Čeština je, co se týká slovní zásoby, velice pestrý a bohatý jazyk. Bohužel dnešní doba spíše směřuje k zobecňování, zkratkovitosti… 
Jinecký Šemík
Šemík – bájný kůň, kterého všichni známe z českých historických pověstí. On a jeho pán, vladyka Horymír, pocházeli nedaleko od Rodinného pivovaru Vilém Jince
– z Neumětel.
Ač obě postavy, ať už udatného Horymíra anebo hrdinského zvířecího přítele Šemíka, nejsou spolehlivě historicky doložené, jeho legendy a příběhy jsou nesmrtelné.
Hrdina a věrný přítel, kůň Šemík, zachrání svého pána před smrtí. Dle pověstí bylo vyslyšeno poslední přání Horymíra, aby se mohl projet na svém koni. „Nuže, Šemíku, vzhůru!“, zavelel Horymír. Šemík se rozběhl po uzavřeném vyšehradském dvoře. „Pane, drž se!“, promluvil Šemík a skočil z hradeb Vyšehradu přes celou Vltavu až na skálu, kde stojí kostel, odkud seskočil na rovinu a uháněl k Neumětelům.
Hrdina a věrný přítel Šemík svého pána zachránil a sám za tuto skutečnost zaplatil životem. Jeho skutek dodnes připomíná hrob v Neumětelích, kde se věřívalo a věří, že věrný kůň rytíře Horymíra, zde zakopán leží.
Kde je pravda, se už nikdy nedozvíme, můžeme jen věřit krásnému příběhu, který dokazuje věrnost zvířat svým pánům.
Jinečtí představili další novou etiketu, kterou tak vzdávají poctu zvířecímu hrdinovi, který padl za dobrou věc. Jméno Šemíka a jeho příběh nyní bude dále šířen prostřednictvím pivovaru a jedenáctky Ale.
