Category: Historie

Pivovar Stehelčeves

   fotogalerie

   lokace v Hist.mapě

   lokace v Mapě

Historie pivovaru:

Stehelčeves byla malá obec se zemanskou tvrzí, kterou v roce 1316 vlastnil Jan ze Stehelčevsi. Část obce také byla majetkem štěpánského faráře Jindřicha, který svůj podíl předal v roce 1345 kostelu Všech svatých na Pražském hradě. Ve Stehelčevsi se potom vystřídalo několik majitelů, až v 15.století zakoupili polovinu obce páni Kolowratové na Buštěhradě. Druhá polovina se v 16.století dostala do majetku Žďárských ze Žďáru. Nejsou dostupné žádné doklady o tom, že by v této době byl ve Stehelčevsi nějaký pivovar. Na základě nejstarších záznamů je možné předpokládat, že se zde pivo pouze šenkovalo a bylo dováženo z pivovarů v Buštěhradě a v Kladně.

V urbáři z roku 1657 jsou tyto zápisy:
“Krčma Pibrličská dolejší pustá – roku 1617 se přiženil k Anně, vdově po Janu Pibrličkovi, Jan Plzák – doplatil 18 kop vrchnosti a podílů Důra, Meriana, Káče a Lídě po 12 kopách, vdova Anna 14 kop. Zavdal 10 kop. Krčma hořejší pustá – roku 1612 se ujal Jan Špička z Pavlíkova po nebožtíku Valentovi krčmáři za cenu 55 kop. Zavdal 20 kop, na dluhy 12 kop 16 grošů, vyplatil 12 kop. Z toho doplatil 32 kop vrchnosti. Krčma, v níž se obecní pivo z městyse Kladno šenkuje. Roku 1657 ji ujal za 110 kop Jan Bašta po předchůdci Janu Markovi. Roku 1658 se ujal Martin Brejník. Roku 1668 se přiženil k vdově Brejníkové Matouš Vítek.“

Po vymření rodu Žďárských po meči, připadla část obce Stehelčeves paní Anně Marii Kateřině z Magnis, která byla jednou z pěti dcer Floriana Jetřicha Žďárského ze Žďáru. V roce 1702 zakoupil Žďárský díl Stehelčevsi hrabě Karel Jáchym Breda a připojil ho k tachlovickému panství. Tento majetek zakoupila v roce 1741 Anna Marie Františka Toskánská na Buštěhradě, která v té době již vlastnila první část, a tak po mnoha letech byla Stehelčeves znovu spojena pod jedno panství.

Po zrušení poddanství v roce 1848 nastal rozmach podnikatelské činnosti. Na Kladensku byly vybudovány železárny , ocelárny a jiné podniky. Ve Stehelčevsi byla nejdříve postavena sladovna. Teprve v roce 1901 byl Akciovou společností pro středočeské pivovary a sladovny vybudován vlastní pivovar. Byl přestavěn ze zrušené stehelčevské šachty, která byla nedaleko Cvrčovic. Obilí na slad a chmel nakupoval pivovar z okolních statků buštěhradského a kladenského panství. Voda na výrobu piva byla čerpána ze zatopeného bývalého dolu. Pivovar byl v provozu do roku 1930, kdy byla výroba zastavena, ale až do roku 1940 zde byla stáčírna pivovaru Krušovice. V době plného provozu byl výstav asi 25 000 hl piva ročně.

Názvy pivovaru:
do roku 1925 Středočeský pivovar a sladovna, a.s., dříve První kladenská sladovna
do roku 1930 V.Havlík, pivovar a sladovna, spol. s r.o.

(zdroj: Pivovarnictví na Kladensku a Slánsku, Vladimír Chaloupka)

Zaniklé pivovary – Vyškov

Vaření piva ve Vyškově má dlouholetou tradici, která sahá až do středověku. Jestliže biskup Tas z Boskovic obnovil roku 1460 vyškovským měšťanům várečné právo zaniklé v husitských bojích, je zřejmé, že se ve Vyškově vařilo pivo již před těmito válkami.

Pivovar Kuřim

   fotogalerie

   lokace v Hist.mapě

Historie pivovaru:

První zmínka je z roku 1546, kdy město Brno získalo kuřimskou tvrz s dvorem a pivovarem. Podnik pak patřil Brnu až do svého zániku. Pivovar se sladovnou byl často pronajímán, posledním sládkem a nájemcem byl Josef Vlk. Místně významný podnik vyrobil až 12 000 hl piva ročně. Pivovar zanikl roku 1930. Objekt se nacházel při silnici z Brna do Tišnova. Pod pivovarem protékal potok Kuřimka, jenž napájel i rybník, odkud poté provoz bral led do svých sklepů. Areál tvořila jednolitá patrová budova s dominantním sladovnickým hvozdem. Podnik byl typ tzv. statkového pivovaru, což poukazuje na jeho starobylost. Objekt sloužil řadu let jako skladiště ječmene pro pivovar Starobrno.

Majitelé:
1546-1928 město Brno

Výstav piva v hl:
1880 1 710
1898/99 10 800

Nájemci:
1870- ? Josef Zeissel
1882-1910 Mojžíš Zeissel

Sládci:
1886-1889 Hynek Mallat
1892- ? Aurel Bernkopf
? – 1896 Václav Frank
1896-1897 Zdeněk Schubert
1898 Menzel Schubert
1898-1901 Mojžíš Zeissel