Pivovar Jablonec nad Nisou

Pivovar na Jablonecku začal budovat tehdejší majitel maloskalského panství statkář Johann Romisch v roce 1833. První várka byla z podniku expedována již v roce 1835. V roce 1876 se v podniku vyrobilo 1 275 000 litrů piva. Na tu dobu se jednalo o velmi moderní provozovnu, ve které se koncem 19. století vyprodukovalo až 70 000 hl piva ročně. Kapacita varny byla 3 várky po 100 hl denně. Dále tu byla sladovna, chladírna se dvěma chladícími boxy a zavlažovacím chladičem, sklep se skladištěm pro 18 000 hl piva, bednářství a kovářská dílna.

Pivovar zaměstnával v té době ředitele, 4 účetní, 5 agentů na prodej piva, sládka a podsládka, vrchního bednáře a 20 bednářů, 30 pivovarských chasníků, 18 kočích, 2 strojníky a kováře. V letech 1882 až 1889 byly ve Vrkoslavicích nad pivovarem založeny tři rybníky. Pro potřeby pivovaru se zde v zimních měsících těžil led, na posledním, horním rybníku bylo v roce 1922 otevřeno veřejné koupaliště.

Čtěte také:  Osudy zaniklých pivovarů – Pivovar Kralupy nad Vltavou

V roce 1905 vypukl v areálu ničivý požár, který byl údajně zapříčiněn neopatrnou manipulací jednoho z dělníků. Ovšem již v roce 1906 byl pivovar na původních základech znovu postaven a navíc rozšířen. Později přešel pivovar do majetku svobodného pána Ludwiga von Oppenheimera a poté do společnosti vstoupili vídenští průmyslníci v čele s Johannem Medingerem a svobodným pánem baronem Adolfem von Bachofen.
V roce 1908 se akciová společnost Pivovar Medinger sloučila po složitých jednáních se společností Liberecké pivovary a sladovny Theodor Frank ve Vratislavicích a 31. srpna 1908 vznikla nová, ale velmi silná společnost Liberecko – Vratislavické a Jablonecké pivovary. Jablonecký i vratislavický pivovar přes kapitálové spojení vyráběly pivo samostatně a nekonkurovaly si ani v odbytu. Prvním ředitelem této společnosti se stal Dr. Julius Roesler. O jeho schopnostech vypovídá určitě i fakt, že ředitelem prosperující společnosti byl celých 37 let až do podzimu 1945, kdy byl odsunut do Rakouska. První světová válka znamenala útlum výroby. V roce 1917 poklesl výstav jen na 16 000 hl.


Po vzniku Československa začal podnik opět prosperovat, byl modernizován a v roce 1929 výstav překročil hranici 100 000 hl. Hospodářská krize a následně druhá světová válka zastavila rozvoj pivovaru. Přesto zůstal provoz po roce 1945 velmi moderní. Spolu s vratislavickým byl čtvrtý největší pivovarem v zemi (po Plzni, Smíchovu a Velkých Popovicích). Akciová společnost byla zrušena a jablonecký pivovar přešel do národní správy. Až do roku 1948 byl národním správcem Jaroslav Kopecký, ředitelem ing. Jaroslav Haase a prvním předsedou závodní rady se stal bednář Rudolf Matura.

Čtěte také:  Pivovar Ledeč nad Sázavou

Po únorovém převratu v roce 1948 vznikl ze společnosti Liberecko – Vratislavické a Jablonecké pivovary národní podnik Severočeské pivovary, jehož ředitelem byl jmenován Josef Starý. Přes problémy poválečné doby patřil jablonecký provoz k velmi moderním a jen v samotném Jablonci činila roční produkce až 140 000 hektolitrů piva ročně. O jeho světovosti svědčí například i fakt, že láhev vyhlášeného Jabloneckého Jantaru najdete ještě dnes v muzeu piva v Kodani mezi více jak 13 000 lahvemi z celého světa. Poptávka po jabloneckém pivu rostla, investice do technologie však nepřicházely. Postupem času stroje stárly, neustále však musely produkovat naplánované hektolitry piva. Pivovar se dostal několikrát na pokraj kolapsu.
V roce 1981 se dokonce uvažovalo o ukončení výroby. Nakonec však bylo rozhodnuto o rekonstrukci. Novou nerezovou varnu dodal Strojobal Pacov. V roce 1986 došlo k modernizaci chlazení – byly dodány chladící věže a nové rozvody. Ležácký sklep se dočkal rozšíření o 6-7 000 hl. Pivovar byl uzavřen v roce 1991.

You may also like...