brewery pivovar ve Svijanech a Pivovar Rohozec. O Pivovar Náchod, který měl roční výstav přes 130 000 hl a tržby přes 180 milionů korun, se ucházelo více zájemců. „Konkrétní nabídku ale předložila pouze společnost LIF,“ řekl starosta. Město Náchod by za akcie pivovaru mělo dostat 135 milionů korun a zároveň by si od pivovaru za 45 milionů koupilo nedávno vybudovanou přístavbu hotelu Beránek. Do městské pokladny by tak přišlo 90 milionů korun. „Pivovar Náchod je na vrcholu a potřebuje silného partnera, aby se v zostřující se konkurenci mohl rozvíjet a udržet na globalizovaném trhu,“ řekl Čtvrtečka. Hlavním impulsem k prodeji byl podle něj letošní nástup nizozemského Heinekenu na český trh a razantní zdražení sladu, chmelu a energií. Město podle starosty nemělo kapacity na to, aby mohlo v rizikovém pivovarnickém oboru podnikat. Pokud by prodej ve druhé polovině června schválilo zastupitelstvo, měla by být transakce dokončena do konce roku.
Město Náchod svoji společnost Pivovar Náchod liberecké firmě LIF zatím neprodalo. Starosta města Oldřich Čtvrtečka (ODS) prodej pivovaru z programu zastupitelstva dne 23.6.2008 stáhl. Zároveň oznámil, že vyšší nabídku na koupi pivovaru předložil Pivovar Holba. Podle opoziční ČSSD byl prodej stažen proto, že koalice neměla na jeho schválení dost hlasů. K prodeji a dalšímu postupu by se mohla vrátit rada města o prázdninách a zastupitelstvo by o něm mohlo jednat v září. Společnost LIF za akcie pivovaru nabídla 135 milionů korun, přičemž město by si od pivovaru za 45 milionů koupilo nedávno vybudovanou přístavbu hotelu Beránek. Do městské pokladny by tak přišlo 90 milionů korun. Pivovar Holba nabídl cenu 160 milionů korun. Město by tedy mohlo získat o 25 milionů korun více.
Pivovar pro svých sedm druhů speciálního piva Primátor připravil od léta 2008 kampaň laděnou do komiksu. „Poprvé realizujeme celorepublikovou kampaň, ve které chceme vyzdvihnout hlavně speciály. Dodáváme je do obchodních řetězců a nadešel čas zvýšit jejich známost a objemy prodejů,“ vysvětlil David Koudelka, obchodní ředitel, s tím, že tak reagovali na velký zájem spotřebitelů o speciální piva. Kampaň byla postavena na komunikaci tří nejoblíbenějších speciálů pivovaru a využívala komiksových motivů. „Komiks je pro pivní trh netradiční koncept, vedla nás k tomu potřeba zaujmout cílovou skupinu,“ vysvětlil David Koudelka záměr značky Primátor. Každá ze tří postav komiksu zatím reprezentovala jeden druh piva.
„Množství vyrobeného a vypitého piva mohl na začátku roku ovlivnit nedostatek peněz. A také ze strany pivovarů obchodní důvody, dohody či nedohody s obchodními řetězci. Ale za klíčové považuji peníze a počasí, které nebylo v posledních třech měsících ideální,“ uvedl ředitel pivovaru Josef Hlavatý. Piva Primátor v prvním pololetí 2008 v Náchodě uvařili 63 900 hl, před rokem 64 600 hl, to znamenalo, že jen o jedno procento méně. Na tom, že pokles byl mírný, se však podílel úspěšný export, v němž pivovar zaznamenal více než třicetiprocentní nárůst. „Pomohl nám velký kontrakt ve Švédsku. Standardní partnery máme v Anglii, Rusku, na Slovensku, v Polsku i v Německu,“ sdělil ředitel pivovaru.
Britský odborný časopis Beers of the World vyhlásil vítězem druhého ročníku soutěže nejlepší piva světa v jedné ze čtyř hlavních kategorii, kategorii ležáků, pivo značky Primátor Exkluziv 16%. V dílčí kategorii nejlepší tmavý ležák by vyhlášen Primátor Dark. a v dílčí kategorii nejlepší vícestupňový ležák Primátor Exkluziv 16%. „Vítězství našeho v piva v hlavní kategorii i úspěchy dalších našich značek v dílčích kategoriích chápeme jako výraz ocenění práce všech, kteří chtějí a hlavně umějí v náchodském pivovaře uvařit vysoce kvalitní pivo a zároveň to vnímáme jako výzvu i závazek vyrábět to nejlepší pivo i do budoucnosti,“ uvedl Josef Hlavatý, generální ředitel a místopředseda představenstva.
„Náchod nabízí k prodeji sto procent akcií akciové společnosti Pivovar Náchod,“ hlásají od 17.7.2008 internetové stránky města. Radní obrátili a rozhodli, že pivovar prodají veřejně. Původně měl být přitom prodán za nejasnou cenu a za podivných okolností jedinému zájemci – Libereckému investičnímu fondu. Radní neměli vlastní odhad ceny ani nevyhlásili veřejnou soutěž. O kuloárních jednáních nevěděla ani celá městská rada. Poté, co na neprůhledný prodej poukázal deník Aktuálně.cz společně s místními medii, radní způsob prodeje přehodnotili. Nad jednáním části vedení města se pozastavoval antimonopolní úřad i Transparency International. „Rada města se dohodla, že záměr bude zveřejněn. Chceme, aby měli všichni zájemci stejné podmínky, prodej byl co nejtransparentnější a město jej mohlo prodat té nejlepší nabídce,“ sdělila místostarostka Pavla Maršíková (KDU-ČSL).
Majitelé pivovaru Holba z Hanušovic dne 5.9.2008 oznámili, že stahují svou nabídku na koupi pivovaru Náchod. Odstoupení zdůvodnili tím, že prodej sta procent akcií pivovaru provázela řadu nesrovnalostí, pochybení i protiprávních kroků. S tím se při jednání zastupitelstva ztotožnili také členové opoziční ČSSD. „Kroky radnice jsou v případě zamýšleného prodeje pivovaru chaotické. Prodej akcií je plný nesrovnalostí a bariér,“ řekl za klub ČSSD Miroslav Brát. Sociální demokrat Jan Birke upozornil, že protahování, diskuse a názorové přestřelky týkající se případného prodeje pivovaru cenu podniku nesnížily. Naopak. Dnes byla nejvyšší nabídka o třicet milionů korun vyšší než jakou nabízela na začátku společnost LIF. Birke si rovněž myslel, že prodej pivovaru byl netransparentní: „Třeba o tom, že ruští zájemci oznámili už třetí nabídku, a to na odkup pětasedmdesáti procent akcií, jsme se dozvěděli krátce před jednáním zastupitelstva.“ Společnost Russian Tradition v září 2008 nabízela odkup padesáti, sta i pětasedmdesáti procent akcií.
Jednání o prodeji pivovaru se po necelých pěti měsících vracela na začátek. Zastupitelstvo města na zasedání dne 20.10.2008 nepodpořilo ani jednu ze čtyř nabídek, ale zároveň záměr prodat pivovar nesmetlo ze stolu úplně. Na jeho prodej chtělo vypsat nové výběrové řízení. „Je to nejnešťastnější řešení, jaké mohli zvolit. Jsme už pět měsíců v nejistotě – buď měli pivovar prodat, nebo celý záměr úplně zrušit,“ řekl jeho šéf Josef Hlavatý. Nejasnosti okolo budoucnosti firmy mu komplikovala jednání s odběrateli i shánění nových zaměstnanců. „Je problém přijímat lidi na klíčové pozice, ti stávající se zase hůře motivují, když žijí v nejistotě,“ dodal Hlavatý. O koupi 13. největšího výrobce piva v Česku s tržbami 185 milionů korun se ucházely čtyři společnosti, nejvyšší nabídky – 165 milionů -podaly společnosti LIF a Russian Tradition. Nebylo však jisté, že o pivovar budou mít zájem i nadále. „Připravené peníze použijeme na nákup jiných pivovarů či na rozvojové projekty v našich pivovarech Svijany a Rohozec,“ řekl předseda představenstva LIF Miroslav Kučera.
Pivovar přišel na podzim 2008 na trh s novým speciálem Primátor Stout, který měl 4,8 % alkoholu, byl dodáván v půllitrové lahvi, cena by měla být do 20Kč.
Mimořádné zasedání zastupitelů Náchoda dne 19.listopadu 2008 se zabývalo podmínkami, za jakých bude možné prodat Pivovaru Náchod a.s. Zastupitelé tak určili pravidla, kterými se bude muset řídit každý, kdo zájem o koupi výrobce piva Primátor projeví. Cílem je prodat sto procent akcií, nikoliv pouze jejich část. Vládu nad pivovarem tak město předá tomu, kdo ho koupí a ztratí tím vliv na jeho řízení. I nadále však posazuje možnost, aby vidělo do jeho fungování. Proto žádá křeslo v dozorčí radě a také v představenstvu. Podle kritérií prodeje, které si zastupitelé odsouhlasili, bude muset zájemce o pivovar zaplatit nejméně 150 miliónů korun.
Radnice v Náchodě inzeráty v Hospodářských novinách a Obchodním věstníku oficiálně vyhlásila v prosinci 2008 soutěž na prodej 100 procent akcií společnosti Pivovar Náchod. Náchod chce za pivovar, který je se značkou Primátor třináctým největším výrobcem piva v Česku, nejméně 150 milionů korun. Uzávěrka nabídek byla 19. ledna. Schválení samotného prodeje by městské zastupitelstvo mohlo projednat v únoru 2009. Zájemcem musí být podle dalších požadavků radnice subjekt, který podniká na trhu s pivem nejméně pět let. Výrobu a značku Primátor bude nový vlastník muset zachovat po dobu nejméně pěti let, jinak zaplatí sankci 50 milionů korun. Kupec také bude muset městu zajistit jedno místo v představenstvu i v dozorčí radě pivovaru.
Podle generálního ředitele pivovaru a viceprezidenta Českého svazu malých nezávislých pivovarů Josefa Hlavatého malé pivovary stejně jako některé další podniky čekají, jak bude trh reagovat na krizi. „Jsme zvědavi, jak se začne projevovat krize na snižování kupní síly obyvatelstva a teprve pak možná pocítíme nějaké její dopady.“ Přestože předcházející krize se ani pivovarům zcela nevyhnuly, většinou prý na ně neměly takový dopad jako na jiné podniky. „Souvisí to samozřejmě s tím, že součástí kultury českého národa je pití piva, a lidé si proto i v době krize neodpustí zajít do hospůdky na jedno, případně si koupit pivo k obědu. To nám nahrává,“ mínil v lednu 2009 Hlavatý. Podle něj byl jedním z dopadů krize fakt, že některé malé pivovary váhají se zdražením piva, k němuž dal na podzim 2008 jako vždy popud plzeňský pivovar. „A to i přesto, že náklady na výrobu piva se zvyšují. Samozřejmě to ale hodně záleží také na velkých zákaznících, jako jsou prodejní řetězce ,a na jejich přístupu k cenám piva,“ řekl Hlavatý.
Vedení města v lednu 2009 znalo konkrétní nabídky firem, které měly zájem provozovat pivovar. Výběrová komise 20.1.2009 za účasti vedení města otevřela celkem tři obálky, ve kterých byly cenové nabídky na odkup výrobce piva Primátor i představa, jak by měl do budoucna fungovat. Sítem nastaveným pro výběrové řízení však prošla jen jediná společnost. „Zbývající dvě nesplnily podmínky dané pro výběrové řízení,“ sdělil starosta města Náchoda Oldřich Čtvrtečka.
Prodat 100 procent akcií Pivovaru Náchod liberecké firmě LIF za nabízenou cenu 150 milionů korun doporučili zastupitelům náchodští radní. Proti byl ze soutěže vyřazený Pivovar Holba i opoziční zastupitelé z řad ČSSD. Do soutěže se kromě firmy LIF a hanušovického Pivovaru Holba přihlásil i podnikatel Pavel Bojanovský, jeho nabídku ale komise vyřadila kvůli formálním nedostatkům. Pro nesplnění několika ze stanovených podmínek komise vyloučila i nabídku Pivovaru Holba. Ten za náchodský pivovar nabídl nejvyšší částku – 185 milionů korun. „Zájemce jednoznačně neprokázal, že má zajištěny dostatečné zdroje financování na výše uvedenou transakci, ani nedoložil, že má vlastní kapitál vyšší než je základní kapitál Pivovaru Náchod,“ uvedla radnice v prohlášení uveřejněném na internetu. Holbou nabídnutá cena pak prý byla uvedena s dalšími podmínkami neslučitelnými s podmínkami soutěže. Náchodští opoziční sociální demokraté vyjádřili nad soutěží pochybnosti. „Postup města, kdy je vše utajováno, se nám nelíbí. Máme pochybnosti o důvodech vyřazení Holby. Pivovar by se měl prodat za co nejvyšší cenu,“ řekl zastupitel Mirek Brát (ČSSD). Podle města byla ale soutěž transparentní. Město chtělo za pivovar minimálně 150 milionů korun a stanovilo i další podmínky. Například to, že zájemce musí podnikat na trhu s pivem nejméně pět let a po stejnou dobu od koupě musí nový vlastník výrobu a značku Primátor pod sankcí 50 milionů korun zachovat. Město si také vyhrazuje jedno místo v představenstvu i v dozorčí radě pivovaru.
Pivo Primátor se po jednání náchodských zastupitelů dne 23.2.2009 zařadilo po bok značek Svijany a Rohozec. Poslední, středně velký, pivovar vlastněný městem získala liberecká společnost LIF za 150 milionů korun. Cena za náchodské pivo se tak ustálila na spodní hranici určené městem ve výběrovém řízení. Po deseti měsících vyjednávání, které provázelo velké množství nečekaných zvratů, zvedlo pro prodej ruku 16 zastupitelů, proti jich bylo jedenáct.
Přestože náchodští zastupitelé odhlasovali prodej pivovaru Primátor liberecké společnosti LIF, podle předběžného opatření Krajského soudu v Hradci Králové musí být transakce zastavena. Soud tak rozhodl 27. února 2009 na základě žaloby, kterou má redakce k dispozici a kterou den předtím podal ze soutěže vyřazený zájemce – pivovar Holba. „Pokusy o prodej akcií jakož i nabídky účastníků do výběrového řízení a rozhodování Města Náchod o vítězi svědčí o tom, že docházelo k nekalosoutěžnímu jednání,“ uvádí pivovar Holba ve své téměř třicetistránkové žalobě.
Všechno utajit. To je heslo, kterým se podle všeho řídila náchodská radnice při prodeji pivovaru. Už v červnu 2008 ho chtěla prodat firmě LIF a.s., a to bez toho, aby hledala lepší nabídku. Hlavní roli sehrál starosta Oldřich Čtvrtečka (ODS), který ignoroval zájem konkurence a radě předal ke schválení jen jednu nabídku. To se nelíbilo zastupitelstvu, které si prosadilo výběrové řízení, kde opět zvítězil LIF. Opozice označila takový tendr za podezřelý a neúspěšný zájemce o koupi pivovaru, Holba a.s., dal „neprůhlednou“ soutěž k soudu. Krajský soud v Hradci Králové argumenty uznal a prodej pivovaru zakázal. Radnice ho ale stejně prodala. Prodej Pivovaru Náchod do rukou LIF a.s. proběhl bleskově. A to hned poté, co ho na základě kritizovaného tendru schválila většina zastupitelů. „Dvě smlouvy byly podepsané tentýž den, tedy dvacátého třetího února. K podpisu třetí došlo pětadvacátého. Peníze přišly na účet třináctého března,“ sdělil starosta Oldřich Čtvrtečka. Celou dobu však prodej pivovaru tajil. Například na tiskové konferenci, která se uskutečnila 5. března, nepadlo o prodeji ani slovo. A to přesto, že se novináři ptali, jak se teď město zachová, když hradecký soud prodej pivovaru zakázal. Starosta odmítl komentář s tím, že vše je věcí právníků. To, že pivovar už dávno změnil majitele, ale úmyslně zatajil.
Sládek v Náchodě na jaře 2009 navařil první tisícovku hektolitrů nové jedenáctky. „Chceme u náchodského piva dál dodržovat zhruba dvouměsíční ležení, kterým vzniká tradiční pivo. Primátor tak dobou ležení trumfuje dokonce vlajkové Svijany, kde jedenáctka kvasí v tancích kolem čtyř týdnů,“ řekl v dubnu 2009 šéf společnosti LIF Tomáš Kučera. Dodal, že v současnosti se hodně milovníků piva v ČR začíná ohlížet po pivech vyráběných klasickou tradiční metodou a bez pasterizace. „To vše naše pivo nabízí. Pouze jsme nové náchodské pivo trochu přichmelili, aby bylo hořčí. Uvidíme, jestli ho lidé přijmou tak, jak se to podařilo s jedenáctkou na Liberecku,“ řekl šéf společnosti. Společnost LIF představila svou novou náchodskou jedenáctku 20. května 2009 v některé z královéhradeckých restaurací a pokřtít by ji měli primátoři tří měst. Náchodský pivovar by se měl stát i partnerem některých společenských akcí, například Dne Labe nebo Air Show v Hradci Králové. Nové pivo se stalo třináctým v sadě pivních značek, které pivovar vyráběl. „Doufejme, že to bude pro nás šťastné číslo,“ přál si ředitel pivovaru.
Nový majitel bývalého městského pivovaru v Náchodě, liberecká společnost LIF, ohlásil 20.5.2009, že mění dosavadní název tohoto pivovaru na akciovou společnost Primátor. Společnost se v názvu firmy zcela přihlásila ke značce, která v historii pivovaru nakonec zůstala z různých jmen piv jako hlavní název všech v současnosti třinácti pivních výrobků. „Chceme tím oznámit pozitivní změnu, která nastává s příchodem nového majitele. Zároveň to umožní našim obchodním partnerům a zákazníkům lepší orientaci ve ztotožnění značky s novým jménem společnosti,“ uvedl předseda představenstva společnosti Primátor Tomáš Kučera.
„Budete se divit, ale jedenáctka před chvílí došla,“ prohlásil dne 20. května 2009 za veselého hlaholu v poněkud stísněných prostorách královéhradecké restaurace Pod terasami Pavel Kořínek, sládek pivovaru Primátor Náchod, přinášející ke slavnostnímu křtu nový zlatavý Primátor Ležák 11 %. To už v čele do posledního místečka obsazeného sálku čekali hlavní protagonisté této historické události. Původně měli nové pivo křtít symbolicky primátoři tří měst, ale nakonec byli pouze dva. Svých rolí se zhostili Otakar Divíšek, primátor Hradce Králové, Jaroslav Deml, primátor Pardubic, a za omluveného primátora Liberce jeho náměstek Ondřej Červinka. „Já křtím toto pivo jako třinácté v řadě náchodských piv a doufám, že tato třináctka budě šťastná,“ uvedl ředitel pivovaru Primátor Josef Hlavatý. Výrobou nové jedenáctky Primátor se pivovar podle ředitele Hlavatého vrátil ke kořenům. „Jedenáctistupňové pivo bylo mezi prvními várkami, které pivovar začal vařit po dostavbě v roce 1873. Pivovar jej vyráběl i v průběhu 70. a 80. let minulého století,“ vrátil se do dávné i bližší minulosti ředitel Hlavatý. Pivovar chtěl své nové pivo vytvořit jinak než je obvyklé. „Při přípravě jsme částečně vycházeli z prapůvodní receptury, která však byla přizpůsobená současným konzumentským chuťovým zvyklostem,“ nastínil Hlavatý. Nové pivo je vařeno tak zvaným dvourmutovým způsobem a poté kvašené tradičně v otevřených kádích, což umožňuje z piva odstranit nežádoucí látky. Pivo potom zraje v tancích po dobu padesáti dnů. „Toto pivo svojí výraznou hořkostí a charakteristickým aromatem by mělo doplňovat současnou základní výrobkovou řadu pivovaru,“ dodal ředitel Josef Hlavatý. S novým pivem počítá zejména pro český trh se zaměřením na východní Čechy. V obchodních řetězcích by se jeho cena měla pohybovat kolem 9,50 korun, větší důraz ale chtějí klást i na distribuci sudového piva do restaurací.
V roce 2009 zásoboval pivovar maloobchodní síť Interspar nealkoholickým pivem Sprinter.
V polovině července 2009 poslal pivovar do Afriky první zásilku piva ve své novodobé historii. Zhruba sto hektolitrů lahvového tmavého ležáku putovalo odběrateli do Toga, země na pobřeží Guinejského zálivu. Potvrdil to ředitel pivovaru Josef Hlavatý. Ze vzdálenějších zemí dodával pivo například do USA, Jižní Koreje a začátkem roku 2009 pivo vyvezl i do Brazílie. Hlavními odbytišti byly Švédsko, Slovensko, Velká Británie a Polsko. „Odběratel v Togu nás sám kontaktoval, a to i díky oceněním, které naše piva v minulosti na mezinárodních soutěžích získala. Pokud budeme ročně do Toga dodávat přes tisíc hektolitrů, budeme to považovat za úspěch,“ řekl Hlavatý. Vedle tmavého ležáku by podle něj mohla do Afriky v budoucnu jít i světlá dvanáctka či některé ze speciálních piv. „Afrika je pro nás pole neorané, ale každý zaplacený obchod je dobrý,“ poznamenal Hlavatý. Dodal, že obchod do Toga, pivovar připravoval více než půl roku.
Pivo z náchodského pivovaru uspělo na mezinárodním pivním festivalu v polském městě Lwowek Slaski. Jeho návštěvníci mohli ochutnat piva z deseti vybraných pivovarů a ocenění za nejlepší pivo festivalu přisoudili Primátoru Prémium. Piva Primátor se objevilo také na stránkách mezinárodního magazínu Beers of the world. Magazín informoval čtenáře jak o historii, výrobě a novinkách, tak o pivech na světovém trhu. Každoročně pořádal soutěž World Beer Awards, na níž se porovnávají nejkvalitnější piva.
První ročník soutěže speciálních a neobvyklých piv uskutečněný v rámci gastronomického festivalu Znojemský hrozen 2009 znal své vítěze. Soutěže se podle 26 druhů piv z deseti pivovarů ve třech soutěžních kategoriích. V kategorii neobvyklých piv, která byla nejpočetněji obeslaná, druhou cenu získala piva Weizenbier Primátor a English Pale Ale.
Dalším potvrzením oblíbenosti a kvality piva Primátor byl úspěch značky v soutěži České pivo roku 2009, kterou každoročně vyhlašoval Český svaz pivovarů a sladoven. V ročníku roku 2009 si 3. místo zasloužilo v kategorii nealkoholických piv pivo Primátor Nealko. Nejlepší domácí piva vybírala 21členná porota složená převážně ze sládků a pivovarských odborníků. Soutěže se v roce 2009 zúčastnilo celkem 53 piv. Pivovar začal nealkoholické pivo vyrábět již v roce 1983 jako druhý v republice. Od té doby byla technologie výroby několikrát upravována tak, aby odpovídala současným trendům a požadavkům. Úspěchu při vyhlášení nejlepších českých piv předcházela pro pivovar ještě jedna slavnostní událost. Ve čtvrtek 24. září 2009 byla oficiálně otevřena první restaurace značky Primátor v Hradci Králové. Restaurace Primátorka „Pod Terasami“ jako jediná nabízela sedm druhů točených piv Primátor. Kromě české klasiky 10°, 11°a 12° piva jsou v nabídce také piva speciální, pšenično-kvasnicový Weizenbier, anglický Pale Ale a irský Stout. Řidiče zase nadchne točené nealkoholické pivo i široký výběr z limonád značky Primátor.
Zavedení jedenáctky si pochvalovalo vedení pivovaru. „To, že jsme ji uvedli na trh na začátku léta, se vyplatilo. Někteří lidé v hospodách v Náchodě a okolí si už dají naši jedenáctku raději než některé z piv od velkých výrobců,“ řekla v říjnu 2009 pracovnice oddělení marketingu pivovaru Veronika Janstová. Dodala ale, že právě na Náchodsku bylo těžší kontrolovat vývoj spotřeby piva Primátor: „To proto, že naše pivo je tady prakticky v každé hospodě. Ale víme, že naše jedenáctka se na trhu zavedla opravdu dobře, zejména v letních měsících. A odbyt pokračuje i teď. S prodejem piva jsme na tom lépe než vloni.“ Stejně jako jiným pivovarům, které část své produkce vyvážely, náchodskému pivovaru dělala problémy slabá koruna. Snaží se však zajímavé trhy v zahraničí dál hledat. „Před dvěma měsíci jsme vyvezli kamion lahvového piva do Toga v Africe. Byl to sice jednorázový export, ale jednáme tam dále. Zkoušíme to i v jiných zemích. Vyvezli jsme pivo i na Ukrajinu, část produkce šla i do Ameriky,“ říká Janstová.
O současném vývoji pivovarnictví hovořil v listopadu 2009 Josef Hlavatý, generálním ředitelem pivovaru a členem prezídia malých i velkých pivovarů.
* Vaše nová jedenáctka má v kraji další konkurenty, například Votroka nebo oceněného Tambora. Všechny se na trhu dobře ujaly. Lze to považovat za nový trend?
Mám signály od zákazníků, že mnozí začínají nahrazovat naši desítku jedenáctkou. Byl jsem k ní zpočátku trochu skeptický, protože jsem se bál, že nám bude ubírat na odběru dvanáctky. Ale to je zatím zanedbatelné.
* Útočíte s novým pivemi na velké pivovary?
Chtěli jsme vytvořit konkurenta piv velkých pivovarů. Snažíme se lidem nabízet levnější a kvalitnější pivo, než jsou některá piva z velkých pivovarů. Stejnou taktiku zvolily i Svijany, a proto třeba i Plzeň začala vařit svou jedenáctku. Jedenáctka je dnes prostě trend. Uvidíme, co s tím udělá krize.
* Co by mohla způsobit?
Lidé na tom v poslední době byli dobře, a tak místo desítky chtěli vyzkoušet i něco lepšího – jedenáctku. Dvanáctka se jim už asi zdála moc drahá. Je to také otázka životního stylu. Ti, kteří jedou na kole, si raději dají jedenáctku, dvanáctka je pro ně moc silná. Krize by ale mohla lidi vrátit k levnějším pivům.
* Ale Česko je podle analytiků už z nejhorší krize venku.
To jsou zprávy, které po roce srovnávají vývoj hrubého domácího produktu. Já si bohužel myslím, že ta špatná doba teprve přijde. Teď jsme měli valnou hromadu pivovarského svazu a mnozí pivovarníci se se mnou shodují.
* Přitom malé pivovary krize zatím moc nezasáhla. Všechny tvrdí, že letos jim odbyt naopak vzrostl.
Je to asi tím, že malé pivovary si díky lokálnímu působišti dokáží lépe poradit. Podle mých informací propad postihl hlavně největší pivovary a je otázka, co všechno to způsobilo. Jestli propad turistiky ve velkých centrech a tamních hospodách, kam hodně jezdila zahraniční klientela, nebo jestli lidé vidí, že dobré pivo dostanou i za méně peněz.
* Jak na ekonomiku vašeho pivovaru dolehl dlouho trvající prodej a spory s pivovarem Holbou o jeho regulérnost?
Soudní spor trvá. Holba podala žalobu na město a LIF. Vrchní soud v Praze ale zrušil krajským soudem vydané předběžné opatření a v současné době se čeká na verdikt krajského soudu. Trochu nás to trápí, ale nějaké změny neočekávám. Radnice prodala pivovar na základě rozhodnutí kolektivního orgánu, tedy zastupitelstva, starosta byl tímto orgánem zplnomocněn něco podepsat. Takže nevím, co by se mělo upravovat nebo měnit.
* A dopady?
Rok a půl vlekoucí se privatizace se samozřejmě na podniku projevila. Nejistota, jak to s námi bude dál, nás stála tak deset patnáct procent klientů. Do některých „našich“ gastroprovozů přišla konkurence. Jejich majitele a provozovatele přesvědčila, že naše budoucnost je nejistá a že by měli pro jistotu točit doplňující pivo. Měli jsme také problém získávat nové zákazníky. Když naši obchodníci přišli za hospodskými, často slyšeli otázku, co s námi bude. V odbytu lahvového piva jsme ale moc problémů nezaznamenali a dnes už je to podstatně lepší.
* Ale je tady krize a ta dopadá i na hospody. Na vás ne?
Odhaduje se, že letošní pokles prodeje piva v gastroprovozech v České republice bude kolem deseti procent, optimisté říkají kolem sedmi. Některé velké pivovary bohužel přestaly letos zveřejňovat statistická čísla o svém prodeji. Avšak my jedeme v posledních čtyřech pěti měsících už nad sto procent loňského odbytu, kdy vládla nejistota a ztráceli jsme zákazníky. Dá se tedy říci, že narovnáváme poškozené vztahy a že také nová jedenáctka začíná náš odbyt táhnout.
* Zbavujete se dopravy. Provedli jste ještě nějaké další zásahy do struktury podniku? Chystáte nějakou novinku?
Částečně jsme obměnili obchodní tým. Představa nového majitele o obchodování s naším pivem je trochu jiná. Vyměnili se manažeři, trochu se mění i způsob obchodování. Ale to konečný zákazník nezaznamená. Máme nějaké nápady třeba v oblasti nealkoholického piva a nízkostupňových piv. Trochu teď diskutujeme o budoucnosti nejsilnějšího piva, světlé jednadvacítky. Tam je hlavním odběratelem Francie, ale u nás trochu stagnuje. Čeští pivaři na tak silné pivo nejsou.
* Toho se asi v hospodě moc nevypije.
Tato silná piva nabízíme hlavně lahvová. Do hospod se moc nedodávají, lidé se u nich moc dlouho nepobaví. Například šestnáctku děláme v sudech, ale jen pro Poláky. U nás v hospodách uvidíte nejvýš třináctku. Jednou jsme na náchodském náměstí křtili čtyřiadvacítku. Točili jsme ji za levný peníz a dopadlo to podle toho, že tak silné pivo v tak velkém množství spousta lidí fyzicky nezvládla.
* Co export? Získali jste ocenění časopisu Beers of the World, přestože jste vloni tvrdil, že vámrekordní posilování koruny vývoz spíše komplikuje. Jak je to dnes?
Přestože krize na pivní trh hodně doléhá, podařilo se nám najít další zajímavá exportní místa, například Brazílii nebo africký stát Togo. O padesát procent nahoru v odbytu šlo Polsko. Paradoxně nás letos v prvním pololetí držel export, ale teď jde trochu dolů.
Pivo od ledna 2010 zdražil i pivovar Primátor. „Máme třináct druhů piv, zdražujeme různě, většinou od padesátníku do koruny. Nechtěli jsme zdražit víc než o rozdíl způsobený zvýšením spotřební daně a daně z přidané hodnoty,“ řekl ředitel Josef Hlavatý.
Nejúspěšnějším pivovarem na dvacátém ročníku Slavností piva v Táboře v únoru 2010 se stal náchodský Primátor. Celkem třikrát byl v degustačních soutěžích o Zlatou pivní pečeť první a jednou druhý. Slavností se účastnilo 92 pivovarů a minipivovarů z celé Evropy. Během tří dnů odborníci ohodnotili více než čtyři stovky vzorků v šestnácti kategoriích. Největším oceněním bylo pro pivovar vítězství jeho jedenáctistupňového piva v kategorii světlých ležáků. Náchodská jedenáctka byla totiž na trhu teprve od května 2009, ale už dosáhla významného podílu na celkové výrobě pivovaru. Zlatá pivní pečeť byla pro ni prvním oceněním. „Doufám, že to není letos poslední. Je vidět, že se našemu sládkovi, který se vývoje zúčastnil, podařila špičková práce,“ řekl ředitel Josef Hlavatý. V táborském pivním klání se prosadily také polotmavý Primátor 13%, nealkoholické pivo a tmavý ležák Premium Dark.
Patrioti náchodského piva v posledních dvou letech sledovali podezřívavě prodej pivovaru do soukromých rukou finanční skupiny LIF z Liberce, jejichž vlajkovou lodí byl pivovar Svijany. Náchodský pivovar však chtěl ukázat, že změny, kterými procházel, pivu neuškodí a že pokud se něco v pivovaru měnilo, tak spíše k lepšímu. O těchto změnách hovořil v květnu 2010 ředitel Josef Hlavatý:
* Jaké změny to jsou?
Nový majitel trochu změnil obchodní politiku našeho pivovaru. Část týmu je nová a vede ho nový člověk se zkušenostmi z pivního trhu, kterého přivedli noví majitelé. Získali jsme i lepší orientaci na trhu, protože můžeme využívat znalostí a zkušeností pivovaru Svijany. Také se snažíme obchod s naším pivem do jisté míry připodobnit tomu, který dostal do současné dobré pozice svijanský podnik. Je to například vidět na úspěchu nové jedenáctky, která má už velmi dobrou pozici vůči jiným druhům piv, které vyrábíme.
* Zbavili jste se dopravy tak, jak nový majitel zamýšlel?
Ano. Dnes už vlastní dopravu pivovar nemá. Udělali jsme ale výběrové řízení na dopravce, který odkoupí auta a zaměstná naše bývalé firemní řidiče. Tak se také stalo a od února už dopravu nemáme. Z těch novinek bych jmenoval nový distribuční sklad našeho piva a Svijan v Hradci Králové. S ním máme možnost pružněji zásobovat provozovny na rozhraní Královéhradeckého a Pardubického kraje. Všemi těmito změnami jsme hlavně velmi snížili náklady na distribuci piva.
* Zvyšujete výrobu?
Ano. Otevřely se nám možnosti dodávat do řady míst, kam dodává pivovar Svijany. Zvyšujeme objem i tak, že se sesterskými pivovary kooperujeme při výrobě nealkoholického piva v našem pivovaru. U nové jedenáctky Primátor už stáčíme do sudů větší objem než u jiných našich druhů a dodáváme ji do restauračních zařízení. Všechna sudová piva dodáváme na trh nepasterovaná, tedy tak, jak jsme je vyrobili klasickou cestou.
* U jiných druhů vašeho piva je to jinak?
Jsme hodně soustředěni na lahvové pivo. Sudové dodáváme většinou do Náchoda a na Náchodsko. Samozřejmě ho najdete i jinde, ale ne v tak velké míře. Za humny bodujeme spíše speciály v lahvích, v cizině pak zůstává vlajkovou lodí náš světlý ležák.
* Proč lahvového piva vyrábíte více než sudového?
Náchodský pivovar patřil v minulosti do skupiny královéhradeckých pivovarů. Byl hodně dirigovaný ostatními pivovary, které měly svá teritoria. Po konci tohoto společného podniku pak pivovar těžce hledal odbytiště. Navíc Náchod je na hranicích, a tak měl pouze polovinu území nazývaného „okolo komína“, kde mohl pivo nabízet náchodským patriotům. Po koupi novým majitelem se nám ale pozici daří zlepšovat.
* A to jak?
Pivovar se zbavil koule na noze spojené s dostavbou a provozováním hotelu Beránek. Splatili jsme z velké části dluhy. Postupně se pivovar zbavuje i takových činností, kterému ubíraly sil, například právě dopravy. Dnes se zvyšuje výroba a dostali jsme se na trhy, které jsme dříve neměli. Pivovar je možná v nejlepší kondici za těch sedmnáct let, co tu pamatuji.
* Přesto je tady stále obvinění starosty Náchoda, že prodej pivovaru nebyl v pořádku. A to vrhá i stín na pivovar.
To je věc, kterou moc nechápu. Starosta se ničeho nemohl dopustit, protože prodej pivovaru schválilo zastupitelstvo. Zvedla se pro něj řada rukou. Obyvatelé Náchoda také určitě musí dobře vidět, že se pivovaru nic nestalo, že ho nikdo nikam neodnese a že náchodské pivo se vaří dál a nic se s ním neděje. Naopak že se snaží být co nejlepší.
* Jaké změny ještě pivovar čekají? Uvažujete třeba o novém pivu nebo o ukončení vaření některého druhu?
Novým pivem je jedenáctka, která dost vybočuje z naší řady piv, která jsou typická kulatou, trochu nasládlou chutí. Jedenáctka je opravdu trochu jiná, je výrazně hořčí a docela skvěle se chytila. Aktuálně ale nechystáme žádné novinky.
* Jedenáctka nahrazuje i v jiných pivovarech některé druhy piv a na trhu v restauracích u řady lidé vítězí nad desítkou velkých pivovarů. Je tomu tak i v Náchodě?
Pivaři v Náchodě a okolí spíše pijí dvanáctku než desítku. To je trochu zvláštnost, protože se v jiných městech nebo oblastech pije více desítka než dvanáctka. Jedenáctku ale v poslední době řada lidí vymění za desítku.
* Je to cenou? Velké pivovary často první zavelí ke zdražování…
Tím to není. Spíše menší pivovary dbají na tradiční výrobu, a tak pivo, které dostanou lidé jako jedenáctku, v řadě případů předčí chutí a obsahem desítky velkých pivovarů.
* Vy jste také v předsednictvu svazů velkých a v prezidiu malých pivovarů. V poslední době se Svijany staly terčem kritiky, že míchají do piva extrakt, aby drželo více pěnu? Co na to říkáte?
Myslím, že jde spíše trochu o důsledek ne zcela košer konkurenčního boje na trhu. Jde totiž o modifikovaný chmelový extrakt, který se ve světě i v České republice běžně používá a pracuje se s ním prakticky již od poloviny 90. let. Tento produkt byl původně vyroben ke chmelení za studena s poněkud jiným dozníváním hořkosti pro piva dávaná na trh ve skle, stabilizace pěny je jakýsi dodatečný efekt. Většina výrobců u nás s ním experimentovala a pokud tato látka není nějakým zdravotním rizikem, tak je asi na tom kterém konkrétním výrobci, zda jej využívá.
* Někteří hostinští zaznamenávají větší tlak velkých pivovarů, když začnou čepovat pivo místní nebo nějakého nového podniku. Čím to je?
Neřekl bych, že to je jen poslední dobou. Tyto praktiky různých smluv v hospodách používají dlouhodobě hlavně velké pivovary, malé na to nemají finance. Možná se o tom v poslední době více mluví, protože se velkým hráčům na trhu asi ne zcela daří, a tak se snaží své závazky důsledně vynucovat. Na druhé straně je tady i tlak pivařů v hospodách, protože si postupně řada z nich uvědomuje, že jsou na trhu další značky chuťově zajímavých piv a mnohdy s lepší přidanou hodnotou. A pivaři je chtějí také ochutnat.
* Pivo velkých pivovarů ustupuje ze scény? Malé pivovary, ale i ty střední si docela pochvalují, že na ně krize příliš nedolehla. Naproti tomu velké pivovary přestaly zveřejňovat čísla, kolik toho vyrobí.
Myslím, že dopady krize pociťují všichni na trhu. Faktem ale je, že některým menším hráčům se daří lépe. A lidé jsou možná už trochu přesyceni pivy, která jim ze všech stran nabízí reklama. A objevují rozmanitost trhu a začínají si uvědomovat i rozdíly mezi přírodním nepasterovaným pivem.
* Myslíte, že mezi velkými a malými pivovary nastává válka?
Určitě se díky negativnímu vývoji trhu výrazně zvýšila nervozita na trhu a je snaha především ze strany největšího hráče na pivním trhu tento vývoj nějakým způsobem zvrátit. Použil proto negativní kampaň a vymezování se vůči konkurenci. Dobrým vztahům mezi pivovarníky to rozhodně neprospívá a jestli je to přímo válka, to se teprve ukáže. Faktem je, že to vše bude házet ne zcela dobré světlo na celý pivovarský obor a nakonec jej to může poškodit jako celek bez rozdílu.

Kvalitu náchodského piva dokazolo mnoho ocenění získaných na nejrůznějších tuzemských i zahraničních degustačních soutěžích. Mnohdy bylo však problém dostat pivo v původní kvalitě k tomu, na kom pivovaru nejvíce záleží: k pivařům v restauracích. Proto se pivovar v rozhodl zavést systém takzvané certifikace kvality čepovaného piva pro jednotlivé restaurace a hospody. Tyto certifikáty by měly zákazníky upozornit, která provozovna s výčepem náchodského piva se o ně stará tím nejlepším způsobem a dodržuje všechny standardy kvality požadované pivovarem. Aby hospodský takové doporučení získal, musí dodržovat řadu pravidel. Musí dbát na čistotu výčepní techniky, pravidelně čistit pivní vedení, mít stále čisté sklo jakož také dodržovat mikrobiologickou čistotu piva. „Provozovny označené získaným certifikátem by měly zákazníkovi garantovat, že mu hospodský načepuje náchodské pivo tak, jak ho sládek uvařil a jak by ho chtěl po téměř tříměsíční výrobě nabídnout hostovi,“ uvedla v červnu 2010 Lucie Marunová z marketingu pivovaru. Jako první získaly certifikát kvality restaurace Pod Terasami v Hradci Králové, snack bar s hernou v Josefově, restaurace Sport v Náchodě a další náchodská restaurace Na Koupališti. Podmínkou získání certifikace je povinnost hostinských dodržovat standardy kvality. Ty mají hlídat pravidelné kontroly zařízení. Další podmínkou je také vzdělávání výčepních v péči o pivo. „Certifikát je oceněním nejlepší péče o čepované pivo a pivovar jeho udělením dává najevo, že v oceněných provozovnách je podáváno pivo tak, jak má být,“ řekl obchodní manažer pivovaru Jiří Holubář.
Pivovar registroval zvýšení odbytu asi o pětinu. „Poptávka je zejména po jedenáctistupňovém pivu, které jsme představili loni a na trhu se dobře chytlo. Na výstavu v sudech má už největší podíl. Dobře se prodává i nealkoholické pivo,“ řekl ředitel pivovaru Josef Hlavatý. Jarní pokles odbytu na českém trhu z titulu chladného počasí se náchodskému podniku dařilo vyrovnávat exportem. Za celé první pololetí tak byl pivovar s prodejem podle Hlavatého mírně nad loňskou skutečností. Poznamenal, že vlnu veder v červenci 2010 pivovarníci vítali, nicméně výsledky celého roku jeden teplý měsíc nespasí.
Pivovar zaznamenal v červenci 2010 největší prodej. „Srpen byl ale horší než červenec. Průměrná teplota šla hodně dolů a navíc propršely všechny víkendy. A právě víkendy jsou v létě pro prodej piva nejdůležitější. Může být celý týden pěkně, ale když je deštivý víkend, spotřeba piva i nealkoholických nápojů jde hodně dolů,“ uvedl ředitel Primátoru Josef Hlavatý. „Výborný prodej měly limonády, které dodáváme v sudech na čep, zejména malinová. V prodeji limonád budeme určitě lepší než vloni, v červenci jsme dokonce zaznamenali historický rekord. Vsadili jsme na tradiční chutě, které mají někteří z nás zažité z mládí, a vyplatilo se,“ řekl Hlavatý.
Evropské i tuzemské ceny opět sbíral náchodský pivovar. Na výstavišti v Norimberku získal v říjnu 2010 jeho Primátor Premium třetí v cenu v kategorii nejlahodnější plzeňské pivo českého stylu, když zvítězil světlý ležák Zubr Premium. Náchodští uspěli rovněž v anketě Sdružení přátel piva o nejlepší pivovar. Vyhrála Chotěboř, ale „šestnáctka“ Exkluziv byla vyhlášena speciálem roku a v kategorii polotmavých byl vyhlášen za nejlepší právě Primátor.
Pivovar každý rok navaří na Vánoce trochu jinou dvanáctku ve speciálním balení. „Navaříme jí tak dva tisíce hektolitrů a na konci listopadu ji dáváme na trh. Zvláštní druh piva nevaříme proto, že Primátor má největší řadu piv v zemi,“ vysvětlil v prosinci 2010 jen mírnou obměnu ředitel Josef Hlavatý.
Pivovar v roce 2010 zvýšil prodej piva o 3 % na 126 618 hl. Více než pětinu prodeje zajistil export, který vzrostl o téměř čtyři procenta. Informovala o tom Markéta Flousková z marketingu pivovaru. Poznamenala, že růstu prodeje pivovar dosáhl přes špatné letní počasí a trvající hospodářskou krizi. Rok 2010 byl prvním uceleným rokem, který podnik prožil pod novým vlastníkem, libereckou společností LIF. Firma LIF, které patří také pivovary Svijany a Rohozec, koupila pivovar Primátor od města Náchod v březnu 2009 za 150 milionů korun. Zvýšení prodejů v zahraničí pivovar dosáhl především odbytem v Polsku, Rusku, na Slovensku, v Británii a ve Švédsku. „Navíc se podařilo začít slibnou obchodní spolupráci například v Austrálii, Gruzii, Řecku, Dánsku, Litvě,“ uvedla Flousková. Růst roku 2010 na českém trhu firma přičetla hlavně vyšším prodejům jedenáctistupňového ležáku, který pivovar vyráběl od května 2009. V posledním čtvrtletí 2010 se toto pivo stalo nejprodávanějším produktem pivovaru.
Pro maloobchodní síť v roce 2012 pivovar vyráběl světlý ležák Hron ( láhev ).
Většina lidí si ve spojitosti s Řeckem vybavila v roce 2012 kromě azurového moře spíš astronomické dluhy a chřadnoucí ekonomiku, než zemi zaslíbenou obchodu. Exportní manažerka náchodského Primátora Lenka Krausová měla ale jiné zkušenosti. „Řecko se letos dostane mezi pětici našich největších zahraničních odběratelů, vystřídá Anglii,“ řekla v rozhovoru pro E15.cz. Celkový vývoz pivovaru stoupl za pololetí o 15 %, kvůli prodejům do Izraele usiloval o košer certifikát.
• Kolik jste už letos vyvezli piva?
V prvním pololetí rekordních 15 851 hl, což je meziročně o 14,7 % více. Výsledek pozitivně ovlivnily nové obchody s Francií a Izraelem a zvýšení prodejů do Španělska, Řecka, Polska a Litvy. Za červen jsme s 3800 hektolitry překonali i loňský extrémně silný měsíční export, ale „jen“ o pět procent. Jinak za celý rok očekávám až pětinový nárůst. Na vývoz směřuje zhruba čtvrtina našeho výstavu.
• Jaké pivo jde v cizině nejvíc na odbyt?
Nejoblíbenější je jednoznačně klasická česká dvanáctka. Náš ležák Premium tvoří u většiny zákazníků hlavní produkt a ostatní piva jej doplňují. Z exportních prodejů zastupuje 40 procent. Velkým trendem poslední doby je kvasnicový Weizenbier, který získává na oblibě po celém světě. V roce 2009 jsme ho vyvezli tisíc hektolitrů a letos to odhaduji již na čtyřnásobek.
• Kde máte nejvýznamnější odběratele?
Mezi největší pětici zákazníků standardně patří Slovensko, Polsko, Rusko, Švédsko a loňskou Anglii letos vystřídá Řecko.
• Vám se daří v zadluženém Řecku?
Zadluženost a krize se na obchodu jasně podepisují, nám ale v Řecku pomáhají především dva jiné faktory. Prvním je skutečnost, že Řekové v poslední době začali objevovat rozmanitost světové pivní nabídky a druhým je nahodilá situace, kdy se nám podařilo najít souběžně dva silné partnery, kteří nás chtěli reprezentovat.
• Můžete být konkrétnější?
Několik let zpátky byste v Řecku nenašli téměř nic jiného než jejich národní pivo, které tehdy zabíralo naprostou většinu trhu. Situace se ale změnila a řecký zákazník dnes touží ochutnat i jiné speciality. To si uvědomili i naši dva současní partneři a rozhodli se dovážet tradiční české pivo. Díky tomu, že přišli prakticky najednou a my je postavili spíše proti sobě, museli bojovat o každého zákazníka. Naštěstí jsou to šikovní obchodníci a tak nám prodej piva v Řecku roste.
• Jak podporujete vývoz na další trhy?
Hodně poptávek přichází zvenčí. Nicméně minulý měsíc jsme se zúčastnili velkého asijského beerfestu v Singapuru a také usilujeme o získání košer certifikátu pro všechna naše piva, což by nám určitě pomohlo v dalším průniku do Izraele.
• Kdy bude vaše pivo košer?
Doufám, že v srpnu. Vzhledem k používaným surovinám by v tom neměl být problém. Oslovili jsme Židovskou obec v Praze a náš pivovar už navštívil rabín. Nejvíce se zajímal o suroviny a způsob výroby. Existují jasně daná pravidla, které potraviny jsou rituálně způsobilé, čili košer, a které ne. Bylo tedy nutné do detailu prostudovat průběh výroby a ingredience. Museli jsme prokázat i způsobilost dodavatelů.
• A výsledek?
Bohužel jsme narazili na fakt, že zároveň s pivem vyrábíme i hroznovou limonádu, do níž přidáváme přírodní aroma z révy. Momentálně čekáme na posouzení, jestli naše technologie čistíme dostatečně a nemůže dojít ke kontaminaci piva limonádou. Hroznové víno v přírodní formě totiž patří mezi nepovolené potraviny. Samozřejmě věříme, že nám pražský rabinát certifikaci schválí.
• Jak dopadl singapurský beerfest, který je vedle běžných milovníků piva určen i pro obchodníky?
Naše distributorská firma Dre@mfields akci vyhodnocuje. Předpokládám, že získá klienty v Singapuru a Malajsii.
• Kam nejdále vozíte vaše pivo?
Zmínila bych v první řadě Brazílii a Jižní Koreu. Zde máme dlouhodobé a hlavně perspektivní partnery. Dále mohu uvést Chile, Dominikánskou republiku, Vietnam a třeba Nový Zéland. U těchto trhů se ale jedná spíše o zajímavost, piva se tam zatím moc neprodalo, spolupráce je v začátcích a není jistá, protože zákazníci jsou spíše fandové. Najdou se i výjimky, ale ty se většinou ukážou až časem. (zdroj: E15)
V Londýně se každý rok koná celosvětově významná a uznávaná soutěž World Beer Awards, které se Primátor pravidelně účastní a v silné konkurenci světových pivních značek se neztrácí. „Po náročném čtyřkolovém hodnocení, kdy bylo testováno téměř 600 vzorků piv z 32 zemí celého světa, obdržel titul World´s Best Lager Strong náš šestnáctistupňový Primátor Exluziv. O kvalitách tohoto speciálního světlého ležáku svědčí i to, že mezi řadou speciálních piv, která náchodský pivovar vyrábí, je nejvíce oceňovaným,“ uvedla v listopadu 2012 Markéta Flousková z pivovaru. Tuzemské ocenění získal Primátor na Svatováclavské slavnosti, kterou pořádal Český svaz pivovarů a sladoven. Do tradiční a prestižní degustační soutěže České pivo 2012 bylo celkem přihlášeno 72 pivních vzorků, o kterých rozhodovalo 24 pivovarských expertů. V nejprestižnější kategorii světlých ležáků, kde degustátoři posuzovali 19 piv, obhájilo bronzovou medaili z loňského roku i pivo Primátor Premium.
Pivovar Primátor obdržel před nedávnem od rabinátu Židovské obce v Praze mezinárodní certifikát Kosher. K jeho získání předcházel náročný proces kontroly složení certifikovaného výrobku a technologie výroby tak, aby hotový produkt odpovídal předpisům a tradici dle židovského zákona. Pravidla kašrutu jsou značně složitá a certifikaci vyhodnocuje odborná autorita, rabín. V náchodském pivovaru byl osobně asi tři měsíce před vystavením tohoto certifikátu a zajímal se podrobně o suroviny, ze kterých je pivo vařeno a celý technologický postup výroby. Na základě tohoto vyhodnocení byl pak certifikát vystaven pro 12 druhů piv z celkem 15, která náchodský pivovar vyrábí. Pivovar získal tento certifikát už podruhé ve své novodobé historii, poprvé tomu bylo již v roce 1995. O udělení certifikátu usiloval na přání svého obchodního partnera v Izraeli především z důvodů posílení jeho obchodní pozice na místním trhu. V roce 2012 do Izraele pravidelně vyvážel piva Primátor Prémium, 13% Polotmavý a Weizenbier.
Nový pivní speciál Čtrnácterák, výborná muzika a dobrá zábava čekala dne 21.9.2013 na návštěvníky tradiční akce Den s Primátorem. Tentokrát se v prostorách náchodského pivovaru uskutečnila místo květnových dní uprostřed září, to proto, že pivovar dokončil rekonstrukci vstupní budovy a dostavbu celého areálu. „Abychom neztratili kontakt s našimi zákazníky, každý rok se pro ně snažíme udělat něco nového,“ uvedl ředitel pivovaru Josef Hlavatý. K základní nabídce piv a pivních speciálů, která je v případě náchodského pivovaru nejširší mezi pivovary v ČR, tak přibývala sezonní piva. „Na začátku léta jsme uvařili polotmavou jedenáctku. Teď jsme si říkali, že bude podzim, přijdou chladnější měsíce, tak to chce něco silnějšího. Uvařili jsme proto světlou speciálně nachmelenou čtrnáctku. Má trochu jinou skladbu sladu, využívá se částečně trochu sladu pšeničného. Je to prezentace našeho pivovarského umu, ať lidé ochutnají. Protože bude podzim, řekli jsme si, že to spojíme se zvěřinou, proto ten název Čtrnácterák,“ uvedl Josef Hlavatý. Čtrnácteráku byl uvařeno jen omezené množství. Po zhruba dva měsíce bylo jako sezonní pivo k ochutnání jen točený v hospodách, především ve vybraných gastro pohostinstvích spolupracujících s pivovarem.
Pro náchodský pivovar nebyla třináctka v letopočtu vůbec nešťastným číslem, spíše naopak. Výstav pivovaru se podařilo oproti předcházejícímu roku zvýšit téměř o 2% na 125 776 hl. Na jaře došlo po dvaceti letech k obnově technologie plnění láhví, zrekonstruoval se čelní pohled a vstup do pivovaru, který konečně získal moderní a reprezentativní vzhled. Přestavbou současně vzniklo nové školicí středisko a rozšířily se skladovací prostory.
Pivovar přišel na začátku sezóny 2013 na trh s novým sezónním pivem. K příležitosti oslav Svatého Floriána uvařil sládek pivovaru Miroslav Šmejda jedenáctistupňový polotmavý ležák s příhodným jménem Florián. Šlo o spodně kvašené pivo vyrobené ze tří druhů ječných sladů, pšeničného sladu a dvou druhů chmele s obsahem alkoholu 4,6 %. Ochutnat šlo pouze v čepované formě.
V létě 2013 s objevilo nma trhu nové ochucené pivo Chipper s příchutí šťavnaté hrušky a zázvoru. Základem nápoje s nižším obsahem alkoholu bylo svrchně kvašené pšeničné pivo smíchané s ovocnou limonádou na bázi hrušky a zázvoru s převládajícím podílem čerstvé hrušky. Značka ochucených piv Chipper byla zavedena na trh na jaře 2012 a první příchutí byl červený grep.
Pivovar na více jak stovce kohoutů se dne 17.4. před Velikonocemi začalo čepovat novinkové Jarní pivo specifické výrazné jiskrné zlatozelené barvy. Spodně kvašený ležák s jemnou hořkosladovou příchutí a vůní s přídavkem mladého zeleného ječmene zrál v ležáckých tancích dlouhých 60 dní.

Rekordního vývozu dosáhl v červnu 2014 náchodský pivovar. Překonal hranici 4 200 vyvezených hektolitrů piva. V porovnání s červnem předchozího roku je exportní výstav vyšší o neuvěřitelných téměř 60 %. Okolo čtyřiceti procent prodaného piva se vyvezlo mimo země Evropské unie do takzvaných třetích zemí, zhruba 20 procent prodeje zajistili noví zákazníci. „Nejvyšší nárůst zaznamenává svrchně kvašený pšeničný Primátor Weizenbier, který se od loňského podzimu pyšní titulem „Nejlepší pivo světa“. Díky ocenění, které získal na soutěži World Beer Awards v Londýně se nám podařilo dostat na nové zahraniční trhy a vítězství nám také napomáhá k uzavírání nových kontraktů,“ uvedla exportní manažerka Romana Jansová. Podle Jansové jsou novými trhy pro pivovar, jak evropské země jakými jsou Bulharsko a Rumunsko, tak i asijské destinace jako Thajsko, Čína nebo Indonésie. „Z celkového objemu se do zahraničí vyváží nejvíce světlý ležák Primátor Premium, výčepní pivo Primátor Světlý a už zmiňovaný Primátor Weizenbier. Zvyšuje se podíl v lahvích, ale více jak polovinu piva vyvážíme do zahraničí v sudech. Úspěšné výsledky nejsou jen zásluhou získaných nových vývozních míst, ale rostou nám také objemy u tradičních zákazníků v rámci Evropské unie, například v Polsku, ve Francii a v Maďarsku,“ dodala Romana Jansová. (zdroj: nachodsky.denik.cz)

V listopadu 2014 tomu bylo už dvacet let, co v náchodském pivovaru uvařil dnes už emeritní sládek Pavel Kořínek první speciální pivo Primátor Exkluziv 16%. Tehdy také začalo uzrávat rozhodnutí, že vedle klasické výroby typického českého piva, založené na konzervativním dodržování tradičních postupů, se pivovar bude zabývat i výrobou v té době naprosto neobvyklých piv. A tak byly postupně v průběhu let uvedeny na trh i takové speciality, jakými jsou v naší republice nejsilnější průmyslově vyráběná piva světlá 21 % a tmavá 24 % nesoucí název Double. V roce 2003 udělal pivovar další významný krok na cestě ke specializaci. Po rozsáhlé rekonstrukci výroby uvedl na trh první svrchně kvašené pivo bavorského typu Primátor Weizenbier, které v následujících letech doplnily anglický speciál Primátor English Pale Ale a irský Primátor Stout. Aktuálně bylo v portfoliu pivovaru dokonce 19 různých druhů piv a nápojů na bázi piva, z průmyslových pivovarů tak jednoznačně vyráběl nejširší sortiment.
V listopadu 2014 jako dovršení dvacetileté cesty „specialisty na speciály“ přišel pivovar na český trh symbolicky se svým dvacátým pivem, speciálním svrchně kvašeným polotmavým pivem anglo-amerického typu Primátor India Pale Ale. Při vaření bylo použito čtyř typů sladů a sedm výjimečných druhů chmelů původem z celého světa. „Naše IPA má specifickou zlatohnědou barvu, výjimečnou, jemnou hořkost s narůstající výraznou intenzitou a smyslnou pryskyřičnato-ovocnou vůní, která Vás myslí zanese na vzdálená místa Orientu,“ dodal Pavel Kořínek. (zdroj: nachodsky.denik.cz)

Oblíbená svrchně kvašená piva Weizenbier, English Pale Ale a Stout v prosinci sjednotili do speciální řady Top Line a piva převlékli do nového moderního kabátu (nový design etiket).

Cizinci si pivo z Náchoda asi oblíbili. Pivovaru se totiž ve světě dařilo a jeho výstav tak díky tomu stoupal. Výstav roku 2014 se podařilo navýšit oproti předchozímu roku o téměř pět procent na 131 778 hektolitrů. Největší zásluhu na těchto výsledcích má především vývoz do zahraničí, kde bylo dosaženo novodobého historického rekordu 33 tisíc hektolitrů piva, což znamenalo přírůstek dokonce o 19 procent.
Exportní manažerka pivovaru Romana Jansová k tomuto příznivému vývoji sdělila: „Na nárůstu exportu se významně podílela nová odbytiště. Například jenom do Číny se podařilo vyexpedovat více jak 20 kontejnerů piva. Nárůst v prodejích jsme zaznamenali i u našich dlouholetých zákazníků v Polsku a Řecku. Nově se naše pivo prodává v Maďarsku, Bulharsku i Itálii, a také v zámořských teritoriích, jakými jsou Brazílie nebo Taiwan.“ A jaké pivo pili v zahraničí nejradši? K tomu Romana Jansová sdělila: „Největší zájem je o láhvové i sudové pivo Primátor Premium a rovněž svrchně kvašený pšeničný Primátor Weizenbier.“ Této pivní lahůdce k vyšším prodejům výrazně napomohlo ocenění Nejlepší pivo na světě v prestižní degustační soutěži World Beer Awards 2013 v Londýně. Na českém trhu ale stále převládal prodej náchodského piva v láhvích, v sudech to bylo o osm procent méně. Největší zájem byl o pivo Primátor Ležák 11%, kterého se vypilo 30 % z celkové produkce. (zdroj: nachodsky.denik.cz)

Rok Výstav piva Tržby HV
1994
1995 133 mil.Kč zisk 0,8 mil.Kč
1996 164 463 hl 134,02 mil.Kč zisk 0,91 mil.Kč
1997 122 668 hl 107,77 mil.Kč ztráta 25,02 mil.Kč
1998 109 509 hl 99,71 mil.Kč ztráta 17,73 mil.Kč
1999 126 719 hl 113,03 mil.Kč Zisk 0,089
2000 148 433 hl (export 9 786 hl) 136,132 mil. Kč zisk 4,698 mil. Kč
2001 143 801 hl (export 6 451 hl) 140,906 mil. Kč zisk 6,559 mil. Kč
2002 134 810 hl (export 6 018 hl) 139, 225 mil.Kč zisk 5,611 mil. Kč
2003 140 577 hl (export 8 783 hl) limo 791 hl 141,053 mil.Kč zisk 6,162 mil. Kč
2004 143 915 hl (export 9 538 hl) limo 2 833 hl 152,262 mil.Kč zisk 2,037 mil. Kč
2005 133 420 hl (export 14 342 hl) limo 4 500 hl 167 mil.Kč zisk 7,1 mil. Kč
2006 136 044 hl (export 21 242 hl) limo 6 010 hl
2007 133 110 hl (export: 22 660 hl)
2010 126 618 hl (export: 20 %)
2013 125 776 hl
2014 131 778 hl (export 33 000 hl)

Pivovar Malý Rohozec

 

   fotogalerie

   etikety

adresa: Malý Rohozec 29, 511 01 Turnov – Malý Rohozec

www.pivorohozec.cz

e-mail: pivorohozec@pivorohozec.cz


Základní sortiment:

 

 

Rohozec nealko
světlé nealkoholické
alk.: 0,5 %

Skalákczech
světlé stolní pivo
alk.: 3,2 %

Podskalák
světlé výčepní
alk.: 4,2 %

Skalák 11
světlý ležák
alk.: 5,0 %

Jedenáctka řezaná
řezaný ležák
alk.: 5,0 %

Dvanáctka
světlý ležák
alk.: 5,3 %

Třináctka
světlé silné
alk.: 6,0 %

Třináctka tmavá
tmavé silné
alk.: 5,9 %

  • TEXT

Starší info:
Hostinští ze Semil, Železného Brodu a později i okolí se rozhodli založit svůj vlastní pivovar, který by jim dodával levnější pivo než ostatní pivovary. Ty byly součástí kartelu, který prakticky určoval ceny piva. Zpočátku chtěli postavit vlastní nový pivovar, nakonec se jim však naskytla šance zakoupit pivovar již fungující, a to od šlechtice Karla Ungra. Hostinští zaplatili 2/3 pivovaru, zbytek ponechal dosavadní majitel jako podíl na společnosti. Pivovar Korbel vznikl v roce 1850 s roční kapacitou 14 500 hl piva. Výstav piva se v začátcích pohyboval mezi 25-35 tisíci hl ročně. Během první republiky se pivovar dvakrát ocitl v nesnázích a musel se i zadlužit.

Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn „Společenský pivovar a velkostatek hostinských v Malém Rohozci u Turnova“, Malý Rohozec u Turnova (okr. Turnov) (akciová společnost). Po znárodnění v roce 1948 byl začleněn do Pivovaru Trutnov a později do Východočeských pivovarů Hradec Králové. V roce 1994 byl pivovar privatizován soukromými osobami. Majitelem byla fyzická osoba Zdeňka Korbelová
dřívější názvy piv
Skalák 12 % (světlý ležák)
Skalák 10 % (světlé výčepní)
Skalák 11 % (světlý i tmavý ležák)
Podskalák 11 % (světlý i tmavý ležák)
Podskalák 10 % (světlé výčepní)
Malorohozecké světlé 12 % (světlý ležák)
Korbel 11 % (tmavý ležák)

V roce 1999 pivovar vyrobil na zakázku firmy ZEKI (Velkoobchod s pivem a nápoji) pivo Zekina 8o (světlé; alk.: 3,0 %) a Zeki – Beer 10 % (světlé; alk.: 3,5 %).
Kulaté výročí svého založení oslavil pivovar dne 29.7.2000 Velký úbytek zaměstnanců a také snížení výstavu piva měl pivovar za sebou v roce 2000. Teprve v roce 2000 po pěti letech vyrobil více piva, než v předcházejícím roce. Přesto fungoval jen na jednu desetinu své kapacity. „V roce 2000 vyrobíme asi 9 500 hl piva, o pět set hektolitrů víc, než v roce 1999. Je to však desetkrát méně než za komunistů a pětkrát od chvíle, kdy ho koupili v roce 1994 manželé Korbelovi. Snad jsme se už odrazili ode dna,“ doufal v prosinci 2000 ředitel pivovaru Josef Mikan. V roce 1995 vyšlo z pivovaru 40 000 hl piva a pracovalo tu 66 lidí. V roce 2000 jich podnik zaměstnávál třetinu. „Malé pivovary v minulých letech hodně zanikaly. Ničí je hlavně konkurence velkých nadnárodních společností. Takové giganty potom nasazují ceny, kterým se my nemůžeme rovnat,“ mínil Mikan. „Velké pivovary také nabízí drahé vybavení hospodským, kteří budou čepovat jejich pivo. Takhle jsme i my přišli o dost hostinců.“ Zákazníky Korbelu ubíraly i okolní pivovary. „V naší oblasti je snad nejvíc pivovarů na tak malém prostoru,“ vysvětlil Mikan. V Rohozci se vaří pivo už 150 let. „Chceme zůstat tradičním malým pivovarem, který pivo nevaří na velkých strojových linkách. Nebudeme se proto ani honit za množstvím,“ poznamenal Mikan. „Stále také používáme při výrobě piva český slad i chmel a nepřidáváme žádné chemikálie.“ Pivovar prodával své pivo v Turnově a okolí. „Nevyplatí se nám vozit pivo sto kilometrů daleko. Chceme zůstat na Turnovsku, kde máme také dnes své odběratele,“ řekl Mikan. Kvůli zvyšení cen sladu a chmele počítal pivovar i s tím, že od roku 2001 pivo zdraží. „Bude to ale jen o pár desetníků,“ dodal Mikan. Korbel také připravoval výrobu dalšího druhu piva. „Nyní máme světlou desítku a jedenáctku, rádi bychom vyráběli i třináctku,“ přiznal Mikan. Rohozecké pivo si odneslo i několik ocenění ze soutěží. „Desítka v roce 2000 získala na Radničních dnech v Brně Zlatou korunku za první místo v soutěži Českého svazu malých a nezávislých pivovarů a druhé místo v Žatecké Dočesné 2000,“ upřesnil Mikan. „Jedenáctka skončila na Dočesné 2000 na třetím místě a stala se tak nejlepším jedenáctistupňovým pivem z Libereckého kraje.“

Česko-německý projekt Pivní cesty měl udržet pivovar nad vodou. Náklady nutné na opravu budov spojené s důstojným zázemím hlavně pro německé turisty putující po pivních cestách odhadovalo vedení soukromého pivovaru na dva až tři milióny korun. Žízniví turisté mohou podle předpokladu pivovarníků výrazně zvýšit spotřebu malorohozeckého piva a zároveň přinést potřebné peníze. Pivovar, jehož produkce od začátku devadesátých let až do roku 2000 klesala, hospodařil s nezanedbatelnou ztrátou. Kapacita pivovaru, technologicky postaveného na roční výstav 120 tisíc hl piva, se navíc využíval z pouhých 8 %. V roce 2000 Korbel, kde 66 zaměstanců v roce 1995 ročně vyrobilo 40 tisíc hl, zaměstnával třetinu původních lidí s výstavem okolo 9 tisíc hl. Podmínkou alespoň minimálního zisku je přitom roční výstav 14 tisíc hl.
V roce 2001 se však očekávala produkce jen asi 9 400 hl piva. Oživit poptávku po malorohozeckém pivu se v roce 2000 podařilo zlepšením kvality včetně příznivé ceny.
S pivní novinkou vyrobenou klasickou ležáckou technologií přišel pivovar v červnu 2001 na trh. Místní mistři oboru totiž na konci března 2001 uvařili prvních 160 hl světlého speciálního piva, které by se podle původního značení řadilo mezi 13 – 14stupňová. První stáčení do lahví a sudů a jeho následný prodej je naplánován až na červen 2001. Do té doby totiž musí nový mok dozrávat v ležáckých sklepeních, aby měl tu správnou chuť, jež má být podle tvrzení odborníků sametově jemná a současně i lahodně hořká. V pivovaru připravili úpravu cen k 1.květnu 2001. „Zdražovat chceme v průměru o 5 %,“ řekl vedoucí obchodního oddělení Pavel Regner. Pivovar se zúčastnil ve dnech 25.a 26.5. 2001 již druhého ročníku degustační soutěže světlých výčepních piv Zlatá korunka, jejímž pořadatelem byl Český svaz malých a nezávislých pivovarů. V zápolení o nejchutnější pivo pivovarníci vsadili na desítku, což se vyplatilo. Pivo se mezi konkurencí neztratilo a obsadilo výborné třetí místo. „Do soutěže jsme jeli s očekáváním, neboť jsme byli naladěni skvělým úspěchem z roku 2000, kdy se nám podařilo získat prvenství. V roce 2001 byla porota obzvlášť důkladná a mnohá piva neprošla přes krutý vyřazovací systém. Uspěli jsme až v konečném hodnocení, kde jsme obsadili třetí příčku. Vítězem se stal Bernard, druhý skončil pivovar Vyškov. Avšak za třetím Korbelem zůstala celá řada piv zvučnějších jmen,“ informoval Pavel Regner. Pivovaru se potvrdilo, že bylo dobrým tahem vsadit na kvalitu.
Na pivních slavnostech 30.června 2001 bylo pokřtěno zbrusu nové třináctistupňové pivo Korbel – světlý speciál. Zvláštností nového druhu je přitom obsah daleko vyššího množství alkoholu, než je u podobných vícestupňových piv obvyklé. „Pivo má 6,5 % alkoholu a v tom je výjimečné, je to naše specialita. Je totiž silnější než podobná 13stupňová piva v okolí a to je dáno technologií naší výroby,“ řekl zástupce ředitele pivovaru Pavel Regner, podle nějž má nové pivo sametově hořkou chuť. Sedm stovek milovníků zlatavého moku přilákaly na Malý Rohozec pivovarské slavnosti, které počtvrté pořádal jedna z nejmenších váren v republice s ročním výstavem kolem 10 tisíc hl piva. „Zatím to byla největší návštěvnost, jakou jsme tu měli,“ konstatoval Pavel Regner. O zábavu se postarali orchestr Karla Lochmana, countryová skupina Ovango a herec Zdeněk Srstka. I jemu sličná Zdeňka měřila obvod pivního bříška. K nejzajímavějším atrakcím patřili pivaři, kteří v napjaté paži drželi korbel. Vyhrál silák, který přesáhl tři minuty. „Celkem se vypilo přes 30 hl piva, což je pro srovnání zhruba jedna třetina měsíční spotřeby velkých pivnic,“ podotkl Regner, který kvitoval, že návštěvníkem byl i člen managementu ze sousedních Svijan. Pivovar v roce 2001 za první měsíce zvýšil výstav o 3,8 %, což bylo přes 3600 hl piva. Na jaře 2001 pivovar zaměstnával 22 pracovníků. Podle Regnera se již nikdy nevrátí doby, kdy pivovar expedoval 120 tisíc hl. V roce 2001 byla kapacita výrobního zařízení nyní využívána asi na 8 %. „Na to, aby byl provoz ziskový, nám dnes stačí roční výstav kolem 30 tisíc hl piva. Naší zbraní je dobré pivo o tři až čtyři koruny levnější než pivo velkých pivovarů. Pivo vaříme bez chemických přísad a nikdy nepřistoupíme na výrobu takzvaného europiva s unifikovanou chutí,“ uvedl ředitel Josef Mikan. Nová třináctka, kterou pivovar prodával za 8,80 korun, měla podle Mikana pomoci pivovaru v boji o zákazníky na Jablonecku a Liberecku. Majitelé nejmenšího pivovaru na Liberecku, manželé Pavel a Zdeňka Korbelovi, potvrdili, že novinka jde dobře na odbyt. Pivovar byl svými 22 zaměstnanci a 9 189 tisíci hl výstavu roku 2000 na 53. místě mezi 62 registrovanými pivovary. Za ním již figurovaly jen minipivovary. Pivovar v červenci 2001 slovy chvály nehýřil. „Letos zatím prodáváme méně piva, než ve stejné době loni,“ postěžovala si ekonomka pivovaru Radmila Bernatová. Může za to podle ní hlavně letošní počasí. „Loni bylo v květnu a v červnu teplo, letos to zatím nebylo nic moc. Když je dobrý rok, prodáme v létě i dvojnásobek toho, co se prodává v zimě. Máme vlastní prodejnu, a tam cítíme, když přijedou Pražáci na víkend a nebo na prázdniny,“ dodala. „Byl to docela dobrý rok s řadou změn. Pozměnili jsme logo, zavedli nové etikety a především nové pivo – světlý třináctistupňový speciál. Snažili jsme se prosadit především na Turnovsku a celkově jsme posílili asi o 7 %,“ vysvětlil v prosinci 2001 za pivovar Pavel Regner. S dobrým vývojem počítali pro další rok. „Nejsem pesimista. Mám pocit, že lidem musí časem zevšednět značky, které potkávají všude – na jižní Moravě, stejně jako přes ulici ve městě na severu Čech, kde bydlí ,“ poznamenal Regner. „Je to trochu jako globalizace – velké značky přehlušují místní speciality a zvláštnosti. Ale ty speciality přežívají a znovu jejich čas přichází. My prostě chceme být něčím, co tradičně patří k tomuto kraji a na tom stavíme i svoji budoucnost.“ V roce 2001 stoupl výstav pivovaru o 7 % na celkových 9 819 hl. Pivovar Korbel je svými 22 zaměstnanci a objemem výroby na 53. místě mezi 62 registrovanými pivovary.
Bronzovou medaili v prestižní degustační soutěži Česká pivní pečeť 2002 získal pivovar mezi světlými speciálními pivy dne 25. ledna 2002. Potvrdil to zástupce ředitele pivovaru Pavel Regner. „Do devíti soutěžních kategorií se přihlásilo 187 piv z 45 českých pivovarů. Naše umístění za prestižními značkami Bernard a Regent považujeme za úspěch. Konečné pořadí totiž určil až los, protože první tři piva ze šesti finalistů získala stejný počet bodů,“ řekl Regner. O zdražení piva podnik uvažoval před letní sezonou 2002. „O kolik a kdy budeme zdražovat, jsme se však zatím nerozhodli,“ poznamenal vedoucí obchodního oddělení Pavel Regner. Dodal, že nejvíce se prodává jedenáctistupňové pivo, v sudech půllitr za 6,90 Kč a lahvové za 7,50 Kč (leden 2002).
Pivovar převzala na jaře 2002 s. r. o. Mivo Bohemia. Ta měla zastavit ztrátovost výroby jednoho z nejmenších producentů v republice. Dřívějším majitelem byla fyzická osoba Zdeňka Korbelová – Rekord (manželé Korbelovi).
Výstav se postupně pivovaru dařilo zvyšovat v létě 2002. „Letos v červenci jsme uvařili 1 212 hl piva, je to asi o 5 % více než před rokem,“ řekla 8. srpna 2002 Radmila Bernatová z obchodního oddělení.
Porotci na degustátorské soutěži piva Dočesná 2002 v Žatci opět potěšili pivovar v Malém Rohozci. Přesně v poslední srpnový den roku 2002 tu získal rohozecký světlý speciál Korbel druhé místo. Pivovar přitom nepropadl ani s dalšími soutěžními atributy. Jedenáctka byla pátá a klasické výčepní skončilo na devátém místě. Malý pivovar má na svém kontě již sedm diplomů a velmi se z úspěchu radoval.
Zejména na Turnovsku a Semilsku měl v roce 2002 pivovar své odběratele. S výrobou 12 000 hl piva se soustředil hlavně na prodej ve svém okolí. „Nicméně, pivní patriotizmus, ten už se, myslím si, moc nepěstuje. Kdysi měly pivovary svou rajonizaci. Každému patřila oblast v jeho okolí, do něhož mu jiný pivovar nesměl. Na druhou stranu, vy jste si pak také nemohli vzit pivo jinam,“ podotknul v říjnu 2002 zástupce ředitele pivovaru Pavel Regner. „Dneska se vám všechny pivovary dostanou kamkoliv. A s těmi nadnárodními se zrovna moc soupeřit nedá.“ Své pivo vozili Malorohozečtí do 24 hospod. „Z našeho špatného období, kdy jsme například dost smolovatě měli potíže s kvalitou piva, s námi zůstali jen ti nejvěrnější z nejvěrnějších. Přetahovat hospodské nazpátek s tím, že na naši kvalitu se mohou spolehnout, je těžké,“ uvedl Regner. Prosadit se pivovar nemusel ani ve svém přímém okolí. „Hodně se tady točí Svijany. Pak také Gambrinus či Staropramen. Přesvědčit místní, aby si kupovali nás, je těžké,“ vysvětlil Regner. V roce 2002 získal pivovar 7 nových hospod. „Je to úspěch, hlavně ale pracujeme na tom, abychom si vztahy udrželi. Když někoho snadno přesvědčíte, ať točí vaše pivo, je jisté, že ho jednou stejně lehce zlanaří někdo jiný,“ sdělil Regner. „Všechno je to o práci s lidmi. Hospodské přesvědčujeme, že jim pivo přivezeme kdykoliv, že to k nim máme blízko, a že nemáme špatné ceny.“ Pivovar zaměstnával 20 lidí. „Sudového a lahvového piva vyrábíme tak půl na půl. Nejvíce na odbyt pak jde naše jedenáctka,“ řekl Regner.
Nové pivo 12 Korbel Premium – světlé pivo sametově jemné a lahodně hořké chuti s příjemným řízem – nabízel pivovar od poloviny října 2002. Jeho nabídka světlých piv tak od nynějška tvoří ucelenou řadu, protože „dvanáctka“ (ležák – premium) se zařadila po bok ostatních piv vyráběných pivovarem – 10 (výčepní), 11 (ležák) a 13 (speciál). Zda dosáhne takových úspěchů na degustačních soutěžích jako tato tři piva, je pak jen otázkou času. „Již od léta jsme o novém pivu Korbel Premium uvažovali, protože jsem chtěli zákazníkům nabídnout ucelenou řadu světlých piv a zároveň tak reagovat na vysokou poptávku a žádosti z jejich strany. Na trh se naše novinka dostává právě nyní, aby se s ním do Vánoc mohli zákazníci dostatečně seznámit a zásobit. Pivo Korbel Premium, vyrobené klasickou českou technologií z tradičních surovin, jsme stočili do lahví a KEG – sudů a na trh ho budeme dodávat průběžně,“ uvedl Pavel Regner, zástupce ředitele pivovaru. Nové pivo Korbel Premium poznají všichni podle modré etikety s tradičním erbem, která je velmi podobná etiketám ostatních malorohozeckých piv. Jediný rozdíl tkví zatím v tom, že na ostatních jsou zaznamenány četné úspěchy, kterých světlá piva z Malého Rohozce dosáhla v posledních letech: 10 Korbel – světlé výčepní získalo Zlatou korunku v Brně v roce 2000, umístilo se na 2. místě na Dočesné 2000 v Žatci a 3. na soutěži O zlatou korunku v Brně 2001, 11 Korbel – světlý ležák získal 3. místo na žatecké Dočesné 2000 a 13 Korbel – světlý speciál získal v roce 2002 bronzovou Pivní pečeť a také zabodoval 3. místem na Dočesné v roce 2001. Velký svátek zažili dne 24. května 2003 všichni milovníci malorohozeckého piva. Čekaly na ně první pivní slavnosti v Libereckém kraji, které jim nabídly nejen jejich oblíbený mok, ale také spoustu zábavy a soutěží. „Šestý ročník pivovarských slavností začal hodinu po poledni v areálu pivovaru, tedy přímo v prostředí, kde pivo vzniká. Pro návštěvníky, kteří měli vstup zdarma, jsme připravili všechny čtyři vyráběné druhy piva za jednotnou cenu 10 korun, bohaté občerstvení, kulturní program vhodný pro celou rodinu, ale také spoustu soutěží,“ uvedl Pavel Regner z pivovaru. Jak upřesnil, muži změřili své síly například v pití tupláku na čas nebo v držení plné sklenice předpaženou rukou. Na ženy čekalo klání v co nejrychlejším vyprázdnění půllitru. Zajímavá byla soutěž o největší pivní pupík nebo také tzv. brčkiáda, tedy pití piva pomocí brčka. V pití limonády na čas si zasoutěžili nejmenší návštěvníci slavností, které potěšil také závěrečný ohňostroj. Pivnímu svátku přálo i počasí, které až do závěrečného večerního ohňostroje ukazovalo svou prosluněnou tvář. „Návštěvníci šestých Pivovarských slavností na Malém Rohozci vypili na osm tisíc piv. Nejvíce šla na odbyt naše jedenáctka, ale zahanbit se nedala ani třináctka, která skončila druhá,“ uvedl Pavel Regner z Pivovaru Malý Rohozec. Desítka si zase zahrála hlavní roli v návštěvnických pivních soutěžích. Tuplák desítky do sebe vítěz „nasoukal“ za pouhých sedm vteřin. Vypití piva brčkem trvalo vítězi premiérové brčkiády o osm vteřin déle. Příprava na letošní pivní svátek začala již v zimě, kdy se promýšlel jeho program, podrobnosti se dolaďovaly týden před slavnostmi.
Pivovar na jaře 2003 otevřel v Praze 3 pivovarské prodejny lahvového piva – v Holešovicích, Žižkově, Smíchově. V prodejně byl k dostání celý sortiment pivovaru (lahvové pivo), pivní sklo a na objednání též sudové pivo.
Výrobci českého piva se nebáli, že by případný vstup do EU ztížil jejich pozici na trhu. Spoléhali se na věrnost svých konzumentů a odběratelů, kteří budou podle jejich slov i nadále stále vyhledávat tradiční české pivo. „Konkurence se neobáváme. Osobně si myslím, že český pivař bude nadále pít především české pivo,“ uvedl Pavel Regner. V současné době se pivovar zaměřuje především na domácí trh. „Exportu se však rozhodně nevyhýbáme. Do budoucna o něm uvažujeme, i když to pravděpodobně nebude v brzké době,“ dodal Pavel Regner. Po případném vstupu do EU se podle jeho názoru neměly podstatně měnit ani ceny piva.

Kolem pivovaru se v létě 2003 točilo mnoho zájemců. Společnost zkrachovala a správkyně konkursní podstaty připravovala její prodej. „O pivovar je značný zájem“ uvedla v červenci 2003 správkyně konkursní podstaty Ivana Velíšková. Neuvedla sice konkrétní uchazeče, naznačila však, že převážná část investorů je z oboru. Krajský soud v Hradci Králové vyhověl věřitelům, kteří vymáhali od dlužníka Pavla Korbela z Vrchlabí nejméně sto miliónů korun. Mezi největšími věřiteli byl Fond národního majetku, který sice už v roce 1994 prodal provozovnu bývalého státního podniku Pivovary Hradce Králové za 27 miliónů korun, ale peníze nikdy nedostal. Nejméně sto miliónů korun dlužil Pavel Korbel Finančnímu úřadu ve Vrchlabí, kterému neplatil spotřební daň, DPH ani daň z příjmů. Pivovar si od správkyně konkursní podstaty pronajala společnost Mivo Bohemia, která je mezi vážnými zájemci o koupi objektu.
Pivovar měl v říjnu 2003 pěkně zařízenou restauraci, jídlo dobré, pití také (pochopitelně je k dispozici celý sortiment). Otevřeno 10-22hod. Před pivovarem je stánek, místní si jezdí pro pivo.
Nejméně deset investorů mělo na počátku roku 2004 zájem koupit zkrachovalý pivovar. Kromě současného provozovatele, společnosti Mivo Bohemia Ohrazenice, chtěla pivovar získat například společnost Sladovna Jablonec nad Nisou. „Je to strategická investice, která by umožnila zvýšit produkci sladu,“ reagoval v březnu 2004 spolumajitel firmy Jiří Tůma. Podnik ročně prodal 3 000 tun sladu do pivovarů Svijany, Klášter a Havlíčkův Brod. Tůma ale odmítl hovořit o částce, kterou nabídnou správkyni konkursní podstaty. Stejně zdrženlivý byl i ředitel Pivovaru Svijany František Horák. Správkyně konkursní podstaty Ivana Velíšková prodala majetek mimosoudní cestou a dala přednost nejvyšší nabídce. Očekávala, že za provozuschopný pivovar dostane dvanáct miliónů korun. Malý Rohozec měl vysokou výrobní kapacitu, která se blížila k ročnímu výstavu 100 000 hl. Řadu let ale prodával jen 10 000 hl ročně. Horák uvedl, že případný kupec musí počítat s další investicí ve výši nejméně 10 miliónů korun. Pivovaru chybělo strojní vybavení a měl značně opotřebovanou technologii. „Přesto tvrdím, že za jistých podmínek to je vysoce zajímavá investice,“ řekl Horák. Pivovar, který v roce 2003 vypustil z názvu Korbel, ještě před 16 lety uvařil 100 000 hl piva.
Malý Rohozec se držel v roce 2004 na Turnovsku, kde vozil pivo zhruba do dvaceti hospod. Budoucnost pivovaru byla alee otázkou. Pivovar byl v konkurzu a bojoval o svou záchranu.
Zkrachovalý Pivovar Malý Rohozec našel nového majitele. Stal se jím sousední Pivovar Svijany, který tak posílil svou pozici na trhu v Libereckém kraji. Konkurentem mu zůstával jen Pivovar Vratislavice. Alespoň tedy z ekonomického hlediska; podle chuti vařeného piva museli posoudit zákazníci. Rohozecký pivovar prodala mimosoudní cestou správkyně konkursní podstaty Ivana Velíšková. „O koupi se zajímalo asi deset investorů, přednost jsem dala nejvyšší nabídce,“ řekla Velíšková. Svijany zaplatily za rohozecký pivovar 12,3 milionu korun, což naplnilo očekávání správkyně konkurzní podstaty. Svijany podle ředitele Františka Horáka v dubnu 2004 teprve chystaly rozhodovat, jak s nově nabytým provozem naloží. „Zatím ještě úplně nevíme, sejdeme se kvůli tomu zítra,“ uvedl. Možností je několik. Logická je úvaha, že Svijany by mohly rohozecký pivovar zlikvidovat, a zbavit se tak konkurence. Výrobní kapacita na Rohozci byla asi 100 000 hl ročně, po léta ale výstav činil jen zhruba deset tisíc hektolitrů. Pivovar měl opotřebovanou technologii, do které je třeba dál investovat. Minimálně deset milionů. Malorohozecký pivovar ročně prodal 3 000 tun sladu pivovarům Svijany, Klášter Mnichovo Hradiště a také do Havlíčkova Brodu. Ekonomické problémy malorohozeckého pivovaru, založeného roku 1850, se táhly celá devadesátá léta. Do konkurzu se dostal v říjnu 2001 na návrh Fondu národního majetku. „Prodej se táhl dlouho, protože byl vázaný na vypořádání společného jmění předchozích majitelů pivovaru, manželů Korbelových,“ vysvětlila správkyně Velíšková. Posledním provozovatelem malorohozeckého pivovaru byla od roku 2002 společnost Mivo Bohemia Ohrazenice. V roce 2003 pivovar vypustil z názvu Korbel. Podle ředitele svijanského pivovaru Františka Horáka nebylo zatím na jaře 2004 o budoucnosti pivovaru rozhodnuto. „Zatím zachováme výrobu i značku piva, nikdo z 25 tamních zaměstnanců se nemusí bát, že přijde o práci,“ řekl 19.4.2004 Horák.
Nejrůznější soutěže, stánky se suvenýry, country i rock a hlavně spousta piva – tak to dne 29.května 2004 vypadalo v pivovaru. Konal se zde sedmý ročník slavností piva Rohozec. „Jsou to vůbec první letošní pivovarské slavnosti, které se v Libereckém kraji konají,“ uvedl za pořadatele Michal Draškovič. Jako na správných slavnostech piva, ani na Malém Rohozci nechyběly rozličné soutěže s pivním námětem. Mužské diváky tak čekal například klasický úkol – pití tupláku neboli litrové sklenice piva na čas. „Ženy budou místo tupláku pít jen půllitr,“ ubezpečil pořadatel. Pivaři mezi sebou zápasili i v držení plné sklenice předpaženou rukou a dalších disciplínách. „K těm netradičním soutěžím lze zařadit pití piva pomocí brčka či soutěž o největší pivní pupík,“ doplnil Draškovič. Organizátoři slavností nezapomněli ani na děti. „Protože sem se svými rodiči jistě přijdou i ony, připravili jsme pro ně podobné zápasy, jako pro dospělé. Jenom místo piva budou pít limonádu,“ ujistil Draškovič. „Mimoto se budou moci vydovádět ještě na dalších atrakcích. Celý program podbarvovala muzika. „Zazněla tu živá hudba různých žánrů – od dechovky přes country po hity z šedesátých let minulého století,“ podotkl pořadatel. „Pro sběratele pivních suvenýrů zde byl stánek s předměty, které souvisejí s malorohozeckým pivovarem například sklenice, tácky a trička.“ Na konci slavností, které začínaly v jednu odpoledne a potrvají až do setmění, se nebe nad Malým Rohozcem rozzářilo ohňostrojem. Vstupné bylo zdarma.
Rozšíření výroby připravoval na rok 2005 nový vlastník Pivovaru Malý Rohozec. „V nejbližších měsících dostane pivovar novou plnicí linku na lahve, jen ta přijde na 12 milionů,“ řekl v prosinci 2004 Miroslav Kučera, spolumajitel Pivovaru Svijany, který rohozecký podnik koupil, a rozšiřil tak svou kapacitu. Podnik se 40 zaměstnanci uvařil v roce 2003 13 tisíc hl piva, v roce 2004 asi 30 tisíc a v roce 2005 by to měl být dvojnásobek.
Dvanáct milionů korun hodlal investovat v roce 2005 Pivovar Svijany do pivovaru v Malém Rohozci. „Počítáme, že se v něm bude vyrábět stále pod stejnou značkou jako dosud,“ nastínil v březnu 2005 ředitel František Horák. Peníze šly hlavně do stáčírny lahvového piva.
Osmé slavnosti piva Rohozec připravil pivovar na sobotu 25.června 2005. „Cílem slavností je pozvat příznivce nejen malorohozeckého piva do prostředí, kde pivo vzniká a nabídnout jim ho přímo v pivovaru,“ uvedl za pivovar Pavel Regner. Aby se jen nepilo pivo, bylo připraveno občerstvení a zábava pro celou rodinu: ať už aktivní ve formě pivních soutěží nebo jen pasivní poslech živé hudby různých žánrů, od dechovky po hity z 60. let. Pro děti byla připravena cukrová vata a nafukovací maxiskluzavka. Pivní soutěže měly tradiční disciplíny – pití tupláku na čas či držení plné sklenice předpaženou rukou. Podle Pavla Regnera ale nechyběly ani méně obvyklé soutěže jako jsou pití piva pomocí brčka či soutěž o největší pivní pupík. Pivovar návštěvníkům slavností nabídl všechny čtyři v současnosti vyráběné druhy světlých piv: Rohozec 10°, 11°, 12° a 13° za jednotnou cenu 10,- Kč za 0,5l piva včetně kelímku. Již tradičně se nebylo vybíráno vstupné.
Ke staré značce Skalák a Podskalák se vraceli noví majitelé pivovaru v roce 2005. „V osmdesátých letech to byla velmi populární značka. Když jsme si dělali marketingový průzkum, více jak polovina dotazovaných nad 35 let ji ještě znala,“ vysvětlil v srpnu 2005 jednatel pivovaru Tomáš Kučera. „Chceme navázat na místní tradici,“ dodal. „Chceme dosáhnout stejně kvality, jako ve Svijanech. Díky nižším nákladům ale můžeme nabízet pivo levněji,“ dodal ředitel pivovaru František Jungmann. Pivovar už měl například novou moderní stáčírnu. Právě do lahví totiž směřovalo nejvíce v Rohozci uvařeného piva – devadesát procent. S ním se dostali například už do Hypernovy, plánovali expanzi do dalších řetězců i do zahraničí. „Nechceme jít ale cestou příliš levných piv,“ podotkl Kučera. „Náš cíl je sto tisíc hektolitrů, možnosti expanze tu na rozdíl od Svijan stále jsou,“ dodal Kučera, který nevyloučil, že se tu jednou bude vařit i právě svijanské pivo. „Není to ale náš cíl, možná se tomu nevyhneme,“ dodal. Obě značky si neměly konkurovat, ale naopak doplňovat. „Skalák a Podskalák budou levnější alternativou, která by se měla objevit tam, kde se točí už Svijany,“ nastínil Kučera.
V září 2005 se již objevilo pivo s novými etiketami – Skalák 12 % (světlý ležák; alk.: 5,3 %), Skalák 11 % (světlý ležák; alk.: 5,0 %), Podskalák (světlé výčepní; alk.: 4,2 %).
Pivovar prošel v roce 2005 velkými změnami, které odstartoval nový majitel – nedaleký Pivovar Svijany. „Vrátili jsme na trh značku Skalák a Podskalák, čekáme její růst,“ dodal Maurer. Pivovar se zaměřil na kvalitu, aby rohozecké pivo znovu získalo lepší pověst. Pivovar uvařil stejné množství piva jako v roce 2004, zhruba třicet tisíc hektolitrů.
Pivovar v roce 2005 zaměstnával zhruba 30 lidí a jeho tržby v roce 2005 dosáhly 28 milionů korun. Zatímco v roce 2005 na trh dodal 29 000 hl piva, v dalším roce by se měl výstav přiblížit 40 000 hl. Zhruba sedmina produkce byla určena na export.
„Začali jsme s dodávkami piva do Polska. Věříme, že budou pravidelné,“ uvedl v lednu 2006 Jan Maurer z pivovaru. Právě polský trh považovali odborníci za jeden z nejperspektivnějších, spotřeba piva tam ještě zdaleka nedosahovala takové úrovně jako v Čechách „Pro letošní rok ale počítáme s růstem produkce na čtyřicet tisíc hektolitrů, přičemž kolem 17 % bychom chtěli vyvézt do zahraničí,“ řekl ředitel pivovaru František Jungmann.
Pivovar na počátku roku 2006 zatím podle ředitele Františka Jungmanna zvyšovat ceny piva nechtěl.
Zatímco jiné české pivovary kvůli zvyšujícím se nákladům zdražovaly, Pivovar Rohozec naopak v únoru 2006 až o osm procent zlevnil. Sudovou desítku a jedenáctku prodával o 50 haléřů levněji – za 5,90, respektive 6,90 Kč. Zlevnění mělo pivovaru pomoci proniknout do hostinců a restaurací v sousedním Ústeckém kraji, řekl ředitel pivovaru František Jungmann. Pivovar se musel v regionu vyrovnávat se silnou konkurencí mateřské společnosti Pivovar Svijany, která malý pivovar před dvěma roky koupila, a také s Pivovarem Hols. I proto se rozhodl zaměřit na dobývání trhů i mimo Liberecký kraj, a to nejen na území Česka. Na rozdíl od Svijanského pivovaru mířil i do zahraničí. „Máme podepsané kontrakty na dodávky do Německa a Polska, jednáme i s Finskem a Gruzií,“ řekl Jungmann. Export by měl podle Jungmanna pivovaru pomoci zvýšit produkci. Vývozu podle Jungmanna v minulosti bránila malá trvanlivost piva. Díky investicím do nové stáčecí linky a vylepšení receptury se ale v průběhu roku podařilo prodloužit trvanlivost ze tří měsíců na půl roku. Do modernizace stáčecí linky investoval v roce 2005 pivovar 13,5 milionu korun. Investice přinesla vyšší výkon a kvalitu a také snížila provozní náklady. Podnik podle Jungmanna také investoval do úpravy kotelny. „Původně jsme uvažovali o tom, že kotle na uhlí vyměníme za plynové, nakonec ale kotle jen modernizujeme a zůstaneme u tuhých paliv,“ řekl Jungmann. Vysoké náklady na vybudování plynové kotelny a drahé palivo by totiž podle něho firmu donutily zdražit pivo.
Pivovar připravil na Velikonoce novinku. Na trh uvedl tmavou třináctku (alk.: 5,9 %), která rozšířila sortiment pivovaru, jenž zatím vyráběl jen piva světlá, řekl ředitel pivovaru František Jungmann. Pivovar zatím ve své nabídce tmavé pivo neměl. „Rozhodli jsme se pro něj na základě poptávky ze zahraničí,“ řekl v březnu 2006 Jungmann. Tmavé pivo chtěl pivovar vařit jen v omezené míře hlavně na export. Rohozečtí vyváželi hlavně do Polska a Německa, jednali také s Finskem a Gruzií.
Již deváté slavnosti piva Skalák připravil pivovar na sobotu 17. června 2006. Cílem slavností bylo pozvat příznivce nejen malorohozeckého piva do prostředí, kde pivo vznikalo a nabídnout jim ho přímo v pivovaru. Aby se jen nepilo pivo, bylo připraveno občerstvení a spousta zábavy pro celou rodinu: ať už aktivní ve formě pivních soutěží nebo jen pasivní poslech živé hudby různých žánrů (od dechovky po hity z 60. let). Součásti programu bylo i představení nejnovějších rohozeckých úspěchů z degustační soutěže v Českých Budějovicích Pivo ČR 2006: Skalák 11° bylo druhé nejlepší mezi „jedenáctkami“ a Skalák 13° byl čtvrtý mezi světlými speciálními pivy. Obe se zde točily. Pivní soutěže měly tradiční disciplíny (pití tupláku na čas v kategorii mužů, resp. 0,5l u žen, držení plné sklenice předpaženou rukou apod.). K méně častým soutěžím šlo zařadit pití piva pomocí brčka či soutěž o největší pivní pupík. Pro sběratele pivních suvenýrů byl připraven stánek s předměty podpory prodeje související s pivovarem, jako byly sklenice, tácky, trička apod. Pivovar návštěvníkům slavností nabídl všechny tradiční druhy piv řady Skalák/Podskalák: 10°, 11°, 12° a 13° za jednotnou cenu 13,- Kč za 0,5l piva včetně kelímku. Již tradičně se nevybíralo vstupné. Pochopitelně byla nabízena i novinka roku 2006: Tmavý Skalák 13% – tmavé speciální pivo 13° s obsahem alkoholu 5,9%. Pro Tmavý Skalák byla charakteristická dokonale vyvážená hořká i sladká chuť dokreslená jemným karamelovým aroma typickým pro tmavá piva. Na závěr slavností nebe nad pivovarem opět rozzářil velký ohňostroj.
Pivovar měl za sebou úspěšný rok 2006. Pivo z Českého ráje se vracelo na před lety vyklizené pozice. „Ještě není účetně uzavřen celý rok, ale už nyní lze říci, že oproti roku 2005 jsme produkci zvýšili o deset procent,“ řekl v prosinci 2006 František Jungmann, ředitel pivovaru. Podle Františka Jungmanna pivovaru pomohlo i druhé místo v prestižní soutěži Pivo roku. Oceněno bylo jedenáctistupňové pivo.
Pivovar v roce 2006 zaznamenal rekordní dvanáctiprocentní nárůst výroby zlatavého moku. „Letos jsme vyprodukovali více jak 32 tisíc hektolitrů, což je v novodobé historii našeho pivovaru nejvyšší číslo,“ řekl v prosinci 2006 ředitel pivovaru František Jungmann. Pivovar začal s exportem do Německa, Polska a Švédska. „Prodej chceme rozšiřovat, ale podobně jako Svijany se soustředíme především na domácí trh,“ dodal František Jungmann.
Zhruba třicet dva tisíc hektolitrů piva, což bylo o 12 % více než v předchozím roce, vyrobil v roce 2006 v pivovaru. „Zvýšení produkce pomohlo získání nových odběratelů v Česku, ale postupně se daří prodávat i do zahraničí,“ řekl ředitel pivovaru František Jungmann. Do modernizace už musela firma investovat dalších zhruba osmnáct milionů korun a další investice se chystaly. „V roce 2006 jsme se zaměřovali především na investice, které pomáhají zajistit kvalitu piva,“ řekl Jungmann. Pivovar v roce 2006 zaměstnával 29 lidí a jeho tržby dosáhly 28 milionů korun.
Hasiči dne 17.ledna 2007 v pivovaru likvidovali čpavek, který zde unikl. Několik kilogramů chemikálie se rozptýlilo ve výrobní hale, jeden pracovník se jí nadýchal. Lidem mimo areál nebezpečí nehrozilo. Příčinou havárie byla podle hasičů netěsnost ventilu u potrubí se čpavkem. „Při manipulaci s ventilem došlo k jeho poškození a tím došlo k drobnému výronu čpavku. Zařízení se nám podařilo odstavit a vedlejší ventil zavřít, samozřejmě nějaký čpavek se dostal do ovzduší, protože kapalný čpavek kápnul na podlahu a odpařil se,“ popsal nehodu ředitel pivovaru František Jungmann. Hasiči v protichemických oblecích výrobní halu odvětrávali a skrápěli vodou, aby se čpavek nemohl rozšířit do okolí. Podle oddělení krizového řízení turnovské radnice koncentrace látky mimo areál nepřekročila povolené hodnoty.
Pivovar Svijany a pivovar Rohozec z holdingu LIF, zahrnujícího celkem 15 společností, jsou prvními společnostmi, v nichž začali pracovat s novým informačním systémem Helios Green.
Pivo Skalák a Podskalák získaly ocenění za třetí nejhezčí pivní etiketu roku 2006. Shodla se na tom Generální rada sdružení klubů sběratelů pivovarských suvenýrů a historie pivovarnictví ČR. „V kategorii „Nejhezčí serie pivní etiket“ sběratelé vyhodnotili, že v pořadí třetí nejhezčí etikety mají piva Skalák a Podskalák,“ uvedl vedoucí výroby Pavel Regner. Tyto etikety začal pivovar používat v létě 2005. Kvalitu a chuť piva Skalák 11° ocenili již v roce 2006 odborníci druhým místem na degustační soutěži o titul Pivo České republiky. „Že se nejednalo o žádnou náhodu svědčí i šesté místo v soutěži Pivní pečeť 2007,“ dodal Pavel Regner.
Od dubna 2007 zdražil pivovar své produkty. Pivo přitom v kraji patřilo k nejlevnějším. Ještě na začátku roku 2007 prodávala firma půllitr desetistupňového piva za šest korun, jedenáctku za 7,50 Kč a dvanáctku za osm korun. V dubnu zdražila o 50 haléřů půllitr sudového a o 70 haléřů pivo lahvové. Důvodem byl růst nákladů na výrobu.
Na konci března 2007 připravili v pivovaru pro spotřebitele novinku na tuzemském pivním trhu: Skalák 11 % – řezaný ležák. Nové pivo bylo namícháno přímo v pivovaru pod dozorem sládka v optimálním poměru tak, aby byla zajištěna dokonalá harmonie chuti a barvy. Netradiční lahvové pivo si ovšem zasloužilo i netradiční etikety, podle kterých ho jednoznačně a okamžitě rozpoznali mezi ostatními řadovými „lahváči“. Etikety totiž zdobily obnažené dívky – světlovláska a tmavovláska. Tak jako rohozečtí namíchali řezané pivo ze světlého a tmavého piva, tak k němu namíchali i různé etikety s blondýnou a brunetou. Dívky na etiketách spotřebitele provázely po celý rok a obměňovaly podle aktuálního ročního období.
Pivovar za pět měsíců roku 2007 dodal odběratelům zhruba o pětinu piva více než před rokem. „Letos zřejmě překročíme 40 000 hl,“ řekl v červnu 2007 Jungmann. O růst odbytu se podle něj zasloužila zřejmě i jarní novinka – řezaný jedenáctistupňový ležák. „Jde na odbyt lépe, než jsme čekali,“ poznamenal.
Sortiment pivovaru byl v červnu 2007: 10° světlá, 11° světlá, 11° řezaná, 12° světlá, 13° světlá a 13° tmavá. Na pivní slavnostech bylo také čepováno pivo malinové.
Export pomáhal zvyšovat výrobu v pivovaru Rohozec. Firma chtěla v roce 2007 vyrobit kolem 40 tisíc hl, což představovalo nárůst o čtvrtinu. „Roste nám zhruba stejnou měrou odbyt v tuzemsku jako export,“ uvedl ředitel František Jungmann. O růst odbytu se podle něj zaslouží zřejmě i jarní novinka – řezaný jedenáctistupňový ležák, který se prodával lépe, než firma čekala.
Pivovar začal dodávat pivo krajanům do Austrálie. První kontejner lahví se světlým dvanáctistupňovým ležákem odeslala firma v říjnu 2007 do Hamburku, odkud šest týdnů poputovalo po moři do Mitchamu nedaleko Melbourne. Zatímco v Česku rohozecké pivo patřilo k těm levnějším a pivovar lahev dvanáctky prodával za devět korun, Australané si museli dost připlatit. „Tam bude mezi pivy patřit k těm drahým,“ řekl ředitel František Jungmann. Dodal, že zatím nešlo odhadnout, jak budou dodávky pokračovat. Žádný z dalších dvou pivovarů v Libereckém kraji tak daleko pivo nedodával. Pivovar vyvážel zhruba 12 % své produkce, Austrálie byla co do vzdálenosti rekordem. „Vyvážíme hlavně do sousedního Německa a Polska a také do Finska,“ řekl Jungmann. Zájem o rohozecké pivo projevili i ve Švédsku a v říjnu 2007 odjel první kamion do Ruska. I tam ale bylo rohozecké pivo vzhledem k nákladům na dopravu patřit k těm drahým.
Pivovar se kvůli rostoucím cenám vstupních surovin a energií rozhodl od listopadu 2007 zdražit pivo zhruba o pět až šest procent. Ceny sladu v roce 2007 kvůli nižší úrodě vzrostly zhruba o 50 až 60 %, o třetinu zdražil slad. Pivovar zdražoval už v dubnu 2007, na podzim 2007 zvyšoval ceny podruhé. Přesto patřil v kraji k nejlevnějším. Nejprodávanější sudové jedenáctistupňové pivo zdražilo od listopadu ze 7,70 Kč o padesátihaléř na 8,20 Kč. Podobně se zvýšila cena i u ostatních piv. „Při rostoucích cenách elektřiny a hlavně sladu a chmele je současná cena našeho piva neudržitelná a my nechceme snižovat náklady na úkor kvality,“ řekl ředitel pivovaru František Jungmann.
Jedno ocenění za druhým. Tak to na podzim 5007 vypadalo v pivovaru Rohozec, jehož řezaný jedenáctistupňový ležák získal titul Pivo roku 2007 v kategorii polotmavých piv. Turnovský pivovar tak po hubených létech, kdy jeho pivo takřka zmizelo z trhu, znovu nabral nový dech. „Je pro nás čest, že jsme uspěli v soutěži, která není anonymní. Naše pivo degustovali spotřebitelé a upřednostnili ho před velmi silnou konkurencí,“ pochválil svoji práci ředitel pivovaru František Jungmann. Soutěž vyhlašovalo Sdružení přátel piva a celá akce probíhala ve Zvíkovském podhradí 6.listopadu 2007. Podle Jungmannových slov pomohla rohozeckému pivu k vítězství nejen chuť, ale i netradiční etiketa, na níž byla vyobrazena spoře oděná dívka. Etiketa navíc existovala již ve dvanácti podobách, v letní nebo zimní verzi. „Nepopírám, že holky na etiketách budí pozornost. Použít je byl dobrý tah,“ přiznal ředitel. František Jungmann měl strategii dobře promyšlenou. Věděl, že pravý pivař se nerad nechá šálit. „Naše pivo jsme odmítli nazvat polotmavým. My ho totiž nevyrábíme rovnou, my ho na závěr mícháme. Proto jsme použili název řezané. A pivaři to oceňují,“ dodal ředitel. Teď ještě zbývalo vymyslet rohozeckému pivu etiketu, která by k němu přilákala také pozornost žen.
Rekordně, o 28 %, vzrostla v roce 2007 výroba pivovaru. Podnik, který před čtyřmi lety koupil na pokraji krachu právě konkurenční svijanský pivovar, byl na tom rok od roku lépe. Zatímco ještě v roce 2004 vyrobili v Rohozci pouhých 10 tisíc hektolitrů piva, v roce 2006 už to bylo 32 tisíc hektolitrů a v roce 2007 už 41 tisíc. Odbytu rohozeckého piva pomáhal podle Jungmanna zájem ze zahraničí. Pivovar vyvážel zhruba 12 % své produkce. „Vyvážíme hlavně do sousedního Německa a Polska a také do Finska,“ řekl Jungmann. Zájem o rohozecké pivo projevili ve Švédsku a Rusku a první kontejner piva putoval i do Austrálie. „Jak se zlepšuje kvalita, vracejí se k našemu pivu postupně i místní hospody a restaurace, a to nás těší,“ dodal.
Firma K Brewery Group od roku 2007 majetkově vstupovala do malých a středních nezávislých pivovarů v tuzemsku. Nová investiční skupina měla již majetkový podíl i v pivovaru Rohozec.
Pivovaru se v roce 2008 podařilo výrazně zvýšit výrobu. Zatímco v roce 2007 firma uvařila 41 000 hl, v roce 2008 její výstav vzrostl zhruba o 29 % na 53 700 hl piva. Jen kolem deseti až 15 % produkce přitom mířilo do zahraničí, většina rohozeckého piva se prodá v Libereckém a Ústeckém kraji. „Nabízíme velice dobrou kvalitu za poměrně nízké ceny, což je v současné ekonomické krizi dobrou devizou,“ řekl ředitel pivovaru František Jungmann. Stále více spotřebitelů podle něho navíc dává přednost pivům z malých a středních pivovarů, které vaří tradičním způsobem, před takzvaným europivem z mamutích podniků.
Novinku pro milovníky neobvyklých chutí chystal pivovar na rok 2009. Vedle tradičního piva chtěl nabídnout nápoj s malinovou příchutí. Malinové pivo bylo jedenáctistupňové a barvou odpovídá polotmavému pivu. „Chutnalo hlavně ženám, které mají radši sladší piva,“ dodal Jungmann.
Pivovar expandoval i za hranicemi republiky, již tradičně měl dobrý zvuk ve Skandinávii, hlavní gró importu však leželo u sousedů. „Zvláště dobrou pozici máme v příhraničních částech Polska. zajímavě se daří rozjezd spolupráce s Ruskem a Španělskem,“ upřesnil František Jungmann. Propad cítil pivovar jen ve vývozu do Anglie. „Od začátku roku tam nemáme žádnou objednávku. Nejvíce se na situaci podepsal strmý propad kurzu libry,“ popsal Jungmann, kterého těšil, že pivo z Rohozce získávaloá stále nové obdivovatele a sbíralo ceny degustačních soutěžích. Jen od roku 2006 získalo zdejší pivo mnoho ocenění, některé z piv se namátkou staly Pivem České republiky, bodují i v další soutěži Česká pivní pečeť. Samo vedení pivovaru cítilo úspěch s uvedením řezaného piva na tuzemský trh. „Tím jsem vyplnili mezeru na trhu, již dnes řezané pivo pokrývá více než 15 % naší produkce,“ uvedl Junmann. Jedním ze speciálů pivovaru bylo nově lehké pivo Skaláczech. „Je určeno lidem zaměřených na zdravý životní styl a na exporty do Skandinávie. Již stačil získat druhé místo v soutěži Česká pivní pečeť,“ přiblížil František Jungmann. Ten zároveň potvrdil, že nejsilnější pozici měl pivovar v Libereckém kraji. „Ale dobře se prodáváme i na Ústecku a Královéhradecku,“ doplnil ředitel. Do zahraničí odcházelo zhruba 16 % produkce pivovaru.
Pivovar zůstal za první tři měsíce roku 2009 s produkcí na úrovni předchozího roku, na domácím trhu mu ale odbyt stoupl zhruba o pět procent, zatímco do zahraničí vyvezl kvůli krizi méně. Uvedlo to jeho ředitel František Jungmann. „Nestačíme expedovat, máme odbyt jako v létě,“ poznamenal Jungmann. Díky oteplení podle něj stoupl zájem hlavně o sudové pivo. „Nejvíc prodáváme světlé jedenáctky a stále lépe na odbyt jde také řezaná jedenáctka,“ poznamenal.
Titul Pivo České republiky 2009 za nejlepší pivo se sníženým obsahem cukru z 13. ročníku degustační soutěže v Českých Budějovicích připadl pivovaru za Rohozec Skalák Czech. O titul letos ve 13 kategoriích usilovalo 40 pivovarů z Česka i Slovenska s více než 180 pivy. Soutěž Pivo ČR patří počtem přihlášených značek piv k nejvýznamnějším akcím svého druhu v zemi. S výjimkou největších pivovarů, jako jsou Budvar, Prazdroj či Staropramen, se akce zúčastní téměř všichni producenti piva z celé ČR.
Vyšší produkci hlásil pivovar v létě 2009. „Ve srovnání s loňskem o deset procent větší. Kdyby nebyla krize, vyrobili bychom ještě víc,“ uvedl ředitel František Jungmann. Předpokládal, že pivovar za rok vyrobí 60 tisíc hektolitrů. Loni to bylo o 7 tisíc hektolitrů méně.
Pivovar v roce 2009 pro pražskou restauraci Jedová chýše vyráběl světlé 11% pivo s názvem Pražské bahno.
Sdružení přátel piva ocenilo produkt pivovaru, jeho světlé výčepní pivo Podskalák se stalo Desítkou roku 2009. Podskalák byl podle Františka Jungmanna z pivovaru klasickým představitelem tradičních poctivých českých piv. „Je to pivo se svěží chutí a lehkou hořkostí, které je vhodné po těžké práci nebo po náročném sportovním výkonu. Zažene každou žízeň, optimálně doplní ztracené tekutiny a energii,“ chválil v listopadu 2009 Jungmann „svou“ desítku. „Zisk tohoto titulu je pro náš pivovar velmi cenný, protože právě mezi desítkami je velmi tvrdá konkurence,“ pochvaloval si František Jungmann. Pivovar Rohozec tímto vítězstvím navázal na předchozí úspěch Podskaláka, kterým bylo rovněž 1. místo na prestižní degustační soutěži Dočesná 2009, která se konala v září. Další úspěch zaznamenal pivovar v kategorii polotmavých piv. Ta se vyhlašovala mezi pivy od polotmavých a řezaných jedenáctek až po piva vícestupňová. Řezaný Skalák v této kategorii skončil na třetím místě. „Myslím si, že toto umístění jen podtrhlo celkový úspěch Pivovaru Rohozec v soutěží,“ dodal Jungmann. Pivovar již začátkem listopadu dosáhl úrovně prodeje jako za celý rok 2008, tedy více než třiapadesát tisíc hektolitrů.
„Hlavním důvodem větší výroby je zřejmě rostoucí zájem odběratelů o regionální značky a také vysoká kvalita piva z menších pivovarů,“ řekl ředitel pvovaru František Jungmann. Rohozečtí v roce 2009 dodali na trh zhruba 62 500 hl piva, což představovalo ve srovnání s předchozím rokem šestnáctiprocentní nárůst. Za posledních pět let se produkce pivovaru Rohozec více než zdvojnásobila. „Pomáhají nám i ocenění z nejrůznějších degustačních soutěží,“ řekl Jungmann. Stoupal podle něj také odbyt do zahraničí, který se na tržbách podílel 12 %.
Na rozdíl od většiny svých konkurentů promítl pivovar zvýšení daní do ceny svých piv až od února 2010. Odběratelé tak dostali čas zvyknout si na plošné zdražení v tuzemsku po Novém roce. „Ceny ale musíme zvýšit také,“ uvedl ředitel pivovaru František Jungmann. Podle něj ale firmě ze zdražení žádný zisk nezůstal. Peníze, které navíc od února zaplatí spotřebitel, dostane stát. Cenu piva totiž zvedá vyšší DPH a spotřební daň. „V průměru zdražíme o 70 haléřů. Méně stoupne cena u lahvového piva, kde je větší konkurence na trhu,“ popsal ředitel pivovaru.
„Titul Pivo České republiky 2010 v kategorii tmavých speciálních piv získal první cenu náš Skalák 13% tmavý, který tento titul získal i již v roce 2007,“ pochlubil se v červnu 2010 ředitel pivovaru František Jungmann a dodal, že k tomu v kategorii ochucených piv obsadili s malinovým ležákem Skalák třetí místo.
* Kdo jsou degustátoři?
Odborná komise je složená ze sládků a podsládků jednotlivých přihlášených pivovarů.
* Byl tam tedy i váš zástupce. Jak sama sebe hodnotil?
Byl tam podsládek Pavel Blaževič. Určitě naše piva hodnotil nejlíp, jinak bych ho… Každý sládek by měl poznat své pivo. Ve speciálních pivech je to trochu jednodušší poznat, než v ležácích a výčepních pivech. Tam ty vzorky jsou více chuťově podobné.
* Zasedl jste někdy v podobné komisi?
Často ale už tam nerad jezdím. Těch vzorků je moc a byl jsem z toho trochu utahaný. Při té degustaci toho člověk musí dost vypít, když má být hodnocení odpovídající. Je to náročné.
* Není to pak trochu nerelevantní? Stíhá poslední vzorky ještě degustátor vnímat?
Postupuje se profesionálně a degustační dávka není tak velká. Jen od každého vzorku trošku. Ale je jich hodně a ono se to nastřádá. Ale ty degustace trvají i čtyři dny, protože je více kategorií a nejde udělat všechno najednou. To by degustátoři už nezvládli.
* Je to podobné jako u vína, vyplachují se ústa vodou a zajídají se vzorky?
Vodou se nevyplachuje, ale degustační sousto je. Používá se neutrální tvrdý sýr a eventuálně bílé pečivo.
* Pivo je více méně doménou mužů. Jsou i mezi degustátory i ženy?
Objevují se. Za svou kariéru jsem s řadou z nich spolupracoval.
* Kdo má vytříbenější chuť?
Těžko odpovědět. Říká se ale, že ženy mají tyto smysly vytříbenější, ale my máme zase větší zkušenost.
* Pokud bychom vám zavázali oči, poznal byste mezi deseti pivy bezpečně to vaše?
Těžký úkol, to je individuální. Záleží, jak moc jsou ta piva rozdílná. Každopádně bezpečně řeknu, mezi kterými není. To vyloučím okamžitě. Pak mohou být dvě tři, která jsou už si natolik blízká chuťově, že pak už je nemožné říct stoprocentně ano. Znám řadu značek, se kterými je naše chuť podobná.
Na slavnostech rohozeckého piva 19.6.2010 bylo nabízen i speciál Skunk, pivo s konopným extraktem.
Pivovar v roce 2010 vyrobil 67 tisíc hektolitrů piva. „Hlavním důvodem větší výroby je rostoucí zájem odběratelů o regionální značky a také vysoká kvalita piva z menších pivovarů,“ poznamenal ředitel František Jungmann.
Arbitrážní komise Rada pro reklamu v roce 2010 uznala mj. stížnost, kterou na Pivovar Rohozec podal Český svaz pivovarů a sladoven. Svazu se nelíbilo, že na etiketě řezaného ležáku je vyobrazena spoře oděná žena, která nemá žádnou souvislost s pivem a jejímž jediným úkolem je přitáhnout pozornost mužů. „Členové (arbitrážní komise) odsoudili nízkou úroveň tohoto kreativního pojetí a celkově označili formu komunikace za pokleslou,“ stálo v rozhodnutí komise.
V roce 2011 pivovar na zakázku vařil a plnil i do lahví polotmavý Karlštejnský ležák.
V roce 2011 pivovar uvařil ochucené pivo Skalák Malina ( láhev ).
V Pivovarské restauraci Malý Rohozec se v srpnu 2012 točilo pivo Skalák 11° kvasnicové (21 Kč).
„Letošní výroba je zhruba na úrovni loňského roku, tedy kolem 70 000 hektolitrů, zhruba 14 % jde na export,“ řekl v prosinci 2012 ředitel František Jungmann.
V dubnu 2013 se objevila novinka v sortimentu – Tmavá desítka (mnichovský a karamelový slad).
Nová tmavá desítka Rohozec X byla od 4.6. k mání už i v lahvích.
Při krajských dožínkách v Brništi v září byl Rohozec X-tmavá desítka vyhlášen Výrobkem roku 2013. V prosinci 2013 v prodeji lahvová novinka – Pivní punč.
V dubnu 2014 na trh uvedena novinka – Rohozec Y. Bylo pivo určené pro mladou generaci a studenty, ale nejenom pro ně… od poloviny dubna bylo k mání ve vybraných hospodách v Liberci a Hradci Králové. Lišit se zejména obsahem alkoholu a hlavně jiným chmelením.
Na konci roku 2014 se na lahvích objevily nové etikety.
Výstav piva:
rok 1995: 40 230 hl
rok 1997: 16 430 hl
rok 1998: 10 520 hl
rok 1999: 8 879 hl
rok 2000: 9 190 hl
rok 2001: 9 819 hl
rok 2002: 10 233 hl
rok 2003: 12 500 hl
rok 2004: 31 000 hl
rok 2005: 28 794 hl (export: 13 hl)
rok 2006: 32 000 hl
rok 2007: 41 000 hl
rok 2008: 53 700 hl
rok 2009: 62 500 hl
rok 2010: 67 000 hl
rok 2011: 70 000 hl
rok 2012: 70 000 hl
Tržby:
rok 2005: 28 mil.Kč
rok 2006: 28 mil.Kč

Pivovar Svijany

 

   fotogalerie

   etikety

adresa: Svijany 25, 463 46 Svijany

www.pivovarsvijany.cz

e-mail: pivovar@pivovarsvijany.cz


Základní sortiment:

 

 

Svijanská Desítka 10 %
světlé výčepní
alk.: 4,0 %

Svijanský Máz 11 %
světlý ležák
alk.: 4,8 %

Svijanský Rytíř 12 %
světlý ležák
alk.: 5,0 %

Svijanský Kníže 13 %
světlý ležák
alk.: 5,6 %

Svijanská Kněžna 13 %
tmavý ležák
alk.: 5,2 %

Baron 15 %
světlý ležák
alk.: 6,5 %

Svijanský Vozka
světlé nealkoholické
alk.: 0,5 %

  • TEXT

Starší info:
První zpráva o Svijanech pochází z roku 1345, obec tehdy patřila cisterciácskému klášteru v Mnichově Hradišti. V roce 1565 získal ves Jaroslav z Vartenberka, který zde vystavěl renesanční tvrz. Ale již před tím, v roce 1564, je ve Svijanech uváděn pivovar, byl součástí hospodářského zázemí. Důvodem vaření piva a zakládání hospod bylo zvýšení finančního výnosu panství. Po smrti Jaroslava roku 1602 získal Svijany s tvrzí a pivovarem Jáchym Ondřej Šlik, protihabsburský odbojník. Svůj život skončil na staroměstském popravišti v červnu 1621. Svijany připadly poté Valdštejnům, kteří zde hospodařili až do roku 1814. Za nich byla stará tvrz přestavěna na zámek, stavebně upraven a rozšířen byl i sousední pivovar. Roku 1820 přicházejí Rohanové, Svijany jsou připojeny k Sychrovu a jsou i nadále hospodářským dvorem a pivovar je jeho součástí. Pivovar jim patřil do roku 1912, kdy jej koupil jeho dosavadní nájemce a sládek Antonín Kratochvíle. Rodinná dynastie Kratochvílů působila ve svijanském pivovaru až do roku 1939. Vnuk původního majitele, rovněž Antonín, byl nucen pivovar prodat. Pivovar se opět vrátil Rohanům. Kratochvílové pivovar značně zvelebili a zmodernizovali. Po roce 1945 byl pivovar konfiskován a posléze znárodněn.
Se změnami v politické a hospodářské oblasti skončila společnost Severočeské pivovary n.p. a v roce 1990 vznikl státní podnik Pivovary Vratislavice nad Nisou, jehož byl pivovar součástí. V roce 1992 se státní podnik změnil na akciovou společnost. Díky obchodní politice a.s. se pivovar dostal do odbytové krize a hrozilo mu uzavření. Pivovar byl součástí společnosti Pivovary Vratislavice nad Nisou a.s. do 31.12.1997, kdy byla tato společnost zrušena bez likvidace; právním nástupcem se stala společnost Pražské pivovary a.s.. Ty se s managementem pivovaru dohodly o jeho prodeji. (Nepostihl ho tedy osud pivovaru ve Vratislavicích nad Nisou, který byl nemilosrdně zrušen.) Vlastníkem pivovaru byla od 1.4.1998 společnost Pivovar Svijany, s.r.o.. Pivovar byl prodán včetně ochranných známek, určitého počtu KEG sudů a přepravek s láhvemi. Cena obchodu zveřejněna nebyla. Svijany patřily k malým pivovarům. V roce 1997 pivovar vystavil 39 tisíc hl piva, když výstav proti předchozím létům poklesl o 12 tisíc hl. „Svijany už nezapadají do koncepce naší společnosti. Pro české pivovarnictví je však žádoucí zachovat rozmanitost malých a regionálních značek. Věříme, že prodejem novým majitelům k tomu poskytneme lepší příležitost,“ řekl výrobní ředitel PP František Šámal. Zástupci několika malých pivovarů na jaře 1998 však šance nového subjektu na delší přežití hodnotili spíše zdrženlivě. Nový majitel musel od Pražských pivovarů odkoupit i jednu stáčecí linku, než však byla uvedena do provozu, ke stáčení piva byla nadále využívána kapacita Pražských pivovarů.V roce 1998 a 1999 pivovar vyráběl i pivo Svijanský Sládek (světlé výčepní; alk.: 3,0 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů). Společnost v roce 1999 zaměstnávala 43 pracovníků a prodávala asi 90 % své produkce v okruhu 50 km od pivovaru, což zahrnovalo regiony Liberecka, Jablonecka, Turnovska a Jičínska (Jen v Liberci čepovali v roce 1999 hostinští Svijany ve 39 hospůdkách a restauracích. Nejdelší cestu za zákazníkem vykonalo svijanské pivo do Frýdlantu v Čechách). Sudové pivo ve Svijanech přestali pasterizovat – trvanlivost byla sice omezena měsícem, ale šlo o přírodní produkt. Pivo ve Svijanech leželo v tancích podle toho, jakou bude mít sílu. Desítka tam zůstávala 25 dní, jedenáctka 30 – 35 a třináctka 40 dní. Dělalo se zhruba stejně sudového i lahvového piva: nejvíc stočili jedenáctky – 40 %, desítka a třináctka se rovným dílem dělily o zbývajících šedesát. Vodu pivovar brali ze dvou hlubinných vrtů. Pivovar, který v roce 1999 oslavil 435. výročí svého založení, pořádal každoročně Slavnosti svijanského piva v areálu koupaliště ve Svijanském Újezdě. Sdružení přátel piva vyhlásilo Svijany pivovarem roku 1999 a Svijanský máz označili za nejlepší tuzemskou jedenáctku roku 1999. Pivovar vyrobil v roce 1999 asi 95 000 hl piva, což byl téměř trojnásobný výstav ve srovnání s rokem 1998, kdy vystavil 35 600 hl. Na tuzemském trhu, kde výroba i prodej piva spíše stagnovala, to byl ojedinělý výsledek. V roce 1999 pivovar přestal vyrábět pivo Svijanský Karamel (tmavé výčepní; alk.: 3,1 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů). Tento druh byl nahražen tmavým ležákem Svijanská Kněžna. Ředitel pivovaru František Horák na konci roku 1999 poznamenal, že ještě v polovině roku 1999 vedení pivovaru předpokládalo, že uvaří zhruba 75 tisíc hl, ale zájem o třináctky, Svijanského knížete a čerstvou novinku černou Svijanskou kněžnu, předčil očekávání.“Svijanský kníže jde na odbyt tak dobře, že v roce 1999 představoval 22 % produkce. Zájem je také o černou Svijanskou kněžnu, v prosinci 1999 prodávali dvě várky týdně,“ řekl Horák. Společnost hospodařila v roce 1999 se ziskem 2,536 miliónu Kč při tržbách 79,504 miliónu Kč. Kvůli rostoucí poptávce investoval pivovar v roce 1999 sedm miliónů do rozšíření skladu a o 2 200 hl zvýšil kapacitu ležáckých sklepů a celkový objem výroby tak zvýšil zhruba na 105 000 hl piva.
Největšími investicemi roku 2000 byly automatická plnicí linka pro plnění KEG sudů (asi 4 mil.Kč) a přechod na studenou filtraci (zhruba 5 mil.Kč). „Kapacitu zařízení už zřejmě dál zvyšovat nebudeme, chceme se zaměřit na udržení vysoké kvality našeho piva a nabídnout nějaké novinky, snad velikonoční a vánoční pivo,“ poznamenal Horák. Nejžádanější byla tradiční desítka a jedenáctka. Montáž nové automatické linky na stáčení piva do nerezových KEG sudů dokončili v březnu 2000 zaměstnanci pivovaru. „Sudy budeme plnit rychleji a čistit je i zvenčí,“ uvedl jednatel pivovaru Tomáš Kučera. „Zařízení nám dodala moravská firma Anticorro Bábik a jsme v podstatě prvním pivovarem v tuzemsku, který její technologii zkouší.“ Linka stála dva a půl milionu a první sudy začala zkušebně plnit po 20.3.2000. Další novinkou, kterou chystal pivovar, byla filtrace lahvového piva zastudena. „Umožní nám úplně srovnat kvalitu sudového a lahvového piva,“ uvedl ředitel František Horák. „Pasterizací, kterou pivo upravujeme dnes, se sice pivo v lahvích uchová, ale jeho chuť se zhruba po dvou týdnech až měsíci mění.“ Od 1.dubna 2000 zvedl pivovar ceny v průměru o 30 haléřů na půllitru. Pivovar se díky velmi teplému počasí v dubnu 2000 dostal na produkci běžnou v plném létě, v dubnu 2000 vyrobil 9 100 hl piva a v květnu 2000 očekával přes 10 000 hl. Kapacita byla plně vytížena a dokonce byli nuceni některé zájemce o pivo odmítnout. Až na dvojnásobek ceny na jaře 2000 by podle obchodního ředitele pivovaru Petra Menšíka, potřebovaly české pivovary zvýšit ceny svých výrobků, aby se jim práce vyplatila podobně jako jejich sousedům v západních zemích. Svijany zvedly v roce 2000 ceny o 40 haléřů. Do konce roku 2000 se už, dle Menšíkových slov, k ničemu podobnému nechystali.
Jak si představujete ideální cenu českého piva?
Troufnu si říci, že by měla být dvojnásobná. Spousta vstupů do výroby se pohybuje v cenách evropských, ale prodáváme pořád v cenách českých.
Pivovary v poslední době cenu svých výrobků zvýšily. Co na letošní rok chystají Svijany?
My jsme ceny zvedli od 1. dubna zhruba o čtyřicet haléřů. Ne však proto, abychom si tvořili zisk. V podstatě jsme jen pokrývali naše zvýšené náklady. Zdražily se vstupy do výroby, stejně jako třeba ceny pohonných hmot. Zisk z toho určitě nemáme. S dalším zdražováním už však nepočítáme. Žádné zvyšování nákladů se už snad nevyskytne.
Myslíte si, že by současné zdražování jiných pivovarů mohlo pomoci s odbytem vašeho piva?
Teoreticky by nám to pomoci mohlo, ale nepomůže, protože Svijany už teď mají naplněnou kapacitu a více piva prostě prodávat nemohou. To už nejde. Na trhu se nám daří dobře. Co vyrobíme, prodáme.
Kolik piv opouští pivovar denně a které z nich je nejoblíbenější?
Denně jde z pivovaru osmdesát tisíc piv. Po kterém druhu je největší poptávka, se moc dobře určit nedá. Výrobu máme celkem dobře rozloženou a prodáváme tak stejné množství desítky i jedenáctky. Naší vlajkovou lodí je ale třináctka. Světlý kníže i tmavá kněžna. Zbrusu nové pivo připravil pivovar v létě 2000. „Pro pivaře chystáme výrobek, který by mohli ochutnat už na podzim, nejpozději ale před Vánocemi. Zatím nechci přesně říkat, jaký druh piva to bude. Všechny zájemce chceme překvapit,“ vysvětlil v červenci 2000 ředitel pivovaru František Horák. Přestože především velké pivovary o prázdninách pivo zdražovaly až o korunu, za svijanské pivo si zájemci zatím nepřipláceli. „Pokud nebude o hodně dražší ječmen, ze kterého děláme slad, ceny piva v roce 2000 nahoru nepůjdou,“ poznamenal Horák. „Spotřebujeme asi tisíc sedm set tun ječmene ročně a když by tato obilovina výrazně zdražila, stálo by nás to několik milionů korun navíc. Pak bychom asi cenu piva zvednout museli.“ Pivovaru vyrostl v červnu 20000 na Liberecku konkurent. Do Vratislavic se opět vrátil pivovar, tentokrát pod jménem Konrad. „Asi přijdeme o nějaké zakázky, ale nemyslím, že by nás Konrád nějak ohrozil,“ řekl Horák. „Naše pivo čepují hostinští na několika stech místech v regionu, kdežto Konrad jich má jen několik desítek.“ Svijanské pivo si už druhý měsíc mohli lidé koupit také v libereckém hypermarketu Hypernova. „Nechceme vozit pivo do velkých supermarketů, ale spíš se soustředíme na hospody a menší obchody. Hypernova se přihlásila sama a my tam teď vozíme asi šest set beden piva měsíčně,“ upřesnil v červenci 2000 Horák. „Ptali se nás i představitelé dalších velkých supermarketů, ale chtěli, abychom jim pivo dávali s velkou slevou, což jsme odmítli.“ Pivo ze Svijan se už také pomalu dostávalo i do pražských hospod. „Přestože vyvážíme pivo hlavně na Liberecko, Turnovsko, Frýdlantsko či do dalších okolních oblastí, chtěli bychom se uchytit také v Praze,“ podotkl Horák. „Tam se naše pivo čepuje ve třech hospodách, na Malé Straně nebo ve Kbelích.“ Svijany chtěli nadále zůstat rodinným pivovarem a ani v budoucnu se neproměnit ve velký kolos. „Letos máme kapacitu sto dvacet tisíc hektolitrů piva, což je asi o dvacet tisíc víc, než loni. Dál už jít nechceme a i nadále tu zůstane padesát lidí, kteří v pivovaru pracují nyní,“ doplnil v létě 2000 Horák.
Meziroční zvýšení výstavu o 16 % na více než 82 225 hl piva zaznamenal podnik do konce září 2000. (1 – 9 / 1999=70 947 hl) Zářijové snížení prodeje (v září 2000 poklesla produkce ve srovnání s rokem 1999 zhruba o desetinu na 7 912 hl, když v září 1999 pivovar uvařil 8 812 hl piva) bylo způsobeno především špatným počasím, ale také konkurencí znovuotevřeného pivovaru ve Vratislavicích. „Snížení prodeje vlivem nové konkurence odhadujeme na zhruba 5 %,“ komentoval ředitel společnosti František Horák. V roce 2000 pivovar koupil novou stáčecí linku.
Svijanský rytíř s pětiprocentním obsahem alkoholu rozšířil v listopadu 2000 sortiment pivovaru. Pivo, které obsahem alkoholu odpovídalo dvanáctce, mělo firmě pomoci upevnit pozici na regionálním trhu. Nové pivo, zatím stáčené jen do lahví, začala firma dodávat na trh od konce listopadu 2000. Téměř o 14 %, na 97 730 hl vzrostl do listopadu 2000 meziročně výstav pivovaru. Za jedenáct měsíců roku 1999 v pivovaru uvařili 85 947 hl. S úplnou novinkou přišel pivovar v době předvánoční. Na trh začal dodávat od listopadu 2000 pětilitrové plechové soudky s Mázem a Knížetem. Velkoobchodní cena soudku byla u jedenáctky 215 Kč, třináctistupňový Kníže se pak prodával o patnáct korun dráž. „V maloobchodě budou ceny pochopitelně vyšší, ale zcela určitě budeme v tomto sortimentu nejlevnější,“ upozornil ředitel Horák. Soudkové pivo se začalo zatím prodávat na dvou místech. V kiosku přímo u pivovaru a v libereckém velkoskladu. Svijanský obal, který se vyráběl v Německu, přinesl novinku a tou je kohoutek ve spodní části soudku. Když si někdo nebude chtít koupit pumpu za 260 korun a vypije obsah za jeden den, může pivo vytočit spodem. Jak upozornil ředitel pivovaru, soudky se budou moci dvakrát za sebou znovu naplnit.
Piva České republiky vyhlašovali v prosinci 2000 v Praze členové Sdružení přátel piva. „Svijanská kněžna vyhrála v kategorii černých třináctek a Svijanský rytíř se stal nejlepším speciálním hořkým pivem,“ upřesnil ředitel pivovaru František Horák. Sdružení přátel piva hodnotilo každoročně hlavně menší pivovary. Pivovar dostával ceny i v minulých letech. „Svijanská kněžna vyhrála také v letech 1999 a v roce 1998 zase uspěl Svijanský kníže,“ vysvětlil Horák. Asi 95 % piva vozil pivovar na Liberecko, Jablonecko a Turnovsko, ale pomalu se dostával i do Prahy. Svijanské pivo se v hlavním městě v roce 2000 čepovalo už na pěti místech. O více než 12 % na 106 tisíc hl piva vzrostl meziročně výstav pivovaru v roce 2000. „Po vstupu vratislavického pivovaru na trh se náš odbyt snížil odhadem o pět až sedm procent,“poznamenal ředitel. Přesto se původně plánovaný výstav 105 tisíc hl podařilo překročit. Zhruba sedm milionů korun investoval v roce 2000 pivovar do nákupu a modernizace zařízení. Pro rok 2001 plánovala firma opět investice kolem sedmi milionů korun. „Chceme u pivovaru vybudovat reprezentativní podnikovou prodejnu, rozšíříme stáčecí linku na sudy a potřebujeme rekonstruovat chlazení,“ popsal Horák. V roce 2000 hospodařil pivovar se ziskem 11, 8 miliónu korun při tržbách 97,83 miliónu korun.
S plechovkovým pivem přišel pivovar na trh v polovině června 2001. „Chtěli jsme lidem dát něco na cesty. Tahat se s basami a lahvemi, to není nic příjemného. Plechovky jsou lehké, nevratné, je s nimi prostě mnohem méně starostí,“ poznamenal k novince obchodní ředitel pivovaru Petr Menšík. Půllitrové plechovky začali Svijanští plnit jedenáctistupňovým mázem. „Bude to plnohodnotné pivo s chutí srovnatelnou s pivem, které si lidé kupují v lahvích. Uvnitř plechovky je sice hliník, přes něj je však ochranná vrstva, takže pivo se do styku s hliníkem prakticky nedostane,“ uvedl Menšík. „Výhodou plechovky je, že chrání pivo před sluncem. I díky tomu v ní naše živé pivo vydrží šest měsíců. V lahvi jen tři.“ Vyrábět pivo v plechovkách není levná záležitost. „Vemte si, že jen samotná plechovka a plnění vyjde na osm devět korun. Člověk pak jenom žasne, když v obchodě vidí plechovkové pivo za devět devadesát. Za obsah takové plechovky bych ruku do ohně nedal. Namísto desítky, která je uvedená na obalu, pijí zákazníci tak osmičku. My ale nikoho šidit nebudeme,“ sdělil Menšík. Pivovar plánoval v červnu 2001 rozšířit nabídku exkurzí doplněnou ochutnávkou zlatavého moku a podpořit tak cestovní ruch Libereckého kraje. Informoval o tom zástupce majoritního akcionáře společnosti, kterým byla a. s. LIF, Miroslav Kučera. „Jsme jedním z pivovarů, jenž se zapojil do projektu Phare a po vybudování zájezdního hostince zhruba pro sedm desítek lidí bychom se mohli dostat do dnes více než oblíbené tzv. pivní cesty, kterou nabízejí cestovní kanceláře a především Němci a Holanďané se jich nemohou nabažit,“ konstatoval Kučera s tím, že projekt by chtěli realizovat v roce 2002. Svijany dodávali v roce 2001 mok do 350 restaurací v ČR. Zhruba čtyřprocentní pokles na 52 428 hl piva od ledna do června 2001 ve srovnání s rokem 2000 (54 653 hl) dokázal pivovar vyrovnat během měsíce července 2001. „Vloni byl červenec studený a vytočili jsme 8,7 tisíc hl, letos stejný měsíc teplotně nevypadl také dobře, ale ven šlo na 11,5 tisíce hl piva,“ konstatoval ředitel František Horák. Červencový výstav tak podle ředitele nejen doplnil počet prodaných hektolitrů na úroveň roku 2000, ale ještě ji navýšil. Své přináší v této oblasti nejen již proslavené Svijanské slavnosti, ale i další. „Nicméně slavnosti, a to vám potvrdí každý z šéfů pivovarů, se nedělají pro zvýšení výstavu. Začínají a trvají z hlediska marketinku a ve chvíli, kdy se z toho stane tradice, nemůže už nikdo couvnout. Nás každoročně slavnosti stojí kolem sto tisíc korun a vyděláme pětinu,“ vyvracel jednu z iluzí kolem slavností Horák. Společnost v roce 2001 investovala kolem sedmi miliónů korun. „Jde o reprezentativní podnikovou prodejnu, rozšíříme stáčecí linku na sudy a potřebujeme také rekonstruovat chlazení,“ řekl Horák. V červnu 2001 navíc nechal pivovar naplnit jedenáctistupňové pivo do půllitrových plechovek. O várku byl velký zájem a proto uvažuje vedení pivovaru o další várce včetně toho, že zmiňovaný mok měly nabízet řetězce supermarketů. Slavnosti svijanského piva proběhly také 18.srpna 2001 v Liberci před Kulturním domem. V souvislosti s prodejem části humpoleckého pivovaru Belgičanům šéf pivovaru František Horák uvedl, že jeho firma by v případě „zajímavé nabídky“ s potenciálním zájemcem o vstup do společnosti jednala. „Zatím kapitál získáváme z vlastních zdrojů. Naším cílem je finančně zdravá společnost bez dluhů, což se nám zatím daří,“ sdělil Horák. Dodal, že negativem vstupu partnerů do malých pivovarů je ztráta daňových úlev, samostatného rozhodování, nezávislosti či větší čitelnosti pro spotřebitele v regionu a obchodní partnery. Síť svijanských hospod měla od 22.srpna 2001 další „oko“, tentokráte ve Varnsdorfu. Rekonstrukcí bývalého klubu Elite získal pivovar další místo, kde může nabízet svá piva. Téměř o 4 % na 85 195 hl piva zvýšil pivovar produkci piva za prvních devět měsíců roku 2001. „Za stejné období roku 2000 jsme uvařili 82 225 hl piva,“ řekl 5.října 2001 ředitel pivovaru František Horák. Pivovar v červenci a srpnu 2001 vyrobil 24 722 hl piva, to bylo o čtvrtinu více než ve stejné období předchozího roku. Podařilo se mu tak vyrovnat pokles odbytu v prvním pololetí. Zisk pivovaru se v roce 2000 oproti roku 1999 zvýšil téměř pětinásobně z 2,536 milionu Kč na 11,886 milionu korun Tržby vzrostly ve stejném období z 79,504 milionu Kč na 97,83 milionu korun. Většinu svého dvanáctimilionového zisku pivovar proinvestoval. Aby si udržel postavení na trhu, plánoval na rok 2000 investice minimálně ve výši sedm milionů korun. „Rozšíříme stáčecí linku na sudy, inovujeme chlazení a otevřeme reprezentativní podnikovou prodejnu,“ informoval Horák. Po skepsi, která zavládla v odbytu na začátku roku 2001, po nepříliš příznivém létě i chladném září 2001 se ale nakonec v pivovaru radovaly. „Loňský výstav 106 tisíc hl navýšíme na 112 hl,“ tvrdil v listopadu 2001 ředitel František Horák. K vyrovnání schodku v závěru roku přispěla nová odbytiště ve středních Čechách. Na konec roku v pivovaru připravili Svijanského barona – světlou patnáctku (alk.: 6,5 %), které vyrobili 400 hl.
Výstav roku 2000 ve výši 106,5 tisíc hl zlatavého moku podle ředitele Františka Horáka byl v roce 2001 navýšen na konečných 113 tisíc hl. „Kdybychom měli kapacitní možnosti, byl by zájem o dodávky ještě o čtyřicet tisíc hektolitrů větší. Nicméně pro nás je důležité, že jsme neklesli, ale naopak v sezóně, která z hlediska počasí nebyla až tak úžasná, jsme plánovaný počet zvedli,“ uváděl Horák a neopomněl zdůraznit, že zhruba 60 % výstavu šlo do sudů. „To signalizuje, že máme trvalý odbyt v restauracích, kterých zásobujeme na čtyři stovky. Netvrdím, že nesledujeme konkurenci v okolí, ale snažíme se, seč nám síly stačí,“ řekl stále dobře naladěný šéf pivovaru. Pro rok 2002 počítali v pivovaru s dalšími investicemi do technologie v celkové částce dvanáct miliónů korun, když zhruba třetina byla naplánována na rekonstrukci chlazení a jeho údržbu. „Navýšení výstavu znamenalo rovněž nárůst pracovníků, kterých máme stálých v současné době 59, je třeba počítat ale v určitých obdobích i s brigádníky,“ vypočítal Horák a opakoval, že nejvíce šlo ze svijanského na odbyt jedenáctka. „Chceme taky trochu přispět na Vánoce a rozšířit již zaběhnutou řadu knížete a kněžny o patnáctistupňový světlý speciál nazvaný Svijanský baron,“uvedl Horák. Pivo se zárukou pět měsíců se objevilo v sudové i lahvové podobě na trhu v první dekádě posledního měsíce roku a vařit ho chtěli pouze pro vánoční trh ve dvou várkách (400 hl). Horák nicméně nevylučoval, že v případě zájmu se „baron“ může stát další značkou sortimentu – Svijanský Baron (světlý speciální ležák; alk.: 6,5 %). Na otázku, v čem vidí popularitu svijanského ředitel okamžitě odpověděl, že v jeho chuti, ale rovněž doplnil: „Ona existuje spousta knih o marketinku a jak co všechno udělat, aby výrobek šel na odbyt. Je jisté, že kvalita je jednou z nejdůležitějších. Na straně druhé jsme si řekli, že tenhle pivovar patří do tohoto regionu a proto s ním musí žít. Proto děláme svijanské slavnosti a ples, proto se v řadě případů nebráníme točit pivo při různých reprezentačních akcích a musím říci, že naši obchodnici Vilmu každý u pípy vidí rád,“rozváděl marketinkovou strategii společnosti Horák. I on byl rovněž vyhlášen v jednom z předchozích ročníků na prvním místě „Osobností Liberecka.“ Ceny, které každoročně uděluje Sdružení přátel piva, dne 6.prosince 2001 v Praze převzal za dvanáctistupňové pivo Rytíř ředitel pivovaru František Horák. Pivovar v roce 2001 vystavil zhruba 114 200 hl piva a hospodařil se ziskem 11,886 milionu korun při tržbách 97,83 milionu korun.
Pivovar předpokládal, že v dubnu nebo nejpozději v květnu 2002 bude muset své pivo zdražit. Důvodem byl neustálý růst nákladů na jeho výrobu. „Cena piva se však zvýší maximálně o 40 haléřů,“ řekl v lednu 2002 ředitel pivovaru František Horák. Nejprodávanější jedenáctistupňové pivo v lednu 2002 pivovar prodával v sudech za 6,70 Kč za půllitr a v lahvích za 7,40 Kč. Nejpozději v dubnu chtěl pivovar opravdu své pivo zdražit. Dne 8.února 2002 to potvrdil ředitel pivovaru František Horák. „Dva roky jsme nezdražovali. Loni jsme za vstupní náklady zaplatili o 3,1 milionu víc než v předchozím roce. To se musí zákonitě v ceně piva promítnout,“ řekl Horák. Dodal, že vedení pivovaru uvažovalo o navýšení ceny maximálně o 40 haléřů. Více než o pětinu na 27 580 hl zvýšil pivovar v prvním čtvrtletí 2002 výstav ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. „Spotřeba piva šla výrazně nahoru, a to i přesto, že jsme v březnu pivo zdražili v průměru o 40 haléřů na půllitru,“ prohlásil ředitel František Horák.
Zatímco při svém úspěšném rozjezdu před několika lety se počet pivních slavností pořádaných pivovarem dal spočítat na prstech jedné ruky, postupně přibývaly. „Patříme k menším pivovarům a v regionu nepůsobíme sami. Marketingová strategie je jasná – být regionálním pivovarem, který by lidé brali za svůj. Proto se staly tradicí pivní slavnosti, ke kterým ale přidáváme další,“ řekl v dubnu 2002 ředitel František Horák. Šéf obchodního oddělení Jaroslav Richtr hbitě sypal z rukávu akce, které z hlediska marketinku čekaly v nejbližší době. „Prvního května jsme na Lemberku, dva dny v půli máje na Chrastavských slavnostech, první červnový den začínáme v Turnově, pak jsme v Jablonci, 22. června působíme na Pivním festivalu na LVT v Liberci, 13. července jsou tradiční Svijanské slavnosti, kam by náš ředitel v rámci kulturního programu rád dostal buď Věru Martinovou, Petru Janů a nebo Věru Špinarovou,“ prozradil Richtr. „Je pravda, že Jablonecko a Liberecko máme poměrně zmapováno, častěji musíme zavítat na Turnovsko, Semilsko a Českolipsko. Všude se naše pivo prodává, ale lidové veselice a slavnosti jsou hodně oblíbené a proto by měly být i v dalších částech kraje,“ řekl Horák, který se nebránil ani točit pivo v rámci volebních mítinků politických stran. „Bez ohledu na to, koho kdo volí si myslím, že výroba piva a jeho distribuce je normální obchod. Proto nevidím důvod, aby se Svijany netočily v rámci předvolebních setkání politiků s občany,“ potvrdil stará slovo hostinských, že pivo chutná každému, ředitel Horák. Vybudování značky tzv. regionálního piva, o které usilovaly Svijany, však zahrnovalo i expanze přes hranice. V německém Johnsdorfu vytočily Svijany v roce 2002 kolem 60 sudů (30 hl) piva měsíčně. „Chceme se pokusit o další hospodu jenom s naším mokem získat ještě v Žitavě a postupně jejich počet rozšířit, aby stálo za to vyslat plnou Avii (kolem 55 sudů),“ řekl ředitel. V roce 2001 činil výstav pivovaru za 1.čtvrtletí 22 660 hl, v roce 2002 to bylo 27 872 hl.
Za pět měsíců roku 2002 uvařili ve Svijanech přes 51 tisíc hl. „Pro mne jsou důvodem růstu a zájmu odběratelů především vysoká a neměnná kvalita piva,“ komentoval Horák. Ke zvyšování produkce směřovaly i další plánované investice. Do nového stáčecího stroje a zařízení na skládání a vykládání lahví investoval pivovar dalších 12 miliónů. Svijanští počítají také s nákupem elektroniky pro varnu.
V červnu 2002 začal pivovar uvažovat o stavbě nových sklepů a spilky. Důvodem byl rostoucí zájem o zdejší pivo. „Vyrábíme stále víc a stávající sklepy už by nám v budoucnu nestačily,“ vysvětlil v červnu 2002 ředitel František Horák. „Se stavbou chceme začít už na podzim 2002 a dokončit ji chceme příští rok. Investice přijde na 20 – 25 mil.Kč.“ S rozšířením výroby by tu měli najít práci také další zaměstnanci. „Dnes máme 58 lidí a do budoucna chceme ještě dalších deset přijmout,“ řekl Horák. Podle něj byl vývoj roku 2002 z hlediska ekonomického příznivý a nepoznamenal jej ani fakt, že pivovar podražil v průměru o čtyřicet haléřů na půllitru. „Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku jsme na tom lépe. Do května jsme vyrobili o 8 624 hl piva více než v roce 2001 za stejné období, to představuje nárůst zhruba o 15 %,“ poznamenal Horák. „Poslední tři roky jsme uváděli každoročně na trh nějakou novinku,“ řekl Horák. „Chtěli bychom s ní přijít i letos. Uvažujeme o nealkoholickém pivu pro řidiče a o nízkoalkoholickém pivu, míchaném s limonádou, pro sportovce. Rádi bychom je uvedli na trh ještě koncem letošního roku.“
Při pivních slavnostech na libereckém výstavišti dne 22.6.2002 nabízel pivovar speciál Svijanské višňové pivo.
výroba piva
za leden až květen 2001 42 424 hl za leden až červen 2001 52 428 hl
za leden až květen 2002 51 048 hl za leden až červen 2002 62 946 hl
Především teplé počasí a díky tomu zvýšená konzumace piva jsou příčinou dvacetiprocentního zvýšení výstavu pivovaru v prvním pololetí roku 2002. „Do konce června jsme uvařili 62 946 hl piva, což je o 10 518 hl více než loni. Prakticky to představuje jeden měsíční výstav navíc,“ řekl 9. července 2002 ředitel František Horák. Ke zvyšování produkce směřují podle Horáka i plánované investice. „Počítáme s nákupem nového stáčecího stroje a zařízení na skládání a vykládání lahví, investovat chceme také do elektroniky pro varnu,“ poznamenal.

Celkem 13 735 hl piva, uvařili v pivovaru během července 2002. „Zájem o naše pivo je skutečně veliký, kapacita pivovaru už téměř nestačí,“ řekl 8. srpna 2002 František Horák. Sklepy podle něho stačily na maximální produkci 15 000 hl měsíčně a tak nyní pivovar investoval do rozšíření své kapacity.
Rekordní množství piva prodali ve Svijanech v létě 2002. Od června do srpna téměř 40 000 hl piva, což bylo o 13 % více než ve stejném období předchozího roku. „Výstav byl rekordní, kapacita sotva stačila pokrýt potřebu. Proto budeme teď na podzim rozšiřovat kapacitu pivovaru, abychom mohli v příštím roce výstav zvýšit,“ řekl 15.září 2002 ředitel František Horák.
Do více než čtyř stovek hospod vozil pivovar své pivo na podzim 2002. „V okruhu pěti až sedmi kilometrů kolem našeho komína nenajdete jiné pivo. Hospodští stojí při nás,“ uvedl v říjnu 2002 ředitel František Horák. „Od těch deseti kilometrů výš se už objeví i něco jiného. Nějaká ta Plzeň či Gambrinus. To už vlastně máte Turnov a tam najdete prakticky vše.“ Do blízkého okolí pivovaru mířilo 90 % jeho výroby. „Je to zhruba šedesátikilometrový okruh. Kromě vesnic se nám daří i ve městech. V Liberci máme 50 hospod, z toho dvě čistě vlastní svijanské, v Jablonci nás točí v 10 restauracích a například v Hrádku nad Nisou v osmi,“ konstatoval Horák. Udržet hospodu při svém pivu není jednoduché. „Chce to opravdu stálou péči. Náš obchodní zástupce zajíždí do hospod minimálně jednou za měsíc. Jednou do měsíce také hospodským například čistíme potrubí,“ řekl Horák. „Nestává se nám často, že by hospodští od nás odešli. To je opravdu jen zřídka. Povětšinou jen, když restaurace třeba zaniká. Letos se nám to stalo u třech hospod.“ Občas pivovar také získal restauraci novou. „V tomto roce se nám to povedlo u dvaceti hospod. To je úspěch. Přijdeme, nabídneme pivo ochutnejte, porovnejte cenu a třeba podepíšeme smlouvu. Dvacet hospod, to je pěkné číslo. Kdyby to takhle šlo dál, jsme spokojení,“ sdělil Horák. „V roce osmdesát devět jsme začínali na třiačtyřiceti tisících hektolitrech. Letošní sezona tedy byla hodně dobrá. Je to náš celkový rekord. Částečně k němu přispělo teplé léto, nicméně příznivé počasí vám litry nenahoní. Hodně nám pomohli noví zákazníci,“ vysvětlil Horák.
Pivovar v roce 2002 dosáhl výstavu více než 131 000 hl piva. „V příštím roce se pokusíme dosáhnout 140 000 hl piva,“ zdůraznil v prosinci 2002 ředitel František Horák. „Připravujeme se na zvýšenou výrobu, vždyť už máme 1400 odběratelů, z toho 450 hospod, takže jsme v roce 2002 proinvestovali 16 miliónů korun a příští rok tuto částku ještě zdvojnásobíme. Potřebujeme například nový sklep, spilku, keg a lahvovou stáčecí linku,“ doplnil s tím, že v roce 2002 začala naplno fungovat hospoda přímo u pivovaru ve Svijanech a jejich pivo se prosadilo už i v hypermarketech.
„Po rekordním prodeji piva v měsíci květnu, kdy jsme vytočili 15 600 hl, je to další ocenění naší práce,“ uvedl obchodní náměstek pivovaru Jaroslav Richter, který v červnu 2003 přebíral spolu se sládkem Petrem Menšíkem ceny na 7. ročníku pivních slavností v Českých Budějovicích za patnáctistupňový Svijanský baron, jež získal první místo v kategorii speciálních ležáků, navíc světlá třináctka Svijanský kníže získala v hodnocení odborných degustátorů druhé místo a stříbrnou medaili a tmavý ležák, třináctistupňová Svijanská kněžna, za třetí místo bronz.
Dva miliony plechovek jedenáctistupňového piva vyrobil pivovar v roce 2003. Zájem o něj měli hlavně žízniví dovolenkáři, kteří se chtěli před cestou mimo dosah svého oblíbeného piva ještě včas zásobit. „Pivo v plechovce moc nemusím, ale sklo není moc skladné a je moc těžké na převoz. Proto se o dovolené přemůžu a kupuji radši plechovkové,“ poznamenal Roman Macek z Liberce. „Pivo v plechovkách má navíc tu výhodu, že při výšlapu v batohu necinká a nemusím se bát, že se rozbije.“ Spousta lidí si dovolenou v zahraničí nedokáže představit bez tradičního českého nápoje. „Lidé si poměrně oblíbili stavovat se pro pivo u nás přímo v pivovaře, když jedou na cesty,“ dodal v červenci 2003 ředitel pivovaru František Horák. Pivovar do plechovek stáčel jen jedenáctku. „Je mezi lidmi nejoblíbenější a je to ležák, který se do plechovky hodí,“ vysvětlil Horák. Pivo však musel stáčet na rozdíl od lahví nebo sudů v Kralupech nad Vltavou, protože neměl na plechovky vlastní stáčicí linku. Kromě vlastní prodejny jimi zásoboval i většinu maloobchodních řetězců.
Zhruba o pětinu na 108 600 hl vzrostla produkce pivovaru do konce prázdnin 2003. „Za zvýšení výroby vděčíme hlavně horkému a suchému létu, kdy jsme za tři měsíce prodali 49 000 hl piva,“ uvedl ředitel František Horák. „Ke zvýšení výroby výrazně přispělo rozšíření kapacity pivovaru, které nyní umožňuje uvařit měsíčně až 20 000 hl piva,“ doplnil. Do rozšíření výrobních kapacit investoval pivovar kolem 28 milionů korun v roce 2002. Čtvrtinu prostředků získal z evropského fondu Sapard. V roce 2003 na modernizaci vynaložil pivovar dalších 12 milionů korun. Všechny investice přitom směřovaly ke zlepšení výroby a splnění norem vyžadovaných EU. Podnik chtěl být připraven na vstup do unie, od kterého si sliboval především rozšíření trhu a odbourání bariér při vývozu do Německa a Polska. Výroba pivovaru se zaměřila především na ležáky. Jen necelou čtvrtinu produkce pivovaru představovalo desetistupňové pivo. Mnohem větší byl zájem o jedenáctku, na kterou připadlo 60 % produkce.
Svijany měly v říjnu 1003 velmi pěknou restauraci s jídlem a celým sortimentem, otevřeno od 10 hodin. Podniková prodejna se suvenýry měla otevřeno každý den mimo pondělí a úterý.
Pivovar opět uvařil pro vánoční trh roku 2003 své speciální pivo – patnáctistupňového Barona. Speciál vařil ke svátečním příležitostem, jako byly Vánoce a Velikonoce. „Pro zákazníky jsme připravili i speciální dvoulitrový džbán, který si mohou nechat naplnit kvasnicovým pivem,“ řekl ředitel František Horák.
Pivovar v roce 2003 uvařil o pětinu více piva než v roce 2002. Takový výstav v pivovaru, který ještě před pár lety chtěl původní zahraniční vlastník zavřít, zde nepamatovali. „Vděčíme za to hlavně suchému a horkému létu,“ potvrdil ředitel František Horák. Kdyby však pivovar neinvestoval 42 milionů do rozšíření výroby, musel by v roce 2003 již zákazníky odmítat. Díky novým kvasným kádím a ležáckým sklepům, na které pivovaru přispěla také prostřednictvím fondu Sapard i Evropská unie, mohl ročně uvařit až 170 000 hl piva. Dalších patnáct milionů korun investoval podnik v roce 2004. „Opravíme čistírnu odpadních vod a také chlazení,“ dodal Horák. Pivovar tak byl připraven na normy Evropské unie.
Jako úspěšný hodnotil pivovar rok 2003. Výstav byl 158 000 hl piva, což znamenalo zvýšení oproti roku 2002 o více než 26 000 hl. Sládek pivovaru Petr Menšík byl vyhlášen sládkem roku 2003. V roce 2003 získali ve Svijanech celkem sedm ocenění, například v Českých Budějovicích Pivo roku 2003. V roce 2003 investovali v pivovaru 35 milionů korun, z toho 27 milionů do rozšíření výroby – spilka, ležácký tank a sanitační stanice. Sedm milionů korun získali z evropského fondu Sapard.
Svijanech investovali například do rekonstrukce čistírny odpadních vod, chlazení, myčky přepravek i do vybavení laboratoří kolem 15 milionů korun. „Prioritou číslo jedna je pro nás stále výroba piva tradiční českou technologií,“ řekl v únoru 2004 sládek Menšík.
Milovníky chmelového moku potěšil pivovar při vlně zdražování na jaře 2004, protože nehodlal zdražovat ani o desetihaléře. „O žádném zdražování opravdu neuvažujeme. Tento verdikt vzešel z poslední porady,“ potvrdil informace ředitel František Horák.
„Pivo vozíme zhruba do čtyř set restaurací. Každým rokem nám jich ale řada přibývá. Můžu říct, že se nám daří,“ poznamenal v březnu 2004 ředitel František Horák. „Svijany točíme v Liberci, Jablonci, ve Frýdlantě nebo v Hrádku. Tam to jede hodně dobře,“ řekl Horák. Na patriotismus zdejší pivovar sázel. „Samozřejmě. Patriotismus je důležitý. Nejvíce ten vyloženě nejbližší. Proto také naprostá většina produkce končí kolem našeho komína,“ konstatoval Horák. „Tady taky podporujeme různé bály, točíme na poutích, děláme vlastní slavnosti piva, na něž lákáme každým rokem tisíce lidí.“ Pivo je jako vaše dítě, tvrdil sládek pivovaru Petr Menšík. „Celý den se o něj staráte, pořád ho kontrolujete a neustále se bojíte, aby se kolem něj něco špatného nezvrtlo. Každý sládek také ovlivní, jakou má nakonec pivo podobu. Já jsem hrdý na to, že jsem se na některých recepturách mohl vůbec podílet,“ řekl. Kdo si však myslí, že sládek tráví svůj den při pivu u van a tanků, měl by si svou představu poopravit. „K mé práci patří i ochutnávání piva, ale že bych tady nasával po půllitrech, se říct nedá. Navíc, dnešní sládek, to už je víceméně úředník. Většinu času tráví v kanceláři.“ Pivovar projde Petr Menšík za den tak desetkrát: „Kontroluji filtraci piva, stáčení, zkouším, zda má pivo tu správnou kvalitu. V pivovaru jsem jedním z mála lidí, kteří mají ze zákona dané, že mohou v práci pít pivo a to dokonce průběžně. Složení piva se během dní mění a my nemůžeme dopustit, abychom jej uvařili špatně,“ uvedl. Střeží si sládek nějakou tajnou recepturu? „To ani ne. Spíše se snažíme dělat pivo tak, jak ho dělávali dřív. To znamená, že dodržujeme jeho klasickou, tedy nepasterizovanou výrobu,“ sdělil Menšík. „Měnit moc nemáme co. Složení piva určitě ne, občas upravujeme chuť. Děláme zkoušky a snažíme se trefit lidem do chuti. Novinka nemůže chutnat jenom sládkovi.“ Tvrzení, že kvalitní pivo se neobejde bez jedinečné vody, odmítl. „To jsou marketingové tahy. Většina pivovarů vaří vodu, kterou odebírá z vodovodu, tak jaká to je specialita? My používáme vodu ze studny. Voda to je tvrdá a podle všech příruček pro pivo nevhodná. My z ní vaříme. Každou vodu si totiž upravíte podle potřeby,“ řekl Menšík. Pro svijanského sládka byly nejlepším pivem Svijany. „Nejlepší však nejsou ty, které tečou ze sudů nebo z lahví. Nejlepší pivo je to, které si natočíte přímo z tanku. To je ještě kalné a plné kvasinek,“ doplnil Menšík. „To ale lidé nechtějí. Těm ho musíme filtrovat. Zákazník chce pivo čiré.“
„Naším cílem je jednoznačně navýšit výrobu. Kapacitu máme na sto devadesát tisíc hektolitrů ročně, vloni jsme se zastavili zatím na sto šedesáti. Když něco přidáme, čemuž zatím první dva měsíce nasvědčují, tak budeme rádi. Hodně ale záleží na tom, jaké bude letos teplo. Vloni začalo letní počasí prakticky už v dubnu,“ sdělil v březnu 2004 ředitel František Horák. „Soustředit se pak chceme také na vlastní obnovu. Do údržby dáme šestnáct milionů korun. Čeká nás rekonstrukce čistírny odpadních vod, budeme dělat myčku na přepravní bedny, počítáme například s novým vybavením laboratoře. A nové pivo? Ale ano. Něco chceme. Na Vánoce určitě,“ doplnil Horák.
Zkrachovalý Pivovar Malý Rohozec našel nového majitele. Stal se jím sousední Pivovar Svijany, který tak posílil svou pozici na trhu v Libereckém kraji. Konkurentem mu zůstávál jen Pivovar Vratislavice. Alespoň tedy z ekonomického hlediska; podle chuti vařeného piva museli posoudit zákazníci. Rohozecký pivovar prodala mimosoudní cestou správkyně konkursní podstaty Ivana Velíšková. „O koupi se zajímalo asi deset investorů, přednost jsem dala nejvyšší nabídce,“ řekla Velíšková. Svijany zaplatily za rohozecký pivovar 12,3 milionu korun, což naplnilo očekávání správkyně konkurzní podstaty. Svijany podle ředitele Františka Horáka v dubnu 2004 teprve chystaly rozhodovat, jak s nově nabytým provozem naloží. „Zatím ještě úplně nevíme, sejdeme se kvůli tomu zítra,“ uvedl. Možností je několik. Logická je úvaha, že Svijany by mohly rohozecký pivovar zlikvidovat, a zbavit se tak konkurence. Výrobní kapacita na Rohozci byla asi 100 000 hl ročně, po léta ale výstav činil jen zhruba deset tisíc hektolitrů. Pivovar měl opotřebovanou technologii, do které je třeba dál investovat. Minimálně deset milionů. Malorohozecký pivovar ročně prodal 3 000 tun sladu pivovarům Svijany, Klášter Mnichovo Hradiště a také do Havlíčkova Brodu. Ekonomické problémy malorohozeckého pivovaru, založeného roku 1850, se táhly celá devadesátá léta. Do konkurzu se dostal v říjnu 2001 na návrh Fondu národního majetku. „Prodej se táhl dlouho, protože byl vázaný na vypořádání společného jmění předchozích majitelů pivovaru, manželů Korbelových,“ vysvětlila správkyně Velíšková. Posledním provozovatelem malorohozeckého pivovaru byla od roku 2002 společnost Mivo Bohemia Ohrazenice. V roce 2003 pivovar vypustil z názvu Korbel. Podle ředitele pivovaru Františka Horáka nebylo zatím na jaře 2004 o budoucnosti pivovaru rozhodnuto. „Zatím zachováme výrobu i značku piva, nikdo z 25 tamních zaměstnanců se nemusí bát, že přijde o práci,“ řekl 19.4.2004 Horák. Co s nově nabytým Pivovarem Malý Rohozec, o tom ještě v květnu 2004 nebyl ve Svijanech rozhodnutí. Nebo o tom nechtěli příliš mluvit. Milovníky rohozeckého moku ale ujišťovali, že zatím, to znamená v roce 2004, se jeho likvidace rozhodně nechystala. „Rohozec dál vaří své pivo, provozy nespojujeme,“ řekl ředitel pivovaru František Horák. „Zaměstnance z Rohozce si ponecháme,“ dodal. O strategických plánech s pivovarem na Malém Rohozci ale nemluvil „Zatím ještě nevíme. Musíme si rozmyslet, co tam zlepšit, jak zvýšit výstav,“ uvedl Horák. Jednou z možností, jak rohozecký pivovar dobudoucna využít, bylo, přesunout sem výrobu nealkoholické svijanské limonády Zlaté jablko z Českého ráje. „Jednou tady můžeme vyrábět limonády a mošty, tato možnost je ale otevřená,“ upozornil Horák. Provozovatelem Rohozce byla společnost Mivo Bohemia Ohrazenice. Smlouva jí končila v květnu 2004, Svijanští nebyli proti, aby zůstala i nadále. O podmínkách spolupráce se ale teprve jednalo.
Na pět stovek vzácných hostí přijelo 21.5.2004 v podvečer popřát soukromému Pivovaru Svijany k 440. výročí jeho založení. Mezi gratulanty se objevili I. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka, primátor Liberce Jiří Kittner, starostové Svijan Josef Žďárský a Svijanského Újezdu Blahoslav Kratochvíl, sólista Národního divadla Luděk Vele a mnoho dalších. „Jsem rád, že jsme mohli naše kulaté-nekulaté jubileum oslavit. Vzpomínám, že když jsem v roce 1957 nastoupil, měli jsme výstav 19 tisíc hektolitrů, ale vloni už 159 tisíc hektolitrů,“ řekl v úvodním proslovu ředitel pivovaru František Horák. „Letos si troufáme na 165 až 170 tisíc hektolitrů,“ doplnil. Ekonomický šéf pivovaru Tomáš Kučera upozornil na obrovskou přednost firmy – finanční zdraví. Společnost je na druhém místě mezi pivovary a čtvrtá v potravinářském odvětví. „Lepší už je jen pivovar U Fleků,“ prozradil. V roce 1564 je ve Svijanech uváděn první pivovar. Od roku 1820 patřil hospodářský dvůr i pivovar Rohanům, kteří jej vlastnili do roku 1912. Tehdy jej odkoupil dosavadní nájemce a sládek Antonín Kratochvíl, jehož potomci se páteční slavnosti rovněž zúčastnili. V roce 1945 byl pivovar znárodněn, od roku 1959 patřil pod Severočeské pivovary a v roce 1990 vznikl státní podnik Pivovary Vratislavice, kam Svijany spadaly. V roce 1998 inicioval dlouholetý sládek a nynější ředitel František Horák vznik akciové společnosti Pivovar Svijany, s. r. o. „Hrozilo nám na počátku uzavření, v prvním roce jsem uvařili jen 43 tisíc hektolitrů, ale nyní jsme takřka dosáhli již čtyřnásobku,“ připomněl ředitel. Starosta Svijan Josef Ždárský si existenci pivovaru v obci pochvaloval. „Svijanské pivo nám je drahé,“ prohlásil. Senátor Přemysl Sobotka ocenil, že po jednáních v Senátu je vždycky rád, když může po náročné debatě přijít na slavnost, kde jsou normální lidé. „Pivovar je vlajkovou lodí naší oblasti,“ podotkl. Liberecký primátor Jiří Kittner svijanskému starostovi pivovar trochu záviděl. „Svijanské pivo považuji i za liberecké pivo,“ poznamenal.
Pivovar i přes chladné počasí jara 2004 odbyt zvýšil. „Prodali jsme zhruba o 4 % piva více než loni. Je to především díky tomu, že se nám daří získávat nové zákazníky, pomohly ale určitě i velké sportovní události,“ řekl v červnu 2004 ředitel pivovaru František Horák. Ve Svijanech uvařili od začátku roku už 81 000 hl piva.
Oslavy 440. výročí založení pokračovaly 17. července 2004, kdy se ve Svijanském Újezdu uskutečnil již 14. ročník Slavností svijanského piva. Už popatnácté zaplavili tisíce lidí Svijanský Újezd, malou obec na pomezí Libereckého a Středočeského kraje, kvůli slavnostem Svijanského piva. Pořadatelé připravili kromě dostatku nápojů také bohatý kulturní program. Část areálu koupaliště v roce 2004 zastřešili, rozšířili i počet míst k sezení. Novinkou byl také dobový trh, který byl na návsi. I v roce 2004 slavnosti lákaly na známé kapely, stejně jako v roce 2003 i nyní hrály na dvou pódiích. Na hlavním pódiu se představily například Žlutý pes, zazpívala i valašskomeziříčská skupina Mňága a Žďorp nebo Aleš Brichta Band. Piva bylo podle sládka Menšíka připraveno dost. Bylo i předchlazené, takže se lidé nemuseli bát, že by v horku bylo teplé. Pivovar se dobře připravil na očekávané davy lidí, točil z celkem padesáti píp. Pivo stálo tolik, kolik má stupňů. K tomu ještě dvě koruny za kelímek. V nabídce bylo i kvasnicové pivo. Slavnosti bývaly spojené i s pivními soutěžemi. Od tří hodin začalo klání o nejrychlejšího pijáka, od šesti hodin proběhla soutěž Mokrý pupík. Vstup na slavnosti stál šedesát korun.
Pivovar se na podzim nechystal zdražovat. „Nemáme důvod,“ řekl v listopadu 2004 ředitel firmy František Horák. Reagoval tak na informaci, že největší česká pivovarnická skupina Prazdroje zvýšila cenu piva až o korunu.
Pivovar chtěl v roce 2005 vyrobit až 200 000 hl piva. „Současná kapacita ležáckých sklepů by ale na tuto produkci nestačila, a proto chystáme rozšíření,“ řekl v listopadu 2004 ředitel František Horák. Do oprav a modernizací firma měla vložit téměř 40 milionů korun. Postavila například novou linku na plnění sudů. Zájem o svijanské pivo stoupal, v roce 2004 ho podnik vyrobil o 12 % více než v roce 2003.
V hodnocení Sdružení přátel piva vyhlášeném v listopadu 2004 se stalo Speciálem roku pivo Svijanský Kníže.
Pivovaru v roce 2004 vzrostl výstav o více než 12 %. „V roce 2004 jsme prodali 178 000 hl piva a na další rok plánujeme vyrobit kolem 185 000 hl,“ řekl ředitel pivovaru František Horák.
Pivovar chystal v roce 2005 transformaci na akciovou společnost. Mělo by to zvýšit důvěryhodnost firmy a také umožnit snadnější získávání investičních prostředků potřebných na další rozvoj. „Předpokládáme, že by proces transformace mohl skončit ještě v letošním roce,“ řekl v únoru 2005 jednatel společnosti Tomáš Kučera.
„Nejvíce prodáváme jedenáctku – 65 %, sudové pivo tvoří 61 %,“ upřesnil v únoru 2005 ředitel s tím, že každý měsíc získával pivovar průměrně šest dalších hospod nejen v Libereckém kraji, ale i v Praze, Teplicích nebo Klatovech. I v roce 2005 hodlal pivovar investovat do technologie výroby. Největší položkou byla zřejmě nová stáčírna sudů za 14 milionů korun. „Umožní nám stáčet až 120 sudů za hodinu. Nová bude i spilka na kvašení piva za 7 milionů korun, což představuje postavit šest dvěstěhektolitrových kádí,“ vysvětlil František Horák.
I v roce 2005 se svijanský zlatý mok představil na Svijanském pivním bále 18.března 2005 v Domě kultury v Liberci. Na bále vystoupili například Věra Špinarová, Jakub Smolík nebo Petr Spálený s Miluškou Voborníkovou a pivo bylo za deset korun.
Dvanáct milionů korun hodlal investovat v roce 2005 Pivovar Svijany do pivovaru v Malém Rohozci. „Počítáme, že se v něm bude vyrábět stále pod stejnou značkou jako dosud,“ nastínil v březnu 2005 ředitel František Horák. Peníze šly hlavně do stáčírny lahvového piva.
I přes chladnou zimu, která podle výrobců konzumaci piva příliš nepřála, vzrostla produkce pivovaru v prvním čtvrtletí roku 2005 o téměř 17 %. Zatímco v roce 2004 v pivovaru do března uvařili téměř 34 000 hl piva, v roce 2005 to ve stejném období bylo bezmála 39 700 hl. „Zájem o naše pivo roste, abychom stačili poptávce musíme stále rozšiřovat,“ řekl v dubnu 2005 ředitel pivovaru František Horák. Pivovar na zahraniční trhy příliš nespoléhal. „Máme dostatečný odbyt doma, a tak nás nic nenutí vyvážet,“ uvedl Horák. I tak podle něj pivovar poptávce sotva stačil. „Letos musíme investovat do dalšího rozšíření spilky, ležáckých sklepů a stáčírny sudového piva,“ vyjmenoval ředitel. Pivovar do rozšíření investoval 36 milionů korun, ročně pak bude schopen vyrobit až 220 000 hl piva.
Po úspěchu se svými alkoholickými nápoji se chystal v roce 20005 pivovar proniknout na trh s nealkoholickými pivy. „Chceme to zkusit, ještě jsme ho nikdy nedělali,“ uvedl v červnu 2005 ředitel Horák. Podle něj by se mohlo na trhu uchytit. „Myslím, že pro řidiče je to mnohem lepší než sladká limonáda,“ podotkl. Pivovar by se tak zařadil mezi čtrnáct českých výrobců nealkoholického piva. Podle statistik spotřeba piva s minimálním obsahem alkoholu mírně rostla. Pivovar v roce 2005 investoval dalších čtyřicet milionů korun do svého rozvoje, celková kapacita už tak dosáhla 230 000 hl ročně. „Máme novou stáčírnu na sudy, spilku a ležácké sklepy,“ vypočetl Horák.
Šestnáctý ročník pivních slavností ve Svijanském Újezdě skončil dne 16.července 2005 i díky optimálnímu počasí dalším návštěvnickým rekordem: přišlo se podívat 17 200 lidí, o dvě tisícovky více než loni. Lidé proudili do Svijanského Újezdu od oběda, hlavní nápor zažil ale areál koupaliště navečer. Místy tu bylo naprosto k nehnutí. Hlavně když hrály skupiny Turbo a Tři sestry. Rekordní návštěvnost vyvolala i další rekordy: lidé vypili 690 sudů piva, nejvíce v historii. V roce 2004 to bylo o čtyřicet sudů méně. Na odbyt šla tradičně hlavně jedenáctka. Další rekord padl i v pivní soutěži. Tradiční favorit zdejších soutěží, Rosťa Šolc z Liberce, zvládl vypít tuplák piva za 4,3 vteřiny. Byli jsme v Čechách první, kdo s takovou akcí přišel,“ řekl ředitel svijanského pivovaru František Horák.
František Horák ředitel pivovaru v srpnu 2005 řekl: “Samozřejmě, že si hlídáme kvalitu piva a také jeho míru. Jde nám o to, aby hospodští pivo nešidili a aby bylo, jak má být. To znamená: mělo správnou teplotu, pěnu a také míru. Máme deset obchodních zástupců a kolem devíti set hospod. Zhruba sedm set padesát z nich je v okruhu kolem pětašedesáti kilometrů. Na větší restaurace se dostane tak jednou do měsíce, na menší jednou za dva měsíce. S majiteli a provozovateli restaurací jsme v neustálém kontaktu a pokud se nám něco nelíbí, řešíme to hned na místě. Většinou si dají říct a chybu hned odstraní. Nevím, že bychom někomu museli říci, že mu pivo nedáme. Obecně si myslím, že kvalita v pohostinství hodně zlepšila – prostředí, hygiena, úroveň obsluhy, podávaná jídla i nápoje, včetně piva. Mezi hospodami je velká konkurence a kdyby hostinský šidil, byl by sám proti sobě.“
Sdružení přátel piva, které usiluje o povznesení kultury pohostinství a pití zlatavého moku, dne 10.listopadu 2005 vyhlásilo speciálem roku 2005 třináctku Svijanský kníže.
Pivovar rozšířil v prosinci 2005 sortiment o nealkoholické pivo. „Dali jsme zatím na trh první várku, uvidíme, jaký bude o pivo zájem,“ řekl ředitel pivovaru František Horák. Svijanský pivovar byl podle Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského 14. v zemi, kdo tento druh nápoje vyráběl. „Zájem o nealkoholická piva v ČR každý rok stoupá, loni ho české pivovary na trh dodaly přes 202.000 hektolitrů,“ řekl Petr Brynych z výzkumného ústavu. Výroba nealkoholického piva je podle odborníků složitější než výroba běžného piva. Nealkoholické pivo se vyrábí dvěma způsoby – buď se z něj alkohol odstraňuje, nebo se vaří tak, aby mělo co nejnižší obsah alkoholu. Podle Horáka zvolili ve Svijanech jednodušší metodu, kdy se pivo vyrábělo přímo s obsahem alkoholu do 0,5 procenta.
„Pivo je součástí naší národní tradice a chtějí ho pít například i řidiči. Navíc je vyjde pořád laciněji než nějaká limonáda,“ upozornil v prosinci 2005 ředitel pivovaru František Horák.
Poprvé v historii uvařili za rok 2005 v pivovaru více než dvě stě tisíc hektolitrů piva. Pivovar tak už musel platit stejnou spotřební daň, jako velké pivovary. Až do hranice dvou set tisíc totiž platily výrobci piva menší daně. „Stal se z nás velký pivovar, už nemáme žádnou úlevu,“ potvrdil ředitel František Horák. Pivo kvůli tomu ve Svijanech zdražovat nehodlali. „Teď o tom vůbec nepřemýšlíme, ale kvůli zdražení energií se tomu asi během roku 2006 nevyhneme,“ dodal Horák. Pivovar zažil mimořádně úspěšný rok. Zvýšil svoji produkci o 15 % na 204,9 tisíc hektolitrů. „Tolik jsme ani nepočítali,“ připustil Horák. V roce 2004 uvařili ve Svijanech 178 tisíc hektolitrů piva. Pivovar se zaměřoval hlavně na dodavatele ve svém okolí, jak řekl ředitel „okolo komína“. V roce 2005 pronikl ale dál. „Získali jsme dost prodejců ve středních Čechách, pronikli jsme do dalších obchodních řetězců,“ vypočítává Horák. Pivovar prošel v roce 2005 transformací – původní společnost s ručením omezeným se změnila ve společnost akciovou. Podle předsedy představenstva Tomáše Kučery bylo cílem změny zvýšit důvěryhodnost firmy a umožnit jí snadnější získávání investičních prostředků na další rozvoj. Pivovar dával práci osmdesáti lidem.
Tržby pivovaru vzrostly v roce 2005 o víc než pětinu na 333 milionů korun. „Hospodaření skončilo stejně jako v minulých letech ziskem,“ uvedl Tomáš Kučera, předseda představenstva pivovaru. Společnost však výši zisku nezveřejnila. Růst tržeb odpovídal zvyšování výstavu pivovaru; v roce 2005 uvařil 205 tisíc hektolitrů piva, což bylo zhruba o 15 % víc než před rokem.
„Chceme růst udržet i nadále, i když asi už nebude tak silný, jako loni,“ upřesnil v lednu 2006 Horák. Ve Svijanech plánovali na rok 2006 asi 215 tisíc hektolitrů piva. Roku 2006 chtěli podstatně omezit investice. „Letos dáme do podniku asi patnáct milionů korun, musíme začít šetřit,“ dodal Horák. Díky investicím mohl pivovar ročně vyrobit 230 tisíc hektolitrů piva. Firma začala na konci roku 2005 nově kromě tradičního sortimentu prodávat nealkoholické pivo. „Prodává se hlavně v restauracích,“ doplnil Horák.
„Zdražení piva bude záviset na vývoji nákladů za první kvartál a na vývoji cen konkurence,“ řekl v únoru 2006 jednatel pivovaru Tomáš Kučera. Na zvýšení cen energií však chtěli reagovat hlavně úsporami energetické náročnosti. „Zdražením si pivovar vždy způsobí nevýhodu proti konkurenci, která může zdražit méně nebo vůbec. Zvýšení cen tak může vést k poklesu odbytu a následně i ke zhoršení finanční situace,“ uvedl Kučera.
„S vyšší spotřebou počítáme během MS ve fotbale, od začátku května vaříme i o sobotách, takže bychom měli vyrobit kolem 20 000 hl,“ řekl v červnu 2006 Horák. Svijanští přitom pivo nevyváželi, celou produkci prodávali v Česku, většinu v Libereckém kraji. Pro fotbalové fandy svijanský pivovar speciální pětilitrový soudek. Zdobil ho kopací míč a vlajky všech zúčastněných zemí mistrovství.
Bez tradičních pivních soutěží se v roce 2006 museli obejít návštěvníci Slavností Svijanského piva. Pivovar po šestnácti ročnících podobné soutěže na rychlosti vypití piva zrušil. Důvod? Obavy z možných pokut za porušení zákona i klesající zájem o takové akce. „Už loni byl problém sehnat dostatek soutěžících,“ vysvětlil ředitel František Horák. Jedním z důvodů, proč od podobných soutěží ustupovaly i další pivovary, byl ale přísnější postup úřadů. Jihočeský živnostenský úřad totiž udělil Pivovaru Platan za pivní soutěž pokutu za porušení zákona o reklamě, vyhověl tak stížnosti kulturního sdružení Kontext, které proti takovým akcím bojovalo. Stejné sdružení už podalo stížnost například na pivní slavnosti v Pivovaru Hols ve Vratislavicích, které proběhly koncem června 2006. Jedny z největších pivních slavností v republice se uskutečnily 15.července 2006. Už posedmnácté v areálu svijanskoújezdského koupaliště. Pivo se točilo z osmdesáti píp. Oproti roku 2005 podražilo vstupné na stokorunu, návštěvníky vozily také autobusy z turnovského nádraží. Na slavnostech se představily i známé kapely. Největšími taháky byly Mňága a Žďorp, Katapult a Aleš Brichta. Hrálo se na dvou pódiích, druhé patřiilo hlavně hudbě pro starší generaci.
Za měsíc červenec uvařil pivovar rekordní množství piva za celou svou historii. V červnu uvařil pivovar přes dvacet tři a půl tisíce hektolitrů, v červenci to bylo 25 200 hl. I výroba nealkoholického piva nezůstala pozadu, v červenci ho pivovar uvařil rekordní množství čtyři sta hektolitrů. Zájem o svijanské pivo v červenci zvýšily rekordní tropická vedra a Svijanské slavnosti, kterých se zúčastnilo na 14 tisíc lidí.
Podle ředitele pivovaru Františka Horáka nemusel být drahý slad způsobený špatnou úrodu ječmene sklizně roku 2006 jediným důvodem zdražení. „Málo je i chmelu, navíc zdraží také energie. My budeme od Nového roku platit za elektřinu o 17 % víc,“ řekl v září 2006. Evropská unie navíc požadovala, aby Češi zvýšili spotřební daň u piva, což také znamenalo zdražení. O kolik se mohla cena českého piva v dalších měsících zvýšit, si však Horák netroufal odhadnout.
Pivovarem roku 2006 byl podle Sdružení přátel piva Pivovar Svijany. Firma, které ještě v devadesátých letech hrozil zánik a uzavření výroby, získala takovou cenu poprvé. „Je to jeden z nejprogresivnějších pivovarů v republice,“ vysvětlil předseda sdružení Tomáš Ehrlich. Porotci, mezi kterými jsou například i poslanci, ocenili u pivovaru i to, že zachránil svého někdejšího konkurenta v Malém Rohozci u Turnova. Ten před dvěma lety koupil a nyní ho podstatně modernizoval. „Navíc jsme ocenili i to, že investuje do tradičních technologií,“ dodal Ehrlich. Ve Svijanech například stále pivo nepasterovali. Pivovar bodoval u sdružení zatím jen svými pivy, ne ale jako celý pivovar. Ve Svijanech už v roce 2005 překročili daňovou hranici malého pivovaru, když poprvé v historii uvařili přes dvě stě tisíc hektolitrů piva. I roce 2006 se vypilo více svijanského moku než před rokem. „Počítáme s tím, že se dostaneme asi na 226 tisíc hektolitrů. Bylo celkem dobré léto a nadprůměrný podzim,“ uvedl v listopadu 2006 Horák.
Pivovar v roce 2006 prodával své pivo pouze na českém trhu, převážnou většinu v Libereckém kraji. Přibližně 20 % výroby šlo do dalších částí České republiky. „Vyvážíme do Prahy a západních Čech. Brzy se na naše pivo však mohou těšit i Jihočeši, kteří o něj projevili zájem,“ uvedl ředitel František Horák.
Zhruba o pětinu na 400 milionů korun v roce 2006 vzrostly tržby pivovaru. Rok předtím uskutečnily pivovar a jeho dceřiná distribuční společnost zakázky za zhruba 330 milionů korun. Hospodaření skončilo hrubým ziskem 75 milionů korun. Růst tržeb odpovídal zvyšování produkce a také růstu cen. Pivovar v roce 2006 dodal na trh 227 000 hl piva, což bylo zhruba o 11 % více než v roce předcházejícím.
Celkem o dvě várky piva přišli v pivovaru vinou vichřice dne 18.ledna 2007. Pivovar byl totiž zhruba devatenáct hodin bez dodávky elektrického proudu. Podle sládka Petra Menšíka tím vznikla škoda v řádech desetitisíců korun. Ta však mohla být mnohem větší. Pivovar totiž dokázal denně vyrobit až šest várek piva. Ve Svijanech měli štěstí, že v době výpadku byly v procesu výroby jen dvě várky. „Museli jsme zlikvidovat zhruba 400 hektolitrů piva. Výpadek proudu však netrval déle a již 20.1.2007 byl provoz pivovaru plně obnoven,“ poznamenal Petr Menšík. Další škody již vichřice v pivovaru nenapáchala. Obchodní oddělení, které bylo na dodávkách elektrického proudu závislé, bylo po dobu výpadku napájeno z náhradních zdrojů. „Nejdůležitější části pivovaru jsme udrželi v chodu pomocí agregátů,“ dodal Petr Menšík.
„Za leden jsme na trh dodali 16 400 hl piva, což bylo o pětinu víc než před rokem, také únor bude výrazně lepší,“ řekl František Horák, ředitel největšího pivovaru v Libereckém kraji. Svijanští přitom pivo prodávali jen na domácím trhu. „Nemáme důvod vyvážet, zájem o naše pivo je větší, než jsme schopni uspokojit, i proto jsme zahájili práce na dalším rozšíření spilky a ležáckých sklepů,“ dodal Horák. Rozšíření přišlo podle něj pivovar na 22 milionů korun.
Každým rokem zvyšoval pivovar výrobu. Svijany znali lidé zpočátku jen v okruhu pár desítek kilometrů, dnes značku lidé pijí po celé republice. Pivovar v roce 2006 uvařil 230 tisíc hektolitrů piva, to bylo šestkrát víc, než když před osmi lety začínali.
Když začínali, měli pětačtyřicet hospod v okruhu pár desítek kilometrů kolem pivovaru, v únoru 2007 jich měli přes dvanáct set a znali je „fajnšmekři“ v celé ČR. V poslední době se k vyznavačům svijanského piva připojili i Jihočeši a lidé z Brna a okolí.
„Neděláme žádnou masivní drahou reklamu, lidé nás prostě chtějí,“ řekl ředitel pivovaru František Horák.
* Tak jak tedy lákáte zákazníky?
Horák: Přijedou třeba do Jizerek nebo do Českého ráje na dovolenou, ochutnají naše pivo a chtějí je pít i u sebe doma. Pak nám volají hospodští a ptají se, jestli jim můžeme dodávat. Říkáme – beze všeho, ale musíme sehnat ještě další, abychom k vám nejezdili dálku kvůli pár sudům. A tak oslovíme další hospody v okolí, jestli se přidají. Většinou se to vyplatí.
* Tak to bylo i případě jižních Čech a Brna?
Horák: Ano. Teď tam máme už třicet hospod, v Brně a okolí patnáct a nabalují se další.
* Kolik vlastně nyní vaříte piva? Když jste začínali v roce 1998, bylo to kolem 35 tisíc hektolitrů ročně.
Horák: Vloni jsme vyrobili 230 tisíc hektolitrů. Jsme už větší než Bernard, Náchod, Klášter nebo Benešov. Letos chceme za dvacet dva miliony korun přistavět novou spilku a sklepy a rozšířit kapacitu a už letos dosáhnout dvě stě čtyřiceti tisíc hektolitrů.
* Hranice malých je dvě stě tisíc. Co se tím změnilo?
sládek Menšík: Zaplatíme víc státu a o dost. Malé pivovary mají daňovou úlevu, střední a velké pivovary už ne. Na jednom pivu jedenáctce to dělá patnáct halířů, čím víc vyrábíte, tím víc platíte. Rozdíl mezi rokem, kdy jsme začínali a tím, co platíme dnes, dělá kolem sedmadvaceti milionů korun
* Nezdražíte?
Horák: Zatím se nechystáme. Až jak to všechno ekonomicky vyjde. Pravdou ale je, že náklady každoročně stoupají a nejde jen o energie, letos se k nim přidalo například i mýtné. Kamiony, které od nás odjíždějí, musejí přes dálnici. Ani do našeho centrálního skladu v Liberci se dálnici nevyhnou. To dopravcům zvyšuje náklady a ty zase promítnou oni nám. Menšík: Nebo začnou jezdit malými auty. Už tu jeden případ máme. Dodavatel křemeliny, materiálu na filtraci piva, se rozhodl, že přesedlá z velkých náklaďáků na menší avie do dvanácti tun a bude k nám jezdit častěji. Pořád se mu to vyplatí víc, než kdyby musel platit za mýto.
* Kam až se chcete s výrobou jít? Nebojíte se, že si na vás došlápnou velké pivovary?
Horák: Nekonkurujeme jim. Oni dělají ročně miliony hektolitrů, my řádově stovky tisíc. Oni dělají hlavně lahve, my sudy. Oni jsou spíš na desítku, my na jedenáctku. Doplňujeme je.
* Ale hospody už máte v Praze, Plzni, Ústí nad Labem v Hradci Králové a teď i na jihu Čech a Moravy. To třeba někomu začne vadit.
Horák: Pořád dáváme pětaosmdesát procent piva do vzdálenosti šedesát kilometrů. Navíc děláme speciální vícestupňová piva světlou a tmavou třináctku, patnáctku a kvasnicovou třináctku. O tu je mimochodem stále větší zájem. Předloni jsme jí vyrobili dvacet tisíc hektolitrů, vloni o pět víc. Menšík: Nesetkal jsem se nikdy s negativní reakcí kolegů. Spíš oceňují, co pivovar dokázal. Vztek mají tak maximálně obchoďáci, když jim sebereme nějakou hospodu.
* A co pivovary vaší kategorie? Ty střední?
Horák: Nejsou. Pivovary, které měly výstav kolem půl milionu hektolitrů, zmizely. Buď spadly do malých pivovarů, nebo je spolkly pivovary velké. Dostali jsme se do jakési země nikoho.
* Kam tedy míříte. Máte nějakou vizi?
Horák: Chtěli bychom se dostat na tři sta tisíc hektolitrů. To je naše vize.
* Máte na to vůbec prostory? Pivovar ve Svijanech je přece dost malý?
Menšík: Prostor je málo, ale stále ještě nějaké máme. Nová spilka a sklepy se sem ještě vejdou. Problém je v tom, že děláme pivo klasickou metodou kvašení a potřebujeme víc místa právě na spilku a sklepy. Pivovary, které vyrábějí pivo urychlenou metodou, mají technologicky kratší dobu, nepotřebují tak velké spilky, ani sklepy, kde musí pivo ležet a zrát. Zatímco my potřebujeme na jednu várku jeden až dva měsíce, jim stačí deset až dvanáct dní.
* Není to ekonomicky výhodnější?
Horák: Možná, ale není to naše filozofie. Paradoxně ale nejsme o moc dražší než velké pivovary. Patříme spíš do střední cenové kategorie.
* Předloni jste koupili pivovar v Malém Rohozci. Nechystáte se koupit nějaký další?
Horák: Malorohozecký pivovar nám zatím stačí. Byl na zavření a v současnosti zvedl výrobu o více než třetinu, ustálil kvalitu a patří mezi malé místní pivovary s levnějším pivem a klasickou nabídkou piv od desítky až po třináctku. Žádný další pivovar se koupit nechystáme.
* Jaký je tedy rozdíl například mezi europivem a vaším pivem?
Horák: Zásadní. V technologii, chuti i v obsahu. My vyrábíme tradiční kvašené české pivo. Má duši. Je živé a obsahuje řadu vitamínů a tělu prospěšných látek. Když se pije rozumně, je zdravé. Pivo, které se vyrábí ve velkých pivovarech, probíhá pasterací. Prudkým ohřevem a zchlazením se ale zničí řada vitamínů. Navíc pivo dostane jinou chuť. Nedrží pěnu a říz mu místo zrání ve sklepích dodává uměle vháněný kysličník uhličitý. Menšík: Já tvrdím, že rozdíl je podobný, jako když si dojdete do IKEA a koupíte si moderní nábytek z překližky nebo si koupíte klasický nábytek dřevěný od truhláře. To naše pivo je víc o řemesle. I když samozřejmě musíme využívat i počítače a moderní zařízení, abychom udrželi stálou kvalitu piva a v rámci možností snížili náklady.
* Chystáte nějaké novinky pro letošní rok?
Horák: S něčím určitě přijdeme, ale pořád v mezích klasické technologie. Naše pivo se s žádnými velkými experimenty neslučuje. Spíš se snažíme modernizovat provoz. Od roku 1998 jsme do ní dali kolem 250 milionů korun, z toho sto milionů šlo na rozšiřování kapacity. Povedlo se nám dvakrát získat i peníze z Evropské unie, právě na novou stáčírnu.
* Nasbírali jste hodně cen. Myslíte, že jako pivovar střední velikosti budete stejně úspěšní?
Horák: Vím, že si naše pivo zákazníci najdou, ať patříme do jakékoli velikostní kategorie. Ceny sbíráme každý rok a těší nás to na různých degustačních akcích. Vloni jich bylo asi deset. Co nás nejvíc těší, je ocenění přímo od spotřebitelů, například od Sdružení přátel piva, nebo z tradičních pivních slavností ve Vrchlabí. Tam jsme se vloni i předloni stali Vítězem pivního referenda v rámci ochutnávky piv z celé republiky. Naší největší akcí jsou ale tradiční Svijanské pivní slavnosti, které se letos v červenci konají ve Svijanském Újezdě už po po osmnácté a chodí na ně čtrnáct tisíc lidí.“
Pivovar Svijany a pivovar Rohozec z holdingu LIF, zahrnujícího celkem 15 společností, byly prvními společnostmi, v nichž začali pracovat s novým informačním systémem Helios Green.
„Původní kapacita pivovaru byla pouze 90 hektolitrů piva. Počítáme proto s tím, že do léta přistavíme další části pivovaru,“ řekl v březnu 2007 sládek Petr Menšík. Za rekordním výstavem stál především úspěch pivovaru na Plzeňsku a v jižních Čechách. Jen v těchto regionech měl pivovar již dohromady zhruba 70 hospod. „V loňském roce jsme navíc dokázali expandovat i do poměrně vzdálených regionů. Například v Brně máme již 15 odběratelů našeho piva,“ poznamenal Petr Menšík. Své příznivce si našla také novinka pivovaru roku 2006. Nealkoholické pivo bylo podle sládka pivovaru Petra Menšíka u zákazníků oblíbené a jeho prodej rostl. Na jaře 2007 tak pivovar nabízel celkem osm druhů piva. Další však v dohledné době neměly nepřibýt. „V mezích klasického českého piva je nabídka téměř vyčerpaná. Chceme se soustředit především na zachování tradice. Inovace proto šlo očekávat v jiných oblastech. Například v obalech nebo servisu pro zákazníky,“ uvedl Petr Menšík. Přestože prodej piva každým rokem stoupal, ani v roce 2007 nehodlal pivovar investovat větší částky do reklamy. „Pompézní reklamy neděláme. Raději oslovujeme naše zákazníky přímo. Na akcích jako jsou pivní slavnosti se s nimi dostaneme do kontaktu a můžeme lépe reagovat na jejich přání,“ dodal Petr Menšík.
Pivovar dodal díky teplému počasí za prvních pět měsíců roku 2007 na trh přes 100 000 hl piva, což bylo o pětinu víc než v roce 2006.
Rekordní množství piva se vytočilo na Slavnostech svijanského piva v létě 2007 ve Svijanském Újezdu. Návštěvníci tu během tropického dne a teplé noci vypili celkem šedesát devět tisíc půllitrových piv a dvanáct sudů nealkoholického piva. „Je to rekordní množství,“ řekl ředitel pivovaru František Horák. Na slavnostech se vytočilo ze sto dvaceti píp šest set devadesát padesátilitrových sudů piva. „A navíc ještě dvanáct sudů nealkoholického piva pro řidiče,“ uvedl Horák. Největší zájem měli návštěvníci akce o jedenáctistupňové pivo a pak o desetistupňové. „Dvanáctek a třináctek se vypilo méně,“ upřesnil ředitel. Rekordnímu odbytu možná pomohlo i to, že lidé na pivo nemuseli čekat. Stánků bylo hodně a fronty se stály nejčastěji před toaletami. Akci si vedle milovníků piva užívaly i děti. Atrakce, stánky se sladkostmi a hračkami, kolotoče a houpačky. To vše byla lákadla, kterým ti nejmenší nedokázali odolávat. Mezi hity patřila bobová dráha nebo jakási modernější, divočejší a rychlejší verze centrifugy. Na akci vyrazily tisíce lidí z širokého okolí. Organizátoři napočítali čtrnáct tisíc platících diváků, takže slavnosti navštívilo celkem patnáct tisíc turistů. Podle Horáka hosté ocenili také rozšíření areálu. Na slavnostech tak nebyla hlava na hlavě a každý mohl najít místo k sezení. „Letos jsme přidali asi tři tisíce míst k sezení. Posunuli jsme o kus dál lunapark a zvětšili jsme prostor pro slavnosti,“ upřesnil starosta Svijanského Újezdu Blahoslav Kratochvíl. „Také máme nový zrekonstruovaný bazén v areálu,“ upozornil starosta. Letos se konal již osmnáctý ročník Slavností svijanského piva. Postupem času se staly jednou z největších letních akcí regionu.
Za prvních pět měsíců roku 2007 dodal pivovar zákazníkům přes 100 000 hl piva, což bylo o pětinu více než v roce 2006. „Předpokládáme, že do konce roku vyrobíme 250 000 až 260 000 hl,“ řekl ředitel pivovaru František Horák. Pivovar se tak podle něj výškou své produkce dostal v rámci republiky na desáté místo. Vedení pivovaru, které přichystalo nízkoalkoholickou pivní „šestapůlku“ Fitness. Pivovar chtěl novou značkou oslovit sportovce, fyzicky pracující a všechny, pro které bylo nealkoholické pivo příliš jemné a desítka příliš hustá. „Zdálo se nám, že na trhu chybí slabší pivo pro ty, kteří nepijí z jakéhokoliv důvodu,“ řekl ředitel pivovaru František Horák. „Napít se v parnu nějaké sladké limonády, to není žádný požitek a pro zdraví toho také moc neuděláte,“ doplnil ředitele sládek Petr Menšík. Fitness s obsahem alkoholu 3,2 % měl i méně cukru než běžné výčepní pivo či ležák. K dostání bylo v lahvích všude tam, kde se svijanské pivo prodávalo.
„V srpnu jsme uvařili rekordní množství piva – přes 28 tisíc hl,“ řekl Horák. Svijany přitom nevyvážely, ale dařilo se jim nacházet nová odbytiště v Česku. V roce 2007 začaly dodávat pivo do jižních Čech a také na Moravu. Odbyt ale rostl i v Libereckém kraj.
Pivovar zatím o zdražení piva na podzim 2007 ani nejednal. „Do budoucna to ale nelze vyloučit,“ řekl v říjnu 2007 ředitel pivovaru František Horák.
Rekordní množství piva vyrobil pivovar v roce 2007. Dodal na trh téměř 266 tisíc hektolitrů zlatavého moku. V roce 2006 to bylo jen 227 tisíc. „Jedná se o nárůst okolo šestnácti procent. Nesmím zapomenout, že jsme kromě klasického piva vyrobili další skoro čtyři tisíce hektolitrů nealkoholického,“ konstatoval ředitel pivovaru František Horák. „Zatím je o naše pivo velký zájem a odběratelé neustále přibývají. Nesmíme však usnout na vavřínech a udržet si kvalitu,“ doplnil Horák s tím, že jako každý rok bude záležet na počasí, na němž je úměrně závislá žízeň zákazníků. Nejstarší pivovar v Libereckém kraji se soustředí pouze na domácí trh. Do ciziny své zboží vůbec nevyváží. „My naše pivo nepasterujeme, tudíž nemáme tak dlouhé trvanlivosti. Při exportu musí mít pivo trvanlivost minimálně půl roku. To by pro nás nebyl problém, my si však zakládáme na tom, že máme takzvaně „živé“ pivo bez pasteru. Je to naše filosofie,“ vysvětlil obchodní taktiku pivovaru František Horák.
Firma K Brewery Group od roku 2007 majetkově vstupovala do malých a středních nezávislých pivovarů v tuzemsku. Nová investiční skupina měla již majetkový podíl i v pivovaru Svijany.
Česká pivní pečeť z Tábora putovala v lednu 2008 také do Svijan. Zdejší Svijanský vozka ji získal v kategorii nealkoholických piv, které byly poslední dobou na vzestupu. „Výroba nealkoholického piva vzrůstá. Loni jsme vystavili tři a půl tisíce hektolitrů Svijanského vozky,“ uvedl ředitel František Horák. Nealkoholické pivo vařil Svijany rok a půl a stáčel ho pouze do lahví. „O točeném zatím neuvažujeme,“ dodal Horák.
K tomu, aby pivovar poprvé v historii překonal hranici tří set tisíc hektolitrů, měl v prvních dvou měsících roku 2008 dobře nakročeno. „V lednu letošního roku jsme oproti lednu loňského roku vyrobili 117 % piva, v únoru dokonce 125 %,“ řekl ředitel. Současná maximální kapacita pivovaru se však pohybovala okolo tří set tisíc vyrobených hektolitrů ročně. Aby bylo možné třísettisícovou hranici překročit, bylo potřeba přikročit k investicím. „Počítáme s investicemi za zhruba padesát milionů korun – prakticky všechny v prvním pololetí letošního roku,“ řekl ředitel. V květnu 2008 se měly rozšiřovat takzvané studené prostory, tedy ležácký sklep, kde přibylo šest nových tanků. Každý pojal 630 hl piva. Další investicí byla paletizace a depaletizace. „Jde vlastně o robotizaci výroby. Láhve už se nebudou na palety nandávat ručně, totéž platí i o sudech,“ vysvětlil Horák. I přes všechny investice a smělé plány do nejbližší budoucnosti se pivovar hodlal i nadále soustředit pouze na tuzemský trh. „Kromě severní Moravy jsme všude v ČR. Například v Brně a okolí zásobujeme zhruba padesát restaurací, v Plzni asi dvanáct. A stále se hlásí noví odběratelé,“ řekl Horák. Nealkoholického piva Vozka vyrobil pivovar v roce 2006 téměř 2,3 tisíce hektolitrů, v roce 2007 už zhruba 3,5 tisíce hektolitrů. „Lahvové nealkoholické pivo Vozka dodáváme například i do areálu závodu Škoda Auto,“ připomněl Horák. „V Mladé Boleslavi na Ptácké ulici vznikne během dubna nový krámek čistě s pivem Svijany, ale i dalším svijanským zbožím a propagačními materiály. Jde například o trička, cyklistické dresy, pětilitrové soudky a různé suvenýry,“ lákal Horák. Šlo teprve o třetí svijanskou prodejnu v regionu. Jedna byla přímo u pivovaru, druhá v Mnichově Hradišti. „Například krámek v Mnichově Hradišti má naprosto nevídané úspěchy,“ předpovídal Horák úspěch i boleslavské prodejně
Řadu let pracoval jako obchodní manažer ve strojírenském podniku. Teď ho osud zavál do nejznámějšího pivovaru v kraji – do Svijan. Na začátku dubna 2008 vystřídal Roman Havlík ve funkci ředitele dosavadního nestora českého pivovarnictví Františka Horáka. „Nikdy by mě nenapadlo, že se stanu ředitelem pivovaru, ale jsem rád,“ říká čtyřicetiletý Havlík.
* Jste spíš technik a obchodník než pivovarník. Jaký je váš vztah k pivu?
Sám sebe bych pasoval do role vášnivého spotřebitele. Deset let piju svijanské pivo. Když jsem někde mimo náš region, ochutnám i konkurenční piva, ale jsem nakažený patriotismem, takže na to naše nedám dopustit. Jsem konzervativní a nemám rád různé moderní příchutě.
* Pijete také třetinky jako váš předchůdce František Horák?
Ano. To mě naučil právě on. Vždycky jsem pil půllitry, ale od doby, co ho znám, piju třetinky. Pivo je pak stále čerstvé.
* Jak jste se vůbec do Svijan dostal?
Cesta byla trochu klikatější. Původně jsem totiž vystudoval Vysokou školu dopravní v Žilině specializaci pilot-inženýr. To bylo ještě před revolucí, pak jsem ještě šel na devět měsíců na vojnu. Mezitím se situace změnila. Zrušil se Slovair a aerolinky měly na piloty vysoké nároky, které jsme my jako mladí absolventi, navíc civilové, nesplňovali. Takže jsem musel svoje plány přehodnotit a hledat uplatnění někde jinde.
* Co jste dělal?
Stavěli jsme továrnu v Istanbulu. Tři čtvrti roku jsem strávil na cestách. Pak jsem se rozhodl odejít a přišla nabídka od většinového vlastníka Pivovaru Svijany, abych převzal vedení pivovaru po Františku Horákovi, který si mě vybral jako svého nástupce. Rozhodování nebylo jednoduché. Znamenalo to přejít z velké mezinárodní firmy do malé, kde to funguje úplně jinak, ale jsem rád, že jsem to udělal.
* V čem je to jiné?
Vládne tu jiná atmosféra, taková rodinná. Ve velké firmě má všechno svoji škatulku, regule a pravidla, všechny procesy jsou striktně naprogramované. Jakmile to nějak vybočí, nastane problém. Chápu, že ve velké firmě to asi jinak nejde. Všechno je ale až moc sterilní. V malé firmě je to méně formální, ale zase pružnější a přizpůsobivější. Lidé tady k práci přistupují nejen jako k zaměstnání, pro ně je to srdeční záležitost. A to se mi na tom líbí daleko nejvíc. Možná je to dané i tím výrobkem, který je ryze český a lidé k němu obecně mají kladný vztah.
* Ještě před svým nástupem do funkce jste udělal dvouměsíční kolečko po všech pracovištích v pivovaru. Proč?
Chtěl jsem vědět zblízka, jak se vaří pivo. Dalším důvodem bylo, že jsem chtěl poznat lidi a zapadnout mezi ně. Začal jsem na varně a snažil se projít celým výrobním procesem. Potom, když jsme pivo nasudovali do sklepa, kde leží asi měsíc, využil jsem času a vyrazil s obchodními zástupci na objížďku našich hospod a restaurací a získával poznatky z trhu.
* Překvapilo vás při tom kolečku něco?
Lidé. To, že je jejich stavovskou ctí, aby bylo pivo co nejlepší. A že jsou hrdí na to, že se na jeho zrodu podílejí. Možná je to i tím, že většina z nich je místních a pivovar je tu už spoustu let, takže jsou s ním spjatí už po generace.
* Každý manažer chce do firmy přinést něco svého. Co tedy vy chcete přidat k tomu, co už tady je?
Dosavadní ředitel nasadil laťku hodně vysoko a v tom budu pokračovat. Jako manažer chci skloubit zájmy vlastníků, kteří chtějí vydělávat, se zájmy zaměstnanců, aby chodili domů se slušnou výplatou, a s potřebami a přáními zákazníků, aby byli spokojeni a dál naše pivo kupovali.
* To nebudete lehké. Jak to chcete udělat?
Nebudeme ustupovat od našeho tradičního receptu. Vaříme pivo klasické, v otevřených spilkách, bez chemických úprav a bez pasterizace. Na druhou stranu tradiční metoda je pracnější a pomalejší, takže se nevyrobí tolik jako při nových eurometodách. Navíc má živé pivo kratší trvanlivost, takže to jsou určitá omezení, která nás trochu svazují, například ve vývozu. Proto také nepatříme mezi nejlevnější piva. Dál ale chceme získávat nová teritoria, nové hospody a zákazníky.
* Daří se to, kolik máte v současnosti hospod?
Patnáct set. Většina je jich do vzdálenosti zhruba šedesáti kilometrů, ale máme hospody i v jižních a západních Čechách a například i v Plzni. V poslední době se nám daří expandovat do Brna a okolí, kde máme už více než čtyřicet hospod a vypadá to, že přibudou další. V měsíci březnu jsme tak dodali 800 hektolitrů. * Jak získáváte nové hospody?
Snažíme se hostinské a majitele restaurací přesvědčit o tom, že jim nabízíme klasické české pivo, za kterým se budou hosté vracet, učíme je, jak s ním zacházet a jak ho ošetřit, aby bylo co nejlepší.
* Máte ambice jít někam do ciziny? Například do Německa nebo do Polska?
Je to významná možnost dalšího rozšíření, ale jen za předpokladu, že zachováme ty vlastnosti piva, jaké nabízíme.
* Chystáte letos nějaká vylepšení?
Za zhruba padesát milionů korun. Rozšiřujeme ležácký sklep, do stáčírny chceme koupit dva nové automaty na lahve i kegy (nerezové sudy, pozn. red.). Chceme rozšířit sklady a vybudovat novou prodejnu. Z té staré chceme udělat síň tradic, protože si myslíme, že si to pivovar zaslouží. Navíc slaví letos 444 let od založení a deset let od doby, kdy jsme se stali soukromým pivovarem. Oslavy chystáme na podzim, ale předtím se v červenci budou konat tradiční Svijanské slavnosti.
* Deset let je dlouhá doba. Změnili se nějak vlastníci?
Majoritním vlastníkem je od počátku společnost LIF a druhým je nyní společnost K Brewery Group, která koupila podíly od menšinovým vlastníků. Podporuje regionální menší a střední pivovary. Patří jí například i Platan nebo Černá Hora.
* Patří k vám i pivovar Rohozec. Není to tak trochu konkurence?
Možná to tak vypadá, ale my spolupracujeme a vzájemně se doplňujeme.
* Velikostí už spadáte mezi střední kategorii pivovarů a letos chcete zaútočit na hranici 300 tisíc hektolitrů. Mění se tím nějak vaše situace?
Ta už se změnila, když jsme překročili hranici 200 tisíc hektolitrů ročně. Platíme stejnou spotřební daň jako Plzeň, to je 240 korun z hektolitru desítky. I to je jeden z důvodů, proč nepatříme mezi nejlevnější piva. Tím hlavním ale je, jak už jsme řekl, klasický a nákladnější způsob výroby. Nadále chceme být pružní a rychle reagovat na přání zákazníků.
* Co je největším nepřítelem vašeho pivovaru?
Největším nepřítelem pivovaru, ale nejenom našeho, ale všech pivovarů, které vaří „české pivo“, je podle mě globalizace a obrovský ekonomický tlak na náklady, který může vést až k tomu, že pivo bude všude stejné nebo velice podobné.
* A co konkurence?
Ta zdravá je motivující, nutí vás neustrnout na místě, ale neustále se zlepšovat. S tou nekalou nic neuděláme.
* Co byste vzkázal vašim příznivcům?
Že ředitel se sice změnil, ale pivo zůstává stejné. To je myslím ta hlavní zpráva.

Herečka Jiřina Bohdalová (77) prodala na jaře 2008 svůj podíl v pivovaru Svijany. Za své akcie, které odpovídaly zhruba 4 % pivovaru, dostala odhadem 5 milionů korun. Koupi minoritního podílu od slavné herečky potvrdili i lidé z okolí podnikatele Miroslava Kučery, který od Bohdalové akcie koupil. „Vedle Bohdalové vykoupil Kučera i další minoritní akcionáře a měl ve Svijanech majoritu,“ potvrdil jeden z Kučerových spolupracovníků. Bohdalová tak potvrdila instinkt dobré obchodnice. Když před lety podíl kupovala, zaplatila za něj zhruba 400 tisíc korun. „To pivo mi chutnalo a říkala jsem si, že určitě bude chutnat i jiným lidem. Proto jsem si část pivovaru koupila,“ vysvětlila svou investici Bohdalová.
Pivovar měl od dubna 2008 nového ředitele. Františka Horáka, který stál v čele pivovaru od roku 1989, vystřídal v čele firmy čtyřicetiletý dopravní inženýr Roman Havlík. Havlík dosud pracoval na manažerských postech v liberecké firmě GEA-LVZ. Od roku 2005 je členem dozorčí rady Pivovaru Rohozec, který byl dceřinou firmou svijanského pivovaru. Horák zůstal členem představenstva společnosti a dál působil jako obchodní sládek pivovaru. Také měl pracovat v nově vznikající skupině menších pivovarů kolem akciových společností K Brewery Group a LIF.
Na českobudějovickém Výstavišti proběhly v červnu 2008 Slavnosti piva, jejichž součástí byl i 12. ročník degustační soutěže „Pivo České republiky 2008“. Pivovar Svijany zaznamenal dvě vítězství, a to ve speciálních tmavých pivech se třináctistupňovou Kněžnou a v nealkoholických pivech se Svijanským Vozkou.
„Oproti loňskému červenci jsme v tom letošním zaznamenali 21-ti procentní nárůst. Loni jsme za měsíc udělali 27 tisíc hektolitrů, letos jich bylo dvaatřicet tisíc. Rekordní měsíce však zažíváme již od dubna,“ uvedl v srpnu 2008 ředitel pivovaru Roman Havlík. Historický měsíční rekord překonal svijanský pivovar poprvé v dubnu. „Tehdy jsme uvařili skoro 29 tisíc hektolitrů, čímž jsme překonali zatím vedoucí loňský srpen. Rekord jsme však překonali hned v červnu, což bylo 30 tisíc hektolitrů,“ dodal Havlík. Ani tento rekord však neplatil dlouho, v červenci ho pivovar znovu překonal. „Důvod je jednoduchý, máme výborné pivo. Ale také nám nahrává počasí. Vždycky je lepší, když je teplejší léto, ale nesmí být zase moc horko, lidé pak pivo moc nekonzumují. Letos je počasí zatím ideální,“ vyjmenoval důvody úspěchů ředitel Roman Havlík. „A vypadá to, že letos překročíme magickou hranici 300 tisíc hektolitrů,“ dodal Havlík.
Pivovar potvrdil pozici úspěšného výrobce speciálních piv v Česku. Z patnáctého ročníku soutěže Podzimní cena českých sládků, která se konala v září 2008 v Kostelci nad Černými Lesy si pivovar odvezl hned tři první místa, konkrétně v kategoriích: Světlé speciály (Svijanský Kníže), Tmavé ležáky a speciály (Svijanská Kněžna) a Nealkoholická piva (Svijanský Vozka). Kromě toho pivovar vybojoval čtvrté místo za Svijanského Barona a jedno třetí místo za Kvasničáka. Do soutěže bylo přihlášeno 79 značek z 18 pivovarů.
Největší pivovar v Libereckém kraji slavil v říjnu 2008 hned dvoje narozeniny. Jednak 444 let od uvaření první várky piva ve Svijanech a jednak 10 novodobých mimořádně úspěšných let. „Již třikrát jsme v tomto roce přesáhli třicetitisícový výstav a za celý rok bychom měli vyrobit více než tři sta tisíc hektolitrů piva,“ uvedl současný ředitel Roman Havlík. Ten se u příležitosti výročí pustil do počítání a vyšlo mu, že za 10 let ve Svijanech bylo vystaveno 1 732 000 hektolitrů piva. „V takové báječné sestavě v jaké tu dnes jsme bychom to pili asi pět set let,“ uvedl Havlík na slavnosti v zaplněném obřím stanu.
Společnost Přátel piva v listopadu 2008 již po osmnácté vyhlásila nejlepší piva a pivovary roku. V kategorii Jedenáctka roku skončil na třetím místě Svijanský Máz, ležák ze severočeského pivovaru Svijany. Zlato v kategorii Pivovar roku patřilo právě Svijanům.
V roce 2008 v pivovaru uvařili úctyhodné množství zlatavého moku. Potvrdil to ředitel Roman Havlík. „Byl to opravdu rekordní výstav, nakonec šlo o 317 600 hl piva,“ uvedl Havlík. Ve srovnání s rokem předchozím šlo o nárůst o téměř 20 %. Kromě toho v roce 2008 získal pivovar řadu ocenění. Jedním z nich byla i cena od Sdružení přátel piva – Pivovar roku 2008. Zhruba 75 % produkce tvořil jeden druh piva – Svijanská 11°, patnáct procent pak připadlo na 10° a zbytek připadl na speciály. „Jsme jednoznačně největším výrobcem speciálů v republice,“ řekl Havlík. Nejvíce v roce 2008 rostla produkce kvasničáku. V roce 2008 mohli milovníci svijanského piva zaznamenat i nové balení jejich lahodného moku. Jak poznamenal ředitel pivovaru, lidé si tak například mohli koupit jednolitrový džbánek, do kterého se „balí“ právě již zmíněný kvasničák. A zájem byl velký. Pivovaru se dařilo rozšiřovat svoji produkci i do vzdálenějších míst naší země. Svijanské pivo bylo tedy možné zakoupit třeba i na severní nebo jižní Moravě, stejně tak v Plzeňském kraji. A právě Plzeň považoval ředitel pivovaru Roman Havlík za velký úspěch. Konkurovat plzeňskému pivu nebylo totiž jednoduché.
Hospodářská krize číhala v roce 2009 na každém rohu. Lidé nekupovali zboží tak, jak tomu bývalo. Jak to ale vypadalo, pivu to příliš nevadí. Ba naopak. „Ve všech poučkách, co jsem četl, se psalo, že v dobách krize se pilo ještě víc, než jindy. Lidé se potřebují z krize vypovídat. Obzvláště Čechům jde povídání dobře právě u piva,“ řekl ředitel pivovaru Roman Havlík. V řeči čísel to znamenalo, že během ledna 2009 měl pivovar o více než osm procent vyšší výstav, než tomu bylo v lednu roku 2008. Podle Havlíka bylo možné, že pokud se krize bude dál prohlubovat, dojde k poklesu životní úrovně a lidé omezí návštěvy restaurací a hospod. Tím zároveň i poklesne zájem o pivo. Rok 2009 byl ve Svijanech ve znamení navyšování výrobních kapacit. „Hlavní kvašení – kapacita otevřených kádí, bude navýšena o 1 200 hl a objem v ležáckých sklepích o 7 500 hl„ popsal práce v pivovaru jeho ředitel.
Pivovar dodal za první tři měsíce roku 2009 na trh zhruba o 11 % piva více. Pivovar také oznámil, že od května zdraží. „Důvodem je rostoucí cena elektřiny a uhlí, kterým topíme,“ vysvětlil Jungmann. „Bude to v řádech desetihaléřů,“ poznamenal.
Pivovar prodal v roce 2009 asi 99 % své produkce na tuzemském trhu, přesto se mu podařilo zvýšit výrobu o více než pětinu na 385 000 hl. Informoval o tom ředitel pivovaru Roman Havlík. Dvě třetiny produkce pivovar dodal odběratelům v okruhu do 70 kilometrů. Dařilo se mu ale posazovat i ve vzdálenějších částech republiky, své distribuční sklady měl i na Moravě.
„Vařením piva klasickou metodou se odlišujeme od velkých pivovarů. Vyžaduje to však spoustu místa na nádoby a sklepy, kde pivo jeden až dva měsíce zraje,“ řekl sládek Petr Menšík. „Nárůst šedesáti tisíc hektolitrů představuje tak jeden malý pivovar,“ podotkl sládek. I v roce 2010 pivovar pokračoval tak jako v předchozích letech v rozšiřování spilek a sklepů. Rekonstrukce čekala linku na stáčení piva do sudů, jejíž výkon měl být dvojnásobný, a čistírnu odpadních vod, která by nárůstu přestala postačovat. „Musíme i tak trochu šetřit místem, takže provozy, které s vařením piva přímo nesouvisí, jsme museli přesunout mimo areál,“ uvedl Menšík. Rozšiřující se sklepy a spilky tak „za plot“ vystrnadily sklad lahví či pivovarskou prodejnu.
Stoprocentní kontrolu na Pivovarem Svijany získala liberecká skupina LIF Trade. Součástí je transakce byl i dceřiný pivovar v Rohozci. O Pivovar Svijany se už tak nedělili dva akcionáři. Vlastník 55 % liberecká skupina LIF v březnu 2010 oznámila, že se dohodla na odkoupení zbylých 45 % od pivovarnické skupiny K Brewery. „Právě jsme se se zástupci K Brewery dohodli. LIF se stane výhradním majitelem pivovaru,“ uvedl k tomu spolumajitel skupiny LIF Miroslav Kučera. LIF (někdejší Liberecký investiční fond) tak získal plnou kontrolu nejen nad svijanským pivovarem, ale i nad jeho dceřiným pivovarem v Rohozci. Kromě těchto dvou ovládal LIF plně i náchodský Pivovar Primátor, který skupina koupila od náchodské radnice. Nepotvrdily se tak předchozí spekulace o tom, že LIF byl ochotný vykoupit podíl K Brewery ve Svijanech výměnou za Primátora. Cenu obě strany tajily, ale Kučera už před časem naznačil, že podíl nebude laciný. Kolik K Brewery zaplatilo, tajil i předseda představenstva Zdeněk Radil.
„Tetrahop používáme, ale není to žádné aditivum, jak tvrdí někteří. Aditiva jsou přídatné látky chemického původu, jež upravují vlastnosti potraviny, ke které se přidávají. Ale tetrahop je chmelový extrakt, výluh z chmele. Jen se získává odlišnou metodou než klasický extrakt, který používají všechny pivovary. I tetrahop používá většina pivovarů, jen některé se k tomu nechtějí přiznat. Tetrahop je součást našeho chmelení. Samozřejmě nemůže úplně nahradit chmel. My máme čtyřnásobné chmelení, používáme žatecký chmel, dokonce z vlastních chmelnic, a k němu i tento extrakt. Je s ním totiž snazší manipulace, protože nemusí projít chmelovarem na varně. Tím, že pivo nepasterujeme, a neničíme v něm tedy všechny cenné silice, je pro nás výhodné ještě za studena hotové pivo trochu přichmelit, aby mělo lepší chmelovou vůni. A k tomu se nejlépe hodí takový přípravek, který se rozpouští v pivu. Kvůli pěně ho nepoužíváme. Pěnivost piva ovlivňuje celá řada věcí – rmutování, surogacetřeba nesladovaným ječmenem, cukernými produkty… zkrátka celý způsob výroby, mimo jiné i chmelení. Když ho použijeme až na konci do hotového piva, tak se to projeví pozitivně i na stabilitě pěny. Hlavním smyslem je ale hořkost a chmelové aroma. Tetrahop není na seznamu povolených aditiv z jednoduchého důvodu – není to aditivum. Stejně tak na tomto seznamu nenajdete chmelové granule, CO2 extrakt, slad, vodu atd. Jedná se o suroviny, které se však nepoužívají ve své „syrové“ formě. Jestli se to slučuje s tradiční výrobou českého piva? Otázka je, co je tradiční české pivo? To, co se vyrábělo před padesáti lety, před sto lety, před tisíci? My ve Svijanech vaříme stále klasicky. Varní postup máme stejný jako vminulosti. Používáme klasický chmel, klasický varní postup, kvašení v otevřených nádobách jaké se používaly vždycky, dlouhodobé zrání v ležáckých tancích, dokonce o stejném průměru jako v minulosti. Tomu se říká klasický výrobní postup. Samozřejmě že všechno se nedá dělat jako kdysi. To bychom museli pivo filtrovat přes slámu a nechat ho zrát ve dřevě. Nerezové nádoby ale plní stejnou funkci. Ti, co to nevaří klasicky, si celý varný postup nahradili CK tanky, místo dvou měsíců zrání mají pivo za týden za dva. uměle ho dosytí oxidem uhličitým, nacpou tam enzymy a říkají tomu pivo.“ řekl v březnu 2010 sládek Petr Menšík jako reakci na test MF Dnes.
Oblíbenost pivních speciálů z pivovaru neustále rostla. Důkazem toho byl nejen výrazný nárůst prodejů za první pololetí roku 2010 (oproti předchozímu roku se výstav zvedl o 15 %), ale i aktuální červnová čísla. Přestože celkový pivní trh klesal, svijanský pivovar vykázal v meziročním červnovém srovnání čísla o 47 % vyšší. V červnu se svijanskému pivovaru podařilo překonat nejen loňské prodeje za tento měsíc, ale i plány. „Přestože jarní počasí a celková nálada na pivním trhu tomu nenasvědčovaly, podařilo se nám prodat přes 47 tisíc hektolitrů piva, což představuje v meziročním srovnání 47% nárůst,“ říká Roman Havlík, ředitel pivovaru a zdejší sládek Petr Menšík jej doplnil: „Největší zájem je o sudové pivo, hlavně Svijanský Máz 11%. Ukazuje se tak, že naše tradiční výrobní postupy, jejichž výsledkem je nepasterizované a kvalitní pitelné pivo, si získávají stále pevnější místo mezi konkurencí i v restauračních zařízeních.“ Stále větší zájem byl také o speciály, zejména svijanský Kvasničák. Jednalo se o nefiltrovanou „třináctku“, které se v červnu prodalo 950 hektolitrů, což představovalo 78% nárůst oproti roku 2009.
Pivovar byl známý striktním dodržováním tradičních výrobních postupů. V posledních několika letech jeho obliba mezi českými konzumenty rostla, což se logicky projevilo na stále se zvyšujícím výstavu. Pro zachování tradice tak bylo nutné v roce 2010 investovat do rozvoje infrastruktury téměř 65 mil. korun. „Letos se soustředíme na rozšíření výrobních a skladovacích kapacit. Aktuálně probíhá výstavba nové čističky odpadních vod a lahvárny s dopravníkem, po níž dojde k rozšíření spilek a ležáckých sklepů. Do konce roku pak přibude ještě nový mlátník,“ řekl v říjnu 2010 Roman Havlík, ředitel pivovaru a dodával: „V letošním roce dosáhnou investice do pivovaru výše téměř 65 miliónů korun, část prostředků čerpáme z fondů EU.“ Všechny investice probíhaly tak, aby byl zachován charakter svijanského piva.
Pivovar obohatil předvánoční pulty roku 2010 o několik novinek. Fanoušci svijanského piva se mohli těšit na pětilitrové soudky Mázu a Knížete v novém kabátě a nově také na jedno z nejoblíbenějších zdejších piv – nefiltrovaný Kvasničák. Světlý ležák Svijanský Máz 11% s obsahem alkoholu 4,8 % obj. patřil mezi nejprodávanější piva z produkce pivovaru. Již několik let bylo možné Máz zakoupit v pětilitrových party soudcích, v roce 2010 přišel pivovar s inovací v podobě nové svěží grafiky soudku. K zakoupení byl od poloviny listopadu 2010.
Zatímco většina pivovarů si stěžovala na pokles produkce, Svijany rostly. V roce 2010 tu uvařili rekordních 437 tisíc hektolitrů piva. „Nehoníme žádné rekordy, jenom uspokojujeme poptávku zákazníků. Naší současnou prioritou je všechno stihnout zprovoznit do sezony, abychom nemuseli zrychlovat některé výrobní procesy,“ řekl sládek Petr Menšík. Pečlivý výběr surovin a jejich tradiční zpracování stojí podle sládka za oblibou svijanského piva.
Pivovar opět potvrdil pověst výrobce piva zakládajícího si na tradičních postupech našich předků. Od ledna 2011 rostla nová spilka. Možná až puntičkářské dodržování tradičních výrobních postupů a trvale rostoucí zájem pivařů o svijanské pivo nutilo vedení pivovaru k neustálým investicím do místního provozu. Charakter zdejšího piva byl totiž tvořen nejen používáním klasických, kvalitních a především českých surovin (např. chmele z vlastních chmelnic v Polepských blatech), ale také kvašením v otevřených kádích a zráním v ležáckých sklepech. Momentální kapacita 6 samostatných spilek se 49 otevřenými kvasnými káděmi se již ukázala jako nedostatečná, a proto byla v lednu zahájena výstavba sedmé spilky, v níž bude svijanské pivo kvasit v 17 nových nerezových otevřených kádích. Se zvyšující se kapacitou spilek souvisela také rozšiřování kapacit pro zrání piva. Ve Svijanech se nechávalo pivo uležet dle druhu 30 – 60 dní v ležáckých tancích. Ocelové nádoby o objemu od 60 do 600 hl piva byly velmi náročné na prostor ležáckých sklepů. Pro to, aby mohla být tato část tradiční výroby piva zachována, byly ve Svijanech instalovány nové ležácké tanky v závislosti na zvyšujícím se zájmu o místní pivo téměř každý rok. Poslední rozšíření proběhlo v letech 2007, 2008 a 2009, zprovoznění nově budovaného sklepa s 27 ležáckými tanky bylo plánováno na březen 2011. Kapacita dozrávajícího piva se tak zvýšila o dalších 15 tisíc hektolitrů.
Pivovar představil na svých letních slavnostech 16. července ve Svijanském Újezdu pivní zmrzlinu. Ze tří čtvrtin obsahovala světlou nebo tmavou svijanskou třináctku. Zmrzlina tak byla výhradně pro dospělé, protože se po ní bylo možné i opít. „Zmrzlina bude mít nejméně čtyři procenta alkoholu a vyrobí ji pro nás Heinrich Schwarzkopf, který má vyhlášenou cukrárnu ve Stráži pod Ralskem,“ řekl hlavní sládek Petr Menšík.
Pivovar stáčet pivo do plastu nechtěl. „Všechno má na trhu své místo, krabicové víno i pivo v PET obalech. Podle mě ale nejsou ‚petky‘, i když už jsou vyráběné z kvalitního materiálu, důstojný obal pro naše tradiční a poctivé pivo. Takže jeho stáčení do PET obalů nechystáme,“ prozradil sládek Petr Menšík. (zdroj: ekonomika.idnes.cz)
Pivovar představil na podzim 2011 novinku ve svém portfoliu – řezanou nefiltrovanou jedenáctku. Pivo prodávané pod názvem Svijanský fanda vzniklo původně jako dárek k významnému životnímu jubileu Františkovi Horákovi, několikanásobnému zachránci a dlouholetému řediteli pivovaru. „Původním záměrem bylo překvapit našeho patriota a největšího fanouška Františka Horáka netradičním dárkem k jeho sedmdesátým narozeninám. Pivo mu chutnalo, takže jsme ho otestovali na několika dalších akcích a ohlasy nás přesvědčily, abychom ho do sortimentu zařadili natrvalo,“ řekl sládek Petr Menšík. (tisková zpráva pivovaru)
Pivovar uvařil v roce 2011 rekordních 532 900 hl piva, což bylo o 22 % víc než v předchozím roce. Tehdy Svijanští dodali na trh 437 000 hl. Informoval o tom ředitel pivovaru Roman Havlík. Produkce pivovaru rostla s každým rokem, většina piva přitom směřovala na tuzemský trh. Svijanští v roce 2011 původně plánovali uvařit kolem 450 000 hl, výroba ale byla podstatně vyšší. Produkce už byla na hranici kapacity varny, proto na konci roku 2011 zahájili ve Svijanech výstavbu druhé varny. „Do plného provozu by měla najet v květnu,“ dodal Havlík. Pivovar pak bude schopen uvařit ročně až 700 000 hl piva. Pivovar vlastnila skupina LIF, které patřil také sesterský Pivovar Rohozec nebo náchodský pivovar Primátor. Spolu s výstavem rostly každoročně i tržby pivovaru. V roce 2010 uskutečnila firma zakázky za 708 milionů korun a hospodaření skončilo rekordním ziskem 261 milionů. (zdroj: agris.cz)
Rekordních 596 000 hl piva uvařil pivovar v roce 2012. Bylo to zhruba o 12 % víc než před rokem. Produkce pivovaru stoupala s každým rokem. Většina piva přitom směřovala na tuzemský trh. „Na export šlo jen 5500 hl piva,“ doplnil Havlík. Produkce pivovaru už byla na hranici kapacity varny, proto v roce 2012 pivovar vybudoval novou, která umožnila další zvyšování výroby. Za 14 let se podařilo výstav pivovaru zvýšit více než dvanáctinásobně. Do rozvoje za ty roky firma investovala stamiliony.
Ve Svijanech zabalili na počátku roku 2013 celé své portfolio kromě kvasnicových piv do multipacku, který si pod názvem Srdeční záležitost můžete koupit od prosince 2012 za 139 Kč v pivovarské prodejně ve Svijanech a ve vybraných obchodech po celé republice. V pivním menu jste našli šest svijanských pivních lahůdek – Desítku, Máz, Rytíře, Kněžnu, Knížete a Barona – doplněných o sklenici.
V prosinci 2013 pivovarzačal rozvážet po vybraných hospod Čtyřistapadesátku. „450„ byl světlý ležák uvařený tradičním dvourmutovým způsobem pouze z tradičního humnového sladu z odrůd sladovnického ječmene vhodných pro výrobu českého piva a chmelený výhradně chmelem vypěstovaným na svijanských chmelnicích v Polepských Blatech.
Na Velikonoce 2014 pivovar prodával nové multipacky – v každém bude 8 Mázů + překvapení.
Dne 2.4. stočili prvních 20 000 lahví nového prémiového ležáku „450“.

Pivovar dodal v roce 2014 na trh 570 000 hl piva. Bylo to zhruba o pět procent méně než před rokem, kdy ve Svijanech uvařili 601.000 hektolitrů. Bylo to poprvé od obnovení výroby v roce 1998, kdy výstav pivovaru meziročně klesl. Důvodem byl pokles spotřeby sudového piva v restauracích, který pivovar nemohl vykrýt zvýšením dodávek piva lahvového kvůli výstavbě nové plnicí linky na lahve.
Svijanský pivovar dal v roce 2014 do investic kolem 100 milionů korun, zhruba polovinu představovala právě nová lahvová linka. „Nebyli jsme kvůli její výstavbě schopni ani vykrývat požadavky řetězců na nějaké navýšení, novou lahvovnu jsme spouštěli až v polovině roku, takže až teď jsme schopni reagovat na zvýšenou poptávku po lahvovém pivu,“ uvedl ředitel pivovaru Havlík. V posledních letech podle něj klesl zájem o sudové pivo a rostl o lahvové. Zatímco v minulosti tvořilo sudové pivo až 63 % produkce, v roce 2014 to bylo podle Havlíka kolem 53 %, zbytek bylo pivo lahvové. (zdroj: www.agris.cz)

V lednu 2015 pivovar představil novinku – dvoulitrovou plechovku se šroubovacím uzávěrem jako alternativu k PETkám.
Dobrá zpráva pro vyznavače Svijan, pro něž je pětilitrový párty soudek přece jen příliš velký. Pivo už nebude v obchodech k dostání pouze v půllitrových lahváčích a plechovkách, jako jediné v Česku se začal prodávat i ve dvoulitrovém hliníkovém obalu. „Náš postoj k PET lahvím používaným jako obal pro pivo je dlouhodobě neměnný. Považujeme je za nedůstojné, jsou neekologické a jsou vhodné jen pro velice krátkodobé uchovávání. Nejsou ani příliš estetické a zakládáme si na tom, že svijanské pivo v nich prostě nekoupíte, protože uráží naši řemeslnou pivovarnickou hrdost,“ svěřovali se zástupci pivovaru na svých webových stránkách. „Na druhou stranu mají ale dvě výhody – jsou uzavíratelné a především jsou lehčí než klasické lahváče. Proto jsme si dlouho lámali hlavu s tím, jak se vyhnout záporným vlastnostem plastových lahví a zároveň využít jejich pozitiva.“ dodávali.
Teď přišli s dvoulitrovou uzavíratelnou plechovkou, která připomínala olivový olej. Do nového obalu Svijany stáčeli svůj prémiový ležák 450, Máz a Barona. „Plechovka je z důstojnějšího, tradičnějšího a podle našeho mínění i estetičtějšího materiálu, než je plast. A především je daleko vhodnější pro uchovávání piva. K tomu se dá znovu uzavřít a je lehká protransport,“ tvrdili Svijanští. (zdroj: www.lidovky.cz)

Výstav piva:
rok 1997: 38 000 hl
rok 1998: 43 000 hl.
rok 1999: 94 988 hl
rok 2000: 106 476 hl
rok 2001: 114 210 hl
rok 2002: 132 959 hl
rok 2003: 158 884 hl
rok 2004: 179 458 hl
rok 2005: 207 698 hl (export: 0 hl)
rok 2006: 225 509 hl (export: 0 hl)
rok 2007: 266 574 hl (export: 0 hl)
rok 2008: 317 630 hl (export: hl)
rok 2009: 385 316 hl (export: hl)
rok 2010: 437 000 hl (export: hl)
rok 2011: 532 900 hl (export: hl)
rok 2012: 596 000 hl (export: 5 500 hl)
rok 2013: 601 000 hl
rok 2014: 570 000 hl
Hospodářský výsledek:
rok 1999: zisk 2,5 mil. Kč
rok 2000: zisk 11,9 mil. Kč
rok 2004: zisk
rok 2005: zisk
rok 2006: hrubý zisk 75 mil.Kč
rok 2007: zisk
rok 2008: hrubý zisk 42,5 mil.Kč
rok 2010: zisk 261 mil.Kč
Tržby:
rok 1999: 79,5 mil. Kč
rok 2000: 97,8 mil. Kč
rok 2004: 200 mil. Kč
rok 2005: 333 mil. Kč
rok 2006: 400 mil. Kč
rok 2007:
rok 2008: 289,789 mil. Kč
rok 2010: 708 mil. Kč

O vývoji svijanského pivovaru vypráví František Horák
Není lehké obstát v konkurenci pivních mamutů, které český trh zaplavují jako povodeň. Ve srovnání s malými soukromými pivovary jim totiž zřídka dojdou dech nebo peníze. Mezi těmi, kdo se snaží nejen přežít, ale stále něco vylepšovat a něco nového vymýšlet, je pivovar ve Svijanech, kde se pivo vaří už od roku 1564.

„Dvakrát jsme byli těsně před uzavřením,“ řekl v únoru 2002 ředitel a také spolumajitel pivovaru František Horák. „Jednou to bylo ještě za komunistů, když jsme patřili pod Louny. Tehdy jsme založili Spolek pro záchranu pivovaru Svijany a začali shánět konexe a obcházet úřady. Dostali jsme se dokonce až k ministrovi zemědělství a snažili se ho přemluvit a nakonec se to povedlo. V roce 1998, když nás zprivatizovaly Pražské pivovary, jsme byli ve stejné situaci. Ale řešení bylo v podstatě jediné – pivovar koupit. Chtěl jsem to udělat sám, ale nesehnal jsem tak velký úvěr. Pak se nakonec podařilo sehnat pár nadšenců a koupili jsme ho společně.“
Začátky podle Horáka nebyly jednoduché. „Pivovar, který měl kapacitu 90 000 hl piva ročně, šel dolů. V roce 1998, kdy jsme ho převzali, to vypadalo, že prodáme jen 20 nebo 25 tisíc hl. Naše pivo pili už jen ti nejvěrnější lidé v okolí a třeba v Liberci jsme měli jen jednu hospodu. Dnes vaříme přes sto tisíc hektolitrů ročně, v Liberci se čepujeme na padesáti místech, celkem máme asi 350 hospod a povedlo se nám proniknout i do supermarketů. I když je fakt, že 90 % svijanského piva se pije, jak se říká, okolo komína, to je v okruhu padesáti nebo šedesáti kilometrů.“
Kde nastal zlom k lepšímu? Nemohli jsme otálet. Bylo nám jasné, že musíme hned vymyslet něco nového, vylepšit technologii a hodně začít pečovat o zákazníky. My vyrábíme pivo klasickou technologií podle tradičních receptur – bez chemického ošetření a bez pasterizace. Přitom musí mít potřebnou trvanlivost. Právě na tohle jsme věnovali peníze nejdřív. A hned druhý rok se počet prodaných hektolitrů zvýšil na devadesát šest tisíc a v roce 2000 už jsme prodali víc než sto tisic hektolitrů. Dá se říct, že za tu dobu, co pivovar vlastníme, jsme na jeho vylepšení dali postupně šedesát milionů korun. A dalších šedesát nebo sedmdesát milionů ještě hodláme vložit. Každý rok kolem deseti milionů. Na to si ovšem musíme vydělat. Spočítali jsme, že při výstavu třicet tisíc hektolitrů piva ročně se dá existovat, ale jen když bude ročně nejméně třikrát tolik, můžeme modernizovat. Pokud se to povede, mohl by tak v roce 2008 svijanský pivovar vypadat podle mých představ – vevnitř i zvenku. To znamená útulný a přívětivý, kam by se zákazníci rádi vraceli, a kde by lidem chutnalo. Chceme totiž zřídit novou restauraci přímo v areálu. Kromě správné technologie pivo potřebuje i pečlivost lidí, kteří je vyrábějí, a je také nesmírně náročné na čistotu. Jen tak dostaneme pivo řízné, s hustou pěnou, která dlouho vydrží, s příjemnou chmelovou vůní i chutí. Tím, že není pasterizované, zachovává si všechny látky a vitamíny našemu tělu prospěšné.
Každý rok vymýšlíte nové pivo. Jak se to dělá? Máte na to nějakou filozofii? Za poslední roky jsme se skutečně snažili přicházet neustále s něčím novým. Zatímco dříve jsme patřili spíš mezi piva sladší, dnes mají v sobě i chuť hořkou. Například Svijanský rytíř se hořkostí blíží už pivům plzeňským. A jak se pivo vymýšlí? Na počátku je základní představa – co v naší nabídce chybí, zda má být černé, světlé a jak silné. Pak uvaříme jen malé množství a se všemi, kdo tomu rozumí, ochutnáváme. Pak uvaříme ještě další várku a znovu ochutnáváme tak dlouho, až zjistíme – to je ono! Kam chodíte na ty názvy? Kníže, kněžna, rytíř… Naše piva křtíme šlechtickými tituly, protože pivovar byl v minulosti spojen s řadou slavných šlechtických rodů, například s rodem Vartemberků, Šliků či Rohanů. Před tím patřil také nějakou dobu Valdštejnovi. První z řady byla světlá třináctka Svijanský kníže, k němu přibyla třináctka tmavá Svijanská kněžna a světlá dvanáctka Svijanský rytíř. Poslední před loňskými Vánoci se narodila světlá patnáctka Svijanský baron. Toho ovšem chceme vařit jako specialitu kolem Velikonoc, Vánoc a Svijanských pivních slavností v létě. Nejvíc se ale mezi lidmi pije jedenáctka Svijanský máz. Ostatně piju ji nejvíc i já, protože je chutná, zažene žízeň a nestoupá tak rychle do hlavy. Osobně si myslím, že nejlepší je Svijanský kníže, ale to je třináctka a ta je dost silná, takže se běžně na žízeň pít nedá. Já si pivo dávám už spoustu let do třetinek. Tak je stále čerstvé a nevypiju ho moc. Do hospody si ale zajdu rád. Rád si posedím a popovídám s lidmi. To je jedna z věcí, kterou by pivo mělo člověku přinášet – poklábosení s přáteli a pohodu. Nechápu ty, kteří si nakoupí domů lahváče a v koutku si ho sami upíjejí. I když i takoví jsou…
Naše pivo se čepuje všude – v pivnicích i lepších restauracích, na vesnici, jako ve větších městech, pijí ho lidé nejrůznějších skupin. Nakonec, v útulné hospůdce u dobrého piva jsou si všichni rovni a je přece normální, že se tak spolu setkávají lidé nejrůznějších společenských vrstev. Nejspíš mají společné i to, že mají rádi klasické české pivo, uvařené podle starých receptur.
Jste otcem Svijanských slavností, na které chodí každoročně tisíce lidí. Jak ten nápad vznikl a jak budou vypadat dál? Dá se vůbec tolik pivařů udržet na uzdě? Napadlo nás to, když jsme se byli podívat v Mnichově na jejich slavnostech piva a zalíbilo se nám to. Podle nás to je jedna z věcí, která podporuje v lidech patriotismus a hrdost na tu „svou“ značku. Byli tam s námi i lidé ze Svijanského Újezdu, kde je koupaliště s loukou a oploceným areálem a nápad byl na světě. První ročník jsme trochu podcenili. Čepovali jsme jen ze tří píp a přišlo šestnáct set lidí. Nechtějte vidět ty fronty. Druhý rok jsme pět píp přidali a ještě to bylo málo. Dnes už chystáme slavnosti po třinácté a vloni jsme roztáčeli tři desítky píp v patnácti stáncích – přišlo kolem deseti tisíc návštěvníků. Je jasné, že taková monstrakce potřebuje důkladnou přípravu, ale pro Svijanskoújezdské je to událost roku, na které se nějak podílejí snad všechny zdejší rodiny. Už třeba tím, že ráno po slavnostech se sejde šedesát lidí z vesnice, která má jen pár set obyvatel, a společně uklízejí. Po pár hodinách by nikdo netušil, že se tu vůbec něco konalo. Také se nám nestalo, že by tu došlo k nějakým výtržnostem. Lidé se baví, poslouchají muziku, koukají na program a na soutěže a pak si zatancují. Kdo nevydrží, ustele si na stráni a prospí se z toho.
Jací jsou dnešní hospodští? Jezdíte také kontrolovat, jestli s Vaším pivem zacházejí jak z dob Hrabalových Postřižin? Hospodští jsou jako všichni lidé – skvělí, průměrní a mizerní. Věrní naší značce i přeběhlíci, ti, kteří nám pomáhají i ti, kteří nám nepřejí. Jsou mezi nimi takoví, kteří chtějí jen rychle zbohatnout a ti jsou pak zklamaní a naštvaní. I my máme své Hrabalovské Frantiny, i když u nás se jmenují obchodní zástupci a necestují na motorce. Jezdí ale hlavně po hospodách a hlídají kvalitu piva. Snažíme se předcházet si hospodské, i když nemáme takové možnosti jako velké pivovary, které majitele a provozovatele restaurací přeplácejí. Snažíme se alespoň pomoci jim se základním vybavením, s vymýváním trubek a výčepního zařízení, posíláme do hospod mechaniky, pokud se něco na zařízení porouchá a dáváme jim ubrusy, tácky a další drobnosti. Ale gro je stejně v lidech – buď s pivem cítí, nebo necítí. Buď se s ním mazlí a nebo na to kašlou. Je jako v každém jiném řemesle.
V jakém stavu je dnes boj malé a velké pivovary? Pokud se vůbec o boji dá mluvit? Ti nás dnes už neválcují nízkými cenami, jako v začátcích, kdy padali až pod hranici výrobních nákladů, aby získali trhy. To už je bohužel taktika spíš malých pivovarů, které bojují o holé přežití. Velké pivovary přišly s masivní reklamou a také se statisícovými částkami, které vyplácejí hospodským za dlouhodobě uzavřené smlouvy. Myslím, že se dnes už nedá mluvit o válce malých a velkých pivovarů, ale o boji všech proti všem. My se držíme tradice. Sázíme na to, že máme jako malý pivovar blízko k zákazníkům a na to, že děláme všechno, aby o nás lidé věděli. Slavnosti piva chceme organizovat hned na několika místech, pořádáme bály, snažíme se dostat na všechny sportovní či společenské akce.
Je vám šedesát. Neplánujete odchod do důchodu? Spojil jsme život se svijanským pivovarem. A jak se zdá, docela se nám daří. Vloni jsme například udělali rekord – prodali jsme 114 200 hl piva a to i přitom, že kousek od nás znovu otevřel Vratislavický pivovar. Zatím nechci odejít. Mám tu ještě před sebou kus práce. Do mojí představy útulného a příjemného pivovaru přece jen něco chybí.
Chuť lidí se mění. Podnikatelé teď pijí více whisku. Mladí si zase potrpí na koktejly. Uhájíme si pozici co Čech, to pivař? Podle mě jsou to módní záležitosti. Pivo vždycky patřilo k české kuchyni a nedovedu si představit, že by si po knedlu zelu vepřu dal někdo sladkou limonádu. Češi se u piva sdružovali a jsou na něj zvyklí. České pivo má svoji specifickou chuť a patří mezi to, co opravdu umíme a čím se můžeme ve světě chlubit. A jestli si pivo Češi ubrání i po vpádu europiv, to záleží jen na nich. Návod je jednoduchý – prostě ho musejí pít.
*** František Horák věk: 60 let, ženatý, má syna
Narodil se v roce 1941 v Mašově u Turnova. Do základní školy chodil v Mnichově Hradišti. Absolvoval učiliště v oboru sládovník s maturitou v Plzni, v roce 1957 nastoupil do svijanského pivovaru, kde až na jednoroční přestávku působí dodnes. Pracoval tu jako dělník, podsládek a sládek. V roce 1995 se stal ředitelem. Od roku 1998 je také spolumajitelem společnosti Pivovar Svijany s. r. o. (r.2003)

Pivovar Podkováň

 

   fotogalerie

   etikety

adresa: Kováň 21, 294 26 Kováň

www.podkovan.cz

e-mail: podkovan@podkovan.cz


Základní sortiment:

 

 

Podkováň Lager
světlý ležák
alk.: 4,7 %

Podkováň Karamel
tmavé výčepní
alk.: 4 %

Podkováň Classic
světlé výčepní
alk.: 4 %

Podkováň Premium
světlý ležák
alk.: 5 %

  • V listopadu 2021 v prodeji vánoční speciál – Řezanka. Alk.: 4,7 %. Řezaný ležák.

Starší info:
V roce 1434 pan Bohuš z panství Kováně vystavěl spolu s neznámými mnichy v lesnatém údolí Strenického potoka pivovar. Tak se na vyvěrajících pramenech v kraji Máchova Máje, v oblasti pískovců a borovic strážené dvouhlavou horou Bezdězu, začalo vařit pivo. Posléze se mění majitelé až do roku 1623, kdy pivovar a vinopalna v Podkováni je začleněna do správcovství Sovineckého panství a církevního majetku na více než 200 let. Roku 1869 byl prodán pivovar a vinopalna i s pozemky Spolku pro řízení pivovaru a sladovny v Podkováni. Pod vedením osvíceného sedláka a národního buditele z Katusic, Jana Nepomuka Krouského, a za podpory mnohých akcionářů se podařilo nejen překonat počáteční krizová léta, ale i přikoupit Starý panský pivovar v Lobči a vybudovat železniční trať (Železniční trať ze Mšena do Dolního Cetna usnadnila dopravu surovin a zároveň zkvalitnila distribuci vyráběného piva a sladu. Trať procházející kolem pivovaru byla v trase Mšeno – Skalsko – Podkováň – Dolní Cetno – Březno – Chotětov. V úseku Skalsko – Chotětov zrušena někdy na přelomu 60. a 70. let 20. století.). Nemalou duchovní oporou vyl též spisovatel a básník, osvícený kněz a národní buditel z Kováně, pan Karel Vinařský, jehož častými hosty byli např. František Palacký, František Rieger a další.
Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn „Společný pivovar a sladovna v Podkováni“, Podkováň (okr. Mnichovo Hradiště) (akciová společnost).
Po znárodnění byl pivovary součástí podniků:
1948-1953 Severočeské pivovary n.p.
1954-1957 Pojizerské pivovary n.p.
1958-1959 Severočeské pivovary n.p.
1960-1990 Středočeské pivovary n.p.
Na přelomu osmdesátých a devadesátých let dvacátého století dosáhl pivovar ročního výstavu sto tisíc hektolitrů v šesti druzích piva. Od 28.1. 1993 se stal pivovar společností s ručením omezeným se stoprocentním vkladem společnosti Pivovary Bohemia Praha a.s. Pivovar byl postupně rekonstruován a modernizován s celkovým zvýšením kapacity na 150 000 hl ročního výstavu sedmi druhů piva. Současně byly budovány nové výrobní prostory na stáčení vysoce kvalitní přírodní, sodové a kojenecké vody AQUA. Pivovar prodával pivo především v Mladoboleslavském regionu. Finanční problémy vyústily v prohlášení konkursu na majetek společnosti Rozhodnutím Krajského obchodního soudu v Praze dne 21.5.1997. V prosinci roku 1996 se s vařením piva v pivovaru úplně přestalo. Vařit se přestalo těsně před vánocemi roku 1996 a začalo se opět až v dubnu 1997, když přišel nový nájemce. Pivovar nebyl určen v přímém prodeji a soukromé hospodaření pocítil až od dubna roku 1997, kdy se nájemcem pivovaru stala společnost A+C, spol. s r.o. z Mladé Boleslavi, jejíž jediným společníkem byl Ing. Antonín Červený. Počet zaměstnanců klesl ze 150 na necelých padesát. I přes dočasné přerušení výroby a její následný pokles o dvě třetiny sortiment osmi druhů piva v Podkováni nezúžili. Také v roce 1997 byl pivovar donucen na dva měsíce zastavit provoz. Stalo se tak v důsledku majetkových sporů. V areálu pivovaru, který v říjnu 1997 dvakrát obsadily soukromé bezpečnostní agentury, se na podzim 1997 nepracovalo a 65 zaměstnanců netušilo, co s nimi bude. Obnovení provozu bylo závislé na dohodě majitelů s nájemcem, případně na soudním rozhodnutí. Jádrem tahanice o areál pivovaru nebyla výroba piva, ale zdroj kvalitní pitné vody, která se pod obchodní značkou Aqua expedovala s parametry vhodnými i k přípravě kojeneckých pokrmů. Spor mezi současným vedením akciové společnosti Pivovary Bohemia Praha, které kromě pivovaru v Podkováni patřily v roce 1997 také pivovary v Benešově, Kutné Hoře, Rakovníku a Numburku, a nájemcem podkováňského pivovaru o platnosti nájemní smlouvy vyvrcholil první říjnové pondělí roku 1997, kdy do pivovaru přišli poprvé lidé z bezpečnostní služby, kterou najmulo vedení Pivovarů Bohemia. „Když se ochranka s vrátným tahala o klíče, tak starý pán dostal infarkt a na místě zemřel,“ popisoval drama nájemce pivovaru Antonín Červený. Červený měl od poloviny roku 1997 smlouvu o pronájmu části pivovaru, v níž se vařilo pivo, na dvacet let. „Od doby, kdy byla smlouva podepsána, se však změnilo vedení akciové společnosti Pivovary Bohemia Praha, a noví majoritní akcionáři se snažili původní smlouvu zpochybnit,“ tvrdil Červený. Vedení akciové společnosti mělo na události v pivovaru jiný názor. „Na tragické události v pivovaru neměla bezpečností agentura žádný podíl. Lituji, že tragédie je cíleně využívána k ovlivňování veřejného mínění a vyvolávání emocí, které mohou ovlivnit další jednání,“ uvedl místopředseda tehdejšího představenstva Pivovarů Bohemia Praha Roman Janošťák. V srpnu roku 1997 majoritní akcionáři Pivovarů Bohemia Praha iniciovali změny představenstva. „Získali jsme poznatky o podivuhodném hospodaření s majetkem, které ve svém důsledku poškozovalo podnik, akcionáře i věřitele,“ řekl Roman Janošťák. Komplex budov podkováňského pivovaru byl dvakrát obsazen bezpečnostní agenturou. Poprvé to byli muži objednaní vedením Pivovarů Bohemia Praha, podruhé si ochranku pozvala pro změnu firma Aqua Sag. Ta měla pronajatu jednu halu v areálu pivovaru, kde se pouze stáčela voda do plastových lahví. Také její nájemní smlouvu Pivovary Bohemia zpochybnily. Její pracovníci začali v polovině října 1997 s demontáží stáčecí linky na stolní a kojeneckou vodu Aqua, kterou považovali za svůj majetek. „Výrobu piva to sice neohrozí, ale prodejem stolní a kojenecké vody jsme v současnosti byli schopni dotovat ekonomický propad v prodeji piva. Zastavením stáčení vody přichází podkováňský pivovar denně o tři sta tisíc korun,“ uvedl tehdy Antonín Červený. „Akciová společnost Pivovary Bohemia Praha je i nadále nakloněná spolupráci s panem Červeným, ale pouze na základě nových smluvních vztahů výhodnějších pro majitele, a ne podle takzvaných nájemních smluv uzavřených předchozím vedením společnosti,“ tvrdil v říjnu 1997 Petr Brejla, předseda představenstva Pivovary Bohemia Praha. „Nynější členové představenstva považovali současnou nájemní smlouvu se společností A+C pana Červeného za neplatnou a její posouzení předáváme soudu,“ dodal Brejla. Pokud by Červený přistoupil na novou smlouvu, žalobu by Bohemia stáhla. „Vyšetřování událostí v podkováňském pivovaře jsme zahájili na základě žaloby Pivovarů Bohemia Praha. Provádíme nyní výslechy a zjišťujeme údaje obsažené v předložených písemnostech, které nám potvrdí nebo vyvrátí uváděné majetkové poměry,“ řekl Jiří Blažek, vyšetřovatel mladoboleslavského úřadu vyšetřování, který předpokládal, že případ bude trvat dlouho. „Když se s nájemcem pivovaru dohodneme na nových nájemních smlouvách, obnovíme provoz v podkováňském pivovaru za několik dní, v opačném případě to opravdu bude více měsíců,“ mínil předseda představenstva Pivovarů Bohemia Praha Brejla. Na počátku prosince 1997 se snažili pracovníci pivovaru obnovit stáčení kojenecké a stolní vody z místního vrtu. Stáčení a expedice vody pod značkou Aqua bylo zastaveno v říjnu 1997, kdy si majitelé stáčecí linky z firmy Aqua SAG celé technologické zařízení za dozoru bezpečnostní agentury odmontovali a odvezli. Nájemce pivovaru A.Červený v listopadu 1997 obstaral zánovní stáčecí linku. „Pořídil jsem ji z prostředků vlastní firmy a po zkušebním provozu bychom měli být schopni stáčet dva tisíce lahví vody denně,“ uvedl Červený.
V roce 1998 byl vykázán přes předchozí pokles zvýšený výstav piva. Pivovar neuspěl díky ruské ekonomické krizi roku 1998 ve snaze prosadit se na ruském trhu. I přes zvýšené riziko vyvážení zboží na východ považovali v Podkováni ruský a i estonský trh za perspektivní, neboť na Východě měli zájem nejen o pivo, ale také o vodu Převážná část produkce byla však určena pro domácí trh. Licence na prodej stolní a kojenecké vody pomohla pivovaru přežít. Novému nájemci Antonínu Červenému se podařilo překonat klinickou smrt pivovaru, který v roce 1998 expedoval celkem 30 000 hl piva a stejné množství balené kojenecké vody z nově instalované stáčecí linky. I tak jel v roce 1998 provoz jen na 60 % své kapacity. V roce 1999 vařil osm druhů piv (včetně dia a nealkoholického) a expedoval také tři druhy přírodní vody z místního vrtu. Výstav roku 1999 činil 25 000 hl a byl o šest tisíc vyšší než v roce 1998. Pivo a přírodní voda byly k dostání především v místním regionu. Do marketů nedodávali, protože jejich obchodní podmínky byly pro pivovar nepřijatelné. Export tvořil v roce 1999 asi 10 % produkce a směřoval především do Německa a zemí bývalého SSSR.
V prvním pololetí roku 2000 pivovar vystavil 15 000 hl piva a 35 000 hl stolní a kojenecké vody, tržby se zvýšily na 15 miliónů Kč (1998: 13,5 mil.Kč), hospodaření bylo ve ztrátě. Stolní a kojeneckou vodu pivovar vozil po celé republice, pivo především v místním regionu a ve větší míře v západních Čechách. Také v pivovaru Podkováň, který expedoval i v létě 2000 více stolní a kojenecké vody než piva, pociťovali nepovedené léto nižším odběrem, než si před sezónou představovali. Pivovar se rozhodl připojit k vlně zdražování na konci roku 2000. „Uvažujeme o tom, ale nanejvýše do třiceti haléřů za půllitr,“ připustil v listopadu 2000 obchodní zástupce pivovaru Martin Mráz. Zatím se ještě ve vedení nedohodli, zda zvednou cenu už v roce 2000, nebo až na počátku roku 2001. V roce 2000 vyrobil pivovar na zakázku společnosti Alfatherm a.s. Karlovy Vary pivo Alfáč (světlé výčepní; alk.: 3,5 %; plněno do 0,5 l lahví).
V žádném případě nebudeme v nejbližších dnech zdražovat,“ uvedl rezolutně v dubnu 2001 ředitel pivovaru Antonín Červený. Zároveň ale připustil, že úpravu cen zvažují. „Vstupní ceny stále stoupají. Situaci stále zvažujeme, rozhodneme se na přelomu dubna a května,“ dodal Červený. Podnik v dubnu 2001 prodával svou desítku za 6,00 Kč za půllitr v sudech a 7,00 Kč za 0,5 l v lahvích. „Letos plánujeme vyrobit 90 % loňské produkce,“ uvedl v listopadu 2001 majitel společnosti Antonín Červený. Na očekávaném výstavu roku 2001 ve výši 23 tisíc hl piva se podepsalo především špatné počasí, když odbyt klesl v rekreačních oblastech. „Soustředíme se na dodávku kojenecké a stolní vody na trh, letos to bude 70 tisíc litrů,“ dodal Červený, který si pochvaloval zájem o osm druhů piv v jediné značkové prodejně v Mladé Boleslavi. Pivovar v roce 2001 přiznal pokles výstavu. „Letos je to slabší a přežíváme díky tomu, že expedujeme i vodu,“ řekl v prosinci 2001 ředitel Antonín Červený. Ředitel přiznal, že zklamáním byl nízký odbyt piva i pitné vody v létě, neboť v okolí Máchova jezera a na Kokořínsku bylo v roce 2001 rekreantů málo a ti, kteří přijeli, patrně neměli příliš velkou žízeň. „Když máte neustále vodu v botách a za krkem, tak se vám už moc pít nechce,“ glosoval nepovedené léto Červený.
V roce 2001 měl podnik výstav 22 tisíc hl piva, ale také 42 tisíc hl vody. Ze stáčecí linky v Podkováni, která využívala mimořádně kvalitního zdroje, putovaly k zákazníkům také lahve s pitnou vodou. „Žádné příchutě neděláme,“ zdůraznil Červený. Chuťové experimenty v Podkováni neprováděli ani při vaření piva. Podobně jako většina tuzemských pivovarů také v Podkováni sázeli na konzervativnost českého konzumenta. Klasické světlé pivo vařili v pěti vícestupňových variantách, tmavou jenom desítku. Navíc pivovar nabízel speciální pivo pro diabetiky a nealkoholické pivo. Pivo se nedalo koupit v žádném z mladoboleslavských supermarketů. „Pivo rozvážíme hlavně po okolí, jak se říká kolem komína, ale také exportujeme například do Německa, Itálie a Izraele. Vodu prodáváme od Karlových Varů až po Brno,“ uvedl. Tradiční slavnosti podkováňského piva byly v roce 2001 opět poslední sobotu v srpnu (31.8.) na dvoře pivovaru.
Pivovar, v souvislosti s vlnou zdražování piva, v únoru 2002 zatím žádné zdražování nechystal
Na pivních slavnostech, jež se konaly 24. srpna 2002 se čepovalo pět druhů piva – desítka světlá i tmavá, dvanáctka světlá, čtrnáctka světlá a dvanáctka tmavá kvasnicová. „To je novinka, v sobotu měla premiéru,“ podotkl Antonín Červený z obchodního oddělení pivovaru. V létě 2002 se v pivovaru stáčela osmička a devítka světlá, desítka světlá a tmavá, dvanáctka světlá a tmavá, čtrnáctka světlá, dia pivo a nealkoholické pivo. Navíc se tu stáčely tři druhy vod – kojenecká, mírně perlivá a sodová.
„Nejvíce našeho piva se prodává mezi Mladou Boleslavi a Mělníkem,“ řekl v říjnu 2002 obchodní zástupce pivovaru Antonín Červeny ml. Zároveň popsal, jak se snaží konkurovat gigantům typu Prazdroje či Staropramenu. „Velké pivovary nemohou nabídnout osobitý přistup k zákazníkovi. Naši odběratelé kupují pivo přímo v pivovaru, znají prostředí, takže u nás naštěstí pivní patriotismus funguje,“ podotkl.
Kvůli zadlužení poslal provozovatel pivovaru, firma A+C, sám sebe do konkurzu. „Zadlužení přesáhlo zákonem povolenou mez. Dluhy jsou v řádech milionů korun,“ uvedl na počátku června 2003 správce konkurzní podstaty Vít Jungbauer, který poté řídil pivovar. Ten ale zatím ponechal ve funkci výkonný management v čele s ředitelem Antonínem Červeným. „Veškerý tok peněz však směřuje přese mne,“ podotkl Jungbauer. Firma A+C vlastnila částečně pivovarská zařízení, byla však na pronajatých pozemcích. Ty pro změnu vlastnila společnost Aqua Bohemia, která pak byla i majitelem části technologie. „Důvodem zadlužení je druhotná platební neschopnost. Není to ale záležitost těchto dnů, ale původ je v historii,“podotkl Antonín Červený. Krajský soud vyhlásil na firmu konkurz k 15. květnu 2003. „Pohledávky před 15. květnem budou poměrně uspokojeny po zpeněžení konkurzní podstaty. Pohledávky vzniklé po vyhlášení konkurzu jsou pohledávkami za podstatou. Zodpovídá za ně správce konkurzní podstaty a bude je plně hradit,“ vysvětlil Jungbauer. V pivovaru Podkováň pracovalo 54 zaměstnanců, v roce 2002 měli výstav 20 985 hl piva a 11 000 hl balené vody.
Výjezd hasičských vozidel do pivovaru dne 25. července 2003 nebyl součástí námětového cvičení, jak se na první pohled zdálo. Šlo o ostrý poplach. Z chladicího zařízení unikl čpavek. „Obsluha ráno zapnula kompresor a pravděpodobně z uvolněné ucpávky ventilu začal unikat čpavek. Naštěstí se nikdo nenadýchal a nedošlo ani k žádným škodám na majetku,“ uvedl ředitel pivovaru Antonín Červený. Jediná hmotná škoda byla na uniklém čpavku. Kolik se ho dostalo do ovzduší, to zatím nikdo netušil. Stav ovzduší v okolí pivovaru monitorovaly také laborantky hygienické služby z Mladé Boleslavi. Hasiči zasahovali při skrápění nebezpečné látky ve speciálních protichemických skafanderech. Okolí pivovaru bylo na několik hodin hermeticky uzavřeno. Výroba piva a dalších produktů narušena nebyla, protože chladící systém měl ještě druhý okruh. „Jediné, co bude mít zpoždění, je rozvoz piva. Takže řidiči se vrátí domů až pozdě večer,“ dodal Červený.
V pořadí už šesté Slavnosti podkováňského piva proběhly 23. srpna 2003. V areálu pivovaru se začalo slavit v 10 hodin.
V pivovaru získali v létě 2003 zaměstnanci povzbuzení ke své další práci. Při 46. žateckých slavnostech chmele zvaných Dočesná se podkováňské pivo při odborné degustaci konané v Chmelařském institutu prosadilo v konkurenci zhruba čtyř desítek pivovarů z celé ČR. „Získali jsme dvě druhá místa za naši světlou i tmavou výčepní desítku, za naše Dia pivo jsme získali ocenění nejvyšší,“ pochlubil se obchodní zástupce pivovaru Martin Mráz. Na tento úspěch zareagoval ředitel pivovaru Antonín Červený těmito slovy: „Je především zapotřebí poděkovat všem zaměstnancům za poctivou práci, bez které bychom toto ocenění nezískali.“ Soutěž a prezentace pivovarů na Dočesné v Žatci patřila podle Mráze hned po brněnském Pivexu konaném na jaře 2003 k nejvýznamnější akci tohoto druhu v celé ČR. „Úspěch potěšil nejen mě jako obchodníka. Vždyť práci v pivovaru děláte od srdce, nekoukáte na nějakou tu hodinu navíc. Práce v pivovaru není pouze zaměstnáním, ale povoláním,“ podotkl Mráz. Při žatecké Dočesné se podíleli na prezentaci dva lidé z Podkováně – Martin Mráz a jeho kolega z obchodního oddělení Antonín Červený mladší. Při Dočesné, která se konala poslední srpnový víkend roku 2003, oba čepovali pivo ve stánku na žateckém náměstí. Do Žatce museli zástupci pivovaru přijet s nákladním autem s pivními sudy i basami lahvových piv o den dřív, aby stačili všechno připravit. „Bylo to náročné. Dva dny za sebou jsme čepovali pivo od 10 hodin dopoledne až do dvou do noci,“ uvedl Mráz. Čepování nebylo jen namáhavé, přinášelo i velkou radost. Ke stánku totiž chodili někteří lidé, kteří chtěli ochutnat právě Podkováň. „Dá se říci, že to byli štamgasti, kteří nás znali už z minulých let, byli jsme tu již pošesté,“ poznamenal Mráz. Mezi těmito návštěvníky se našli obchodní partneři (majitelé restaurací) z dřívějška, objevili se však i partneři noví. „Během Dočesné se nám podařilo dojednat nové dodávky našeho piva a to nejen do Žatce. V této oblasti zásobujeme restaurace až po Ostrov nad Ohří u Karlových Varů,“ řekl Mráz. Podle Mráze nebylo vůbec žádným problémem nové dodávky zvládnout. „Náš kamion jezdí tímto směrem každý týden. Dodáváme čepované i lahvové pivo jak do restaurací, tak i do obchodního řetězce ALFATHERM, který má supermarkety od Chomutova až k Chebu,“ uvedl Mráz.
Dne 31.října 2003 byl úspěšně prodán pivovar Podkováň, což společnost vytáhlo z konkursu. Kupec sice nebyl z tuzemska, nicméně podíl zůstal zachován i stávajícímu provozovateli ing.Antonínu Červenému, jež zůstal ředitelem. Pivovar v roce 2003 vystavil 20 600 hl piva.
Společnost Lora Viktoria s.r.o. (Děkanská 201/10, Praha 4) se stala novým majitelem Pivovaru Podkováň a.s., v konkursu (do konce roku 2003 byla majitelem firma A+C spol.s r.o. – jediný společník Ing. Antonín Červený). Lora Victoria zde plánovala pokračovat ve výrobě piva, především na export. Dle obch. rejstříku se jednalo o společnost s ruským kapitálem.
V láhvi byla v květnu 2004 k dostání již také 11 světlá s názvem Bednářův truňk. A pro export byl připraven nový název Diplomat – nová společnost Lora, s.r.o. vyvážela do Izraele a do Itálie.
V roce 2004 pivovar vyvážel své pivo pod značkou Diplomat – Diplomat gold (alk.: 6,0 %), Diplomat light (alk.: 5,0 %), Diplomat non-alcohol.
Pivovar v roce 2004 zvýšil výstav zhruba o 4 % na 21 500 hl piva. Mnohem výrazněji zvýšil výrobu balené pitné vody, a to o 131 % na 35 600 hl.
Nejhezčí pivní etiketu měl v roce 2004 podkováňský pivovar na Bednářovu truňku. Rozhodli o tom čeští sběratelé pivovarnických suvenýrů. Výsledky byly vyhlášeny 5.března 2005 v táborském domě armády. Hlasovalo téměř dvě stě osob a sedm sběratelských klubů.
Odběratelé podkováňského piva obdrželi v říjnu 2007 zprávu následujícího znění:
„Vážení odběratelé, vzhledem k tomu, že od 1. listopadu 2007 dojde v pivovaru Podkováň k realizaci modernizace závodu, bude výroba piva cca na 10 měsíců přerušena. Dále Vás žádáme o vrácení všech obalů do 30.12.2007. Po tomto datu již obaly nebudou přijímány ani propláceny. Pivovar po novém zahájení výroby bude mít obaly v jiném provedení. Proto věříme, že po skončení této náročné modernizace našeho závodu se „Vážení odběratelé“ vrátíte zpět konzumovat “ Vaše Dobré Podkovářské Pivečko“.
S pozdravem
Antonín Červený, jednatel společnosti“

Souběžně s touto aktivitou všichni zaměstnanci závodu dostali výpověď, zastavila se výroba nejen piva, ale i kojenecké vody.

Zaniklé značky ze sortimentu pivovaru:
Podkováň Světlý Speciál 14 % (světlý speciální ležák; alk.: 6,0 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů).
Podkováňský Ležák (světlý ležák; alk.: 5,0 %; ;plněno do 0,5 l lahví a sudů).
Podkováňský Barchat (světlý ležák; alk.: 4,7 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů).
Podkováňské tmavé (tmavé výčepní; alk.: 4,0 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů).
Podkováňské dia (světlé se sníženým obsahem cukru; alk.: 4,0 %; plněno do 0,5 l lahví).
Podkováň nealkoholické (světlé nealkoholické; alk.: 0,49 %; plněno do 0,5 l lahví).

Ač tomu již nikdo nevěřil, tak podkováňský pivovar opět ožíval. V březnu 2011 by měla proběhnout první várka. Dne 26.11. 2010 v odpoledních hodinách překročila bránu pivovaru dvounádobová 80hl varna.
Milovníci piva Podkováň se mohli těšit na jaro. Po osmi letech měly opět ze stáčecích linek sjíždět pivní lahve s etiketou Podkováň. Poté, co se v červnu 2003 dostal pivovar do konkurzu, ho koupila firma Lora Victoria. Na konci roku 2010 dokončovala několikaletou rekonstrukci a v březnu 2011 chtěla zahájit výrobu. „V pivovaru bude nová technologie i noví zaměstnanci. Pojedeme zkušební provoz, protože si budeme muset nejprve zvyknout na nové technologie,“ řekl ředitel pivovaru Antonín Červený. Firma Lora Victoria se rozhodla pivovar po odkoupení zrekonstruovat. Zastavila výstav a propustila zaměstnance. Stáčírnu balené vody ale zachovala.
Práce na zprovoznění pivovaru byly na jaře 2011 ve finále, dokončovaly se poslední práce na varně a v půlce dubna 2011 proběhla jalová várka.
Dne 21.dubna 2011 pivovar uvařil první oficiální várku světlé desítky. Na další týden se chystala várka dvanáctky.
Na konci roku 2011 pivovar rozšířil svůj sortiment o světlou čtrnáctku.
Celkové snížení kapacity na roční maximum cca 30 000 hl piva. Původní čtyřnádobovou železnou varnu o objemu 150 hl tak nahradila 100 hektolitrová měděná dvojnádobová varna z roku 1960, zakoupená ze zrušeného pivovaru ve franckém Ebelsbachu. Zlikvidovala se stáčírna lahví (i kojenecké vody) a s novou stáčírnou lahví se kvůli vysokým nákladům zatím nepočítalo. Ručně se stáčí PET lahve. Vaří se světlá desítka, jedenáctka, dvanáctka. Vaří se dle potřeby jednou až dvakrát za čtrnáct dní z vlastní kvalitní vody, sladu z moravských Záhlinic, žateckého chmele a malého množství chmelového extraktu pro lepší pěnu.
S produkcí malého regionálního pivovaru Podkováň se ještě v roce 2013 možná trochu překvapivě dalo setkat v Kyjevě, kde Podkováň zaujal pozici prémiového dovozového piva za rozumnou cenu. To už je ale pryč. Kvůli současné krizi se ukrajinský distributor již počátkem roku odmlčel. „Já doufám, že až se situace na Ukrajině uklidní, tak zase obnovíme dodávky. Vybudovali jsme tam docela přátelské vztahy, takže si myslím, že se určitě ozvou,“ řekl v září 2014 ředitel pivovaru Antonín Červený. Pro pivovar to naštěstí žádná katastrofa nebyla, vývozy na Ukrajinu tvořily sotva tři procenta celkové produkce. „Teď se dobře chytla Litva, jednáme i se dvěma novými distributory v Rusku. Pro pivovary je to jediný způsob, jak kompenzovat klesající prodeje doma,“ řekl Červený. Hned ale dodal, že všechny vývozy tvoří zhruba šest procent produkce Podkováně. Jeho slova potvrzují i statistiky Svazu pivovarů a sladoven. Produkce českých pivovarů v roce 2013 vzrostla o 0,6 %, došlo k tomu však pouze díky devítiprocentnímu nárůstu exportu, hlavně na Slovensko a do Polska. Domácí spotřeba klesla o 1,1 %. I nadále také pokračoval odliv zákazníků z restaurací a v prvním pololetí roku 2014 byla spotřeba piva v hospodách na svém historickém minimu. Jen 41 % se prodalo v restauracích, zbytek tvořilo lahvové pivo. „My jsme na tom ještě dobře, prodáváme 70 % v sudech, ale ta tendence mě děsí,“ řekl Červený. „Začalo to během krize a poslední ranou byla prohibice. Myslel jsem, že lidé, když nebudou riskovat kořalky, tak začnou víc pít pivo, ale oni si místo toho spočítali, o kolik levnější je napít se doma,“ řekl se smutným úsměvem ředitel podkováňského pivovaru. Podle Červeného hrozilo, že během pár let se zavře značná část venkovských hospod. „Už teď mi hostinští říkají, že kvůli pár důchodcům se jim to nevyplatí. Nejspíš to dopadne jako v Bavorsku, kde hospody otevírají až v pět odpoledne, protože to lidé mají jako druhou práci,“ prorokoval Antonín Červený neradostné časy. Pivovar Podkováň ale nechce zkoušet radlery, oblíbený pivní mix, kterým si velká část velkých pivovarů zlepšuje výstav. „Do toho nepůjdeme. My děláme klasický ležák, 70 procent produkce je jedenáctka. Černé pivo se docela prodává, je teď módní. Pak děláme čtrnáctku, ale ta se prodává hlavně na Vánoce a Velikonoce,“ vypočítával Červený sortiment. To ale neznamená, že by vařili pivo stejně jako před deseti lety. „Teď jsme začali používat znovu hlávkový chmel, ne granulovaný. Minulý týden jsme si z Žatce přivezli i zelený chmel a začali jsme vařit z něj. Takže spíš se chceme vrátit k původnímu způsobu vaření piva než do něj lít limonádu,“ vysvětlil na své pivo očividně pyšný Antonín Červený. (zdroj: byznys.ihned.cz)
Pivovar uvařil na vánoce 2014 novou várku 14 – ti stupňového piva.
Vedle desítky světlé vařili v roce 2016 i desítku tmavou, jedenáctku, dvanáctku a dvakrát do roka čtrnáctku. Šlo o speciál, který vařili přesně na stupňovitost 14,34 1434 je totiž rok založení pivovaru. Připravují ji vždy jako vánoční a velikonoční speciál. Výstav roku 2015 byl 12 000 hektolitrů piva, dva tisíce hektolitrů vody a asi 300 hektolitrů limonády.

Výstav piva:
rok 1997: 14 141 hl
rok 1998: 19 443 hl
rok 1999: 24 635 hl
rok 2000: 23 966 hl
rok 2001: 22 000 hl
rok 2002: 20 985 hl (35 000 hl vody)
rok 2003: 20 660 hl
rok 2004: 21 371 hl (35 600 hl vody)
rok 2005: 25 553 hl (export: 1 465 hl)
rok 2006: 26 623 hl

Pivovar Nymburk

 

   fotogalerie

   etikety

adresa: Pražská 581/22, 288 02 Nymburk

www.postriziny.cz

e-mail: nymburk@postriziny.cz


Základní sortiment:

 

 

Postřižinský Střízlík
nealkoholické světlé
alk.: 0,5 %

Postřižinské Výčepní
světlé výčepní
alk.: 3,5 %

Postřižinské Pepinova desítka
světlé výčepní
alk.: 4,1 %

Postřižinské Tmavé
tmavý 11 stupňový ležák
alk.: 4,3 %

Postřižinské Jedenáctka
světlý ležák
alk.: 4,7 %

Postřižinské Francinův ležák
světlý ležák
alk.: 5,0 %

Postřižinské Bogan
13 stupňový světlý speciální ležák
alk.: 5,5 %

Postřižinské Něžný Barbar
13 stupňový polotmavý speciál
alk.: 5,3 %

Postřižinské Sváteční speciál
světlý speciál
alk.: 5,8 %

  • TEXT

Starší info:
Král Jan Lucemburský ve své listině ze dne 26.12.1327 udělil městu právo mílové, které zakazovalo v okruhu 11,25 km kolem města šenkovat a vařit pivo bez souhlasu městské rady. Hmatatelným dokladem je objevená a jako archeologická památka zachovaná sladovna ze 17. století. Doklad o vaření zlatého moku se také nachází ve zlomcích nejstarší knihy zdejšího městského soudu. V písemnosti figuruje hostinský Jindřich a sladovník Jan.

Ve Věstníku Poděbradska z r. 1903 se o pu psalo: „Pravé obtíže působí zodpověděti otázku: Zač u nás bývalo pivo? Pramenů dosti po ruce, ale neshodují se sazby z jediného města v témže roce, natož pivovarů různých. Páni stále nařizují, aby hodná piva se vařila, aby nebylo třeba sazby měniti a přece tomu nezabránili, také cena obilí a jakost piva rozhodovala. Celkem lze říci, že bylo dosti drahé. Roku 1552 sud piva bílého v Nymburce po 1 kopě 30 grošů míšeňských, sud patok za 70 až 80 míšeňských. Páni v radě nymburské sadili roku 1619 bílé pivo po 2 kopách 15 groších, protože pšenice po 50 groších se prodávala. Roku 1620 je bečka piva bílého za 3 kopy míšeňských, konev za 14 grošů míšeňských. A ceny stoupají !“
Produkce a prodej piva patřily ve středověku k nejdůležitějším položkám v hospodaření města. Nymburské pivo se prodávalo v širokém okolí a přispívalo k hmotnému růstu měšťanů. Tuto skutečnost zvrátila účast nymburských na neúspěšném povstání českých stavů proti císaři Ferdinandu I. v roce 1547. Město bylo zbaveno venkovských majetků, odkud pocházelo levné obilí pro výrobu piva. „V druhé polovině 16. století ovládly regionální trhy s pivem tři pivovary, dva v Poděbradech, jeden v Dymokurech. Roztříštěné nymburské měšťanské pivovary konkurenci těžko čelily. Proces proměny měšťanského pivovarnictví vyvrcholil v době třicetileté války. Roku 1629 koupila nymburská obec na náměstí nemovitost, kde byl zřízen pivovar, který později padl za obět požáru,“ uvedl František Sýkora v publikaci Historie a současnost podnikání na Nymbursku. Novým místem, kde se začalo vařit pivo byly prostory vedle Kamenného domu u fortny v Soudní ulici. Reorganizaci nymburského pivovarnictví přinesla pruskohabsburská válka, město utrpělo značné škody a samo nebylo schopno řešit svoji hospodářskou situaci. Kromě jiného byla v roce 1743 založena Společnost váreční a pivovar jí byl pronajat. Později došlo k založení firmy Měšťanský pivovar. O pronájem projevovali zájem nejvíce různí sládkové. V dalších letech byl pivovar několikrát upravován a modernizován, přesto všechno majitelé počátkem devadesátých let 19. století poznali, že se nymburské na trhu těžko prosazuje. K výstavbě nového pivovaru došlo v roce 1895 na Zálabí při železniční trati Nymburk Poříčany. Poloha umožnila rozvoj i v budoucnu.
Rok 1895 se do dějin Nymburka zapsal jako rok, kdy přičiněním ředitele nymburského cukrovaru Hanuše Karlíka a místního advokáta Václava Krounského vznikla společnost s „ručením obmezeným“ Nymburský pivovar, s. r. o.. Pivo se v něm začalo vařit až v roce 1898 (první várka dne 19.3.1898). Zakládající listina pivovaru se dochovala a je vystavena v poděbradském muzeu. Nová firma byla úředně zaprotokolována výnosem c. a k. krajského soudu v Mladé Boleslavi koncem dubna 1895. Ihned zajistila volné vypisování podílů a akcií a ze získaného kapitálu se ještě na jaře na nymburském Zálabí začalo s výstavbou sladovny. Na jaře 1897 pak začal rychle vznikat i samotný pivovar. Slavnostně byl zprovozněn 19. března 1898, když ještě do konce roku vystavil 17 780 hl piva. Provoz starého pivovaru ve městě tak skončil. Hned první sezonu, kdy pracoval nový pivovar již sám, byl dosažen výstav 21 075 hl. Stoupající křivka výroby nymburského piva nutně znamenala potřebu rozšířit exportní možnosti. Díky dravé a agresivní politice správního výboru došlo k tomu, že nymburské pivo odebírala značná část hostinců v regionu. Finanční těžkosti hostinských i prozíravá obchodní politika pivovaru přispěla k tomu, že samotný pivovar se stal majitelem několika desítek hostinců.
V roce 1919 byl otevřen nový okresní soud na rohu Kostelního náměstí, jehož stavbě ovšem padly za oběť zbytky zdiva historického královského hradu, měšťanského pivovaru a také branka Fortna.
Bohumil Hrabal napsal v červenci 1999 v Kersku o tehdejším pivovaru: „Když mi bylo šest let, v tom roce 1920, tak jsme se s rodiči a bráchou nastěhovali do nymburského pivovaru a já jsem začal vnímat všechny ty krásy, které mne obklopovaly. A byla před okny kuchyně a pokoje ohromná zahrada, všechny druhy ovoce tady se táhly až ke sladovně, vzácné špendlíky a jabloně a hrušky a nakonec řady ořechů a těsně u humen aleje švestek… A já jsem zvolna se rozhlížel a vstoupil jsem do maštalí, kde byly čtyři páry těžkých koní a dva páry pivovarských volů a já jsem brzo vstával a díval jsem se, jak kočí pomalu kšírují koně a zvolna až k výstavu piva a tam jsem viděl jak pivovarští vykulují sudy a kočí je nakládají na těžké vozy, pak přivádějí kočí ty dva páry volů a nakládají na valníky sudy, na každý vůz ještě se naložil veliký sud s drceným ledem a potom se rozváželo pivo po hospodách v městě a na vesnice nymburského okresu… Ale já jsem dík tomu, že k nám přijel strýc Pepin, a sladovničil, já jsem poznal i humna a tady bylo nejkrásněji… A sladovničtí si při práci zpívali a já jsem se strýcem s nimi sedával v šalandách a díval se, jak slaďáci si vaří na kamnech, jak stahují herinky a jak pijí pivo a jak dovedou být veselí a jak si dovedou ze strýce Pepina dělat legraci…“
Úspěšné a slibné začátky moderního pivovarnictví v Nymburce přetrhlo vypuknutí 1. světové války. Rekvírování ječmene pro potřebu armády spolu s nedostatkem chmele a sladu způsobilo snad největší pokles výroby piva v celé několikastaleté historii nymburského pivovarnictví. V kampani 1916 až 1917 činil výstav piva 600 hl, což při srovnání s předválečnou produkcí o objemu 25 000 hl a více působí skutečně děsivě. Teprve v roce 1925 se množství vyrobeného piva ustálilo na své předválečné hodnotě. Kolem roku 1927, po zvýšení odbytu a po seznání, že třicet let staré stroje již plně nevyhovují, přistoupila správní rada k renovaci strojů a zařízení. Toto úsilí bylo korunováno úspěchem a v obchodním roce 1928 až 1929 byla poprvé překročena hranice 30 000 vyrobených hl piva za rok. V roce 1931 se podařil představenstvu nymburského pivovaru brilantní tah, když zřídil v Kolíně stáčírnu piva, ve které se za první rok činnosti stočilo 1 695 hl. Můžeme-li posoudit na základě dokumentů dopad hospodářské krize v letech 1929 až 1933 na výrobu piva v Nymburce, shledáme jen nepatrný pokles. Jestliže celkový pokles výroby piva v celostátním průměru činil v letech 1932 až 1933, tedy v období vyvrcholení krize, řádově 10 %, v Nymburce se jednalo o pouhých 4,4 %. A to také o něčem svědčí. Dalo by se říct, že nymburské pivovarnictví vyšlo z hospodářské krize vítězně, protože jestliže v roce 1927 uvádí Státní úřad statistický náš pivovar, pokud se týče výroby piva, na 69. místě z 331 pivovarů, v roce 1935 to je již 47. místo mezi 320 pivovary a v roce 1937 48. místo z 309 činných pivovarů.
Druhá světová válka znamenala, ostatně jako každá jiná, hrubé zásahy do pivovarnického podnikání. Již v listopadu 1939 bylo vyhlášeno omezení stupňovitosti piva, které po několika dílčích změnách vyústilo v nařízení, že od 2. června 1940 se nesmí vyrábět pivo nad 8st. a celková roční produkce piva nesmí přesáhnout 80 % předválečné výroby. V podobném duchu byla i další restriktivní opatření říšského protektorátního ministerstva hospodaření. Po skončení války se pivovar dostal v rámci znárodnění do národní správy. Funkci správce vykonával až do komunistického puče v únoru 1948 František Hrabal, otec světoznámého spisovatele Bohumila Hrabala, který v Nymburce také prožil dětství.
Od roku 1948 se stal pivovar nejdříve součástí sdružení místních podniků a posléze byl začleněn do Polabských pivovarů Kolín, n. p. Ani toto uspořádání netrvalo dlouho, protože po několika měsících byl založen národní podnik Nymburské pivovary, který sdružoval pivovary v Nymburce, Dobrovicích, Dymokurech, Brandýse nad Labem a Mělníce. V roce 1955, kdy se stávající uspořádání ukázalo jako nevýhodné, přešel pivovar opět do Polabských pivovarů Kolín. Své pevné a stálé místo v československém pivovarnictví dostal pivovar Nymburk v roce 1958, kdy se stal součástí Středočeských pivovarů n. p. Velké Popovice. V rámci tohoto sdružení poprvé překročil výstav piva v 60. letech hladinu 50 000 hl za rok a v roce 1975 jubilejních 100 000 hl. Během společenských a hospodářských změn na konci osmdesátých let došlo také k reorganizaci n. p. Pivovary Velké Popovice do Pivovarů V. Popovice, s. p.
dřívější názvy piv
Polabský Zlatovar 11 % (světlý ležák)
Polaban 12 % (světlý ležák)

V roce 1990 vznikla akciová společnost Pivovar Bohemia, kde byly vedle Nymburka pivovary v Benešově, Kutné Hoře, Podkováni, Rakovníku a plechovková stáčírna v Kralupech nad Vltavou. Společnost Pivovar Nymburk spol. s r.o. byla založena 28.1.1993. Firma vyráběla pivo na základě nájemní smlouvy s Pivovary Bohemia. Až privatizací vykoupením ze svazků Pivovarů Bohemia byl vyřešen dlouhodobý nájemní vztah mezi oběma subjekty. V roce 1994 byl výstav 170 000 hl, tím došlo za pět let ke zvýšení o 50 000 hl piva ročně. Pivovar se soustřeďoval na okolní region, ale prosadil se i v zahraničí. Už tři roky byla jeho největším odběratelem za hranicemi Velká Británie, ale podnik dodával také do Francie, Itálie, Německa nebo na Ukrajinu. Na export šlo asi 10 000 hl piva. V roce 1995 dosáhl pivovar výstavu 171 000 hl, z toho byl vývoz 8 % především do Anglie a Itálie. Od února 1996 exportoval pivovar také do Francie a jednalo se o dodávkách na Ukrajinu. Od dubna 1996 zvýšil pivovar ceny v průměru o 0,30 Kč na půllitr. V roce 1996 byla dána do provozu nová nerezová varna (do té doby největší slabina pivovaru), která byla schopna až pěti várek denně při obsahu 200 hl mladiny. V roce 1997 podnik vystavil 127 000 hl piva, což bylo méně než v roce 1996. Zhruba pět 5 % zlatého moku pivovar v roce 1997 exportoval. Pivovar byl na jaře 1998 ještě součástí Pivovarů Bohemia a.s.. Lahvové pivo z pivovaru dostalo na jaře 1998 nové etikety bez typických postaviček z románu Bohumila Hrabala Postřižiny. Nosným logem i nadále zůstalo „Postřižinské pivo“. Toto logo zůstalo dominantní a pivovar na něm budoval prodej výrobků. Změnu etiket si vyžádal nový zákon o potravinách, který vstoupil v platnost 1.dubna 1998. Trend značení výrobků šel podle vedení pivovaru jiným směrem, postavičky z románu byly imaginací, a proto zmizely. Na velikonoce 1998 připravil pivovar novinku – patnáctiprocentní světlý speciál, který se expedoval do celé obchodní sítě a částečně v sudech i do firemních prodejen. Zvýšení spotřební daně se promítlo i do cen Postřižinského piva. Za půllitr platili spotřebitelé od 1.února 1998 v průměru o 0,40 až 0,60 Kč více. Pivovar se koncem 90.let 20.století soustředil zejména na posílení své pozice v regionu. Z výstavu roku 1998 pivovar 5 % vyvezl. Dařilo se mu exportovat do Španělska, Švédska, Polska, Německa a Velké Británie. Zastavil se naopak export do Ruska, kam pivovar vyvážel prostřednictvím společného podniku Pivo Čechie Moskva. Nové možnosti se firmě otevřely v Bulharsku, Itálii a Chile. V roce 1998 byla v pivovaru zřízena nová filtrační stanice. Jako jeden z prvních českých výrobců začal v roce 1999 pivovar stáčet pivo do 1,5litrových PET lahví. Týdně pivovar v roce 1999 prodal v PET lahvích 20 až 30 hl piva v regionu i v Praze. Zhruba 4 % produkce roku 1999 zamířilo na zahraniční trhy. Vedle již tradičních importérů (Švédsko, Španělsko, Litva, Polsko) se pivo v průběhu roku 1999 objevilo opět i v Německu. Ředitelem pivovaru byl Pavel Benák. V roce 1999 pivovar prodal 137 tisíc hl piva, čím o 15 % překročil prodej v roce 1998. Pokles zájmu odběratelů o pivo v PET lahvích a nutnost investic pivovar v srpnu 2000 přiměly, aby od plnění do PET obalů upustil.
U příležitosti roku 2000 vyrobil pivovar speciální ležák Granát (tmavý ležák; alk.: 5,5 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů). Pivovar měl vlastní sladovnu, která klasickým způsobem vyrobila 75 % potřebného sladu, zbytek se kupoval. Nová nerezová varna byla zhotovena v Strojírnách Pacov, měla obsah 200 hl na jednu várku. Klasická spilka měla 3 oddělení každé o obsahu 5 000 hl a používala kvasinky z Budvaru. Lahvovna italské výroby měla kapacitu 24 000 lahví za hodinu, v roce 2000 bylo 80 % výstavu plněno do lahví. U výčepních piv v roce 2000 změnili chmelení ve prospěch sice poněkud dražších, avšak kvalitnějších českých, hlavně žateckých chmelů. Tradičním odbytištěm pro pivovar bylo Nymbursko, část Kolínska, Jičínsko, Královéhradecko i okres Praha-východ. Zářijová novinka roku 2000 v produkci pivovaru – třináctistupňový světlý ležák Bogan s přídavkem směsi bylin – se na trhu dobře ujala. Ředitel pivovaru Pavel Benák ovšem konstatoval, že firma i nadále za těžiště své výroby považovala světlá výčepní piva, která tvořila zhruba 80 % celkového výstavu. Nosnou značkou pivovaru mezi celkem sedmi druhy piva byla Pepinova desítka. Pivovar přes své lokální zaměření si pro standardní stálou kvalitu udržoval velmi dobré jméno a díky svolení spisovatele Bohumila Hrabala vařil svůj pěnivý mok pod obchodním názvem a registrovanou ochrannou známkou jako Postřižinské pivo. Sám Benák pivo označil za poněkud hořčejší a světlejší. Například obsahem nitrosaminů, tedy běžně nezjistitelných látek, splnilo i nejpřísnější britské normy. „Stejně jako mnohé další regionální pivovary vaříme pivo s osobitou chutí, o němž rozhodně nelze tvrdit, že by bylo pivem „šňůrovým“ a průmyslovým,“ shrnul ředitel. Pivovar za tři čtvrtletí roku 2000 uvařil 131 tisíc hl piva, tedy o 11 tisíc hl více než ve stejném období uplynulého roku. Pivo si u svých odběratelů v podobě několika obchodních řetězců, ale i z řad hostinců a restaurací, stejně jako mezi menšími prodejci udrželo postavení nejen stálou kvalitou. Ředitel za součást strategie společnosti označil také pro odběratele přijatelnou cenu piva a hlavně operativnost, spolehlivost a rychlost, s nimiž pivovar řešil všechny, i okamžité požadavky zákazníků. Za největší současný problém pivovarníků kromě dlouholeté až třicetiprocentní nevyužité kapacity tuzemských pivovarů Benák označil zejména až o třetinu vyšší ceny sladovnického ječmene v roce 2000, který navíc obvykle nedosahoval ani potřebné kvality. Ředitel o tom hovořil i na základě zkušenosti svého pivovaru, neboť ten měl vlastní sladovnu. „Ječmen, resp. suroviny, přitom tvoří téměř třetinu všech výrobních nákladů při vaření piva,“ dodal Benák. Pivovar v podstatě v roce 2000 naplnil svoji výrobní kapacitu, mírné rezervy v porovnání se stáčením piva do lahví viděl Benák ještě při výrobě a prodeji sudového piva. I s ohledem na vývoj pivovarnictví podnik pro nejbližší období neplánoval žádné větší investice do výroby. Jediné, do čeho se ještě vyplácelo investovat, byla podle Benáka podpora prodeje. Pivovar pod registrovanou ochrannou značkou Gold Bohemia Beer zhruba 5 % své produkce v roce 2000 exportoval do Německa a Španělska zejména ležáky, do Švédska naopak pivo nejslabších druhů. V pivovaru na konci listopadu 2000 zatím nevěděli, zda se připojit k vlně zdražování, zda mají zvýšit cenu piva a případně o kolik. „Ještě jsme o tom neuvažovali, ale i kdybychom zdražili, byla by to otázka haléřů. Pořád ale chceme být levnější než největší výrobci,“ uvedl ekonom pivovaru Josef Janoušek. Brány pivovaru v na konci roku 2000 opouštěla lahvová desítka za 6,20 a dvanáctka za 7,90 koruny. Podle Janouška by po případném zdražení cena piva výrazněji stoupla v obchodech a v restauracích. Firma zaměstnávala zhruba 110 lidí.

I konzumace piva má svou kulturu. Alespoň byl o tom přesvědčen ředitel Pavel Benák. „Hezké prostředí restaurace, čisté sklenice a dobře ošetřené pivo. To poslední je obzvlášť důležité, protože pivo je choulostivý nápoj, který vyžaduje péči,“ odpovídal v únoru 2001 Benák na otázku, jak si takovou rozvinutou pivní kulturu představuje. Pivovar patřil k malým regionálním pivovarům, které nemohly a ani nechtěly mít ambice stát se jedním z předních českých výrobců piva. Jako jediný v zemi se však mohl pochlubit úzkým sepětím s jedním z nejvýznamnějších českých spisovatelů – s Bohumilem Hrabalem. Právě po jeho slavné knize Postřižiny se už deset let jmenovalo pivo vařené ve zdejším pivovaru. Tomuto spisovateli odhalili před lety na zdi jedné z budov malou pamětní desku. Navíc podle Hrabalova přání ve výšce, kam mohou čurat psi…
Jak se vlastně žije malým pivovarům, mezi které se ten nymburský počítá?
Řekl bych, že je to velmi individuální. Ono se nedá jednoznačně říci, že se daří velkým dobře a malým špatně. Záleží na schopnosti managementu. A navíc v každém pivovaru platí: Dej Bůh štěstí. To je taky hodně důležité. My jsme rok 2000 měli úspěšný – zvýšil se prodej asi o 11 %, takže jsme prodali skoro 150 tisíc hl piva. Tržby se zvýšily oproti předminulému roku o osmnáct milionů korun a pivovar bude za rok 2000 hospodařit v černých číslech, což je dost podstatné. Domnívám se, že přes problémy, které trápí české pivovarníky, se nám daří vystupovat jako solidní partner.
Souvisejí ty problémy nějak se spotřebou piva v Čechách, která už přestala stoupat?
Ano, první problém je to, že v Čechách už několik let stagnuje spotřeba piva. Upřímně řečeno, sto šedesát litrů piva vypitého na obyvatele za rok je maximum. Víc už se nevypije, spíš je možné, že v důsledku zdravějšího životního stylu může spotřeba piva klesat. Českým pivovarům se doposud nedaří více uplatnit se na zahraničních trzích. Nymburk exportuje asi tři až čtyři procenta svého celkového prodeje do SRN, Španělska, Švédska, Velké Británie. Vaříme šest druhů světlého a jeden druh tmavého piva. Převážná část je světlých výčepních piv do deseti stupňů, vyrábíme i osmistupňová právě pro švédský trh. Jedenáctka a dvanáctka jsou piva silnější a jako specialitu vyrábíme speciální světlý ležák Bogan, který má stupňovitost třináct procent a je navíc dochucován směsí bylin. Bogan se mezi našimi spotřebiteli uchytil, pivo se od září 2000 vaří nepřetržitě. Navíc bylo oceněno 3. místem v soutěži o cenu českých sládků za rok 2000. Z tmavých piv vaříme pouze desítku. V současné době je všeobecně patrný spíše klesající zájem o tmavá piva.
Zmínil jste zdravý životní styl. Jak si ten rozumí s pitím piva?
Člověk, který bude pivo konzumovat pravidelně a s mírou, třeba jedno až dvě denně, nemůže pociťovat nějaké negativní následky na svém zdraví. V pivu je řada látek, které podporují zažívání a vylučovací systém. Je to ale také záležitost toho, abychom trochu zvedli pivní kulturu v Česku. To je také jedním ze stěžejních bodů Českého svazu pivovarů a sladoven i Svazu malých nezávislých pivovarů.
Čeští pivaři se chlubí, že jsou největší odborníci na pivo a vy teď mluvíte o zvyšování pivní kultury. Jak ta by podle vás měla vypadat?
Já si myslím, že je třeba na tom neustále pracovat, přinášet našim spotřebitelům pivní osvětu. To znamená říkat, jak má být pivo vychlazené, jak čepované, jak a při jaké teplotě podávané. Myslím si, že ne všichni výčepní to mají zažité. Asi to bude ještě pár let trvat. Pivo by mělo být skladováno v podmínkách, které coby choulostivý nápoj vyžaduje. V okamžiku, kdy se bude skladovat třeba na světle nebo v teple, nebo bude dlouho roztočené, jde kvalita piva rychle dolů. Pivo by mělo být čepováno do čistých vypláchnutých sklenic. Lze se setkat ještě s místy, kde tomu tak není. Další zásadou je, že sud by měl být vytočen maximálně do druhého dne, jinak to pivo už není valné chuti. Určitý negativní jev v restauracích je to, že lidé velmi často požadují pivo podchlazené. Optimální teplota je kolem osmi stupňů, určitě by se nemělo podávat pivo, které je zchlazené pod tuto hodnotu. V něm pak přirozeně nejsou zřetelné chuťové látky a spotřebitel pak vypije hořkou, ledovou a bublinkovou tekutinu. Vzpomeňme si na film Postřižiny, jak zde pan správce Francin kontroloval kvalitu čepovaného piva. Takže kvalita piva je také na hostinském… Platí, že na kvalitě piva se z poloviny podílí pivovar a z druhé hostinský. Je tady staré pravidlo – sládek pivo vaří a hostinský ho dělá. Vzpomínám si, že pivo z dnes již několik let zavřeného pivovaru v Kolíně nemělo mezi pivaři moc dobré jméno. Bylo-li však hostinským dobře ošetřeno, dokázalo člověka osvěžit.
Název vašeho piva jasně dokládá propojení s Bohumilem Hrabalem. Snažíte se tenhle odkaz nějak dál rozvíjet?
Celý náš pivovar funguje v tom duchu. Pivo se jmenuje Postřižinské, takto jsme ho pojmenovali po dohodě s panem Hrabalem v roce 1991. Samozřejmě jsme s tímto názvem získali větší image. Pomohlo to prodeji a řekl bych, že pivovar se to snaží panu Hrabalovi vrátit nejen tím, že propagujeme jeho dílo. Jsme například členy Klubu čtenářů Bohumila Hrabala, který zahájil činnost v roce 1998. Náš dík spisovateli byl vyjádřen i tím názvem piva Bogan.
Za jednotnou cenu 6,60 opouštěly v dubnu 2001 brány pivovaru sudová i lahvová desítka. Na tuto cenu se dostaly po zdražení na počátku dubna 2001. V Nymburku stále dávali při výrobě přednost klasické cestě, bez CK tanků. „Vyhovuje nám, nemáme proč něco měnit. I pro spotřebitele je takto uvařené pivo přijatelnější,“ tvrdil ředitel Pavel Benák. Kolik asi váží nejtěžší zamětnanec pivovaru Milan Kos ? To byla jedna ze dvou otázek soutěže, kterou pořádal pivovar na jaře 2001. Celá akce vyvrcholila dne 16. června 2001 při Dnu otevřených dveří v pivovaru.V rámci oslav vystoupila v areálu pivovaru celá řada známých zpěváků a kapel. Po celý den k pivovaru jezdil z hlavního nymburského železničního nádraží mimořádný parní pivovarský Postřižinský expres, který přepravoval cestující i z Poděbrad a Sadské Odpoledne byli vyhlášeni a odměněni vítězové tipovací soutěže »Postřižinské, to je trefa«, ve které měli kromě jiného uhodnout váhu nejtěžšího zaměstnance pivovaru. Vážil neuvěřitelných 182,3 kg. V souvislosti s prodejem části humpoleckého pivovaru Belgičanům řekl šéf pivovaru Pavel Benák v srpnu 2001: „Jednorázové nalití kapitálu může pomoci přežít, ale nemyslím si, že je to všeúčinný a trvale působící lék,“ domníval se. Ani nymburský podnik podle něj o vstupu strategického partnera neuvažoval. Pivovar uspěl v soutěži O cenu českých sládků, když jeden z jeho výrobků, speciál Bogan, skončil ve své kategorii na třetím místě. Výsledky zářijové soutěže byly oficiálně oznámeny v polovině října 2001. „Vyhlášení výsledků jsme netrpělivě očekávali, protože jsme měli z kuloárů signály, že jedno z našich piv bude takzvaně na bedně. Ocenění nás samozřejmě těší, o konečném úspěchu však rozhoduje vždy spokojenost hostů,“ uvedl ředitel Pavel Benák. Každoroční soutěž se konala pod patronací Výzkumného ústavu pivovarnického a časopisu Pivní kurýr. Počasí léta 2001 pivovaru příliš nepřálo. Jediný producent zlatavého moku na Nymbursku zaznamenal v září 2001 patnáctiprocentní pokles odběru piva oproti stejnému období předchozího roku. Prodej se dokonce přiblížil úrovni běžné v únoru nebo březnu, tedy v měsících, které konzumaci chlazeného chmelového nápoje tradičně příliš nepřejí. Špatná sezona tak znásobila problémy, které v současné době ovlivňovaly pozici malých pivovarů na trhu. Na druhou stranu zaznamenal pivovar v prvním pololetí roku 2001 nárůst odběru svých výrobků, když prodal o 74 hl piva více. V roce 2001 se podnik řadil na dvacáté místo mezi jedenapadesáti českými pivovary a snažil se o zvýšení podílu exportu, který tvořil 3 % objemu produkce. „Se svou pozicí na trhu jsme spokojeni. Mezi českými pivovary patříme do lepší poloviny. Spotřebitel je však náročný, což je asi správné, a my si uvědomujeme, že nesmíme podlehnout sebeuspokojení. Sami nejlépe víme, co je třeba v kvalitě piva a propagaci zlepšit. Situaci nám ale komplikuje také skutečnost, že suroviny z loňské úrody jsou nejhorší za několik posledních desetiletí,“uvedl k současné situaci pivovaru jeho ředitel. Stejně jako další tuzemské pivovary se i nymburský poohlížel po zahraničních trzích. Podle ředitele je v jednání několik stálých kontraktů v Německu a Itálii. Zvýšení podílu exportu na prodeji bylo očekáváno na jaře následujícího roku. Přestože malé pivovary neměly na současném trhu lehkou pozici, o fúzi se silným partnerem pivovar neuvažoval. „Pozice nezávislého pivovaru v Nymburce není ohrožena. V současné době žádného strategického partnera nehledáme,“ potvrdil Benák v reakci na ohlášenou fúzi největšího z nezávislých pivovarů, znojemského Hostana, s brněnským Starobrnem. „Ke stabilizaci pivovaru jako nezávislého by určitě prospělo, aby se na Nymbursku vypilo víc našeho piva. O to se samozřejmě snažíme, jde ale o mravenčí práci,“ řekl a ke kritice kvality piva v některých restauracích dodal: „Kvalita čepovaného piva je mnohdy diametrálně odlišná od našeho výrobku. Výsledný produkt totiž záleží z velké části na čepu, pivovar může ovlivnit kvalitu jen asi z poloviny. Špatným ošetřováním piva si ale výčepní, podle mého názoru, stejně prokazuje medvědí službu.“ Od jara 2001 nabízel podnik také pivo v plechovkách.
Pivovar v roce 2001 měl stále vlastní sladovnu, která byla vybudována v roce 1895, ale pořád vyhovovala. Kromě Nymburska pivovar vozil pivo i do východních a severních Čech. Pivo bylo čepováno v 150 místech, z toho 10 v Praze. Desítka tvořila 80 % celkové produkce, v sudech měla největší nárůst produkce světlé jedenáctky. Pivovar v roce 2001 dodával pivo i do obchodních řetězců Penny market a Kaufland, pro které připravoval světlou devítku Staročech. Toto „levné“ pivo podnik dodával i odběratelům v okolí Nymburka. V roce 2001 pivovar vyráběl 5 druhů světlých piv (8 %, 9 %, 10 %, 11 %, 12 %), tmavou desítku a speciální ležák Bogan. Exportní ležák Gold Bohemia Beer v lahvích o obsahu 0,33 l pivovar dodával do Německa, Švédska a Španělska. Pivo Bogan se po uvedení na trh začala stále více prosazovat, vzrůstal i jeho odbyt v sudech. Pivovar pro konec roku 2001 nepřipravil speciální etiketu, ani pivo. Blahopřání svým zákazníkům – ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK a VESELÉ VÁNOCE bylo uvedeno na korunkových uzávěrech. Víc než pokles prodeje ale v roce 2001 pivovar trápila nízká kvalita surovin. „Zkušení pivovarníci, kteří v oboru pracují dvacet třicet let, říkali, že nepamatují tak špatný sladovnický ječmen,“ dokládal v prosinci 2001 ředitel Benák
Pivovar v roce 2001 prodal 149 tisíc hl piva, což bylo přibližně o 1 % méně než v roce 2000. Tržby dosáhly 171 milionu Kč, hrubý zisk se ve srovnání s rokem 2000 mírně zvýšil na 2,6 milionu. Přesto vedení podniku hodnotilo rok 2000 z ekonomického hlediska jako podstatně lepší. Výsledky ovlivnilo hlavně chladnější počasí léta 2001 a tvrdá konkurence velkých pivovarů. „Počasí se může na spotřebě piva projevit šesti až sedmi procenty. Konkurenci cítíme hlavně v prodeji sudového piva,“ upřesnil ředitel. Spokojeni nemohli být nymburští sládci ani s kvalitou ječmene, která byla v roce 2001 nejhorší za posledních patnáct let. Pivo z Nymburka dostáli zákazníci v Německu, Švédsku a Itálii. Zatímco na sever Evropy putovaly hlavně slabší sudová piva, Němci a Italové dávali přednost dvanáctistupňovým ležákům.
Pivovar ukončil výrobu piva Staročech Premium (světlý ležák; alk.: 4,4 %; plněno do 0,5 l lahví; vyráběno pro síť obchodů Penny Market).
Pivovar, který měl v roce 2001 výstav necelých 150 000 hl, hodlal v roce 2002 posílit export. „Zatímco loni vyvezl zhruba 3 % produkce, letos hodlá tento podíl minimálně zdvojnásobit,“ řekl v lednu 2002 ředitel pivovaru Pavel Benák. Pivovar hodlal posílit vývoz jak na své stálé trhy, například v Německu, tak i do dalších evropských zemí. „Měli bychom se například vrátit do Itálie, kam jsme pět let nedodávali,“ uvedl Benák. Pivovar na počátku roku 2002 vyráběl sedm druhů piv včetně piva Bogan, které v roce 2001 získalo třetí místo v kategorii speciálních piv v ceně českých sládků. V roce 2002 podnik nehodlal zavádět žádnou novou značku. Chystal však technologické změny, které by měly vést k uchování chuti piva i při delším skladování.
O nedávné minulosti, zajímavé přítomnosti a perspektivách hovořil v lednu 2002 ředitel pivovaru Pavel Benák:
Koncem ledna uplynulo deset let od doby, kdy se změnil název piva vyráběného v nymburském pivovaru. Zlatavý pěnivý mok se jmenuje Postřižinské pivo, jak k tomu došlo, čí to byl vlastně nápad ?
Pivovar vždy patřil mezi přední regionální pivovary, tradicí i dobrým jménem. Po nástupu nového managementu na začátku devadesátých let bylo rozhodnuto o změně obchodní politiky, o rozšíření působnosti mimo blízký region. Když jsme ale přijeli do míst, kde naše pivo vůbec neznali, a když jsme ho tehdy představovali pod značkou Polaban, setkávali jsme se obvykle se třemi názory. Někde si vzpomněli, že Polaban Nymburk hrával před válkou ligový fotbal. Jinde věděli, že je to název firmy, která vyrábí nějaké oblečení. Další takový odmítavý názor byl, že bereme vodu z Labe, což samozřejmě není pravda. Na vaření používáme vodu z vrtů vzdálených asi dva kilometry od Nymburka. Máme k dispozici zdroje splňující normy vody pro kojence. Tehdy se takové názory těžko vysvětlovaly a vyvracely. V souvislosti s touto skutečností padly různé návrhy, jak lépe uvádět naše pivo na trh a také jak ho nově nazvat. Po několika měsících jsme procitli a přišel nápad nazvat pivo po slavném Hrabalově románu Postřižiny. Navíc díky filmu Jiřího Menzla, který bývá každoročně několikrát v televizi, máme zadarmo reklamu, na kterou se dívá skoro celý národ. Nakonec, celý příběh patří do našeho pivovaru.
A co tomu říkal Bohumil Hrabal ?
Na podzim roku 1991 jsme se vydali za spisovatelem se žádostí, jestli by se pivo nemohlo jmenovat Postřižiny. Vzpomínám si, že vzal kus papíru a napsal Postřižiny, Pábitelé a ještě také Nymburské pivo. Potom všechno přeškrtal, znovu napsal Postřižiny a na znamení souhlasu se k názvu ještě podepsal. Tato událost se odehrála v pražské nemocnici Bulovka, kde se léčil ze dny a také krátce po tom, kdy obdržel od francouzské vlády řád rytíře umění a literatury. Spisovatel nakonec souhlasil použít ze své knihy pro reklamu a obchodní názvy motivy ke všem druhům našeho piva. Z etikety Doktorova osmička vyhlížela tvář doktora Gruntoráda, Pepinova desítka a Francinův ležák zase připomínaly oba slavné bratry. Na Zlatovaru zářil obrázek spisovatelovy maminky, zlatovlasé krásné Maryšky, a tmavou desítku zdobil portrét kominického mistra de Giorgi. Zdařilé grafické návrhy jsou z dílny skvělého výtvarníka Pavla Jákla. První Postřižinské pivo vyšlo z našeho pivovaru 29. ledna 1992. Tehdy jsme také shodou okolností otevírali novou lahvárenskou linku.
Jak hodnotíte rok 2001, někdy se mluví o chladnějším létu, projevila se tato skutečnost v prodeji a tedy ve spotřebě piva?
Bohužel počasí samozřejmě ovlivňuje spotřebu všech nápojů, tedy i piva a minulý rok nepatřil zrovna mezi nejteplejší. Sice se nám podařilo zvýšit počet odběrních míst, ale v podstatě všude došlo k několikaprocentnímu snížení spotřeby.
Postřižinské pivo je k dostání v mnoha hospůdkách, restauracích a hotelech v regionu i jinde v Čechách. Do kterých zemí se ještě vyváží ?
Do zahraničí se dostává naše pivo pod chráněnou značkou Gold Bohemia Beer. V roce 2001 byl celkový výstav zhruba 150 000 hl a chtěli bychom podstatně zvýšit export jak sudového, tak i lahvového piva. Vedle stálých trhů v Německu, Švédsku, Španělsku předpokládáme, že naše pivo opět začneme vyvážet do Itálie. Vyváželi jsme tři až čtyři procenta produkce a letos chceme tento podíl zdvojnásobit.
Výrobci piva někdy žehrají na špatnou kvalitu surovin, zejména sladu, možná chmele. Potýkáte se také s těmito problémy ?
Rok 2001 byl skutečně extrémně špatný na pivovarnický slad vyrobený ze sklizně ječmene roku 2000. Odborníci na tuto problematiku říkají, že rok 2001 patřil v tomto ohledu k nejhorším co se týče kvality sladovnických ječmenů, potažmo sladů za posledních třicet let. Samozřejmě to přináší mnoho výrobních problémů, jsou nutné určité úpravy technologických postupů, surovina obsahovala o tři až čtyři procenta bílkovinných látek navíc než obvykle, a to je příliš. Naproti tomu je třeba říci, že kvalita chmele byla v letech 2000-2001 vcelku dobrá. Chci také dodat, že používáme do silnějších piv výhradně český chmel a jsme spokojeni.
Vedle konkurence menších českých výrobců piva se na českém trhu ještě objevily velké světové pivovary. Určitě pociťujete tlak těchto koncernů. Nemáte strach, že vás pohltí ?
Síla a tlak těchto koncernů je obrovský a pro nás nedosažitelný. Tyto firmy jsou samozřejmě dál, mám na mysli způsob reklamy, marketingu, distribuce, celkovou technologii a mnohé další záležitosti. Jejich možnosti výroby a exportu jsou mnohonásobně vyšší. Naproti tomu jsem přesvědčen, že malé české pivovary mohou být úspěšné v případě, když se jim bude dobře dařit ve svých regionech. Nahodile rozvážet pivo po republice dnes nelze. Velký prostor očekávám po vstupu do Evropské unie, například Polsko bylo dříve velkým importérem českého piva, dnes je tam situace zcela jiná, trhy zde zcela ovládly německé firmy. Na dovoz zlatého moku z Čech je podstatně vyšší clo než ze zemí EU. Podobně je tomu třeba v Maďarsku, pro české pivo platily do konce roku 2001 dovozové omezovací kvóty i na Slovensku.
K vaší poslední novince, tedy názvu piva Bogan, vás inspirovalo jméno Bohumila Hrabala. Zákazníci znají vaše třetinky, pivo v plechovkách, zkoušeli jste i plastové obaly, připravujete nějaké další novinky ?
Výroba piva je vzhledem k našim spotřebitelům velice konzervativní záležitostí, výrobce, který příliš změní chuť, může mít problémy na trhu. Ať se nám to líbí, nebo nelíbí, všechny pivovary směřují k jakési standardizaci nebo univerzalitě chutě a výroby zlatého moku. Tady je právě šance malých pivovarů, které by na rozdíl od těch velkých mohly svými speciály zajistit určitou pestrost nabídky. Ovšem z celkové produkce se jedná jenom o několik procent, hlavním základem vždy bude výroba klasického českého piva. Našim zákazníkům nabízíme sedm druhů, včetně zmíněného třináctistupňového piva Bogan, které v roce 2001 získalo podruhé za sebou třetí místo v kategorii speciálních piv v ceně českých sládků. Na letošní České pivní pečeti v Táboře bylo Postřižinské výčepní pivo hodnoceno na pátém místě ze čtyřiačtyřiceti značek a náš Zlatovar dokonce získal druhé místo mezi dvaceti světlými ležáky.
Poslední otázka se opět týká Bohumila Hrabala, přišel se spisovatel někdy podívat na místa svého mládí ?
Pokud vím, v sedmdesátých a osmdesátých letech sem Bohumil Hrabal příliš nechodil. Po revoluci, tedy v devadesátých letech, jsme my, jako zástupci pivovaru, jezdili za ním do Kerska. Obvykle byla příležitost dvakrát třikrát do roka. Vzpomínám si, že rád přijal pozvání na oslavy pětadevadesátého výročí založení pivovaru v roce 1990. Při této příležitosti jsme uspořádali kulturní program a v jeho rámci dostal prostor i Bohumil Hrabal. Jeho vyprávění, vzpomínky na mládí, na strýce Pepina, byly určitě pro všechny přítomné ohromným zážitkem. V dalších letech jsme ho přivítali ještě několikrát.
Nová technologie, kterou pivovar zavedl v březnu 2002, měla také podstatně zvýšit kvalitu piva. Devadesátidenní trvanlivost až doposud zajišťovala pasterace, tedy zahřátí a postupné ochlazení piva na nízkou teplotu. Nyní pivovar najel na technologii mikrofiltrace, která případné mikroorganismy zachytila cestou šetrnější pro nápoj. „Pozitivně se to projeví na chuti piva a navíc ušetříme za energii,“ vysvětlil ředitel. Milovníky Postřižinského piva stál od dubna 2002 půllitr jejich oblíbeného nápoje o něco více než doposud. Pivovar zdražil v průměru od 30 do 50 haléřů, nepředpokládal však, že se zvýšení cen projeví na menším zájmu o pivo. Zdražením chtěl pivovar reagovat na dlouhodobě klesající rentabilitu výroby, dalším důvodem bylo podle ředitele Pavla Benáka fakt, že se zdražování v minulých letech nekrylo s inflací. „Nemělo by to zásadním způsobem ovlivnit spotřebu piva v našich restauracích a obchodech, kde se prodává lahvové pivo,“ řekl Benák. Pivovar vyráběl pět světlých piv, jedno tmavé a jedno vícestupňové speciální.
V roce 2002 pivovar pro vývoz do Švédska připravil pivo Roel Östgöta Öl (alk.: 5,0 %).
Pivovaru se v prvním pololetí roku 2002 dařilo. Podle ředitele Pavla Benáka pivovar zdvojnásobil export a zvýšil tržby o 5 % oproti minulému roku, když do konce června vyrobil více než 74 000 hl piva. „Pivo v současnosti dodáváme dvěma velkoodběratelům v Německu, od května máme také zastoupení v Itálii,“ uvedl k růstu exportu Benák. První prázdninový měsíc pivovar prodal 16 500 hl piva, což se přibližně rovnalo červencovému standardu. „V červenci se spotřeba piva oproti začátku roku tradičně zvyšuje o šedesát až sto procent. Letos je to přibližně 70 %, takže léto můžeme hodnotit jako průměrné,“ uvedl Benák s tím, že výsledky za srpen budou kvůli problémům s dodávkami do zaplavených oblastí spíše pod obvyklými čísly. Pivovar se navíc kvůli živelné pohromě v Kralupech musel obejít bez linky, která stáčí jeho produkty do plechových obalů. Pivovar v létě 2002 vyráběl 7 druhů světlého piva včetně třináctistupňového speciálu Bogan a jeden druh tmavého piva. Novinkou mělo podle Benáka být nízkoalkoholické pivo, slabší než osmička, určené pro horké výrobní provozy. Postřižinskému pivu se tradičně dařilo na různých soutěžích. V polovině června 2002 získala světlá jedenáctka Zlatovar třetí místo na soutěži v Českých Budějovicích, na začátku roku 2002 si odvezla Stříbrnou pivní pečeť z Tábora.
Nejprodávanější značkou pivovaru byla v roce 2002 Pepinova desítka. „Pivní patriotismus ještě částečně platí, ale lidé jsou hodně ovlivněni celoplošnou reklamou, takže dávají často přednost pivům, která znají z reklamy,“ uvedl v říjnu 2002 Pavel Benák. Samotný pivovar na místní region hodně spoléhal. „Nejvíce našeho piva se samozřejmě prodává na Nymbursku, my jsme lokální pivovar, ale dodáváme také okresu Kolín a Praha-Východ,“ konstatoval, ale konkrétní místa sdělit nechtěl. „Kde konkrétně je prodáváme a kde jsme nejprodávanější, říci nemůžu, jsou to interní informace,“ vysvětlil.
Novou knihu s názvem Historie nymburského piva I. s podtitulem Od založení města po vznik Institutu společnosti váreční roku 1741 pokřil 6.12.2002 v restauraci Na Žofíně v Nymburce její autor Michal Plavec. Kniha založená na původním výzkumu autora začala vznikat v roce 1995. Jejím lektorem byl český historik Petr Čornej. Společně ji vydala nymburská nakladatelství Nanebemletí a Vega L. Publikace si všímala jakýchkoliv zmínek o pivu, hostincích, šenkýřích, sladovnících od počátků města až do roku 1741, kdy vznikl takzvaný Institut společnosti váreční, přímý předchůdce pozdějšího měšťanského a akciového pivovaru v Nymburce. K zajímavostem patřilo kromě popisu dobových rvaček také ukázky tří účtů z dochované knihy hostinských z let 1590 až 1591, z nichž dva patřily tehdejšímu vratislavskému arcibiskupovi. Druhý díl knihy, který zmapuje historii od tohoto data do současnosti, měl vyjít v létě 2003.
Pivovar nechystal na rozdíl od velkých pivovarských skupin na počátek roku 2003 žádné zdražování. Mírnou úpravu ceny tak ředitel Pavel Benák předpokládal až na jaře v souvislosti s inflací. „Vždy jde ale pouze o halířovou záležitost, která nikdy nedosahuje ani výše inflace,“ uvedl v prosinci 2002 Benák. V roce 2002 pivovar při stáčení sudového a částečně i u lahvového piva nahradil pasterizaci šetrnější mikrofiltrací, další výrazné výrobní změny co se technologií a sortimentu týče však zatím neplánoval.“Český pivař je tradičně konzervativní. Přesto chceme na jaře zkusit změnit stupňovitost černého piva a místo tmavé desítky vařit jedenáctku, která je i mezi světlými lahvovými pivy nejoblíbenější,“ upřesnil Benák výhledy na další rok. Podnik tedy přestal vyrábět Postřižinské pivo – Tmavé výčepní (alk.: 3,7 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů). Za jedenáct měsíců roku 2003 podnik vyrobil 139 000 hl piva, což se podle ředitele přibližně shodovalo s čísly předchozího roku. Tržby se však v meziročním srovnání zvýšily asi o 4 %. Pivovaru se také při současném poklesu prodeje nejlevnějších druhů piva stále dařilo zvyšovat export, když na zahraniční trhy v roce 2002 putovalo 6 % produkce piva. Hlavně sudové pivo si žádali odběratelé v Německu, dalšími exportními zeměmi bylo Švédsko a Itálie. Pivovar slavil tradičně úspěchy na pivovarských soutěžích, rok 2002 mu přinesl hned tři ocenění. S jedenáctkou získal na jaře druhé místo na Zlaté pivní pečeti v Táboře a třetí místo o několik měsíců později na Slavnostech piva v Českých Budějovicích. Třináctistupňový speciál Bogan uspěl v soutěži o Cenu českých sládků v Praze. V roce 2002 pivovar vyrobil 149 000 hl. Ve srovnání všech českých výrobců tak zůstal ze 49 pivovarů na velmi dobrém 18. místě.
Na jaře 2003 pivovar dodával na trh zejména velkých obchodních sítí plechovkové pivo Nymburk Lager Beer (alk.: 3,5 %).
S jarním zdražením museli počítat milovníci Postřižinského piva. Jeho výrobce vedly ke zdražení od 20 do 50 haléřů stoupající náklady. Zdražování se dotklo sudového i lahvového piva. Podle ředitele Pavla Benáka je vaření piva velmi náročné na spotřebu energie například za plyn v prvních třech měsících roku 2003 pivovar zaplatil o 17 % víc než dosud. „To pro nás znamená dva miliony navíc,“ řekl Benák. Nejvíc Postřižinského piva se vypilo v restauracích na Nymbursku, Kolínsku a okrese Praha-východ, čepovali ho ale také v Praze, na Mladoboleslavsku, Jičínsku a v severních Čechách. Zhruba 5 % produkce pivovar vyvezl do Německa, Švédska, Itálie a Španělska.
Zvýšit vývoz do Evropy. To byl cíl pivovaru, který se v příštích letech chystal zdvojnásobit export. V roce 2002 dodával pivo šesti stálým zákazníkům v Německu, Itálii, Španělsku a Švédsku. V budoucnu chtěl najít nové zákazníky a zvýšit vývoz z nynějších pěti alespoň na 10 %. Management na jaře 2003 jednal s významným zákazníkem, který by pivovaru mohl pomoci těchto čísel dosáhnout. „Bude to nové teritorium. Ale jaké, to zatím držíme v tajnosti, protože zatím nic není jisté,“ řekl v dubnu 2003 ředitel pivovaru Pavel Benák. Do zahraničí vozil pivovar v posledních letech hlavně oblíbené ležáky v sudech, lahvích i plechovkách. Ve Švédsku ale pivařům chutnala také nízkostupňová světlá „osmička“. Najít v cizině obchodního partnera bylo podle Benáka pro malý český pivovar, za nímž nestálo zázemí nadnárodního koncernu, velmi těžké. Pivovar by se nebránil ani vývozu do Ruska, kde je trh velký, ovšem tam komplikovaly vývoz cla na ochranu tamějších pivovarů. „Nevyplácí se to nejen nám, ale obecně většině českých pivovarů,“ vysvětlil ředitel. Brány pivovaru na jaře 2003 opouštělo 7 druhů piv: tři výčepní, tři ležáky včetně jednoho tmavého a speciální třináctistupňové pivo Bogan. Obecně ale točeného piva prodalo stále méně, stejně jako lahvového v malých obchodech. „Naopak v supermarketech jde lahvové pivo lépe na odbyt,“ srovnal Benák. Pivovar na jaře 2003 dodával do čtyř velkých řetězců zásobujících velké prodejny. Na 21.června 2003 připravil pivovar pro své příznivce nejen tradiční slavnosti, ale také dlouho utajený nový druh piva, který mohli lidé ochutnat právě na oslavách. Šlo o pivo s ovocnou příchutí. Brány pivovaru se pro veřejnost otevřely opět 21.6.2003. V rámci tradičních Pivovarských slavností byl pro návštěvníky připraven hudební program. Od 9 hodin zde vystoupila poděbradská country skupina Podlabáckej pacifik s mažoretkami, kapela Pohoda, zpěvačka Heidi Janků, dále Maxim Turbulenc, Miro Žbirka a Martha, Ready Kirken, Karel Zich a Petr Muk. „Dětským i dospělým návštěvníkům byla určena řada soutěží. Pozornost vzbudil starý dodávkový vůz, který se v meziválečném období používal k rozvážení piva po vesnicích. Přímo do pivovaru směřovaly zvláštní jízdy jedné motorové soupravy a dvou vlaků tažených parními lokomotivami.
Podle ředitele Pavla Benáka však nešlo usnout na vavřínech (červne 2003):
* Blíží se konec druhého čtvrtletí, můžete zhodnotit dosavadní produkci?
V roce 2003 se prodej zvýšil o 2 %. Došlo k tomu hlavně díky nárůstu exportu. V současné době vyvážíme pivo převážně do Německa, Itálie a Švédska. Hlavním teritoriem je pro nás Německo a španělský trh, na který jsme se vrátili po čtyřech letech. Jsme samozřejmě lokální pivovar, těžko bychom dosáhli celorepublikové sítě. Máme zájem o každý obchod, ale ambice na velké obchodní řetězce nemáme. Spolupráce musí být oboustranně výhodná. Stanovili jsme si strop, který jsme schopni akceptovat. Průnik do řetězců tudíž není z mnoha důvodů reálný.
* Podaří se vám v souvislosti se vstupem republiky do unie udržet ceny svých výrobků?
Cena piva je dlouhou dobu podhodnocená. Spotřebitel může být nicméně v klidu. V souvislosti se vstupem do EU zdražení piva neplánujeme. Vliv na ceny může být v rámci legislativní úrovně. Mohou se zvýšit poplatky a tudíž i cena našich výrobků.
* Jak si stojí nymburský pivovar v konkurenci?
V Čechách je padesát pivovarů. My jsme stávajícím ročním výstavem okolo 150 000 hl na 18.místě. Za prvních pět měsíců roku 2003 jsme prodali 60 000 hl piva. Počasí nám přeje, mohlo by vydržet až do 30. září. Zatím máme vyšší prodej než v minulém i předminulém roce. Na vavřínech však usnout nesmíme. Cílem je upevnit pozici v regionu. Jak se říká okolo komína. Síť ještě stále není stabilizovaná. V Nymburce máme 30 míst, kde se naše pivo čepuje. Na jiných místech je to horší. ‚
* Čas je neúprosný a spotřebitelé tlačí na kvalitu piva, chystáte modernizaci pivovaru?
Samozřejmě, že musíme provozy postupně modernizovat. Na rozdíl od jiných pivovarů za námi nestojí zahraniční kapitál. Je to možná dobře, za všechno si můžeme jen a jen sami. Postupně se například snažíme provést obměnu vozového parku. Instalovali jsme na sudové stáčecí lince nové zařízení, které by mělo přispět k vyšší kvalitě piva. K modernizaci nás mimo jiné vede i tlak zahraničních odběratelů, kteří si přejí delší trvanlivost našich výrobků. Připravujeme kroky k počítačovému měření a regulaci kvasného procesu ve spilce. Ne, že by zklamal lidský faktor, ale člověk nemůže kvasný proces hlídat čtyřiadvacet hodin denně, zatímco počítač ano. Navíc dojde k úspoře a zkvalitnění práce. Už rok máme v provozu mikrofiltr u stáčeného piva a jsme s kvalitou velmi spokojeni. Částečně funguje i pro lahvovou linku, ale tam ještě není provázanost s některými jejími částmi.
* Spotřebitele určitě zajímá, co jim vlastně můžete nabídnout…
Už čtyři roky se vyrábí speciál s názvem Bogan, který dodáváme jak v lahvích, tak sudech. Od ledna 2003 pak místo světlé desítky dodáváme jedenáctistupňový tmavý ležák. Všechny naše produkty byly samozřejmě na čepu pivovarských slavnostech dne 21.6.2003. Letos poprvé nabídneme pivařům kvasnicový ležák. Ten postrádá hlavně starší generace. Říkají, že za jejich časů bylo pivo lepší. Chceme jim dokázat, že kvalitní pivo umíme vařit taky. Je to vyložená příroda bez předchozí filtrace. Představíme také absolutní novinku. Speciálně na slavnosti sládek uvařil jedenáctistupňové ananasové pivo. Bude to první test na veřejnosti. Točit se bude pouze na jedné pípě. Je to takový krok k mladé generaci, která je zvyklá na různé míchané koktejly.
* Kontrolujete, jako ve filmu Postřižiny, kvalitu piva v restauracích, kde čepují vaše pivo?
Servis pro hospodské dodáváme v pravidelných termínech. Navíc restaurace objíždějí naši obchodní zástupci. Blíží se ale doba, kdy pan sládek neohlášeně navštíví podnik, kde se čepuje naše pivo a provede degustaci. Musím ale říct, že se péče o pivo a kultura jeho podávání čím dál víc zvyšuje. Stále platí a platit bude, že sládek pivo vaří a hospodský ho dělá. Řada hostinských bere kvalitu u něj podávaného piva jako stavovskou čest.
* Konkurence na trhu je obrovská. Jak se vám daří konkurovat velkým pivovarům?
Každý pivovar chce, aby se mu vynaložené prostředky samozřejmě vrátily. Konkurenční boj je tuhý. Velký si může dovolit větší podporu prodeje než menší. My ale na druhou stranu můžeme nabídnout jiné věci.
* Mají zaměstnanci Pivovaru Nymburk svou práci jistou?
Dnes je stav zaměstnanců pivovaru těsně pod stovkou lidí. Při letních špičkách navíc přibíráme brigádníky, a to jak studenty, tak důchodce. Posilujeme odpolední směny. Naposledy se snižovaly stavy zaměstnanců před pěti lety. Od té doby je stav stabilizovaný. Při zavádění nových postupů by mohlo dojít ke snížení stavu, ale maximálně o jednoho až dva lidi. Na lahvové stáčírně jsme navíc zvýšili výkon o jednu třetinu oproti loňskému roku.
* Pivovar se proslavil díky Bohumilu Hrabalovi a filmu Postřižiny. Má dokonce v areálu pamětní desku, která je kuriózně umístěná ve výšce, kam až dočůrá pes. Jaká je její historie?
Pan Hrabal se do pivovaru dostal v pěti letech z Polné a absolvoval tady své dětství. Jeho otec v pivovaru pracoval jako hlavní účetní, potom jako správce a nakonec jako ředitel. Když v roce 1994 Bohumil Hrabal slavil osmdesáté narozeniny v Praze Libni, chtěli mu na dům, ve kterém bydlel, umístit pamětní desku. V té době však už byl dům zbouraný. Chtěli ji pak přitlouct na chodník. Říkal, že s tím nesouhlasí a projevil přání mít pamětní desku v Nymburce. Vše tehdy někdo natáčel. O tři roky poté jsme ji umístili podle jeho přání do výšky, kam dočůrá pes. Velmi nás mrzelo, že se slavnostního odhalení už nemohl zúčastnit. Trochu jsme panu Hrabalovi splatili dluh. Dal nám svolení k používání značk Postřižinské pivo.
„Úspěchu nejvíce napomáhá orientace pivovaru na odkaz spisovatele Bohumila Hrabala a točení Postřižinského piva,“ uvedl v červenci 2003 ředitel Pavel Benák. Pivovaru se dařilo zvyšovat i export. S tím však neměla hrabalovská image nic společného, protože zahraničním odběratelům spisovatelovo jméno nic neříkalo.
Zaměstnanci pivovaru si v letních měsících roku 2003 nemohli na nedostatek práce stěžovat. Pivovar dokonce mimořádně zavedl odpolední směny. Podle ekonoma pivovaru Josefa Janouška tropické teploty zvedly výstav piva minimálně o 50 % oproti jiným měsícům v roce. V lednu například v pivovaru uvařili 10 000 hl, v červnu 2003 pak 18 000. „Letošní produkce v letních měsících je zhruba na stejné úrovni jako loni. Rozdíly jsou patrné v jednotlivých měsících, ale v celkovém součtu čísla vycházejí podobně,“ řekl v červenci 2003 Janoušek. Vcelku příjemné obtíže ve formě zvýšeného pracovního nasazení v pivovaru zvládali.“Relativně stačíme vyrábět. Prodloužili jsme na lahvové stáčírně pracovní dobu a v případě nutnosti zavádíme odpolední směny,“ uvedl ekonom s tím, že stíhali poptávku po sudovém i lahvovém pivu pokrýt. „Loni se výstav v červenci zvýšil o 80 %. Uvidíme, jak dopadne tento extrémně teplý měsíc. Minimálně půjdeme nahoru o sedmdesát procent,“ myslel si Janoušek.
Od listopadu 2003 byl obnoven provoz v samoobsluze a restauraci v přízemí domu Eliška na nymburském náměstí Přemyslovců. Za roční nájem půl milionu korun získal nebytové prostory domu ve výběrovém řízení právě místní pivovar. Ten de chystal provozovat restaurační zařízení. Výběrového řízení se zúčastnilo celkem 15 firem. „Zájemci o pronájem chtěli v prostorách Elišky zřídit jiný obchod, než na který jsou lidé zvyklí. Vybrali jsme Pivovar Nymburk, protože zachová dosavadní využití a vedení pivovaru slíbilo, že obnoví provoz terasy, která byla několik let naprosto nevyužitá,“ řekl starosta Ladislav Kutík.
Pouze tři čeští výrobci se představili v Anglii na prestižním pivním festivalu. Nechyběl mezi nimi ani nymburský pivovar. V Anglii existuje sdružení za opravdové pivo CAMRA, kde znalci v pěnivém moku hledají to, co tam má být. Zejména tedy přírodu. Na doporučení sdružení se právě Postřižinské pivo dostalo na prestižní pivní festival. Úspěch to byl o to cennější, že komise vybírala ze stovek značek z celého světa.
Pivovaru se podařil husarský kousek. Postřižinské pivo se totiž začalo vyvážet do velmi exotických zemí, a to do Austrálie a na Nový Zéland. Podle obchodního náměstka pivovaru Ladislava Češpivy už byla o dodávkách uzavřena smlouva. Distribuci brzdil výrobce kartonů, který je dodal na začátku listopadu. Do nich pak přišel dvanáctistupňový ležák v třetinkových lahvích, v šestipaku. Pro zajímavost: Trvanlivost piva musela být minimálně dvanáctiměsíční, jelikož jen 40 dní pivo plavalo na lodi na opačnou stranu zeměkoule. „Odběratel si nás vybral ještě se dvěma výrobci. Je přesvědčen, že České pivo je nejlepší,“ řekl v listopadu 2003 Češpiva. Pivovar vyvážel pěnivý mok také do Švédska, Itálie, Španělska a Německa. Právě do Německa se v roce 2003 vyvezlo nejvíc piva v historii. „Kdysi jsme vyvezli čtyři až šest tisíc hektolitrů za rok. Letos bychom měli vyvézt deset tisíc,“ poznamenal obchodní náměstek. S Postřižinským pivem chtěli nymburští expandovat také do Francie. „Pro klienta jsme připravili několik vzorků, ze kterých si vybral. Jde o pivo se speciální příchutí. Přece jenom Francouzům nevyhovuje tak hořké pivo, na jaké jsme zvyklí u nás,“ vysvětlil Češpiva. V případě zájmu nový speciál hodlal pivovar nabídnout i domácímu trhu. Do zahraničí z Nymburka putovalo pivo v sudech a lahvích. Připraveni byli i na požadavek plechovek. V jednání byly dodávky cisternového piva. To by mělo být vyváženo do Anglie. „Právě probíhají jednání. Britové mají specifické obaly, pivo by si stáčeli sami,“ zdůvodnil obchodní náměstek. V Německu a Itálii se turista dokonce mohl setkat s čepovaným Postřižinským pivem v restauracích. „Naše pivo se točilo i při akci Spolkového sněmu v Německu,“ pochlubil se Češpiva.
S počtem 150 000 prodaných hektolitrů piva se stal rok 2003 jedním z nejlepších v novodobé historii pivovaru. Oproti roku 2002 narostl prodej pivovaru o 500 hl. Podíl sudového, lahvového a plechového piva na celkové produkci byl podle ředitele pivovaru Pavla Benáka zhruba stejný. Vzrostla však obliba ležáckého piva, tedy jedenáctky a dvanáctky. „Lidé začali kupovat silnější piva na úkor výčepních. U sudového piva s ležáky jsme zaznamenali nárůst o 20 %. Ležáky dnes tvoří polovinu produkce sudového piva,“ řekl Benák. Absolutně nejlepším měsícem v prodeji piva se v roce 2003 stal červenec. Jen v tuzemsku pivovar prodal téměř tři miliony půllitrů piva. Podle ředitele stoupl i prodej do zahraničí. Mimo jiné se nymburským podařilo uzavřít kontrakt s odběratelem v Austrálii. „V listopadu jsme lodí k protinožcům vyvezli dva kontejnery. Začátkem ledna se měly vyložit. Zatím nemáme zprávy, jak jsou s naším produktem Australané spokojeni,“ poznamenal ředitel pivovaru. Prioritou ale zůstával především domácí trh. „Pořád chceme být lokálním pivovarem. Nemáme ambice expandovat na jiné trhy,“ uvedl Benák s tím, že se budou pokoušet posílit pozice v nejbližším okolí. „Je ještě mnoho restaurací, kde se naše pivo nečepuje.“ Vrásky na čele však řediteli přidělal stát. „Jsme nespokojeni s novým zákonem o spotřební dani. Naši zákonodárci podnikání spíš ztěžují. Jen zkrácením termínu zaplacení spotřební daně a jejím zajištěním odčerpali z našich účtů nemalé zdroje, které mohly být použity na modernizaci provozu, ale zatím lepí děravý státní rozpočet,“ myslel si Benák. V roce 2003 pivovar produkoval tři druhy světlých výčepních piv, dva ležáky, tmavou jedenáctku a třináctistupňový speciál.
V roce 2003 pivovar vyrobil pro export do Francie pivo s názvem La Cagole (světlý ležák; alk.: 4,7 %).
Pivovar v roce 2004 radikálně změnil etikety. Podle obchodního náměstka pivovaru Ladislava Češpivy staré etikety už nevyhovovaly. „Nastal čas k obměně. Stávající etikety nevyhovují,“ uvedl v lednu 2004 Češpiva. Ústředním motivem byla podobizna Bohumila Hrabala. Logo i názvy produktů pivovaru zůstaly zachovány.
Speciální dvanáctistupňový ležák nachystal pivovar k výročí devadesátých narozenin Bohumila Hrabala. Právě Hrabal totiž pivovar proslavil svými historkami z dětství. Podle jeho knihy pak Jiří Menzel natočil dnes už legendární film Postřižiny. Hrabal má v pivovaru také pamětní desku. „Speciální ležák na oslavu výročí Bogana bude mít v ČR premiéru v březnu,“ uvedl v lednu 2004 ředitel Pavel Benák. Šlo o světlé dvanáctistupňové pivo s obsahem alkoholu 4,5 %. „Ležák je mírně nasládlý s příchutí medového nektaru,“ přiblížil chuťové vlastnosti pěnivého moku Benák a dodal: „Samotného mě velmi mile překvapilo.“
„Vykrýváme tím naši volnou kapacitu,“ potvrdil v lednu 2004 Ladislav Češpiva, obchodní šéf pivovaru, který dodával pivo Staročech do sítě Penny Market. Nízkou cenu piva zdůvodnil minimálními dopravními náklady. „Z Nymburka do centrálního skladu Penny Marketu v Jirnách u Prahy je to dvacet kilometrů,“ uvedl.
Na vlně zdražování na jaře 2004 se pivovar odmítal zatím účastnit. Milovníci chmelového moku vyrobeného v Nymburce tak mohli být do léta klidní.
Postřižinský Bogan se jmenovalo nové nymburské pivo. Premiéru měl nápoj 27.března 2004 u příležitosti vzpomínky na nedožité devadesátiny spisovatele Bohumila Hrabala. „Bogan byla Hrabalova přezdívka ve skautském oddílu,“ řekl ředitel pivovaru Pavel Benák:
* Jak byste charakterizoval nové postřižinské pivo? V čem je jiné než ostatní?
Je to jedenáctapůlstupňové pivo vařené pouze ze žateckého chmelu. Proti klasickému světlému pivu se liší tím, že do něj byl přidán karamelový sirup. Chuť je proto jemnější.
* Představení nové značky jste naplánovali záměrně na den oslav Hrabalových narozenin?
Ano, je to tak. Lidé v Kersku byli první, kdo ho ochutnali. Připravovali jsme ho půl roku, protože jsme dlouho zkoušeli chutě. Vyváženost piva nebyla od začátku správná. Buď bylo sladké, anebo v něm nebyl karamel vůbec cítit. *Lidé jsou zvyklí také na stylové doplňky, jako jsou ubrusy nebo tácky… Během dvou až tří měsíců by se měly tyto drobnosti objevit v hostincích a restauracích.
* Jaký je váš vztah k Bohumilu Hrabalovi?
Znal jsem ho od roku 1987 a mám na tu dobu příjemné vzpomínky. Občas to s ním nebylo lehké, protože jsme za ním třeba přijeli a on si stěžoval, že je mu zle. Potom se ale přiznal, že tady v Hájence snědl půlku kachny a vypil pět piv a potom trvalo, než se z toho dostal. Nemůžu si ale dovolit říct, že jsme byli přátelé, přestože by to bylo hezké.
Tradiční červnové slavnosti pořádal pivovar dne 19.června 2004. Zábavný program startoval v 10 hodin. Exkurze do pivovarských provozů začaala o hodinu později. Pro návštěvníky byly připraveny soutěže a především celá řada hudebních vystoupení. Svoje písničky zde například zazpívala Heidi Janků, Verona a Těžkej Pokondr.
O Postřižinské pivo začínal být větší zájem v cizině, zatímco doma se ho vypilo stejně. Pivovar v roce 2004 plánoval vyvézt pětinu své veškeré produkce. „Snažíme se nacházet nové trhy, protože ten domácí už několik let stagnuje,“ vysvětlil v červnu 2004 ředitel Pavel Benák.
* Kolik piva chcete letos vyrobit?
„Původně jsme si říkali, že by výstav mohl být vyšší než loni, kdy byl kolem 150 000 hl. Proti stejnému období roku 2003 nám stoupl asi o 4 %, ale červen vzhledem k počasí není moc příznivý, a tak se piva pije méně.“
* Je o vaše piva zájem v cizině? Začátkem roku jste chtěli posílit vývoz.
„Export letos narůstá a teď tvoří už 20 % celkového prodeje s tím, že prakticky veškerý nárůst prodeje dělá právě export. Domácí prodej stagnuje, a to hlavně kvůli počasí. Květen nebyl horký, a tak prodej klesl asi o 10 %. Naši největší obchodní partneři jsou v Německu, Švédsku, Francii, Itálii, Španělsku a po deseti letech, jsme se vrátili na trh v Polsku.“
* Nedávno jste změnili vzhled etiket lahvového piva. Nebáli jste se trochu, jestli je zákazníci přijmou?
„To, že se změnily etikety, bylo jedině plus. Navíc Bohumil Hrabal si to zasloužil. Jak víte, jsme s ním spjatí a nové etikety byly vlastně i takové poděkování spisovateli za jeho dílo i za to, že naše pivo může nést jméno Postřižinské.“
Jediný výrobce piva na Nymbursku, Pivovar Nymburk, hospodařil v právě roce 2004 se ziskem a celkově prodal přibližně 148 000 hl piva, což bylo srovnatelné s lety minulými. Ředitel podniku Pavel Benák proto hodnotil rok 2004 po hospodářské stránce jako průměrný. Pivovaru se ovšem podle jeho slov podařilo více než zdvojnásobit podíl exportu, takže tvořil pětinu produkce nymburského piva. V roce 2004 vyvážel lahvové, plechovkové nebo sudové pivo do Německa, Švédska, Polska, Dánska, Slovinska, Francie a Itálie, Maďarska i Austrálie.
* Kolik má Pivovar Nymburk zaměstnanců?
„V současné době máme něco pod sto zaměstnanců.
* Chystáte na letošní rok nějaké propouštění, nebo naopak budete pracovní síly nabírat?
Pivovar je sezónní zaměstnavatel, čili přes zimní období je tady kmenový stav. Samozřejmě na období přibližně od června do září přibíráme další lidi, případně vznikají dohody o provedení práce. Prognóza o snižování není na místě.
* Jaká je v pivovaru průměrná mzda?
Průměrná mzda v pivovaru se pohybuje něco nad 15 tisíci korun hrubého, některé pomocné práce jsou samozřejmě hodnoceny méně. Je tedy asi nad úrovní okresu Nymburk, i když nám chybí asi 12 procent do celostátního průměru. Reálné mzdy každoročně valorizujeme minimálně o navýšení spotřebitelských cen za dvanáctý měsíc v roce. Valorizované budou už lednové výplaty.
* Budete v letošním roce zdražovat?
Velké pivovary zdražily už na podzim, my zpravidla ceny upravujeme o inflaci na jaře. Takže předpokládám, že opět dojde ke zdražení o pár haléřů. Jde spíše o kosmetickou úpravu. Žádný pivovar si nemůže razantní zdražení dovolit. Když si uvědomíme, že jen cena elektřiny pro podnikatelskou sféru se s novým rokem zvýšila zhruba o třicet procent, tak samozřejmě nelze všechno utlumit v nákladech.
* Přesný termín zdražení tedy ještě neznáte?
V tomto okamžiku ještě není rozhodnuto, kdy k němu dojde.“
„Mezi oceněnými etiketami roku 2004 je i sběratelská rarita. Loni byla vydána série etiket na Postřižinské pivo s podobiznou Bohumila Hrabala bez klobouku a s kloboukem. Schváleny byly jen ty bez pokrývky hlavy, takže etikety s kloboukem jsou pro sběratele velkou vzácností. Daly se sehnat pouze v nymburském pivovaru, ale po jednom exponátu,“ prozradil v březnu 2005 sběratel Pavel Moravec ze Žatce.
Pivovar se chystal v roce 2005 oslavit 110. výročí svého založení dvěma akcemi. Především ctitelé pivních akcí spojených s přesuny z místa na místo si přišli na své 28.května 2005, kdy vyrazil po kolejích speciální Postřižinský expres. Historický vlak, který táhla parní lokomotiva, jel z Nymburka do Křince, Městce Králové, Chlumce nad Cidlinou, Velkého Oseka, Poděbrad a zpět do Nymburka. Všichni se mohli těšit na dobré občerstvení a doprovodný program během jízdy a zastávek ve stanicích. Druhou velkou akcí k oslavě výročí byl Den Postřižinského piva 18.června 2005. Ve stejném čase se tato akce v podobě dne otevřených dveří konala každoročně a nabízela kromě vydatné možnosti konzumace i pivní soutěže, jako byl například hod sudem na dálku a různé závody v pití piva na čas. V roce 2005 měli účastníci navíc šanci ochutnat nový druh piva. Pivovar byl založen v roce 1895. Původní objem výroby byl až do roku 1958 v rozmezí 10 000 až 35 000 hl. Hranice 100 000 hl bylo dosaženo v roce 1972, od roku 1983 se po úpravě technologického postupu začal výstav rok od roku zvyšovat až k rekordním 177 165 hl v roce 1994. Posledních pět let pivovar vyráběl ročně těsně pod 150 000 hl. Pivovar již řadu let spojoval svoji image s dílem spisovatele Bohumila Hrabala, který do něj mimo jiné situoval děj proslulé novely Postřižiny. Odkaz na Hrabalovo dílo byl patrný i z názvů nymburských piv Pepinova desítka nebo Francinův ležák.
Písničky Aleše Brichty, Leony Machálkové, Petera Nagyho, Heidi Janků a skupiny Abba revival doprovodily tradiční Den Postřižinského piva v pivovaru, který se konal dne 18.června 2005. Pro návštěvníky pivovaru, kterých se každoročně seěly stovky, opět byly připraveny exkurze do pivovarských provozů, soutěže pro děti i dospělé a také zvláštní parní vlak. Podle ředitele Pavla Benáka se pivovar, který v roce 2005 slavil už 110 let existence pochlubol i speciálním ležákem vyrobeným jen pro tuto příležitost. „Půjde o Májový ležák, inspiraci jsme čerpali ve filmu Postřižiny. Bude v lahvích se zvláštní etiketou,“ uvedl Benák. Den Postřižinského piva doplnily i ukázka historických nákladních automobilů a autobusů z nymburské společnosti ČSAP.
Dobrá zpráva pro příznivce Postřižinského piva přišla z pivovaru. Skokové zdražení pohonných hmot koncem léta 2005 ceny nezvedlo. Podle informací z vedení pivovaru se o této možnosti dokonce ani nejednalo. Pivovar zpravidla mírně zdražoval na jaře v návaznosti na inflaci. Podle ředitele Pavla Benáka šlo ale vždy spíše o „kosmetickou úpravu“. „Žádný pivovar si nemůže razantní zdražení dovolit,“ uvedl ředitel pivovaru.
Humno historické budovy sladovny pivovaru bylo v srpnu 2005 svědkem poslední z akcí, kterou si pivovar připomněl letošní 110. výročí svého založení. Už před prázdninami vozil zájemce okresem parní pivovarský vlak a stovky lidí pak zavítaly na zdejší den otevřených dveří. Tentokrát oslava patřila především zaměstnancům pivovaru, kterým k tanci i hodování zahrál písničkář Jakub Smolík a „staropražská“ skupina Třehusk. Nechyběl ani ohňostroj.
Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban dne 10.října 2005 přijel na Nymbursko. Během návštěvy se podíval také do nymburského pivovaru.
Některé regionální pivovary nahlásily do začátku roku 2006 zdražení vlastních výrobků. Ne tak nymburský pivovar. „Na konci roku nikdy nezdražujeme. Pokud je to nutné, tak až před začátkem letní sezóny,“ vysvětlil v listopadu 2005 postoj pivovaru ředitel Pavel Benák.
Pivovar vyvážel do Švédska své pivo i s označením Krog Ől lager (alk.: 5,5 %).
Pivovar si nemohl v roce 2005 stěžovat na nepřízeň osudu. Kromě toho, že nymburská piva získala několik ocenění na celostátních degustátorských soutěžích, projevila zájem o spolupráci s pivovarem monacká společnost Propaganda Products. V lednu 2006 mělo být jasné, zda se Monačané budou podílet polovinou na investici do nové výrobní linky. Rozsah investice odhadl ředitel pivovaru Pavel Benák na dva až tři miliony korun. „Chtějí po nás, abychom pro ně stáčeli nápoj s exotickými přísadami na bázi piva s obsahem šesti procent alkoholu. Pokud se zkušební produkty osvědčí, budou se podílet na výstavbě nové stáčecí linky. Nápoj má být určený především pro mladé spotřebitele mezi 18 a 25 lety,“ nastínil v prosinci 2005 Benák. Roční výstav pivovaru se pohyboval stále pod 150 tisíc hektolitrů a společnost se podařilo stabilizovat. Ředitel Benák prozatím o zvýšení výstavu neuvažoval s ohledem na spotřební daň. Zvýšení by se vyplatilo až při dalším nasmlouvání zakázek o objemu 20 tisíc hektolitrů.
Pivovar uzavřel účetně rok 2005 se ziskem 2 374 000 korun. Pivovar v roce 2005 investoval především do technologie kontinuálního sledování jakosti piva a obnovy vozového parku více než 7 milionů korun.
O tom, že pivovar vykročil do roku 2006 tou správnou nohou, byl přesvědčený jeho ředitel Pavel Benák. Kromě desetimilionové investice do nové linky na mytí lahví očekával, že se podaří zdárně dokončit jednání s monackou společností Propaganda Products. Kvůli zdražení cen energií musel pivovar ovšem přikročit ke zdražení piva.
*Jak hodnotíte uplynulý rok?
„Dosáhli jsme výstavu 149 600 hl, což je opět o něco více než v předchozím roce. Také tržby se zvýšily asi o tři procenta, ale na zisku se to neprojevilo, neboť došlo k nárůstu cen za energie. Situaci pivovaru se nám podařilo stabilizovat, již nejsme tolik omezeni splácením úvěrů a můžeme si dovolit investovat do modernizace.
*Co přesně myslíte pod pojmem modernizace?
Největší naší investicí v roce 2006 bude koupě nové mycí linky, která bude ekonomičtější a šetrnější k životnímu prostředí. Ačkoliv o mě moje okolí říká, že jsem založením spíše pesimista, věřím, že se nám podaří koncem měsíce ledna 2006 zdárně dokončit jednání s monackou společností Propaganda Products. Kromě toho plánujeme další drobné investice v úhrnné výši pěti milionů korun.
*Zmínil jste, že kvůli zdražení energií došlo ke snížení zisku. Znamená to, že uvažujete o zdražení piva?
Na podzim jsme nezdražovali jako některé pivovary, ale na jaře k tomu zřejmě musí dojít. Výroba piva je energeticky velmi náročná. Předpokládám, že zdražovat budeme někdy v dubnu. Pro koncové zákazníky by se mělo jednat o zdražení o 30 až 50 haléřů na půllitru.
*Ještě nedávno pivovar musel vyklízet pozice v regionu před dravou konkurencí. Změnila se nějak situace?
Ano, změnila. Pomalu se dostáváme zpět. Kromě vlastního Nymburska má naše pivo úspěch také za jeho hranicemi. K tradičním lokalitám, které zásobujeme Postřižinským pivem patří například Harrachov a Bedřichov, okolí Milešovky v Českém Středohoří a část Hradecka. Delší dobu odebírá naše pivo také několik restaurací v Praze. Úspěšní jsme i za hranicemi. Naše pivo vyvážíme do Německa, Polska, Švédska, Anglie, Francie a Austrálie.“
Pivovar v roce 2006 uvažoval o zdražení piva. Ceny chtěl zvýší počátkem léta, a to o 30 až 40 haléřů, řekl v únoru 2006 ředitel pivovaru Pavel Benák.
O 20 tisíc hektolitrů pěnivého moku více prodal pivovar za první dva měsíce roku 2006 ve srovnání s loňskem. „To je o deset procent více než loni. Stejnou měrou se na tom podílel export a tuzemský trh,“ řekl v březnu 2006 ředitel pivovaru Pavel Benák. Před několika týdny přišly některé velké pivovary, například Budvar, s novinkou. Pivo stáčejí do originálních lahví, které se barevně odlišovaly a měly vyražené své logo. Nymburský pivovar zatím podobnou aktivitu nechystal. „Myslím si, že podobné kroky by v důsledcích mohly vést i ke zničení trhu s vratnými obaly,“ uvedl Benák. Konečné slovo k této záležitosti by mělo padnout na setkání šéfů malých pivovarů v Poličce. Jednu novinku však pivovar přece jen chystal. „Zhruba za dva měsíce připravujeme výměnu technologie na stáčecí lince. Půjde o investici asi 10 milionů korun,“ řekl ředitel. Pomocí nové technologie by se měl stáčet i chystaný nový druh nápoje. Pivovar tradičně sbíral nejrůznější ocenění po celé republice. Nejinak tomu bylo v roce 2005 na různých festivalech a soutěžích. Stal se držitelem titulu Česká pivní pečeť či Pivo České republiky. Jednu z nejvýznamnějších cen získal v závěru roku 2005. „Francinův ležák obsadil druhé místo v anketě o nejchutnější pivo, která se konala v Trutnově,“ pochlubil se Benák. Podle jeho slov se v podobných soutěžích koná několik degustátorských vyřazovacích kol, sítem projde jen úzká skupinka piv.
Pivovar od dubna 2006 zdražil pivo v rozmezí od deseti do 50 haléřů. Vedení pivovaru se obvykle snažilo držet ceny do začátku letní sezóny, ale v roce 2006 muselo zareagovat dříve kvůli zvýšení cen energií. Nejprodávanější pivo, Pepinova desítka, zdražila v sudech o 50 haléřů na 8,40 Kč, v lahvích o 20 haléřů na 7,40 Kč. Zdražení se nejméně dotklo třináctistupňového piva Bogan, jehož cena se zvýšila o desetihaléř, a to v sudech na 10,50 Kč a v lahvích na 11 korun. Rostoucí ceny energií se v roce 2006 do ceny postřižinského piva promítaly jen částečně. Pivovar výrazně investoval do moderních technologií, které snižují nejen spotřebu médií, ale i lidskou sílu. „Například nákupem nové myčky, kterou spustíme v průběhu května, uspoříme až 15 % provozních nákladů,“ řekl ředitel Pavel Benák. Její nákup byl největší investicí do výrobního zařízení od privatizace pivovaru v roce 1997.
Pivovar začal vyrábět nové pivo s guaranou. V ochutnání bylo od února 2006.
I přes poměrně dlouhou zimu se v prvních čtyřech měsících roku 2006 pivovaru dařilo. Prodal o 6 % více piva než ve stejném období v roce 2005. Celkem vystavil přes 45 000 hl Postřižinského piva. Prodej piva v tuzemsku byl oproti roku předešlému vyšší o 3 tisíce hektolitrů. Největší investiční akce v novodobé historii pivovaru, kterou byl nákup a montáž moderní ekologicky šetrné myčky lahví, probíhala během května 2006. Náklady dosáhly téměř 10 milionů korun. Tato investice, vedle možnosti stáčet více druhů lahví, přinesla významné energetické úspory, menší spotřebu vody a menší množství vypouštění zásaditých odpadních vod. Květen 2006 byl i měsícem dvou významných akcí v regionu. Dne 20. května 2006 se uskutečnil osmý ročník Hrabalova Kerska, kde se na organizaci pivovar podílel. V druhé polovině května také znovu vyjel na svoji okružní jízdu Postřižinský expres. Dne 27. května 2006 v 8.28 hodin ráno vyjel z nymburského hlavního nádraží výletní vlak tažený historickou parní lokomotivou. V roce 2005 Postřižinský expres putoval na východ. V roce 2006 se vydal na severozápad od Nymburku. Trasa vedla (z Nymburku) přes Lysou nad Labem, Všetaty, Mladou Boleslav, Debř, a přes Dobrovice zpátky do Nymburku. Ve všech zastávkách, kde Postřižinský expres zastavil, bylo nejen pro cestující připraveno občerstvení, postřižinské pivo, dobrá muzika ale i vystoupení mažoretek a další atrakce. Nová podoba internetových (webových) stránek od 1.5.2006 bylo další překvapení, které pivovar připravil pro své příznivce, partnery a návštěvníky.
Pivovar zvýšil prodej sudového, plechovkového i lahvového piva. V prvním pololetí roku 2006 vystavil pivovar 76 490 hl piva, což bylo o 5 % více než za stejné období roku 2005. Největší nárůst poptávky zaznamenal pivovar u jedenáctistupňových ležáků. Pivovaru se dařilo nejen doma ale i v zahraničí. Export Postřižinského piva stoupl na 22 % veškeré produkce. Před pěti lety dosahoval vývoz jedenácti procent. Nejvíce odběratelů měl pivovar v Německu, Švédsku a Slovinsku. Mezi cílové země patřily i Itálie, Dánsko, Francie ale i Austrálie. Nově se Postřižinské pivo se vyváželo do moldavského Kišiněvu. Pivovar dokončil největší investici posledních let. Deset milionů korun pivovar investoval do nové technologie stáčení lahvového piva. Nová myčka lahví nabízela možnost plnit více druhů lahví. Přitom pivovar významně snížil spotřebu vody, tepla, elektrické energie i množství vypouštěných odpadních vod. Nově od 20.července 2006 pivovar zásoboval obchodní řetězec COOP pivem Královar (lehké světlé; alk.: 3,4 %; světlý ležák; alk.: 4,7 %).
„Jedem na maximální výkon. Lidé i stroje jedou, jak se říká, na krev,“ řekl v červenci 2006 ředitel pivovaru Pavel Benák. Pivovar s vypětím sil plnil zakázky v plném rozsahu a včas. Objem výroby se zvýšil během horkého července 2006 o více než třetinu proti srovnatelnému období roku 2005. Jednotlivá střediska pivovaru pracovala ve dvousměnném nebo třísměnném provozu. Každý týdne se ale muselo několik směn přidat nebo prodloužit. „Na začátku sezóny jsme měli plné sklepy a vzhledem ke kapacitě varny stačíme pivo stále dovařovat,“ konstatoval ředitel Benák. Podobná situace byla v pivovaru před šesti lety: „Pokud si dobře vzpomínám, tak léta 1999 a 2000 byla podobná. Je třeba si uvědomit, že spotřeba piva se v létě zvyšuje minimálně o polovinu, ale na druhé straně extrémně vysoké teploty mohou pití piva i omezit,“ řekl Pavel Benák.
Tak úspěšný červenec nezažil pivovar pět let. V červenci 2006 pivovar prodal 17 000 hl piva, což bylo o 16 % více než v roce předešlém. „Konkurovat tomuto výsledku může jen červenec roku 1994. To jsme vystavili absolutně nejvíc 20 133 hl, řekl ředitel pivovaru Pavel Benák. Od 19. března 1898, kdy byla v pivovaře uvařena první várka piva, byl červenec 2006 druhým nejvyšším výsledkem z pohledu prodeje. Od začátku roku 2006 do července prodal pivovar 93 tisíc hl. piva. Oproti roku 2005 to bylo o 7 % více.
Pivovar i přes chladný srpen vykázal v letním prodeji téměř rekordní čísla. Kromě teplého počasí se na výsledcích projevilo i získání nových zákazníků. Pivovar vyrobil od června do srpna téměř 50 tisíc hektolitrů piva. „Nebýt chladného srpna, bylo by to jistě větší navýšení, než je zatím vyčíslených pět procent,“ řekl v září 2006 ředitel pivovaru Pavel Benák. Ve srovnání s jinými měsíci se však jednalo o vysoký nárůst. „Pro srovnání v období od ledna do března jsme vyrobili 32 tisíc hektolitrů. Na zvýšenou výrobu má počasí docela velký vliv,“ podotkl Benák. Kromě toho po mnoha letech putovalo nymburské lahvové pivo vlakem. „Třicet tisíc lahví se vydalo na cestu do švédského Stockholmu. Nepamatuji, kdy se naposledy nymburské pivo převáželo vlakem,“ poznamenal šéf pivovaru. Švédské putování však nebylo jedinou letní kuriozitou, kterou pivovar zaznamenal. Pěnivý mok si objednal také obchodník ze Spojených států amerických. „Konkrétně do Kalifornie jsme distribuovali zhruba 20 tisíc lahví. Místní podnikatel je pak dále prodával dalším obchodníkům,“ řekl Benák. Nejen v cizině ale objevoval pivovar další možné zdroje odbytu. Napít se postřižinského piva mohli i lidé z jiných koutů Čech. „Uzavřeli jsme smlouvu s jedním obchodním řetězcem,“ potvrdil ředitel Pavel Benák.
Po devíti měsících roku 2006 prodal pivovar více než 123 tisíc hektolitrů Postřižinského piva, což bylo o 6 % více než za stejné období předchozího roku. Export pivovaru se na tomto výsledku podílel 21 procenty. Po dlouhých letech exportoval pivovar do Spojených států amerických. Posledních několik let byl roční výstav pivovaru pod hranicí 150 tis. hektolitrů piva. V roce 2006 se tuto hranici pivovar chystal překročt. „Bude nás čekat dodatečný odvod spotřební daně,“ konstatoval v říjnu 2006 ředitel pivovaru Pavel Benák. Ač šlo o lepší výsledek než v minulých letech, radost z něho ředitel pivovaru neměl. „Hranice, kdy se pivovaru vyplatí překročení hranice odvodu sazby spotřební daně je 167 tisíc hektolitrů a tohoto výsledku letos s největší pravděpodobností nedosáhneme,“ věděl ředitel Benák. Po třetím čtvrtletí roku 2006 byla prognóza ročního výstavu 160 tisíc hektolitrů moku. O tom, že rok 2006 boural rekordní hranice svědčil fakt, že naposledy překročil pivovar hranici 150 tis. hektolitrů v roce 1995. Pro porovnání v roce 1898 měl pivovar výstav 17 tis. hektolitrů. „Na úspěšný výsledek nemá vliv jenom dobré počasí, ale i rozšíření distribuce,“ dodal ředitel Pavel Benák. V roce 2006 ve všech měsících, kromě dubna, prodal pivovar více piva než v roce 2005. Pivovar dokončil největší investici posledních let. Deset milionů korun pivovar investoval do nové technologie stáčení lahvového piva. Nová myčka lahví nabízela možnost plnit více druhů lahví. Přitom pivovar významně snížil spotřebu vody, tepla, elektrické energie i množství vypouštěných odpadních vod.
Více než jedna pětina produkce Postřižinského piva odcházela v roce 2006 z pivovaru na zahraniční trhy. „Nejvíce odběratelů je v Německu, významné a dlouhodobé kontrakty máme ve Švédsku, Francii, Itálii, Dánsku, Velké Británii a Slovinsku. Letos jsme pronikli do Moldavska, Austrálie a Spojených států,“ řekl v prosinci 2006 ředitel pivovaru Pavel Benák s tím, že na podzim odešel jeden kontejner s nymburským pivem do Kalifornie. „Čekáme tedy, jaká přijde odezva,“ podotkl.
* Jak hodnotíte letošní rok?
„V porovnání s loňským rokem máme výstav piva o osm procent vyšší. Předpokládáme, že do konce roku prodáme kolem 160 tisíc hektolitrů piva. Mezi letošní důležité investice lze zařadit novou mycí linku lahví v hodnotě deseti milionů korun. Tím také snižujeme energetickou náročnost při vaření piva a chováme se šetrněji k životnímu prostředí. V minulých dnech jsme dokončili obměnu našeho vozového parku.
*Jaký sortiment nabízíte?
Pivovar vyrábí osm druhů piv. Zatím nám chybí nealkoholické pivo. Přesto se domníváme se, že naše nabídka je široká a pestrá, aby uspokojila naprostou většinu zákazníků.
* Připravujete nějakou novinku na příští rok?
Abychom obstáli na trhu, musíme držet krok s moderními technologiemi. Nějakou dobu chystáme nový nápoj, který by měl oslovit určitou skupinu konzumentů. Vše je stále ve stadiu příprav. Zajišťujeme obaly a další potřebné technologie. Nový nápoj bychom chtěli ve spolupráci se zahraničním partnerem představit v první polovině příštího roku.
* Nymburský pivovar patří k těm menším. Jak se vyrovnáváte s těmi velkými?
Konkurence je rok od roku větší. Malé pivovary musí zákazníkům nabídnout vedle klasického piva něco navíc. Mám na mysli přístup k zákazníkům, rychlost a operativnost služeb. Spoléháme také na určitý lokální patriotismus. Naše pivo má v kraji dobrý zvuk. Díky marketingovým snahám pronikáme snad do každé druhé vesnice širokého nymburského regionu. „
V roce 2006 prodal pivovar 167 tisíc hektolitrů Postřižinského piva, což bylo o 9 % více než v roce předchozím. Export pivovaru se na tomto výsledku podílel 21 procenty. „Jde o nejlepší výsledek v tomto tisíciletí,“ konstatoval Pavel Benák, ředitel pivovaru. Naposledy pivovar překročil hranici 150 tis. hektolitrů v roce 1995. Pro porovnání v roce 1898 měl pivovar výstav 17 tis. hektolitrů. „Na úspěšný výsledek nemá vliv jenom dobré počasí, ale i rozšíření distribuce,“ dodal ředitel Pavel Benák. V roce 2006 ve všech měsících, kromě dubna, prodal pivovar více piva než v roce 2005. Pivovar v roce 2006 dokončil největší investici posledních let. Deset milionů korun pivovar investoval do nové technologie stáčení lahvového piva. Nová myčka lahví nabízela možnost plnit více druhů lahví. Přitom pivovar významně snížil spotřebu vody, tepla, elektrické energie i množství vypouštěných odpadních vod. Od srpna 2006 pivovar zásoboval obchodní řetězec COOP. Po dlouhých letech exportoval pivovar i do Spojených států amerických.
Sedmnáctý ročník degustační soutěže Česká pivní pečeť 2007 v Táboře přinesl pro pivovar v únoru 2007 dvě stříbrné medaile. „Pravidelně se zúčastňujeme čtyřech soutěží během roku a dá se říct, že pravidelně ocenění získáme,“ dodal s úsměvem ředitel pivovaru Pavel Benák. Třináctistupňové pivo Bogan získalo ve speciálech druhé místo, shodou okolností přesně v době, kdy uplynulo deset let od úmrtí spisovatele Bohumila Hrabala, po kterém byl speciál pojmenovaný. Druhou příčku si postřižinský pivovar připsal i za tmavé pivo. O Českou degustační pečeť soutěžilo 64 pivovarů. Celkem degustátoři ochutnali 273 vzorků piv.
Škodu za 250 tisíc korun způsobil dne 5.2.2007 odpoledne požár v pivovaru. Po třinácté hodině se v šachtě sladovny vzňaly kabely vedoucí svisle celou budovou. Oheň se pak rozšířil mezi prvním a devátým patrem. Nikdo nebyl zraněn.
V lednu 2007 prodal pivovar 10 125 hl piva. Výsledek byl o 7 % lepší, než za stejné období roku 2006. Hlavním důvodem nárůstu byl prodej piva v rámci privátních značek do řetězce COOP. Navýšení prodeje se uskutečnilo v tuzemsku i zahraničí. „Výsledek bych nepřeceňoval, díky novým zakázkám je lepší, ale hlavní část sezóny je před námi,“ řekl ředitel pivovaru Pavel Benák. Vedle dobrých výsledků kazila radost z prvního měsíce roku fakt, že nad pivovarem řadila vichřice, která zničila půl střechy a oprava si vyžádala investici jednoho miliónu korun. Menším nákladem byla investice do mimořádné opravy mladinové pánve ve varně.
Po několika měsících vývoje s izraelským partnerem vyprodukoval pivovar v březnu 2007 novinku nesoucí název Nitro Beer. Toto pivo, které bylo oproti prémiovému ležáku silnější, mělo 5,5 % alkoholu, střední říz a velmi jemnou hořkost, bylo určeno pro izraelský trh. „Zároveň bude pivo Nitro Beer dodáváno i do Spojených států amerických,“ konstatoval ředitel pivovaru Pavel Benák. S prodejem na českém trhu se zatím nepočítalo a jedinou možností jak ochutnat novinku měli zájemci v pivovarské prodejně, kde byla k dispozici v omezeném množství v 0,33 litrových láhví za cenu 15 korun. Přestože se nejednalo o pivo košer, byli finalizaci výroby přítomni zástupci izraelské strany.
„Jitrničky budou za chvíli, ale už se podává gulášek, pánové“. Podobné hlášky byly kolem poledne jedné březnové soboty roku 2007 k slyšení na dvoře pivovaru. Mohlo to znamenat jediné: prasátko si „zlomilo nožičku“ a zaměstnanci si mohli pochutnat na ovárku, gulášku, jitrničkách a dalších pochoutkách, které k zabíjačce neodmyslitelně patří. Zapíjelo se, jak jinak, Postřižinským pivem. Klasická hrabalovská atmosféra prostoupila celý legendární pivovar. Zabíjačka se v novodobé historii pivovaru konala už potřetí. Na její hladký průběh dohlížel usměvavý ředitel pivovaru Pavel Benák. „Většinu si zaměstnanci dělali sami,“ uznale kýval hlavou a pochopitelně osobně koštoval různé vepřové lahůdky.
Ceny piva zůstávaly nezměněny v roce 2007 u Postřižinského piva. „Máme nějaké zprávy o zdražení ječmene a chmelu, ale v současné době se to do ceny našeho piva nijak nepromítne,“ řekl v červnu 2007 ředitel pivovaru Pavel Benák.
Pivovar prodal za první pololetí roku 2007 celkem 95 tisíc hektolitrů piva, což představovalo 6% nárůst oproti roku 2006. Velkou měrou se na těchto výsledcích podílel i export do zahraničí, který činil téměř čtvrtinu z celkového prodeje a vzrostl o 5 %. „Na růst prodeje má pozitivní vliv vedle příznivého počasí rovněž rozšíření dodávek do obchodních řetězců. Na druhou stranu kvalita surovin z minulé sklizně nebyla příliš vysoká a jejich zpracovávání bylo technologicky velmi náročné,“ uvedl ředitel Pavel Benák a dodal: „Postřižinské pivo je stále oblíbenější a je patrné, že regionální pivovary mají v ČR své pevné místo. Navíc se nám daří i ve vývozu do Německa, Francie a Švédska.“ Pivovar pokračoval v expanzi na zahraniční trhy. Ve spolupráci s dlouholetým francouzským partnerem připravoval v létě 2007 první dodávky piva s upravenou recepturou do Karibiku. Od května 2007 dodával speciální pivo nazvané Nitro Lager Beer na izraelský trh a usiloval o získání certifikátu pro jeho distribuci i do košér obchodů, a to nejen v Izraeli, ale i v USA.
Na Den Postřižinského piva v nymburském pivovaru, který proběhl 16.6.2007, se lidé mohli dopravit parním vlakem. Pivovar ho vypravil nejen z nymburského nádraží, ale také ze Sadské a z Poděbrad. Návštěvníci se mohli těšit na program plný zábavy i soutěží. Parní vlak jezdil celý den zdarma, stejně jako se neplatilo za vstup do areálu pivovaru. Kromě stabilní nabídky nymburského piva se speciálně jen pro tento den uvařila i várka piva netradičního. Letos s příchutí jahody a také medu.
Postřižinské pivo získalo na podzim 2007 takzvaný košer certifikát. Požádala o něj izraelská strana odebírající místní pivo. Do židovského státu totiž pivovar vyvážel speciální druh piva s rajským plynem. K tomu, aby se mohl prodávat i v košer obchodech, bylo nutné získat uvedenou listinu. „Přijel rabbi Kalcheim z Izraele, který provedl v pivovaru audit,“ řekl v říjnu 2007 ředitel pivovaru Pavel Benák. Originální dokumenty pivovar před nedávnem skutečně získal.
„Bohužel budeme muset zdražovat. A tentokrát to nebude žádná kosmetická úprava v řádu desetihaléřů, ale bude se jednat o koruny,“ řekl v říjnu 2007 ředitel pivovaru Pavel Benák. Podle jeho slov se mělo jednat o největší zdražení za poslední roky. Zdražení piva prý bylo nutné vzhledem k situaci v západní Evropě. „U nás sice byla mírně nadprůměrná úroda ječmene, jenže na západě se neurodilo. Čestí zemědělci proto zvedli ceny obchodním partnerům ze západu, ale bohužel také českému trhu,“ vysvětlil příčinu rekordního skoku Benák. Navíc zhruba o deset procent zdražili i pěstitelé chmele. Co na to provozovatelé restaurací a samotní pivaři? „Samozřejmě žádnou radost z toho nemám. Pokud pivovary takto razantně zdraží, já budu muset cenu navýšit ještě více, protože k tomu započtu i zdražované energie. Já si ale myslím, že pivaři i tohle překousnou,“ reagoval majitel nymburské nádražky a poděbradské restaurace Jiří Tomáš Vokál. Právě v jeho restauracích zatím teklo nymburské pivo proudem. „Každopádně kdybychom nezdražili, hrozila by ztrátová výroba a v nejhorším případě i zastavení výroby,“ doplnil Benák.
V roce 2007 prodal pivovar k 162 tisíc hl piva. Export do zahraničí se na celkovém výsledku za rok 2007 podílel zhruba 22 % z celkového prodeje, což je o 1 % více, než tomu bylo za stejné období v roce 2006. „Oproti roku 2006 je celkový prodej Postřižinského piva sice o 1,5 % menší, za vyšší prodeje roku 2006 však pivovar vděčí zejména rekordním teplotám, které v létě panovaly. I z tohoto důvodu a zejména pak díky stále se zvyšujícímu podílu vývozu našeho piva do zahraničí jsme s prodeji nadmíru spokojeni,“ konstatoval Pavel Benák, ředitel pivovaru. Největším exportním partnerem zůstala SRN. Postřižinské pivo se však dodávalo také do dalších 9 států včetně Švédska, Dánska, Velké Británie, Francie, Itálie, Slovinska, Rumunska či Izraele. Díky udělení košer certifikátu pivu Nitro Beer v roce 2007 mohlo nově toto exkluzivní pivo také do košer obchodů ve Spojených státech.
Jako úspěšný hodnotil rok 2007 ředitel pivovaru Pavel Benák. Přesto ve výrobě nepřekonal rekordní výstav z roku 2006, kdy na trh odešlo přes 166 tisíc hektolitrů piva. „První pololetí sice vypadalo nadějně, ale letní měsíce trochu zůstaly za očekáváním. Naše produkce se bude pohybovat kolem 160 tisíc hektolitrů,“ řekl Benák.
* Vaše pivo získalo v minulých letech řadu ocenění, přibyla k němu nějaká i v roce 2007?
Na soutěži Pivo České republiky v Českých Budějovicích získal v kategorii ležáků první místo Francinův ležák. Klání se zúčastnily téměř všechny české pivovary, takže si této ceny velmi považujeme. Z dalších čtyř soutěží na různých místech v Česku jsme si přivezli dalších šest ocenění čili nejvíce v novodobé historii pivovaru. I to je důkaz, že kvalita piva stoupá.
* V roce 2007 jste pronikli i na izraelský trh. Jak se vám to podařilo?
Do Izraele nyní dodáváme speciální pivo s názvem Nitro Lager Beer, a to dokonce do košer obchodů. V těchto prodejnách jsou potraviny zpracované podle pravidel židovské víry. Pro označení piva košer je nutno získat certifikát potvrzující splnění všech předepsaných zásad. V červenci jsme u nás přivítali izraelského rabína Menachema Kalachaima, který si prohlédl náš pivovar a byl spokojen. Koncem září jsme pak obdrželi toto důležité osvědčení. Předpokládáme, že díky tomu naše pivo poputuje do Kanady a Spojených států.
* Budete zdražovat?
Ještě koncem roku 2007 se zvýší ceny, přesto jsem přesvědčen, že naše pivo stále patří k těm cenově přijatelnějším. Jenom připomenu, že sladovnický ječmen, základní surovina pro výrobu piva, byl zdražen téměř o sto procent. Ceny chmele stouply přibližně o dvacet procent. Nahoru jdou i ceny energií. Ostatně k podobným úpravám přistoupily i jiné pivovary.
* Před časem se hovořilo o tom, že budete vařit pivo s guaranou?
Bohužel tento projekt se zastavil. Náš partner, vlastník receptury, stále řeší nějaké technologické a marketingové záležitosti. Pilotní dávka prošla úspěšnými zkouškami, pivo mělo stabilní chuť a vzhled. Bohužel zatím nemohu dát uspokojivou zprávu o zahájení výroby.
* Přicházíte s nějakou inovací při vaření piva?
Připravujeme technologické zlepšení výroby zlatého moku, tedy nepřetržitou automatickou regulaci hlavního kvašení. Dříve tuto činnost ovlivňoval lidský faktor, což nebylo úplně ideální. V podstatě to mohlo nepříznivě působit na chuť a vlastně i kvalitu piva. Nové zlepšení tyto vlivy vyloučí.
„V letošním roce bychom chtěli navázat na úspěšné prodeje z let minulých a počet zemí pro export ještě rozšířit,“ nastínil v lednu 2008 Benák plány pro rok 2008. „Stejně jako ostatní pivovary, ani my se nevyhneme zdražení, které musí zákonitě odrazit neustále se zvyšující ceny vstupních surovin, zejména pak sladu,“ dodal ředitel pivovaru.
Pivovar uvedl v květnu 2008 do provozu zcela novou technologii chlazení piva. Instalováním nerezových rozvodů se zvýšila rychlost a účinnost hlavního kvašení piva, přičemž řízení průběhu celého kvasného procesu bylo plně automatizováno. Správnou teplotu kvašení piva v každé kádi, která by se měla pohybovat okolo 10 °C, neustále sleduje a koriguje prostřednictvím elektronických teploměrů řídicí počítač. Plně automatizovaná kontrola průběhu hlavního kvašení tak eliminuje možná technická a lidská pochybení. Výsledkem bude nejen zvýšení standardizace výroby Postřižinského piva, ale zároveň ještě chutnější pivo, protože stejnoměrnější proces kvašení příznivě ovlivní jeho výslednou kvalitu. Pořizovací náklady nové technologie dosáhly celkové výše 2,5 milionu korun.
Titul „Pivo České republiky 2008“ získal opět Francinův ležák 12%, a to v nejprestižnější kategorii prémiových piv – Světlý ležák Premium (12%). Rozhodla o tom odborná porota v rámci celostátní soutěže na českobudějovických Slavnostech piva, které proběhly ve dnech 6. – 7. června 2008. V soutěži bylo přihlášeno celkem 44 pivovarů s více než dvěma stovkami vzorků. „Z úspěchu v Českých Budějovicích máme dvojnásobnou radost. Nejenže jsme zvítězili v nejprestižnější kategorii prémiových ležáků, ale téměř všechna naše piva se ve svých kategoriích probojovala do finále. To svědčí o vysoké kvalitě všech značek Postřižinského piva,“ komentoval umístění ředitel pivovaru Pavel Benák.
Den Postřižinského piva přilákal 21.6.2008 do pivovaru několik tisíc příznivců pěnivého moku. Kromě tradičního repertoáru nymburských piv se v jednom stánku čepovalo i speciální pivo uvařené pouze pro tuto akci. „Přichystali jsme medové a dokonce jahodové pivo,“ řekl spokojený ředitel pivovaru Pavel Benák.
Košer pivo většina milovníků pěnivého moku v Česku zatím neochutnala. Asi by je překvapilo, že je méně štiplavé než nápoj, na který jsou zvyklí. Jinak se ale chutí od běžného piva neliší. Od roku 2007 vařil košer pivo nymburský pivovar a vyvážel ho do Izraele, USA a Kanady. V pivovarské prodejně v areálu pivovaru mohli zájemci toto pivo ochutnat, řekl ředitel pivovaru Pavel Benák. „Košer pivo jsme začali vařit na přání izraelského partnera. České pivo je působením kysličníku uhličitého ostřejší chuti a Izraelcům nekonvenovala, proto vyvinuli plyn podle vlastní receptury a my ho přidáváme do piva,“ vysvětlil v červenci 2008 ředitel. Košer pivo bylo proti prémiovému ležáku vyráběnému v Nymburku silnější, mělo 5,5 % alkoholu, střední říz a velmi jemnou hořkost. Aby mohl pivovar toto speciální pivo vyvážet, musel získat košer certifikát. „Jednou z podmínek bylo, že ječmen, ze kterého se vyrábí slad, potažmo pivo, musel být zaset před židovským svátkem jara,“ uvedl ředitel. Pesach ohlašuje jaro a je znamením, že po smrti přichází nový život. Podle Benáka nebylo těžké splnit podmínku, aby ječmen byl zaset před svátky jara, které se časově kryjí s křesťanskými Velikonocemi. Zemědělci vědí, že ječmen zasetý po 21. březnu dává mnohem menší výnos, a tak až na výjimky sejí obilí nejpozději do tohoto data. Košer pivo se v Nymburku vyráběli v souladu s požadavky kašrutu, což je židovský soubor pravidel dodržování čistého způsobu stravování. Pivovar musel částečně upravit technologické postupy týkající se sypání do várky a dávkování surovin. „Nakonec přijel izraelský rabín Menachem Kalcheim, jeden ze dvou, kteří mají oprávnění udílet v Evropě certifikáty. Prohlédl si pivovar a osvědčení jsme dostali,“ uvedl ředitel. Košer pivo se v běžných českých obchodech koupit nedalo. Neumožňuje to zákon o pivu, který stanoví, co přesně musí tento nápoj obsahovat. V košer pivu ale byl plyn, jehož složení Izraelci neprozradili.
Bohumil Hrabal pronikl podzim 2008 na finský trh nejen prostřednictvím svého literárního díla, ale také na etiketách Postřižinského piva. Konkrétně se jednalo o Pepinovu desítku, Tmavý ležák a třináctistupňový pivní speciál Bogan. Od září 2008 mohli ochutnat Postřižinské pivo také ve Finsku. Pivovar totiž vyslyšel zájem ze strany finských obchodníků, kteří chtěli nabídnout tamějším pivařům kvalitní pivo z malého českého pivovaru. Na finský trh tak směřovaly už první dvě dodávky nymburského piva. Konkrétně se jednalo o jemně hořké světlé výčepní pivo Pepinova desítka, jemně sladký jedenáctistupňový Tmavý ležák s výraznou karamelovou příchutí a vůní a třináctistupňový pivní speciál Bogan, pro nějž byla charakteristická výrazná hořkost a vysoký říz. „Ačkoli řadu let už dodáváme naše pivo do Švédska, na finský trh se nám nedařilo dlouhou dobu proniknout. Velmi jsme proto uvítali zájem ze strany finských partnerů. Ti se rozhodli pro naše pivo, protože chtěli dovážet kvalitní české pivo z malého českého pivovaru,“ řekl ředitel pivovaru Pavel Benák. Přestože Pivovar neustále rozšiřoval počet zemí, kam exportoval své pivo. Hlavním zahraničním trhem zůstalo i nadále Německo. Zde se Postřižinské pivo prodalo pod značkou Gold Bohemia Beer.
Ačkoliv rok 2008 nebyl z hlediska prodeje pro pivovar tím úplně nejúspěšnějším, jeho ředitel Pavel Benák neztrácel optimismus. „Letos plánujeme zvýšit prodej ve srovnání s předchozím rokem o 5 %,“ řekl v lednu 2009 ředitel. Týkalo se to jak sudového, tak lahvového piva. Ohledně exportu pivovar znovu navázal na úspěšné kontrakty z minulých let se sousedním Německem. Tam jsou ovšem zvyklí pít velmi silná piva. „Je možné, že ještě na jaře začneme vyrábět historicky nejsilnější pivo, jaké se kdy v Nymburce vyrábělo,“ uvedl Benák. To by na druhou stranu znamenalo omezení, případně skončení výroby třináctistupňového Bogana. Z dalších oblastí, kde rádi pili postřižinské pivo, byly silně zastoupeny skandinávské země. „První dodávky jsme exportovali v prosinci do Finska a v dalších pokračujeme. Vyvážíme i do Švédska a Dánska. Z tohoto pohledu chybí vlastně pouze Norsko,“ usmíval se šéf pivovaru. Z dalších spíše kuriozních zemí pokračovala spolupráce pivovaru s partnery například v Izraeli nebo USA. Jednalo se o případných dodávkách do Ruska. Benák však neskrýval, že prioritou je domácí trh, a to zejména nymburský region. Pivovar měl nově pod svými křídly dvě hospody v Poděbradech. Bohužel se poněkud vlekla chystaná stavba pivovarské hospody s hotelem přímo v areálu pivovaru u silnice. „Máme zpracovaný projekt, vázne to ale na změně územního plánu. Hotel s hospodou nemohou stát v průmyslové zóně. Bohužel tak přicházíme o možnost požádat o peníze na výstavbu z grantů,“ konstatoval Benák. A jak se projevila na odbytu ekonomická krize? Ceny v dohledné době pivovar zvedat nehodlal. „Pokud by k tomu podle kalkulací došlo v létě, tak maximálně v řádu 40 až 50 haléřů,“ mínil ředitel. A že by Češi kvůli nedostatku peněz přestali pít pivo? „Statistiky říkají, že když je krize, tak spotřeba neklesá. Jen se lidé častěji orientují na méněstupňová piva. Nebo si dají jen tři, ačkoliv jsou zvyklí na víc,“ uzavřel Benák.
Napít se piva a cítit příchuť citronu? Manželku správce pivovaru Maryšku z oblíbeného filmu Jiřího Menzela Postřižiny by výrobci pěnivého nápoje patrně nenadchli. Naopak ve Francii na pivo s příchutí citronu nedali dopustit, na klasickém jim vadí hořkost. Pro zahraniční zákazníky proto pivovar vařil „speciality“. A tak se na francouzské stoly dostalo Postřižinské pivo s karamelovou nebo citronovou příchutí, na švédský stůl zase lehké výčepní pivo s obsahem alkoholu 2,8 %. „Umíme samozřejmě uvařit pivo s dalšími příchutěmi, nebo dokonce s guaranou. Pravidelní účastníci červnových slavností Postřižinského piva mohli ochutnat například pivo s příchutí ananasu, jahod, třešní nebo banánů. Je to ale téměř výhradně exportní záležitostí, český pivař je velmi konzervativní,“ řekl ředitel Pavel Benák. Do Francie vyváželi kromě piva s citronovou příchutí také pivo s chutí karamelu. „V případě karamelového piva se jedná v podstatě o tradiční jedenáctistupňové pivo s obsahem alkoholu čtyři až sedm procent, které je dodáváno do země galského kohouta po celý rok. Pivo s citronovou příchutí je čistě sezonní záležitost. To je totiž určeno k pití na písečných plážích francouzské riviéry za horkých letních dnů, a proto byl obsah alkoholu snížen na 3 až 3,5 procenta,“ vysvětlil mluvčí pivovaru Václav Klain.
Pivovaru v roce 2008 kles výstav na zhruba 130 000 hl, což bylo zhruba o 30 000 méně než v roce 2007. Pivovar vařil šest druhů světlých piv, jedno pivo tmavé a speciály.
Pivovar se chystal v roce 2009 vařit silnější pivo, než je stávající, podle Hrabalovy přezdívky pojmenovaný třináctistupňový Bogan. Doufal, že to zvedne jeho export, který by měl pomoci zastavit klesající prodej Postřižinského piva. Pivovar získal v Německu nového obchodního partnera, který si silnější pivo žádal. „Je možné, že půjdeme ve stupňovitostech podstatně výš. Na druhou stranu pak nevím, jestli zůstane Bogan. Dělat tolik speciálů by asi nebylo rentabilní,“ řekl v březnu 2009 ředitel Pavel Benák. Třináctistupňový Bogan, nazvaný podle přezdívky spisovatele Bohumila Hrabala, jenž v místním pivovaru žil, byl zatím nejsilnějším produktem podniku. Pivovar se po sedmi letech loučil s vrchním sládkem Jaroslavem Svobodou, který odešel do důchodu. Nahradil jej Bohumil Valenta, jenž pracoval například v pivovarech v Ústí nad Labem a Kutné Hoře. Pro nymburské pivo by to však nemělo představovat žádnou změnu. „To je věc, kterou zákazníci v podstatě nesmí poznat. Změna sládka se na pivu nesmí nijak podepsat,“ dodal Benák.
Na Výstavišti v Lysé se v březnu 2009 vyhlašovaly výsledky soutěže Potravinářský výrobek Středočeského kraje. Certifikát s označením Potravinářský výrobek Středočeského kraje si odnesl pivovar za postřižinský tmavý ležák.
Bohumil Valenta se stal novým sládkem pivovaru. Vystřídal Jaroslava Svobodu, který odešel do důchodu a jako sládek v pivovaru působil od roku 2002. Na zabijačce, která se v pivovaru uskutečnila v březnu a kde byl nový sládek oficiálně představen, se sešly tři generace sládků -uprostřed je Miloslav Svoboda, který byl sládkem pivovaru v letech 1956 až 1988. Bohumil Valenta se pivovarnictví věnuje už po léta, dělal podsládka například v kutnohorském pivovaru. „V pivovarech se pohybuji už od školy. Vystudoval jsem Vysokou školu chemickotechnologickou v Praze, přímo obor pivovarství a sladařství,“ uvedl Bohumil Valenta.
Nejen kvalitu nymburského piva od 1. dubna 2009 hlídal nový sládek Bohumil Valenta. Byl mladý, ale ctí tradice a dobře si rozuměl s pivem i s lidmi. Jak se role zhostil a co o sobě prozradil?
* Máte za sebou první dny jako oficiální sládek, jaké jsou Vaše postřehy?
Zatím vše probíhá bez problémů, ve výrobě nechystám žádné změny. Co se kolektivu týče, poznáváme se a registruji samé pozitivní reakce. Alespoň zatím. (smích) S týmem pivovaru už jsem si byl dokonce zahrát fotbal a také ping pong.
* Jste nezvykle mladý sládek. Necháte si poradit od starších pracovníků třeba v provozu?
Rád si nechám poradit, ale když vím, že mám pravdu, stojím si za svým. Ale nejsem konfliktní typ.
*Nastoupil jste do úřadu v období ekonomické krize, projevuje se i v pivovaru?
Našeho pivovaru se krize nedotkla ve smyslu propouštění zaměstnanců. Mám signály, že klesá prodej sudového piva, tedy do tuzemských hospod a restaurací, ale není to markantní. Na druhou stranu přibyla exportní odbytiště, konkrétně ve Skandinávii a novou zemí dovozu je Belgie. Stoupá odběr lahvového piva obchodními řetězci, především se to týká Penny marketu, který se nově sloučil s Discontem.
*Zpátky k Vaší osobě. Jakou praxí jste stihl zatím projít?
Během studia jsem jezdil na brigády, před třemi roky jsem byl na měsíční stáži i tady v Postřižinách. Dvakrát jsem absolvoval praxi v Plzni.
*Takže v nymburském pivovaru nejste úplný nováček.
S panem sládkem Svobodou jsem se seznámil už tehdy a docela jsme si porozuměli. Na jeho popud jsem se pak přihlásil do výběrového řízení na nového sládka a prošel pohovory.
*Zakotvil jste tedy hned po studiích v Nymburce?
Zdaleka ne. Po škole jsem nastoupil do provozu v pivovaru Krásné Březno (Zlatopramen), kde jsem si prošel výrobou piva skutečně od základů. Udělal jsem si tzv. kolečko. Přes varnu, dělníka ve sklepě a dobře vím, jak dlouho trvá umýt tank. (smích) Poté mě poslali do Kutné Hory jako vedoucího laboratoře, kde se jedná hlavně o kontrolu kvality piva. Rok jsem tam pak dělal podsládka.
*Jste pověrčivý, co se výroby piva týče?
Pivo je živý nápoj, takže má spoustu vlastností a vlivů, které se ani nedají definovat. Proto také sládek žehnal várce. Věřilo se, že na výrobu piva má vliv jakási vyšší moc, proto se také v pivovaru říká „Dej Bůh štěstí“.
*A vy žehnáte várce?
Není reálné, abych byl u konce každé várky, ale když mám možnost, na varně na mě s várkou počkají.
*Jak žehnání probíhá?
Zkontroluji barvu, vůni piva, jak se vysráželo. Tím mu vlastně požehnám na další cestu. Pivovarnický byli v tomto směru hodně pověrčiví, ve varně býval na zdi kříž.
*Jak se díváte na moderní technologie výroby piva a tradiční postupy?
V pivovarnictví už bylo v podstatě všechno vymyšleno. Díky novým technologiím se lépe hlídá standartní kvalita piva, urychlí se jeho výroba. Každý pivovar má svá specifika, já jsem zastáncem tradičních postupů.
*Uvařil jste si někdy pivo sám?
Kamarádi mě o to vždy žádali, ale zatím jsem jim to nesplnil. Chutnal jsem už hodně po domácku uvařených piv, některá byla chutná, jiná se nedala pít. Někdy si to určitě zkusím.
*Jistě jste degustoval i známější piva, rozeznáte velké značky?
Už jsem se účastnil degustací a podle více faktorů včetně chuti lze poznat známé pivo, ale není to vždy stoprocentní. Letos navštívím soutěžní degustace, kterých se pravidelně účatní i Postřižinské pivo.
*Vaše cíle, ambice?
Rozhodně aby to tady fungovalo minimálně stejně dobře jako za mého předchůdce pana Svobody. Už to, že jsem se stal sládkem, je pro mě velký úspěch.

Pivovar prodal za první čtvrtletí roku 2009 celkem 28 tisíc hl. piva, což představovalo 3% nárůst ve srovnání se stejným obdobím roku 2008. Nárůst prodeje byl způsoben především zvýšenou poptávkou po Postřížinském pivu v zahraničí, a to zejména ve Spolkové republice Německo a skandinávských zemích. Díky vzrůstající oblibě nymburského piva u zahraničních pivařů se export zvýšil o 15 % a tvořil tak asi pětinu z celkového výstavu. Největším odběratelem zůstalo i nadále Německo, kam se vyváželo pod názvem Gold Bohemia Beer. Ve druhém čtvrtletí roku 2009 se začalo na tamním trhu prodávat Postřižinské pivo také pod českým názvem a se zcela novými etiketami. „K tomuto kroku nás vedl zvýšený zájem ze strany německých zákazníků. Současně tak chceme zlepšit povědomí o původu našeho piva a zdůraznit jeho kvalitu,“ řekl ředitel Pavel Benák. Na základě zvýšené poptávky německých pivařů byla v první polovině roku 2009 zahájena také výroba pivního speciálu, pro nějž byla charakteristická výrazně hořká chuť a zvýšený obsah alkoholu. První várky tohoto piva už uvařil nový sládek Bohumil Valenta. K dalším tradičním odběratelům nymburského piva patřily např. Francie, Velká Británie, Slovinsko, Itálie, Dánsko nebo Finsko. Po několika letech bylo Postřižinské pivo expedováno také do Ruska.
Pivovar v červnu 2009 prodával o necelých deset procent více piva než v předchozím roce. „Je ale pravda, že v druhé polovině května byla situace horší,“ řekl ředitel pivovaru Pavel Benák. Krize by podle něj mohla mít i opačný efekt. „V době krize ve 30. letech totiž spotřeba piva dokonce stoupla. Lidé možná u piva často diskutují o tom, co bude,“ řekl Benák. Pivovar se proto nechystal zvyšovat ceny. „Zvýšení prodeje bylo způsobeno především větší poptávkou po Postřižinském pivu v zahraničí, a to zejména v Německu a ve skandinávských zemích. Díky vzrůstající oblibě nymburského piva u zahraničních pivařů se export zvýšil o patnáct procent a nyní tvoří asi pětinu z celkového výstavu,“ řekl mluvčí pivovaru Václav Klain.
Areál pivovaru se 20.6.2009 na celý den zaplnil do posledního místa lidmi. Několik tisíc návštěvníků dorazilo na tradiční Den otevřených dveří, jednu z nejpopulárnějších akcí v regionu. „Jsme naprosto spokojení. Návštěva byla vynikající, vyšlo nám počasí a většina lidí se skvěle bavila,“ podotkl ředitel. Lidem nevadil ani téměř hodinový skluz proti časovému plánu na hlavním pódiu. Při čekání na zlatý hřeb večera, kapelu Kryštof, si většina z nich krátila čas u některého z mnoha výčepů. Také letos byla pro pivaře připravena specialita v podobě zlatavého moku s netradiční příchutí. Sládek uvařil jantarové pivo, což byl klasický ležák s jantarovou trestí.
V roce 2009 pivovar pro maloobchodní síť Ahold vyráběl světlé pivo Bertold (alk:: 3,6 %; plněno do 0,5 l lahví) (láhev)
Na prestižním veletrhu piv Žatecká Dočesná získalo Postřižinské pivo hned dvě medaile. V kategorii Speciální piva bylo stříbrnou medailí oceněno pivo Bogan. Druhou medaili, tentokrát bronzovou, získal Postřižinský tmavý ležák v kategorii tmavých ležáků. Degustační soutěž v Žatci je velmi silně obsazována téměř všemi českými pivovary a výsledky jsou vysoce hodnoceny jako odbornou, tak i laickou veřejností. V rámci soutěže České pivo 2009 ocenilo celkem 21 degustátorů, sládků a pivovarských odborníků Postřižinský tmavý ležák, který získal 3. místo. Ocenění bylo zástupci pivovaru předáno v Praze dne 24. září 2009. Soutěž každoročně vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven u příležitosti oslav svatého Václava, patrona českých pivovarníků a sladovníků. „Tato další ocenění potvrzují několikaletou vysokou kvalitu našich piv, která vaříme klasickou technologií a jsou spotřebiteli čím dál tím více žádána“ komentuje umístění ředitel nymburského pivovaru Ing. Pavel Benák. Celkový sortiment pivovaru se skládal z 6 světlých piv, 2 tmavých a pivních speciálů. Právě 13% Bogan získal v rámci soutěže o Pivo České republiky v Českých Budějovicích získal 2. místo v Novinářské ceně.
Něžný Barbar byl poctivý, klasickou technologií vyrobený, polotmavý speciál. Pivo bylo stáčeno do sudů i lahví. Původní stupňovitost byla 13,5 %, obsah alkoholu 5,3 %. Přídavkem speciálního skladu získalo příjemný karamelový nádech a sytou jantarovou barvu.
„Zákazníků neubývá, ale spotřeba v restauracích klesá. Ten, kdo dřív vypil třeba sedm piv, jich teď vypije pět. Pivo ale vyvážíme, nyní jsme získali nové partnery, a tak celková spotřeba spíš stoupá,“ řekl v lednu 2010 ředitel pivovaru Pavel Benák. „Věříme, že hostinští budou rozumní a ceny nezvýší ještě víc,“ doufal. Od ledna 2010 pivovar zdražil své produkty.
Pivo České republiky. Tak se jmenuje tradiční prestižní soutěž konaná každoročně v Českých Budějovicích, z které si takřka pravidelně přivážel nějaké ocenění také nymburský pivovar. První červnový víkend roku 2010 zabodovaly hned dva postřižinské produkty. „Mezi polotmavými pivy získal třetí místo Něžný Barbar,“ řekl sládek pivovaru Bohumil Valenta. Tmavé nymburské pivo dokonce svoji kategorii vyhrálo a přivezlo si zlatou medaili. „Nejobsazovanější kategorií je soutěž mezi jedenáctistupňovými pivy, kde se naše jedenáctka umístila na pátém místě, což se dá v takové konkurenci také považovat za úspěch,“ doplnil Valenta. Polotmavý Něžný Barbar však nezískával na pověsti pouze za humny. Oblíbili si jej i pijáci v Nymburce. „Reakce na toto pivo nás příjemně překvapily a zatím tedy nedodržujeme slib, že jej budeme vyrábět pouze při svátečních příležitostech, ale jede prakticky nepřetržitě,“ pochvaloval si ředitel pivovaru Pavel Benák. Ještě jedno ocenění si však pivovar přivezl ze soutěží. Na začátku května se v Hradci Králové uskutečnil festival jídla a piva nazvaný Gurmán. V jeho průběhu mohli samotní návštěvníci hlasovat o nejlepší čepované pivo. V konkurenci dvaceti pivovarů se nymburský umístil na druhém místě a získal titul Stříbrný Gurmán 2010. Nymburskému pivu se dařilo i na zahraničních trzích. Po několika letech zásoboval například ruský trh. „Zvýšil se i export do Francie, kam kromě slabších piv do Marseille dodáváme nově pivo i do Paříže. Žádají si třináctistupňového Bogana,“ uzavřel Benák.
Napilno měli pracovníci pivovaru, kterému v posledních dnech stoupl díky horkému počasí července 2010 odbyt o více než 100 %. „Jedeme na plný výkon, denně vyrobíme od 500 do 1000 hektolitrů. Z toho 80 % jde na tuzemský trh a 20 % na export,“ řekl ředitel pivovaru Pavel Benák.
Pivovar používal v roce 2010 technologii HGB. V podstatě její hlavní využití bylo jako online kontrola výsledné stupňovitosti a obsahu alkoholu a tím pomáhala ke standardizaci finálního produktu. Procento přidané vody nebylo nikterak drastické. Maximální snížení stupňovitosti se pohybovalo od 0,5 do 1 stupně. To byl případ 11% a hlavně taktéž piv pro řetězce. Podnik používal vodu z vlastních cca 3 km vzdálených vrtů.
Na konci roku 2010 pivovar do obchodní sítě Tesco dodával lehké světlé pivo Grešlák ( láhev ) a světlé výčepní pivo Grešlák ( láhev).
Pivovar docílil i roce 2010 řady úspěchů a změn. Šéf pivovaru si nemohl stěžovat ani na výsledky roku 2010 co se týče vyrobeného a odebraného piva. Pivovar vyprodukoval celkem 155 tisíc hektolitrů piva, což bylo o něco více než v roce 2009. „Mimo jiné je to i tím, že jsme získali nové klienty v zahraničí, například na sousedním Slovensku. Od začátku zimy tam vozíme kamion sudového piva jednou za tři týdny. Jeden kamion pojme asi 200 sudů a podle našich informací se naše pivo na tamním trhu těší velké oblibě a zájem o něj roste,“ pochvaloval si ředitel Benák. Zachován zůstal i export do více než deseti dalších zemí včetně například Anglie, Francie, Německa či severských států jako je Finsko a Švédsko.
Pivovar na začátku roku 2011 připravoval úplně nový druh piva. „Bude mít 14 a více stupňů a připravujeme ho vzhledem k blížícím se Velikonocím. Poprvé bude k mání v lahvích i sudech na přelomu března a dubna a vyrábět, a tedy i konzumovat, jej bude možné pouze několikrát v roce. Bude to sváteční pivo,“ řekl v únoru 2011 ředitel pivovaru Pavel Benák. Název podle jeho slov zatím nebyl vybrán. Svátečním pivem měl být původně i polotmavý Něžný Barbar. „Ten nás ovšem jaksi převálcoval, je o něj stále zájem a k dostání je nepřetržitě,“ potvrdil oblibu zatím nejnovějšího produktu Benák. Aby byl pivovar i nadále úspěšný, musel se o pivo čím dál lépe starat. S tím souvisela také instalace a zprovoznění nové linky určené k filtraci piva. „Ta nijak nepotlačí jeho chuťové vlastnosti. Její pořízení vyšlo přibližně na 2 miliony korun,“ uvedl ředitel pivovaru.
Nejen k velikonočnímu či jinému výjimečnému posezení si pivaři od jara 2011 mohli vychutnat nové Postřižinské pivo nazvané výstižně Sváteční speciál ( láhev ). Vyrobené 14% české pivo mělo plnou chuť zakončenou příjemně intenzivní hořkostí. Tento prémiový ležák byl zatím určen pouze pro český trh, v prodeji byl od poloviny dubna 2011. K výrobě Svátečního speciálu byl použit pečlivě vybraný žatecký chmel a slad z vlastní humnové sladovny pivovaru Nymburk. Právě použité suroviny dávaly pivu bohatou hustou pěnu, osobitou chmelovou vůni a sytou pivní chuť s harmonickou hořkostí. Sváteční speciál byl zatím limitovanou edicí, která čítala 200 hl a byl k dostání v jarním a předvánočním období v sudech i lahvích.
V degustační soutěže Pivo České republiky 2011 slavil pivovar úspěch v několika kategoriích se svým Postřižinským pivem, jež se zároveň stalo vítězem v novinářské kategorii. Výsledky byly vyhlášeny v sobotu 4. 6. v rámci jubilejního 15. ročníku Slavností piva, které se konaly na českobudějovickém výstavišti. Postřižinské pivo Něžný Barbar získalo titul Novinářské pivo. Tento třinástistupňový speciál získal také stříbrnou medaily v kategorii Polotmavé pivo. Něžný Barbar, jemuž příjemně karamelový nádech a sytou jantarovou barvu propůjčil speciální slad, z něhož byl vyroben, získal svůj název podle Hrabalovy autobiografie, kde se sám autor netajil láskou ke zlatavému moku. Bronzovou medailí byl ve své kategorii oceněn také Postřižinský Tmavý ležák. Další dva zástupci pivovaru včetně prémiového Francinova ležáku pak dosáhly na pomyslnou bramborovou medaily. „Naše pivo připravujeme s láskou a důrazem na kvalitu. Velmi nás proto těší, že Postřižinské pivo chutná jak odborné, tak i laické veřejnosti,“ komentoval výsledky degustační soutěže ředitel Pavel Benák.
Kdo přišel dne 18.6.2011 do pivovaru na Slavnosti Postřižinského piva, určitě neprohloupil. Za prvé měl možnost ochutnat všechny druhy tohoto zlatavého moku, které se v pivovaru vyráběly, za druhé si měl možnost zdarma poslechnout například kapelu Divokej Bill, revivalovou bandu muzikantů Tři sestry banditos a vrcholem celého kulturního zážitku byli bratři Neckářové se skupinou Bacily Areál se odpoledne naplnil k prasknutí a pivo teklo ze všech píp, které byly v tu dobu k dispozici. „Letos by tu mělo být tak kolem šesti tisíc lidí, ale je to jen odhad, protože je, jako každoročně, vstup zdarma. Mám velkou radost z toho, že i přes nepřízeň počasí si k nám už lidé našli cestu a tuto akci nevynechají,“ uvedl spokojený ředitel pivovaru Pavel Benák. Ten také prozradil, že nové etikety na Pepinovu desítku, Francinův ležák, Něžného barbara či Bogana už byly připraveny. (zdroj: Nymburský deník)
Tři medaile, z toho dvě zlaté. To byl obrovský a historický úspěch Postřižinského piva. Žádný jiný ze zhruba čtyřiceti pivovarů neuspěl v září 2011 na Dočesné v Žatci tak, jako Nymburk. Báječné zvěsti potvrdil Nymburskému deníku sládek pivovaru Bohumil Valenta, který přímo v Žatci byl. „Zlatou medaili získala v kategorii tmavých ležáků tmavá jedenáctka. Další zlato vybojoval v kategorii polotmavých speciálů Něžný Barbar. Stříbrnou medaili si přivezl světlý čtrnáctistupňový speciál, který mohli o víkendu ochutnat také návštěvníci nymburského posvícení,“ pochlubil se Valenta, který neskrýval svoji spokojenost. (zdroj: nymbursky.denik.cz)
Finálový večer Miss piva a chmele 2011 přinesl radost tvůrcům Postřižinského piva, kteří dosáhli historických úspěchů. Postřižinské pivo si totiž vybojovalo dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili, což žádný jiný pivovar nedokázal. „Zlatou medaili získala v kategorii tmavých ležáků tmavá jedenáctka. Další zlato vybojoval v kategorii polotmavých speciálů Něžný Barbar. Stříbrnou medaili si přivezl světlý čtrnáctistupňový speciál,“ řekl v září 2011 sládek pivovaru Bohumil Valenta. Spokojený byl také ředitel Pavel Benák. „Věřím, že naše pivo je čím dál kvalitnější, což potvrzuje například i zvyšující se export do zemí, jako jsou Slovensko, Maďarsko, ale i Čína,“ řekl Benák. Bohužel na úspěch samotného piva nenavázala v soutěži Miss piva a chmele kráska hájící nymburské barvy Kataryna Neizvestnykh. Ta se i přes své půvaby a přes to, že na soutěžním večeru při dočesné poznala při ochutnávce Postřižinské pivo, nakonec v soutěži neumístila a nenavázala tak na předchozí úspěchy Martiny Karkošové. (zdroj: nymbursky.denik.cz)
Poslední týden v říjnu 2011 otevřel pivovar své obchodní zastoupení v čínském městě Tian-jin. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil ředitel pivovaru Pavel Benák, distributoři piva z jednotlivých provincií a zástupce české ambasády v Číně. V rámci prvního roku spolupráce se očekává odběr 1 000 hektolitrů piva. „Do Číny dovážíme lahvový Postřižinský prémiový ležák pod exportní značkou Gold Bohemia Beer,“ říká ředitel pivovaru Pavel Benák a dodává, že: „první zkušební dodávka obsahující 25 tisíc láhví zamířila k čínským spotřebitelům v červnu letošního roku.“ Cesta do Číny trvá Postřižinskému pivu pět týdnů a vede po moři přes německý Hamburk. Nymburk (tisková zpráva pivovaru)
Fajnšmekři, kteří si pochutnávají na nymburských speciálních pivech, měli na konci roku 2011 o důvod víc, proč se těšit na Vánoce. Pivovar přichystal mimořádnou edici 
a nabízel své nejsilnější a nejkvalitnější produkty v dárkovém balení. „Je to vánoční balení s názvem Postřižinské speciály. Obsahuje deset lahvových piv. Čtyři Něžné Barbary, tři Bogany a tři sváteční speciály, které vyrábíme pouze o Vánocích a Velikonocích,” vyjmenoval obsah balení ředitel pivovaru Pavel Benák. (zdroj: kutnohorsky.denik.cz)
Celovíkendová zábava pro 5 tisíc lidí, kvalitní pivo tekoucí proudem a především historický úspěch nymburského piva. To byla základní body týkající se táborských slavností piva, které se konaly už po dvaadvacáté v jihočeském městě na počátku února 2012.
A Postřižinské pivo opravdu zabodovalo nevídaně. „Jsou to nejlepší výsledky v tomto prestižním klání minimálně za posledních 10 let. Potvrzují už několikrát prověřený fakt, že kvalita nymburského piva se neustále zvyšuje,“ řekl ředitel pivovaru Pavel Benák. A které konkrétní druhy piva si přivezly významné ocenění? Světlý Francinův ležák získal druhé místo nejen ve své kategorii ležáků, ale také 
v absolutním pořadí. „O prestiži soutěže svědčí také to, že Francinův ležák prošel několika koly degustace a skončil druhý mezi 51 vzorky piv. Přitom anonymními degustátory byli sládkové z pivovarů, odborníci z Vysoké školy chemicko technologické a další specialisté,“ uvedl sládek pivovaru Bohumil Valenta. Druhé místo si přivezl také tmavý ležák. Ani další nymburská piva však nezklamala. „Do finálové šestice se ve svých kategoriích dostal třináctistupňový Bogan, polotmavý speciál Něžný Barbar, naše novinka nealko pivo a nefiltrované pivo,“ vyjmenoval Valenta. Pivní soutěže se zúčastnilo 560 vzorků ze 108 pivovarů, některé dokonce i ze zahraničí. Umístit se bylo možné v celkem 22 kategoriích. (zdroj: nymbursky.denik.cz)
Export Postřižinského piva zaznamenal významný úspěch. Na světlém a tmavém ležáku v plechovkách si začali pochutnávat dánští zákazníci. Regionální dánský řetězec objednal na jaře 2012 z Nymburka 800 hl piva v půllitrových plechovkách, které byly rozděleny přesně na dvě poloviny v poměru tmavého a světlého ležáku. Zakázka odjela do Skandinávie ve čtyřech dodávkách a byl předpoklad, že spolupráce bude pokračovat. „Ochutnávka z dánské strany v našem pivovaře dopadla dobře a díky tomu rozšiřujeme export do této země,“ řekl Pavel Benák, ředitel pivovaru. Plnění do originálních plechovek vytvořených pro dánský trh, probíhalo v Kralupech nad Vltavou na specializované lince. V Dánsku měl pivovar zatím jen jednoho odběratele, který se specializoval převážně na sudové pivo. Pivovar exportoval Postřižinské pivo do více než 10 zemí. V roce 2011 začal dodávat do Číny a na Slovensko. Největší dodávky byly do Ruska, Německa, Dánska, Francie, Švédska, Maďarska, Polska, Itálie a Finska. (tisková zpráva pivovaru)
Pivovar připravil novinku pro sezonu 2012. Poprvé ve více než stopatnáctileté historii vaření piva v Nymburku přichystal pivovar pivo nealkoholické, které se jmenovalo příznačně Střízlík. Nealkoholické pivo Střízlík bylo určeno jak pro tuzemský, tak i zahraniční trh a mělo by uspokojit poptávku především řidičů a sportovců. Již v roce 2011 pivovar uvařil několik zkušebních várek, které při degustacích dopadly nad očekávání dobře. Pivovar vařil v roce 2012 celkem 6 druhů světlých piv, 2 piva tmavá a dále piva speciální, právě nealkoholické v jeho nabídce chybělo a byl o ně zájem. O název tohoto piva vyhlásil pivovar poprvé soutěž. Jméno Střízlík navrhla paní Radka Pilná z Libice nad Cidlinou a vyhrála 30litrový soudek Francinova ležáku. Střízlík byl v prodeji od 16.4.2012. Například v pivovarské prodejně za 6 Kč. (tisková zpráva pivovaru)
Pivovar potvrdil své mimořádně dobré postavení mezi ostatními, když byl vůbec nejúspěšnějším na budějovickém klání Pivo České republiky. To se konalo v červnu 2012 na jihu Čech a sládek Bohumil Valenta spolu s ředitelem pivovaru Pavlem Benákem přivezli hned pět trofejí. „Největší úspěch zaznamenala nedávná novinka našeho pivovaru, nealko pivo Střízlík, které v konkurenci zhruba dvaceti vzorků vyhrálo,“ řekl radostnou zprávu Valenta. Ani další vzorky nymburského piva se neztratily. „Světlá jedenáctka skončila na druhém místě v konkurenci 35 vzorků, druhý byl také Něžný Barbar, a to jak v kategorii polotmavých piv, tak v soutěži, kde piva ochutnávali novináři a známé osobnosti,“ vysvětlil spokojený sládek. Pátou medaili a také příjemný výherní soudek přivezla nymburská delegace za třetí místo tmavého ležáku. „Jsme rádi, že jsme svoje postavení potvrdili z únorové soutěže v Táboře, kde jsme také výrazně uspěli. Navíc zbylé tři vzorky, které soutěžily, se také umístily v té lepší polovině ochutnávaných piv,“ pochvalil si Benák. Celkově se v Českých Budějovicích soutěžilo v osmnácti kategoriích. Klání se zúčastnilo 52 pivovarů, které přihlásily 300 vzorků piva. Jak už zaznělo, Postřižinský pivovar se přihlásil v osmi kategoriích a přivezl pět medailí. (zdroj: nymbursky.denik.cz)
Prodej piva narostl za sedm měsíců roku 2012 o více než 6 %. Jen v červenci se ho prodalo 17 000 hl a nemalý podíl na tom má novinka nealkoholický Střízlík, který se těšilo velkému zájmu. „Vyšší prodeje jsme zaznamenali jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. Ohromnou popularitu získal zejména náš Postřižinský Střízlík, první nealkoholické pivo, které v historii nymburského pivovaru vyrábíme,“ hrdě řekl ředitel pivovaru Pavel Benák. Střízlíka ocenili odborníci i laická veřejnost. Byl vyhlášen nejlepším nealkoholickým pivem České republiky na soutěži v Českých Budějovicích. Objednávky se pivovaru neustále zvyšují a jedná i o dalších exportních dodávkách. „Nově vyvážíme i na Balkán,“ dodal ředitel Benák. Prodeje postupně rostly a na odbyt jdou všechny druhy balení. Pomáhalo tomu i počasí srpna. (tisková zpráva pivovaru)
Zatímco většina firem o prázdninách bylo poloprázdných a pracovní tempo mírnější, v pivovaru bylo právě léto a tyto dny vrcholem sezóny. „S počasím jsme zatím spokojeni, jedeme naplno,“potvrdil sládek pivovaru Bohumil Valenta. Pivovar hlásil také další novinky. Poté, co v roce 2011 kompletně vyměnil sady etiket na všech druzích lahvového piva, 
v těchto týdnech zakoupil 
a uvedl do provozu také nový etiketovací stroj. „Ten je samozřejmě modernější a je schopen efektivnějšího provozu. Je uzpůsoben jednak i na jiné typy etiket, ale také na jiné druhy lahví. To využijeme zejména při exportu,“ řekl ředitel pivovaru Pavel Benák. A právě exportu se týkaly také další novinky z Postřižin. Podle ředitele se nymburské pivo po letech přestávky vracelo do Slovinska. „V současné době jsme právě tam obnovili vývoz sudového piva. Paleta zemí, ve které mohou lidé ochutnat nymburské pivo, se tak stále rozšiřuje,“ pochvaloval si Benák. Také další země směrem na jih od Česka zaznamenaly nový přísun Postřižinského piva. Jednalo se o Bulharsko. „Tamní odběratelé mají zájem o plechovkové pivo, první zásilky už tam dostali,“ uvedl ředitel pivovaru. (zdroj: www.denik.cz)
Přímo v pražském hotelu Ambassador na Svatováclavské slavnosti převzali ředitel pivovaru Pavel Benák a sládek Bohumil Valenta ocenění za jedenáctistupňový tmavý ležák, který se umístil v soutěži České pivo na druhém místě. „Ocenění si samozřejmě vážíme. Musím konstatovat, že na všech soutěžích, kde jsme se letos zúčastnili, jsme získali nějaké ocenění. A to už určitě není náhoda,“ řekl sládek Valenta. Soutěž České pivo má opravdu velkou prestiž. Je jediná svého druhu, kterou pořádá Český svaz pivovarů 
a sladoven (ČSPS). Vzorky piv posuzovalo 24 pivovarských expertů, přičemž z každého pivovaru byl mezi hodnotiteli maximálně jeden zástupce. Ještě před soutěží České pivo 2012 se nymburský pivovar zúčastnil také Dočesné v Žatci. I tam zabodoval. „Světlý ležák v součtu hodnocení laiků
i odborníků skončil ve své kategorii na druhém místě. Celkem se vybíralo ze 34 vzorků,“ řekl Valenta. Nejlepším nealko pivem se stal nymburský Střízlík na červnovém klání 
v Českých Budějovicích České pivo 2012. Světlá jedenáctka skončila na druhém místě v konkurenci 35 vzorků na soutěži, druhý byl také Něžný Barbar, a to jak v kategorii polotmavých piv, tak v soutěži, kde piva ochutnávali novináři a známé osobnosti. Pátou medaili a také příjemný výherní soudek přivezla nymburská delegace za třetí místo tmavého ležáku. V únoru se v Táboře konala soutěž Pivní pečeť. Světlý Francinův ležák získal druhé místo nejen ve své kategorii ležáků, ale také v absolutním pořadí. „O prestiži soutěže svědčí také to, že Francinův ležák prošel několika koly degustace a skončil druhý mezi 51 vzorky piv. Přitom anonymními degustátory byli sládkové z pivovarů, odborníci z Vysoké školy chemicko technologické a další specialisté,“ uvedl sládek nymburského pivovaru Bohumil Valenta. Druhé místo si přivezl také tmavý ležák. Ani další nymburská piva však nezklamala. Do finálové šestice se ve svých kategoriích dostal třinácti stupňový Bogan, polotmavý speciál Něžný Barbar, novinka nealko pivo a nefiltrované pivo. „Jsou to nejlepší výsledky v tomto prestižním klání minimálně za posledních deset let. Potvrzují už několikrát prověřený fakt, že kvalita nymburského piva se neustále zvyšuje,“ řekl ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák. (zdroj: www.denik.cz)
Pivovar Nymburk vyprodukoval za prvních devět měsíců roku 2012 celkem 105 000 hl piva, o 9 % více než v roce 2011. Většina piva mířila na domácí trh, export vzrostl o 12 %. Postřižinské pivo se prodávalo ve více než 15 zemích světa. Prodej na domácím trhu se za tři čtvrtletí roku zvýšil meziročně o 8 %. Vývoz za stejnou dobu vzrostl o 12 % na zhruba 15 000 hl. „Letošní hospodaření je výsledkem nejen poměrně příznivého léta, ale především zvýšené kvality,“ zhodnotil hlavní část pivařské sezony ředitel pivovaru Pavel Benák. Postřižinské pivo si odneslo řadu ocenění z domácích soutěží. První nymburské nealkoholické pivo Střízlík zvítězil v soutěži Pivo České republiky v Českých Budějovicích. Ze stejné degustace si odnesly ceny i jedenáctistupňové pivo, speciál Něžný Barbar a Postřižinské tmavé. Pivovar Nymburk vyvážel Postřižinské pivo do více než 15 zemí. V roce 2011 začal dodávat pivo do Číny a na Slovensko. V roce 2012 jej mohli zákazníci koupit nově v Dánsku, Rumunsku, Bulharsku a v zemích bývalé Jugoslávie. Největšími odběrateli byli Rusko, Německo, Dánsko, Francie, Švédsko, Maďarsko, Polsko, Itálie a Finsko. Ve většině zemí se podle Benáka prodeje zvyšovaly.
Pivovar Nymburk měl za sebou velmi úspěšný rok 2012. Postřižinského zlatého moku se vypilo více v Čechách i zahraničí, našel nová odbytiště a sbíral ceny v soutěžích. 138 tisíc hektolitrů prodaného piva za rok 2012 znamenalo meziroční nárůst o 16 %. Téměř o třetinu vzrostl vývoz Postřižinského piva do zahraničí. Nově se do světa podívala i novinka, nealkoholické pivo Střízlík. Prodej roku 2012 předčil očekávání vedení pivovaru.Odbyt podle ředitele Pivovaru Nymburk Pavla Benáka podpořil nový obal, produkt i nové trhy a příznivé léto. „Prodej je odrazem vyšší a vyrovnané kvality, což bylo potvrzeno na všech soutěžích. Za minulý rok jsme získali nejvíc ocenění v historii pivovaru,“ uvedl Benák. Většina Postřižinského piva se prodalo na tuzemském trhu, v roce 2012 v ČR pivovar zaznamenal růst prodeje o devět procent. Export do 15 zemí světa za stejné období stoupl 
o 31 %. Například první nymburské nealkoholické pivo Střízlík v roce 2012 zvítězilo v soutěži Pivo České republiky 
v Českých Budějovicích. Jeho očekávaný výstav 2 tisíce hektolitrů byl podle Benáka překonán. Pivovar vyvážel své produkty do 15 zemí. Mezi největší odběratele se řadilo Německo, Slovensko, Dánsko a Rusko. V roce 2012 mohli nově koupit pivo z Nymburka zákazníci v zemích bývalé Jugoslávie nebo v Rumunsku či Bulharsku. K dostání bylo od roku 2011 také třeba v Číně. Narůst tržeb bude podle vedení firmy známý po předběžné uzávěrce na přelomu února a března. Tržby v roce 2011 činily přibližně 130 milionů korun. (zdroj: nymbursky.denik.cz)
Premiér vlády ČR Petr Nečas navštívil 18. února 2013 v doprovodu ministra zemědělství Petra Bendla pivovar Nymburk.
Pivovar v prvním pololetí roku 2013 výrazně zvýšil výstav, a to i přes nepřízeň počasí na začátku jara. V porovnání se stejným obdobím v předchozím roce byl nárůst téměř 13 procentní na 71 tisíc hektolitrů uvařeného piva. Produkce piva se zvýšila jak pro domácí trh, tak i pro exportní destinace, nově rozšířené o Ukrajinu a Litvu. Vyšší prodeje si v pivovaru vyžádaly i pár úprav. „Na varně jsme vyměnili rmutovací káď, opravili střechu na sociální budově a zavádíme měření a regulaci hvozdu sladovny, což umožní snížit náklady na spotřebu energií,“ řekl Pavel Benák, ředitel Pivovaru Nymburk. Kvůli kapacitě pivovar musel nakoupit také nové sudy a přepravky. Největší procentní nárůst prodeje mělo za první pololetí kvalitní nealkoholické pivo Postřižinský Střízlík, zatímco dle spotřebitelů je nejoblíbenější kouskem Postřižinský Světlý 11% ležák. Produkci Pivovar Nymburk zvýšil rovnoměrně vždy o čtyři tisíce hektolitrů pro místní trh i pro exportní destinace. Výstav za první polovinu roku 2012 byl 63 000 hl piva, z toho 59 000 hl bylo určeno pro českou spotřebu a zbylé 4 000 hl byly exportovány. „Vzhledem k přívětivým pololetním výsledkům letos očekáváme i slušné celoroční výsledky,“ hodnotil situaci Pavel Benák. Pivovar se mimo jiné angažoval i na poli zábavy. Během prvních šesti měsíců roku 2013 proběhly již tři pivovarské akce – v květnu Cyklootvírák a Postřižinský Expres, v červnu Den postřižinského piva. Nově se nymburský pivovar připojil k organizaci benefičního koncertu na podporu obcí zasažených červnovými povodněmi.
Od jara 2012, kdy pivovar uvedl na trh své první nealkoholické pivo – Střízlíka, sbíral tento zlatý mok jedno ocenění za druhým. V září 2013 získal stříbro v soutěži České pivo 2013, v roce 2012 byl dokonce nealkoholickým pivem roku. Poprvé ve více než stopatnáctileté historii vaření piva v Nymburku přichystal pivovar Hrabalova dětství nealkoholické pivo určené pro tuzemský i zahraniční trh. Dlouhé pilování Střízlíkovy chuti se nakonec opravdu vyplatilo. V září vyhlásil Český svaz pivovarů a sladoven Střízlíka stříbrným v kategorii Nealkoholická piva. „Na nealkoholické receptuře našeho Střízlíka si hodně zakládáme. Jednak se těší velké oblíbenosti mezi řidiči a sportovci, ale oceňují ho i znalci, kteří degustují na pivních soutěžích. V září se například umístil na druhém místě na šestapadesátém ročníku Žatecké dočesné,“ chlubil se sládek Bohumil Valenta.
Začátek září je každoročně spjat i s hodnocením českých piv na dvou významných akcích. Jednou je Země živitelka v Českých Budějovicích a druhou Dočesná v Žatci. Na obou výrazně uspělo Postřižinské pivo. Země živitelka byla svědkem hned dvou úspěchů Pivovaru Nymburk. V hodnocení pivních speciálů si hned dva odnesly vysoké hodnocení. Postřižinský sváteční 14% speciál byl vyhlášen jako vůbec nejlepší a speciál Bogan získal stříbrnou medaili. Na tradiční žatecké Dočesné získal nymburský pivovar dvě stříbrná ocenění, a to díky nealkoholickému pivu Střízlík a polotmavému speciálu Něžný Barbar. „Ze všech soutěží, kterých se pivovar letos zúčastnil, jsme si přivezli alespoň jedno ocenění, což nás opravdu těší,“ dodal Pavel Benák, ředitel pivovaru. Tyto výsledky se odrážely i na prodejním poli. Poslední prázdninový měsíc roku 2013 byl o více jak deset procent vyšší než v roce 2012 a pivovar dosáhl na výstav nad hranici 15 tisíc hektolitrů piva.
Nymburský pivovar si z prestižní soutěže kvality piva v Táboře dovezl celkem tři ceny. Dvě zlaté medaile za speciální piva – Bogana a Něžného Barbara, a bronz za Nefiltrovaný ležák. Odborné degustace a celá soutěž probíhaly od 10. do 15. února 2014 v táborském hotelu Palcát. Takový úspěch se podle postřižinského sládka Bohumila Valenty ještě nepodařil. „Lepší to nikdy nebylo. Mám z toho obrovskou radost. Ovládli jsme kategorii speciálních piv. V těch světlých vyhrálo třínáctistupňové pivo Bogan, v polotmavých třináctka Něžný Barbar,“ uvedl spokojený Bohumil Valenta, který zároveň degustoval. Zlatá pivní pečeť je mezinárodní soutěž, které se kromě českých pivovarů zúčastnily i pivovary z Ruska, Polska, Slovenska, Německa, Nizozemí, Irska, Skotska nebo Japonska. Pro rok 2014 vaří Nymburský pivovar k oslavám Hrabalovy stovky Postřižinský Jubilejní Hrabalův ležák. „Podle Hrabalova mlsného jazýčku je v Jubilejním ležáku obsažen pouze český chmel. Navíc má o trochu hořčí chuť a je o něco silnější než jiná prémiová piva. Přesně, jak to měl slavný český spisovatel rád,“ prozradil autor receptury, nymburský sládek, Bohumil Valenta.

R ozhovor s ředitelem nymburského pivovaru Pavlem Benákem nejen o tom, kde všude po vstupu do Unie chutnají Postřižinské pivo:
Zdejší pivovar spoluvlastní, je jeho letitým ředitelem. Pavel Benák může z mnohaleté praxe posoudit, jaký vliv měl vstup naší země do Evropské unie na export nymburského piva do jiných zemí. První otázka rozhovoru věnovaného právě putování nymburského piva do evropských zemí v posledních deseti letech je tedy prakticky ložená.
• Pane řediteli, poznamenal vstup do Evropské unie před deseti lety nějak export nymburského piva nebo to pro pivovar nebyla závažná událost?
Určitě to zásadní událost pro nás byla. Přineslo nám to otevření trhu. České pivo je zvlášť fenomén, má ve světě své jméno a proto, když odpadly v některých zemích celní bariéry, tak jsme okamžitě pocítili daleko větší zájem o naše pivo. Na jednu stranu se nám tedy otevřely hranice, odpadla celní řízení přímo u každého kamionu, ale na druhou stranu nám stoupla administrativa. A zvláště nám, jako výrobcům piva, tedy zboží, které podléhá spotřební dani, se administrativa výrazně navýšila a museli jsme začít dělat věci, které jsme do té doby nikdy nedělali. Tedy: na jednu stranu se nám otevřela možnost obchodu, na druhou stranu se nejen zvýšila administrativa. Po aplikaci některých zákonů z Evropské unie, a jak známo, Češi chtějí být papežštější než papež, tak se nám tohle velmi zpřísnilo a my jsme museli a vlastně pořád musíme platit záruku za spotřební daň, i když jsme to v minulosti nikdy neplatili. To vám zase v rozvoji podnikání příliš nepomůže. Upřímně: kdyby v roce 2004 chtěli striktně po nás všichni celníci zaručení za veškerý alkohol, který tady máme, tak je to neřešitelná situace.
• A ta byrokracie stále narůstá?
Ano, přes proklamace všech vlád, které byly od té doby u moci, ta byrokratická mašinérie narůstá jak z centrálních orgánů formou nových zákonů, tak aplikačně z orgánů státní správy. Určitě nedochází k tomu, že by se něco zjednodušilo.
• Když se vrátíme k té příjemnější stránce vstupu do Unie, můžete jmenovat nějaké země, se kterými obchod začal od té doby více vzkvétat?
Co se týče všech zemí Unie, tak vlastně máte možnost tady to zboží naložit a poslat ho tam. Nikdo vás v ničem neomezuje, když pominu tu zmíněnou administrativu. My jsme před deseti lety obchodovali se zeměmi našeho blízkého okolí, například Německo, Francie, Anglie. Od té doby se rozsah území, kam se naše pivo dostává, zmnohonásobil. Tím nechci říci, že jsme zmnohonásobili objem vývozů, to ne. Objem vývozu tvoří kolem jedné pětiny naší produkce, ale jelikož celkově roste pivovar, tak ten poměr zůstává stejný, ale objem narůstá. Ale podstatným způsobem se rozšířil počet zemí a zákazníků, kam pivo vyvážíme.
• Můžete tedy jmenovat konkrétně některé země, kam se rozšířil vývoz nymburského piva po roce 2004 ?
Můžeme jmenovat třeba Skandinávii. Nikdy předtím jsme nevozili pivo do Dánska, Švédska, Finska. Dále můžu uvést Maďarsko, které bylo v jednu chvíli v ještě předrevolučních dobách dobrým trhem pro české pivo, tak se pro nás před rokem 2004 úplně administrativně uzavřelo. Po roce 2004 se zase otevřelo. Což Nymburáci, kteří jsou hrdí na Hrabala, rádi uslyší. V Budapešti na hlavní Rákocziho třídě je vybudována hrabalovská hospoda s naším pivem. Když dneska Čech pojede do Maďarska, tak se tam setká s českým pivem téměř na třech desítkách míst.
• Máte zpětné reakce ze zahraničí, jak jim tam nymburské pivo chutná?
Mám určitě pozitivní reakce. Oni oceňují především plnost a říz piva, bohatou a hustou pěnu, která drží. A prostě mají pocit, že v té puse NĚCO mají. Na rozdíl od toho, co byli zvyklí pít z průmyslových pivovarů na západ od našich hranic. I tam jsou zkrátka fajnšmekři, kteří ocení, že české pivo je opravdu klenot mezi pivy. Zmínil jste hospůdku v Budapešti, jsou i další země, kde se dá v hospodách narazit na nymburské pivo? Nemusíme jezdit až tak daleko. My jsem nikdy v minulosti nedodávali pivo na Slovensko. Ani po vstupu do Evropské unie ne. Až poslední tři roky dodáváme čím dál tím více piva na Slovensko. Dnes se můžete s nymburským pivem setkat na řadě míst ve dvou největších slovenských městech, tedy v Bratislavě a v Košicích.
• Ano, slyšel jsem o jakémsi velkém parku v Košicích, kde se pije Nymburk…
To je park Alpinka v Košicích, ale můžete na něj narazit také třeba v bowlingovém centru. Tím nechci tvrdit, že se tam pije pouze naše pivo. Ale jelikož víme, že náš obchodní partner neustále zvyšuje objednávky, je jasné, že objem našeho piva rok od roku na Slovensku roste.
• Když trochu nahlédneme do budoucna, dva tři roky dopředu. Jak to vidíte s exportem nymburského piva? Bude stoupat, zůstane stejný?
Jedno je jasné: v Čechách se více piva nevypije, a pokud ho někam budete dodávat více, tak na úkor někoho jiného. Tedy počítat s tím, že se bude zvyšovat prodej našeho piva v Čechách je spíše nereálné. Chcete-li tedy být úspěšní, musíte pivo exportovat. Předpokládám, že export našeho piva poroste. Nutno ovšem říci, že se blížíme k prahu naší kapacity. Tudíž budeme muset začít připravovat nějaké významné investice, kterými bychom podpořili možnost zvýšení prodeje. Ale s tím, že bychom chtěli zachovat maximální hranici 200 tisíc hektolitrů za rok.
• Když se bavíme o investicích, nemůžu se nezeptat, jak to vypadá s projektem pivovarské hospody a hotelu tady v areálu pivovaru?
Pivovarská restaurace a hotýlek je noční můra, kterou bych rád přetavil ve splněný sen. Fakt je ten, že sháníme intenzivně nějaký dotační titul a v tomto okamžiku jsme dali přednost investicím do technologie. Sám vidíte, že tady na dvoře probíhá čilý stavební ruch. Rekonstruujeme stavebně opuštěné prostory starých stáčíren lahví a sudů, které byly přemístěny před několika lety. Připravujeme to na to, abychom si rozšířili kapacity na zrání piva.
• Poslední věc. Jsme na začátku sezóny a pivovar má už jednu novinku za sebou. Mám na mysli pochopitelně Jubilejní Hrabalův ležák. Jak se osvědčil ?
Já jsem slyšel jen samou chválu, jak náš pan sládek dokázal připravit a uvařit tohle pivo. Spotřebitelé na něm oceňují hezkou chmelovou vůni, hustou pěnu, skvělý říz a plnost. My ho vyrábíme, v tuto chvíli je k dostání, bude v sobotu i na Hrabalově Kersku. Pokud pak chvíli nebude, tak před Pivovarským dnem v červnu opět bude. Bude nymburské posvícení, čtrnáct dnů předtím budeme hrát v pivovaru Postřižiny, takže to bude určitě taky. Příští rok by pivovar měl oslavit 120 let, Jubilejní pivo je tady. Uvidíme, zda si nevezmeme názory našich spotřebitelů k srdci a nezměníme recepturu některého ze stávajících piv tak, abychom se přiklonili k tomu, za co nás spotřebitelé chválí. (zdroj: nymbursky.denik.cz)

Vitrína určená pro poháry a medaile, které získává nymburské pivo, se v pivovaru za poslední měsíce a roky plní neuvěřitelnou rychlostí. Potvrzují to i další dvě ocenění, která si zástupci pivovaru přivezli v září 2014 z Dočesné v Žatci. Na místě reprezentoval Postřižinské pivo sládek Bohumil Valenta. „Jsme rádi, že jsme potvrdili úspěchy, kterých jsme v Žatci dosáhli také loni. Stejně jako v loňském roce i letos se nám podařilo přivézt dvě umístění do třetího místa,“ řekl spokojený sládek. V kategorii speciálních světlých piv se třináctistupňový Bogan v rámci anonymních ochutnávek umístil na druhém místě. Další třináctka, tentokrát polotmavý Něžný Barbar skončil na třetím místě. „My si ocenění velmi vážíme. I proto, že mezi degustátory byli jak laici, tak odborníci. Mezi těmi, kteří anonymní vzorky hodnotili, byli například pěstitelé či šlechtitelé chmele,“ řekl Valenta. Úspěch Postřižinského piva dokumentují i následující čísla. Dočesné se zúčastnilo 45 pivovarů nejen z České republiky. „Zastoupen byl například i japonský pivovar,“ poznamenal nymburský sládek. Samotné soutěže se zúčastnilo 26 pivovarů, které dodaly celkem 149 vzorků do jedenácti vypsaných kategorií. Ty samozřejmě bez možnosti prvotní identifikace původu hodnotilo 208 degustátorů. Jak už bylo řečeno, prezentovali se jak z řad odborníků, tak naprostých laiků. (zdroj: nymbursky.denik.cz)

Pivovar Nymburk v roce 2014 zvýšil výstav uvařeného piva na 171 tisíc hektolitrů, což bylo druhé nejvyšší číslo v jeho 120leté historii. V porovnání s rokem 2013 byl nárůst 5 procentní. Produkce Postřižinského piva se zvýšila jak pro domácí trh, tak i pro exportní destinace. Vliv na větší odbyt mělo zřejmě i hrabalovské sté jubileum. Nárůst se objevil ve všech segmentech pivního prodeje Postřižinského piva. Například dodávky sudového piva pro domácí trh se zvedly o více než 7 %. Vyšší prodeje si však v pivovaru vyžádaly i pár úprav. „Kvůli zvýšení produkce bylo potřeba větších skladovacích prostor. Loni jsme proto výrazně investovali do rozšíření sklepů,“ sdělil Pavel Benák, ředitel. Kvůli kapacitě musel pivovar také nakoupit nové sudy a přepravky. Během roku se zvýšily dodávky, jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. Postřižinské pivo bylo k dostání ve dvou desítkách zemí na třech kontinentech. Pivovar se přitom nebrání ani dalšímu rozšíření distribuční sítě. „K dalšímu růstu se stavíme velmi pozitivně. Zatím se nám to daří každým rokem,“ hodnotil situaci ředitel Benák.

Od 25.5.2015 šlo ochutnat novinku – Tmavé pivo s příchutí čokolády, obsah alk. 4,3 %, pivo bylo v láhvi 0,33 l a ve slušivém 4-packu.
Výstav piva:
rok 1994: 170 000 hl
rok 1995. 171 000 hl
rok 1999: 135 529 hl
rok 2000: 149 494 hl
rok 2001: 149 000 hl
rok 2002: 149 005 hl
rok 2003: 149 745 hl
rok 2004: 149 553 hl
rok 2005: 149 602 hl (export: 35 153 hl)
rok 2006: 166 557 hl (export: 35 000 hl)
rok 2007: 162 000 hl (export 22 %)
rok 2008: 130 000 hl
rok 2010: 155 000 hl
rok 2012: 138 000 hl
rok 2014: 171 000 hl
Tržby:
rok 2001: 171 mil. Kč
rok 2012: 130 mil. Kč
Hospodářský výsledek:
rok 2005: 2,374 mil.Kč

Pivovar Pelhřimov

 

   fotogalerie

   etikety

adresa: Pivovarská 856, 393 01 Pelhřimov

www.pivovarpoutnik.cz

e-mail: expedice@pivovarpoutnik.cz


Základní sortiment:

 

 

Poutník světlý výčepní
světlé výčepní
alk.: 4 %

Poutník světlý ležák 11°
světlý ležák
alk.: 4,5 %

Poutník světlý ležák — premium
světlý ležák
alk.: 5 %

Poutník světlý speciál
světlý speciál
alk.: 6 %

  • TEXT

Starší info:
Pivovarství v Pelhřimově se rozvíjelo již od 14.stol., i když dnešní pivovar odvozoval vždy svůj vznik až do roku 1551, kdy se 10.ledna feudální pán města Adam Říčanský z Říčan vzdal ve prospěch zdejších měšťanů vaření piva za určité dávky a nařídil, aby krčmáři z vesnic jeho panství brali tento nápoj od Pelhřimovských. Druhá pol.16.stol.znamenala v historickém vývoji období tvrdých sporů mezi Karlem Říčanským z Říčan a měšťany o várečné právo, rozhodnuté v jejich prospěch v roce 1569, které vyústili v roce 1596 až ve výkup z poddanství a získání statutu královského města s vlastním panstvím. Počáteční decentralizovaná výroba piva v měšťanských domech vzala za své v letech 1565-1573, kdy musela ustoupit zájmům městské komunity jako celku, která v tomto období vybudovala obecní pivovar. V něm od letnic 16.10. vařila obec pro komunální potřeby a zbývající část roku ho užívali střídou pravováreční měšťané pro soukromé vary. V době třicetileté války i po ní zdejší pivovarství upadlo a vzpamatovalo se až na poč.18.století.
Budova, ve které v současné době sídlí SPŠ Pelhřimov, byla postavena na místě domu čp. 35 – starého pivovaru. Tento právovárečný pivovar velikostí nevyhovoval, proto byl už v 18. století postaven za radnicí v parkánech pivovar nový. O původní budovu s prostornými sklepy 100 let nikdo neprojevil zájem, až ji roku 1871 město spolu se sousedním domem odkoupilo za 2500 zlatých pro výstavbu tolik potřebné školní budovy.
S růstem kapitalistického podnikání nutně ustoupily do pozadí zájmu městské správy i zeměpanského bernictví a pivovar již v 1.pol. 19.stol.přešel do vlastnictví 66 majitelů várečných práv z řad měšťanů, kteří vytvořili výdělkovou společnost pod názvem “ Pelhřimovští várečníci“ a začali brzy provozovat výrobu piva ve vlastní režii. Od 60.let 19.stol.do jeho konce přešel nejprve pivovar na moderní technologii spodního kvašení a potom se původní ruční provoz změnil ve strojní s parním pohonem. Podnik nesl název Právovárečný pivovar Pelhřimov. Vařil tradiční ležák Felix, opatřený etiketou černého kocoura. Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků
a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn „Měšťanský pivovar v Pelhřimově“, Pelhřimov (majitel pravovárečné měšťanstvo).
Po znárodnění byl pivovar součástí podniků:
1948-1952 Horácké pivovary n.p.
1953-1954 Havlíčkobrodské pivovary n.p.
1955-1959 Horácké pivovary n.p.
1960-1990 Jihočeské pivovary n.p.
1991-2001 Pivovary s.p. České Budějovice
2001-dodnes DUP družstvo

Výroba 12° piva byla pro rekonstrukci pivovaru v roce 1966 zrušena a obnovena až v roce 1981. V roce 1992 činil jeho jeho výstav 10 % a 12 % lahvové ho a sudového světlého piva 78 860 hl a z toho bylo 860 hl exportováno do Polska.
Okresní soud v Pelhřimově zamítl v listopadu 1999 návrh zástupců zdejšího Právovárečného měšťanstva, aby prohlásil za neplatné znárodnění pivovaru počátkem padesátých let. Podle předsedkyně senátu bylo někdejší Právovárečné měšťanstvo právnickou osobou, zatímco nyní jeho členové vystupovali u soudu jako fyzické osoby.
Ani po sedmi letech soudních pří se potomci právovárečníků z Pelhřimova nedomohli vlastnictví Měšťanského pivovaru, který byl závodem státního podniku Pivovary České Budějovice. Nic nezměnil ani výrok pobočky Krajského soudu v Táboře dne 27.3.2000, který nárok zamítl a stvrdil ortel Okresního soudu v Pelhřimově. Právovárečníci chtěli prokázat, že pivovar nebyl znárodněn, stát nenabyl vlastnictví a právovárečné měšťanstvo je vlastníkem. Právě fakt, kdo pivovar vlastnil, věc komplikovalo. Vzhledem k tomu, že o pivovar žádali potomci právovárečníků, kteří jako fyzické osoby majiteli nebyli, soud hodnotil takzvanou naléhavost právního zájmu. „Otázku vlastnictví nemohou žalovat fyzické osoby, ale měšťanstvo jako právnická osoba,“ sdělil předseda krajského senátu Vít Jakšič, který se podivil, že za celé roky nezaznělo, zda stát žaluje právnická osoba či osmdesát jednotlivců. Připomněl, že právovárečné měšťanstvo neuspělo v roce 1993 v restitučním sporu, ale majetkové nároky potomků právovárečníků trvaly. Krajský soud, který je opět upřel, sice další dovolání nepřipustil, ale Jakšič nevyloučil, že se kauza dostane k Nejvyššímu soudu. V rozhodnutí proto podotkl, že Nejvyšší soud v listopadu 1997 už popřel tvrzení, že vlastnické právo na stát nepřešlo. S pokračováním pře počítal i advokát podniku Pivovary Ladislav Dusil, který tvrdil, že nadějí pro druhou stranu je i Ústavní soud. „Spor není u konce,“ řekl Dusil, podle něhož spory brzdily privatizaci stále státního pivovaru. Právník právovárečníků Miroslav Kubánek vyčkal na písemné znění rozsudku, ale přesto mínil, že jeho klienti se zřejmě postupně obrátí i na Mezinárodní soud pro lidská práva ve Štrasburku.
Pivovar byl i v roce 2000, společně s pivovarem ve Strakonicích, součástí společnosti Pivovary s.p. České Budějovice. Od 1. 4. 2000 pivovar zvýšil ceny o třicet až čtyřicet haléřů za půllitr. „Nezdražovali jsme již dva roky, a na nárůst cen vstupů jsme již museli reagovat, Pro letošní rok však již s dalším nárůstem nepočítáme,“ objasnil v červenci 2000 ekonom podniku Zbyněk Pípal. Ředitelem pivovaru byl v roce 2000 Vladimír Veselý. Jako vánoční dárek spotřebitelům v prosinci 2000 opět připravili tradiční, mezi zákazníky oblíbenou světlou čtrnáctku. Téměř dvojnásobný meziroční nárůst zisku na 750 tisíc Kč a pokles výstavu o 4 % na 36 900 hl piva zaznamenal pivovar za rok 2000. Tržby pivovaru se meziročně zvýšily o 9 % na 32,37 mil. Kč. Vedoucí ekonomického a obchodního úseku pivovaru Zbyněk Pípal za nárůstem zisku viděl především snižování nákladů pivovaru a také zvýšení cen piva. Prodejní teritorium pivovaru byl pouze regionální. Na celkovém výstavu se v roce 2000 lahvové pivo podílelo 60 %. Pivovar zaměstnával 32 lidí.
Fond národního majetku ČR vyhlásil v červenci 2001 privatizaci pivovaru, v létě 2001 tedy běžela lhůta na příjem přihlášek ze strany jednotlivých zájemců. Kdo a zda vůbec bude ve zprivatizovaném pivovaru vařit pivo do budoucna, zůstávalo tajemstvím. Případní zájemci si ho mohli prohlédnout 11.července a 1.srpna 2001, kdy jim během prohlídky poskytovali konkrétní informace zástupci podnikového ředitelství a zástupci FNM. O opravdových zájemcích mělo být jasno až počátkem září, na kdy FNM stanovil uzávěrku přihlášek do vypsaného výběrového řízení. „Podle mých informací se předběžně o pivovar uchází čtyři nebo pět zájemců,“ uvedl Václav Vaněk z podnikového ředitelství českobudějovického státního podniku Pivovary, pod nějž dosud pivovar spadal. Druhá prohlídka zájemců o koupi se uskutečnila na konci července. Ani ta ale ještě nemusela dát odpověď na otázku, koho lze považovat za nejvážnějšího uchazeče o koupi. Rozhodly až konkrétní závazné přihlášky a nabídnutá cena, která byla vlastně jediným kritériem výběrového řízeníl. Pro informativní potřeby byla cena pivovaru stanovena na necelých 28 milionů Kč. Konečná prodejní se ale od této mohla lišit. Záleželo na poptávce a na konkrétních nabídkách. Pivovar mohl být nakonec prodán i levněji, ale FNM mohl nakonec i nejvyšší nabídku odmítnout, aby neprodával majetek státu hluboko pod cenou. Jako velice nepravděpodobné se jevilo, že by do Pelhřimova expandoval ze sousedního Humpolce Bernard. „Před několika lety pan Bernard skutečně z kapacitních důvodů o pivovar zájem měl, ale v současné době je situace jiná,“ potvrdil mluvčí humpoleckého pivovaru Zdeněk Mikulášek. Stejně tak se nezdála pravděpodobná varianta, že by do privatice vstoupilo město. „O privatizaci pivovaru, jsme byli informováni a krátce jsme o tom diskutovali na radě i v zastupitelstvu. Rozhodně jsme nezaznamenali žádný tlak ze strany zastupitelů, aby město do privatizace pivovaru šlo,“ přiblížil současné stanovisko města zástupce starosty Miroslav Pech. V Pelhřimově se hovořilo i o tom, že by pivovar mohla koupit skupina kolem jeho současného managementu. Tento hlas ředitel Vladimír Veselý nepotvrdil, ani nevyvrátil. V každém případě věřil, že se pivo značek Poutník a Felix bude vařit i v budoucnu. „Do předání pivovaru novému vlastníku zůstává vše při starém. Pivo vyrábíme a prodáváme, na závěr srpna chystáme den otevřených dveří,“ řekl. Pozitivně o pivovaru hovořil i Antonín Svítil z FNM, který připravoval jeho privatizaci. „Je to dobře fungující provoz, v jehož čele stojí schopní lidé. Byla by škoda, kdyby se zde vařit přestalo,“ řekl. Jiní odborníci z oblasti pivovarnictví ale natolik jednoznačně optimističtí nebyli. Do privatizace mohla totiž jít i konkurence s cílem výrobu piva v Pelhřimově zastavit a koupit tak zdejší trh. „Pelhřimovský pivovar by nebyl první,“ poznamenal Zdeněk Mikulášek. Vítěz hospodářské soutěže měl být znám až po pátém říjnu, kdy ho měl FNM na základě obálkové metody vyhlásit. Kvůli této metodě neznal pivovar ani účastníky soutěže, ani cenu, kterou za něj nabízeli. Mimo jiné bylo zde totiž důležitou podmínkou složení kauce, která činila desetinu účetní hodnoty pivovaru. „Ta představuje částku 2 800 000 Kč a takovou možnost my bohužel nemáme,“ litoval ředitel Vladimír Veselý.
Privatizovaný pivovar koupilo na konci září 2001 pelhřimovské družstvo pro výrobu kožené galanterie DUP. Cena, za jakou byl pivovar privatizován, zůstala obchodním tajemstvím, ale podle dostupných informací byla nižší než orientačně stanovená účetní cena osmadvacet milionů korun.
V pozorně sledovaném výběrovém řízení na prodej pivovaru uspělo místní družstvo zabývající se doposud výrobou kožené a kovové galanterie DUP. „Věřím, že se vlastnických práv v dohledné době ujmeme a že zajistíme rozvoj pivovaru,“ řekl na počátku října 2001 ředitel a místopředseda představenstva družstva Lubor Jedlička.
* Kdy se nápad na koupi pivovaru ve vedení družstva zrodil?
Ten nápad není nikterak starý, konkrétní rysy dostal poté, kdy FNM vyhlásil privatizaci pivovaru. Tehdy jsme o jeho koupi začali uvažovat, výběrové řízení jsme brali jako šanci, možná poslední, zakoupit ve městě majetek určený k výrobní činnosti, k tvorbě zisku.
* Dříve jste o koupi pivovaru neuvažovali?
Ne. Kolem pivovaru se vlekly soudní spory, dříve nemělo smysl se o jeho koupi vážně zajímat.
* Jaký máte vztah k pivu?
Osobně mám k pivu vztah asi jako každý český muž. Mezi alkoholickými nápoji jinak dávám pivu přednost před vínem i destiláty.
* A jaký je váš vztah k pivu pelhřimovskému?
Troufnu si říci, že dobrý. Většina piva, které vypiju, je pelhřimovské. Musím ale přiznat, že v posledních letech, když mám v restauraci tu možnost, tak si dám i plzeňské. Teď po privatizaci pivovaru se ale asi budu muset vrátit vyloženě k pelhřimovskému pivu.
* Co víte o vaření piva? Za mlada jsem se několikrát účastnil exkurze v pivovaru, takže dnes ten výrobní proces znám jenom zběžně. Pivovar, právě ten pelhřimovský, navštívil během ukázek v rámci výběrového řízení na jeho prodej ekonom družstva, ale abych se já osobně blíže seznamoval s technologií, na to při této příležitosti nebyl čas. Myslím si, že v pelhřimovském pivovaru jsou dostatečně fundovaní odborníci na vaření piva a já počítám s tím, že v něm zůstanou i po privatizaci, takže není důvod k tomu, abych se například já osobně učil pivo vařit.
* Proč jste vůbec pivovar kupovali?
V družstvu jsme za poslední roky vytvořili určité zisky a ty jsme chtěli dále vložit do něčeho, co by zisky vytvářelo. Nechtěli jsme vkládat prostředky například do nejrůznějších fondů, a proto jsme rozhodli pro jejich vložení do podniku, u něhož je perspektiva zisky dále rozmnožovat.
* Na trhu s pivem je ale už nyní značná konkurence a prosadit se není asi právě jednoduché…
A kde jsou jednoznačně volné kapacity k uplatnění na trhu? To by pak nebylo možné podnikat v žádném oboru. V současné době není problémem vyrábět, ale problémem je vyrobené zboží prodat. To se týká všech oborů. My vyrábíme koženou galanterii a ta je na tom v současnosti s uplatněním na trhu společně s obuví a textilem kvůli expanzi asijského zboží asi úplně nejhůř.
* Podílel se na rozhodnutí koupit pivovar i pelhřimovský patriotismus?
Patriotismus v našem rozhodování určitý vliv měl, ale v žádném případě to nebylo nejpodstatnější hledisko.
* Jaké máte s pivovarem plány?
Chceme v něm zachovat výrobu piva. V posledních měsících zaznívaly nejrůznější hlasy, co se po změně vlastníka s pivovarem stane, hovořilo se o tom, že se ho zmocní nějaký velký pivovar, který výrobu zastaví a tady si koupí trhy, my chceme, aby zde zůstala zavedená výroba.
* Plánujete nějaké investice, případně nový sortiment?
O investicích budeme moci uvažovat až po důkladném seznámení se se stavem věcí, po důkladné analýze. Teprve pak budeme moci říci, kam bude nutné a účelné investovat. Sortiment vyráběných druhů piv zatím měnit nechceme, zůstaneme u desítky a dvanáctky i u příležitostně vyráběné čtrnáctky.
* Odborníci na výrobu piva tedy v pivovaru zůstanou i do budoucna?
Samozřejmě. Jsme přesvědčeni o tom, že pelhřimovské pivo není špatné, že ho dělají lidé, kteří tomuto oboru rozumějí.
* Kdy a jak řadový pivař pocítí, že pivovar vlastní nový majitel?
Nejlepší by bylo, kdyby vlastnické změny pivaři nepocítili vůbec.
* Znamená to, že na kvalitě pelhřimovského piva není co vylepšit?
Určitě bude co zlepšovat, ale současný pivař, který si oblíbil pelhřimovské pivo, by měl nanejvýš pocítit, že se i nadále vaří pivo dobré, případně ještě lepší. Každý výrobek je možno vylepšovat, pivo a samozřejmě ani pivo pelhřimovské není v tomto směru výjimkou.
* Nemůže odklon od zavedeného sortimentu, s nímž je značka DUP spojena, pověsti této značky uškodit?
Tradici kožedělné výroby nemůže skutečnost, že se staneme vlastníky pivovaru, nikterak ohrozit. Zhruba šedesát až pětašedesát procent naší současné výroby jde na export, prodáváme po celé republice, většinu odběratelů naší produkce nebude vstup družstva do pivovaru vůbec zajímat. V Pelhřimově je to možná citlivější téma, ale my obavy o ztrátu prestiže značky rozhodně nemáme.
* Neobáváte se naopak, že bude mít veřejnost pochyby o kvalitě piva, když jste dosud vyráběli koženou galanterii? Musím zopakovat, že do pivovaru vstupujeme jako vlastník, že zde uplatníme své manažerské schopnosti a zkušenosti, ale že se sami nebudeme učit pivo vařit. To necháme odborníkům a profesionálům, kteří to umějí a kteří to už několik let ukazují v praxi.
* Navzdory tomu, že FNM vyhlásil privatizaci pivovaru a výsledky výběrového řízení jsou dneska už potvrzeny, stále jsou slyšet hlasy o nezákonnosti tohoto procesu. Co tomu říkáte?
O tomto problému samozřejmě víme. Názory prezentované zástupcem právovárečníků Ladislavem Semorádem známe a uvědomujeme si, že to naši současnou pozici poněkud komplikuje. My jsme ale přesvědčeni, že když stát rozhodl o privatizaci, tak to neudělal v rozporu se zákony.
Odvolací Krajský soud v Táboře, který se 20.listopadu 2001 zabýval odvoláním pelhřimovských právovárečníků ve věci určení neplatnosti znárodnění pivovaru, odložil rozhodnutí na konec listopadu. „Jednání bylo za účelem vyhlášení rozhodnutí odročeno na 29. listopadu,“ uvedl předseda odvolacího senátu Vít Jakšič. Pelhřimovští právovárečníci vyvíjeli úsilí o získání pivovaru od první poloviny 90. let. 20.století Soudy zatím všechna jejich podání odmítly.
Způsob, jakým byl pivovar před více než půlstoletím znárodněn, nebyl natolik v rozporu se zákony, že by následné vlastnictví pivovaru státem bylo protizákonné. Odvolací táborský krajský soud dne 29.11.2001 zamítl hned tři odvolání pelhřimovských právovárečníků a potvrdil verdikt okresního soudu. Ten už dříve zamítl prohlásit znárodnění majetkové podstaty pelhřimovského měšťanského pivovaru za neplatné. „Toto rozhodnutí je konečné. K jeho revizi lze pouze za určitých okolností použít už jen mimořádných opravných prostředků,“ uvedl předseda odvolacího senátu Vít Jakšič. Zástupce pelhřimovských právovárečníků Ladislav Semorád podle něho hned na místě prohlásil, že možnosti opravných prostředků využije. Soudní pře, během nichž současní pelhřimovští právovárečníci usilovali o vydání majetku svých někdejších poválečných předchůdců, trvaly už přibližně osm let. Přes vynaložené úsilí se právovárečníkům nepodařilo vydání majetku docílit, soudy postupně všechny jejich podání zamítly a odmítly i vydání předběžného opatření na majetek pivovaru poté, co FNM v průběhu roku 2001 pivovar nechal ve veřejné soutěži zprivatizovat.
Družstvo DUP, které v roce 2001 za 15 milionů koupilo od FNM pivovar, chtělo pokračovat ve výrobě piva, jež se pod značkami Poutník a Felix prodávalo v regionu Vysočiny. V roce 2001 se ho uvařilo téměř 33 tisíc hl a podnik hospodařil se ziskem. Družstvo předpokládalo, že se význam regionálních značek piv časem ještě zvýší.
Sudové i lahvové pivo z pivovaru bylo od poloviny května 2002 dražší o 60 korun na hektolitr. V sobotu 17. srpna 2002 si Pelhřimovští připomněli 450 let ode dne, kdy v roce 1552 obdrželi právo várečné. Nový vlastník pivovaru počítal s investicemi do nového kompresoru, později i pastéru. Sortiment tvořil světlý 10procentní Felix, 12procentní Poutník a sváteční 14procentní světlý ležák. Pro slavnost, která začala v areálu pivovaru od 13 hodin bylo připraveno také kvasnicové pivo, přehořčené pivo i polotmavé pivo, která ale běžně vyrábět nehodlali. „Snažíme se proniknout do obchodních řetězců, a proto jsme například investovali do pasteru, který trvanlivost piva zvyšuje minimálně na 180 dní,“ řekl v září 2002 ředitel Lubomír Jedlička. „Investovali jsme také do kompresoru a opravujeme budovy. Chceme v budoucnu dosáhnout až 40 000 hl výstavu, ale o 50 tisíc se snad už ani pokoušet nebudeme,“ dodal ředitel. Pivovar, který se v roce 2002 marně pokoušel dostat do obchodních řetězců i do ostatních částí Vysočiny. Rozhodující část svého piva proto stále prodal hlavně v domovském okrese. „Chtěli jsme se zapojit do řetězce ale tam nám řekli: Pokud nám nebudete dodávat pivo za tři padesát, nemáte šanci dostat se jinam, protože nemáte značku. Takovou cenu my si nemůžeme dovolit,“ popsal zkušenosti šéf pivovaru Vladimír Veselý v říjnu 2002.
„Zdražování velkých pivovarů nás naštěstí netlačí ke zvyšování ceny našich výrobků, ale pokud budou narůstat ceny vstupních surovin, museli bychom i my o nějakém zdražení uvažovat,“řekl v lednu 2003 ředitel Vladimír Veselý.
Necelých osm stovek lidí se během dubna 2003 zúčastnilo soutěže, z níž původně měl vzejít nový název pelhřimovského zlatavého moku a koneckonců i celého pivovaru. To se sice nakonec nestalo a hlavní cena nemohla být předána, přesto zbylé pořadí zůstalo zachováno. Po zdlouhavém a složitém výběru se tedy mohli na odměnu těšit druhý Jan Chvátal za navrhovaný Patriot, třetí Radek Hůlka (Péčko) a čtvrtý Petr Žižák (Křemešník). Ten však mohl poděkovat nakloněné štěstěně při losování, neboť na vrch tyčící se nad městem si vzpomnělo hned několik soutěžících. Kromě jiných se vyskytly i názory podporující zachování stávajícího názvu pivovaru. Mimořádnou cenu za grafické ztvárnění nového loga si vysloužil Jaroslav Morava. Všichni zúčastnění obdrželi drobné dárky od pivovaru.
Řadu hudebních festivalů na Vysočině rozšířil v květnu 2003 Felixfest, rocková a pivní akce. Festival připravily společně Kulturní zařízení města Pelhřimov a pivovar.
„Velké pivovary úspěšně pronikají do všech sfér, tedy i do menších vesnic,“ řekl v červnu 2003 Lubor Jedlička, ředitel pelhřimovského družstva DUP, které provozovalo pivovar s výstavem kolem 28 000 hl. Pivo se prodávalo především v okrese. Kvůli podpoře značky se konal den otevřených dveří a rockový festival.
Pelhřimovští právovárečníci chtěli opět bojovat o pivovar. Podle vyjádření jejich zástupce Ladislava Semoráda plánovali právovárečníci obrátit se se svými požadavky až k mezinárodnímu soudu. K jejich návrhu a postupu by se mělo vyjádřit podzimní zasedání zastupitelstva města Pivovar chtěl zastavit pokračující ovládání trhu v regionu největšími producenty piva v zemi. Po dvou letech od privatizace pivovaru a jeho převzetí výrobním družstvem DUP došlo k první zásadní modernizaci výroby, obchodu i marketinku. Pivovar, který byl pokračovatelem pivovarnictví ve městě, tradičního oboru, jehož kořeny sahají do druhé poloviny šestnáctého století, vstoupil do nové etapy své existence. Pivovar změnil svůj název na Pivovar Poutník a současně přišel na trh s novým pivem pod pozměněnou značkou. Nové pivo Poutník se začalo stáčet 4. prosince 2003. Souběžně vlastník pivovaru vyhlásil i novou marketinkovou a obchodní strategii. Pivovar se chystal vyrábět stejný sortiment jako dosavadní pivovar, na trh hodlal nadále dodávat světlé výčepní pivo, světlý ležák prémium a příležitostně rovněž speciální světlou čtrnáctku. Změn ale doznaly některé výrobní procesy, změnily se rovněž vstupní suroviny. Přestože vedení společnosti DUP zhodnotilo vstup do pivovaru jako správný krok, nebylo tajemstvím, že pelhřimovské pivo v posledních letech ztrácelo pozice a že klesal rovněž výstav pivovaru. „Chtěli bychom v dohledné době zvýšit výstav na 30 000 hl ročně,“ řekl na počátku prosince 2003 generální ředitel DUP Lubor Jedlička. Kapacita pivovaru umožňila vyrobit až 60 000 hl. Na vině úpadku zájmu o pivo nepochybně byly průtahy s jeho privatizací a soudní tahanice kolem majetku pivovaru. Výroba se v posledních letech nemohla příliš modernizovat, naopak konkurence, zejména Plzeňské pivovary, slabý pivovar prostřednictvím reklamy, marketinku i obchodní strategie tvrdě válcovala. Podle finančního ředitele DUP Michala Vilímka chtěl Poutník získat lepší postavení především v regionu. „Působíme od Vlašimska až do míst k hranicím s Rakouskem, tady bychom chtěli zůstat i nadále,“ poznamenal. „Návrat do míst, z nichž nás v poslední době vytlačila konkurence, bude složitý,“ přiznal vzápětí Jedlička. Na změnách piva spolupracovali zdejší pivovarníci ve spolupráci s poradenskou firmou Pivo od první poloviny roku 2003. „Slad je z nejkvalitnějších ječmenů z Hané, použili jsme žatecký chmel poloraný červeňák, voda je z oblasti Křemešníka,“ popsal základní suroviny, z nichž byl nový mok vyráběn, Václav Potěšil z poradenské společnosti. Úprav pak doznala technologie vaření, zvýšená pozornost byla věnována hlavnímu kvašení, v konečné fázi se uplatnila technologie sterilační filtrace, díky níž mělo pivo dostatečnou trvanlivost i bez pasterace. „Výsledkem je charakteristické české pivo s jemnou a současně výraznou hořkostí, s plnou chutí, s bohatou pěnou, s jiskrou,“ dodal Potěšil. Inovované pivo by nemělo být s ohledem na cenu hůře dostupné než dosavadní výrobek zdejšího pivovaru. „Chceme zůstat levnější než konkurence tady v regionu, cenově zůstaneme někde uprostřed,“ doplnil finanční ředitel Vilímek. Piva od počátku prosince 2003 tedy nesla názvy Poutník světlé výčepní, Poutník Premium, Poutník speciál. Pivo nové chuti plné české tradice představil pivovar v lednu 2004. Zavedením nových technologických úprav se podle Lubora Jedličky, generálního ředitele DUP družstva Pelhřimov, které bylo vlastníkem pivovaru, výrazně zlepšila jak celková kvalita piva, tak i chuťová stabilita. Lahodně hořká chuť piva byla podle Jedličky upřímná jako zdejší kraj. „Pivo, které představujeme, v sobě nese odkaz pelhřimovských sládků,“ dodal šéf družstva DUP. Nové pivo znamenalo i změnu obchodního jména pivovaru – Poutník. „Bylo vybráno velice pečlivě s vědomím odpovědnosti nejen k dobrému zvuku pelhřimovského pivovarnictví, ale především k zákazníkům,“ podotkl na setkání s novináři vedoucí závodu Vladimír Veselý. Problematika výroby zdejšího piva byla konzultována s firmou Pivo Praha, s. r. o., jejíž odborný pracovník vytvořil zásadní a základní podmínky pro přeměnu nepříznivé situace při výrobě piva a potažmo jeho kvality. “ V návaznosti na prováděné úpravy a změny ve výrobě bylo nutné zahájit změny v marketinkové a prodejní činnosti,“ podotkl finanční ředitel DUP družstva Pelhřimov Michal Vilímek. Úkolem společnosti DUP při tvorbě nového piva bylo co nejlépe naplnit parametry piva českého typu. Základním předpokladem jeho výroby jsou suroviny. „Nakoupili jsme slad z nejkvalitnějších ječmenů z Hané a použili chmel Žateckého poloraného červeňáku, typického pro české pivo. Vysoce kvalitní voda byla samozřejmě z Vysočiny z lokality Křemešník. Upravili jsme technologii vaření a využili výhod přímého otopu rmuto-mladinové pánve (jde o stejný systém jako v Plzeňském Prazdroji) k získání plné chuti a jantarové barvy,“ řekl odborný pracovník poradenské firmy Pivo Praha Jan Šuráň. V pivovaru se vařilo klasickým dekokčním dvourmutovým způsobem, který byl sice ekonomicky náročnější než infuzní způsob, pro charakter českého piva je však nezbytný. Úprava chmelení zaručuje vysokou, a přesto jemnou hořkost typickou pro daný typ piva. „Věnovali jsme zvýšenou pozornost hlavnímu kvašení a čistotě násadních kvasnic. Opět jsme využili místních podmínek klasické spilky a již dříve využívaného kmene kvasnic. Využili místních podmínek klasické spilky a již dříve využívaného kmene kvasnic, nakupovaných z pivovaru Budvar. Pivo tak získalo jemnou čistou chuť bez cizích příchutí. Moderní technologie sterilační filtrace a stáčení piva pod atmosférou CO2 v jeho finální fázi zaručuje trvanlivost i bez použití pasterace,“ vysvětlil Šuráň.
„Zatím nepředpokládáme, že bychom hýbali cenami nahoru nebo dolů,“prozradil v březnu 2004 plány Lubor Jedlička, ředitel společnosti DUP, která byla vlastníkem pivovaru, v reakci na jarní zdražování piva.
Krizi, kterou pivovar procházel před několika lety, už prý zažehnal. Podobně jako velké pivovary se nechtěl tlačit na všechna místa země, ale chtěl by, aby Poutníka především znali obyvatelé regionu a aby ho poznávali a ochutnávali turisté. „Lidé by měli vědět, že toto piva patří k tomuto regionu, a když sem přijedou, měli by mít možnost ho zde ochutnat,“ řekl v březnu 2004 vedoucí prodeje Patrik Halm.
Pouze dva pivovary v ČR vařily pivo ještě v roce 2004 původní technologií – tedy tak, jak se pivo vařilo před desítkami a dokonce i stovkami let. Jednalo se o technologii vaření na otevřeném ohni a u nás tuto metodu používal jen Prazdroj, který tak vařil pivo Pilsner Urquel a pelhřimovský pivovar. V pivovaru byla udělána jen jedna změna od původního provedení, a to změna paliva. Do roku 1972 se zde pod rmutovacím kotlem topilo ještě uhlím a právě v tomto roce bylo zařízení předěláno na plynové hořáky. Z nich je oheň lépe a rovnoměrněji rozprostírán pod celým kotlem, aby nedocházelo k připalování. Hořáky byla umístěny v prostoru původního vyzděného půlkulatého topeniště velikého zhruba čtyři metry v průměru, které připomínalo obrovskou starou pec na chleba. Kromě změny paliva zde však zůstalo vše původní, včetně zařízení, které muselo být postupem času jen částečně rekonstruováno a modernizováno, ale tak, aby se nenarušila celá složitá technologie. Dodržovaly se zde i v roce 2004 původní technologické parametry klasicky vyráběného piva. Ostatní pivovary, kde bylo vaření piva téměř plně automatizováno, už právě takováto topeniště neměly a zahřívaly a vařily teplem z páry, či tělesa pod kotlem. Výhodou tradiční metody vaření piva na otevřeném ohni prý je, že pivo získává svůj vlastní charakter. Navíc při této tradiční technologii nevyrábí pivo stroj, jako v ostatních pivovarech, ale lidé. „Do piva se tak touto metodou může dostat ten um a dovednost lidí, kteří jeho výrobu provádějí. A to je to kouzelné,“ řekl Libor Dejmek, vedoucí výroby v pivovaru. „Tady nevaří pivo automat, ale myšlení a dovednost lidí,“ dodal. To vše prý pivu dodává barvu, jiskrnost, bohatou pěnu a pak i chuť a vůni. Rozdíl mezi běžně vyráběným pivem a pivem vařeným na otevřeném ohni je prý značný. Změny už totiž začínají v přípravě, jiná je pak i doba vaření piva, kvašení i zrání. Hotové pivo, které zde lidé vyrobí, je nepasterizované a podle sládka tak naprosto přírodní a ještě živé, i když na úkor trvanlivosti. Pasterizováním totiž prý pivo ztrácí na chuti i vůni, ale má zase delší trvanlivost. „Tato piva se ale musí daleko více stabilizovat a zbavují se bílkovin. Jsou tedy více vyfiltrovaná a ztrácí se tak i jejich chlebnatost,“ řekl sládek Libor Dejmek. U nepasterizovaného piva vařeného na otevřeném ohni nedochází k usmrcení pivovarských kvasinek, ale ve finále se už jen odfiltrují. Nechybí tedy ani klasická kvasničná vůně. To bylo také jeden z důvodů, proč se Poutník nepřidal k jiným pivovarům, které se rozhodly jít moderní cestou vaření piva. Druhým důvodem byla i finanční nákladnost výměny celého zařízení. „My se k pivu chováme jako k ženě. Dobře totiž víme, že pivo je jako žena a potřebuje péči jako žena. Když totiž ztratí pověst – jako žena velmi těžko ji už nabývá,“ dodal na závěr Patrik Halm, vedoucí prodeje pivovaru.
Pivovar ohlásil zastavení dlouhou dobu trvajícího snižování výroby. Po necelém roce od přechodu na novou technologii výroby piva i změn v oblasti marketingu hlásil pivovar naopak mírný nárůst. V prvním pololetí roku 2004 měly kvůli přetrvávajícímu chladnému počasí problémy s odbytem všechny pivovary. „Přesto se nám podařilo pokles v prodeji zastavit,“ řekl v srpnu 2004 Vladimír Veselý, ředitel pivovaru. Zatímco za prvních šest měsíců v roce 2003 prodal pivovar 11 500 hl piva, v roce 2004 byl za stejné období tento ukazatel o tři sta hektolitrů vyšší. Uplynulé měsíce ale potvrdily, že prosadit se na domácím trhu s pivem bylo stále složitější. „Trh s pivem je přesycen, konkurence je značná,“ potvrdil Veselý. Proto už jenom zastavení poklesu v prodeji považovali lidé od Poutníka za úspěch. Pelhřimovské pivo se dokonce začalo do některých restaurací a hospod vracet. „Pozice jsme sice loni vyklidili v pelhřimovském hotelu Sport a v hotelu na Křemešníku, několik nových hospod jsme ale získali. Prosadili jsme se do nově otevřené restaurace v Horní Cerekvi, v hospodě v Novém Rychnově, dílčí úspěchy zaznamenáváme na Vlašimsku,“ poznamenal Veselý. S lahvovým pivem pivovar pronikl v regionálním měřítku rovněž do obchodních řetězců, za hranice regionu ale zatím ještě výrazněji expandovat nezačal. V samotném Pelhřimově se Poutník prosazoval především v restauracích Střepina, Popovice, Pražanka, Vrbičky a Pahorek. „Všechny naše partnery v Pelhřimově se snažíme výrazně podporovat. Nechceme mezi nimi dělat rozdíly,“ řekl Veselý, který potvrdil, že už před časem vzal za své nápad na otevření restaurace přímo v areálu pivovaru. Do pivovaru ale chce se svými lidmi zvát veřejnost na nejrůznější příležitostné akce. „V květnu jsme tady uspořádali rockový festival. V létě přišel na řadu den otevřených dveří,“ pokusil se o srovnání Veselý. Pivovar Poutník, což bylo označení, na které si pivařská obec zatím stále příliš nezvykla, uspořádal i několik akcí za hranicemi Pelhřimova. Pelhřimovský Poutník vyráběl v létě 2004 tři druhy piva, světlý speciál ale pouze ve svátečním provedení na Vánoce a na Velikonoce. Výčepní světlé pivo představovalo zhruba 60 % produkce, 40 % tvořil světlý ležák. Nadpoloviční většina produkce opouštěla pivovar v lahvích, zhruba 40 % putovalo v sudech.
Pivovar se chtěl prosadit především v hospodách regionu. Jeho vícestupňový speciál, který se vařil jen na Vánoce a Velikonoce, však na sklonku roku 2004 ochutnali i milovníci pěnivého moku v Itálii. Další vývoz měl následovat v březnu 2005.
V prvním únorovém týdnu roku 2005 proběhl patnáctý ročník degustační soutěže Pivní pečeti v táborském hotelu Palcát , která je prestižní akcí roku v pivovarském a sladovnickém oboru. V pěti kategoriích soutěžilo padesát zúčastněných pivovarů a na sto degustátorů hodnotilo barvu, vůni, chuť a říz piva. Soutěže se také zúčastnil pivovar Poutník, který se umístil v kategorii světlý ležák na velice pěkném pátém místě. Hodnotil se také design pivní lahve, kde byl pivovar oceněn druhým místem za pivní korunku.
„Jsme chudí a nemůžeme dávat tolik peněz na propagaci,“řekl v květnu 2005 referent prodeje pivovaru Jiří Vacek. Veškeré své pivo v roce 2004 pelhřimovští prodali na Vysočině. „Snažíme se ale expandovat, například do Prahy nebo Olomouce, “ dodal.
Pivovar v roce 2005 vyvážel pivo i s označením Stara Praga Beer.
„Neustále rostou náklady vstupních energií. Zdražují se pohonné hmoty, elektřina, pára i plyn. S tím jde ruku v ruce zvyšování cen chmelu a sladu,“vysvětlil v únoru 2006 vedoucí obchodu pivovaru Jiří Vacek. Ke zvyšování cen pravidelně docházelo na přelomu února a března a odstartoval ho plzeňský pivovar. „Zvyšujeme pouze cenu sudového piva, a to po dvou letech. Jeden půllitr vyjde o šedesát haléřů dráž. V pohostinstvích si pivaři s největší pravděpodobností připlatí jednu korunu. Ceny jim neurčujeme,“přiblížil zdražení Jiří Vacek.
V Pelhřimově chtěli pětadvacet tisíc hektolitrů prodaného piva v roce 2005 překonat, sezónní produkce už putovala z pivovaru přes novou křemennou filtraci, která byla instalována v polovině dubna. „Chtěli bychom zvýšit výstav o 15 %. Vyrobit více piva pro nás samozřejmě není problém, daleko složitější je v současnosti pivo prodat,“ připomenul v dubnu 2006 známou pravdu vedoucí pivovaru Vladimír Veselý.
Stále dokonalejší postupy zasahují také do oblasti výroby piva. K modernizaci přikročilo také vedení pivovaru, ta však nespočívala ve změně technologie v takzvanou ekonomizaci výroby. Pivo se tu rozhodli vařit i nadále osvědčeným způsobem, pouze za použití nového zařízení. V rámci první etapy modernizace namontovali technici během prvního čtvrtletí roku 2006 nový křemelinový svíčkový filtr. „Zlepšením kvality filtrace se vytvořily předpoklady pro vyšší biologickou stabilitu našeho nepasterovaného piva, což zákazníci jistě přivítají,“uvedl v květnu 2006 vedoucí obchodu Jiří Vacek, podle něhož přísun nových technologií i nadále pokračoval. „Zájem o naše výrobky vzrůstá, i v současné tvrdé konkurenci se nám daří zvyšovat svůj tržní podíl. Obyvatelé města se tedy nemusí o svůj pivovar, který zde vaří již 454 let a je nedílnou součástí jeho historie, obávat.“ Poutník se chystal místo halasné reklamy kráčet i nadále cestou trvale vysoké kvality piva. „Za současnou prosperitu pivovaru vděčíme svým věrným zákazníkům. Uděláme všechno pro to, aby nám zachovali přízeň i do budoucna,“uzavřel Vacek. Moderní filtr za dva miliony korun čistil pivo ve sklepení hlubokém třináct metrů.
K muzice patří odjakživa dobrá zábava a pivo. Jedinečnou příležitost, jak si tyto tři elementy užít ve velkém, měli lidé na už čtvrtém ročníku pivního a rockového festivalu Poutník fest. Dne 13.května 2006 se zde sešlo několik set žíznivých návštěvníků. Lákavé produkty přímo vybízely k ochutnání. A že bylo z čeho vybírat. “ Točíme čtyři druhy piva. To znamená standardní desítku a dvanáctku a speciální kvasnicovou desítku a dvanáctku. Doufáme, že to lidé dnes všechno vypijí,“ upřesnil pestrou nabídku chmelového moku vedoucí obchodního oddělení pivovaru Jiří Vacek. Kdo nepřišel na pivo, mohl se občerstvit nealkoholickým nápojem. Kromě zlatavého moku čekalo na přítomné osm vystoupení různých rockových formací.
Pivovar byl stále kus za svými velkými konkurenty na Vysočině. Dohnat je se mu zatím nepodařilo. Jeho obchodní šéf Jiří Vacek v červnu 2006 v následujícím rozhovoru vysvětlil proč tomu tak bylo. Vyprávěl i o rozdílech mezi živým a mrtvým pivem a proč lidé chtěli lahve s drátkovým uzávěrem. Objasnil rovněž, proč se nikdy pivovary nedomluví, aby cena desítky nešla pod šest korun.
* Máme za sebou volby. Jak byste mohli jejich výsledek pocítit ve vašem pivovaru?
Vyhrála ODS, která přeje podnikatelům. Doufám, že se nám zjednoduší život. Ubude byrokracie, se kterou se neuvěřitelně pereme.
* Pivovarnictví v Pelhřimově se začalo rozvíjet počínaje rokem 1552. Jaké byly dávné začátky?
Tehdy byl založen právovárečný pivovar v místech, kde je dneska střední průmyslová škola na náměstí. Po necelých sto letech tento pivovar vyhořel a právovárečníci ho znovu postavili za hradbami města. V současné podobě začal fungovat v roce 1899.
* Jak asi mohlo chutnat pivo před stovkami let?
Určitě to bylo kvasnicové pivo, tenkrát nedokázali vyfiltrovat tolik kvasnic. Bylo samozřejmě s podstatně kratší trvanlivostí. A určitě šlo o živé a nepasterizované pivo, stejně jako ho náš pivovar dělá dneska. My dnes jako jedni z mála pivovarů v České republice vytváříme pivo přírodní cestou tak, jak se dělalo před osmdesáti lety. Nemáme žádné přístroje, které ředí pivo vodou. Naše pivo je neporovnatelné s tak zvaným „europivem“, které vychází z velkých pivovarů. Produkty z nich jsou ředěné vodou, pasterizované a v podstatě se dá říct že mrtvé. To nemá s pivem vůbec nic společného.
* Pro váš pivovar byl klíčový rok 2001, kdy se tehdejší státní podnik zprivatizoval a majitelem se stalo družstvo DUP Pelhřimov. Co se za těch pět let změnilo?
Stali jsme se rovnocenným partnerem ostatních pivovarů v republice. Změnila se hlavně receptura vaření, marketing firmy, její logo a vystupování. V roce 2000 tady byl roční výstav 26 000 hl a loňský 28,5 tisíce. Na letošní rok je plán třicet tisíc hektolitrů. Investovalo se dvacet milionů korun do změny vystupování pivovaru i do oprav polozbořených objektů. Bylo to tady v totálně havarijním stavu.
* Proč se privatizovalo tak pozdě?
Po revoluci projevili o pivovar zájem potomci právovárečníků, kterých bylo přes třicet. Deset let se táhnul spor, který definitivně rozhodl až vrchní soud tak, že pivovar půjde do privatizace a právovárečníci nic nedostanou. Důvodem bylo, že kdysi dávno to stát od nich odkoupil. Deset let tady nikdo nevěděl co bude a proto se sem nedávaly peníze. Po pádu totalitního režimu tady byl výstav osmdesát tisíc hektolitrů, pak stále klesal.
* Ztráta deseti let znamená, že pivovary Bernard, Rebel nebo Ježek jsou dnes mnohem dál a jsou známější než Poutník?
Ano. Tady se deset let spalo na vavřínech a nedělalo vůbec nic. Doufám, že až budeme na trhu stejně dlouho jako pan Bernard, tak se dostaneme do podobné nebo stejné pozice.
* Vy jste ve známém pivovaru Bernard dříve pracoval. V čem je podle vás tajemství manažerských úspěchů Stanislava Bernarda?
Je to pan manažer. Musím se přiznat, že je stále mým velkým vzorem a sleduji, co dělá. Někdy se jím inspiruji a zkouším to podobným způsobem. Třeba udělal velký boom v pivovarnictví tím, že jako první vyšel s drátkovým uzávěrem. Dnes se několik pivovarů snaží dělat něco podobného po něm.
* Proč lidi chtějí pivo s drátkovým uzávěrem? Vidí v tom minulou dobu, je v tom nostalgie?
Je tam troška nostalgie. A hlavně pocit: Mám něco lepšího. Stále je u nás spousta lidí, kteří chtějí něco lepšího. Ať už to jsou teenageři, kteří musejí mít něco jiného, aby byli sami lepší. Nebo podnikatelé, kteří prostě musejí mít něco lepšího. A když to není lepší, tak aby to alespoň lépe vypadalo. Aby ten vedle viděl, že mám něco víc.
* Před třemi lety jste v Pelhřimově změnili recepturu vaření piva. Jak se vlastně vymýšlí nové pivo?
Na to jsou dva obrovští specialisté – pánové Šuráň a Potěšil. Pracují pro všechny pivovary u nás jako výzkumní pracovníci v ústavu Pivo Praha. Jim se zadá požadavek. Oni přijedou a prohlédnou si pivovar, kde a na čem se bude to pivo dělat. Samotná receptura se nejdřív vymyslí na papíře a přidá se chemická analýza. Následně se pivo u nich v Praze uvaří v malinkých kádích. Pak se společně degustuje a vybraný vzorek se zkusí udělat v pivovaru. Výsledná chuť se ještě ve finále dolaďuje. Celé to u nás trvalo asi půl roku. Dnes máme takovou recepturu, že si hodně lidí plete naše pivo s dvanáctkou Plzní, podotýkám ne s Gambrinusem.
* Asi je to risk přijít na trh s novým pivem.
Je to risk a nám se podařil. Lidi si zvykli hodně rychle. Pelhřimovské pivo nebylo dřív až tak oblíbené.
* Po příchodu nového majitele se měnil před pěti lety i název pivovaru. Jak pojmenování Poutník vznikalo, bylo i víc variant?
Vypsala se soutěž a lidi nám posílali svoje představy, některé byly zajímavé. Proč nakonec Poutník? Dříve se tady vyráběla dvanáctka Poutník a desítka Felix, na kterou si lidi hodně stěžovali. Dvanáctka byla dobrá a tak zůstalo u názvu. Rozhodl to můj předchůdce. Navíc slovo Pelhřimov vzniklo tak, že do těchto míst přišel potulný mnich – poutník Pelgrimus, který tady založil osadu a následující město. Já kdybych rozhodoval, tak název Poutník nezvolím. Pokud by se naše pivo přejmenovávalo, tak bych byl pro Pelgrimus nabo Pelgrim.
* Vy si určitě jako správný pivovarník přejete, aby přišlo parné léto. Jak jste prodávali před rokem, kdy nás potkaly studené prázdniny?
Loňské léto, přestože bylo chladné, nám přineslo jen zisky. Byli jsme spokojeni. Je otázka, jestli by lidi vypili víc, kdyby bylo tepleji. Konzumenti jsou neuvěřitelně nevyzpytatelní.
* Chystáte nějaké novinky?
Ano, dáme na trh nové pivo, které budeme vyrábět celoročně. Zatím děláme desítku, dvanáctku a na Vánoce a na Velikonoce čtrnáctku.
* V našich restauracích se stále častěji objevují zahraniční „globální“ piva. Nepřekvapuje vás, že si je Češi zřejmě stále víc dávají?
Já si nemyslím, že si je dávají až tak moc. A když, tak ze zvědavosti. Ovšem pokud jste pivař, tak ho jednou okusíte, zhodnotíte, ale pak si dáte zase svoji zamilovanou značku. Prostřednictvím velkých pivovarů se sem dostali zahraniční investoři. Spojují dohromady síť zahraničních výrobců přes naše distribuční společnosti.
* U nás je stále plzeňské pivo nekorunovaným králem mezi pivy. Myslíte, že o své prvenství může někdy přijít, nebo už je na trůně neochvějně zakotvené?
Každý může přijít o své prvenství. V plzeňském pivovaru by to ale asi šlo hodně těžko. Na druhé straně si myslím, že pokud pivo budou vyrábět tak, jak ho dnes dělají a budou čím dál víc dělat europivo a ne pivo, tak dřív nebo později o prvenství přijdou. Hodně jim to kazí Gambrinus, který je pivem původem z Plzně, jak je napsáno na láhvi, ale které nemá podle mě s pivovarem Plzeň už vůbec nic společného. Tam už se vaří jenom originál Plzeň. A pro zajímavost – ta se vaří pro vývoz úplně stejným způsobem jako naše pivo. Pod kotlem topíme otevřeným ohněm.
Pivovar vystavil během horkých dnů června 2006 denně o 50 % více piva než v zimních měsících. „Nezastírám, že nás zvýšený odbyt těší. Klidně bychom zvládli i dvojnásobnou produkci. Největší zájem je o dvanáctku,“ informoval vedoucí odbytu Jiří Vacek.
Nejlepší mezi speciálními pivy na Reprezentačních slavnostech piva v Táboře v únoru 2007 byl vyhodnocen čtrnáctistupňový Speciál z pivovaru Poutník.
Sládek pivovaru dne 22.2.2007 zažil mezinárodní dopoledne. Všetečnými dotazy jej zahrnuli jeho francouzští kolegové, kteří přicestovali do města na návštěvu. „Těší nás, že jsme si mohli prohlédnout místo, kde se pivo pořád ještě vaří tradičním způsobem. Potkali jsme tu lidi nadšené svým povoláním, navíc neustálá modernizace dodává pivovaru důvěryhodnost,“ pronesl Benoit Tavenaux, ředitel pivovarnického muzea ve východofrancouzském městě Saint Nicolas de Port. Členové tamní asociace sládků jevili v Česku zájem především o menší pivovary. „Svým způsobem je to pro nás vyznamenání, že si Francouzi vybrali právě náš pivovar a ne nějaký obrovský závod. Chod takového kolosu zase ale většinou řídí počítač, tam toho není moc co k vidění,“ konstatoval vedoucí obchodního oddělení pivovaru Jiří Vacek. Sládci tuto domněnku potvrdili. „Malé pivovary nás lákají už proto, že jejich tradice u nás dávno vymizela,“ přikývl Benoit, že mezi velkoprůmyslovými giganty a minipivovary zeje ve Francii prázdné místo. Pak si v pivovarském sklepení zhluboka přihnul z koštýřského džbánku plného pěnivého moku a vyloudil spokojené labužnické gesto.
Pivovar nepořádal exkurze do svých útrob. „Velké pivovary k tomu mají možnosti, my na to nejsme zařízeni,“ vysvětlil v květnu 2007 Lubor Jedlička, ředitel družstva DUP.
Pivovar prodával v roce 2007 čtyři pětiny své produkce na Vysočině. „Zbytek na Olomoucku, kde máme zastoupení a sklad. Asi jedno procento vyvážíme na Slovensko,“ objasnil Jiří Vacek, obchodní manažer Poutníka.
Pivovar zvednul ceny od 15.listopadu 2007. „Navýšení bude jako u konkurence, tedy o osm až deset procent. „Dvanáctka“ půjde nahoru o 60 haléřů,“ sdělil referent prodeje pivovaru Jiří Vacek.
Na 18.Reprezentačních slavnostech piva v lednu 2008 v Táboře získal pivovar v kategorii světlé speciální pivo Českou pivní pečeť roku 2008 za pivo Speciál 14% .
Pivovar ceny piva zvýšil v polovině ledna 2008. „Lednové zdražení bylo odrazem vzrůstajících cen veškerých surovin a energií. Museli jsme jít nahoru také. V průměru jsme cenu zvýšili o jednu korunu,“ řekl Jiří Vacek, ředitel obchodního oddělení pivovaru Poutník. „V březnu nebo v dubnu určitě další zdražování neplánujeme,“ nechtěl dál komentovat další možný vývoj cen Vacek.
„Zvyšujeme ceny též kvůli spotřební dani, a to o šedesátník. Rád bych ale zdůraznil, že zvýšení je pouze o to, co nám stát přikazuje. Jako pivovar zdražovat nebudeme,“ sdělil v prosinci 2009 Jiří Vacek, referent prodeje pivovaru. Jako již tradičně před jakýmikoliv svátky se v pivovaru vyrobil speciální čtrnáctistupňové pivo. „Prodej již začal a jsme s ním velmi spokojeni. Od zákazníků máme první kladné ohlasy, které říkají, že čtrnáctka je tento rok obzvlášť povedená,“ řekl s úsměvem Vacek. I pelhřimovští tento rok, co se týče cen, neodešli s prázdnou. „Čtrnáctka byla třetí na soutěži Česká pivní pečeť v Táboře. Jinak jsme se letos žádné jiné soutěže neúčastnili,“ řekl Vacek.
Výstav pivovaru se pohyboval v minulých letech kolem 25 tisíc hektolitrů ročně. „V roce 2009 jsme vyšli na trh s pivy speciálními. A s těmito pivy hodláme pokračovat i v dalším roce,“ dodal vedoucí obchodního oddělení pivovaru Jiří Vacek.
Pivovar na velikonoce 2011 jako už tradičně uvařil čtrnáctistupňové pivo. „Čtrnáctka je taková naše klasika. Lidé o ní majívelký zájem a my jsme rádi, že jim chutná,“ sdělil v dubnu 2011 Jiří Vacek z pivovaru.
V pelhřimovském pivovaru byly už na exkurze zvyklí. Varna, spilka, sklepení, stáčírna. Kolikrát už tuhle trasu s hosty prošli. Ta v létě 2011 byla ale zajímavá i přímo z jejich úhlu pohledu. Díky němu se o sobě dočetli v prestižním britském listu Daily Telegraph. Adrian Tierney–Jones byl novinář na volné noze. Jezdil po světě, objevoval zajímavá místa, způsob života. A jeho cestopisné články voní po pivu. „Přijel jsem do Čech, abych lépe pochopil způsob výroby vašeho slavného ležáku. Nejsem ale žádný technolog, spíše mi jde o to, poznat všechno, co s pivem neodvratně souvisí,“ vykládal žurnalista Tierney–Jones. V Pelhřimově nocoval v hotelu přímo na náměstí, na svých cestách se pokaždé zastaví i v nějaké té hospůdce. To aby získal pojem o kulturních zvyklostech, chování štamgastů či hospodské mluvě. (zdroj: pelhrimovsky.denik.cz)
Krásné ženy vyfocené v typicky mužských profesích – tím lákal nejen pivaře kalendář Poutníka na rok 2013. Další novinkou pivovaru byl vánoční čtrnáctistupňový speciál a také rozšíření nabídky podnikové prodejny o kosmetický sortiment. „V letošním roce se stejně jako v předešlých letech čtrnáctka povedla na výbornou. Doufám, že obohatí stoly všech našich zákazníků,“ dodalá Vacek. Speciál dostal i řadu ocenění a byl k sehnání do vyprodání zásob. V nové verzi tradičního kalendáře modelky pózovaly při opravě silnice (i přímo pelhřimovské ulice Slovanského bratrství), v kovárně, se sekačkou nebo při typické zábavě mužů – sledování fotbalového zápasu. Heslem kalendáře bylo „Nechceme změnu za každou cenu“. „Nechtěli jsme se nikoho dotknout, ale spíš pobavit. Je to nadhled a fikce, co by se stalo, kdyby se vyměnily role mužů a žen,“ řekl vedoucí obchodního oddělení pivovaru Jiří Vacek. „Divím se, že na fotce mám celkem výraz OK, ale nebyla to taková pohodička, protože se mi podlamovaly nohy,“ svěřila se na Facebooku modelka Eva Holečková, která na rameni nesla pivní sud. Kalendář byl k dostání v podnikové prodejně. Ta teď nově kromě „pivního“ sortimentu nabízela i dámské a pánské manikúry, kosmetické kufry, manikúrovací kleště, nůžky, pilníky, pinzety a další zboží. Díky nim by do prodejny mohly najít cestu i ženy. Šlo o české výrobky DUP Pelhřimov, pod který pivovar spadal.
Vánoční Speciál Poutník 14° byl v prodeji od 12. 11.2012.
V pelhřimovském pivovaru zůstávali na jaře 2013 u osvědčeného speciálu, se kterým byli zákazníci spokojení. „Kromě desítky a dvanáctky máme na Velikonoce, stejně jako na Vánoce, připravenou čtrnáctku,“ sdělil referent prodeje pivovaru Jiří Vacek. „Toto pivo je v prodeji již od 5. března. O Vánočních svátcích bylo velmi rychle vyprodáno a lidé se na něj zase po krátké odmlce těší, takže je o něj samozřejmě velký zájem,“ dodal Vacek. (zdroj: www.denik.cz)
Pivovar Poutník již tradičně vařil pivo Speciál 14, a to na Vánoce a Velikonoce. Poutník se podle slov obchodního ředitele Jiřího Vacka i v roce 2014 držel se své standardní nabídky, v níž byly k dispozici Světlé výčepní pivo 10, Světlý ležák 12, Světlý hořký ležák 12 a Světlý kvasnicový ležák 12.
Výstav piva:
rok 1992: 78 860 hl
rok 1997: 53 210 hl
rok 1998: 43 530 hl
rok 1999: 38 259 hl
rok 2000: 36 789 hl
rok 2001: 33 000 hl
rok 2002: 27 327 hl
rok 2003: 21 880 hl
rok 2004: 21 296 hl
rok 2005: 24 558 hl (export: 0 hl)
rok 2006: 26 559 hl (export: 0 hl)
rok 2008: 24 000 hl (export: 0 hl)
rok 2009: 25 000 hl (export: 0 hl)
rok 2015: 50 000 hl (export: 0 hl)

Pivovar Nová Paka

 

   fotogalerie

   etikety

adresa: Pivovarská 400, 509 01 Nová Paka

www.novopackepivo.cz

e-mail: broucek@novopackepivo.cz


Základní sortiment:

 

 

Motobrouk
nealkoholické světlé pivo
alk.: 0,5 %

Brouček
světlé výčepní
alk.: 4 %

Kumburák
světlý ležák
alk.: 5,3 %

Kryštof
světlý ležák
alk.: 4,5 %

Granát
tmavý ležák
alk.: 5,3 %

Podkrkonošský speciál světlý
světlý ležák
alk.: 6,3 %

Podkrkonošský speciál tmavý
tmavý ležák
alk.: 6,3 %

Valdštejn
světlý ležák
alk.: 7 %

Cherry Beer
pivo s příchutí třešeň
alk.: 4,5 %

Hemp Valley Beer
pivo s příchutí konopí
alk.: 4,5 % nebo 8 %

  • V prosinci 2021 v prodeji Novopacký Zimník. Polotmavá 12°, řezaný ležák.
  • V dubnu 2021 novinka – Novopacký Komár. Světlý ležák, alk.: 5,3 %, za studena chmeleno.

Starší info:
Nová Paka vznikla jako poddanské podhorské městečko, střežící dávnou stezku z Čech do Slezska, někdy v první polovině 14.století. Od svého vzniku náležela k nedalekému hradu Kumburk. V polovině 17.století byl zde založen klášter paulánů, s nimiž byla spojena i pivovarská činnost. Mniši drželi v okolí své statky a v blízké Chotči vlastnili pivovar. Chotečský pivovar byl dávným konkurentem místní pivovarnické výroby, stejně jako další blízký Kumburský pivovar v Dřevěnicích u Jičína. První novopacký pivovar je uváděn již při založení města. Stával za městem, v místě bývalé farské zahrady u potoka Rokytky (dnes autobus.nádraží). Byl dřevěný a shořel v roce 1563. V roce 1583 vydal tehdejší kumburský pán Burian Trčka z Lípy svým novopackým poddaným glejt, povolující výstavbu nového pivovaru. Kromě dávek z jednotlivých várek vrchnosti, vyvstaly tak dlohotrvající spory mezi novopackými pivovarníky a panskou správou, která preferovala svůj dřevěnický pivovar. Střety muselo řešit i vojsko. Do města se dováželo i pivo z Miletína, Čisté či Pecky. V roce 1869 bylo zrušeno propinační právo a spory skončily. V roce 1870 založili měšťané a význační občané akciovou společnost s cílem vybudovat nový pivovar. Konala se valná hromada, po zvolení správní rady se započalo s budováním pivovaru (2.března 1871). Plány vypracoval uznávaný odborník ing. J. V. Novák z Prahy. Prováděcí práce vedl místní stavitel František Wolf. V červnu 1872 se uvařila první várka v novém Akciovém pivovaru v Nové Pace. Pod pivovarem byl zřízen rybník, čímž byl dotvořen současný vzhled areálu. Největším konkurentem moderního pivovaru byl samozřejmě Kumburský pivovar. Velký, ale zastaralý provoz patřil knížeti Trauttmannsdorfovi. Dávné spory mezi novopackými měšťany a panskou správou se odrazily i do výroby piva. Až po roce 1892 překonal novopacký pivovar svou produkcí svého dřevěnického konkurenta. Boj dvou pivovarů však trval do roku 1948, kdy poúnorová centralizace ukončila život starého podniku, vyrábějícího už od roku 1511. Název pivovaru přešel do označení 12 % hradního novopackého ležáku Kumburák. Během konkurenčního boje dvou pivovarů zanikla celá řada dalších menších provozů – Lázně Bělohrad, Miletín, Pecka. Akciový pivovar předčil své konkurenty díky moderní technologii, kvalitou piva a i nižší cenou. Na konci 19.století podnik vyráběl hlavně výčepní pivo, méně pak světlý ležák a tmavý speciální Novopacký granát. Zpočátku pivovar ročně vystavil asi 15 000 hl. V letech 1890-1896 byly zvětšeny spilka a sklepy, byl zakoupen silnější parní stroj. Ve výrobním roce 1892-1893 už bylo vystaveno 23 042 hl piva. V roce 1905 byla rozšířena sladovnická humna (slad pokryl potřebu provozu), následovala rekonstrukce hvozdu. Před první světovou válkou podnik uvařil až 40 000 hl piva ročně. Další modernizace byly realizovány až v roce 1929, kdy byla zřízena nová varna. Poté byl ještě zprovozněn moderní parní kotel. Protektorát ubral pivovaru mnoho odběratelů, kteří spadli do náruče Říše. Válečný útlum byl po roce 1945 byl překonáván jen pomalu. Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn „Akciový pivovar se sladovnou v Nové Pace“, Nová Paka (akciová společnost).

Po znárodnění byl pivovar součástí podniků:
1948-1952 Hradecké pivovary n.p.
1953-1957 Krkonošské pivovary n.p.
1958-1959 Hradecké pivovary n.p.
1960-1990 Východočeské pivovary n.p.; koncernový podnik
1990-1996 Pivovary Hradec Králové s.p.
V dobách socialismu nebyly v pivovaru uskutečněny žádné investice. Postupná centralizace vedla k uzavírání nedalekých pivovarských provozů – Hořice, Dvůr Králové, Vrchlabí. Díky tomu se výstav novopackého pivovaru přiblížil hranici 100 000 hl piva za rok. Podnik však zastarával a předpokládalo se jeho uzavření. Naštěstí změna politického režimu v roce 1989 a následná privatizace chystaný zánik odvrátila.
V roce 1994 pivovar vystavil 80 000 hl piva. Vítězem veřejné obchodní soutěže na přímý prodej pivovaru, do které se v říjnu 1994 přihlásilo 9 zájemců, se stala podnikatelka Jiřina Vašíčková z Prahy. Vítězka musela do 15 dnů od vyhlášení výsledků soutěže Fondu národního majetku ČR zaplatit 10 % z kupní ceny, poté s ní měla být sepsána kupní smlouva. Celková prodejní cena pivovaru byla 52 mil. Kč. K prodeji však nedošlo. Ani druhý zájemce o přímý prodej pivovaru nezaplatil ve stanovené 15denní lhůtě desetinu z částky 50,5 mil. Kč. Právo na odkoupení pivovaru tak přešlo na dalšího – již třetího v pořadí veřejné soutěže. Tím byla fyzická osoba z Prahy, která za pivovar nabídla 42,5 mil. Kč. V závěru roku 1995 byla vypsána opakovaná veřejná soutěž na prodej pivovaru, který byl doposud součástí společnosti Pivovary Hradec Králové s.p.. Výstav pivovaru v roce 1995 činil 74 000 hl. Město Nová Paka se stalo majitelem pivovaru, který získalo v opakované veřejné soutěži v únoru roku 1996. Město za podnik nabídlo 23 210 600 Kč, tedy o pouhých 30 Kč více, než byla minimální cena, kterou požadoval Fond národního majetku jako vyhlašovatel soutěže (minimální cena se rovnala účetní hodnotě). Do soutěže se sice kromě Nové Paky přihlásili ještě další tři zájemci, v jejich nabídkách však byly legislativní nedostatky. Jeden ze zájemců nabídl dokonce 65 mil.Kč, nepředložil však potřebné finanční záruky. Soutěž tak vyhrál jediný řádný účastník soutěže. V roce 1996 pivovar vyráběl piva: Brouček, Kumburák, Kryštof, Granát, Bohém 8 %, Světozor, Pito a Diapivo. Město jako vydražitel na sebe muselo převzít i závazky pivovaru ve výši 34 milionů Kč, z nichž byl však 11,6 milionu dluh pivovaru vůči městu za čističku odpadních vod. Obec poté vytvořila z pivovaru akciovou společnost s majoritním podílem města (Městský pivovar Nová Paka a.s., platilo od 9.7.1996). V roce 1997 skončil pivovar kvůli odpisu starých pohledávek ve ztrátě 300 000 Kč. V roce 1997 pivovar na zakázku časopisu NEI Report vyrobil světlý ležák Jan Beer (alk.: 6,3 %) s fotografií majitele časopisu. Rovněž na zakázku zoologické zahrady ve Dvoře Králové pivovar vyrobil světlý ležák Bílý Nosorožec (alk.: 4,8 %).
S výrobou téměř 50 000 hl zakončil pivovar rok 1998, což bylo o 14 % méně než v roce 1997. Na export z pivovaru odešlo asi 2 500 hl, což byla polovina skutečnosti roku 1997. Důvodem bylo zhroucení ruských trhů. Základní jmění firmy zaměstnávající v roce 1998 celkem 50 lidí činilo 11,7 mil.Kč. Majoritním vlastníkem byl v roce 1998 se 75 % akcií pražský podnikatel Petr Ostrihoň, čtvrtinovým město Nová Paka. O pivo stáčené do 1,5litrových PET láhví pivovaru byl na počátku roku 1999 takový zájem, že podnik nestačil pokrývat poptávku. „Už léta jsem neměl před pivovarem frontu,“ říkal hrdě sládek Daniel Váša. Když před Vánocemi 1998 začali svou desítku stáčet do umělohmotných láhví, před bránou stálo šest nákladních aut a čekalo na pivo v PET láhvích. „Je to ‚petková‘ horečka,“ usmíval se spokojeně Váša a mnul si ruce, jaký obchodní úspěch se mu podařil. Pivovar byl jediným pivovarem, který výrobu piva v 1,5litrových PET láhvích rozjel ve velkém. „Chápu, že z pohledu českého pivaře je to něco proti přírodě,“ uznal sládek. „Ale je to jenom otázka psychologie. Já si také pamatuji ještě dřevěné sudy, pak přišel hliník a teď se používá KEG.“ Daniel Váša si uvědomoval, že umělá hmota nikdy nemůže vytlačit klasické sklo. Umělou hmotu bral Váša jako doplněk svého sortimentu. „Zjistili jsme, že pivo v ‚petkách‘ kupují turisté, kteří jedou na chalupu na hory. Dalšími zákazníky jsou ženy, které ho kupují svým manželům, protože je to lehčí než skleněné láhve. Třetí skupinou jsou dělníci na stavbách,“ vyjmenoval Váša. V zahraničí se už pivo v umělé hmotě prodávalo delší dobu. Pivovar se inspiroval zkušenostmi v Kanadě a Velké Británii. I tak trvalo několik měsíců, než se sládek Daniel Váša odhodlal a umělou hmotu poprvé použil. Nebyl si jist. Sbíral odvahu pro krok, který ho mohl v pivovarském světě znemožnit. Pralo se v něm i to, že jeho předci do pátého kolena byli pivovarští. „Myslím ale, že doba už nazrála k tomu, abychom takový výrobek zákazníkům nabídli,“ tvrdil Váša. „Před lety také nikdo nechtěl dělat minerálky do umělé hmoty a dnes je to naprosto běžné. Stejné to bylo také s krabicovým vínem.“ Pro pivovar měla umělá hmota nezanedbatelnou výhodu: pivo v PET láhvích bylo dražší než ve skle. A lidem to kupodivu nevadilo. „Jsou zvyklí, že nápoje v ‚petkách‘ jsou dražší,“ řekl sládek. Přes všechny úspěchy si však Daniel Váša uvědomoval jednu podstatnou nevýhodu. V PET láhvi nevydrželo pivo moc dlouho, jeho chuť se měnila. V budoucnu proto hodlal stáčet pivo do vhodnějších lahví. „Chci, aby bylo pivo ošetřeno stejně jako ve skle,“ dodal Váša. V roce 1998 měl pivovar ztrátu 450 000 Kč.
O 41 % vzrostl výstav pivovaru za tři čtvrtletí roku 1999 oproti stejnému období předchozího roku a dosud vystavených 52 000 hl již přesahovalo celoroční hodnotu roku 1998. Ředitel, sládek a předseda představenstva pivovaru Daniel Váša přičítal úspěch zejména zintenzivnění obchodní politiky. Jejím důsledkem bylo například zvýšení exportu, který za devět měsíců roku 1999 dosáhl 6 000 hl, když za celý rok 1998 pivovar vyvezl jen 1 600 hl piva. Tržby podniku dosáhly za tři čtvrtletí roku 1999 výše 72 mi.Kč a byly o 41 % vyšší než jejich celoroční hodnota v roce 1998. Pivovar zvýšil v roce 1999 výstav o 33 % na 65 500 ze 49 200 hl. Růst zajistil především export, který stoupl pětinásobně asi na 8 000 hl. Největšími zahraničními odbytišti pivovaru v roce 1999 bylo Polsko, Izrael a Německo. Ke zvýšení prodeje přispělo i stáčení piva do plastových PET lahví, které pivovar zavedl jako první v zemi. To se na výrobě podílelo asi sedmi procenty. Pivovar podobně jako několik dalších výrobců každoročně na Vánoce a Velikonoce vyráběl pivo Výroční. Do Německa pivovar vyvážel pivo pod názvy Slavjanskoe pivo Lager (alk.: 5,0 %) a Slavjanskoe pivo Extra (alk.: 7,1 %), Slavjanskoe pivo Light (alk.: 4,0 %).
Pivovar se ocitl na jaře 2000 v úpadku. Podnik, kterému se v roce 1999 dařilo zvyšovat výrobu i prodej piva, dotlačila do konkursu neschopnost splácet dluhy. (Pivovar dlužil svým 65 věřitelům přes 36 miliónů Kč. Největším věřitelem byla se 14,4 milionu Kč ČSOB.) „Pro nás se nic nemění. Pivo vaříme a prodáváme dál, lidé výplaty dostávají pravidelně,“ uvedl bývalý ředitel pivovaru Daniel Váša. Do konkursu, který vyhlásil Krajský soud v Hradci Králové v březnu 2000, navrhly pivovar firmy Quadra a Soňa Křížová, jimž podnik dlužil za dodávky reklamních materiálů. „Naše celkové dluhy dosahují přes padesát milionů korun, většina nám ale zůstala ještě po státním podniku,“ poznamenal Váša. Základní jmění podniku je 11,7 milionu korun. Pivovar, jehož 75 % vlastnil Petr Ostrihoň a 25 % město, dosáhl v roce 1999 obratu asi 70 milionů korun. Firma měla v roce 1999 podle neauditovaných výsledků ztrátu asi sto tisíc korun. Konkursní správce podniku byl Milan Jelínek. „V prohlášení po příchodu do podniku uvedl, že nechce provoz nijak omezit,“ uvedl Váša, kterého správce pověřil řízením výroby v pivovaru. Pivovar zvýšil ceny piva od 1.května 2000. Koncem léta pořádal pivovar tradičně Novopacké vodnické slavnosti. V těch dnech vodník Pivílko, maskot pivovaru, opustil své domovské stanoviště v Pivovarském rybníce, aby oslavil své narozeniny. V roce 2000 (2.9.) navštívilo slavnosti přes 3800 lidí, na dvoře pivovaru se vytočilo 60 hl piva. Štamgasti si navíc mohli pochutnat na Babiččinu staročeském domácím čertovském pivu, které se poprvé vařilo v pivovaře v roce 1999 na objednávku německého klienta. Na vodnických slavnostech nesmělo toto hutné, černé pivo, lehce nasládlé, chybět. Kdo ho ochutnal, musel potvrdit, že to byla vskutku lahůdka. Navíc tento třináctistupňový mok byl na rozdíl od ostatních druhů černých piv lehce nahořklý. V roce 2000 začal pivovar distribuovat pivo i na severní Moravu. Pro vývoz do Itálie bylo vyrobeno v roce 2000 pivo pod značkou Robert Millenium Lager. V roce 2000 pivovar začal vyvážet pivo v 1,5 l PET lahvích do Litvy pod názvem (podle jména dovozní firmy) Lačplesis Stiprais (alk.: 6,5 %) a Lačplesis Seviškais (alk.: 5,2 %) a Vecriga, do Německa pivovar na zakázku vyvážel pivo pod názvem Dovgan.
Dne 5.ledna 2001 se uskutečnilo zvláštní přezkumné jednání ve věci konkursního řízení na majetek úpadce Městský pivovar Nová Paka. Pivovar dlužil 82 věřitelům více než 50 miliónů korun. Největším věřitelem byl Finanční úřad Nová Paka s pohledávkou téměř 22 mil. Kč. Na zvláštním přezkumném jednání u Krajského soudu v Hradci Králové to řekl správce konkursní podstaty Milan Jelínek. Od července 2000, kdy bylo první přezkumné jednání se zhruba 65 věřiteli požadujícími přes 36 miliónů korun, podalo přihlášky dalších 15 věřitelů. Celková hodnota pivovaru tehdy činila přes 76 miliónů Kč. Konkurs na pivovar vyhlásil soud již 8. března 2000. Podle ředitele Daniela Váši se podnik dostal do úpadku zejména kvůli převzetí dluhů bývalého s. p. Východočeské pivovary Hradec Králové ve výši 36 miliónů Kč. „Vyhlášení konkursu mělo také negativní vliv na naše obchodní partnery. Během dvou měsíců se nám ale podařilo jejich důvěru opět získat,“ poznamenal ředitel. Majoritním vlastníkem pivovaru byl na počátku ledna 2001 se 75 % akcií podnikatel Petr Ostrihoň, majitelem zbývajících akcií bylo město Nová Paka. Konkursní správce Milan Jelínek 5.1.2001 potvrdil, že chtěl pivovar udržet v chodu až do prodeje, k jehož podmínkám patřilo i zachování výroby po dobu nejméně deseti let. Podle správce s podmínkami výběrového řízení souhlasil jeden ze zájemců. Pokud by nenastaly komplikace, mohl věřitelský výbor rozhodnout o novém majiteli ještě v lednu 2001. Orientační kupní cena za pivovar činila 23 miliónů Kč. Konečná cena se však očekávala zřejmě nižší, neboť v pivovaru došlo v poslední době k haváriím na několika klíčových technologických zařízeních, což pro nového vlastníka znamenalo investice za několik miliónů korun. Pivovar v roce 2000 vyrobil 66 000 hl piva (z toho 18 % na export) a zaměstnával 70 lidí. U správce konkursní podstaty společnosti Milana Jelínka se 19.1.2001 sešel veřitelský výbor, který schválil prodej pivovaru. Jeho novým majitelem se na základě výběrového řízení stala akciová společnost ISO BUILDING Praha, která jako jediná z osmi potenciálních zájemců složila základní jistinu 3 mil. Kč a 43 tisíc Kč poplatek za informační memorandum. V nejbližší době měl majitel uhradit doplatek 14 miliónů korun a rozdíly na majetkových účtech. Firma převzala pivovar k 1.únoru 2001, účetnictví v polovině února. Isobuilding jako jediný z osmi potenciálních zájemců akceptoval a přistoupil na podmínky výběrového řízení na prodej pivovaru. Jednou z nich bylo zachovat v pivovaru výrobu nejméně deset let. Valná hromada akcionářů Městského pivovaru se sladovnou Nová Paka dne 22.února 2001 rozhodla o změně názvu společnosti na Pivovar Nová Paka a. s.. Valná hromada rozhodla o navýšení základního jmění pivovaru na 18 mil.Kč. Ve svých dosavadních manažerských funkcích zůstali Daniel Váša a Jaromír Bulko. Sídlo společnosti zústalo v Nové Pace. Obchodní politika pivovaru nedoznala zásadních změn, důraz měl být i nadále kladen na posilování pozic v regionu a na zintenzivnění dosavadních úspěšných exportních akvizic. Pivovar se snažil posílit svůj vliv i v oblasti jižní Moravy. První investice do provozu byla určena na opravy a nákup zařízení, které zásadním způsobem sníží dosavadní náklady. Šlo o stabilizační filtr, jehož zprovozněním došlo k prodloužení trvanlivosti piva. Byl to jeden z požadavků nového vlastníka, který přinášel do pivovaru další kontakty pro rozšíření exportu, směřovaného na prodej košer piva. Ze čtyř pivovarů v Královéhradeckém kraji vykázal v pololetí růst výstavu jen pivovar v Nové Pace, a to o 30 % na 45 300 hl. Export se na jeho produkci podílel plnými 46 %. Největším odběratelem piva bylo Německo. Oslava výročí přestěhování vodníka Pivílka z rybníka v Pecce do pivovarského rybníka v Nové Pace se uskutečnila během Novopackých vodnických slavnostech 8.září 2001. Účastníci 9. ročníku oslavili také vodníkovy 738. narozeniny. Vodník Pivílek a jeho pobočník blázen přijeli parním vlakem dopoledne na novopacké nádraží. Poté se na náměstí začala točit bláznivá voda, vodníkův společník rozdával sladkosti a následovala přehlídka hasičstva. Začátek školního roku pivovarům nepřál. „K počasí se ještě přidává, že lidé mají hluboko do kapsy. To se projevuje samozřejmě na spotřebě,“ minil Daniel Váša. Pivovar prodal zhruba o 10 % piva méně.V roce 2001 pivovar vyvážel do Polska světlý ležák s názvem Český Bohém (alk.: 5,1 %; plněno do 1,5 l PET lahví). V souvislosti se změnou majitele došlo v roce 2001 i k úpravě etiket. Dominující se stal nápis „Novopacké pivo“. Na etiketách byl změněn název pivovaru (vypuštěno slovo „městský“) a upraven byl i tvar (tvar vypovídal o nákupu etiketovacího zařízení ze zaniklého prostějovského pivovaru). „Malé pivovary nemají šanci“ Tento názor prezentoval ředitel pivovaru Daniel Váša. „Když se chceme se svým pivem dostat do nějaké restaurace, musíme ji vlastními náklady vybavit výčepní technikou, sklem a podílet se i na reklamě a opravách. Ročně tak každá restaurace přijde pivovar na několik set tisíc korun navíc. Hlavně v Praze a jiných velkých městech malé pivovary prakticky nemají šanci,“ uvedl v listopadu 2001 Váša. Pivovar v roce 2001 zvedl výstav o 32 % na 87 000 hl a dostal se tak na horní hranici výrobních kapacit. Zvýšení zajistil vývoz, který stoupl třiapůlkrát na asi 41 000 hl, tedy 47 % celkové produkce. Růstu pivovar dosáhl rok poté, co na něj byl prohlášen konkurs. Pivo Kumburák Exklusive bylo plněno od začátku roku 2001 i do 1,5 l PET lahví zejména pro vývoz do Polska.
Pivovar na počátku roku 2002 žádné zvýšení cen piva nepřipravoval. „Počkáme, co udělá krok Prazdroje s trhem a jak na něj zareagují další velcí výrobci piva,“ řekl v lednu 2002 sládek Daniel Váša. Pivovar zdražil od 1. března 2002 půllitr sudové desítky asi o 60 haléřů, tedy zhruba o 8 %. Jedenáctku a dvanáctku zdražil v průměru o 20 až 25 haléřů, tedy asi o 3 %. Ceny lahvového piva podnik neměnil. Zdražení umožnil podniku krok lídrů trhu, Prazdroje a Pražských pivovarů, kteří ceny piva zvedli již začátkem února 2002. „Pokud bychom při růstu cen vstupů ceny piva také nezvýšili, mohli bychom se dostat do finančních problémů,“ řekl sládek pivovaru Daniel Váša. V roce 2002 pivovar vyrobil pro vývoz na Litvu pivo Lačplesís Medus alus (ležák s přídavkem medu; alk.: 5,2 %; plněno do 2 l PET lahví)
Od roku 1998 stáčel pivovar pivo do 1,5litrových PET lahví. Mnoho odborníků i klasických pivařů tento počin odsuzovalo. Podle nich pivo do plastické nádoby nepatřilo. „V zahraničí je tento obal poměrně častý, proto jsme ho zkusili i na našem trhu. Po jeho uvedení do distribuce jsme v PET lahvích prodávali až 25 % z celkové produkce, ovšem prodej stále klesá,“ přiznal v květnu 2002 ředitel a sládek pivovaru Daniel Váša. Podle jeho slov v roce 2002 pivovar prodal v PET lahvích kolem 9 % z výstavu. „Očekáváme, že tento podíl se už stabilizuje, a další pokles už nepředpokládáme. Pivo v PET lahvích si lidé kupují na chalupy a chaty, na koupaliště, jedna PET láhev je skladnější a lehčí než tři piva ve skle,“ poznamenal ředitel. Pivovar byl zajímavý i tím, že přes polovinu piva exportoval, především do Německa, Anglie, USA, Izraele i na Slovensko a v menší míře také do některých východoevropských zemí. Výrobky z Nové Paky mířily například do takových exotických zemích, jako byly Kyrgyzstán či Turkmenistán. Třebaže kurs koruny z posledních měsíců negativně ovlivňoval celkové výnosy, nemínil je podnik vylepšovat zdražováním piva na tuzemském trhu. „Máme i několik restaurací v okolí, ale jsme v nevýhodě pro svoji polohou na trase z Prahy do Krkonoš. Většina cizinců, ale i českých návštěvníků hor vyžaduje značková piva Prazdroj, Budvar a tomu se přizpůsobují rovněž hospody,“ dodal Váša.
Velká horka jara a léta 2002 neovlivnila výrobu piva v pivovaru. Sdělil to v červenci 2002 sládek Daniel Váša. Společnost však musela snížit kvůli nepříznivému kursu koruny výrobu piva o více než desetinu na asi 80 000 hl a propustit téměř třetinu zaměstnanců. „Jako exportně orientovaný pivovar nejsme schopni tak rychlému posilování kursu koruny čelit,“ řekl obchodní ředitel podniku Jaromír Bulko. Pivovar se před půldruhým rokem zaměřil na export, který se mu v roce 2001 podařilo zvýšit třiapůlkrát na 41 000 hl. „Realitě neodpovídající posílení koruny nás však nutí ztrátový export snížit nejméně o 10 000 hl,“ uvedl Bulko. Pivovar výrazně omezil výdaje na investice a opravy. V rámci úspory nákladů již společnost rozhodla o snížení stavu zaměstnanců ze současných 97 na 86 a do konce roku 2002 chtěla jejich počet snížit na sedmdesát. Bulko nevyloučil, že v případě pokračování negativního vývoje kursu koruny by se podnik mohl dostat do ztráty. V prvním polletí 2002 zaznamenal pivovar výrazný propad výstavu o 16 % na 38 000 hl. „Ztrátový export budeme muset letos snížit nejméně o 10 000 hl,“ řekl obchodní ředitel podniku Jaromír Bulko. V 1. pololetí export pivovaru klesl o více než čtvrtinu na 15 000 hl.
Podle slov obchodního ředitele pivovaru Jaromíra Bulka v srpnu 2002 byla situace v podniku stabilizována, tuzemský prodej v zásadě kopíroval křivky předchozího roku. „Co se týká exportu, propady na devizových trzích jsou ve vztahu k české koruně tak velké, že jsme nebyli schopni dodržet nasmlouvané kontrakty. Pokud bychom je totiž respektovali, nutně bychom zhoršili hospodářský výsledek pivovaru. Hovořit o výši ztrát je myslím zavádějící,“ řekl J. Bulko. Předpokládaný pokles vývozu se odhadoval na 30 %, což by nemělo mít zásadní vliv na fungování podniku, který se snažil navýšit tuzemský odbyt. V zahraničí si ponechal klienty, kteří jsou z pohledu výstupních cenových relací jako odběratelé zajímaví. Do konce roku měla zůstat cena novopackého piva nezměněna, k zdražení přistoupil pivovar již v březnu, kdy došlo k zvýšení cen sudového piva a piva, stáčeného do PET lahví. Z původního kádru devadesáti zaměstnanců však došlo ke snížení na sedmdesát.
Dne 7. září 2002 se uskutečnily na Masarykově náměstí a v areálu pivovaru tradiční 10.Vodnické slavnosti. Připraveny byly vodní hrátky, dětské vodnické odpoledne, mistrovství Nové Paky ve vypití tupláku, plavecké závody, soutěž Miss Vodnice 2002 a klání O největší novopacký břich. Novinku – dražbu dvou třicetilitrových soudků třináctky, řídil sám sládek Daniel Váša. Šlo o speciální pivo, které bylo uvařeno původní klasickou metodou na Vánoce 2001 a Velikonoce 2002. „Z těchto várek jsme odebrali několik soudků, které jsme uložili v lednicích. Jde o kvasnicové pivo, které nikam nespěchá. Rozhodli jsme se, že umožníme některým návštěvníkům slavností ochutnat tento vzácný mok s tím, že z každé várky vydražíme po jednom soudku. Vyvolávací cena byla 1000 Kč. Výtěžek dražby – 5500 korun byl společně s financemi od města Nové Paky věnován na konto pro občany postižené povodněmi. Dražba by měla připomenout, že pivovar letos oslaví 130. výročí svého založení,“ řekl Váša.
„Počet menších pivovarů ve východních Čechách se v posledních letech ustálil a vzájemná konkurence v rámci regionu prakticky neexistuje. Ta je pouze mezi pivovary naší velikosti na jedné straně a velkými pivovary typu Plzeňského, Krušovického či Staropramenu na straně druhé. Velké pivovary masírují trh a snaží se získat odbyt s podporou peněz, které my nemáme a nikdy mít nebudeme. Přesto bojujeme o své místo na slunci a podle mého názoru je velmi pravděpodobné, že se dnešním menším pivovarům ve východních Čechách podaří i v budoucnu udržet na mapě pivovarského světa,“ řekl v říjnu 2002 sládek Daniel Váša.
* Na čem bude záviset, zda se váš předpoklad skutečně naplní?
Především na dalším vývoji ceny piva na trhu, na pohybu cen vstupních surovin a energií a na tom, jak se nám podaří vyrovnat se se směrnicemi EU, které nyní postupně nabíhají. Abychom s původním objektem z roku 1872 plně vyhověli všem požadavkům, museli bychom vedle postavit úplně nový pivovar. To samozřejmě udělat nemůžeme, takže budeme muset využívat různých výjimek, které lze dostat. I když slaďování s přepdisy Unie není jednoduché, vstup do Evropy by neměl regionální pivovary ohrozit.
* Jak se vyrovnáváte s konkurencí velkých pivovarů?
Ekonomickému tlaku velkých pivovarů nedokážeme vzdorovat a musíme kopírovat jejich ceny. U nás to, bohužel, zatím není jako v zahraničí, kde velké pivovary prodávají průmyslový výrobek za nějakou cenu a malé pivovary dodávají na trh podstatně dražší krajové speciality. Vyrábět kvalitní pivo v malém množství je totiž podstatně finančně náročnější než vyrábět pivo ve velkém. Jestliže velký pivovar dělá totálně standardizovaný výrobek, tak my se snažíme využívat klasické technologie a dělat pivo s duší. Velkým pivovarům můžeme konkurovat jen kvalitou, větší pružností v zásobování a schopností navázat bližší vztah s hospodskými i spotřebiteli.
* Jaký je typický český pivař? Mění nějak své zvyky?
Stárne populace intenzivních konzumentů, kteří pijí hodně a mají hlavní zásluhu na tom, že u nás podle statistických údajů každý obyvatel ročně vypije 160 litrů piva. Mládež si dá pivo spíš jen jako zpestření k ostatním nápojům, které zná z reklamy. Lidé se musí také víc ohánět v práci, takže si už nedají ve středu deset piv, aby je druhý den bolela hlava a oni nemohli v zaměstnání podávat sto procentní výkon. To vše vyvolává nebezpečí, že klasických pivařů bude stále méně. Ale určitě nevymřou, protože pivo mají Češi v genech. Je to součást našich stravovacích návyků i naší kultury.
* Patříte k největším tuzemským exportérům. Loni jste byli v množství vyvezeného piva šestí v republice, a dokonce jste předstihli i Radegast. Proč se tolik zaměřujete na vývoz?
Hýčkáme si samozřejmě domácí trh, ale ten je přesycen, takže musíme prodávat i ven, abychom využili naši kapacitu. Vyvážíme hlavně do Německa, do Polska, do Ameriky, do Izraele, na Slovensko a do Velké Británie. Když se všechno povede, tak to pro nás je i ekonomicky zajímavé. Loni byl vývoz s dodávkami na domácí trh v rovnováze. Letos bude export kvůli silné koruně o něco slabší.
* Jako první v republice jste začali stáčet pivo do plastových láhví. Je o ně mezi pivaři zájem?
Inspiraci jsme našli ve USA, kde je distribuce piva v plastech poměrně běžná. Pustili jsme se do toho v letech, kdy nám klesal odbyt a plastové láhve nám pomohly přežít. Typický konzument piva v plastu neexistuje kupují si jej bezdomovci, chalupáři, turisté i manažeři bank. Plasty jsou výhodné z hlediska zdravotní nezávadnosti i distribce. Jejich jedinou nevýhodou je, že v nich pivo nevydrží tak dlouho kvalitní jako ve skle. Je to pivo na rychlou spotřebu. Snažíme se proto najít řešení, jak zvýšit trvanlivost piva v plastu, o což už řadu let usiluje celý pivní svět. Komu se to podaří nejdříve, ten bude velmi slavný.“
Pivovar Nová Paka a.s., jehož majitelem byla firma Isobuilding Praha, měl od 1.10.2002 nového ředitele a sládka. Ředitelskou funkci zastával bývalý obchodní šéf Jaromír Bulko, na post sládka byl jmenován Novopačák Ladislav Klazar. Daniel Váša, který vedl pivovar 14 let, ze své funkce odešel a v roce 2003 byl sládkem pivovaru v Nižnevartovsku v Rusku.
Bývalému sládkovi Danielu Vášovi v souvislosti s jeho odchodem z pivovaru položil redaktor Novin Jičínska několik otázek:.
* Po Nové Pace kolují zvěsti, že jste byl své vedoucí funkce v pivovaře zbaven. Jaká je skutečnost?
Po čtrnácti letech působení jsem se rozhodl svou práci jako sládek v Nové Pace ukončit a dále se věnovat svému oboru jinde. Mé rozhodnutí má několik důvodů. Svou roli sehrála i skutečnost, že po tolika letech na jednom místě člověk řeší stále stejné problémy a ustrne. A já si myslím, že je potřeba se dále vzdělávat a rozšiřovat svůj obzor.
* Prozradíte nám své nové uplatnění?
Zatím ne.
* Můžeme se ohlédnout za vaším zdejším působením?
Nastoupil jsem v roce 1988. Přišel jsem po tříleté praxi v trutnovském pivovaře. V Nové Pace jsem zažil několik zajímavých přeměn. Nejdříve chod koncernového podniku, revoluční rok 1989, přechod z koncernu na státní podnik a pak akciovou společnost, poté dobu ročního konkursu a v závěru nového majitele akciové společnosti Isobuilding Praha.
* Které časové údobí bylo nejhorší?
Když se řešila privatizace, a pak konkurs. Nicméně to byla tak obrovská zkušenost, že není čeho litovat. Tím, čím jsme si museli projít, prošel asi málokdo v republice.
* V čem jste byl za ta léta úspěšný?
Za spolupráce s kolektivem se nám na jaře 1989 podařilo o rok oddálit uzavření pivovaru, když v rámci koncentrace výroby se některé závody rušily. Na seznamu hradeckého koncernu, pod který jsme patřily, byl i náš podnik. Rok 1990 byl porevolučním, a to se již řešily úplně jiné záležitosti než likvidace našeho závodu. Nakonec se pivovar udržel v chodu za všech problémů, které přinášela doba, až do současnosti. Dalším úspěchem bylo zahájení stáčení piva do materiálu PET. Byli jsme první v republice, kteří se pustili do projektu ve velkých objemech. Nyní stáčíme do plastu asi 10 % produkce, ale jedná se o prodané pivo, které bychom jinak těžko nabízeli.
* Vždycky člověk nemá na růžích ustláno. Přišly i nezdary?
Nepovedlo se mi, a to je také jeden z důvodů, které mě motivovaly k odchodu, stabilizovat kádr zaměstnanců ve výrobě, z čehož vznikly problémy hlavně s kvalitou některých exportních dodávek a s tím související i finanční ztráty pro společnost. A objektivní odpovědnost za všech okolností leží vždy na sládkovi.
* Hovořili jsme o výrobě, jak je na tom podnik s renovací technologie?
Na začátku mého působení jsme staticky zajistili budovy, opravili střechy, omítky. Modernizace technologie je vždycky závislá na množství finančních prostředků, které může podnik investovat. To jsme si mohli dovolit až v posledních dvou letech. Předtím nebyla situace v pivovaře nikdy stabilizována. Nyní se snažíme především obstát svými produkty při současné náročné konkurenci, neboť i pivo se vyvíjí, mění se jeho chutě, jsou nové moderní trendy, na které musíme reagovat. Nicméně naší obrovskou výhodou je fakt, že pivo vyrábíme stále klasickou technologií, což nemíníme v žádném případě měnit.
* Původně se produkce soustředila na čtyři značky – desetistupňové, jedenáctistupňové světlé i tmavé a dvanáctistupňové pivo. Doznal sortiment nějaké změny?
Došlo k jeho navýšení. V roce 1992, při liberalizaci cen, jsme řešili nejen nabídku sortimentu, ale i označení. Vznikly nové etikety a z původních druhů jsme skončili na osmi značkách, přičemž pivo Brouček je naším stěžejním produktem nejen na tuzemském, ale i zahraničním trhu.
* Zúčastňovali jste se řady prezentačních akcí i odborných přehlídek, kde jste získali ocenění. Kterého si vážíte nejvíce?
Zlatého poháru Pivex. Získali jsme ho v roce 1997 na brněnském veletrhu za desetistupňové pivo Brouček. Podle mého názoru to byla jedna z nejobjektivnějších soutěží.
* K otázce budoucnosti packého závodu. Myslíte si, že v těžkém boji s velkými koncerny obstojí?
Loď se nepotápí a my máme šanci se v konkurenci udržet a obstát. Není možné, aby zanikly všechny malé pivovary, i když samozřejmě ubývají. Nepředpokládám, že se tento trend dotkne packé firmy. Chtěl bych využít této možnosti a poděkovat všem spolupracovníkům v pivovaru, ale i mimo něj, za spolupráci v uplynulém období, které nebylo vždy jednoduché. Zároveň přeji svému nástupci, který má plnou důvěru nejen moji, ale také vedení společnosti, mnoho sil a zdaru při jeho působení v tak odpovědné funkci.“
Pivovar snížil v roce 2002 kvůli nepříznivému kursu koruny výrobu piva téměř o pětinu na úroveň kolem 75 000 hl z rekordních 91 000 hl v roce 2001. „Snížení jde na vrub exportu, na českém trhu zůstaneme přibližně na 50 000 hl,“ řekl v prosinci 2002 ředitel podniku Jaromír Bulko.
Od října 2002 zastával funkci ředitele Jaromír Bulko. „Navazujeme na strategický záměr podniku, který byl dán od prvopočátku: prioritně posílit pozice regionu a proexportní zaměření,“ řekl v prosinci 2002. Na otázku, jak se cítil na vedoucím postu, uvedl, že by tuto situaci nerad komentoval. Nakonec přece jen dodal: „Kdybych měl funkci obsadit před třemi lety, kdy jsem zde nastoupil, určitě bych ji nepřijal. Jde totiž o velkou zodpovědnost, je nutné mít praxi, zkušenosti a znalosti. V pivovarnictví pracuji přes deset let, ale někdy mám pocit, že i to je příliš krátká doba. Řízení podniku je však týmová práce a já mám schopný tým k dispozici, takže zatím je všechno v pořádku. Pivo vařit opravdu neumím, spíše mě láká obchod a ekonomika,“ přiznal J. Bulko. Sortiment byl dostatečně široký, takže zůstal nezměněn, tak jako obaly. Novinky čekaly v roce 2003 zákazníky, kteří konzumovali točené pivo, dále byly připraveny různé soutěže i nové etikety. Pracovní kádr byl ustálen na počtu 70 zaměstnanců. Co se týkalo ceny piva, zatím měla zůstat stabilizována. „Víme, že některé velké pivovarské skupiny navýšily ceny svých produktů. Uvidíme, jak zareaguje trh, a podle toho se zachováme,“ konstatoval ředitel. Upozornil na nedávný úspěch podniku, kdy v trutnovské soutěži Pivtest o nejchutnější pivo získal Kumburák prvé místo. Úspěch byl o to významnější, že zde byly prezentovány značky jako Gambrinus, Budvar, Platan – celkem od 17 producentů. Ředitel rovněž uvedl, že poptávka po košer pivu (Valdštejn Czech Beer Kosher, BrouCzech Kosher – pivo košer jediné v ČR, pro export; plněno do 0,33 l lahví) byl minimální, proto pivovar v roce 2002 ani nepožádal o obnovení výrobního certifikátu. Jistá nebyla ani další existence tradičních vodnických slavností. „Měl jsem určité výhrady k této akci. Je otázkou, zda vodnické slavnosti zůstanou nebo je pojmeme jinak. Každopádně region je pro nás prioritní, takže s organizací obdobné akce počítáme,“ řekl ředitel Bulko.
Pivo Brouček, plněné do 1,5 l PET lahví, bylo distribuováno i jako Valdštejn, do USA pod názvem BrouCzech. Pivo Valdštejn bylo pro vývoz do Polska plněno i do 1,5 l PET lahví.
Podle šéfa pivovaru Jaromíra Bulka nebyl plast vhodným obalem. „Postupem času dochází k oxidaci nápoje, což snižuje jeho kvalitu a tím i trvanlivost. Objem prodeje v této oblasti stagnuje a v podstatě ani neusilujeme o to, aby rostl,“ sdělil v dubnu 2003 Bulko. V roce 2003 dělali pro exportní zakázku pivo „Medovoje“. Konopné pivo Hemp Halley Beer, jež vyráběl svitavský pivovar poté produkoval pro švýcarský trh výrobce z Nové Paky: www.hempvalleybeer.com
Město požádalo na jaře pivovar o zapůjčení prostor v amfiteátru pivovaru pro konání jedenáctého ročníku Vodnických slavností. Pivovar se však od zářijových radovánek distancoval s tím, že Vodnické slavnosti a další názvy byly opatřena ochrannou známkou. Pokud by chtěli pořadatelé názvy využít, museli by pivovaru zaplatit čtvrt milionu korun. „Pracujeme pro společnost i nad rámec svých povinností, ale připravovat akci v takovémto rozsahu s tím, že je zde riziko soudního napadení, je pro nás neúnosné,“ řekl jeden z organizátorů akce Ladislav Jiřička. Novopacké pivní slavnosti tak v roce 2003 neproběhly.
V pivovaru v prvním pololetí 2003 poklesla produkce zlatavého moku o 34 % na 25 256 hl. Byl to nejhorší výsledek ze všech českých producentů piva.
Pivovaru v roce 2003 klesl výstav téměř o třetinu na 48 000 hl z 71 000 hl v roce 2002. Jedním z hlavních důvodů poklesu bylo ukončení dodávek do Lotyšska, kde pivovaru skončila tříletá obchodní smlouva. Řekl to ředitel podniku Jaromír Bulko. Objem exportu se tím pivovaru v roce 2003 snížil o více než 40 % na 14 000 hl. Zhruba o 11 000 hl se pivovaru propadl i odbyt v ČR, což firma přičetla zejména ukončení dodávek piva na severní Moravu. „Nenašli jsme tam vhodného obchodního partnera,“ uvedl Bulko.
V roce 2003 pivovar exportoval své pivo mimo jiné názvy Šatlava Kosher, Paka Pramen, Zlaté české pivo, Léčplesis Medus alus. Některé značky plnil i do 2,0 l PET lahví.
V únoru 2004 při vlně zdražování piva se ředitel pivovaru Jaromír Bulko svěřil, že nemá žádnou informaci o tom, že by některý pivovar v regionu chtěl v blízké době zvyšovat ceny. „Náš pivovar zhruba 45 % z celkové produkce piva vyváží do zahraničí. Proto máme zcela jiné podmínky než ty pivovary, které buď nemají export, nebo vyvážejí jen minimálně,“ uzavřel Bulko.
Na jaře 2004 se objevilo v maloobchodních sítích pivo Valdštejn v 1,5 l PET lahvích s obsahem alkoholu 4,3 %.
V květnu 2004 pivovar stále vyráběl konopné pivo.
Pivovar i v roce 2004 spoléhal na vývoz. „Export tvoří 40 až 45 % našeho odbytu, a nynější chladna nás proto tolik neovlivňují,“ řekl v červnu 2004 ředitel Jaromír Bulko.
„Proexportní pivovary letní výkyvy teplot příliš neřeší, my polovinu produkce vyvážíme a to jsou obchody méně závislé na teplotách v tuzemsku,“ řekl v srpnu 2004 ředitel společnosti Jaromír Bulko. Podle něj mají pivovary již tradiční odběratele, kteří pivo pijí i v zimě. „Samozřejmě, že je ale možné říci, že když jsou teploty kolem 30 stupňů, tak si pivo dá na zahrádce i člověk, který jej normálně nepije, takže výstav roste,“ uvedl Bulko. Podle něj by pivovar měl zvýšit celkový výstav v roce 2004 na zhruba 55 000 hl.
V roce 2004 pivovar nadále vyráběl pivo Hemp Valley Beer. Bylo vyráběno na základě licenční smlouvy se stejnojmennou firmou. Jednalo se o jedenáctistupňové pivo s obsahem alkoholu 4,5 %, které bylo ochucené výtažkem z konopných květů. Pivní speciál byl stočen do nevratných lahví o objemu 0,33 l (byl balen i do kartonu o 24 třetinkách).
Na konec roku 2004 uvařil pivovar světlou třináctku Sládkův Vánoční ležák (alk.: 5,5 %). Pivo bylo plněno do klasických 0,5 l lahví a dokonce i 1,5 l PET lahví.
O čtyři procenta na 46 000 hl klesl v roce 2004 výstav pivovaru. Pokles firma přičetla sílícímu tlaku velkých pivovarů na regionálním trhu. Naopak se pivovaru dařilo v exportu, který zvedl o 3 % na 14 750 hl. Právě v dalším posilování exportu viděl pivovar perspektivu svého růstu. „V roce 2005 bychom se chtěli ve vývozu dostat na úroveň 16 000 hl,“ uvedl ředitel pivovaru Jaromír Bulko.
„Určitě bychom nyní, k 1. dubnu, nezdražovali, aby to nevypadalo jako apríl. Nevylučuji však možnost zvýšení cen, řádově o desetihaléře, během letošního roku. Rozhodne aktuální situace na trhu,“ vysvětlil 1.dubna 2005 ředitel pivovaru Jaromír Bulko. Poznamenal, že v malém pivovaru je výroba pracnější a finančně náročnější než ve velkých firmách. „I tak máme proti nim ceny nízké. Možnosti jejich zvýšení jsou u nás vzhledem k velké konkurenci dost omezené,“ dodal Bulko. V roce 2005 začal pivovar vařit pivo Podkrkonošský speciál (světlý ležák; alk.: 6,3 %) a nahradil tak dříve vyráběné pivo Výroční.
Ke zhruba pětadvacetihaléřovému zdražení přistoupil pivovar v květnu 2005. „Nechceme se podbízet na trhu nízkými cenami, spoléháme na kvalitu. V prvním čtvrtletí jsme oproti loňsku zvýšili výrobu o 32 %,“ vysvětlil ředitel Jaromír Bulko.
V roce 2005 pivovar pro export vyrobil piva s názvy: Bockbier Slavjanskoe, Pils Slavjanskoe, Lagerbier Slavjanskoe.
V roce 2005 již pivovar nevyráběl piva Světozor (světlý ležák; alk.: 5,5 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů; šlo o sladové, speciální bylinkové pivo, vyráběné podle receptury objevené mezi archiváliemi pivovaru) a Bohém (světlé lehké; alk.: 3,5 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů; název piva je inspirovaný lehkým „bohémským“ životem).
Stylovou novou restauraci pro ctitele piva pivovar vybudoval v roce 2005. „Vznikla dvoupatrová stylová restaurace asi pro 50 lidí. Ale pivovar jsme dosud opravovali, nedávno jsme dodělali venkovní omítky, takže tam nebylo příliš vhodné prostředí pro návštěvy. Ale od příští sezóny počítáme s větší aktivitou. Pivovar bude jako nový,“ řekla v říjnu 2005 asistentka ředitele Pavlína Krejčová. Na svých internetových stránkách nabízel pivovar prohlídky závodu dopoledne od pondělí do pátku a posezení v restauraci k pořádání různých druhů oslav, firemních a soukromých rautů.
V říjnu 2005 pivovar vystavil 3 800 hl piva, z toho byl export 1 600 hl.
Na konec roku 2005 pivovar uvařil tmavý Podkrkonošský speciál (alk.: 6,3 %).
Pivovar v roce 2005 zvýšil export o 86 % na 27 500 hl piva a v zahraničí prodal takřka polovinu výstavu. Celková produkce pivovaru díky vývozu vzrostla o čtvrtinu na 57 160 hl. Řekl to ředitel podniku Jaromír Bulko. „Podařilo se nám otevřít trh ve Švédsku, na který připadla přibližně polovina nárůstu,“ řekl Bulko. Úspěch měl pivovar také v Polsku a v největších odbytištích v Německu a pobaltských státech. Novopacké pivo také směřovalo do USA, Finska, Koreje, Izraele, Španělsko a Švýcarska. Na export šly hlavně světlý ležák a speciální piva. Celkem sortiment pivovaru, který se na vývoz zaměřil v roce 2001, čítal osm druhů piv. Hospodaření pivovaru s asi 60 zaměstnanci skončilo za rok 2005 v zisku v řádu stovek tisíc korun, tedy podobně jako v minulých letech. Obrat činil asi 80 milionů korun.
Cílem pivovaru pro rok 2006 bylo zvýšení produkce na úroveň 60 000 hektolitrů. „Růstu bychom chtěli dosáhnout hlavně na českém trhu v našem regionu,“ řekl v únoru 2006 Bulko. Více turistů chtěl pivovar také přilákat do pivovarské restaurace na varně, kterou otevřel v červnu 2005.
Zatímco se mnozí exportéři obávali situace na Blízkém východě, pivovar chtěl zdvojnásobit export piva do Izraele. Ředitel pivovaru Jaromír Bulko v září 2006 uvedl, že skončený konflikt mezi izraelskou armádou a bojovníky Hizballáhu v Libanonu dodávky zatím nijak neohrozil. „Na jaře jsme od od izraelského rabína získali pro naše světlé pivo košer certifikát, což nám umožnilo dostat se do tamních obchodních řetězců orientovaných na košer potraviny,“ řekl Bulko. Dosud pivovar do Izraele exportoval klasické pivo, po získání certifikátu tam vyvážel jen košer produkci. Bulko přiznal, že podnik měl z konfliktu v Libanonu obavy. „Kontrakt to však neohrožuje, právě nakládáme další dodávku. Pouze doprava piva byla přesměrována z přístavu Haifa do jižněji položeného přístavu Ashdod,“ řekl Bulko.
Pivovar v roce 2006 vyvezl opět téměř polovinu výstavu 57 400 hl, do zahraničí. Produkce pivovaru vzrostla o půl procenta, export se na ní podílel 27 tisíci hektolitry piva. Hospodaření za rok 2006 očekává podnik ziskové. Pivovar dodával v roce 2006 na trh 8 druhů piva, z nichž byly čtyři speciály. Zhruba 40 % produkce společnosti směřovalo do zahraničí, tradičním trhem pro novopacké pivo bylo USA, pobaltské státy, Německo, Polsko, Izrael, Jižní Korea a Finsko.
Pivovar přišel na podzim 2008 na trh s novinkou. Poprvé ve své historii vyrobil nealko pivo, které získalo trefný název Moto Brouk. Nealkoholické pivo bylo expedováno jak v NRW lahvích, tak v sudech. Určeno bylo pro tuzemský i zahraniční trh. Obsahovalo do povoleného limitu 0,5 % alkoholu a mělo prý podle názoru prvních konzumentů netradiční, ale zajímavou chuť. U zrodu nápoje stál sládek Ladislav Klazar. Prozradil, že byla vytvořena nová receptura jak ve složení surovin, tak ve výrobním procesu, kdy se muselo zabránit tvorbě alkoholu. „Mám pocit, že se podařilo. Musel jsem nastudovat trochu literatury, zapřemýšlet o složení a množství surovin a pak pohlídat výrobní proces. Pivo se povedlo hned napoprvé, uvařeno bylo za 3 týdny,“ řekl v listopadu 2008 sládek. Pivovar s padesáti zaměstnanci i s novinkou nabízel celkem devět druhů zlatavého moku. Existence podniku se podle ředitele Jaromíra Bulka opírala o tři pilíře – zásobování regionu, podporu turismu a export. K samotné existenci závodu dodal: „Náš stát pramálo dělá pro podporu středních podniků. Vzhledem k silné koruně a slabému dolaru jsme museli korigovat naše exportní aktivity. Nicméně se nám podařilo uzavřít kontrakt s Kanadou a Moskvou, stále vyvážíme do Pobaltí, Koreje, Polska i Německa.“
Pivovar vyrobil na podzim roku 2008 poprvé ve své historii nealkoholické pivo Moto Brouk. Protože podnik hodně piva vyvážel, zaznamenal větší problémy s ekonomickou krizí než pivovary, které tak velký export neměly. „Pocítili jsme to v době, kdy za euro bylo třiadvacet korun a dolar hodně klesl. To, co teď přichází do Česka, jsou už jen slabé dozvuky a moc nás nepostihnou,“mínil v lednu 2009 Pavlína Krejčová z marketingu firmy. Podle ní pivovar už zaznamenával všeobecný trend, že lidé se snaží v nynější situaci co nejvíce ušetřit a přestávali chodit tak často do hospody. „Lidé už prostě nemají na to jít večer na pivo do hospody, ale koupí si ho někde v supermarketu. Proto ani v nejbližší době neuvažujeme o zvyšování ceny piva. To bychom si ještě více ublížili,“ vysvětlila Krejčová. Pivovar s padesáti zaměstnanci nabízel celkem devět druhů piva. Existence podniku se podle ředitele Jaromíra Bulka opírala o tři pilíře – zásobování regionu, podporu turismu a export. „Bohužel náš stát pramálo dělá pro podporu středních podniků. Vzhledem k silné koruně a slabému dolaru jsme museli korigovat naše exportní aktivity. Nicméně se nám podařilo uzavřít kontrakt s Kanadou a Moskvou, stále vyvážíme do Pobaltí, Koreje, Polska i Německa,“ řekl ředitel.
Po úspěšném uvedení nového nealkoholického piva v závěru roku 2008, jehož prodeje zaznamenaly trojnásobný nárůst oproti prodeji stejného sortimentu v minulém období, byla rodina novopackých piv rozšířena o dalšího člena. Po Moto Broukovi přišel co nevidět na svět Hemp Brouczech, speciální ochucené pivo, jež bylo alternativou současného Hemp Valley Beer. Na otázku, v čem je odlišnost obou značek, odpověděl sládek pivovaru pan Klazar poněkud tajemně: „Ochutnejte a uvidíte.“
Ředitel pivovaru Jaromir Bulko v říjnu 2009 informoval:
*Vydařilo se léto podle vašich představ?
Samozřejmě vždy by mohlo být lépe (současně i hůře), ale nestěžujeme si. To, co jsme si naplánovali pro letošní rok, jsme sice nesplnili na 100%, ale z druhé strany loňskou skutečnost jsme překročili, takže vezmeme-li do úvahy obecně pokles spotřeby piva u nás a nepříliš optimistické vyhlídky na obecnou ekonomickou stabilitu, raději s vynecháním té politické…, mohlo být i hůře.
*Co táhne ekonomiku pivovaru?
Myslím, že prostá, ale smysluplná diverzifikace našich aktivit. Podniková ekonomika není založena jednostranně. Výkyvy v jedné části našich aktivit, které mohou být zapříčiněny čímkoli, a narovnání v daném směru do původního nastavení, je-li to vůbec možné, resp. vyplatí-li se to vůbec, není pak otázkou přežití či nepřežití firmy jako celku, ale „jen“ přijetím vhodných opatření k posílení jiných aktivit, které se podílejí na prosperitě podniku.
*Je možno to konkretizovat?
Samozřejmě, v loňském roce jsme ztratili značnou část vývozu do USA, ne proto, že by snad za louží naše pivo přestalo chutnat, ale proto, že volatilita české koruny působí jako magnet pro spekulace s ní a zároveň likviduje pozice našich výrobků v zahraničí, v tomto případě v dolarových oblastech. Trendové pozvolné posilování domácí měny je přirozeným procesem, je-li opřeno o vyšší produktivitu práce, skokové změny likvidují plánování, dávají možnost vydělat jiným subjektům a znamenají leckdy vyklizení pozic těch, kteří je step by step budovali po dlouhá léta, což v případě amerického trhu je náš konkrétní případ.
*Vzpomínám si, že v našem posledním rozhovoru jste „vyrazili“ s novopackým pivem do Číny. Jak se vám tam daří?
Vzali jsme to jako velkou výzvu a podařilo se nám celý obchodní případ dotáhnout do finální realizační podoby. Cesta k výsledku byla dlouhá a vůbec ne jednoduchá, jiná mentalita lidí, zcela odlišné přístupy k věcem, které by nejen u nás, ale i v rámci Evropy byly považovány za standardní. Za základní a zásadní moment považuji naši cestu do Číny, kde s dovozcem proběhla jednání, jejichž alternativní formu si nedovedu představit. Právě naše fyzická přítomnost a detailní projednání všech nuancí obchodu na místě umožnilo následně bezproblémovou realizaci zakázek. Ke dnešku jsme vyvezli 500 hl piva, do konce roku máme objednávky na 600 hl, což hodnotím v prvním roce spolupráce jako slušný výsledek.
*Nelze si nevšimnout rozšíření obalového sortimentu u konkurence o plastové obaly…
Víte, když jsme s plastem před deseti lety začínali, byli jsme považováni za blázny, a některé komentáře, které máme založeny v našem archívu, byly nejen dosti zajímavé, ale řekl bych některé až za hranicí vkusu, a dnes se to na regálech obchodů plastovými lahvemi jen hemží…
*Poslední otázka, jestli dovolíte, bude směřovat k vašim plánům pro rok 2010.
Zůstat malým nezávislým pivovarem a vařit dobré české pivo, myslím, že v této větě je vše podstatné.
„Připravili jsme řezané speciální,“ seznámil s produktem v prosinci 2009 sládek pivovaru Ladislav Klazar. „Je to polotmavá třináctka,“ upřesnil.
„Zdražíme v průměru o šedesát haléřů. Cena nízkostupňového piva půjde nahoru méně, cena silnějšího více,“ řekla v lednu 2010 Pavlína Krejčová z marketingu novopackého pivovaru.
Pivovar v roce 2010 uvedl na trh novinku – Cinnamon Beer (alk.: 4,1 %). Originální světlé ochucené pivo se skořicí a zázvorem. Dále prodával Třešňové pivo (alk.: 4,1 %). Pivo s příchutí třešní a exklusivní fóliovou etiketou.
Sezonu léta 2010 si pochvalovali v pivovaru v Nové Pace. Podle Pavlíny Krejčové z jeho marketingu zaznamenali také úspěchy v exportu a při získávání nových pozic v České republice. „V kraji, tedy v pivovarské hantýrce kolem komína, už je trh rozdělen, ale naše pivo se dobře ujímá ve vzdálenějších regionech, například na Moravě. Ze zahraničí nám dělá radost rozšíření exportu na Slovensku. Hodně se nám zvedl i export do Španělska,“ řekla Krejčová. Dodala, že řada lidí přestává pít pivo z velkých pivovarů: „Vracejí se k poctivým českým pivům z malých pivovarů, i proto se nám letos daří.“
Pivovar uvařil na konec roku polotmavou třináctku. „Setkává se s obrovským úspěchem, už jsme ji stáčeli do lahví potřetí,“ pochvaloval si v prosinci 2010 Pavlína Krejčová z marketingu pivovaru.
Pivovar na jaře 2011 navařil na 160 hl velikonočního polotmavého třináctistupňového piva Řezák. „Ten prodáváme tři týdny a do Velikonoc by ho lidé měli ještě sehnat,“ řekl v dubnu 2011 ředitel pivovaru Jaromír Bulko.
V červnu 2011 pivovar uvedl na trh pivo Lime Beer (ochucené světlé výčepní pivo s příchutí limetky; alk.: 4,1 %; v nevratné lahvi 0,5 l).
Pivovarníky v Nové Pace naopak těšilo zabodování jejich novinky na trhu. Před pár týdny totiž do obchodů vtrhlo jejich limetkové pivo s citrusovou chutí. „Hned se skvěle chytilo a stoupá nám poptávka po dalších ochucených pivech. Třešňovém, zázvorovém i s konopím,“ řekla vedoucí marketingu pivovaru Eliška Pavlová, podle které jsou už desítky různých ochucených piv a lidé je v létě více pijí, neboť jsou lehčí. „Když je horko, dvanáctka leze více do hlavy. Ale s prodejem našich klasických piv jsme na tom zhruba stejně jako loni,“ pokračovala Pavlová.
Na jaře 2012 pivovar nabízel také novinkové Medové pivo a Výroční řezaný ležák. V roce 2012 pivovar vyráběl energetický nealkoholický nápoj ZOOZ.

Sládek pivovaru v Nové Pace připravil na konec roku 2012 řezanou třináctku, která byla k dostání v běžných lahvích i v jedenapůllitrových petkách. „Krom toho jako sváteční pivo nabízíme ještě Sládkův vánoční ležák, což je světlá dvanáctka,“ řekl novopacký sládek Pavel Kučera.

Pivovar uvařil Jarní speciál z Podkrkonoší. Jako již tradičně se jednalo o pivo polotmavý speciál s krásnou jantarovou barvou. Koupit ho šlo i v síti prodejen Billa od 1.3.2013.
Od 22.dubna byl v prodeji řezaný Májový ležák. Pivo plné chuti a granátové barvy s hustou pěnou.
Od 29.10. v prodeji pouze v limitovaném množství Babiččino novopacké domácí pivo (speciální řezaný ležák s obsahem alkoholu 5,7 %. Jednalo o pivo vyrobené ze čtyř druhů sladu a vyniká příjemnou sladovou vůní s příjemně se snoubícím nahořklým charakterem).
Sládek uvařil již v srpnu opět jednu várku Sládkova Vánočního ležáku. Jednalo se o světlý ležák s obsahem alkoholu 5,5 % s plnější chutí. Pivo bylo v prodeji od 4. listopadu až do vyprodání zásob.
Od poloviny ledna 2014 byl v prodeji nový řezaný speciál. Jednalo se o Dědečkovo Hromniční řezané pivo s obsahem alkoholu 7,1 %. Tento unikát zrál ve sklepě téměř půl roku.
V březnu 2014 šlo ochutnat řezaný Jarní speciál s obsahem alkoholu 6,1 %.
Od 1. října 2014 byl k dostání v podnikových prodejnách a v řetězci Billa speciální edice řezaného ležáku s názvem Podzimní úlet, který byl vyroben ze čtyř druhů sladů a obsahoval 5,3 % alkoholu.
Pivovar na říjen ve spolupráci s rakouskou společností Kor připravili další specialitu, a to Dýňové pivo ve světlé i tmavé variantě. Tento ležák byl, kromě ječných sladů, vařen také z dýňových semen z rakouského Štýrska, čímž získal nezaměnitelnou specifickou chuť.
Od prosince byl k dostání v podnikových prodejnách, v řetězci Billa a ve vybraných prodejnách SD Jednota Nová Paka speciální edice řezaného speciálu s názvem Novopacké Třeskuté, který byl vyroben ze čtyř druhů sladů a obsahoval 6,3 % alkoholu. Toto pivo bylo uvařeno v průběhu měsíce července a dozrávalo přes tři měsíce v ležáckém tanku, čímž si získalo chlebnatou chuť a přírodní nasycenost CO2.
V pivovaru na jaře 2015 uvařili pivní speciál Jarní skotačení z Podkrkonoší, které vynikalo příjemnou hořkostí a sladovou vůní. Toto řezané pivo bylo vařeno z podkrkonošské vody z artézského vrtu, vlastního sladu z ječmene, který pocházel z blízkého regionu a kvalitního žateckého chmele.

Výstav piva:
rok 1994: 80 000 hl
rok 1997: 58 108 hl
rok 1998: 48 837 hl
rok 1999: 65 514 hl
rok 2000: 66 700 hl
rok 2001: 91 000 hl (export 41 000 hl)
rok 2002: 71 537 hl (export 25 000 hl)
rok 2003: 47 730 hl (export 14 000 hl)
rok 2004: 45 966 hl (export 14 750 hl)
rok 2005: 57 158 hl (export 27 547 hl)
rok 2006: 55 380 hl (export: 27 000 hl)

Pivovar Vratislavice nad Nisou

 

   fotogalerie

   etikety

adresa: Pivovarská 164, 463 11 Liberec XXX-Vratislavice nad Nisou

www.pivo-konrad.cz

e-mail: hostas@hols.cz


Základní sortiment:

 

 

Konrad 12°
světlý ležák
alk.: 5,2 %

Vratislavický ležák 11°
světlý ležák
alk.: 4,8 %

Vratislavické řezané 11°
polotmavý ležák
alk.: 4,6 %

Vratislavické výčepní
světlé výčepní
alk.: 4,0 %

Vratislavický Ale 16°
svrchně kvašené
alk.: 7 %

Svatopavelské 16°
tmavý speciál
alk.: 7 %

Spytihněv 14°
avětlý speciál
alk.: 6 %

Zelený král
velikonoční zelené pivo
alk.: 5 %

Gepard Ale 11°
svrchně kvašené
alk.: 4,5 %

Pilot Červené jablko
ochucené nealkoholické pivo
alk.: 0,5 %

Kapucín
tmavý ležák
alk.: 4,4 %

Vratislavické Nealko
světlé nealkoholické
alk.: 0,5 %

  • TEXT

Starší info:
Pivovar vznikl roku 1872 jako akciová společnost a slavnostně otevřen roku 1874. Začátky neměl lehké, neboť v roce 1875 začal v Čechách pokles spotřeby piva, protože stoupaly ceny. Pivovar nestačil krýt ani vlastní režii a výplaty zaměstnancům. V roce 1877 byla výroba zastavena a společnost rozpuštěna. V roce 1881 byla ustavena nová akciová společnost, která obnovila výrobu.V roce 1908 dochází ke sloučení dvou největších pivovarů v okolí – vratislavického a jabloneckého. Zvyšování výroby již nic nestálo v cestě a koordinovaným řízením byly postupně likvidovány pivovary v okolí. Do konce druhé světové války byl pivovar ovládán rakouským kapitálem. Z tehdejší doby jsou známy názvy piv jako např. St. Paulus nebo Caramel-Malzbier.
Pivovary Vratislavice nad Nisou, statni podnik byl založen zakládací listinou ministerstva zemědělství a výživy ČR ze dne 22.6.1990. Den vzniku státního podniku byl 1.7.1990. V rozsahu určeném delimitačním protokolem ze dne 18.5.1990 přecházely dnem 1.7.1990 na státní podnik Pivovary Vratislavice nad Nisou majetek, práva a závazky státního podniku Pivovary Louny. Pivovary Vratislavice nad Nisou, statni podnik zanikl dne 10.10.1996.
Pivovary Vratislavice nad Nisou, a.s byl založen dne 01.05.1992.
Pivovar vykázal za rok 1994 čistý zisk 5,1 miliónu Kč při obratu 500 miliónů Kč. Podle rozhodnutí valné hromady společnost vyplatila akcionářům dividendu 9 Kč na akcii. Pivovar vystavil v roce 1994 celkem 444 000 hl piva a pivovar ve Svijanech, který byl jeho součástí, dalších 55 000 hl, což společnost řadilo na 8. místo v ČR. Dále bylo vyrobeno 74 000 hl nealkoholických nápojů.

Od dubna 1995 zvýšil pivovar ceny piva zhruba o 97 haléřů. Důvodem bylo zdražení vstupů o 15 – 20 %, které už podnik nebyl schopen kompenzovat. V roce 1995 pivovar vystavil 461 964 hl piva a 64 523 hl nealko nápojů. Více než 8 % pordukce pivovar vyvezl hlavně do Německa a Velké Británie. Základní jmění činilo 173 576 000 Kč. Firma Bass International Brewers vlastnila 55 % akcií pivovaru. Britský koncern Bass, jenž držel na počátku roku 1996 významné podíly v několika tuzemských pivovarech, rozvíjel produkci nealkoholických nápojů pouze v jediné společnosti – Pivovarech Vratislavice. Základní sortiment tvořilo šest druhů: cola, tonic, orange, citron, tropic light a specialita – limonáda s příchutí zeleného jablka. Záměrem Bassu bylo proniknout z regionálního na celostátní trh. V roce 1996 hodlal proto masivně podpořit prodej vratislavických výrobků a ve spolupráci se svou dceřinou společností Britvic vytvořit novou, zatím utajovanou značku limonád. Vratislavické pivovary přitom využily distribuční sítě všech domácích společností, v nichž Bass působil, což znamenalo výrazný nárůst odbytu. Také investiční program byl směřován nejen do výroby, ale zejména na podporu prodejnosti a značky. Společnost v roce 1995 stočila 64 500 hl nápojů bez alkoholu, přičemž výstav piva dosáhl 461 000 hl, což firmu řadilo na druhé místo v severních Čechách. Na celkových tržbách roku 1995 339 mil.Kč se nealko podílelo 40,8 milionu. Ve vratislavických pivovarech, privatizovaných v první vlně, na počátku roku 1996 vlastnil 78 % akcií britský Bass, jenž svůj podíl odkoupil od několika rozhodujících fondů. Zbývajícími akcionáři byli již jen DIKové a FNM. Ve společnosti se základním jměním 173 milionů Kč pracovalo v roce 1995 stabilně 450 zaměstnanců. Bass hodlal také získat majoritu v Pražských pivovarech, kde v létě 1996 zatím vlastnil 46 % akcií. Spojením těchto pivovarů chtěl vytvořit silnou skupinu schopnou lépe konkurovat na domácím trhu. Společnost Pivovary Vratislavice nad Nisou, a.s. byla zrušena bez likvidace na základě usneseni mimořádné valné hromady společnosti ze dne 27.6.1996 za účelem sloučení společnosti se společnosti Pražské pivovary a.s., na niž přešel všechen majetek a závazky slučované společnosti. „Máme před sebou vzrušující a podnětnou dobu,“ psal v roce 1996 svým zaměstnancům ředitel pivovaru ve Vratislavicích Luboš Doležel. V dopise, v němž oznamoval prodej závodu britské společnosti Bass, sliboval skvělou budoucnost pro svůj podnik a známou severočeskou pivní značku Vratislav.
Od června 1996 zvýšily v pivovaru cenu jedenáctky a dvanáctky. Ceny desítky a nealo nápojů se nezměnily. Jelikož společnost libereckého pivovaru a sladovny však vydala své akcie už v roce 1872, tak se v roce 1997 ve Vratislavicích slavilo 125. výročí vzniku nejznámějšího průmyslového podniku v obci. Oslavy skromné nebyly – vždyť v roce 1996 získal jedenáctistupňový Vratislav ocenění Pivo roku a liberecký ležák se vyvážel do Německa, Anglie, Švýcarska, Ukrajiny a USA. „Pro Liberečáky i Jablonečáky je pití vratislavického piva otázkou cti, neboť si myslí, že právě ono je to ,jejich‘,“ uvádělo se v brožuře, kterou v roce 1997 vydala radnice ve Vratislavicích.
Pivovar snížil v roce 1998 výrobu kvůli klesající poptávce až o 10 % z 373 000 hl roku 1997. Současně došlo i ke snižování počtu zaměstnanců. Mateřská firma Pražské pivovary a.s. navíc začala na počátku roku 1998 uvažovat o tom, že svijanský pivovar, který byl součástí Vratislavic a vyráběl ročně 38 000 hl piva, prodá jeho vedení.
Společnost Pražské pivovary a.s. dne 25.5.1998 zavřela provoz pivovaru s tím, že značku Vratislav začala vyrábět v jiném pražském pivovaru. Ve Vratislavicích přišlo o práci 270 lidí. Pražské pivovary poskytly na rekvalifikaci propuštěných Úřadu práce v Liberci milion korun. Některým zaměstnancům bylo nabídnuto místo v jiných pivovarech. Společnost ukončila výrobu ve Vratislavicích proto, aby zlepšila výsledky svého hospodaření a mohla lépe čelit tlaku konkurence. Většinu ze zařízení, na kterých se pivo vyrábělo, převezlo vedení společnosti do pivovaru v Praze, nepotřebnou technologii prodalo. Pražské pivovary přestaly úplně vyrábět vratislavické limonády a nealkoholické nápoje Corona. Více než osm tisíc Liberečanů podepsalo petici na záchranu vratislavického pivovaru. Odboráři věřili, že boj za záchranu slavné firmy má smysl. Petici zaslali vedení Pražských pivovarů a také společnosti Bass, která za pivovary stála. Vedení Pražských pivovarů však považovalo své rozhodnutí za definitivní. Hostinští v Liberci, kde se vratislavické pivo pilo především, však mínili, že poslední slovo bude mít v tomto případě zákazník. Pokud štamgasti nebudou pražského vratislava pít, rozhodnu se mezi Radegastem nebo Gambrinusem. Uzavření Vratislavic bylo po prodeji Svijan a zavření Holešovic posledním krokem k ozdravění společnosti Pražských pivovarů. Záměrem společnosti bylo zachování regionální značky, a proto se k uzavření Vratislavic rozhodli, teprve když věděli, že dokáží uvařit stejné pivo i v Praze. Po čase se zjistilo, že nové pivo docela dobré a hosté restaurací změnu snad ani nepoznali. Zástupci Pražských pivovarů, kteří chtěli zachovat Vratislav jako regionální značku, byli spokojeni. Pražský Vratislav šel na odbyt stejně dobře jako ten původní. Většina hostinských zůstala Vratislavu věrná. K úspěchu výrazně přispěl i sládek Vratislavického pivovaru, který první várky piva v Braníku posvětil.
Nemalou porci vzrušení dostali pracovníci pivovaru v pondělí 25. května 1998. Pro vedení vratislavické továrny přijelo ráno několik aut a odvezlo je do Prahy. Pak v celém areálu zničehonic ohluchly telefony. O něco později projela branou závodu limuzína šéfa Bassu v Česku Grahama Stanleyho. Ten zaměstnancům suše oznámil, že pivovar do září skončí, 270 lidí obdrží výpověď hned a zbylých 70 během příštích měsíců. Před odchodem domů museli všichni podepsat, že tuto informaci berou na vědomí. Za zády jim přitom štěkali psi na vodítkách černých šerifů. „Tahle zpráva a hlavně způsob, jak to provedli, vehnaly mnoha lidem slzy do očí,“ vzpomínal sladovník a odborový předák Ota Dvorský, který v pivovaru pracoval čtyřicet tři let.
Za několik týdnů po dramatickém pondělku shromáždili autoři petice za záchranu vratislavického pivovaru asi 8000 podpisů. Starostka Vratislavic Vladimíra Hoření v dopise firmě Bass napadla její argumenty o neefektivnosti výroby vratislavického provozu. „Zrušit pivovar v Čechách není jen věcí ekonomickou,“ připomněla starostka Britům místní specifikum.
Začátek konce pivovaru se datoval od roku 1995, kdy došlo ke sloučení s Pražskými pivovary. „Z Prahy sem začali posílat obchodní zástupce, kteří na Liberecku nabízeli Staropramen. Výroba ve Vratislavicích tak poklesla o 10 %,“ řekl Ota Dvorský. Odmítl však, že by šla dolů kvalita vratislavického piva. Stejného názoru byl i bývalý vrchní sládek Zdeněk Picek. „Náklady na výrobu u nás byly nižší než u Staropramenu, a nemohly být skutečným důvodem zrušení pivovaru,“ prohlašoval sládek Picek.
Mezi lidmi se hovořilo o tom, že Pražské pivovary ovládané Bassem si zrušením vratislavického provozu jen jednoduše poradily s konkurencí pro svou vlajkovou loď Staropramen. „Nikdo ale neví, jestli v rámci zeštíhlovací strategie Bassu teď nejsou na řadě pivovary v Praze a my postupně nepřijdeme o rodinné stříbro,“ zdvihal varovný prst starostka Hoření. Její slova o rodinném stříbře jsou zvučná, ale v případě Vratislavic to není tak jednoznačné: místní pivovar založili a víc než sedmdesát let o něj pečovali liberečtí sudetští Němci. Z jejich podniku i domova je po válce Revoluční gardy vyhnaly samozřejmě bez „odstupného“ a způsobem, proti němuž bylo květnové extempore roku 1998 kursem společenské výchovy.
Pražské pivovary skutečně v březnu 1998 uzavřely Měšťanský pivovar v Praze-Holešovicích. Mluvčí společnosti Diana Dobálová však ujišťovala, že „restrukturalizace“ firmy zrušením dvou provozů skončila a s dalším zavíráním se nepočítalo. Neměla zaniknout ani značka Měšťan, ale ani Vratislav. Obě se měly vařit ve smíchovském pivovaru. Vedení Pražských pivovarů dokonce informovalo o tom, že vratislavický vrchní sládek Zdeněk Picek ochutnal a posvětil svým souhlasem zkušební várku vratislavického piva připraveného v Praze.
„To vůbec není pravda. Pivo jsem testoval, ale můj závěr byl, že toto pivo chuťově neodpovídá moku vyráběnému ve Vratislavicích. Pivo z Prahy pít nebudu,“ zlobil se sládek, a nepřímo tak zpochybňuje i další sliby Pražských pivovarů. Podle Picka nastává doba unifikované výroby, protože pivní trh ovládnou giganti. „Značky se budou možná ještě lišit etiketou na lahvi, ale už ne chutí.“
Bojkot pražskému pivu vyhlásila v létě 1998 liberecká radnice. „Hosté magistrátu dostávali třetinky Staropramenu, ale ten už se na našich stolech neobjeví,“ prohlásil náměstek primátora Zdeněk Kadlas. Dodal, že stejný osud stihne i pivo Vratislav, pokud bude z Prahy.
Rozhořčení nad koncem pivovaru vyjadřil i Josef Holý, majitel Pivovarské restaurace, která se nachází jen několik kroků od bran závodu. Ještě před dvěma měsíci si nemohl stěžovat, protože úderem druhé hodiny, kdy v pivovaru končila směna, se jeho hospoda začala plnit a výrobci značky Vratislav se – jako podle geniálního kapitalistova scénáře – proměnili v její spotřebitele. Poté, co bylo na konci května 1998 na hodinu propuštěno 270 lidí, zela pivnice pana Holého prázdnotou. Ani jemu se postup Bassu a Pražských pivovarů nelíbil. Před časem si však od Pražských pivovarů dal rekonstruovat výčep a podepsal smlouvu, které posléze litoval. „Zrovna dnes jsem se do ní ještě koukal a není mi z toho do zpěvu. Upsal jsem se, že budu brát pivo z produkce Pražských pivovarů. Předtím jsem nemohl tušit, že to třeba nebude Vratislav,“ řekl Josef Holý, který se na výzvy k bojkotu pražského piva díval se smíšenými pocity. „Je to velikánský podvod. Před rokem jsem s Pražskými pivovary podepsal pětiletou smlouvu, že mi budou dodávat jejich pivo. Celou dobu beru Vratislav, a teď nevím, co mi budou vozit. Když vypovím smlouvu, tak jim musím vrátit zařízení a vybavení za 150 tisíc korun, ale stejně to asi udělám,“ řekl majitel.
V této otázce se však většina místních – navzdory nejrůznějším proklamacím – řídila spíš stavem své peněženky než vznešenými ideály. „Lidi kupují hlavně Braník, protože je levnější,“ tvrdila vedoucí vratislavické samoobsluhy Vít Jiřina Pražáková. O vratislavické pivo, kterého tu jsou plné basy, Vratislavané zdaleka nejevili takový zájem jako o pivo z „nenáviděné“ Prahy.
Vedoucí restaurace U prasete Roman Bělina, který svým hostům nabízel Radegast, prohlásil, že se pro skoncování s Vratislavem, jejž čepoval do jara 1998, rozhodl kvůli jeho špatné kvalitě. „Pivo bylo kalné a kyselé. Navíc se tu dealer ukázal jednou za uherský rok, takže mi třeba chyběly sklenice.“
V boudě hned vedle brány do fabriky se dalo vratislavické pivo koupit za bezkonkurenční cenu. Dvě koruny za půllitr. Nárok na výhodný nákup měli ale jen zaměstnanci pivovaru nebo ti, kteří po květnovém propuštění kromě peněžního odstupného dostali i pivní poukázky. „Bývalí zaměstnanci na tom teď samozřejmě nejsou psychicky nejlíp, a tak prolévají hrdlem zbytky toho, co vyrobili,“ líčil atmosféru ve Vratislavicích náměstek libereckého primátora Kadlas.
„Máme strach a nikdo z nás neví, co bude dál. Celý život jsem pracoval jenom v pivovaru, plných 43 let. V pivovaru pracuji od 14 let a do důchodu mám necelé 4 roky. Kde mě teď vezmou? Dneska jsem musel jít dokonce k doktorovi, protože mám nemocné srdce, a to, co se tu celý týden děje, mi nepřidalo,“ řekl v červnu 1998 odborový předák a mluvčí nespokojených zaměstnanců vratislavického pivovaru Ota Dvorský.
Rozhodnutí majoritního vlastníka vratislavického pivovaru, britské pivovarnické společnosti Bass, zastavit po 126 letech výrobu piva ve Vratislavicích nad Nisou,vyvolalo mezi zaměstnanci nespokojenost. Nikdo jim však nemohl pomoci, ani odbory.
„To víte, že jsem to hned řešil s naším odborovým svazem v Ústí nad Labem. Když přijeli a podívali se na Všechny papíry, zjistili, že je to všechno podle českých zákonů nenapadnutelné a nedá se s tím nic dělat,“ řekl Dvorský.
Likvidace výroby piva Vratislav se 126letou tradicí se dotkla značné části 370 zaměstnanců pivovaru. „Všichni věděli, že když se pivovar prodá Angličanům, tak z toho pro nás nic dobrého nekouká. Nikdo nic nedělal a lidi jim ještě prodávali akcie, které měli,“ nechal se slyšet blonďatý mladík, který v montérkách postával před branami pivovaru.
„Lidé mi od pondělí pořád volají, chodí za mnou domů nebo na radnici a chtějí, abych jim pomohla. Čím víc do toho ale vidím, tím víc mám pocit, že to bylo velmi dobře a pečlivě připraveno a pomoc už dneska není žádná,“ poznamenala starostka této samostatné části Liberce Vladimíra Hoření (nezávislá). „Přitom když jsem se těch Angličanů zeptala, co by dělali oni, kdyby jim tam někdo rušil pivovar, tak odpověděli, že u nich mají fungující odbory,“ uvedla.
Podle primátora Liberce Jiřího Drdy (ODS) přišlo město o tradiční značku, která mu dělala reklamu. „Bohužel už je rozhodnuto a nedá se to nijak zvrátit,“ dodal před novináři
„Myslím si, že rozhodnutí uzavřít provozy v Holešovicích a Vratislavicích bylo vedeno hlavně vnitřními ekonomickými důvody, to jest snahou po vyšším stupni využití ostatních výrobních kapacit společnosti,“ hájil postup Pražských pivovarů a Basse předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Antonín Kratochvíle. Podle něj je v zájmu společnosti Bass, aby podporovala export piva ze svých pivovarů v České republice. „Společnost je pravděpodobně přesvědčena, že export piva může zajistit efektivněji z ostatních svých výrobních jednotek. To platí i pro tuzemský trh, a proto ukončení výroby piva v Holešovicích a ve Vratislavicích nebylo provázeno zrušením zavedených značek úspěšných piv Měšťan a Vratislav.“
Náhlé zavření pivovaru Vratislavice sice vyvolalo velkou vlnu nevole na celém Liberecku a Jablonecku, podle Pražských pivovarů, do jejichž skupiny závod patřil, však nebylo jiné cesty. „Buď můžete být hodní, nebo úspěšní. Dohromady to prostě nejde,“ řekl v červnu 1998 finanční šéf Pražských pivovarů Miroslav Jersák. „Uzavření Vratislavic je po prodeji Svijan a zavření Holešovic posledním krokem k ozdravění společnosti,“ dodal.
* „Bylo zavření Vratislavic skutečně nezbytné?
Bylo. Doposud nás všichni kritizovali za to, že nedokážeme dosáhnout zisku, a když vyrazíme správným směrem, jsme znovu trnem v oku. Kromě toho dosavadní vývoj hospodaření Pražských pivovarů potvrzuje správnost našeho rozhodnutí. Pokud chceme skutečně slibovaného zisku dosáhnout, musíme někdy dělat nepopulární kroky.
Vyplatí se vyrábět pivo Vratislav v Praze?
Určitě vyplatí, jinak bychom to nedělali. O tom, že vratislav se v Praze dělat dá, jsme se už přesvědčili. Naším záměrem je tuto regionální značku zachovat, a proto jsme se k tomu rozhodli, teprve když jsme věděli, že dokážeme uvařit stejné pivo i v Praze.
Místní lidé však na výrobu vratislavického piva v Praze reagovali poněkud podrážděně…
Ještě neměli možnost pít vratislav z Prahy. Zatím se stále ještě zaváží restaurace z vratislavických zásob. Nakonec záleží především na lidech, zda jim pražská vratislav bude chutnat, nebo nebude. Zatím víme jen o čtyřech hostinských, kteří chtějí jiné pivo. Ti ostatní tvrdí, že pražské pivo zkusí a rozhodnou se až podle reakcí zákazníků. Pokud nikdo z usedlíků nepozná, že pije vratislav z Prahy, máme vyhráno.
* Co bude s lidmi propuštěnými z pivovaru?
To je problém každé restrukturalizace. My se snažíme nezaměstnanost co nejvíce omezovat. Jenom pracovnímu úřadu v Liberci jsme dali na rekvalifikace pracovníků pivovaru k dispozici jeden milion korun.
* Co bude dál s pivovarem? Prodáte ho?
Nějaké nabídky máme, převážně jsou na část vyrábějící nealkoholické nápoje. Teď ověřujeme, které z nich jsou skutečně seriózní. Na pivovar dnes totiž žádná banka nepůjčí. Já osobně vidím využití buď právě ve výrobě nealko nápojů, nebo v rekreačním využití, protože součástí areálu je například i velký pozemek a několik rybníků. Další využití chceme také konzultovat s místní starostkou.“
V hospodách na Liberecku a Jablonecku se v červnu 1998 kromě voleb přetřásalo už v podstatě jediné téma – zavřené brány vratislavického pivovaru. Pražské pivovary dohnaly tehdy starostku Vratislavic Vladimíru Hoření až k slzám. „Když jsem plakala, zachovala jsem se velice neprofesionálně. Ale uvědomila jsem si, že ve Vratislavicích už nikdy nebudeme pivo vyrábět,“ řekla v červnu 1998 Hoření. Ve stejný den, kdy Pražské pivovary rozhodly o uzavření vratislavického závodu, navštívil starostku ředitel společnosti Graham Stanley. „Suše mi oznámil, že pivovar končí, zavřou kvůli případným zlodějům brány a po několika letech rozprodají budovy. Chovali se přitom velmi povýšeně a jejich ochranka dokonce nevpustila mého zástupce na naši radnici,“ líčila Hoření. Na podobně drastické chování si stěžovali i zaměstnanci pivovaru. „Bylo to dost brutální, měli tu psy bez košíku, a to naše lidi hrozně popudilo,“ řekl odborový předák Ota Dvorský. „Chápu pocity ve Vratislavicích, ale o žádné brutalitě nevím. K zavření pivovaru nás prostě donutila ekonomická situace, ale značka zůstane zachována,“ oponoval však finanční šéf Pražských pivovarů Miroslav Jersák. Ota Dvorský byl v červnu 1998 přesvědčen, že z pražské vody nikdo pivo Vratislav nemůže udělat. „Jak uspěje pivo dělané v Praze, ukáže až čas a lidé v hospodách,“ krčil s úsměvem rameny Jersák. Podle něho zatím odřekly vratislavické pivo do poloviny června 1998 jenom čtyři hostince. Jedním z nich byla liberecká restaurace Repre Rupre, kde se přešly na krušovice. „Přestal jsem brát vratislav asi před čtrnácti dny. Nevím, jestli to má něco společného se zavřením pivovaru, ale nebyl jsem spokojen s dodávkami,“ řekl její šéf David Dvořák. Většina hostinských však zatím Vratislavicím zůstala věrná. „Vratislava budu ještě odebírat, ale záleží na jeho chuti a kvalitě. Když s ním nebudou lidé spokojeni, poohlédnu se jinde. Přemýšlím o desítkách radegastu nebo gambrinusu,“ řekl v červnu 1998 vedoucí restaurace na Letce Radek Pokorný. Majitel další liberecké restaurace U Chobotů, Jaroslav Chobot, byl rozhodnut. „Zůstanu u vratislava. Dnešní piva jsou tak kvalitní, že drobnou změnu v chuti u pražského vratislava zákazník nemůže poznat,“ mínil Chobot.
Do finále se blížily v květnu 2000 přípravy na obnovení výroby pěnivého moku v pivovaru. I když společnost Hols (Praha 1, Spálená 96/27), která celý areál včetně budov a technologie v roce 1999 koupila od Pražských pivovarů, se zveřejněním podrobností nepospíchala, všechno nasvědčovalo tomu, že je zařízení připraveno k provozu. K dořešení byla jen podstatná část finální výroby, což byl důvod, proč byly zrušeny už dva termíny první várky. První pivo se mělo začít ve Vratislavicích vařit už 2. května, termín byl pak posunut na 15. května, ale ani ten se nepodařilo dodržet. Pivovar byl už z nedalekých sýpek zásoben sladovnickým ječmenem, okolnosti těchto dodávek byly ovšem obchodním tajemstvím. Nový vlastník se už téměř rok s nemalými finančními náklady snažil obnovit provozy, kde po zrušení výroby piva 25. května 1998 došlo k některým škodám. Podle očitých svědků však nebylo zničeno všechno. Varna, jedno z nejdražších a vcelku nových oddělení, zůstala prakticky provozuschopná. Firma měla v plánu zakoupit novou stáčírnu piva. „Za dobré jméno nového pivovaru jsme ochotni bojovat stejně tvrdě, jako za záchranu toho minulého, jenž ukončil produkci piva po 125 letech,“ prohlásila starostka Vratislavic Mgr. Vladimíra Hoření. Pivovar by do značné míry vyřešil nezaměstnanost městského obvodu, i když se zpočátku nepočítalo s 300 zaměstnanci, kteří odtud byli před dvěma lety, po násilném skončení výroby, propuštěni. „Chtěla bych, aby se pivovar opět podařilo nastartovat, ale uvěřím tomu, až mi sládek přinese na stůl první láhev piva, “ dodala starostka. K tomu mělo dojít v červnu 2000, což byl nejvyšší čas, aby se pivovar ještě v sezóně stačil uplatnit na trhu. Majitelům se ale nepodařilo získat za přijatelnou cenu název Vratislav, který majitel značky, PP, ostře střežil. V květnu 2000 se již ovšem proslýchalo nové jméno piva : Konrad. To je podle dějepisců bratr a nástupce knížete Vratislava z rodu Přemyslovců.
První hektolitry žlutého moku začaly z pivovaru opět proudit symbolicky ve stejný den, v jaký před dvěma lety téct přestaly. 25.května 2000. „Začali jsme noční směnou. K té už totiž při onom zavření nedošlo. V pivovaru tehdy všichni skončili na odpolední. Snažili jsme se na přerušenou práci navázat,“ uvedl vedoucí výroby Luděk Líba. „Uvnitř jsme museli všechno vybavit. Po bývalé výrobě tady moc nezbylo,“ konstatoval Líba. „Ihned nás nakontaktovali bývalí zaměstnanci pivovaru a žádali nás o práci. Vzali jsme jich zatím dvacet. Dalších dvacet až třicet přibereme v nejbližší době.“ Název piva může svádět k různým polemikám. Mnoha lidem se při vyřčení jména Konrad vybaví vůdce sudetských Němců Henlein. „Máme obavy, že pivo si budou mnozí spojovat s tímto člověkem. Žádná spojitost tady ale není. Naše pivo je pojmenované podle bratra českého knížete Vratislava,“ vysvětlil Líba. Pro začátek začaly Vratislavice vyrábět dva druhy piva. „Desítku a jedenáctku. Tu rozšíříme na světlou a tmavou, později k nim přibude také dvanáctka a různá jubilejní piva, jež budeme na trh dodávat například na Vánoce či Velikonoce,“ doplnil Líba. Po dvou letech tak pivovar ožil. „Čeká nás těžký úkol – vrátit vratislavické pivo do zdejších restaurací a prodejen,“ řekl Jaroslav Martinec z firmy Hols. „Značka Vratislav patří Pražským pivovarům, proto jsme dali našemu pivu jméno Konrad. Byl to bratr knížete Vratislava.“ Martinec se nebál, že by jméno Konrad pivovaru uškodilo, ačkoli z nedalekého Rychnova u Jablonce pochází sudetoněmecký vůdce Konrad Henlein. „Název přece vychází z české historie,“ upozornil. „Konrad je chuťově shodný s vratislavem, který se v pivovaru stáčel před dvěma lety, a s vratislavem vyráběným teď v Praze nemá společného nic. Používáme stejnou recepturu, stejnou vodu, stejný slad a pracují tady stejní lidé jako dříve. Zatím děláme světlou desítku a jedenáctku a chystáme se i na tmavé pivo, dvanáctku a na jubilejní piva.“ Podle hospodského Karla Janáka z restaurace U sokolíka ve Stráži nad Nisou čekala konrada trnitá cesta za zákazníky. „Já jsem taky patriot a bral bych ho, protože vratislavické pivo pamatuju jako dobré. Ale když pivovar skončil, vrhli se na malé hospody zástupci velkých pivovarů a nabízeli za dlouhodobé smlouvy výhodné podmínky.“ Janák uzavřel v roce 1998 smlouvu s Pražskými pivovary na pět let, čepuje vratislava z Prahy se staropramenem a na oplátku dostal zadarmo výčepní zařízení, chlazení a další vybavení. „Podobně se zachovali i jiní a ke konradovi přejít nemohou, i kdyby chtěli,“ řekl Janák. „V dobách největší slávy se ve Vratislavicích vařilo 350 tisíc hl piva, my chceme v roce 2000 vyrobit 100 tisíc, zatím jsme uzavřeli smlouvy s 59 odběrateli, jde převážně o obchody,“ uvedl ředitel pivovaru Luděk Líba. Podle něho zástupci Holsu neprozradili Pražským pivovarům při jednáních o prodeji, že chtějí ve Vratislavicích znovu vařit pivo. „Určitě teď nejsou rádi,“ dodal Líbal, „areál po sobě zanechali ve stavu, aby se tady nedalo vyrábět. Třeba v tancích na pivo zůstaly prořezané trojúhelníkovité otvory. Do obnovení výroby jsme vložili desítky milionů korun.“ Pražské pivovary před dvěma lety propustily asi 250 zaměstnanců, Hols jich nyní přijal zatím třicet a v létě dá práci dalším třiceti. Do pivovaru se vrátil i sladmistr Karel Vacek. Začínal v něm před 42 lety. „Když to tady Pražské pivovary rušily, nechápal jsem. Prý jsme byli nerentabilní, ale kdo trochu něco věděl o počtech, nevěřil. V Praze se prostě potřebovali zbavit prosperující konkurence.“ Vacek se po propuštění živil jako skladník, většina jeho kolegů však zaměstnání vůbec nenašla. Teď se podle něho do pivovaru vracela stará parta. Starostka Vratislavic Vladimíra Hoření, jež před dvěma lety pivovar oplakala, se svěřila: „Jsem nesmírně šťastná, že se u nás zase bude vařit pivo. Vždyť pivovar k Vratislavicím patřil od roku 1872. Je to naše rodinné stříbro.“ Žádnou jinou práci si nemohl sehnat Petr Procházka, když před dvěma roky Pražské pivovary zavřely pivovar. Pracoval v něm již téměř čtyřicet let, když ho propustili. „Chvíli jsme byl na nemocenské, pak na podpoře, bylo to něco hrozného,“ vzpomínal Procházka. Uměl jenom své pivovarské řemeslo, nic jiného – stejně jako desítky jeho kolegů. Teď se do Vratislavic vrátil mezi prvními třiceti zaměstnanci, přijatými zatím novým majitelem pivovaru. Znovu dělá ve varně. Stále ale nemůže zapomenout na uzavření pivovaru v červnu 1998. „Všechno tady šlapalo, vybavení bylo moderní, kontraktů spousta, prostě paráda. A najednou konec, nevěřili jsme, nechápali.“ Potom, co se Procházka před časem dozvěděl, že Hols nabírá nové lidi, přišel a vzali ho. „Poprvé jsem sem nastoupil už ve čtrnácti, ještě jako učeň, co já tady zažil ředitelů a mistrů snad dvacet,“ prozradil. „Se mnou teď přišli i další známí, jsme tady vlastně taková stará parta.“ Na pivo Konrad byl hrdý. Přitakával mu i sladmistr Karel Vacek. V pivovaru pracoval ještě o dva roky déle než Procházka. „Konrad beru jako typické pivo z Vratislavic, Vratislav vyráběný v Praze je něco úplně jiného,“ tvrdil Vacek. „Vždyť my máme zdejší vodu, zdejší slad, známe recepturu a zaměstnanci jsou zvyklí dělat zdejší pivo dlouhá léta, chovají se k němu jako patrioti.“ Také Vacek zažil po propuštění krušné časy. Musel vzít zavděk prací skladníka v továrně. „Ale spousta mých přátel z pivovaru nezavadila o vůbec žádnou práci,“ upozornil. Podle něj Pražské pivovary vratislavický pivovar zavřely, aby se zbavily konkurence. „Prosperovali jsme, to si uměl spočítat každý, ty jejich řeči o nerentabilnosti byl nesmysl.“ Do pivovaru se vrátil i sládek Petr Hostaš. „Za dva roky, během nichž výroba stála, Pražské pivovary zanedbávaly povinnou údržbu a vznikly velké škody. Jejich odstraňování nás stálo spoustu sil,“ prohlašoval. V pivovaru chyběla technologická zařízení, tanky na pivo měly proříznuté otvory, spousta důležitých věcí skončila v kovošrotu. V havarijním stavu se ocitla trafostanice. Hols koupil od Pražských pivovarů vesměs pouze budovy a pozemky. „Teď chceme dosáhnout hlavně toho, aby ho lidi v Liberci a okolí začali brát za svoje – stejně jako dřív,“ shodli se Procházka, Vacek i Hostaš.
V souvislosti se zdražováním piva na konci roku 2000 pivovar o zdražení zatím neuvažoval. „Růst cen vstupů nebyl tak výrazný, aby bylo zdražení piva nezbytné,“ konstatoval v listopadu 2000 ředitel podniku Petr Hostaš.
Desetina hektolitrů piva tekla v roce 2000 zatím měsíčně z pivovaru oproti době, kdy zdejší vaření piva vzkvétalo. Podobné je to i se zaměstnanci. Z původních tří stovek jich zůstalo padesát. Lidé jsou vděčni i za to. Pivovar zvedli z prachu. „Vrátil se k nám život. Rozjíždíme se pomalu, ale jde to,“ řekl v prosinci 2000 sládek Petr Hostaš. Měsíčně vyrobili 3 000 hl piva. „Třicet, někdy i čtyřicet tisíc hektolitrů, které šly z pivovaru ještě, než ho dřívější majitel zavřel, nikdy neuděláme. Chceme se ale zvednout na deset. Snad za rok,“ přál si Hostaš. Role malého pivovaru Vratislavickým nevadí. „Gigantů se nebojíme. Nejsou pro nás přímo konkurencí. Jsou úplně někde jinde. Jdou mimo nás,“ sdělil Hostaš. „My si tady děláme takovou regionální politiku. I když se dostáváme třeba do Hradce či Prahy, do Německa a teď i do Švédska, klientelu si nacházíme hlavně v okolí. Jsme u velkého města, takže to jde.“ Pivo vaří ve Vratislavicích pořád stejné. „Stejná receptura, stejní lidé, stejná technologie. Jenom to jméno je jiné,“ poznamenal Hostaš. „Ty roky přerušení nám hodně ublížily. Teď nás sice většina partnerů bere, říkají že jsme dědici Vratislava, ale nové kontakty se někdy navazují špatně.“ Na konci roku 2000 rozšířil pivovar svou nabídku o tmavou jedenáctku. Pivovar v roce 2000 dodal na trh 15 000 hl piva. Převážná část produkce byla určena pro odběratele v Libereckém kraji. O novou značku Konrad už projevili zájem i němečtí a polští odběratelé, na počátku roku 2001 se zatím však jednalo o podmínkách kontraktů. „Odhadujeme, že zhruba třetina produkce by v budoucnu mohla jít do zahraničí, přednostně ale chceme uspokojit domácí odběratele,“ poznamenal ředitel Hostaš. Pivovar zaměstnával 50 lidí a jeho maximální výrobní kapacita se odhadovala na 230 000 hl piva ročně.
Vedle desítky a jedenáctky ve světlém a tmavém provedení začal pivovar v lednu 2001 produkovat nově i ležák, dvanáctku Konrad. „Vaříme také osmičku, ale ta se na tuzemský trh nedostane. Objednali si ji u nás výhradně pro svou potřebu Švédové,“ prozradil během slavnostního křtu nového produktu sládek pivovaru Petr Hostaš. „Nejsilnější Konrad, dvanáctistupňový ležák, je i mimo švédskou osmičku již čtvrtým druhem piva, který znovuzrozený pivovar vařil. Roli kmotřičky nového člena rodiny Konrad přijala starostka Vratislavic Mgr. Vladimíra Hoření. „Ať chutnáš všem!“, popřála mu a když to v Pivovarském šenku „rozbalil“ se svým saxofonem Adolf Štrejl, navíc mu společně s ostatními na sále i zazpívala. Samozřejmě že ne Hols blues. To zaznělo dne 17.1.2001 při křtu premiérově, slova textu znal jen autor. Účastníci slavnostního křtu nového, prozatím nejsilnějšího Konrada pochopitelně i ochutnali. Zisk třech z dvanácti Českých pivních pečetí, udělených na slavnostech piva v Táboře, proslavil pivovar v lednu 2001. „Bodovali jsme ve všech kategoriích, do kterých jsme se přihlásili,“ pochlubil se Petr Hostaš a připomněl, že pivovar se do Tábora vydal po necelém roce své existence.
Tradiční slavnosti piva ve Vratislavících nezanikly. Nový majitel pivovaru společnost Hols je po dvouleté přestávce opět vskřísila. V dobách, kdy patřil vratislavický objekt Pražským pivovarům, připadaly slavnosti na 17. června, popřípadě na nejbližší sobotu. Obnovená tradice se bude shodou okolností odehrávat v témže měsíci, ale až devětadvacátého. První termín byl dnem narozenin tehdejšího ředitele, druhý bude světu připomínat 29. červen 2000, den, kdy Hols pivovar po dvouleté pauze způsobené „bezvládím“ znovuzprovoznil a začal v něm opět vařit pivo. „Zamýšlíme za pět měsíců oživit tradici, i když pochopitelně v poněkud odlišné podobě. Jiný bude nejenom termín,“ řekl v únoru 2001 ředitel pivovaru a současně sládek, Ing Petr Hostaš. Prozradil, že se letošní, a pro Hols první slavnosti vratislavického piva, budou odehrávat v Pivním šenku, firemní restauraci, kterou nový majitel zbudoval přímo v areálu svého pivovaru. Pivovar zdražil od 1.dubna 2001 půllitr desítky o 60 haléřů na 5,80 Kč. U ostatních druhů piva se podle ředitele pivovaru Hostaše zdražení v roce 2001 nepřipravovalo.
Rozjezd pivovaru nebyl vůbec jednoduchý. „Všechno důležité Pražáci odvezli a prodali,“ vzpomínal v květnu 2001 hořce ředitel Hostaš. „Zůstala jen prázdná skořápka. Například od přístrojů a rozvodů zůstaly jen krabice, chlazení bylo vytrhané,“ dodal. Nerezové trubky pro stáčení piva chyběly v celém provozu, varnou počínaje a sklepy ko nče. Stáčecí linku zachránili místní vlastně na dvoře pivovaru těsně před tím, než si ji měl nový kupec odvézt. Byla pokroucená, takže složit ji zpátky zabralo hodně času. Varna pivovaru si co do velikosti nezadá například s podobnou na pražském Smíchově, ale vaří se v ní podstatně méně. „Tak jedenkrát nebo dvakrát týdně. Víc není potřeba,“ řekl Hostaš. Při prodejích sedm až osm tisíc hektolitrů piva měsíčně to zatím pivovaru stačilo. To, že se zatím investovalo jen do nejnutnějšího, bylo vidět až uvnitř pivovaru. Vlastně tři čtvrtiny zely prázdnotou. Ve spilce, kde pivo zraje, byla tma, na dně kvasných kádí se povalovaly zbytky trubek z vytrhaného chlazení, ležácké tanky měly minimální využití. „V některých byly vyřezané trojúhelníčky, aby se nedaly použít,“ vzpomínal Hostaš na stav podniku, když ho Pražské pivovary opustily. „To ale nebylo tak hrozné, dá se to zavařit. Mnohem složitější bylo sehnat části rozprodané technologie,“ tvrdil Hostaš. Tu sháněli po pivovarech po celé republice. Některé části museli Vratislavičtí sice koupit nové, ale značnou část se jim podařilo sehnat. „Je to velká zásluha pana Líby, který vlastně pivovar ve Vratislavicích postavil znovu na nohy,“ řekla starostka Vratislavic Vladimíra Hoření, která je velkým propagátorem místního piva. Na místních hospodách značka Konrad na jaře 2001 nevisela. „Je to problém se smlouvami. Restaurace byly zavázány na dlouhou dobu a místnímu pivovaru se nedařilo do nich proniknout,“ vysvětlila Hoření. Jedna z největších a nejznámějších vratislavických hospod, U Prasete, je na tom stejně. „Máme gambrinus, to je také dobré pivo,“ řekl výčepní zaplněné restaurace. Proč nemají místního konrada? Krčí rameny. Smlouva s Prazdrojem mu nedovolila točit žádné jiné pivo. „Čas leccos zahojí. Když Pražáci pivovar zavírali, všichni se dušovali, že jiné pivo nechtějí. Dnes na to nikdo ani nevzpomene, po hospodských konrada nežádají,“ řekla starostka Hoření. I když pivo Vratislavice vaří Pražské pivovary v Braníku, mnoho starousedlíků si jej dodnes plete a považuje za místní. „Než konrada vtiskneme pořádně do povědomí, chvilku to potrvá,“ mínil Hostaš. Hodně z dvouleté pauzy těžily kromě Pražských pivovarů, kterým se podařilo značku Vratislavice mnohde udržet, také okolní pivovary. Svijany, dříve také spadající pod Pražské pivovary, se dokázaly uchytit a jsou vidět na každém rohu. „Točíme obě piva současně. Takže je na lidech, které si vyberou,“ řekl Hostaš. Tomu, že někdo ještě rozjede poničený a opuštěný pivovar, vedení na Smíchově příliš nevěřilo. V život jej uvedla společnost Hols, která se původně zabývala především obchodem s nemovitostmi, leasingem a ekonomickým poradenstvím. Podle dostupných údajů jde o skupinu architektů a právníků, kteří však o sobě neradi mluví. „S tím, kolik peněz do toho dali, se opravdu majitelé nechlubí,“ uvedl tajemník Holsu Zdeněk Mikl. Oživení pivovaru muselo podle lidí z oboru přijít na desítky milionů korun. „Jasně, že tady byli, ubezpečili mě, že to je jejich dlouhodobá investice. Tak mi nezbývá než věřit,“ řekla starostka Hoření. „Žádnou záruku vám nikdo nedá. Já jsem ráda, že pivovar jede, lidé mají zaměstnání, a chci věřit, že se jim bude dařit i nadále,“ dodala Hoření. S financováním zatím podle Hostaše není problém. „Jistě, že máme nějaký plán, ale nůž na krku s tím, co musím dělat, nemám,“ tvrdil. „Teď v létě budeme počítat, a pokud se nám podaří vyrobit za rok zhruba šedesát tisíc hektolitrů, měli bychom být na nule,“ dodal v květnu 2001. O konrada už projevili zájem i v sousedním Německu a Polsku, třetinu vyrobeného piva by tam podle Vratislavických mohli prodat. Hlavním trhem ovšem zůstává Jablonecko a Liberecko. Pivovar vystavil za první čtvrtletí 2001 celkem 15 000 hl piva. V roce 2000 přitom potřeboval k výrobě stejného objemu piva sedm měsíců. Světlá jedenáctka činila asi 60 % produkce pivovaru. Budování stabilní obchodní sítě bylo hlavním úkolem vedení pivovaru. Stylovou rozvážku sudů »koňmo« až do centra města vyzkoušel pivovar v červnu 2001. Akci podnikl naneštěstí v době největší dopravní špičky, ale řidiči byli s ohledem na pivo mimořádně shovívaví. Bronzovou medaili si ze soutěže pivovarů v polském městě Bielsko Bialej přivezli zástupci pivovaru v létě 2001. Prestižního klání se zúčastnilo 24 polských a zahraničních výrobců piva. „Skončili jsme na třetím místě za domácími výrobci piva značky Žiwiec. Kromě nás žádný jiný zahranicní pivovar neuspěl,“ uvedl ředitel Petr Hostaš. Pivovar exportoval koncem září 2001 první várku sladu z vlastní sladovny do Moldávie. „Většinou vyrábíme slad pro naši potřebu, kdy v roce 2001 počítáme s výstavem 70 – 80 tisíc hl piva, ale vývozu se nebráníme. Letošní kvalita sladu, respektive ječmene, ze kterého se vyrábí, je velice dobrá. Zdá se, že díky počasí bude dostatek ječmene i v příštím roce, neboť počasí neumožňuje zasít ozimy,“ vysvětlil Petr Hostaš a připomněl, že Hols připravil pro své zákazníky vánoční překvapení – polotmavou „lepší“ jedenáctku. „Samozřejmě použijeme vlastního sladu a také kvalitní vody z jednoho z našich 11 rybníků,“ doplnil. Na čtyřicet sudů českého piva Konrad se vytočilo za dva týdny zkušebního provozu v restauraci a pivnici ve stylu rytířských šenků, kterou v přestavěné pekárně v německých Drážďanech otevřela česká společnost Hols. Dne 7.listopadu 2001 to potvrdil Václav Tomeš, představitel společnosti. K českému pivu se podává česká kuchyně včetně knedlíků, sulcu a tlačenky. „Ceny výhradně českých výrobků jsou v naší restauraci srovnatelné s konkurencí, možná trochu nižší. Například půllitr piva se zde prodává za 3,90 marky,“ řekl Tomeš. Dodal, že obdobnou restauraci otevře společnost Hols v blízké budoucnosti také v Lipsku. Jedenáctka a dvanáctka činila asi 60 % produkce pivovaru, který vařil i tmavou jedenáctku a světlé desítku a dvanáctku. Pivovar v roce 2001 uspokojil poptávku již 850 odběratelů. Prodejnost vratislavického piva, určeného k zániku, podle ředitele pivovaru Petra Hostaše postupně narůstala. „Loni jsme navařili 15 tisíc hl, letos plánujeme již 60 až 80 tisíc hl piva,“ konstatoval Hostaš. Pivovar v roce 2001 vystavil 60 000 hl piva. Bylo to čtyřnásobné množství než v předchozím roce. Měsíční tržby společnosti se pohybovaly od pěti do sedmi miliónů korun. Převážná část produkce směřovala na trh v Libereckém kraji. Pivovar našel odbytiště i v Praze a část produkce vyvezl do Německa a Polska. Pivovarům Libereckého kraje (Vratislavice, Svijany, Malý Rohozec) se v roce 2001 dařilo. „Vzájemně si sice konkurujeme, ale místa je tady pro pivovary dost. Snesou se a přežijí všechny tři,“ tvrdil v prosinci 2001 Jaroslav Toman z obchodního oddělení pivovaru. „Na začátku roku jsme si dali smělý plán, že zvládneme 60 000 hl. No a ono se nám to povedlo,“ sdělil Toman. „Loni, kdy jsme pivovar znovu otevřeli, jsme za půl roku zvládli 15 000 hl. Letošní nárůst je skvělý.“ Vedle tradiční nabídky pivovar obohatil vánoční trh a to polotmavým ležákem speciál Konrád Eso (alk.: 4,7 %), který podle Jaroslava Tomana z obchodního oddělení společnosti v sobě skloubil karamelovost chuti tmavého s hořkostí světlého. „Domněnka, že zachutná jenom ženám se ukázala jako mylná. Když jsme ho nabídli obchodním partnerům, chutnalo i mužům,“ konstatoval Toman. Ceny, které každoročně uděluje Sdružení přátel piva, dne 6.12.2001 v Praze převzala i společnost Hols, jež získala cenu za obnovení výroby piva ve zrušeném pivovaru. Pivovar zvýšil v roce 2001 čtyřikrát objem výroby oproti předchozímu roku. Hostaš potvrdil, že výstav roku 2001 dosáhl 60 tisíc hl. Pivovar v roce 2001 uspokojoval poptávku 850 odběratelů. Kromě Libereckého kraje měl odbytiště i v Praze a asi 5 % produkce vyváezl do Německa a Polska. Měsíční tržby společnosti se pohybovaly od pěti do sedmi milionů korun. Po celou dobu prodával pivovar Hols pivo za stejnou cenu. Pivovar zaměstnával 50 lidí. Hospodaření firmy za rok 2001 bylo podle ředitele vyrovnané. „Firmu se podařilo stabilizovat, výroba si na sebe již vydělá,“ konstatoval. Ceny piva podnik na počátku roku 2002 (kdy zvedl ceny Prazdroj) zatím zvýšovat nechtěl. Dne 25.ledna 2002 to potvrdil ředitel pivovaru Petr Hostaš. „Půllitr nejprodávanější jedenáctky prodáváme za 7,20 koruny v případě sudového piva, lahvové pivo dodáváme za 7,60 koruny,“ řekl Hostaš.
Pět sudů desítky piva Konrad přivezli pivovarští valaši pivovaru dne 25.února 2002 kolem poledne do České hospody v Revoluční ulici v Liberci. Začala tak roční Spanilá jízda po českých a moravských pivovarech, na kterou se přihlásilo 19 výrobců s 43 druhy zlatavého moku. „Je to „naše“ hospoda, proto jsme na forhontě,“ vysvětlil s úsměvem Jaroslav Toman z obchodního oddělení pivovaru na dni otevřených dveří (23.2.2002), na který dorazila šedesátka zájemců o prohlídku provozu. „Celkem za čtyři návštěvní dny přišlo přes tři stovky lidí, mezi nimi mnoho bývalých zaměstnanců pivovaru,“ doplnil. V soutěži, která skončí pivem Vendelín o Vánocích, vyhrává pivovar, který nejrychleji vytočí pět sudů piva. Hosté České hospody mohli získat pivní pas, do kterého zaznamenávali vypití jednotlivých druhů piva, a také známkovali kvalitu. Na pasech byla znázorněna pivní mapa, jízdní řád a stránka pro známkování jednotlivých piv od jedničky po pětku jako ve škole. Bylo tu i místo pro potvrzení o konzumaci piv a prostor pro označení nejlepšího piva po ochutnání všech druhů. Hlavní měřítko pro úspěch piva byl čas, za který se vypije pět sudů. Na 50 nejlepších konzumentů, kteří ochutnali nejvíce druhů, čekaly ceny od zúčastněných pivovarů. V závěru roku pak byly vyhlášeny nejlepší piva Euroregionu Nisa 2002. Také pivovar, který v roce 2002 oslavil 130. výročí svého vzniku, chystal zajímavou soutěž pro amatérské hráče šipek s mottem – Pivo na každý den. „Vítěz vyhraje 365 piv, druhý v pořadí pivo na všední dny, třetí jedno pivo na každý den víkendu,“ prozradil o soutěži, která proběhla v závěru března, Toman a pochlubil se, že jeho oddělení podepsalo v nedávných dnech smlouvu s jubilejním, již tisícím odběratelem piva Konrad. Diplom za 2. místo získala v březnu 2002 série etiket na lahvích s pivem Konrad v soutěži vyhlášené sběrateli pivních etiket a tácků v Táboře. Navíc mezi 530 etiketami série na desítku, jedenáctku světlou i tmavou, dvanáctku a polotmavé Eso získala v hlasování klubů 3. pořadí. „Před námi skončily jen etikety piva Herold a v druhém případě ještě Budvar,“ uvedl Jaroslav Toman z obchodního oddělení pivovaru. „Po loňském vítězství naší světlé jedenáctky v soutěži o Pivní pečeť, je to další úspěch pivovaru, který teprve před rokem a půl obnovil výrobu. Vedle kvality piva jsme se nyní soustředili i na design lahve,“ doplnil. Nejméně pět milionů korun investoval pivovar v roce 2002 do modernizace výroby. Ředitel pivovaru Petr Hostaš to uvedl v březnu 2002 s tím, že vložené prostředky přispějí ke snížení nákladů a zajistí konkurenceschopnost s pivovary v zemích EU. „Investujeme hlavně do laboratoří a do vylepšení zákaznického servisu. Od léta začneme například nabízet pivo v 15litrových sudech,“ řekl Hostaš. Bezmála stovka hasičů se sjela 17.dubna 2002 odpoledne do vratislavického pivovaru, kde si vyzkoušeli, jak by postupovali, kdyby tu hořelo. „Simulovali jsme situaci, že ve sladovně dojde k výbuchu, začne tu hořet a z chladicího zařízení unikne čpavek,“ zjednodušeně popsal cvičení velitel jednotek libereckých profesionálních hasičů Petr Štajnc. Kromě hasičů asistovali při zásahu i zdravotníci. Podle vedoucího obchodního oddělení Jaroslava Tomana v areálu skutečně hořelo v roce 1987, kdy požár napáchal mnohamilionové škody. Oslavit toužebně očekávaný mistrovský titul fotbalistů Slovanu Liberec chtěl i pivovar Hols, který připravil pro fanoušky 400 tisíc lahví s novou etiketou Mistrovská 11 Konrad a logem Slovanu. „Pivo s těmito etiketami už jsme vyrobili, neboť si myslíme, že v letošním ročníku české fotbalové ligy lepší klub nebyl,“ zdůvodnil novinku, kterou už 3.května 2002 poprvé mohli ochutnat návštěvníci Sportbaru Slovanu, sídlícího naproti hotelu Imperiál v Liberci, Jaroslav Toman z obchodního oddělení pivovaru. „Trenéra Ladislava Škorpila, předsedu představenstva FC Slovan Zbyňka Štillera a samozřejmě hráče a další funkcionáře pak uvidí návštěvníci slavnostního pivního Dne Konrada, který se na počet 130. výročí založení pivovaru a 2. výročí znovuobnovení výroby koná v sobotu 29. června od 13 hodin. Do asi hodinové besedy už nyní mohou fanoušci posílat na e-mailovou adresu pivovaru dotazy, na které pak účastníci v průběhu besedy odpoví,“ doplnil Toman s tím, že pořadatelé přichystali dobré jídlo, pití i zábavu a také překvapení pro celou rodinu. „Na pálení čarodějnic se venku i v šenku v areálu pivovaru znovu osvědčila jablonecká country kapela Fousáči, a tak si s nimi návštěvníci Dne Konrada určitě parádně zazpívají,“ prozradil malinko ze zákulisí pořadatelské kuchyně Karel Vacek, vrchní sládek pivovaru.
Pivovar získal v červnu 2002 v soutěži Pivo ČR 2002 zlatou v královské kategorii dvanáctistupňového piva. Ocenění si odnesl za dvanáctistupňový světlý ležák Premium. „V soutěži, kde figurovaly střední, malé i ty největší pivovary je zlato za dvanáctku skutečný úspěch,“ netajil nadšení za pivovar Jaroslav Toman z obchodního oddělení. Milovníci pivního moku si mohli 29.6.2002 vychutnat pivo vratislavického pivovaru, pokud přišli do areálu pivovaru na Den Konrada. Celodenní slavnosti piva uspořádal, před dvěma lety znovuobnovený pivovar, na počest 130. výročí svého vzniku. „Návštěvníci měli k dispozici 15 píp a kromě ostatních druhů piva i dvanáctku Konrad Premium, které se nedávno stalo Pivem České republiky 2002,“ uvedl ředitel pivovaru Petr Hostaš. Nechyběly typické pivní soutěže a po setmění se uskutečnil ohňostroj. Speciální pivenky za 40 Kč umožňující vstup do areálu byly slosovatelné a vítěz vyhrál 100 piv, další reklamní předměty apod.. Poslední padesátilitrový sud piva Konrad z jubilejního stotisícího hektolitru piva vyrobeného od znovuobnovení činnosti pivovaru, věnovali představitelé pivovaru Zoologické zahradě v Liberci u příležitosti narození tří mláďat bílých tygrů. „Od 25. června 2000 jsme již vyrobili 100 tisíc hl piva a rádi jsme jubilejní sud věnovali lidem v zoologické zahradě za jejich práci,“ vysvětlil ředitel Petr Hostaš. Pivovar zvýšil za první pololetí 2002 produkci piva o 20 % na 30 000 hl. Za prvních šest měsíců roku 2001 činila jeho výroba 25 000 hl. Dosud největší výstav v historii obnoveného pivovaru zaznamenali sládci v červenci 2002, kdy prodali 7 000 hl piva. „Pokud to tak půjde dál, mohli bychom překročit plánovaných 80 tisíc hl ročně a přiblížit se letos naší prozatím magické hranici sto tisíc hektolitrů,“ řekl ředitel Petr Hostaš. „Jsme soukromý pivovar, a tak samozřejmě nikdy nedosáhneme výroby předchozího Vratislava, kdy jsme v roce 1995 vyrobili 497 000 hl,“ dodal. Pivovar získal v posledních měsících další odběratele a tak počet prodejních míst stoupl na 1300, z toho je 300 hospod a restaurací, v nichž se prodávalo sudové pivo. „Podařilo se nám získat nové odběratele na Českolipsku a stabilizujeme situaci kolem „komína“, tedy zejména na Liberecku a Jablonecku, a tak jsme zatím spokojeni. Jen jsme museli omezit dodávku, až 300 hl měsíčně, do naší restaurace v Drážďanech, které se, stejně jako mnoho jiných měst v ČR a Německu, ponořily do rozbouřených vod Labe,“ vypočítal Jaroslav Toman z obchodního oddělení pivovaru. „Chystáme pro naše zákazníky další překvapení. Jednak spotřebitelskou soutěž s označenými korunkami a na nich výhrami, jednak na podzim uvaříme k našim, již existujícím pěti druhům, ještě speciální vícestupňové pivo,“ doplnil. V září 2002 rovněž začaly populární sobotní exkurze po pivovaru spojené s ochutnávkou a kulturním porgramem a uskutečnil se opět 2. ročník Výšlapu s Konradem na kolech na bedřichovskou chatu Dolina. „Přijali jsme pod svá křídla Cyklistický klub Vratislavický pivovar, ale zúčastnit se závodu koncem září budou moci i příchozí a široká veřejnost,“ zdůraznil ředitel pivovaru. Jedna z posledních motorkářských akcí sezony 2002 s názvem RockWeek 02 se konal 28.-29.9.2002 v areálu pivovaru. O zábavu se postaraly i soutěže v různých disciplínách, každý z účastníků navíc získal speciálně vařené pivo Route 66 – Divoká kráva. Každý chlap by měl být spjatý se svým pivovarem, tvrdil v říjnu 2002 Jaroslav Toman z obchodního oddělení pivovaru. „Myslím si, že patriotizmus tady i je. Kdo je z Litovle, pije Litovel, kdo z Nošovic, pije Radegast.“ V samotných Vratislavicích však hospodští kromě Konrada čepují řadu dalších piv. „Je mi to líto. Je to dáno tím, že jsme se na dva roky kvůli nucenému zavření pivovaru vytratili z trhu. Ti samí lidé, kteří se kdysi plácali po ramenou a hrdě říkali, že oni jsou z Vratislavic, z toho místa, kde se vaří to dobré pivo, nyní klidně pijí něco jiného,“ řekl Toman. „Zároveň ale také vím, že jsme částí Liberce a nemůžete chtít, aby se v tak velkém městě točilo jenom jedno pivo. Je jasné, že tady musí být nabídka pestrá. Něco jiného to je na vesnici. Ta je blízko pivovaru, a tak má právě jeho pivo.“ V rozvoji pivovaru a dodání jeho jména do podvědomí lidí brání podle Tomana zejména skutečnost, že původní pivo Vratislav se nyní jmenuje Konrad. „Pro nás je stále ještě problém dát lidem do hlavy rovnici Vratislavice rovná se Konrad. Mnoho lidí si pořád myslí, že Vratislavice vaří Vratislava. Že nám tuto znač ku vzali Pražáci, když náš pivovar zavřeli, mnoha lidem stále nedochází. Pijí Vratislav a myslí si, že jsme ho uvařili my. Přitom je to úplně jiná receptura. S tou naší původní nemá nic společného.“ Pivo v roce 2002 vozili Vratislavičtí do 270 hospod. „To je bez takových těch sezonních stánků. Historicky daný nám je Liberec. Hodně ale expandujeme na Frýdlantsko. Tam jsme, troufám si říci, bezkonkurenční,“ řekl Toman. První várku čtrnáctistupňového piva Konrad – Jocker, vyrobeného na bázi předválečné značky Svatý Paulus, uvařili v pivovaru v říjnu 2002. Až se uleží, bude to předvánoční dárek milovníkům zlatavého moku. „Vloni jsme přišli s polotmavým pivem Konrad – Eso, které se stalo populární a patří již k našim značkovým pivům, letos chystáme světlou čtrnáctku. Jde o tradiční, předválečný výrobek našeho pivovaru, který je zajímavý tím, že kromě ječného se používá i pšeničný slad. Pivo je pak pikantní a husté,“ uvedl ředitel Petr Hostaš a připomněl, že jen málokterý pivovar umí takový slad udělat. „Zároveň jsme připravili soutěž s okamžitou výhrou – piva, čepice, trička, kterou najde zákazník pod korunkou libovolného lahvového piva až do konce roku,“ doplnil Jaroslav Toman z obchodního oddělení. Na konci října otevřel pivovar další speciální restauraci v Německu. „Po Drážďanech, kde působíme již rok na Kesselsdorferské ulici a kde vytočíme 60 hl piva Konrad měsíčně, jsme zahájili provoz v restauraci na Grassis Strasse v Lipsku. Ta leží ve středu města poblíž budovy Zemského soudu na křižovatce s Prager Strasse,“ upřesnil Toman. „Hospoda již splňuje všechny předpisy EU,“ zdůraznil. Pivovar zvýšil oproti roku 2001 výstav o 15 % na 65 000 hl. Pivo se již prodávalo na 900 místech, z toho v 300 hospodách se čepovalo pivo točené. „Prodej sudového piva jsme oproti loňsku navýšili o 40 %, prosadili jsme se v hospodách v Drážďanech a Lipsku, kam vozíme měsíčně 50 hektolitrů,“ prozradil v prosinci 2002 Jaroslav Toman z obchodního oddělení pivovaru. „Kromě toho prodáváme jako kuriozitu lahvové pivo přímo ve vláčku vyjíždějícího ze Seifhennersdorfu směrem na Žitavu a Oybin, který bude od konce ledna 2003 jezdit v našich firemních barvách,“ doplnil.
Průnik na italský trh se podařil pivovaru v květnu 2003. Dva kamiony piva Konrad putovaly do Itálie, kde se zároveň uskutečnily první Slavnosti Konrada.“V přístavu Livorno na pobřeží Tyrhénského moře si místní štamgasti pochutnali na našem pivu. Měli jsme dobrý ohlas,“ potvrdil ředitel Petr Hostaš. „Úspěšní jsme byli i na Ukrajině, kam dodáváme slad. Na bývalém zařízení pivovaru z Jevíčka vaří docela slušné pivo i díky našemu sladu,“ doplnil. Na konci května 2003 firma splnila jednu z hygienických podmínek EU, když postavila nové sociální zařízení pro svých 50 zaměstnanců. „Prvního července zahájíme výstavbu nové lahvovny, dva stroje jsou již na místě. S rozjezdem renovované stáčírny, která má kapacitu 15 tisíc lahví za hodinu, počítáme před Vánocemi. Důležité je, že splníme všechna kritéria EU, včetně třeba odvětrávání pracoviště,“ zdůraznil ředitel. „Laboratoře jsme už vybavili moderními přístroji, takže máme speciální měřič stupňovitosti mladiny a měřič kalu, neboli trvanlivosti piva, což má významný vliv na stabilní kvalitu jednotlivých várek,“ doplnil. Den Konrada se uskutečnil v roce 2003 dne 28. června 2003 od 13 hodin v areálu pivovaru. Pivovar připravil u příležitosti 3. výročí obnovení výroby nejen všechny druhy svého piva (ceny lidové – 10, 11, 12 Kč) a skvělé občerstvení, ale nachystal zábavu pro celou rodinu. Nechyběly samozřejmě chybět speciální pivní soutěže.
Největší setkání majitelů vozů značky Porsche v historii ČR se na konci srpna 2003 uskutečnilo na dvoře pivovaru. V roce 2003 pivovar vyrobil na zakázku světlou jedenáctku s názvem Killich.
Zkušební várku Červeného krále (sváteční ležák; alk.: 5,0 %), další z řady piv, už sládek a ředitel v pivovaru v jedné osobě Petr Hostaš letos uvařil. V červnu 2003 chutnalo návštěvníkům u příležitosti Dne Konrada, o Vánocích lidé dostanou další možnost zkusit Červeného krále, skutečně rudě zabarveného, znovu. „Bude to takové zpestření štědrovečerního a silvestrovského stolu,“ uvedl sedmatřicetiletý Petr Hostaš, který „řediteluje a sládkuje“ ve vratislavickém pivovaru od obnovení jeho činnosti v roce 2000. „A právě začínáme s výstavbou nové lahvovny s kapacitou patnácti tisíc lahví za hodinu. Splníme tak další požadavky pro vstup do Evropské unie,“ dodal. Petr Hostaš pochází z Ústí n. L. Vystudoval Pivovarnickou fakultu, katedru kvasné chemie VŠChT v Praze a přes pivovar v Jablonci n. N. se přesunul do pivovaru ve Vratislavicích, kde vydržel až do jeho likvidace. „Po intermezzu při výrobě hraček v podniku Detoa v Albrechticích v Jizerských horách jsem se vrátil, když noví majitelé rozjížděli výrobu. To jsem ještě netušil, jak těžké bude dostat do povědomí lidí novou značku Konrad, která je nástupcem předchozího, ve Vratislavicích vyráběného piva v množství 450 tisíc hektolitrů. Letos počítáme s výrobou 75 000 hl,“ uvedl v říjnu 2003 Hostaš, který je na Osobnost Liberecka 2003 navržen poprvé. „Ale už nyní mě těší, že naše pivo je kvalitní, chutná návštěvníkům různých sportovních a kulturních akcí, které mnohdy sponzorujeme,“ říká populární ředitel, který prý v žádném případě nehodlá vstoupit do politiky, ač již nějaké nabídky přišly. „Chci se věnovat své práci, značka Konrad ještě potřebuje hodně propagace. A moji dva kluci mě taky nenechají v klidu, když se mnou jezdí na kole po horách,“ podotkl s úsměvem.
Zdánlivý předvánoční poklid v pivovaru a přípravu novinky Červeného Krále narušovala oprava části střechy, pod kterou se později nastěhovaly špičkové stroje na stáčení piva do lahví. Kapacita 15 000 lahví za hodinu pivovaru bohatě vystačila a navíc byla snížena energetickou náročnost a také bude firma s novou plnící linku pružnější v přípravě různých druhů balení. V neposlední řadě instalací nové technologie pivovar splní hygienické normy Evropské unie. Na podzim 2003 výrobce piva Konrad jednal s motoristickým klubem majitelů vozů Porsche o vzniku malého muzea veteránů v areálu pivovaru. Obohatilo by to program exkurzí a dní otevřených dveří, kterých pivovar pořádá během roku velké množství. Konstruktér Porsche se ve Vratislavicích nad Nisou narodil. Pivovarští rovněž chystali silvestrovskou zábavu, pro děti mikulášskou.
Pivovar připravil na vánoce 2003 pro své zákazníky nové speciální dvanáctistupňové pivo Červený král. „Pivo jsme v omezeném množství uvařili už v létě, nyní ho ale stáčíme do lahví, aby si ho mohli zákazníci koupit na vánoční stůl,“ řekl ředitel Petr Hostaš.
Kuriozní se jeví skutečnost, že v roce 2003 uvařil pivovar téměř dvojnásobné množství piva, než v roce 1874, kdy byl pivovar slavnostně otevřen. V roce 2003 se nejnověji objevilo na trhu pivo nazvané Červený král. „Všude se uvádí, že pivovar byl založen v roce 1872. To je sice pravda, v tomto roce byla založena společnost a začalo se stavět. Slavnostní otevření za účasti veřejnosti se ale konalo takřka přesně před 130 lety – 21. ledna 1874,“ uvedl vratislavický kronikář František Jelínek. „Teprve v dubnu však šla do prodeje první várka. Jedna z prvních značek vratislavického piva se jmenovala Svatý Paulus a byla to šestnáctka,“ doplnil a připomněl, že v roce 1874 uvařili vratislavičtí pivovarníci 36 000 hl piva. V roce 2003 pivovar vyrobil 62 200 hl sedmi druhů piva Konrad. „Je to zhruba stejné množství jako v roce 2002,“ potvrdil ředitel Petr Hostaš. „Nejnovější Červený král, rudě zabarvené pivo, jsme uvařili na Vánoce v množství 330 hl a hned se po něm zaprášilo. Další várku chystáme na Velikonoce,“ dodal.
Pivovar od března 2004 zdražil deseti- a jedenáctistupňové pivo, které tvořilo jeho nosný program. Od zahájení výroby v roce 2000 Hols desítku a jedenáctku prakticky nezdražoval a na počátku roku 2004 ji prodával za ceny nižší než ostatní regionální pivovary. Důvodem zdražení o 5,3 % byly rostoucí výrobní náklady. I po zdražení ale mělo pivo Konrad v kraji patřit k těm levnějším.
Bouráním pozůstatků z dávných dob pivovaru začala v březnu 2004 v areálu pivovaru výstavba nového Automuzea veteránů. Areál se pro milovníky starých automobilů a motocyklů otevřel 1. května 2004 při příležitosti Motoristického dne s pivem Konrad. V první fázi bylo potřeba hlavně opravit zdi budovy a zpevnit podlahu. Pivovar poskytl prostory, a jak řekl jeho ředitel Petr Hostaš, postaral se i o úpravu parkoviště a venkovních prostor před vstupem. Provoz muzea už ale bude financovat Občanské sdružení. Součástí návštěv muzea byla například i možnost exkurze po pivovaru. Na novém výstavišti bylo instalováno nejen expozice starých automobilů a motocyklů, ale i množství dokumentů a fotografií zaměřených na úspěchy libereckých závodníků.
„Patriotismus funguje, bez něj bychom tady nebyli, nemůžeme si ale nalhávat, že by všichni kolem našeho pivovaru pili jen naše pivo. Přímo před naší bránou je hospoda, která nás neodebírá. Točí se hlavně plzeňské pivo. Naším úspěchem je, když se vedle jejich pípy objeví také pípa s naší značkou,“ řekl v březnu 2004 sládek pivovaru Petr Hostaš. Vratislavice se prosazovaly hlavně v Liberci. „Liberec, Frýdlant, Varnsdorf – tam jsme silní. V Jablonci, i když jsme hned vedle něj, ne. Zaprvé tam byla vždy rivalita s tamním pivovarem, takže lidi z Jablonce by nás nikdy nepili, zadruhé nás tam hodně zastavily Pražské pivovary, které nás v devadesátých letech zrušily. Dva roky, co jsme nefungovali, nás stály hodně hospod. Zabrali je jiní,“ sdělil Hostaš. Vratislavice patriotismu přisuzují své znovuzrození. „Po našem znovuobnovení jsme se zvedli jen díky tomu, že na nás lidé nezapomněli a začali si nás, byť pod novou značkou, opět kupovat,“ připomněl Hostaš. „Zůstali nám hlavně fajnšmekři a pak taky vyloženě patrioti, již se nedokázali smířit s tím, že by někdo měl zrušit jejich pivovar.“ K tomu ale, aby se patriotismus zhroutil, stačí málo. „Lidé chodí do hospody hlavně za prostředím. To, jakou tam najdou značku, je až na druhém místě,“ přiznal Hostaš.
„My děláme ročně šedesát tisíc hektolitrů a rádi bychom se vyšplhali na takových sedmdesát,“ konstatoval v březnu 2004 sládek Petr Hostaš. „Modernizace nás čeká taky. Postavíme stáčecí linku na lahve a chceme vylepšit i konečné úpravy piva. K těm patří třeba zdánlivě obyčejné lepení etiket.“ A pivní novinky? „Určitě. Děláme pokusy na nealkoholickém pivu a já bych chtěl i nějaký ultra speciál. Nejsilnější pivo světa má nějakých dvaatřicet procent, tak co kdybysme zkusili něco podobného?“ smál se Hostaš. „Každopádně aspoň na Velikonoce přijdeme s červeným pivem.“
Po zkušebním provozu se dne 1. června 2004 v pivovaru naplno rozjela nová myčka lahví a stáčecí linka piva. Nejmodernější zařízení svého druhu naplnilo za hodinu 15 tisíc lahví. „Do provozu jsme chtěli linku uvést u příležitosti 5. výročí obnovení výroby piva ve Vratislavicích, a to se nám podařilo. Nové technologické zařízení patří ke světové špičce, elektronické čipy a počítače vyhodnotí každou nepřesnost, a tak každá lahev všech sedmi druhů piv, která vyrábíme, projde nejdůkladnější kontrolou v historii pivovaru,“ uvedl v červnu 2004 ředitel pivovaru Petr Hostaš s tím, že evropské normy jsou v novém komplexu mnohonásobně překročeny. V roce 2004 tak firma završila splnění všech hygienických požadavků EU, včetně nových sociálních zařízení pro svých 50 zaměstnanců. „Nově jsou vybaveny i laboratoře, takže máme speciální měřiče stupňovitosti mladiny a kalu, tedy trvanlivosti piva, což má velký vliv na stabilní kvalitu jednotlivých várek,“ vysvětlil ředitel. I v roce 2004 uvařil pivovar ke slavnostem Dne Konrada, který se uskutečnily dne 26. června v areálu pivovaru, populární a úspěšný dvanáctistupňový ležák Červený král. „Tu červeně barvicí bylinku však neprozradím,“ dodal a prozradil, že výstavba mycí a stáčecí linky s úpravami budovy přišla cca na 20 miliónů korun. Červeného krále ochutnali návštěvníci pivních slavností Den Konrada 26. června, kde se například představily skupiny Kabát Revival, Těla a Šance. Pro děti jezdil koňský povoz či seskočili parašutisté. Proběhly také nejrůznější pivní soutěže – hod prázdným sudem, běh ve dvojicí se sudem plným i tradiční pití tupláků na čas. Byl také vyhlášen vítěz celoroční soutěže „Poznej všechny Konrady“, který odjel domů v renaultu. A návštěvník, který přinesl nejvíce zátek s písmenem K, dostal 365 piv, tedy pivo na každý den.
„Počasí je velmi chladné a konzumaci piva příliš nenahrává, přesto jsme zatím na trh dodali zhruba stejné množství piva jako loni,“ řekl v červnu 2004 ředitel pivovaru Petr Hostaš. Dodal, že zásluhu na tom měly nejen sportovní šampionáty, firmě se podařilo zvýšit i vývoz do zahraničí. „Už několik kamionů piva jsme poslali do Španělska, zatím se však podíl vývozu pohybuje jen v procentech celkové produkce,“ dodal Hostaš.
Čtyřicet cyklistů se zúčastnilo druhého ročníku závodu horských kol Konrád MTB XC, který v okolí pivovaru pořádal na počátku července 2004 Klub cyklistů Pivovar Vratislavice.
Červeného krále, další z řady piv Pivovaru Hols, a.s., sládek a ředitel pivovaru v jedné osobě Petr Hostaš v roce 2004 znovu, již podruhé, uvařil a znovu byl navržen na Osobnost Liberecka 2004. V pivovaru pracoval od obnovení jeho činnosti v roce 2000. „Letos si cením tří věcí, které se podařily – rozjela se nová lahvovna s kapacitou patnácti tisíc lahví piva za hodinu, kde je výborné pracovní prostředí pro zaměstnance, ale třeba klimatizace svědčí i kvalitě našeho piva. Druhým je otevření Automuzea v areálu našeho pivovaru a třetím nárůst exportu do zahraničí,“ naznačil v listopadu 2004 úspěchy pivovaru. Petr Hostaš pochází z Ústí n. L. Vystudoval Pivovarnickou fakultu, katedru kvasné chemie VŠChT v Praze a pres pivovar v Jablonci n. N. se přesunul do pivovaru ve Vratislavicích, kde vydržel až do jeho likvidace. „Stále se držím přesvědčení, že české pivo, tedy i náš Konrad, je odlišné od zahraničních, a proto lepší. Nepředpokládám, že se bude významně zdražovat, neboť by nás zahltila dovezená piva. Sázím na liberecký patriotismus. Lidé si snad uvědomí, že pivo od velkých pivovaru, ač je levnější, se také dělá ve velkoobjemových nádobách, nemusí dlouho ležet a pak se ředí vodou,“ uvedl Petr Hostaš. „Vím, že značka Konrad ještě potřebuje hodně propagace, a tomu se chci dále věnovat,“ podotkl s úsměvem.
Především chladné léto a také sílící konkurence v regionu byly hlavními příčinami poklesu produkce pivovaru v roce 2004. Na trh dodala firma 56 200 hl piva, což bylo zhruba o desetinu méně než rok před tím. „Pro rok 2005 plánujeme znovu uvařit kolem 60 000 hl,“ řekl ředitel pivovaru Petr Hostaš. Pivovar proto hledal odbyt i v zahraničí. Pivo vyvážel do sousedního Německa a pokoušel se prosadit i na polském trhu. „Zatím se nám to moc nedaří, prodáváme tam ale náš slad,“ poznamenal Hostaš. Přesto se podle něho podařilo vývoz mírně zvýšit, na celkových tržbách se podílrl jen třemi procenty. Tradice Pivovar zaměstnával kolem 45 lidí a jeho maximální výrobní kapacita byla asi 200 000 hl piva ročně.
Pivovar vyvážel i v roce 2005 pivo značky Konrad do sousedního Německa a pokoušel se prosadit i na polském trhu. Podle ředitele pivovaru Petra Hostaše šlo zvyšování vývozu piva zatím pomalu, zato se dařilo prodávat slad, který pivovar sám vyráběl. Vývoz piva se však přece jen podařilo mírně zvýšit, na celkových tržbách se nyní podílel třemi procenty.
Skutečný klokan přivítal 12.února 2005 návštěvníky Dne otevřených dveří v pivovaru Hols. „Náš vratislavický pivovar letos v květnu oslaví již 5. výročí znovuobnovení výroby piva značky Konrad, a tak se chceme o tu radost podělit i se svými příznivci. Proto jsme připravili Dny otevřených dveří s exkurzemi do všech výrobních prostor, včetně sladovny,“ uvedl Jaroslav Toman z obchodního oddělení pivovaru. Klokan Konrad obýval výběh hned za vrátnicí a ani mráz mu ve vyvádění nebránil. Vidět klokana na sněhu byl vskutku zážitek. Poté ředitel pivovaru Petr Hostaš osobně provedl návštěvníky postupně všemi výrobními prostory, jenž jsou potřebné pro výrobu zlatavého moku. Zajímavá exkurze pro dospělé byla na závěr zakončena patřičnou degustací v Pivovarském šenku. Pro všechny věkové kategorie byla v areálu pivovaru samozřejmě otevřena i nově vznikající expozice motoristického muzea. „Například pro děti máme nachystán historický automobil Praga z roku 1923, který si zahrál v pohádkovém seriálu Arabela. Pro dospělé může být lákadlem legendární automobil Volkswagen Brouk, který zkonstruoval vratislavický rodák Ferdinand Porsche,“ zval Zdeněk Najman z automuzea.
Od 1.března 2005 upravil pivovar ceny svých výrobků. V průměru se ceny zvyšily o 2,6 % jak lahvového tak i sudového piva. Zároveň s tímto termínem zařadila firma do prodejního portfólia nealko výrobky sodovkárny Kolín – soda, cola, pomeranč.
Pivovar i v roce 2005 podporoval úspěšné sportovce regionu, např. velmi úspěšný tým házenkářů z ELP Jablonec nad Nisou.
Speciální edici piva určenou hlavně sběratelům připravil pivovar v roce 2005 spolu s Automuzeem, které působilo v jeho areálu. První etiketa připomínala stoleté výročí založení Autoklubu v Liberci a pivo s ní se na trhu objevilo už o Velikonocích. „Celkem dodáme do obchodů 100 000 lahví této speciální edice,“ řekl ředitel pivovaru Petr Hostaš. Na první etiketě připomínající sto let libereckého autoklubu byly hned dva historické automobily se značkou RAF (Reichenberger – Automobil Fabrik). „Starší z vozů pochází z roku 1909 a jedná se o RAF typ A6, který je vystaven v jednom německém muzeu,“ řekl zakladatel Automuzea Milan Bumba. Druhým autem na etiketě byl mladší závodní automobil Formule Easter. V průběhu roku se objevila ještě jedna speciálně označená várka jedenáctky, kterou zdobila etiketa připomínající 130 let od narození vratislavického rodáka Ferdinanda Porsche. Motoristické muzeum v areálu pivovaru bylo pro veřejnost otevřeno od podzimu 2004. V březnu 2005 představovalo zhruba desítku automobilových a motocyklových veteránů z první poloviny minulého století. Expozice se ale pravidelně obměňovala. Pro veřejnost bylo muzeum otevřeno každou neděli od 10:00 do 16:00.
„V první čtvrtletí nám ve srovnání s loňským rokem odbyt mírně klesl,“ řekl v dubnu 2005 ředitel Petr Hostaš. Věřil však, že v průběhu roku se propad vyrovná a do konce roku podnik vyrobí kolem 60 000 hl piva. „Věříme, že dál poroste hlavně export, který zjednodušilo odbourání byrokratických bariér po našem vstupu do Evropské unie,“ řekl Hostaš. V roce 2004 pivovar vyvezl 8 % produkce hlavně do Španělska, Německa a Itálie.
Pivovar zkoušel na jaře 2005 míchat pivo s limonádou. „O tento druh nápoje na našem trhu zájem sice není, máme ale odběratele ze sousedního Saska, který by chtěl, abychom ho pro něj vyráběli, zatím ale děláme jen vzorky,“ řekl v květnu 2005 ředitel pivovaru Petr Hostaš. V pivovaru podle něho namíchali osmistupňové pivo s citronovou limonádou nebo s „colou“. „Českého pivaře bychom tím nenadchli, v Německu a hlavně v Sasku je to ale poměrně oblíbené,“ uvedl Hostaš. Zda ale budou tyto směsi pro Němce skutečně vyrábět, nebylo podle něho zatím rozhodnuto. „Museli bychom mít víc odběratelů, vyrábět to pro jednoho se nevyplatí,“ vysvětlil Hostaš. Zájem o tyto míchané nápoje přitom v Německu rostl, za první čtvrtletí roku 2005 vzrostl o 5 %, zatímco spotřeba běžného piva meziročně klesla. Podle Hostaše se pivo míchalo s citronovou či malinovou limonádou nebo s „colou“. „Výsledný nápoj smí mít maximálně 3,5 % alkoholu,“ dodal.
Pět let se již vyrábělo regionální pivo značky Konrad. V roce 2000 totiž po dvouleté odmlce začal opět pivovar s výrobou velmi oblíbeného vratislavického piva, když areál Pivovaru Hols koupil od Pražských pivovarů. Oslavy vyvrcholily 25. června 2005 na pivních slavnostech Den Konrada, na němž vystoupily mimo jiné country skupina Sešlost a kapela Ready Kirken. „Milovníci a příznivci liberecko – vratislavického piva tak získali před pěti lety s Konradem zpět svůj oblíbený tradiční nápoj. Již v dalším roce jsme získali sympatie i u pivovarských odborníků a vybojovali například prestižní ceny Zlaté pivní pečetě světlému ležáku Konrad 11 %, Stříbrné pivní pečetě tmavému ležáku 11 % a Bronzové pivní pečetě světlému ležáku 12 %,“ připomněl ředitel a sládek pivovaru Petr Hostaš. V roce 2002 pivovar získal velmi ceněné ohodnocení pro světlý ležák Konrad 12 % – Pivo roku 2002 na výstavě v Českých Budějovicích. V roce 2003 byl opět odborníky oceněn tmavý ležák Konrad 11 % Bronzovou pivní pečetí na výstavě značek v Táboře. „Získali jsme i první zahraniční ocenění – 12 % Konrad v soutěži pivovarů v polském Szcyrku,“ doplnil ředitel. V roce 2003 rozšiřil pivovar řadu svých výrobků o speciální polotmavý ležák Konrad Eso a vysokoalkoholické pivo Konrad Jocker 14 % a výjimečné červené pivo Konrad Červený král, který si získal nesmírnou popularitu. „Tento speciál dodáváme jak v lahvích, tak i v sudech při svátečních příležitostech, kterým bude i 5. výročí obnovení výroby piva ve Vratislavicích,“ přislíbil Petr Hostaš. Pivovar exportoval své výrobky na švédský, polský, německý, španělský a italský trh. „V současné době připravujeme také export na východní trhy,“ prozradil Jaroslava Toman z obchodního oddělení pivovaru. Pivovar disponoval vlastní sladovnou. Slad se stal taktéž vývozním artiklem do sousedního Německa či do Moldávie a vařil se z něho pivo i v soukromém pivovaru Čechoameričana Jiřího Maška na dalekém Hondurasu. „Aktivně se také podílíme na společensko kulturních a sportovních akcích v regionu. Jsme partnerem úspěšného ženského florbalového týmu Liberce, podporujeme činnost libereckých kuželkářů a šachistů, Klubu cyklistů pivovaru Vratislavice a dalších. Spolupracujeme s muzeem automobilových veteránů, které sídlí v našem areálu, “ vypočítal namátkou ředitel. Pro veřejnost byla v roce 2003 otevřena na vrátnici pivovaru podniková prodejna zvaná Pivní záchytka, kde si mohli příznivci piva Konrad zakoupit za velmi přijatelné ceny celý sortiment piv, na své si přišli i sběratelé pivních suvenýrů, které prodejna nabízela. „Pořádáme Dny otevřených dveří s exkurzí pivovaru, přijíždějí sem návštěvy z ciziny, nedávno třeba až z Irska, k pronajmutí k oslavám je i Pivovarský šenk,“ podotkl Jaroslav Toman.
Na oslavu 130. narozenin Ferdinanda Porsche uvedl pivovar na trh pivní etikety s Porschem. Všechny tři etikety byly na nejoblíbenějším 11° světlém ležáku a staly se zajímavou a vyhledávanou sběratelskou kuriozitou. Nové etikety vznikly ve spolupráci s Porsche Classic Clubem ČR, který měl své sídlo přímo v rodném domě Ferdinanda Porsche ve Vratislavicích n/N. Tento klub příznivců a majitelů automobilů Porsche uspořádal setkání dne 3.září 2005 přímo v areálu pivovaru a tak pivo s novými etiketami bylo pro účastníky zajímavou upomínkou. „Porsche“ etikety znázorňövaly dva nejoblíbenější modely vozů této známé automobilky, a to nejstarší typ Porsche 356 Speedster na jehož vývoji Ferdinand Porsche ještě pracoval a nejrozšířenější a nejznámější model Porsche 911, který počátkem šedesátých let minulého století zkonstruoval jeho neméně úspěšný syn Ferry.
Dva vynikající úspěchy si z nedávných festivalů piva přivezl pivovar v září 2005. Jedenáctistupňový světlý ležák, nejprve na 48. ročníku Dočesné v Žatci, s přehledem zvítězil. A poté víkendu 10.-11.září 2005 na 1. ročníku Pivobraní v Novém Boru zvolilo město, v konkurenci osmi nejen regionálních pivovarů, za nejlepší značku právě jedenáctku Konrad. „Dočesnou v Žatci navštívily desetitisíce příznivců zlatavého moku, a tak je naše prvenství v soutěži, ve které mohli návštěvníci ochutnat výrobky většiny českých pivovarů, velkým úspěchem,“ uvedl ředitel pivovaru Petr Hostaš. „Navíc vítězkou soutěže Miss zlatého moku, při níž musela děvčata například správně natočit půllitr piva, se stala naše reprezentantka Hana Počtová,“ doplnil. Krásný pohár z novoborských skláren a diplom potvrdil kvalitu jedenáctky i na Pivobraní. „Hlavně ale chutnalo osmi tisícům návštěvníků, “ poznamenal Jaroslav Toman z obchodního oddělení. Podle ředitele nemuseli mít „pivaři“ o kvalitu českého piva obavy. „Chmelaři v Žatci potvrdili, že obsahová složka letošního chmele je vynikající. S českým chmelem to prostě vypadá dobře,“ zdůraznil.
V září 2005 oslavilo Automuzeum budované v areálu pivovaru v tichosti již rok své činnosti. Během uplynulých 365 dní se v jeho prozatím skromných výstavních prostorách vystřídalo několik desítek zajímavých exponátů a navštívilo jej mnoho příznivců motoristické historie nejen z ČR, ale i ze zahraničí.
Pivovar v roce 2005 vyvážel pivo i pod označením Urböhmisch gold Premium.
Méně piva uvařil pivovar v roce 2005. „Je to hlavně kvůli propadu v exportu, vypadly nám dodávky do Španělska,“ vysvětlil ředitel pivovaru Petr Hostaš. Ve Vratislavicích poklesla produkce meziročně o 7 tisíc hektolitrů na 49 tisíc. „Dolů už snad nepůjdeme,“ věřil Hostaš. Pivovar v roce 2005 uvedl na trh několik specialit. Na lahve například začal lepit etikety s vratislavickým rodákem Ferdinandem Porsche. „Vánočního speciálu jsme letos uvařili dvakrát více a vše se prodalo,“ dodal Hostaš. Pivovar hodlal od března 2006 zdražit pivo. Ceny by se měly zvýšit řádově o desetihaléře, zdražení se ale nedotklo celého sortimentu, uvedl v únoru 2006 ředitel pivovaru Petr Hostaš.
Na 16. ročníku reprezentační slavnosti piva 31.1.-3.2. 2006 v Táboře získal náš tmavý ležák Konrad 11° skvělé 3. místo v konkurenci 60 zúčastněných pivovarů.
Pivovar od března 2006 zvyšil ceny. Zdražení se pohybovalo kolem pěti až šesti procent, důvodem bylo zdražení energií, zejména tepla z Teplárny Liberec. Například nejprodávanější jedenáctka, kterou pivovar prodával za osm korun, zdražil na 8,50 Kč za půllitr. Informoval o tom ředitel pivovaru Petr Hostaš. Teplárna Liberec zvýšila nejprve ceny od Nového roku a znovu zdražila od února. Meziročně tak odběratelé platili za teplo zhruba o pětinu více. „O tom, že bychom se od teplárny odpojili, zatím neuvažujeme, představovalo by to příliš velkou investici,“ řekl Hostaš. Podnik se ale snaží minimalizovat náklady na teplo a investoval proto zejména do kvalitnějších izolací provozů.
Velikonoční stůl roku 2006 obohatil pivovar, který uvařil svůj červený speciál.
Nejstarší liberecký automobil značky Linser zdobil na jaře 2006 etiketu lahve vratislavické jedenáctky. Příznivcům piva se tak dostalo další možnosti se vedle osvěžení poučit o bohaté motoristické minulosti Liberecka, kterou odstartoval Theodor von Liebieg na začátku minulého století, když do Čech přivezl první automobil. Speciální limitovanou edici určenou hlavně sběratelům připravil pivovar spolu s místním motoristickým muzeem Automuzeum.cz. Speciální automobilovou edici etiket odstartoval pivovar v dubnu 2005 nálepkou, která připomněla 100 let od založení Autoklubu v Liberci. Etiketu zdobily hned dva historické automobily se značkou RAF (Reichenberger – Automobil Fabrik). V průběhu roku se pak objevila ještě jedna speciálně označená várka jedenáctky s trojicí etiket, které připomněly 130 let od narození vratislavického rodáka Ferdinanda Porsche. Pivní etiketa a automobilem Linser byla tak další v řadě. „Jejím autorem je náš nejznámější malíř obrazů historických vozidel Václav Zapadlík,“ řekl Milan Bumba z Automuzea.cz. Série tím podle Bumby ale nekončila. Na léto 2006 se chystala etiketa k oslavě 30 let počátku výroby automobilu Škoda 1000 MBX a na rok 2007 už Zapadlík připravoval etiketu, která připomene založení liberecké automobilky RAF. Podle ředitele pivovaru Petra Hostaše je série se sběratelskými etiketami vždy limitovaná. „Do obchodů dodáváme vždy 100 000 lahví jedenáctky se speciální etiketou, každý Liberečan tak může mít vlastní,“ řekl v květnu 2006 Hostaš.
Mistrovská jedenáctka 2006 s emblémem fotbalového Slovanu a nejstarším libereckým automobilem značky Linser nesly nové etikety lahve piva vratislavické jedenáctky. Speciální limitované edice určené i sběratelům připravil pivovar spolu s libereckým fotbalovým klubem a motoristickým Auto-muzeem sídlícím v areálu pivovaru. Podle ředitele pivovaru Petra Ho stase byla série se speciálními sběratelskými etiketami vždy limitovaná. „Dodáváme na trh vždy 100 000 lahví jedenáctky se speciální etiketou, každý Liberečan tak může mít svou vlastní,“ zdůraznil v květnu 2006 s úsměvem Petr Hostaš.
Na slavnostech piva 10.června 2006 v Českých Budějovicích dostal pivovar dvě pěkná ocenění. V kategorii Speciální pivo světlé získal Jocker 14° – světlý ležák první místo, v kategorii světlý ležák Premium získal světlý ležák 12° Konrad druhé místo.
Výrobu nealkoholického piva se chystal pivovar obnovit ve druhé polovině roku 2006. To se zde vařilo naposledy před deseti lety. Podle ředitele Petra Hostaše tak chtěl pivovar reagovat na zvýšenou poptávku po nealkoholickém pivu. „Technologicky není mezi výrobou piva s minimálním obsahem alkoholu a tím klasickým velký rozdíl. Mnohem větší investice si vyžádá až uvedení nového výrobku na trh,“ poznamenal v červenci 2006 Petr Hostaš. Nealkoholické pivo z Vratislavic se mělo dostat na pulty obchodů zřejmě na podzim 2006. Stalo se tak konkurencí pro stejný výrobek Pivovaru Svijany, který uvedl první várku na trh v prosinci 2005. Do té doby však muselo projít vratislavické nealko ještě sérií zkoušek. „Zkoušky spočívají především v kontrole stability výrobku. Je totiž důležité, aby výrobek nezměnil po několika dnech svoji chuť,“ dodal Petr Hostaš. Návrat nealkoholického piva také mohl v roce 2006 dopomoci pivovaru k většímu výstavu. V roce 2006 se i díky teplému létu počítalo s výstavem kolem osmdesáti tisíc hektolitrů piva. „Tento rok vypadá zatím opravdu dobře,“ potvrdil Petr Hostaš.
Ředitel pivovaru Hols Petr Hostaš řekl, že špatnou úrodu ječmene bude třeba řešit dovozem. Podle něj to ale může ovlivnit nejen kvalitu, ale i cenu českého piva. Navíc i v sousedním Německu a Polsku byli na tom se sladovnickým ječmenem podobně. „Jsou to právě kvalitní domácí suroviny, které dávají českému pivu speciální chuť. Pokud se doveze ječmen horší jakosti, nikdo z něj dobré pivo neuvaří,“ uvedl v září 2006 Hostaš. Pivovar si slad vyráběl sám a dodával ho i jiným menším pivovarům v regionu. Na jeden hektolitr piva spotřeboval asi 20 kilogramů ječmene. Zatímco dříve stačilo telefonicky ječmen objednat z jednoho zdroje, nyní objížděl ředitel zemědělce, smlouval s nimi a sháněl ho po menších dávkách. „Rostoucí poptávka také výrazně zvyšuje nákupní cenu,“ podotkl Hostaš.
Po deseti letech se vrátilo na pulty obchodů nealkoholické pivo z Vratislavic. Nápoj prošel náročnou sérií zkoušek a vyzvalo na souboj především obdobný výrobek Pivovaru Svijany. Pivovar tak reagoval na zvyšující se poptávku po tomto nápoji. „První várka nealkoholického piva je již od 22.9.2006 v prodeji,“ řekl ředitel pivovaru Petr Hostaš. Pivovar zatím vyrobil prvních 120 hektolitrů nealkoholického piva, které bylo na trh dodáváno jako vratislavický Pilot . „Uvidíme jaký bude o nový výrobek zájem. Až podle prodejních výsledků určíme jaké množství nealkoholického piva vyrobíme v dalších měsících,“ poznamenal Petr Hostaš.
Ze 49. ročníku Dočesné 2006 v Žatci se vrátil pivovar s dalším oceněním. Degustace piv se zúčastnilo 34 pivovarů se 74 vzorky v deseti kategoriích. Pivovar se prosadil v kategorii polotmavý ležák a s Konrádem Eso získal 1. místo. V kategorii speciální světlé pivo dosáhl také na nejvyšší příčku s pivem Konrad Jocker 14%.
Pivovar získal za své pivo značky Konrad dvě významná ocenění. Pro rok 2006 dostal Konrad 12 světlý ležák v kategorii plzeňské zlatou Evropskou pivní hvězdu. V kategorii tmavých piv si Konrad 11 tmavý ležák odnesl stříbrnou Evropskou pivní hvězdu. „Díky přírodě našeho kraje a umu našich lidí, je naše údolí pod Ještědem zase o něco víc známější,“ uvedl v listopadu 2006 obchodní ředitel pivovaru Jaroslav Toman. Ceny se udělovaly na Pivovarských slavnostech (Brau Beviale) v německém Norimberku. Nejchutnější piva hodnotili pivovarští profesionálové z celého světa. V ročníku soutěžilo 440 piv, přičemž 25% vzorků pocházelo z 23 zemí mimo Evropu.
Pivovar dosáhl v roce 2006 rekordního výstavu v novodobé historii podniku. Zasloužil se o to hlavně export. Pivovar uvařil 95 000 hl piva, což bylo o 73 %t více než před rokem, kdy podnik vyrobil 55 000 hl. Zhruba polovinu produkce prodal do zahraničí, hlavně do Německa, Francie, Španělska, Portugalska a Itálie. Výstav byl podle ředitele pivovaru Petra Hostaše výrazně vyšší, než pivovar původně předpokládal. Plán počítal s produkcí kolem 75 000 hl. „Pro příští rok předpokládáme uvařit opět do 100 000 hl, rádi bychom totiž zůstali malým pivovarem,“ dodal v prosinci 2006 Hostaš. Propagaci libereckého piva v zahraničí pomohl podle něj i úspěch v mezinárodní soutěži v Německu, kde jedenáctistupňové tmavé pivo Konrad získalo stříbrnou Evropskou pivní hvězdu, a světlá dvanáctka dokonce zlatou.
V roce 2006 pivovar zásoboval trh nejen v tuzemsku, ale také v Německu, Portugalsku, Francii, Španělsku nebo v Itálii. „Chtěli bychom expandovat i do východních států, například na Ukrajinu,“ sdělil ředitel pivovaru Hols Petr Hostaš.
Stříbrnou pečeť ze 17. ročníku reprezentačních slavností piva v Táboře si v únoru 2007 odneslo speciální světlé čtrnáctistupňové pivo Konrad Jocker. „Po loňském úspěchu, kdy získalo naše čtrnáctistupňové pivo ocenění Pivo roku 2006, jde o další ocenění práce našeho pivovaru,“ řekl obchodní ředitel pivovaru Jaroslav Toman.
Více než dvojnásobně – vzrostla produkce pivovaru v lednu 2007. Pivovar za leden prodal přes 8 500 hl piva. „Za nárůst vděčíme hlavně exportu,“ řekl Hostaš. Zhruba polovinu produkce prodal pivovar do zahraničí.
Společnost Hols kvůli růstu nákladů na energie a drahé vstupní suroviny, jako je chmel či slad, od května 2007 zvýšila ceny piva. Půllitr nejprodávanější jedenáctky zdražil o 40 haléřů a pivovar ho odběratelům dodával za 8,90 Kč. Ještě výrazněji ale stoupla cena červeného dvanáctistupňového speciálu, která vzrostla o 1,50 Kč na 12 korun.
„Do konce května 2007 šel prodej zhruba o deset procent nahoru, předpokládáme proto, že do konce roku vyrobíme před 100 000 hl piva,“ řekl ředitel Petr Hostaš.
Pivovar v roce 2007 zvýšil výrobu zhruba o desetinu. „Do konce roku dodáme na trh přes 100 tisíc hektolitrů,“ řekl jeho ředitel Petr Hostaš. Za růst výroby ale podle něj firma vděčila hlavně exportu. Za hranice totiž putovalo už 60 % produkce. Firma, která v říjnu 2007 oslavila 135. výročí svého založení, vyvážela hlavně do Německa, Francie, Španělska, Portugalska a Itálie.
Pivovar se kvůli rostoucím cenám vstupních surovin a energií rozhodl od listopadu 2007 zdražit pivo zhruba o pět až šest procent. Ceny sladu v roce 2007 kvůli nižší úrodě vzrostly zhruba o 50 až 60 %, o třetinu zdražil slad. „Nejprodávanější jedenáctka zdraží zhruba o padesátník na devět padesát,“ řekl ředitel pivovaru Petr Hostaš. „Sladovnický ječmen letos nakupujeme o 80 procent dráž než loni a zřejmě ještě podraží, nelze vyloučit další zdražování.“
Pivovar si v roce 2007 ke svým kulatým narozeninám nadělil pestřejší etiketu a chystal pro své zákazníky překvapení. Pro své příznivce chystal Konrad tak zvané obohacené pivo. Mělo by rozšířit řadu specialit a navázat na úspěšné červené pivo s přídavkem bylin. „Novinka bude postavena na podobné bázi, vycházíme z toho, že by mělo být i zdravé,“ doplnil v listopadu 2007 ředitel Petr Hostaš. Pivovar sáhl ke kontrastnějšímu probarvení etikety. Nápis byl podle ředitele pivovaru lépe čitelný a víc zákazníky upoutal. Změna bude jistě pobídkou pro sběratele, stejně jako limitované série s vyobrazenými historickými auty, které pivovar vydává od roku 2005. Etiket už pivovar vydal osm, v tradici chce pokračovat. „Připravujeme etiketu, která bude poctou tradičního výrobce aut LIAZ. Je úzce spjata s regionem, stejně jako všechny naše na etiketách vydané značky.“ Sběratelé museli být rychlí, například etiketa s vyobrazeným prvním veteránem vyrobeném v Liberci ke stému výročí založení automobilky LINSER zmizela i s jedenáctistupňovými pivy z pultů během čtrnácti dní. Pivovar při unikátní projektu spolupracoval s Automuzeem, které v areálu pivovaru sídlilo. První nálepka například připomněla století od založení Autoklubu v Liberci se dvěma historickými automobily RAF. Další etikety připomínaly 130 let, které uplynuly od narození vratislavického rodáka a slavného konstruktéra aut Ferdinanda Porsche. K letošnímu jubileu si pivovar nadělil i desetiprocentní zvýšení výroby. „Loni jsme vyrobili devadesát tisíc hektolitrů, letos sto deset. Vliv mělo počasí, ale i to, že se dostáváme stále více do podvědomí zákazníků,“ uvedl Hostaš. Pivovaru se podařilo proniknout i na zahraniční trhy, pivo znají v Německu, Itálii, ve Francii nebo ve Španělsku.
V roce 2007 Hols vyrobil přes 110 tisíc hektolitrů piva, což bylo o deset procent více než v roce 2006. Tehdy pivovar dodal na trh 98 tisíc hektolitrů. Export tvořil plných 60 % jeho celkové výroby. „Udržujeme si stále zákazníky v Německu, Francii, Itálii, Finsku, Portugalsku nebo Španělsku. V minulém roce jsme chtěli expandovat také do východní Evropy, ta se však stále brání. Hodně tam letí pivo v plechovkách či pet lahvích, a takovou výrobu my zatím nechystáme,“ objasnil ředitel pivovaru Petr Hostaš.
„Předpokládám, že výrobu v letošním roce udržíme. Chystáme nějakou novinku, zatím nechci nic prozrazovat, je to všechno ve vývoji. Nepůjde o žádné lehké pivo, ale o záležitost pro skutečné pivní fajnšmekry,“ doplnil v lednu 2008 Petr Hostaš.
„Letos se nám vede opravdu dobře. V loňském roce jsme vyrobili 110 tisíc hektolitrů, letos to prozatím vypadá, že bychom to mohli překonat, ale nechci to zakřiknout,“ uvedl v srpnu 2008 ředitel pivovaru Petr Hostaš s tím, že v první polovině roku 2008 pivovar vyrobil šestapadesát tisíc hektolitrů piva. Nárůst zaznamenal vratislavický pivovar jak v rámci tuzemského prodeje, tak v rámci vývozu do ciziny. Export tvořil plných šedesát procent jeho celkové výroby a stálé zákazníky má například v Německu, Itálii, Francii, Portugalsku, Španělsku nebo Finsku.
O pětinu více než v předchozím roce uvařili v pivovaru v roce 2008. Více než polovina ze 134 tisíc hektolitrů piva směřovala ale do zahraničí. „Nastupující krizi jsme zatím ve spotřebě piva nepoznali,“ řekl ředitel Petr Hostaš.
Vratislavický pivovar Hols připravil speciální výrobek pro účastníky lyžařského mistrovství v Liberci. Pivovar začal lepit na své pivní lahve kolekci etiket k šampionátu.“Etikety připravujeme ke všem významným akcím v Liberci. V minulosti jsme se zaměřili hlavně na automobilovou historii,“ připomněl v únoru 2009 ředitel pivovaru Hols Petr Hostaš. Lehké světlé pivo s 3,5 % alkoholu budou zdobit tři druhy etiket – jedna se skokanem na lyžích, druhá se siluetou běžce a třetí s panoramatickou fotografií zasněženého Ještědského hřebene. Všechny se budou prodávat jen po dobu mistrovství, pivovar je nechal vyrobit v několikatisícové limitované sérii. Nabízet je bude na parkovišti před veseckým běžeckým areálem, v zábavním centru Babylon a také přímo před pivovarem, u kterého bude jedno ze záchytných parkovišť pro diváky. Podle Hostaše jsou etikety zajímavé hlavně pro sběratele. Pivovar dříve vydal edici třeba ke 100. výročí založení Autoklubu v Liberci nebo ke 130. výročí narození vratislavického rodáka Ferdinanda Porsche, etikety si u něj objednal i teplický sběratelský klub a rentgenologická společnost.
Pivovaru za první tři měsíce roku 2009 stoupl prodej o desetinu.
Pivovar připravil na jaře 2009 další ze série sběratelských pivních etiket s motivem automobilových veteránů. Pivní lahve tentokrát zdobila Škoda Octavia, a připomněla tak půlstoletí, které od výroby tohoto oblíbeného modelu v roce 2009 uplynulo. Zatímco v minulosti sběratelské etikety zdobily lahve jedenáctistupňového piva, tentokrát pivovar naplnil osmičkou Konrad. „Nejsou to ale první speciální etikety v letošním roce, už k lyžařskému šampionátu jsme vyrobili pivo se třemi různými etiketami a připravujeme letos ještě jednu k setkání letců z celého světa, které se v Česku uskuteční v červnu,“ řekl v dubnu 2009 ředitel pivovaru Petr Hostaš.
Skutečnost, že se ekonomická krize zatím na prodeji piva příliš nepodepisuje, potvrdil sládek pivovaru Petr Hostaš. „Není to tak drsné, jak jsme očekávali. Těžko ale posoudím, jak by to vypadalo, kdyby krize nebyla. Neřekl bych ale, že by na nás měla nějaký velký vliv,“ uvedl Petr Hostaš. Také on přitom nezapomněl zdůraznit vliv teplého dubna 2009 na měsíční výstav pivovaru. „I přes chladnější první měsíce letošního roku to vypadá dobře. Výstav nám stoupnul asi o 10 procent. Naším cílem je přitom udržet výstav pivovaru na hodnotách, které jsme měli v minulém roce. Když bude něco navíc, bude to jen dobře. Velkým pivovarům se ale přibližovat nechceme,“ dodal Petr Hostaš
V červenci 2009 pokořili v pivovaru rekord rekord. Vyrobili 16,5 tisíc hektolitrů. „Byl to výjimečný měsíc. Výstav byl mnohem větší než za celý půlrok, když jsme v roce 2000 začínali,“ přiblížil ředitel pivovaru Petr Hostaš. Podle něj se krize projevovala v tom, že lidé mají větší zájem o levnější nízkostupňová piva. Přesto ani méně obvyklá piva nezavrhují. Pivovar například vůbec poprvé expedoval polotmavé pivo v sudech. „Překvapilo mě, že mají lidé zájem o zajímavé chuti i v restauracích,“ doplnil Hostaš. Podle ředitele pivovaru se krize projevila zejména ve skutečnosti, že si restaurace stěžují na menší zájem o točená piva. „Myslím si také, že stagnace sudového piva je daná tím, že ty klasické hospody už nejsou tak časté,“mínil ředitel Hostaš.
Navzdory krizi se pivovaru dařilo i v roce 2009 zvyšovat výrobu. Očekával nárůst produkce zhruba o 12 % na 150 tisíc hektolitrů, když v roce 2008 dodal na trh 134 tisíc hl piva. „Zvyšování výroby se daří především díky rostoucímu odbytu do zahraničí. Do Německa, Francie, Rakouska, Itálie a Ruska letos směřuje zhruba 70 % produkce,“ řekl v listopadu 2009 ředitel pivovaru Petr Hostaš. Hospodářská krize se podle něj odrazila především v rostoucí poptávce po slabších pivech, která byly levnější. „Stoupá hlavně spotřeba desítky Konrad, připravili jsme proto také nové pivo Reichenberger, které půjde na trh v nejbližších dnech,“ řekl Hostaš. Věřil, že si nové devítistupňové pivo své příznivce najde a v příštím roce pomůže vyrovnat předpokládaný pokles odbytu kvůli chystanému zdražování piva. Kvůli takzvanému Janotovu balíčku se od roku 2010 zvýšila spotřební daň u piva a také sazba DPH. Cena desetistupňového piva by se tak měla podle Hostaše zvýšit o 50 až 70 haléřů na půllitr. „Předpokládáme, že nezdražíme hned od ledna, ale až od února,“ poznamenal. Firma chtěla také získávat další odbytiště v zahraničí. „Já bych se rád vrátil na trh do Velké Británie, protože tenhle pivovar tam v minulosti dodával a byl to stabilní trh,“ dodal Hostaš.
Vývoz pomáhal zvyšovat také výstav pivovaru. V roce 2009 vratislavičtí vyrobili 148 000 hl, což bylo o deset procent víc než předchozího roku. „Do Německa, Francie, Rakouska, Itálie a Ruska letos směřuje zhruba 70 % produkce,“ řekl ředitel pivovaru Petr Hostaš. Firma chtěla také získávat další odbytiště v zahraničí. „Já bych se rád vrátil na trh do Velké Británie, protože tenhle pivovar tam v minulosti dodával a byl to stabilní trh,“ dodal Hostaš.
Skoro o 12 % stoupla roční produkce pivovaru v roce 2009. V roce 2008 pivovar prodal 134 tisíc hektolitrů, v roce 2009 celkem 149 700. „Jsme spokojeni. Produkce v předchozích dvou letech byla nadprůměrná,“ řekl ředitel. Podle jeho slov se jim dařilo na domácím trhu a rostl i export. „Pro nás jsou hlavními trhy Francie a Německo,“ upozornil ředitel. Pivovar do zahraničí vyvezl 70 % své produkce. V roce 2009 pivovar investoval zhruba 45 milionů. „Potřebujeme novou stáčečku na sudy, vylepšit infrastrukturu a také chceme investovat do propagace vlastních kvasnic,“ přiblížil ředitel.
Pivovar musel stejně jako jiné pivovary kvůli zvýšení sazbě DPH a spotřební daně pivo od ledna 2010 zdražit. „V průměru stoupla cena o osmdesát haléřů,“ poznamenal Hostaš.
Pivovar v roce 2010 slavil deset let obnovení výroby. Za tu dobu zvýšil výstav více než dvanáctinásobně. Zatímco v prvním roce dodala firma na trh sotva 15 000 hl piva, pro rok 2010 plánovala výstav kolem 190 000 hl. „Za prvních pět měsíců roku 2010 je zatím prodej o pětinu lepší než před rokem, stoupá odbyt v tuzemsku, o 35 % ale vzrostl objem vývozu,“ řekl Jaroslav Toman z obchodního oddělení pivovaru. Právě export pomáhal výrazně zvyšovat výrobu pivovaru. „Do Německa, Francie, Rakouska, Itálie a Ruska směřuje zhruba 70 % produkce,“ dodal ředitel Petr Hostaš. Firma získala také nové zákazníky ve Španělsku, Slovensku nebo Maďarsku. Pivovar intenzivně jednal o dodávkách do Velké Británie. „Tenhle pivovar tam v minulosti dodával a byl to stabilní trh, proto bychom se tam rádi vrátili,“ poznamenal Hostaš. Ke zvyšování odbytu pomáhala podle Tomana také kvalita piva, kterou dokládají úspěchy v degustačních soutěžích. „Ze 14. ročníku odborné degustační soutěže Pivo České republiky 2010, která se před několika dny uskutečnila na českobudějovickém výstavišti, jsme si odvezli hned tři zlaté medaile,“ řekl Toman. V konkurenci 51 pivovarů, které přihlásily více než 250 piv, získal ocenění vratislavický polotmavý ležák Konrad Eso, světlá čtrnáctka Konrad Joker a také červený speciál Konrad Červený král.
Pivovar společnosti HOLS musel v červenci 2010 nakoupit tisícovku nových nerezových sudů o objemu 50 a 30 litrů, o něž měli odběratelé největší zájem. Nejvíc na odbyt šly vždy před víkendem. „Právě před víkendem se sklady pivovaru zcela vyprázdní,“ poznamenal ředitel Petr Hostaš. S létem 2010 byli ve Vratislavicích spokojeni. Za první pololetí prodali 75 000 hl piva, což představovalo ve srovnání s předchozím rokem patnáctiprocentní nárůst. „Hodně pomáhá export, téměř 70 % produkce vyvážíme,“ vysvětlil Hostaš. Pivo z Vratislavic pili v Německu, Francii, Rakousku, Itálii a Rusku. Nová odbytiště získala firma také ve Španělsku, Slovensku nebo Maďarsku. Podle Hostaše pomáhaly odbyt zvyšovat nejen tropické teploty, ale i rostoucí kvalita piva, kterou dokládaly úspěchy ze soutěží. „Ze 14. ročníku odborné degustační soutěže Pivo České republiky 2010, která se uskutečnila na českobudějovickém výstavišti, jsme si odvezli hned tři zlaté medaile,“ dodal Hostaš.
V roce 2010 na trh přišlo 155 tisíc hektolitrů vratislavického piva, to bylo o 3,5 % více než před rokem. Původní plán pivovaru počítal s navýšením výstavu až na 200 000 hl, zde ale zapracovalo chladné léto a této mety se dosáhnout nepodařilo.
Tradiční degustační soutěž v Táboře – 21.ročník konaný na počátku února 2011, nejrozsáhlejší pivní soutěž na českém území, přinesla pivovaru ocenění pro Konrad IQ – kvasnicové pivo a opakovaně Konrad 11% tmavý ležák.
Malé překvapení pro noční poutníky v podobě pivního speciálu připravilo litoměřické biskupství a pivovar Konrad. Na vybraných místech diecéze bylo možné během Noci kostelů zakoupit suvenýr v podobě nealkoholického pivního speciálu připraveného přímo pro tuto akci. Pivo bylo možné v omezené míře zakoupit v běžné distribuční síti již v průběhu minulých dní a během Noci kostelů bylo ve velmi omezeném množství k dostání pro vzpomínku a osvěžení poutníka na těchto místech litoměřické diecéze.
V roce 2011 pivovar vyráběl pro společnost AGC spol. s r.o. pivo GOOD Bulldog Beer 10°.
Tradičně poslední červnovou sobotu dne 25. června 2011 pořádal pivovar pivní slavnosti pod názvem Den Konráda. Akce se konala jako každoročně přímo v areálu pivovaru. Pořadatelé přichystali moře zlatavého moku místní výroby. Nechyběly všechny druhy piva Konrád, v roce 2011 ale byla pro návštěvníky přichystána také jedna nová specialita – Svatopavelské silné pivo. Šlo o polotmavé šestnáctistupňové pivo, vařené podle receptu ze začátku minulého století. Odpoledne zpříjemnily kromě pohodové muziky také oblíbené pivní soutěže. Soutěžící opět házeli prázdným sudem do dálky nebo poměřili vlastní pivní pupky. V areálu byly rozesety stánky s občerstvením, rožněné speciality a další pochutiny určené nejen k pivu. K tomu všemu bude hrála skvělá muzika různých žánrů.
Vratislavský Konrad, druhý největší pivovar v Libereckém kraji, před prázdninami roku 2011 začal do PET lahví stáčet své světlé výčepní pivo. Do konce srpna tímto způsobem distribuovali 200 hektolitrů piva. „Chtěli jsme vyhovět hlavně těm lidem, kteří jsou zvyklí na naše pivo a chtěli si ho vzít na dovolenou. Překvapilo nás, že o to je docela zájem. Máme zatím samé kladné odezvy,“ uvedl sládek pivovaru Konrad Petr Hostaš. Ve Vratislavicích nad Nisou stáčeli pivo do dvoulitrových PET lahví a z pivovaru ho prodávali za 33 korun. Podle Hostaše je pivo v PET obalech stejně kvalitní díky novým materiálům a také tomu, že lahve nepropouštějí dovnitř kyslík. (zdroj: ekonomika.idnes.cz)
Pivo Konrad Eso zaslouženě získalo v Táboře na Pivních slavnostech v únoru 2012 Zlatou pivní pečeť. Tmavý ležák Konrad 11 získal znovu medailové umístění mezi tmavými ležáky.
Pivovar zahájil na jaře roku 2012 oslavy 140.výročí svého vzniku novým pivem Chytrón, které mělo oslovit nové zákazníky. Citronové pivo Chytrón – nápoj na pivním základě s jemnými chuťovými tóny citrusových plodů, nabízel pivovar, stejně jako jiné své druhy, ve třetinkových lahvích. Celkem dodával pivovar na trh 11 druhů, od desítky až po Svatopaveleckou šestnáctku. Podle ředitele pivovaru Petra Hostaše se zde pivo vařilo úplně stejným způsobem, jako v roce 1872, kdy ve varně uvařili první várku. „Jako možnost ověřit si naše tvrzení nabízíme absolvování exkurze po pivovaru od sklepa na půdu až po expedici. Končíme v pivovarské hospodě, kde lze ochutnat všech 11 druhů zdejších piv, včetně ojedinělého originálního piva Červený král, které je opravdu červené, ovšem s tradiční pivní chutí,“ zval na návštěvu ředitel.
Pivovar počítal v roce 2012 s poklesem výroby zhruba o pětinu. Pivovar, který slavil 12 let od obnovení výroby, plánoval dodat na trh kolem 80 000 hl piva. Výstav pivovaru přitom klesal už třetí rok po sobě. V roce 2010 tam uvařili 154 000 hl, v roce 2011 něco přes 100 000. Důvodem poklesu byla změna strategie. Pivovar přestal vyrábět extrémně levné pivo pro německé řetězce, protože se to při současné ceně eura nevyplatilo, řekl ředitel pivovaru Petr Hostaš. Novinka – Chytrón – lehké pivo s citronovou příchutí, na slavnostech v Českých Budějovicích získalo ve své kategorii zlatou medaili. Pivovar má ale se speciály velké zkušenosti. „Už několik let nabízíme například Červeného krále, což je speciální červená dvanáctka obarvená tajnou směsí bylin,“ řekl Hostaš. V roce 2010 podle něj pivovar nabídl konzumentům Svatopavelské pivo, které bylo vytvořeno na základě receptury zjištěné ve spolupráci se Severočeským muzeem v Liberci. Kvality šestnáctistupňového ležáku letos také ocenili na slavnostech v Českých Budějovicích, získal mezi speciály zlatou medaili. Rozšířením sortimentu o speciály se podle Hostaše snažil pivovar vyjít vstříc zákazníkům. Na technologii nutnou k výrobě extra hořkých nebo naopak sladkých speciálních piv získala v roce 2010 firma dotace z evropských fondů. Do modernizace výroby, nové výrobní linky i rozšíření ležáckých sklepů investoval pivovar 30 milionů korun, polovinu zaplatil Operační program podnikání a inovace.
Pivovar počátkem listopadu 2012 rozšířil svou nabídku. Šlo o balení 1,5l PET s pivem Konrad Premium. Pivovar tak vyšel vstříc svým zákazníkům, které skleněné lahve omezují na cestách, při sportu, zábavě apod.
Vratislavický pivovar připravil pro vánoční trh roku 2012 piva s retroetiketami, které odkazovaly na 70. a 80. léta minulého století. Před 30 lety si na Liberecku nikdo nedokázal Vánoce představit bez tmavé jedenáctky Kapucín. Podle stejné receptury se vyráběla i tmavá jedenáctka Konrad a teď nesla i původní název a etiketu. Podobné to bylo se světlou jedenáctkou, která se v 70. letech prodávala jako Vratislavický ležák. Retroetiketa tu dobu připomínala, zdobila ji stejně jako kdysi silueta Ještědu ještě bez Hubáčkova hotelu s vysílačem. „Retroetiketami chceme připomenout naši historii, současná značka Konrad, na ni navazuje,“ řekl ředitel pivovaru Petr Hostaš. V nabídce by etikety měly zůstat celoročně. „Na Vánoce s tím začneme, tak jako jsme začali třeba s dvanáctkou, a teď se vaří už deset let,“ poznamenal Hostaš. Nevyloučil, že retroetikety postupně vytlačí původní etikety s Konradem. „Bude záležet na zákaznících,“ poznamenal.
„Výroba je zhruba o 30 % nižší, protože jsme přestali vyrábět levná piva pro německé řetězce,“ vysvětlil v prosinci 2012 ředitel Petr Hostaš.
Pivní pečeť 2013 byla prestižní degustační soutěž, která v únoru 2013 probíhala v Táboře. Pivovar získal dva diplomy: Konrad Kapucín byl druhý v kategorii tmavých ležáků a Konrad 14% zvítězil v kategorii světlých speciálních piv. Mezi kvasnicovými pivy byl Konrad šestý. Ve velkém finále, kde se hodnotila všechna oceněná piva napříč kategoriemi, byl Kapucín páty.
Na přání spotřebitelů si zájemci o větší balení mohli od března 2013 koupit citronového Chytrona a Červeného Konrada ve vratných 0,5 l lahvích.
Pivo České republiky 2013 je prestižní degustační soutěž, která v červnu 2013 proběhla v Českých Budějovicích. Vratislavický pivovar hned první den získal první diplom: Konrad Kapucín byl třetí v kategorii tmavých ležáků. Kapucín od předvánočního návratu k původnímu názvu získal již druhý diplom ze dvou nejprestižnějších degustačních soutěží v ČR. Již v lednu 2013 v Táboře dostal Stříbrnou pivní pečeť 2013.
Ve Vratislavicích nad Nisou uvařili v roce 2013 celkem 75 000 hl piva, o 7 % víc než v předchozím roce. Pivovar byl postaven na výrobu piva plzeňského typu a to se tu také stále vaří. Postup je tradiční, technologie ale prošla modernizací. Dřevěné sudy nahradily nerezové tanky, pivo stáčejí automaty. „Do modernizace výroby jsme jen v posledních letech investovali 30 milionů korun i díky podpoře z evropských fondů,“ řekl Hostaš. Pivovar většinu své produkce prodal v regionu, zhruba třetina míří do zahraničí. „Dodáváme do Německa, Španělska a Itálie, loni se nám podařilo dobýt i ruský trh,“ poznamenal ředitel. Pivovaru pomohlo vítězství v prestižní britské soutěži World Beer Awards. „Naše dvanáctka tam loni zvítězila mezi ležáky českého typu, díky tomu jsme získali nové zákazníky i v Česku,“ poznamenal Hostaš.Ve Vratislavicích v roce 2013 vařili 11 druhů piva, tradiční sortiment doplnily radlery. „Ke 140. výročí zahájení výroby chceme také nabídnout nějaký speciál, zatím ale diskutujeme o tom, zda to bude nějaké pivo z minulosti nebo novinka,“ řekl Hostaš. V době vzniku pivovaru se ve Vratislavicích vařila 14 a 16stupňová piva, třeba za války ale kvůli nedostatku surovin vařili jen třiapůlstupňové. „Tehdy se vařilo z toho, co bylo – z brambor, kukuřice a podobně,“ dodal.
Na oslavu 140. výročí (24. ledna 1874) zahájení výroby ve vratislavickém pivovaru připravili Vratislavičtí nové pivo Spytihněv. Spytihněv bylo silné (14°) speciálně chmelené pivo. Na rozdíl od běžných piv je Spytihněv za studena dochmelován v ležáckém tanku. Nejedná se o dochmelování chmelovým extraktem, ale o klasický hlávkový chmel typicky české odrůdy Žatecký poloraný červeňák. Chmelové šištice se nejméně měsíc „louhují“ v pivu, aby jej udělaly aromatičtějším a hořčejším. Spytihněv byl poprvé nabízen na Slavnostech vratislavického piva 2013, návštěvníci ho přijali vstřícně a hodnotili velmi kladně. Již během loňského podzimu se na základě poptávky začal prodávat výjimečně v sudech. Příznivý ohlas vedl vratislavický pivovar k rozhodnutí nabízet Spytihněva i v půllitrových lahvích, zprvu příležitostně, bude-li zájem spotřebitelů i nastálo. Pivo nese jméno podle dalšího z rodu Přemyslovců – Spytihněv byl syn Břetislava I., jeho bratry byli Vratislav a Konrad.
Na Velikonoce 2014 zde připravili nový pivní speciál, ležák Konrad 12°, který má zelenou barvu. Tu pivu dávaly přírodní látky získané z mladého zeleného ječmene. Vše bylo přírodní, přirozené, nic není syntetické.
V dubnu bylo v prodeji nové ochucené nealko pivo Konrad Červené jablko.

Dne 12. listopadu 2014 bylo v německém Norimberku slavnostní udílení cen Evropská pivní hvězda. V kategorii Světlý ležák českého typu bylo bronzem oceněno pivo Reichenberger 12°. Jedná se o exportní název tradičního vratislavického piva Konrad 12°. Do letošního ročníku prestižní degustační soutěže o Evropskou pivní hvězdu bylo přihlášeno 1613 vzorků ze 42 zemí světa. Cenu za vratislavický pivovar přebíral sládek Petr Hostaš a exportní manager Petr Tichý. Tato degustační soutěž dává důraz na použití čistých surovin, zejména v poslední době hodně diskutované odrůdy chmele, které druhy piva významně charakterizují. Nejenom „dvanáctka“ boduje ve světě. V letošním ročníku World Beer Awards v kategorii Tmavý ležák českého typu bylo řezané pivo Konrad ESO. To se vyznačuje dokonalou harmonií chutí, kterou mu dává správně vyvážený poměr světlého a tmavého piva. Na jazyku se potkává chmelová hořkost s karamelovou sladkostí. „Všechna získaní ocenění nás nesmírně potěší a velmi si jich vážíme. Jsou pro nás hlavně velkým závazkem do budoucna. Věřím, že nám pomohou v dalším nárůstu prodej našeho piva Konrad doma i ve světě,“ prohlásil Petr Hostaš pro převzetí ceny v Norimberku. Pivovar z Liberce – Vratislavic nabízí v současnosti 14 druhů piv. Všechna využívají přednosti klasické pivovarské technologie, české suroviny a vyznačují vysokou mírou ruční práce. V loňském roce prodal vratislavický pivovar Konrad 75 tisíc hl piva, z toho zhruba polovina byla exportována. (zdroj: www.nasejablonecko.cz)

Nové vratislavské dostalo název Bizon a technologicky šlo o typ IPA. Kombinací ječných a pšeničných sladů se získalo 16° pivo, které mělo mít kolem 7 % alkoholu. Znalci a fajnšmekři budou mohli ochutnat první várku těsně před Silvestrem roku 2014.
V únoru 2015 proběhla v Táboře degustační soutěž Pivní pečeť 2015. V kategorii tmavých speciálů na stříbrném místě zabodovalo Svatopavelské. V kategorii nefiltrovaných piv zvítězil Konrad IQ.
Pivovar v roce 2015 na svátek sv. Patrika a na Zelený čtvrtek připravili krásně zelené pivo jménem Zelený král.

Výstav piva:
rok 2000: 14 856 hl
rok 2001: 60 000 hl
rok 2002: 63 800 hl
rok 2003: 62 200 hl
rok 2004: 56 700 hl
rok 2005: 48 800 hl (export: 900 hl)
rok 2006: 95 000 hl (export: asi 50 %)
rok 2007: 110 000 hl (export: asi 60 %)
rok 2008: 134 000 hl (export: asi 60 %)
rok 2009: 149 700 hl (export: asi 70 %)
rok 2010: 155 000 hl
rok 2013: 75 000 hl

Pivovar Chodovar Chodová Planá

 

   fotogalerie

   etikety

adresa: Pivovarská 107, 348 13 Chodová Planá

www.chodovar.cz

e-mail: chodovar@chodovar.cz


Základní sortiment:

 

 

Pašerák
světlé výčepní
alk.: 4 %

Zlatý ležák 11 %
světlý ležák
alk.: 4,5 %

Prezident
světlý ležák
alk.: 5 %

Zámecký ležák 13 %
světlý speciální ležák
alk.: 5,1 %

Zámecké černé
tmavé výčepní
alk.: 4,2 %

Skalní ležák
polotmavý ležák kvasnicový
alk.: 5 %

Nealkoholické
světlé nealkoholické
alk.: 0,5 %

  • TEXT

Starší info:
Pivovar byl založen šlechtickým rodem Šliků už v roce 1573. První dochovaný údaj o množství uvařeného piva pochází z roku 1634, tehdy se zde vystavilo 1 920 věder piva. Tereziánský katastr z let 1749 a 1756 dokládá roční výstav 896 sudů a výnos z prodeje 3 584 zlatých. Zajímavostí je, že Vrchnostenský pivovar byl povinen poskytovat na zdejším panství šestinedělkám dobré pivo v hojné míře a na plnění tohoto nařízení musel dbát místní rychtář. V roce 1861 postihla pivovar katastrofa v podobě velkého požáru, který zcela zničil původní objekty. Celý pivovar byl vystavěn znovu a byla zvětšena i jeho kapacita. Mezi světovými válkami dosáhl Chodovar největšího výstavu v roce 1925 – 61 783 hl. Pivo se v té době také exportovalo a to hlavně do Německa. Výstav z roku 1925 byl překonán teprve v roce 1960, kdy se vystavilo 65 000 hl piva. Od této doby odbyt neustále vzrůstal a v roce 1990 bylo vystaveno, zatím v historii pivovaru rekordních, 185 000 hl piva.

Po znárodnění byl pivovar součástí podniků:
1948-1952 Chebsko-karlovarské pivovary n.p.
1953-1954 Chebské pivovary n.p.
1955-1959 Chebsko-karlovarské pivovary n.p.
1960-1964 Plzeňské pivovary n.p.
1965-1990 Západočeské pivovary n.p.
Od 1.5.1992 byl pivovar samostatným rodinným podnikem. Pivovar se jako jediný ze satelitů vyčlenil z Plzeňského Prazdroje. K vaření piva se používala kvalitní voda z Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.

Tradicí se v Chodové Plané stalo mistrovství ČR v koulení pivních sudů, jehož první ročník uspořádal Chodovar v létě roku 1997. Soutěžila dvoučlenná družstva se stolitrovým dřevěným sudem na trati dlouhé osm set metrů. V jednotlivých rozbězích startovala vždy čtyři družstva a dále postupovaly pouze první dvě dvojice, které proběhly cílem. Před finále si měřily síly i diváci, kteří soutěžili s dvaapadesátikilogramovým sudem na dvě stě metrů dlouhé trati. Soutěžního klání se účastnila družstva mužů a žen z pivovarů, sladoven, likérek, vinařských a dodavatelských firem, i družstva restaurací a velkoskladů. Sdružení přátel piva vyhlásilo za nejchutnější tmavé pivo roku 1999 desítku z Chodové Plané. Pivovar snížil v roce 1999 meziročně výstav o 6,5 % na 77 273 hl piva a dosáhl tržeb 70 mil.Kč. Úplné zastavit vývoz piva na Slovensko se kvůli celním a obchodním bariérám rozhodl Chodovar v roce 2000, jediný západočeský pivovar, který se do tohoto teritoria v roce 1999 exportoval 3,5 tisíce hl piva, zatímco v roce 1998 celkem 11 tisíc a v roce 1995 dokonce 15,2 tisíce hl. „S návratem na Slovensko, kam Chodovar dovážel dávno před rokem 1989, už nepočítáme, naše místo tam obsadili jiní výrobci,“ uvedl v dubnu 2000 jednatel pivovaru Jiří Plevka. Přestože prodej Chodovaru do tuzemska se v roce 1999 zvýšil o 2,5 %, propad slovenského vývozu to nevyrovnalo. Pivovar v roce 2000 již jako jediný vyráběl v západních Čechách regionální značky v šesti druzích. V roce 2000 investoval do zřízení vlastní restaurace pro 200 hostů v prostorách bývalých pivovarských sklepů, spojených s pivovarským muzeem. To mělo pivo zpropagovat a ukázat hostům jeho výrobu tradiční technologií. Firma dodávala zhruba polovinu produkce v lahvích, kterými zásobovala malé prodejny, polovina vyrobeného pěnivého moku putovala v KEG do 300 restauračních zařízení v západních Čechách. „Do obchodních řetězců nedodáváme, protože si nemůžeme dovolit prodávat za cenu nižší, než jsou výrobní náklady,“ uvedl Plevka, který připustil, že se zanikáním malých prodejen odbyt lahvového piva klesal. „Vsadili jsme na razantní obchodní politiku, ale podmínkám, kdy některé velké pivovary nabízejí až například desetiprocentní slevy za to, že se bude v restauraci čepovat jen určitý sortiment, nemůžeme konkurovat,“ dodal Plevka. „V západních Čechách, kde nejsou místní značky tak zakořeněné jako v jiných regionech, kde nefunguje gigant typu Prazdroje, má malý pivovar ztíženou pozici.“ Jednatel však věřil, že malý pivovar má výhodu v tom, že vyrábí kvalitní pivo plnější chuti tradiční technologií kvašení v ležáckých sklepích, což velké pivovary opustily a původní technologii kvašení nahradily zrychlením zráním v CK tancích. Chodovar, který vlastnila rodina Plevků, vyráběl od roku 1996 také přírodní sycenou minerální vodu Il-sano z vlastního pramene. Ročně ji dodal na trh asi 10 000 hl. Od 5.června 2000 mohli návštěvníci zavítat do sklepních prostor pivovaru (sklepy jsou staré devět set let), kde majitelé podniku otevřeli pivovarské muzeum. „Náš pivovar je stavebně jeden z nejkrásnějších v zemi. Chceme lidem umožnit jeho prohlídku, aby měli představu o tom, jak pivovar vypadá a funguje. Takových příležitostí už příliš není. Při rekonstrukci jsme narazili na letopočet 1117, tedy dobu, kdy tyto sklepy byly součástí dnes už neexistujícího chodského hrádku, “ vysvětlil Jiří Plevka, proč se rodinný podnik rozhodl zřídit ve sklepních prostorách, uvnitř žulového masivu, sloužících až dosud k dokvášení zdejšího ležáku, muzeum a jednou denně umožnil návštěvníkům prohlídku výrobního podniku. Sklepní prostory byly otevřeny denně od jedenácti hodin. Vstupné se nevybíralo. Muzeum by se mělo stát jednou z rarit, která do Chodové Plané přitáhne turisty. V podzemí mohli mimo jiné oknem nahlédnout také na nádrže, kde zraje kvasnicový ležák, a případně ho i ochutnat. Pivovaru se podařilo za první pololetí 2000 zvýšit tržby o pětinu na téměř 42 miliónů korun. Vedle zvýšení výstavu mělo na nárůst tržeb vliv i květnové zvýšení cen piv do deseti procent. Například desítku mohli zájemci v pivovaru koupit za 5,95 Kč. Nejméně se společnost rozhodla zvýšit cenu právě u desítky, nejvíce u speciálů. Výstav za prvních šest měsíců roku 2000 vzrostl meziročně o 4 % na 45 000 hl. „Našim cílem je dostat se do Plzně,“ řekl v červenci 2000 Plevka. Do obchodních řetězců, především družstevních obchodů COOP, dále do Delvity a Discont Plusu prodával pivovar 40 % vyrobeného piva. Na konci roku 2000 pivovar realizoval tzv.Velkou Vánoční soutěž s Chodovarem. Výhrou byl pobyt v Mariánských Lázních pro celou rodinu. Princip byl hledání pod uzávěrem symbol pejska Albiho, maskota pivovaru.
Jiří Plevka, spolumajitel pivovaru v únoru 2001 řekl: „Cenu piva potřebujeme zvýšit, protože naše pivo je v současnosti jedno z nejlevnějších. Například sudovou desítku prodáváme za takovou cenu, že jeden půllitr vyjde na pět korun. Ovšem velké pivovary se chovají krajně ošklivě. Hospodám, které se zaváží od nich odebírat určité množství piva, dávají vysoké částky až jeden milión korun. Takové uplácení si mohou dovolit, protože za nimi stojí zahraniční kapitál, my jako čistě český podnik si něco takového dovolit prostě nemůžeme.“
Pivovar chystal na jaro a léto roku 2001 řadu společenských akcí. Zastupitelé města Chodová Planá na svém jednání v březnu 2001 souhlasili s darováním 20 čtverečních metrů žulových kostek pivovaru. „Vzhledem k velmi dobrým vztahům s pivovarem, který nám při různých příležitostech vychází vstříc, si myslím, že to jen utuží vzájemné vztahy,“ řekl starosta Karel Vrzala. Pivovar použil kostky při opravě můstku ve svém areálu.
Pivovar hostil 21.dubna 2001 účastníky III. ročníku Chodovar Cup 2001. Šlo o barmanské klání v míšení nápojů, jejichž základem bylo pivo. Barmani měli nejen namíchat nápoj, ale vymyslet mu i vtipný název a originální slogan. Soutěž zahájil průvod gastronomů Chodovou Planou za doprovodu dechové hudby. Soutěž odstartovala odpoledne v pivovarské restauraci. Bylo přihlášeno 9 startujících. Soutěžících bylo však mnohem více, protože nejčastěji startovali ve dvojicích, trojicích a dokonce tu byl i dvanáctičlenný tým z Prahy. Odborná porota hodnotila nejen kvalitu nápoje, který musel povinně obsahovat některý z produktů pivovaru Chodovar. Bodovala také vtipný název míšeného nápoje, originalitu doprovodného komerčního sloganu i grácii, s jakou soutěžící pracovali. Její hodnocení mohli posoudit i početní diváci. Soutěžící totiž namíchal tři stejné drinky – jeden pro porotu, druhý na výstavku a třetí pak putoval k ochutnání mezi přítomné.
Chodovar se objevil v květnu 2001 v Guinnessově knize rekordů. Jeho reprezentantům se podařilo překonat pěšky s koulejícím se dubovým pivním sudem trasu mezi Chodovou Planou a německým Neustadtem. Zástupci malých pivovarů z obou stran hranic tak chtěli připomenout tradici pivovarnictví v regionech a každoročně společně zahájit letní sezonu. Chodovarští vyrazili na trasu dlouhou 58,5 kilometru v 8 hodin. V průběhu cesty se zastavili v Plané, Tachově, Brance a německých městech. Všechna místa spojuje historie, nacházejí se na bývalé Zlaté stezce. „Na cestě se střídalo po zhruba dvoukilometrových úsecích deset dvojic. Všichni zvládli náročnou trať bez újmy,“ uvedl otec nápadu Jiří Plevka ml., který je sládkem a jednatelem pivovaru. Státní hranice překonala výprava v Pavlově Studenci, cíl byl v německém Neustadtu. Tady čekalo velkolepé přivítání. Náměstí bylo plné lidí, kteří přišli soutěžící pozdravit. Po oficialitách už následovala velká oslava. Kromě Chodovaru nabídly svůj mok další bavorské pivovary. „Při této akci nešlo jen o rekord. Chceme širokou veřejnost upozornit na historické bohatství našeho regionu, kterým je po staletí udržovaná tradiční výroba piva,“ dodal sládek. Páté mezinárodní mistrovství ČR v koulení pivních sudů uspořádal pivovar 23.června 2001. V koulení soutěží dvojice mužů nebo žen na trati dlouhé 600m, takzvané pivovarské míli, a koulejí před sebou pomocí speciálních tyčí dřevěný stolitrový sud. Mezi soutěžícími byly i tři týmy z Německa a Anglie. Vítězná dvojice z Chodovaru postoupila na mistrovství světa v koulení sudů, které se od roku 1930 koná v anglickém Burtonu. Na celodenní slavnost se do Chodovaru přijelo podívat téměř tisícovka diváků. Po dopoledním programu, který zahrnoval i prohlídku výroby byl v poledne odstartován samotný závod družstev. Šikovnost si mohli na krátké trati vyzkoušet i příhlížející diváci. O pořadatelství letošního mistrovství se s pivovarem podělil Svaz malých nezávislých pivovarů. Pivní slavnosti připravil pivovar na sobotu 18.srpna 2001. Velkolepá akce s podtextem „Jak se pivo vaří“ nabízela celodenní program. Nechyběly ani soutěže v pití zlatavého moku, objevily se dokonce i nadpřirozené bytosti. Vše vypuklo v devět hodin pivovarským průvodem s historickým povozem, veselou muzikou a stříkajícím pivem. Od 10 do 12 hodin si mohli zájemci prohlédnout pivovar, exkurze však byla netradiční. Objevily se při ní například vodník Pivílko, bílá paní Berchta, tajemný pes Albi či skotačící pivovarské kvasinky. Některá strašidla se zúčastnila také přivítání návštěvníků spolu se sládkem Jiřím Plevkou. V létě 2001 firma přejmenovala svůj Zámecký ležák Speciál na Metternich 13 %. Na hezké etiketě byl portrét státníka a zámek Kynžvart. Pivovar na konec roku 2001 uspořádal Velkou vánoční soutěž s Chodovarem (od 1.11.2001 do 31.1.2002). Spotřebitelé hledali pod korunkovým uzávěrem symbol vánočního stromečku.
Zvýšení tržeb o 17 % na 120 miliónů zaznamenal pivovar v roce 2001. Během posledních dvou let však došlo k nárůstu tržeb o 42 % oproti 70 miliónům korun v roce 1999. Firma nezvýšila tržby nárůstem výstavu piva či nealkoholických nápojů, ale otevřením obřího restauračního zařízení vedle pivovaru. To v roce 2001 vydělalo 20 miliónů korun. Firma v roce 2001 vystavila obdobně jako v roce 2000 celkem 75 tisíc hl piva. Chodovar zhruba polovinu svojí produkce dodala v lahvích, polovina vyrobeného pěnivého moku putovala v KEG sudech do několika set restauračních zařízení v západních Čechách. Stabilizace výstavu po předchozím několikaletém mírném snižování bylo podle Plevky důkazem toho, že lidé kvalitu a specifikum místního piva již začali oceňovat.
Na zdražení ze strany Prazdroje nehodlal pivovar reagovat. Protože měl podle Plevky vlastní cenovou politiku. „Pokud letos nenastane enormní zvýšení některé nákladové položky, zdražovat nehodláme,“ uvedl v lednu 2002 spolumajitel firmy.
Vyvalením dubového sudu a jeho koulením z Čech do Německa zahájil dne 11.května 2002 Chodovar pivní sezonu. Akce už byla v minulých letech pro svoji originalitu zapsána do Guinessovy knihy rekordů. „Sud koulíme z nádvoří pivovaru do Plané, Tachova přes hraniční přechod Branka -Bärnau do Plossbergu, Stronsteinu a končíme v Neustadtu. Trasa je dlouhá 56 kilometrů,“ uvedl jeden z organiátorů Jiří Plevka. Zahájení se účastnili starostové obcí a měst, jimiž „pivní stezka“ procházela. Poté se rozjeli domů, aby připravili pro pivovarníky oficiální přivítání, které bylo navíc provázeno ochutnávkou piva. Akce končila v podvečer v Lobkovickém paláci v Neustadtu a velkou slavností pro veřejnost v centru města. Byla spojena s ochutnávkou piv všech pivovarů tohoto kraje. Akce vznikla díky příhraniční spolupráci české a bavorské strany ve snaze o podporu cestovního ruchu společnou propagací staleté pivovarnické historie,“ doplnil Plevka.
O 15 % více piva i limonád proti červnu 2001 prodal pivovar v horkých dnech června 2002. Nejvíce se podle spolumajitele pivovaru Jiřího Plevky pilo jedenáctistupňové pivo, které bylo „ideální do horka“. Podle Plevky pivovar neměl problém uspokojit zvýšenou poptávku.
Chodovar dne 22.6.2002 hostil už pošesté mistrovství ČR v koulení pivních sudů. Domácí favority ale ve finále předběhli soupeři z Pivního klubu. Chodovar si tak vybojoval prvenství alespoň v kategorii žen. Netradiční sportovní disciplína přilákala stovky diváků do areálu pivovaru. Do soutěže se přihlásilo 25 mužských a 8 ženských družstev. „Máme tu tři družstva z Velké Británie, tři z Německa a zbytek z Čech,“ řekl ředitel soutěže a spolumajitel pivovaru Jiří Plevka ml. Ačkoli neměl v plánu soutěže se zúčastnit, nakonec trojnásobný vítěz na trať přece jen vyběhl. „Chtěli jsme postavit tým juniorů, kde měl soutěžit můj syn Vojtěch se svým kamarádem. Ten ale na poslední chvíli onemocněl, a tak jsem místo něj nastoupil já. Ale mám pocit, že Vojtu spíš brzdím,“ svěřil se Jiří Plevka. Nakonec ale spolu se svým synem vybojovali druhé místo. Vítězství si tentokrát odnesli Zdeněk Cik a Jan Holub z Pivního klubu občanského gastronomického sdružení, které se kromě zábavy snažilo například i o podporu malých nezávislých pivovarů. Učitel a žák z mariánskolázeňské hotelové školy přitom koulení dubových sudů s pomocí tzv. ficáku vyzkoušeli poprvé. „Předtím jsme to nikdy nedělali. Jen jsme si to včera na hodinu zkusili. Ono to vypadá jednoduše, ale dá to opravdu zabrat,“ řekl po závodě Zdeněk Cik. Chodovarská soutěž měla i svou světovou obdobu. Ta se koná v britském pivovaru Burton Bridge, jehož zástupci v Chodové Plané také soutěžili. „O prázdninách jedeme se školou do Anglie a v plánu je i návštěva Burtonu. Zkusíme se dohodnout, jestli bychom mohli na mistrovství přijet,“ řekl Cik. Kromě sportovního zápolení mělo mistrovství v koulení pivních sudů i svůj propagační význam. Sloužilo k prezentaci malých regionálních pivovarů, kterých v Čechách ubývalo. Chodovar byl jediným malým pivovarem, který na západě Čech zůstal.
Pro letní sezonu 2002 pivovar stáčel zkušebně světlou desítku do PET lahví pod názvem Chalupář (světlé výčepní; alk.: 4,0 %; bez pasterace).
Pivní slavnosti přichystal Chodovar na 17.července 2002. Rodinný podnik se tradiční akcí loučil s létem a prázdninami. Celodenní program začal úderem desáté hodiny ranní, kdy od bran pivovaru vyšel pivovarský průvod s Chodovarkou, pivovarskými koňmi, stříkajícím pivem a veselými strašidly. Jednou z největších atrakcí, kterou chodovoplánští pivovarníci přichystali, byly netradiční prohlídky Chodovaru. Návštěvníci se setkali s výjevy z historie výroby piva, byli i svědky několika vystoupení dobových postav z dějin pivovaru.
Významného úspěchu dosáhl pivovar na konci srpna 2002 v Žatci. Při tradiční slavnosti k ukončení sklizně chmele Dočesné 2002 za účasti většiny českých pivovarů dosáhl v degustační soutěži jednoho druhého a jednoho třetího místa. Při soutěži hodnotili přední odborníci chmelařského odvětví produkci českých pivovarů. V kategorii světlých ležáků se dostalo ocenění 11 stupňovému ležáku za druhé místo. V kategorii tmavých piv byla hodnocena Zámecká černá desítka na třetím místě. „Rodinný pivovar Chodovar byl jediným ze zúčastněných pivovarů, který svůj pivní stan neuzavřel po celé tři dny slavností ani na minutu,“ sdělil Jiří Plevka, jeden z majitelů pivovaru. „Příznivci našeho národního nápoje nám prostě nedovolili odejít od výčepu. Takový úspěch a ohlas na naše pivo samozřejmě moc těší a je pro nás pobídkou do další práce,“ dodal.
Chodovar na podzim 2002 dodával pivo asi pro 300 restaurací v Plzeňském a Karlovarském kraji. Firma zásobovala region od Aše po Klatovy a dodávala šest druhů piv také do tří pražských restaurací. „Cítíme návrat lidí z regionu k jedenáctistupňovému pivu, které se dříve vyrábělo po celých západních Čechách,“ uvedl Jiří Plevka, podle něhož tento druh piva tvořil třetinu prodeje.
Pivovar nehodlal reagovat na prosincové zdražení piv Plzeňského Prazdroje. Pivovar ceny od ledna 2003 nezvýšil a pokud ho k tomu nedonutí razantní zdražování surovin, chtěl zachovat současný ceník po celý rok 2003. „Jsem rád, že plzeňský pivovar zdražil, nám se bude lépe prodávat,“ uvedl v prosinci 2002 ředitel Jiří Plevka.
Dne 3. května 2003 se konala soutěž v míchání nápojů z piva a produktů Chodovaru. Soutěž vyhlašoval Pivní klub ČR ve spolupráci s pivovarem za podpory západočeské sekce České barmanské asociace. Soutěžilo se v přípravě 4 porcí míšeného nápoje – fancy drinku, přičemž výsledný produkt mohl být short i long drink. Soutěžící museli sestavit vlastní recepturu míchaného nápoje, která nebyla představena v soutěži míšených nápojů a nebyla dosud publikována. Míchaný nápoj musel obsahovat nejméně 1/4 obsahu libovolného druhu piva pivovaru Chodovar a minerální vody IL sano. Konal se již 5. ročník této soutěže.
Podnik, který viděl svoji perspektivu zejména v propojování výroby tradičního českého ležáku s turistikou, připravil projekt hotelové kapacity, která měla vzniknout přestavbou prázdné budovy statku z roku 1887, která se nacházela v sousedství výrobny piva. Dne 22.června 2003 to řekl spolumajitel pivovaru Jiří Plevka. „Ve druhé fázi vznikne v areálu levnější turistická ubytovna pro dalších 200 hostů, která v našem regionu citelně chybí,“ dodal. V regionu Chodové Pláné se přitom křižovaly všechny cyklostezky a turistické trasy lázeňského trojúhelníku včetně těch směřujících ze sousedního Německa. Do oblasti jezdí především hosté z Bečova, Lázní Kynžvartu, ale hlavně z Mariánských Lázní.

V sobotu 23. srpna 2003 uspořádal pivovar tradiční pivní slavnosti. Na programu byl pivovarský průvod, netradiční prohlídky pivovaru s vodníkem Pivílkem, kulturní program v pivovarské zahradě a dětské atrakce. Navíc na trase Plzeň – Chodovar jezdil parní vlak po celý den. Další generaci zákazníků si prý chtěl Chodovar vychovat pomocí pivního džemu v barvě zlatavého moku, jehož první várku dne 22.března 2004 vyrobil. Složení bylo tajemstvím pivovaru, ale jedna ze surovin je dvanáctistupňový tradiční český ležák. Obsah alkoholu byl však zanedbatelný. Firma začala džem vyrábět až pro budovaný hotel Sládek v areálu pivovaru, který chtěla otevřít 1. října. „Když si děti napatlají k snídani na chleba s tenkou vrstvou másla hodně džemu a snědí denně čtyři krajíce, tak tu závislost na pivu Chodovar vybudujeme,“ řekl s nadsázkou sládek a spolumajitel pivovaru Jiří Plevka. Podle něj však chtěl podnik džem nabízet zejména k příjemným snídaním v menu svého hotelu. Děti si mohly dopřávat se svými otci chmelovou pochoutku. Jen místo tradičního ležáku jim rodiče musely koupit pivní džem. S ním chtěl pivovar oslovit budoucí generace pivařů. Chodovar se na jaře 2004 zařadil k hrstce pivovarů, jež dosahovaly delší trvanlivosti piva mikrofiltrací na membráně namísto zahřátí a následného zchlazení, které vede k nežádoucí změně chuti. Chodovar tak chtěl vyjít vstříc milovníkům chmeloviny, kteří neslyší rádi slovo „pasterizace“.
Dne 1.května 2004 proběhl tradiční Chodovar cup – Mezinárodní soutěž v míchání drinků jejichž základem je pivo ( pořádal pivovar ve spolupráci s Českou barmanskou asociací CBA ). Celá akce začala velkým průvodem barmanů, vlastní soutěž proběhla v přírodním divadle pivovarské zahrady Chodovaru. Pro všechny návštěvníky to bla jedinečná možnost ochutnat vítězné drinky minulých ročníků u návštěvnického baru, za kterým se o chuťové pohárky návštěvníků staral jeden z mezinárodně nejúspěšnějších českých barmanů p. Zdeněk Javorský.
Dne 2.5.2004 se uskutečnilo tradiční zahájení pivní sezóny v kraji vyvalením prvního sudu sezóny. Běh s dřevěným sudem z pivovaru do 60km vzáleného Neustadtu (SRN) po „Zlaté královské stezce“ byl doprovázen cykloturistickou akcí, která skončila pivními slavnostmi v cíli cesty. Těchto pivních slavností se společně s Chodovarem účastnily všechny malé pivovary bavorského příhraničí.
Při prodeji piva platí podle pivovarů zvláštní zákonitosti. „Vypozorovali jsme, že pivo jde na odbyt nejvíce při teplotách do 25 stupňů. Pokud je tepleji, prodávají se víc nealkoholické nápoje. Je už pravidlem, že největší množství piva prodáme prvních 14 dnů v srpnu, kdy je v regionu pro jeho prodej nejpříznivější počasí. Platí to už nejméně 50 let,“ uvedl v srpnu 2004 Jiří Plevka.
Skalní ležák bylo kvasnicové nepasterované polotmavé pivo z pivovaru Chodovar. Ochutnat se dal v pivovarské restauraci v Chodové Plané v prostorách bývalých pivovarských sklepů vytesaných ve skále. Ležák měl obsah alkoholu 5,0 %. Byl plněn i do 0,5 l speciálních lahví.
Pivovar dne 29.září 2004 načal další stránku kroniky své bohaté historie. V bavorském Störnsteinu (pět kilometrů severně od Weidenu) slavnostně otevřel obchodní zastoupení. Po více než šedesáti letech se tak vrátil se svým pivem do teritoria, kam ho v minulosti hojně dodával. Byla tím také uzavřena jedna z etap po léta rozvíjené příhraniční spolupráce české a bavorské strany směřující k podpoře cestovního ruchu. „Využili jsme možnosti vrátit se do dříve tradičního regionu pivovaru, a tím uzavřeli kruh odběratelské oblasti kolem komína, kterému dříve bránila hranice uzavřená železnou oponou,“ sdělil Jiří Plevka mladší, spolumajitel a jednatel pivovaru. „Společně jsme propagovali staletou historii a tradici výroby piva v oblasti Českého lesa a Horní Falce. Každoročním vrcholem naší spolupráce s německou stranou je koulení pivního sudu z Chodovaru do německého Störnsteinu na trase dlouhé 60 kilometrů, kterého se aktivně účastní kouleči z německé i české strany,“ dodal Jiří Plevka. Vstupem České republiky do EU padly poslední administrativní bariéry, které bránily Chodovaru uskutečnit svůj záměr. Ve výběrovém řízení na vybudování obchodního zastoupení byla vybrána firma BEKA Gastro GmbH z už zmiňovaného Störnsteinu, zaměřující se na pořádání pivních slavností a zábav a rovněž na dodávky piva do gastronomie v daném regionu. Tato spolupráce byla jednou z prvních aktivit v tomto regionu, kdy český podnikatelský subjekt aktivně začne podnikat v oblasti Horní Falce. Slavnostního otevření obchodního zastoupení se zúčastnili starostové obci Chodová Planá a Störnstein, pánové Vopat a Damzog, a také hejtman kraje Neustadt a.d.W. Wittmann. Za pivovar pronesl slavnostní přípitek Chodovarem, 13 Zámeckým ležákem, Jiří Plevka ml., za firmu BEKA Gastro, GmbH promluvil majitel Berthold Kappl.
Pivovarská společnost z Chodové Plané podnikala i v jiných oborech než byla samotná výroba pěnivého moku. Provozovala velkou a vyhlášenou restauraci Ve Skále, spojenou s muzeem, a v roce 2004 dostavovala nový hotel na náměstí v Chodové Plané. Pivovar také dodával na trh železitou minerální vodu IlSano. „Nechtěli jsme být odkázáni jen na jednu činnost. Proto byl Chodovar rozkročen na třech nohách: ta hlavní bylo samozřejmě pivovarnictví, k tomu pohostinství a hoteliérství, a navíc výroba minerálky,“ vysvětlil v prosinci 2004 prezident Chodovaru Jiří Pletka. Chodová Planá se díky místnímu pivovaru stala vyhledávanou turistickou atrakcí. Do muzea, restaurace Ve Skále, mířily každý měsíc tisíce lidí. Hostinec s kapacitou 240 hostů byl totiž umístěn do někdejších pivovarských podzemních sklepů, přičemž přístupová chodba vedla žulovým skalním masivem. „Velká návštěvnost nás přivedla na myšlenku zřídit v areálu pivovaru hotel. Aby hosté nepřijeli jen na otočku, ale zdrželi se déle,“ řekl Jiří Plevka. Ubytovací zařízení, které mělo být hotové v prosinci 2004, stálo na náměstí, zadní část budovy byla obrácena k pivovarským pozemkům. „V této části stavíme parkoviště, dětské hřiště a minigolfový areál. Časem snad přibudou další podobná zařízení,“ popsal Jiří Plevka zázemí hotelu, který nabídl hostům v první etapě téměř devadesát lůžek. „Postupně počítáme s rozšířením o dalších padesát lůžek,“ řekl prezident Chodovaru. Pivovar do zřízení hotelu vložil na osmnáct milionů korun. „Veškeré peníze, které společnost vydělá, vracíme zpátky, do dalšího rozvoje,“ vysvětlil postoj rodinného vedení Chodovaru Jiří Plevka. „I přes novinky v podnikání ale samozřejmě firma zůstává především pivovarnickou společností. Ročně vyrábíme na 80 tisíc hektolitrů piva, které se prodává především v Plzeňském a Karlovarském kraji. Vozíme ale i do Německa či Švýcarska,“ připomněl prezident.
Podle nového jízdního řádu pro rok 2005 začal od 12.prosince 2004 na trase Přerov – Františkovy Lázně svůj pravidelný provoz rychlík Chodovar, který dovezl zájemce i do mateřské stanice Chodové Plané, ale nabídl i pivní pohodu s pivem Chodovar ve svém jídelním voze.
Rozvoj turistiky na Tachovsku měl podpořit nový tříhvězdičkový hotel U Sládka, jehož investorem byl pivovar Chodovar . Ubytovací zařízení bylo situováno na náměstí v třípodlažní budově, která byla majitelům pivovaru před třemi roky vrácena v restitucích. V nadstandardně vybaveném domě bylo 90 lůžek ve 38 pokojích. „Práci tu našlo deset lidí,“ řekl prezident pivovaru Jiří Plevka. Na slavnostní otevření si pozval řadu hostů včetně krajského hejtmana Petra Zimmermanna (ODS).
Prezident pivovaru Jiří Plevka v březnu 2005 řekl:
„* Pivovar má dlouhou historii. Jaké jsou její nejdůležitější milníky ?
Jsme nejstarším pivovarem v západních Čechách, první zmínka o nás pochází z roku 1593. V roce 1962 byl pivovar začleněn pod Plzeňské pivovary a stejně jako podniky v Chebu či Domažlicích byl určen k likvidaci. My jsme ale dokázali v 90. letech podnik převzít a už 13 let ho úspěšně provozujeme.
* Jaké nápoje vyrábíte ?
Roční výstav je 70 tisíc hektolitrů, vyrábíme sedmi, deseti, jedenácti, dvanácti a třináctistupňová světlá piva, tmavé a kvasnicové pivo. Od loňska stáčíme i do patentových lahví. Kromě toho jsme proslulí stáčením minerální vody Il Sano, z níž vyrábíme limonády. Pramen Il Sano, o kterém je první zmínka z roku 998, je unikátní v tom, že obsahuje dvojmocné železo. Minerálku neodželezňujeme. Takže lidé s nedostatkem železa v krvi nemusejí kupovat Fe tabletky, ale stačí jim pít naši vodu a budou zdraví.
* Jaký je rozdíl mezi velkým pivovarem a malým rodinným ?
Velké pivovary dávno upustily od klasické výroby, provádějí hlavní kvašení i dokvašení v jedné nádobě, pak se pivo sytí a za 14 dní je hotové. My používáme staré a osvědčené postupy, kdy všechno trvá sice déle, ale pivo je kvalitnější.
* Je výroba piva lukrativním byznysem ?
To bych neřekl, uspět na trhu přecpaném agresívními velkopivovary vůbec není jednoduché. My svoji ekonomickou pozici zajišťujeme tak, že vhodně investujeme všechny zisky do ubytovacích a stravovacích služeb. Máme třeba restauraci s 240 místy, provoz zahájila v roce 2000, postavili jsme hotel, počítáme s dalším rozšířením z nynějších 90 lůžek až na 120, máme k dispozici ještě dva hektary ploch určených k rozvoji podniku.“
Chodovar připravil v roce 2005 již Velikonoční jedenáctku.
Na padesát čtyři kilometrů dlouhou cestu se 21.května 2005 ráno vydal pivní sud z německého Störnsteinu. Štafeta složená ze zástupců pivovarů z české a bavorské strany hranic překročila hranici v Brance na Tachovsku a po půl páté odpoledne dorazila do Chodovaru, kde byla o několik okamžiků později slavnostně zahájena pivní sezona roku 2005. „Startovali jsme ze Störnsteinu v sedm ráno, na české straně se koulelo mimo jiné přes Tachov nebo Planou,“ prozradil jeden ze spolumajitelů a sládek Chodovaru Jiří Plevka, který si sám také zakoulel. „Sládek musí jít přece příkladem,“ zažertoval. „Dohromady se na koulení podílelo osmadvacet mužů ve čtrnácti družstvech, které se postupně u sudu střídaly,“ dodal Plevka. O slavnostní naražení sudu a natočení prvního půllitru piva požádali pivaři starostu Chodové Plané Pavla Vopata. „Zhrozil se, protože prý v životě sud nenarážel, tak se snad neohodí pivem,“ smál se Plevka. Vopat se ale čestné povinnosti zhostil se ctí a sud narazil, jako by ani nic jiného nedělal. První piva patřila jemu a dalším čestným hostům z německých pivovarů a měst. „Pijeme kvasnicovou jedenáctku Chodovar, která je nejoblíbenějším pivem z našeho pivovaru, a stáčíme ji i do lahví. Tohle pivo ale neprošlo filtrací a je stočeno přímo z ležákových kotlů, mělo by být tedy ještě lepší, “ uvedl Plevka. Pivaři s ním určitě souhlasili. Piva se totiž vypilo nepočítaně.
Pivovar pořádal mistrovství Evropy v koulení pivních sudů. Klání se zúčastnila dne 25.června 2005 pivovarská družstva z Česka, Německa a Velké Británie. Na akci bylo možné ochutnat piva členů Českého svazu malých nezávislých pivovarů a malých pivovarů z Bavorska. „Historie závodu v koulení sudů sahá do roku 1930, kdy se konalo první mistrovství světa v anglickém Burtonu. Závod v běhu s dubovým pivním sudem na Pivovarskou míli je tradiční soutěž, při které pivovarští měří své síly již desítky let. Kromě koulení sudů je na programu prohlídka pivovarského provozu, závod gastronomů v běhu na in-line bruslích, nebo koncert skupiny Chodovarka,“ řekl Plevka. Jako doprovodný program devátého ročníku mistrovství byla k vidění výstava automobilů na nádvoří pivovaru, jízdy historického parního vlaku na trati Plzeň – Chodová Planá – Mariánské Lázně – Chodová Planá – Tachov – Chodová Planá – Plzeň, dětská zahrada vodníka Pivílka a soutěž diváků v koulení pivních sudů o hodnotné ceny. V průběhu celého dne šéfkuchař restaurace Ve Skále podával v pivovarské zahradě speciality na grilu. Nechybělo pečení selete, k pití bylo připraveno kvasnicové pivo čepované přímo z ležáckých sklepů pivovaru a ochutnávka piva z kouzelné kašny u sv. Josefa. Družstvo Hospůdky pod kaštany z Křelovic přetrhlo vítěznou šňůru společného týmu Chodovaru a britské Burton College.a zvítězilo v 9. ročníku mezinárodního mistrovství v koulení pivních sudů. Trať dlouhou 600 metrů překonali Stanislav Hausner a Jan Šilda za dvě minuty 53 vteřin.
Pivovar v roce 2005 provozoval restauraci Ve Skále s 260 místy v části pivovarských sklepů, vytesaných přímo do žulového masivu. Vstup sem umožňovala 40 metrů dlouhá chodba, která byla rovněž vyhloubená ve skále. Jídelní lístek obsahoval klasické pokrmy známé i z jiných restaurací, ovšem pod ne zcela tradičními jmény. Restaurace byla obrovská, za směnu tady nachodili jídlonosiči kolem 10 kilometrů. „Nejčastěji objednávaným jídlem je půlka Chodské pečené kachny se zelím a knedlíkem za 228 korun,“ prozradil číšník. Pokud se sejde větší společnost, měla na výběr mezi pečeným seletem pro celou správní radu za 3998 korun, krůtou pro šest osob za 1488 korun nebo husou pro čtyři za 998 korun. Protože šlo o pivovarskou restauraci, nabízeli zde pokrmy s pivem v názvu jako třeba špíz Chodovar nebo pivovarská pánev s vepřovým masem. K pití bylo nejlepší zdejší kvasnicové pivo, 0,5 l stál 20 korun, nebo Zámecký ležák, třináctka rovněž půl litru za 20 korun. Abstinenti mohli okusit přírodní minerálku Il Sano, půllitr vyšel na 18 korun. „Je ale daleko zdravější než všechny ostatní minerálky. Má léčivé účinky, protože jako jediná obsahuje dvojmocné železo,“ upozornil prezident pivovaru Jiří Plevka.
Stejné pivo, jaké se vařilo v polovině minulého století v dnes už zaniklém pivovaru v Železné Rudě, mohli znovu ochutnat obyvatelé horského městečka a jeho návštěvníci. Desetistupňové pivo vařil Chodovar zatím pro dva místní hotely. „Když jsem před rokem koupil hotel, zjistili jsem, že jeho majitel, pan Gradl, vařil vlastní pivo. Pak měl v pronájmu měšťanský pivovar, který už neexistuje. Napadlo mě proto ve sklepě hotelu udělat muzeum pivovarnictví,“ říká František Strnad. Ve snaze sehnat co nejvíce exponátů totiž oslovil více než 40 dnešních pivovarů. Ozval se mu i Jiří Plevka z Chodovaru. Nenabídl mu však jen exponáty, ale i pivo. „Byl posledním ředitelem pivovaru v Železné Rudě a vlastnil originální recepturu piva, jež se do jeho zániku v roce 1962 vařilo. Přišel s tím, že podle něj začnou pivo znovu vařit,“ vzpomínal František Strnad na začátek roku 2005. Pár měsíců poté opravdu Chodovar uvařil první várku železnorudského piva. To se zatím nestáčí do lahví. K dostání bylo v srpnu 2005 jen točené v hotelech Gradl a Belveder. Nemělo zatím ani jméno.
Ocenění Evropská pivní hvězda 2005 převzal dne 15.listopadu 2005 v německém Norimberku majitel Chodovaru Jiří Plevka starší a jeho syn a jednatel Jiří Plevka mladší. Prestižní ocenění obdržel pivovar za dvanáctistupňový Skalní ležák Chodovar, když uspěl v odborné degustační soutěži v konkurenci 400 pivních značek z Evropy a USA. O udělení ocenění rozhodla mezinárodní komise složená z pivovarských odborníků celé Evropy.“Komise ohodnotila mimořádné senzorické vlastnosti piva Chodovar a současně zařadila zmíněný Skalní ležák Chodovar mezi chuťově nejzajímavější piva Evropy. Je to pro nás obrovský úspěch,“ řekl k ocenění Plevka ml. Soutěž každoročně organizovaly Evropský svaz nezávislých pivovarů a Odborná pivovarská škola v Mnichově.
V pivovaru pro nalákání turistů chystali v roce 2006 novinku: pravé Pivní lázně. „Půjde o originální rekondiční lázeň spojující uvolňující horkou koupel, pramen uzdravující minerální vody, tmavé Koupelové pivo a omlazující účinky pivních kvasnic se směsí sedmi druhů bylin,“ popsal pivovar novinku na svých internetových stránkách. Kromě omlazení by lázeň měla pomoci lidem se srdečními problémy.
Je libo zažít na vlastní kůži tradiční výrobu piva, strávit noc v areálu pivovaru, popíjet originální speciály a nakonec se položit do vany naplněné léčebnou minerální vodou, pivem, chmelem a kvasinkami? Žádný problém. Právě to nabízel Chodovar, který 23.března 2006 zahájil provoz svých pivních lázní, prvních v Česku. Po podobných zařízeních v Rakousku a Německu byly třetí v Evropě. Originální terapie, která kombinovala horkou koupel s návštěvou pivovaru, měla být ale hlavně dalším lákadlem pro turisty. Na jejich nezájem si malý pivovar nestěžoval. Podle jeho prezidenta Jiřího Plevky staršího byl především o víkendové pobyty. „Jsme v Evropě unikátní tím, že jako jediní spojujeme ozdravnou terapii přímo s provozem pivovaru a jeho produkty,“ řekl Plevka. „Objednávají si je zejména Češi jako dárky k narozeninám,“ upřesnil. Odborníci na lázeňství nicméně tvrdili, že ideální doba pobytu je okolo týdne. Pak přináší určitý léčebný efekt.
Tradičním koulením hektolitrového sudu zahájil pivovar Pivní sezonu roku 2006. Dvanáct dvoučlenných družstev sestavených z členů dobrovolných hasičských sdružení z Čech i Bavorska se rozhodlo dne 7. května 2006 kutálet sud zlatavého moku z německého Störnsteinu do Chodové Plané.
Šest set metrů měří pivovarská míle. Hektolitrový sud se na takto dlouhé trati otočí celkem 1600 krát. To moc dobře věděli účastníci Desátého mistrovství Evropy v koulení sudů, které se konalo dne 24.června 2006 v pivovaru. Soutěže se zúčastnilo 23 týmů. Dva z nich byly z Velké Británie, zbytek tvořili Češi. „Koulení sudů má ve světě tradici od roku 1930. Do Čech se zvyk vrátil před deseti lety. Nejde o recesistickou akci, ale o důstojnou prezentaci pivovarů,“ řekl spolumajitel Chodovaru Jiří Plevka.
Vzácnou relikvijí se pochlubil jednatel pivovaru Jiří Plevka. Darem dostal od pana Langa z Berouna štít, na němž je zobrazen pivovar na začátku minulého století. „Je to nejstarší štít, který se našel a který se týká našeho pivovaru. Pochází z dvacátých let minulého století. Otec pana Langa totiž v pivovaru dělal, a když ho pan Lang při úklidu našel, naštěstí ho nevyhodil, ale ozval se,“ řekl v srpnu 2006 Jiří Plevka. Štít obohatil sbírku předmětů, které mají k chodovoplánskému pivovaru vztah.
Jedním z největších turistických taháků Plzeňského kraje se staly Pravé pivní lázně, jediné v ČR. Za dobu od března 2006, kdy je ve svém areálu pivovar otevřel, si získaly silnou klientelu. Za netradičním odpočinkem, pivem, ale také kvůli léčbě kožních, cévních a ischemických chorob je navštěvují zahraniční i čeští turisté. „Je to atrakce. Spousta lidí z celého světa už ví, kde je Chodová Planá,“ uvedl starosta obce s 1800 obyvateli Pavel Vopat. Lidé tam jezdili za oddychem, ale často ho spojili s cyklo – i pěší turistikou v Českém nebo Slavkovském lese. „Po túře je výborné uvolnit tělo v koupeli a pak si nechat udělat chmelovou masáž, která je od července naší novinkou,“ uvedl balneolog Roman Vokatý, který byl garantem lázní. Pivovar, hotel, lázně a restaurace zaměstnaly přes 100 lidí. „Byli jsme v 16 televizích včetně arabské a v 50 časopisech,“ uvedl Prokeš. Díky atrakcím se podle Vopata prodlužoval pobyt hostů a rostlo obsazenost hotelu. Už dnes byla obec významným centrem cestovního ruchu na Tachovsku a místem pořádání kongresů a seminářů. Místo hodně navštěvovaly rodiny s dětmi. Ceny lůžek byly asi o polovinu levnější než v nedalekých Mariánských Lázních. Hotel v Chodové Plané byl stále vytížen na více než 70 %. „Před poklesem nás zachraňují lázně a další kuriózní atrakce,“ uvedl Prokeš. Ve tříhvězdičkovém hotelu U sládka pobyl v roce 2005 každý host v průměru 1,8 dne, v roce 2006 už to byly čtyři dny. Z cizinců si koupel v pivu dopřávali nejvíce Němci a Nizozemci, následovali Španělé, Britové a Francouzi. Jezdili už ale také Japonci a Korejci a nyní hodně Rusové z Karlových Varů. Češi často dostávali pobyty v pivních lázních jako dary – narozeninové i svatební, kdy mohli využít dvojvanu. „Na rozdíl od sousedních Mariánských Lázní, kam jezdí většinou starší a nemocní lidé, máme my většinu hostů mladých a v produktivním věku, kteří přijedou odpočívat a bavit se,“ uvedl Prokeš. Pivovar hostům kromě prohlídek a ochutnávek připravil chmelympiády, koulení sudů a hod sudem do dálky. Nově nabízel chmelovou masáž, pivní šampon, přírodní kosmetiku, wellness a nedávno otevřel dětský koutek v zeleni s brouzdalištěm. Do jara 2007 chtěl Chodovar rozšířit hotel z 89 na 130 lůžek a otevřít dvanáctimetrový bazén. Dále chystal oddychové a sportovní centrum vedle hotelu, kde by mohly být squashové kurty nebo kuželky, sauna a bar. Současných šest van chtěla firma rozšířit o dvě, připravovala podvodní masáž, možná i v pivě. „Zvažujeme také zábal v pivním mlátě, plynové injekce na rozhánění otoků,“ uvedl Prokeš. Podle Vokatého bylo další velkou novinkou pivní šampon, který Chodovar představil 26. srpna 2006 na pivních slavnostech. „Zklidňuje pokožku a snižuje lámavost vlasů,“ uvedl. Pivní lázně byly sice podle šéfa Chodovaru Jiřího Plevky i v Rakousku u Innsbrucku a východním Německu u polských hranic, ale neměly vlastní pivo. „Navíc nabízejí jen relaxační složku, ne medicinální proceduru,“ dodal Vokatý. Minerální voda Ilsano, která vede do pivovaru z tří kilometry vzdáleného pramene, obsahuje dvojmocné železo. To podle Vokatého výborně vstřebává trávicí trakt. Voda má dále vysoký obsah přírodního kysličníku uhličitého, který celé tělo uvolňuje a prokrvuje. Stošedesátilitrové rekondiční vany se naplní z poloviny minerální vodou a druhou polovinu tvoří běžná teplá voda. Dále se do ní napustí osm až deset litrů nepasterizované černé desítky Chodovar, která teče z pípy na okraji vany. Do 34 stupňů teplé lázně se musí člověk ponořit na 25 minut a poté projde půlhodinovým zábalem a relaxací, k čemuž dostane vychlazené pivo, aby doplnil tekutiny. „Koupel přijde na 650 korun, což je srovnatelné s cenou procedur v nestátních lázeňských domech v oblasti,“ uvedl Vokatý. Chceme poskytnout odpočinek celému tělu. Uvolnit svaly, prohřát klouby, nabídnout ozdravnou kúru pro pleť a vlasy, řekl Plevka. Díky aktivitám zaměřeným na pivní turistiku rostly malému pivovaru rok od roku výrazně tržby.
Na konci srpna dostal pivovar první dodávku nových přepravek na pivo vyrobených novou technologií. „Začneme je používat od začátku září 2006. Ty stávající jsou sedm let v oběhu a mají svou životnost za sebou,“ řekl jednatel Jiří Plevka mladší.
V roce 2006 pivovar zaznamenal shodný prodej piva i nealkoholických nápojů jako v roce 2005. V Chodovaru prodali osmdesát tisíc hektolitrů sedmi druhů piv a deset tisíc hektolitrů čtyř druhů limonád Ilsano, které vyrábí z vlastní minerální vody. Tržby firmy byly také shodné a pohybovaly se kolem sto padesáti milionů korun. Zhruba třetinu tržeb zajistily aktivity, zaměřené na pivní turistiku, tedy restaurace, hotel, pivní lázně, vše v areálu malého pivovaru.
Pivovar v květnu 2007 zahájil výrobu nealkoholického piva. Kromě toho pivovar startoval výstavbu druhé restaurace se 160 místy, jež vznikala z budovy bývalé sladovny. „Otevřena by měla být nejpozději v březnu příštího roku,“ řekl šéf pivovaru Jiří Plevka. Sedmým rokem otevřená restaurace Ve Skále s 260 místy v bývalých sklepích pivovaru byla trvale obsazená. „Nová by měla vyrůst hlavně pro hosty našeho hotelu U Sládka,“ uvedl ředitel hotelu, restaurace i pivních lázní Mojmír Prokeš. Restaurace měla být opět stylová s klenbami a sloupy, staročeskou kuchyní, jídly z ryb a specialitami z piva. Pivu bez alkoholu se Chodovar dlouho bránil. Jiří Plevka dokonce prohlásil: „Slovní spojení nealkoholické pivo je nesmysl.“ Hosté i odběratelé ho ale chtějí. Nealkoholického Chodovaru chtěla firma vyrábět ročně tisíce litrů, zatím pouze v lahvích. Pokud bude zájem o sudové, výrobce by se přizpůsobil. „Nealko pivo nahradilo po tlaku řidičů nízkoalkoholickou sedmičku, v níž bylo trochu alkoholu,“ vysvětluje Mojmír Prokeš. Novinky nabídnou i Pivní lázně Chodovaru. „Jedná se zejména o zábaly v pivovarském mlátě,“ sděluje Prokeš. Šlo o unikátní vlastní patent.
Pivovar nabízel v létě 2007 kromě stálého sortimentu i Pivovici a Pivo koupelnové (v 1,5 l PET lahvích). Šlo o tmavou desítku a byla v prodeji za 75,- Kč). Byla určena především do vany, ale dala se prý i pít.
Harrachovskému minipivovaru Novosad a syn hrozí právní tahanice kvůli otevřeným pivním lázním. Pivovar Chodovar totiž hodlal hájit registrovanou značku Pravé pivní lázně a vytáhnout do boje proti všem údajným plagiátorům. Chodovar v březnu 2006 otevřel vůbec první pivní lázně v Čechách. Podle ředitele pivních lázní některé podniky včetně harrachovského minipivovaru značku používají bez povolení a navíc nenabízí tak kvalitní služby, které značka garantuje. „Naším zařízením za krátkou doby prošly stovky lidí, a přestože jsme ještě ve výstavbě, odchází zákazníci v drtivé většině spokojeni. Toho důkazem je i fakt, že se zákazníci vrací. Troufám si tvrdit, že prostředí, ve kterém my poskytujeme služby, je na velmi dobré úrovni a profesionální maséři také nabízejí kvalitní služby,“ reagoval nařčení z plagiátorství jednatel společnosti František Novosad. Ředitel pivních lázní Chodovar Mojmír Prokeš chce s harrachovským pivovarem jednat přes patentovou, známkovou a právní kancelář. „Je to zcela okopírovaný náš projekt, připravujeme oslovovací dopis,“ řekl. František Novosad obvinění z plagiátorství značky Pravé pivní lázně vyvracel. „Z právního hlediska výraz Pravé pivní lázně nepoužívám. Toto slovní spojení jsem ani nikdy nevyslovil,“ odpověděl na dopis Mojmíra Prokeše František Novosad.
Rodinný pivovar byl jedním z míst na Tachovsku, kam 16.ledna 2008 zavítal prezident Václav Klaus. Hlava státu si na nádvoří pivovaru symbolicky připila prémiovým ležákem, který se shodou náhod jmenoval Prezident.
Tachovsko se od 22.4.2008 mohlo pochlubit světovým prvenstvím. Postaral se o to pivovar Chodovar. Ten otevřel restauraci Stará sladovna, která vstoupila na veřejnost s označením první Beerarium na světě. „Beerarium má pivo ukázat trochu jinak, než je běžný spotřebitel zvyklý. Restaurace bude místem, kde se milovníci piva mohou tímto nápojem doslova kochat,“ řekl ředitel pivovaru Jiří Plevka mladší. Beerarium mělo podle něj být místem, kde bude zákazník pivem doslova obklopen. V sortimentu mělo být běžně kolem deseti druhů piv a mnoho jídel tvořených k pivu a pomocí piva. „Bude to jedinečné spojení piva a gastronomie. Jídla vycházejí z tradiční kuchyně a ke každému druhu doporučují pivní sommeliéři vhodné pivo. Chodovar nebude v Beerariu nabízet pouze piva vlastní produkce, i když ta budou převládat. „Nabídneme třeba pšeničné pivo, které mělo v Česku také tradici, ale ta byla přerušena poválečným vývojem,“ dodal Plevka mladší. Kmotrem nového zařízení, prvního svého druhu na světě, se stal Rudolf Hrušínský. „K pivu mám od dětství kladný vztah. Táta byl velký pivař a strýc říkal: Kdo se chytrej narodí, tomu pivo neškodí,“ vyjádřil se herec. Hrušínskému chodské pivo chutnalo. „Hrozně rád cestuju a pivo ochutnávám všude ve světě. A musím potvrdit, že české je skutečně nejlepší a zdejší chodovoplánské je vynikající,“ pochválil Hrušínský umění chodovoplánských sládků. Rod Plevkových se v pivovarnictví pohybuje už třetí generaci. „Pivovaru v Chodové Plané mohla hrozit i likvidace, ale přišla privatuzace a my jsme se pustili do záchrany,“ řekl prezident Chodovaru Jiří Plevka starší. „Dokonce jsme pivovar vytunelovali, ale tím, že jsme vybudovali skutečný čtyřicetimetrový tunel a restauraci Ve skále. Její kapacita pomalu přestávala dostačovat, a tak jsme se rozhodli přebudovat bývalou sladovnu,“ vysvětlil Plevka starší. Když byla postavena sladovna nová, tato stará sloužila jako konírna a po válce kravín. Rekonstrukcí se kapacita restauračních zařízení Chodovaru zvýšila na zhruba osm set lidí a patří k největším v Čechách. Stará sladovna nabídne podle Plevky mladšího možnost lidem vařit si vlastní pivo. „V budoucnu by se zde měl vytvořit minipivovar, kde si budou moci zákazníci uvařit pod dohledem zkušeného sládka vlastní pivo,“ uvedl.
Pivovar v roce 2007 vyvezl 5 000 hl piva. Firma se nejvíce prosadila v Německu, ale už také ve Švýcarsku, Itálii, Rusku, Arménii a Kazachstánu. „Nesnažíme se cíleně pronikat na světové trhy. Se všemi importéry máme osobní vztahy a navštěvujeme se,“ dodal. Zhruba polovinu piva vyvážel Chodovar v lahvích, které požadovala výhradně například švýcarský dovozce, a zbytek v sudech. Podle Plevky vzrostl meziročně export pouze mírně, v roce 2007 žádný nový odběratel nepřibyl. Posledním „přírůstkem“ byl arménský Jerevan, zejména hotel Bohemia, kde nabízejí české speciality a chtěli podle Plevky pivo, které se vyrábí tradičním českým způsobem. „Pivo z Chodovaru je od počátku letošního roku spojeno s ochrannou známkou Evropské unie. Jsme jediným pivovarem v ČR, který ji má,“ řekl Plevka. Hlavním důvodem udělení evropské ochranné známky Chodské pivo bylo podle něj staletá tradice výroby piva, umění místních sládků, unikátní žulová skalní sklepení a přírodní zdroje vody a ječmeny pocházející z Chráněné krajinné oblasti Český les. V Česku zásoboval Chodovar svým pivem téměř 400 restaurací a hospod, zejména v Plzeňském kraji. „Jsou od Aše po Klatovy a dále na východ po Plzeň,“ řekl Plevka.
Chodovar zavedl na jaře 2008 depozitář pivních sklenic pro stálé hosty. Každý člen nově založeného klubu štamgastů měl právo si tam svoji nejmilejší sklenici za poplatek uložit a může pak vypít jakékoli množství piva, řekl šéf restaurace a pivních lázní Mojmír Prokeš. „V restauraci Beerrarium, kterou jsme otevřeli 26.dubna 2008, máme zatím depozitář na 30 sklenic. V případě zájmu ho pochopitelně rozšíříme,“ dodal. Každý štamgast měl vlastní klíček a zámek a když přišel do restaurace, tak si depozitář odemkl a předal obsluze sklenici. Za poplatek zhruba 1000 korun na měsíc měl právo neomezené konzumace jakéhokoli piva Chodovar v restauraci. Sklenici si mohl od pivovaru koupit nebo si přinesl svoji vlastní. „Chtěli bychom tak vytvořit spolek lidí, kteří se zajímají o pivo, budeme jim posílat informační maily o pivních menu, tematických pivních večerech, které chceme pořádat jednou za dva měsíce, a založit tak v Chodovaru pivní someliérství,“ řekl Prokeš. V depozitáři Beerraria už bylo zaplněno prvních osm fochů, zatím hlavně lidí z regionu. Kromě rodiny Plevků, která pivovar vlastnila, tam měl deponovaný svůj půllitr například starosta a místní řídící. Chodovar se inspiroval ve známé mnichovské pivnici s pivovarem, kde je za několik set let asi tisíc deponovaných sklenic. „Uvidíme, kolik jich bude u nás za 300 let,“ dodal Prokeš. Nově otevřené Beerrarium mělo ještě jednu raritu. Na mužských toaletách je sedm mušlí. Nad nimi je vtipný apelativní nápis, aby všichni konzumenti vraceli poctivě pivo do výčepu. „Pisoáry jsou rozdělené na recyklační podle typu piva. Je to zábavný prvek, má to velmi kladný ohlas,“ řekl Prokeš. Stává se prý, že konzumenti čekají všichni v jedné frontě, ačkoli ostatní mušle jsou volné.
Ocenění European Beer Star 2008 převzal 13.listopadu 2008 na veletrhu Brau 2008 v německém Norimberku Jiří Plevka. „Chodovar opět uspěl v největší odborné degustační soutěži pořádané na evropském kontinentě a toto významné ocenění získal již potřetí v řadě,“ uvedl Plevka. V roce 2008 bylo do soutěže organizované Pivovarskou akademií Doemens v Mnichově přihlášeno rekordních 688 vzorků piv ze 32 zemí světa. Odborného hodnocení piv se účastnilo 65 degustátorů ze 16 zemí včetně ČR.
Pivovarská humna v chodovoplánském pivovaru hostila v prosinci 2008 Rybovu Českou mši vánoční. Pivovarští tuto akci pořádali už minulý rok. „Tehdy se setkala s obrovským úspěchem. Humna mají výtečnou akustiku. Chceme, aby se zpěv Rybovy mše na humnech stal tradicí,“ řekl obchodní a marketingový ředitel Chodovaru Jiří Mši zpívalo více než padesát zpěváků a hudebníků z různých souborů a orchestrů z Prahy, Mariánských Lázní, Tachova a Plané.
Největší pravé pivní lázně na světě otevřel pivovar dne 23.4.2009 pod patronací Rudolfa Hrušínského. Pro veřejnost byl provoz největších pivních lázní slavnostně zahájen 25.4.2009. Součástí programu byl také 11. ročník unikátní barmanské soutěže Chodovar Cup. Program byl zahájen hodinu před polednem požehnáním pravým Pivním lázním a již zmíněným slavnostním zahájením provozu s představením divadelního spolku Komedyjanti z Tachova. Podávaly se speciality na grilu a čepovat kromě jiných také jedinečné ovocné pivo Chodovar.
Mícháním pivních koktejlů pravými barmany, otevřením nového provozu pivních lázní a „odzátkováním“ dřevěného sudu na nádvoří zahájil 25.4.2009 pivovar pivní sezonu 2009. Patronem údajně největších pivních lázní na světě se stal herec Rudolf Hrušínský. Vlastní sezona začala naražením stolitrového sudu na nádvoří pivovaru. Sud českého piva přivalili v 17:00 pivaři až z německé partnerské obce Störnstein. Během trasy dlouhé 54,5 kilometru se střídaly desítky lidí, řekl jednatel Chodovaru Jiří Plevka, který spolu se starostou městysu Janem Volným sud před stovkami lidí otevřel. Sud přes hranici kouleli již podesáté. Střídající se česko-německá družstva ho tlačila po silnicích dřevěnými holemi, takzvanými ficáky. V Německu měřila trasa zhruba 20 kilometrů. Pivní pouť vedla po takzvané zlaté stezce – staré kupecké cestě z Čech do Bavor, kudy putovali čeští králové na korunovaci do Norimberku. Doprovodné vozy, vybavené ampliony a houkačkami, stavěly po cestě v každé obci a nabízely lidem pivo. Rozšíření pivních lázní si vynutil obrovský zájem o koupání ve vanách s pivem. Pravé pivní lázně v Chodové Plané, které přijaly první návštěvníky přesně před třemi lety, tak zdvojnásobily kapacitu a nyní poskytují služby 21 klientům současně.
Titul Pivo České republiky 2009 za tmavé výčepní z 13. ročníku degustační soutěže v Českých Budějovicích odvezl pivovar za Zámecké černé. O titul letos ve 13 kategoriích usilovalo 40 pivovarů z Česka i Slovenska s více než 180 pivy. Soutěž Pivo ČR patří počtem přihlášených značek piv k nejvýznamnějším akcím svého druhu v zemi. S výjimkou největších pivovarů, jako jsou Budvar, Prazdroj či Staropramen, se akce zúčastní téměř všichni producenti piva z celé ČR.
V roce 2010 již pivovar nevařil pivo Chodovar Klasik (světlé výčepní; alk.: 3,1 %; láhev; plněno do 0,5 l lahví).
Diplomovaní pivní sommeliéři z několika evropských zemí se sešli v listopadu 2010 v Chodové Plané, aby se seznámili s českou pivní kulturou. V pivovaru ochutnali také pivní specialitu – ledové pivo, které se v pivovaru připravilo poprvé v celé jeho historii. „Svaz pivních sommeliérů uspořádal své výjezdní zasedání poprvé v Česku. Jednání bylo vyloženě pracovní. Diplomovaní odborníci v oboru pivovarnictví se při takovém zasedání vždy seznamují s pivní kulturou regionu, který navštíví. U nás poznali například techniku čepování piva, protože ne všude ve světě se pivo čepuje jako v Česku, tedy s vysokou pěnou,“ vysvětlil obchodní ředitel Chodovaru Jiří Plevka.
Sládek pivovaru uvařil na velikonoce 2010 tmavý ležák Černý Beránek. Dalším speciálem bylo pivo Pašerák. Toto světlé výčepní pivo nahradilo dřívější označení Desítka (Tento druh byl současně plněn pod značkou Chalupář do 1,5 l PET lahví).V novém kabátě přišla i Zlatá jedenáctka.

Několik medailových ocenění si přivezli zástupci pivovaru ze Slavností piva, které se uskutečnily v Českých Budějovicích v červnu 2011. V konkurenci dvou set pivních značek z Česka i ze Slovenska jedno chodovoplánské pivo svoji kategorii vyhrálo a další dvě se umístily na druhé příčce. „Odbornou degustační soutěž pořádá každoročně ministerstvo zemědělství ve spolupráci s budějovickým výstavištěm. V soutěži, ve které bylo v jednotlivých kategoriích přihlášeno přibližně dvě stě pivních značek z ČR a ze Slovenska získal náš pivovar pro svá piva postupně tři ocenění s titulem Pivo České republiky 2011,“ upřesnil marketingový ředitel pivovaru Jiří Plevka. Chodovar získal první místo za pivo Zámecké černé a druhé místo za světlé výčepní pivo Pašerák. V hodnocení českých novinářů pak skončil na druhém místě Skalní ležák. „Tento úspěch jde na vrub především našemu sládkovi Janu Plevkovi. Je to uznání profese, protože v odborné porotě zasedli většinou sládkové a obchodní ředitelé z českých pivovarů,“ doplnil Plevka s tím, že vzorky piva hodnotila přibližně třicetičlenná porota. „Poprvé byl oceněn Pašerák, což je relativně novinka, neboť tento název používáme od loňského roku,“ vysvětlil ředitel. Pivovar přihlásil do soutěží ještě další svoje výrobky a všechny se dočkaly čelních umístění. „Naše nealko pivo skončilo na čtvrtém místě a do soutěže jsme přihlásili také pivo Prezident. To se také dostalo mezi finálové vzorky. Tolik umístění na předních místech letos v Budějovicích jiný pivovar nezískal,“ informoval Jiří Plevka. Chodovoplánský pivovar na sezonu nechystá speciální novinky. „Ale začíná se rýsovat letošní hit, který je oblíbený hlavně mezi cykloturisty. Stal se jím radler, který náš barman dokáže namíchat v několika odstínech,“ uvedl ředitel.
Na velikonoční svátky roku 2012 pivovar uvařil speciální pivo Velikonoční Albi ( láhev ).
Již tradičně uvařil sládek pivovaru pro sváteční čas konce roku něco opravdu výjimečného. Opět tu byl Vánoční speciál 13°, který v sobě snoubil nezaměnitelnou lehce nasládlou chuť sladu s rafinovanou jemnou hořkostí, to vše v nádherné originální patentní lahvi Chodovar.
Dne proběhne 8.3. 2013 proběhla Chodská zabijačka v restauraci Stará Sladovna. Na čepu bylo Speciální Zabijačkové červené pivo.
V říjnu 2013 byly v prodeji speciály pro chladnější období roku – Zimní speciál (slavnostní pivo připravené originálním způsobem chmelení zeleným hlávkovým chmelem z letošní sklizně. K jeho přípravě bylo požito výhradně českého aromatického chmele – Žateckého poloraného červenku. Tento noblesní ležák typu Märzen má plné sladové tělo harmonicky vybalancované příjemnou a velmi jemnou hořkostí. Alk.: 5,1 %) a Černý ležák (pivo charakteristické svou temně hnědou až černou barvou vařené podle starých receptur pivovaru Chodovar. Alk.: 5,0 %).
Export Chodovaru na Slovensko:
1995: 15,2 tis.hl piva
1996: 13,6 tis.hl piva
1997: 11,9 tis.hl piva
1998: 10,9 tis.hl piva
1999: 3,7 tis.hl piva

Výstav piva:
rok 1997: 89 732 hl
rok 1998: 82 769 hl
rok 1999: 77 273 hl
rok 2000: 75 078 hl
rok 2001: 75 000 hl
rok 2002: 68 915 hl
rok 2003: 68 168 hl
rok 2004: 65 352 hl
rok 2005: 64 457 hl (export: 748 hl)
rok 2006: 61 128 hl (10 000 hl limonád)

Tržby:
rok 2006: 150 mil.Kč