Pivovarnictví ve Vizovicích

První doložená zmínka o vizovickém měšťanském pivovarnictví je z roku 1531, kde tehdejší majitel panství Jan z Kunštátu vydal památné privilegium týkající se odběru piva. V listině se ruší dosavadní práva fojtů na vizovickém panství na vaření piva ve svých svobodných šencích a přikazuje se fojtům, aby odebírali pivo od vizovických měšťanů. Obecní pivovar byl uveden do provozu v roce 1580.

V druhé polovině 16.století si vrchnost začala všímat zisků plynoucích z prodeje měšťanského piva a tím pádem následovala doba snah držitelů panství omezit právovárečná privilegia měšťanů. Svobodní fojti posléze museli šenkovat pivo vrchnosti, přímo ve městě vznikly dvě panské hospody. Měšťané dokonce následně museli odvádět panstvu dávku z výroby sladu. Přes všechna okleštění měšťané pokračovali ve výrobě piva a majitelé panství jejich „živnost“ trpěli.

Měšťané měli pochopitelně zájem výrobu piva stvrdit vrchností písemně. Taková listina byla sepsána v roce 1710. Měšťané v ni svého pána Prokopa Gerváse z Gollen žádali: „aby jeden-každý z nás a potomků budoucích na časy věčné pivo bez všeliké překážky v městě vařiti a je též v městě šenkovati mohl a mohli. Za kterúžto nám učiněnou milost uvolili jsme se s dobrým rozmyslem a uvážením za nás a za naše potomky Jeho Milost.erbům a držitelům panství vizovického na časy budoucí z každé várky na dvacet beček učiněnou do důchodu vizovických po 1 rynském a 30 krejcarů dobrovolně a bez všelijakého nucení odváděti“ .

I přes potvrzení právovárečenství se v dalších letech vrchnost nevzdala prosazovat panské pivo na úkor měšťanského. Dělo se tak například snahou zvyšovat výši poplatků odváděného z jednotlivých várek. Spory se tak dostaly až k úředníkům správy kraje.

V roce 1787 podali držitelé panství žádost na krajský úřad v Hradišti o zprostředkování pronájmu měšťanského pivovaru. V podání se uvádí, že měšťané za poslední rok ze 13 várek vytěžili 599 zlatých a 57 krejcarů, vrchnost nabízela z 9 várek měšťanům výnos 308 zlatých 42 krejcary ročně. Panstvo zdůrazňovalo bezpracný příjem měšťanů z nájmu, to že odpadnou starosti s nákupem surovin a to že nebude opotřebováváno zařízení měšťanského pivovaru, jelikož sládkové budou používat panské nádoby. Měšťané se právem obávali, že pronájem by směřoval k uzavření provozu a jednání tak nebylo skončeno dohodou.

Až v této době se měšťané dohodli na společném nákupu surovin. Plány na vybudování vlastní měšťanského hospody byly zrealizovány teprve na počátku 19.století v domě vedle staré radnice. Dobové dokumenty se nicméně vyjadřují o vizovickém měšťanském pivu velmi pochvalně.

Po roce 1848 nabyli měšťané práva prodávat svůj chmelový mok do všech šenků, které nebyly majetkem panským. Konkurence nejen místního panského pivovaru, ale i vrchnostenských pivovarů v okolí však byla natolik silná, že měšťanský podnik zůstal i nadále pouze provozem ryze místním. Lze napsat, že obecní pivovar ve Vizovicích po celou dobu své existence stál ve stínu panského.

Definitivní konec vizovického měšťanského pivovarnictví je datován rokem 1887, kdy budova prakticky lehla popelem. V roce 1893 byl zbytek budov zbořen.

První panský pivovar na vizovickém panství postavil Václav z Boskovic v roce 1550. V roce 1569 převzal vizovické panství Zdeněk Kavka z Říčan, který měl výhradní právo šenkovní ve městě i okolních vesnicích. Dal zbourat všechny měšťanské a fojtské pivovary. Jejich majitelé si potom stěžovali u vrchnosti a své právo uhájili. Roku 1573 musel Zdeněk Kavka finančně odškodnit všechny stěžovatele. V roce 1610 prodal panský pivovar 50 sudů, měšťané jen 14 sudů. Město se rozrůstalo a provoz přestal kapacitně postačovat. Proto byl původní panský pivovar zbořen a v roce 1700 postaven nový. Zřízeny byly pivní sklepy, prostorná spilka, kamenný hvozd a na něm sýpka. Stavba pivovaru se sladovnou stála 2 306 zl. 59 krejcarů. Výroba piva se v novém provozu zvýšila čtyřnásobně. Tak například v roce 1779 se prodalo přímo v pivovaru 34 sudů, ve vinném šenku 30 sudů, ve Vaňharově šenku 53 sudů, v šenku Na Lapači 21 sudů a v lázních 11 sudů. Na deputátu bylo vydáno 12 sudů řediteli, důchodnímu 8 sudů, 4 sudy doktorovi a drábovi 1 sud. Klášteru Milosrdných bratří se v tomto roce odvedlo 47 sudů tzv.nadačního piva.

V 19.století začala vrchnost svůj pivovar pronajímat. Na konci 19.století vyvstala potřeba modernizace pivovaru. Majitel vizovického velkostatku však po dohodě se správcem pivovaru v Napajedlech k rekonstrukci nepřistoupil a po smluvenou dobu v něm nechal vařit napajedelské pivo. Pivovar natolik zchátral, že další provoz byl již prodělečný. Napajedelský správce tedy po uvaření smluveného počtu várek výrobu ukončil. Aby však odbyt napajedelského piva ve Vizovicích zůstal, nabídla správa Napajedelského pivovaru velké nájemné za uskladnění svého piva v místnostech pivovaru. Poslední majitel byl baron Stillfried. Panský pivovar byl zrušen roku 1898. Budovy v pozměněné podobě zůstaly zachovány dodnes.

Prameny:

Josef Čižmář: Dějiny a paměti města Vizovic; rok 1933; str.191-197.
Autorem snímků panského pivovaru je Filip Vrána