Pivovar Blučina

Pivovar byl zrušen kolem roku 1885. Vařil ročně asi 100 hl. okres Brno-venkov.

R. 1559 Vratislav z Perštejna na Židlochovicích »učinil obyvatelům blučinským pro zlepšeni živností milost, aby pivo vařiti, ku potřebě své obraceti i také vystavovati tu na městečko mohli a šenkovati i s potomky svými na budoucí časy.« Povolil jim, »aby i jinam na vsi a městečka cizích pánů, které by k panství židlochovskému nepřináležely, vystavovati mohli; než na městečka, vsi k Židlochovicům příslušející piv vystavovati ani prodávati nemají. Jestliže by sami kdy piva v městečku neměli, takže by odjinud tam vézti musili, tehdy odjinud piva bráti nemají nežli z pivovaru židlochovského. Jestliže by se pak piva v pivovaře židlochovskérn nevařilo, tehdy ze vsí, městeček k panství židlochovskému přináležejících a ne odjinud!«
Nejstarší zprávy o hospodaření v pivovaře blučinském počínají se rokem 1592.

Čtěte také:  Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Tachova

V r. 1620 blučinský pivovar pilně pracoval a piva vystavovali hojně. V tomto roce provedeno 47 varů piva a za jeden var se utržilo 35 zl. 19 gr. 5 d. Obecní pokladna přijala za pivo 1675 zl. 26 gr. 4 d. Za mláto se přijalo od 23. ledna 1620 až do 15. dubna 1621 celkem 9 zl. l2 gr. Mláto z varu se prodalo za 6 až 9 gr. obyčejně ještě čerstvé. Vydání investiční do pivovaru činilo jen 33 zl. 22 gr. 17. února za 22 beček pivných. do pivovaru koupených, bylo zaplaceno 8 zl. 24 gr. 24 d. 28. února spravoval zedník pec v pivovaře na hvozdě za 26 gr. Koupeny 3 kádě na chlazení piva a jeden džber za 4 zl. 3. března udělal tesař dveře ke spilce za 5 gr. 28. března bednář podbíjel i opravoval pivní bečky, dáno mu 1 zl. 20 gr.; od spravení kádí pivovarních obdržel 6 gr. 8. dubna bednář připobíjel kádě chladicí, dány mu 3 zl. 24. máje koupeno 11 rožáků za. 1 zl. 26 gr. 4 d. 8. června koupeno 28 loket plátna za 1 zl. 18 gr. a od šití 12 pytlů zaplaceno po 2 gr. od jednoho. Koupeny míšky, břízová pometla, 33 loket »randelnyho« plátna po 6 gr., šňůrky k těmto pytlíkům za 4 gr. a opětovně pobíjeny bečky i kádě. Chmelu koupeny 2 žoky a 16 měřic, měřice po 5 gr., dáno za chmel 12 zl. 20 gr. Pivo se vařilo z pšenice a ovsa. Pšenice byla koupena rozdílným trhem. Václav Holobrádek prodal měřici za 38 gr., Vávra Javorský z Rajhradu 12 měřic po 33 gr., ouřad měnínský 20 měřic po 33 gr., Matouš Jandousek z Popovic 21 měřic po 40 gr., Beneš Rebešovic 10 měřic po 40 kr., Jan Meníšek a Růtl z Rebešovic 12 měřic po 40 gr. Jakub Krejčí z Blučiny 5 měřic po 40 gr. Jiřík Žák ze Sobotovic, Ondra Bartoň ze Šitbořic prodal 8 měřic nové pšenice po 28 gr., Havel Šrat z Telnice a Havel Bláha z Telnice 12 měřic po 25 gr. a j. Pro spotřebu pivovaru nakoupeno pšenice za 631 zl. 20 gr. 3 1/2 d. Oves byl též kupován od různých sousedů. Klimeš Hudec z Moutnic prodal jej za 16 zl., aj.; ovsa pro pivovar koupeno za 178 zl. 18 gr. Od sekání, dělání a řezání dřeva i s dovozem zaplaceno 210 zl. 21 gr. Náš pivovar neměl dobré měkké vody na vaření piva, proto se dovážela. R. 1620 dovezeno vody na 16 varů za 6 zl. 12 gr.; na jeden var od dovozu se platilo 12 gr. Pšenice a oves se doma sladovaly a vezly se do židlochovského mlýna k mletí. Zavezlo se 47 fůr sladu a platilo se od fůry 12 gr., od všeho sladu 18 zl. 24 gr. Mlynáři od semletí bylo zaplaceno 9 zl. 12 gr.; od jedné fůry 6 gr. Nejvyšším pánem v pivovaře byl sládek. Bylo mu od 22. ledna léta 1620 až do 15. dubna léta 1621 co mistrovi sládkovi od navaření 43 varů piva, od jednoho každého varu po 1 zl., dáno 43 zl. a dodatečně 12. máje dány mu ještě za 4 vary 4 zl. »Dne 2. července 1620 zaplaceno 42 zl. Václavovi Sehnalovi nařízenému výběrčímu nad posudním v městě Brně, za termín sv. Jana Křtitele ze 152 sudů piva po 5 gr.« V r. 1633 vařila se měsíčně várka piva a utržilo se 205 zl. 21 gr. 3 d. Sládkem byl Matěj Procházka a obdržel od várky 1 zl. Za mláto se utržilo 1 zl. 4 gr. 2 d. Za různé opravy do pivovaru dáno 23 zl. 5 gr. 1 d. Chmelu koupeno za 25 zl. 6 gr. 6 d. Pšenice na slad koupeno za 77 zl. Za dřevo, jeho sekání a vožení do pivovaru zaplaceno 46 zl. 29 gr. 6 d. Za vožení sladu do mlýna a od vožení vody zaplaceno 12 zl. Mlynáři od mletí sladu dáno 1 zl. 6 gr. Jak výroba tak i spotřeba piva v této době válečné citelně poklesla. Jak poměry hospodářské se změnily, ukazují nám registra o 16 let mladší, t. j. v r. 1649. R. 1649 od udělání nových dveří do pivovaru, obruby na kotel a žlábků k nalívání po nich piva a vody, dány tesařům 2 zl. Od dělání pece v pivovaře zedníkovi a jí postaveni zaplaceny 2 zl, Kotláři od spravování pánvice pivovarní podle smlouvy s ním učiněné vyplaceno 32 zl. Za 7 liber loje k napouštění pánvice dáno 35 gr. – Libra loje byla za 5 gr. Pšenice nebyla kupována, pouze 2 měřice. Chmele na zváření piva koupeny 2 měřice za 40 1/2 gr. Za purkmistra Matieje Krchnianýho zaplaceno od přivezení 6 sáhů dříví k vaření piva do pivovaru obecního, od sáhu se platilo 15 gr., 1 zl. 30 gr. Od vožení sladu do mlejna židlochovského i ze mlýna, též vody na 3 várky piva v tom roce celém 1649 učiněné, dáno 1 zl. 45 gr. Sládkovi dán od sdělání sladu na 3 várky i od vaření týchž várek 1 z.l. 45 gr. Mlynáři od semletí sladu na 3 várky zaplacen 1 zl. 34 1/2 gr. Na várku t. r. bylo potřeba 4 1/2 měřice sladu. Sládkovi od zdělání 10 měřic ječmene na slad zaplaceno 44 gr; Z 10 měřic ječmene se vymočilo 11 měřic sladu; za spracování měřice sladu platily se totiž 4 gr. Jelikož obec obdržela od Přisnotských občanů za dluh žito, vyměnila jej za ječmen na zdělání sladův do pivovaru, 10 měřic. Ječmen tento na slad zdělán 1. prosince 1649 a dal 11 měř, sladu. Celkově se sladu nedostávalo, proto »byl požádán z panství třebíčského pan Johan Foltýn Boček, pan hejtman třebíčský, od potřebné obce městečka Blučiny, o založení sladem, poněvadž majíce obec svůj vlastní pivovar a chtějíce z něho nějakého . užitku dosáhnouti k obecnému dobrému, na pana Foltyna Bočka se obrátila a tento na snažnou žádost tak jest se naklonil, že sladu zdělaného 30 měřic zapůjčil« V r. 1655 pivovarské hvozdy byly sešlé. Obecní starší se usnesli opraviti je. Kromě dřeva koupeno vše. Nádeníkům, kteří dříví pro stavbu sekali v obecním lese robotou, dáno 24 másů piva. Na zakryti střechy nad hvozdem koupeny 4000 šindelů za 6 zl. 12 gr. Hřebíků koupeno 3000, tisíc za 54 gr. Na spraveni hvozdů, kde se slady suší, koupeno 26 měřic vápna v Ochozi, za 6 gr. Sedlákům od jeho přivezení zaplaceny 2 zl. 42 gr. Tedy o 6 gr. ještě více od dovozu než zač bylo vápno. »Mýta a útraty starším obce při tom vápně učiněné zaplaceno 26 gr.« Sedláku který po 4 dny písek . k rozdělávání tohoto vápna ze Židlochovic vozil placeno 55 gr. denně. (Tehdy zlatka čítala již 60 gr.) Bylo třeba na hvozdě opraviti klenutý roh, dva pilíře a některé maličkosti. Práce zadána smlouvou . Matěji; zedníku. z Třebíče, za. 15 zl., vědro vína a vědro piva. Rovněž s tesaři učiněna smlouva, dle které za 4 zl. 10 gr, měli osekati potřebné dříví a z něho nad hvozdem krov postaviti, polaťovati a šindelem pobíti. Dovezení krovů a latí z obecního lesa pořízeno za 20 gr. Bylo zapotřebí 5 liber laťových hřebíků, po .12 gr. libra. Koupena také prkna na udělání nových dveří do světničkv radní, každé prkno za 7 gr. Od udělení nových dveří, jejich zavěšení a zámků přibití zaplaceno stolaři 34 gr. R. 1655 koupeno na zdělání sladu k obecnímu pivovaru 63 měřic pšenice. Pšenice koupena za 45 gr., 48 gr, i 51 gr. měřice; celkem za 40 zl. 3 gr. »Dne 8. srpna 1655 za purkmistra Jiříka Šedivého odvedla obec Vojkovice nájmu 14 měřic pšenice obci blučinské za trávu v obecním lese blučinském, toho r. 1655 k užívání pro dobytek pastevní dle smlouvy . s nimi učiněné, ponechanou.« .. Z pšenice bylo na slad zděláno 60 měřic, 3 zůstaly pro rok . 1656. Pšenice vydala 74 měřic 1 1/2 čtvrtě sladu vrchovaté míry. Na sad se t.r. dalo 1 1/2 měřice pšeničného sladu. Jelikož se toho roku vařilo pouze 11 várek, zůstalo hotového sladu 11meřic 1 1/2 čtvrti. Chmelu kupeno 11 měřic a 3 čtvrti za 1 zl. 7 kr. 3 d. Chmel prodal Jiřík Šedivý, který byl blučinským občanem. Dle toho jej na blučinských pozemcích pěstoval. »Od března až do ultima prosince toho roku 1655 učiněno 11 várek piva, z nichž na 3 sudy piva jsou 2 várky a na 4 sudy je 9 várek piva. Jedna každá bečka na vejstav se prodala po 3 zl. 20 gr. Utržilo se za pivo 140 zl.« Při jedné várce se utratilo za jídlo a píti sládkovi i pomahačům 30 grošů. Při každé várce se spotřebovalo půl libry svíček. Za každou libru se platilo 10 gr., dohromady zaplaceno za svíčky 55 gr;. V pivovaře se spálilo 47 sáhů dříví. Od nasekání za sáh se platilo 7 gr. a 12 gr. za odvezení sedlákům; dáno za dřevo 14 zl. 53 gr. Pšenice se sladovala doma, ale sklad byl vožen do mlýna židlochovského k mletí a zase semletý zpět. Voda byla též vožena. Vše pořízeno za 33 gr. k jedné várce, ke všemu za 6 zl. 25 gr. Sládkovi od zdělání 60 měřic sladu zaplaceny 3 zl. Od svaření jedné várky obdržel 35 gr. Od mletí sladu mlynáři se platilo po 3 gr. za měřici. Bednář za celý rok obdržel 1 zl. 9 gr. Obci též 1 1/2 bečky piva, které se neprodalo, kysalo a tak se již na nic nehodilo. Obci způsobena škoda 5 zl. V r. 1667 koupeno pšenice na zdělání sladu 93 měříc za 56 zl. 12 gr. Pšenici dodal Jan Kopřiva z Blučiny, Václav Šrámek z Opatovic, farář ze Židlochovic, Martin Urban z Těšan a Tomáš Hanuška z Blučiny. Měřice za 55 až 57 gr. »Obec Vojkovice podle každoročního způsobu za trávu ku potřebě jejich jim městečkem Blučinou v lese obecním. přenechanou, odvedla 12 měřic pšenice.« Sladu naděláno ze 63 měřic a zůstalo obci 30 měřic pšenice. Avšak na vařeni piva bylo upotřebeno 72 měřic sladu. Na jednu várku, t. j. na 4 sudy dalo se 8 měřic sladu. Měli zásobu sladu z r. 1666. Chmele měli v zásobě 11 měřic a od Andrese Brückla z Blučiny koupili ještě 2 míry po 4 gr. Na várku dávána pokaždé měřice, celkem 9 měřic; 4 míry chmele zbyly. Starý úřad předal dva sudy piva a nově se uvařilo 35 sudů, z nichž se natočilo 36 beček. Za 35 beček po 5 zl. (jedna bečka zkaženého piva byla prodána za 1 zl.), utržilo se 116 zl. Při vaření 5 várek utratilo se za jídlo, pití i svíčky vždy 18 gr.; 4kráte jim pivo vařil židlochovský sládek a utratilo se . vždy 20 gr. V pivovaře se spotřebovalo 68 sáhů dříví, jehož bylo nasekáno za 7 zl. 56 gr., 7 gr. od sáhu. Od přivezení sáhu se platilo 9 gr. Na odvožení sladu a vody na vaření piva, též mlynáři a sládkovi se zaplatilo 18 zl. (Sládek obdržel za várku 1 zl. 15 gr.) Krom.ě toho byla různá drobná vydání od pivovaru v obnosu 10 zl. 24 gr. 7. máje dostal bednář židlochovský za 4 sudy pivné, nové; po 4 vědrech, za každý 45 grošů. Za dva trečafy zaplaceno mu 36 gr. »Dne 29. máje Frydrychovi Tillovi, bednáři v Bruntálu, dáno za mělkou káď pro mláto, udělanou z březového dříví, podle smlouvy 12 zl. Dne 4. srpna dovezl tuto kadečku do Brna a naschvál k nám poslal z Brna posla, abychom si pro ni jeli. Posel obdržel 20 gr. Martin Schiller pro ni jel a od formanky i z mýta zaplaceno 54 gr. A tesař Jíra udělal pod ni za 9 gr. nový dubový kříž, aby nestála na zemi. Když vše bylo hotové, přišel mistr i s tovaryšem, tuto káď postaviti a bylo jim zaplaceno 1 zl. 3 gr. Aby se dno v ní brzy nesedralo, dána do ní vložka; 3 prkna koupili od Šebesty Příbramského po 9 gr. jedno a uděláni hotového dna stálo 15 gr.« ‚

»V r. 1676 postaven a vyzdvižen rathaus, pivovar a hvozdy. Zedníkovi za vystavení přidány 2 vědra piva. Od dělání trojích dveří, totiž na sýpku, k humnům, kde se slad dělá, a k hvozdu, kteréž to dveře skrze oheň dne 15. máje 1676 i s rathausem shořely zaplaceno 27 gr.« Při ohni se poškodila i pánev, ve které se pivo vařilo; byla zavezena kotláři do Brna k spravování; dáno formanu 6 gr. Od spravení té pánve kotláři brněnskému dáno dle smlouvy 8 zl. Zedníku od zazdění trámu a podezdění podzednic nad rathausem, též od zazdění veřejí a od opravení zídky v besídce dáno 1 zl. 24 gr. Zedníku od stavěni nové pece pivovarní, zazdění pánve, též od spravení pece ve hvozdě a zazdění futer v oknách, vyplaceno dle smlouvy 4 zl. 5 gr. Od poražení dříví na 6 pozednic a 12 přívazků, dáno těm lidem 6 mázů, za 9 gr. Za kopu 15 prken ku potřebě obecní zaplaceno 5 zl. Za 47 kusů vrátnic na vrata po 3 gr. dáno 2 zl. 21 gr. Od přivezení z Brna takových vrátnic zaplaceno 21 gr. Za 1 podzednici a 2 přívazky z hor dáno 48 gr. 4 podzednice koupeny za 1 zl. 48 gr. Od dovezení 6 podzednic z hor zaplaceny 3 zl. 36 gr. Za 12 kop latí, jedna každá kopa po 1 zl., dáno 12 zl. Na pokrytí pivovaru a hvozdu koupeno 16.000 šindele v Blansku. Každý tisíc za 1 zl. 30 gr. Za 24 hřebíků k přibíjení svislů na rathausu dáno 12 gr; Od rovnáni starých šindelových hřebíků kováři zaplaceny 3 gr. Za hřebíky kováři, které se na všelijaké věci potřebovaly v pivovaře vyplaceno 21 gr. Od přivezení různého dřeva z obecního lesa k vystavění pivovaru a hvozdů dáno formanům 28 gr. Na co se nedostalo šindelu, bylo pokryto slámou. Spotřebovalo se ještě 170 kop došků, jejichž udělání stálo 8 zl. 30 gr. (Je v tom jistě započten i rathauz s besídkou.) Za 7 kop režné slámy na došky (nedostanouce se obecní) dáno 3 zl. 30 gr. Za 1 nový chladící štok a smítní káď z Bruntálu dáno bednáři dle smlouvy 19 zl. 30 kr. Formanu od přivezení té kádě a téhož štoku z Bruntálu zaplaceno 8 zl. Když se takový štok i káď v našem pivovaře potom nasazovaly, jest s tímž bednářem z Bruntálu v jídle a trunku utraceno 2 zl. 30 gr. Kádi šel pěšky do Bruntálu dáti dělati posel a obdržel cestovného 1 zl. Od dělání kleští k štoku a »kantínezu« pod spilací káď dáno tesaři 1 zl. 40 gr. Od dělání nové obruby na pánev, tesaři brněnskému dán 1 zl. Od dělání jednoho korýtka pivního, do kterého se pivo ze rmutní kádě pouští a od třech žlábků k nalívání piva zaplacen l zl. 30 gr. Od dělání nárožníkú a jinších všelijakých věcí železných na rathauz a pivovar dáno kováři 57 gr. Za 500 cihel na pivovar zaplaceny 2 zl. Od dovozeni takových cihel od židlochovské cihelny dáno 15 gr. Od nadělání 20 kop došků a vykrytí jich nad schody k sýpce zaplacen 1 zl. Od přivezení z obecního lesa dříví, totiž latí a krokví na stavění střechy u sýpky v pivovaře dány 24 gr. Tesaři Jiříku Svobodovi od vystavění rathauze, pivovaru a hvozdů dle učiněného kontrachtu, mimo 10 zl jemu ještě dlužních, peněz vydáno 26 zl. Postaveni rathauzu, pivovaru a hvozdu bylo provedeno celkem za 166 zl. 2 gr. 3 d., ovšem v r. 1676. Kolik Kč by ta stavba stála dnes? Toho r. od pana faráře našeho za 6 sudů 2 vědra piva přijato 26 mandelů pšenice. Z r. 1675 zůstalo 123 měřic sladu pšeničného a v r. 1676 po zdělání 140 měřic pšenice přijato 140 měřic sladu zdělaného, z něhož upotřebeno 245 měříc a 38 zůstalo na r. 1677. Sladu ječmenného od starého auřadu zůstalo 8 měřic 2 čtvr. a po zdělání 29 měříc ječmene přijato sladu vydělaného 29 měřic. Celkem uvařeno 18 várek piva a na jednu várku dána 1 měřice ječmenného sladu a 8 měřic sladu pšeničného. V roce 1678 vyměňovali pivo za pšenici: Od pana faráře našeho za 6 sudů a 2 vědra piva dle s ním smlouvy učiněné přijato 26 měřic. Od Šebesty Příbramského za 1 vědro 1 měřici. Dne 16. máje panu děkanovi židlochovskému za 1 sud piva, který daroval do Brna. pátrům kapucínům přijato 4 měř. Od Petra Zenthubra za 1 vědro piva 1 měř. Od Jiřího Deynala za 1 sud 4 měř. Od Martina Schillera za 2 1/2 sudu piva 9 měř. Od Václava Šišky za 1 vědro 1 měř. Od Jiřího Vejlupka za 1 vědro 1 měř. Od Hanse Stilze za 2 vědra 2 měř. Od Martina Těšanského za 1 vědro 1 měř. Od Ondřeje Holobrádka za 1 sud 4 měř. Od Pavla Prissnera za 2 1/2 sudu 10 měř. Pšenice přijato 65 mír a koupeno 61 m.; 1 m. za 42 gr. Prodali ji Jan Zatočil, Jiří Svoboda, Ondra Návedla, Martin Schiller, Martin Švec. Václav Tejmal (i Dejmal), Příbramský, Šimon. Šlinger, Šimon Šlapal, Jakub Přikryl, Tomáš Hanuška, Housa Horák, Jakub Floder, Martin Mars a j. Uvařeno 23 várek ze 125 měřic pšeničného, 12 m. ječmenného sladu a 25 m. chmele. Na šenk vydáno 90 sudů 1 vědro a za pšenici 12 sudů. Při čtení počtu obecního na rok 1677 dáno sousedům k vypití 2 vědra piva. Dne 4. září sausedům podle starobylého obyčeje dán k vypití 1 sud. Od vystavení zdí a k ním dělání cihel na chlívy na faře dáno piva 1 vědro. Pánům Pátres kapucínům v Brně od obce darována 2 vědra. Za chmel vydáno 10 zl. 42 gr. V roce 1749 dáno 143 m. pšenice na dělání sladu. Vařilo se 21 várek piva po 6 sudech, dohromady 126 sudů piva. Příjem peněz za vyšenkované pivo obecní r. 1752 je 423 zl. 20 gr. Za 1 sud kyselého piva se přijalo 3 zl. 20 gr., máz piva ‚ stál jen 1 gr.; sud = 6 věder. Podle uvedených účtů poznáváme cenu peněz i práce řemeslníkův. V r. 1753 činil náklad na pivovar 60 zl. 24 gr. 2 d. Za 43 1/2 míry koupeného ječmene zaplaceno 26 zl. 44 gr. 2 d. Sládkovi od dělání 9 ječmenných sladův zaplac. 5 zl. 24 gr. Témuž od dvou pšeničných sladů dáno 1 zl. 6 gr., jemu od 12 várek piva dáno 12 zl. Pomahačovi, od každé várky po 24 gr., dány 4 zl. 48 gr. Bednářovi za všelijakou do obecního pivovaru učiněnou práci dle svědomitosti bospodářův vykázanou dáno 4 zl. 32 gr. ‚ Zřízena do pivovarního okna mříže za 26 gr. Za aparát do pivovaru koupený dány 4 gr. Do r. 1835 nemáme o pivovaru zpráv. V r. 1835 při velkém požáru pivovar do základů vyhořel a zůstal ve zříceninách. Dne 1. října 1840 ujednána smlouva mezi panem Vašátkem, sládkem z Pozořic a blučinskou obcí, kterou mu přenechán blučinský pivovar na 20 let, t. j. od 1. listopadu 1840 do konce října 1860. Nájemné smluveno na 15 zl. Každoročně. Splatno do října. Zemře-li František Vašátko, právoplatným nástupcem je jeho bratr Matěj. Ujednáno, že nájemce si pivovar postaví z tvrdého staviva dle plánu vrchnosti schváleného, jakož i všechny budovy k tomuto pivovaru patřící, které jsou na té straně stájí a kůlny, nad nimi valečku, na druhé straně spilku, pak nad vším obydlí sládkovi a čeledník pro jeho čeládku a ještě jednu valečku. Zřídí sušící pece s železným valachem, jak se na řemesle pivovarském žádá. Opatří svým nákladem veškeré nástroje k provozování tohoto sladovského řemesla od nejmenšího až do největšího. Mezi tyto nástroje patří nový pivní kotel. Obec dodá kamení, cihly, písek a koryta do spilky. Práce a dovoz se vykoná robotou bezplatně. Obec odevzdá sládkovi starou pivní pánev, kterou on vymění za nový silný kotel. Kromě studně se sládkovi zanechává celý dolní, na rathauzském dvoře se nacházející sklep, i se sýpkami nad ním s tou výjimkou, že v době ubytování vojska nebo sesýpání obilí ta ‚zadní sýpka uvolněna býti musí. Sládek si může na dveře zříditi své hospodářství v délce 11 sáhů a v šíři celého dvora; může si postaviti stáje, také může rohatý dobytek do veřejného stáda vyháněti a do obecního lesa si beze škody na trávu posílati. Pachtýř nesmí pivo kromě blučinskému rathauzskému žádnému šenkýři tohoto panství prodávati a jest zavázán blučinskému faráři z každé várky 2 vědra za 1 míru obilí bez platu odváděti. Blučinský rathauzský nesmí odjinud pivo bráti než z blučinského pivovaru. Kdyby se v Blučině pivo nevařilo. Sládek nemá práva odjinud pivo přivážeti a rathauzskému k šenku předkládati.
Čtěte také:  Přeprava piva po železnici

Sládek Vašátko pořídil 20 půlbeček, 15 věder a 10 půlvěder s obyčejnými dřevěnými obručemi. Vašátko později předal pivovar svému bratrovi a sám odešel do Němčic. Bratr se s obcí soudil; asi nedodržoval nájemních podmínek. »R. 1852 v městysu Blučině za obecního představeného Matyáše Nebovidského a spolu obecních radních .Jana Kuglera a Jakoba Ježka a spolu obecních výborů Tomáše Hanuše, Antonína Frise, Jana Kleina, Josefa Šťastného, Bartoloměje Schillera, Jana Musila, Vavřince Slouka. a Dobiáše Schillera po dokonalém uvážení smluvivše se spolem a s pachtýřem toho času obecního pivovaru, aby skrze trouby z kopce voda se vedla, poněvadž obecní pivovar vodu k vaření piva z řeky Cézavy povozem přivážeti musí. Pachtýři pivovaru Benjamin a Mojžíš Reichové prohlásili, že dle zkoušky dostatek vody do pivovaru dodá farní pole Losengrund a to za 24 hodin 140 věder. Na základě toho přivolil obecní výbor hraditi polovici nákladu.« Voda tekla s pole do fary, z fary přes obecní dům do pivovaru. Stavba vodovodu stála 187 zl. na stříbře. Avšak vody za 24 hodin nateklo, pouze 60 věder, kteréžto množství naprosto nedostačovalo. Poněvadž Reichové se písemně zavázali, že dostatek vody pivovaru opatří a neučiní-li tak, tedy žádnou sumu náhrad od obce k vydání 784 zl. požadovati a obdržeti nemohli, byli tedy přinucení a zavázáni dle jejich nájemní smlouvy vodu z řeky Cézavy skrze dřevěné trouby přivésti, což učinil však teprve jejich podnájemník Gustav Deutsch v r. 1854 a Benjamin Reich ještě na svedení vody 320 zl. na stříbře složiti musel. Hrnčířský mistr Antonín Kočí dodal na vodovod 164 sáhů hliněných trub, za něž účtoval za 1 sáh 1 zl. a kterýžto obnos mu zaplacen byl. Zavázal se na 20 roků, že kdyby jmenované trouby jeho vinou ve zkázu přišly, to jest, kdyby jedna nebo více trub prasklo, tedy za ně nové dodá a zavázel se k tornu účelu 40 zl. ve stříbře ze svého jmění zaručiti, což se i na jeho usedlosti v Ivančicích gruntovně zajistiti nechati může. Bratři Reichové z Fünfhasen u Vídně rozmrzelí předali pivovar Gustavu Deutschovi, který jej 1. ledna 1855 představenstvu obce odevzdal a do konce r. 1857 se pivo nevařilo. Konečně se našel nový nájemce Adolf Herrmann, který vařil pivo do r. 1863. V květnu 1863 přihlásí se sládek z Rajhradu, Rudolf Knesl, který má pivovar na 6 roků převzíti a v pořádek uvésti; první várka byla do 15. července t r. a od toho času se počítal nájemní čas. Vnitřní správu vzal sládek na sebe, toliko materiál a cihly a břidlici dala obec. Pokud trvá propriační právo, má každý blučinský šenkýř pivo od něho bráti. Pan sládek zavázal se, že svede vodu do pivovaru, zřídí sušírnu na nový způsob tak, aby byla bez kouře; zkrátka vše tak uspořádá, aby se, kdyby odešel, mohlo hned pivo vařiti. Co by si však pro svoji libost zřídil, jest jeho majetek. Sládek dá obci, t. j. výboru, ročně 4 sudy dobrého piva, t. j. 16 věder zdarma, naproti tornu se mu kousek pole, totiž »Výhon« a nějaký kousek louky od obce ponechá. Nájem ročně obnášel 100 zlatých vždycky napřed. Pivovar mu byl dán pod rukou, ježto k dražbě nikdy nikdo nepřišel, a kdo se o něj hlásil, byl buď nemajetný, nebo se nevědělo, zda-li by obci milý byl. »Tento tu majetnost má, aby pivovar v pořádek uvedl a také se zdá hodrým mužem býti.« V r. 1862 Antonín Mirna z Blučiny č. 1 obdržel povolení zříditi šenk na Pindulce pro svojí osobu. Nálev kořalky mu byl povolen, avšak s pivem byl odkázán na zdejší obec, jelikož tato rněla právo propriační. Představenstvo a výbor obecenský po dobrém uvážení žádost tu podporuje, avšak s tou podmínkou, že musí pivo z blučinského obecního pivovaru vždy a jedině odbírati a jiné se mu trpěti nebude, nač se také přísně bude hleděti. Kdyby u něho cizí pivo nalezeno bylo, bude mu odebráno a položí ponejprv pokutu 1 zl. z vědra, dále však už 5 zl; když se však v místním pivovaře pivo vařiti nebude, má právo pivo ze židlochovic bráti s čímž se Ant. Mirna spokojuje. Dne 1. května 1868 ujednána smlouva se sládkem Vojtěchem Rodem do posledního prosince t. r. Pokud propriační právo, trvá, jest každý blučinský šenkýř zavázán pivo od něho bráti; kdyby buď špatné, nebo dražší bylo, může každý šenkýř dle libosti pivo odjinud dovážeti. Mimo nájemného 100 zl. musí obci zdarma 2 bečky neb 8 věder piva, dáti. Obec mu dává kousek pole „Špigel“, asi 1/2 míry výsevku na čas nájmu bezplatně a bez daní k užívání. V sousední zahradě je jáma na odpadky, začež soused Jan Demal obdrží ročně 2 vědra piva. Po Mimovi najal si pivovar Schwarz a zřídil celý na sladovnu. Chtěl budovu koupiti, ale obec kladla přemrštěné požadavky, takže z kupu sešlo. Dnes mohla sladovna dobře prosperovati, lidé by v místě nalezli obživu, obec by měla více příjmů a ještě jiný hmotný prospěch. Sladovna i s pivovarem dne 28. srpna r. 1884 vyhořela. Jak požár vznikl, to se nezjistilo!? Nájemník Schwarz byl dobře pojištěn. Dnes je v těchto místnostech mužský chudobinec, obecní býkovna a kůlny. Nevynáší nyní celý pivovar ani tolik, kolik se platí za opravy a udržování. Divně by se naň díval rychtář i pudmistr z r. 1620!