Třeboňské pivovarnictví

Počátky města lze vysledovat v polovině 12. století, kdy na jedné ze stezek procházejících širokým pohraničním hvozdem vznikla malá osada. První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1240. Celé rozsáhlé území dostal od krále výsluhou první známý člen později rozvětveného rodu Vítkovců, podnikavý Vítek z Prčic. Odtud pochází německý název obce – Wittingau, tj. Wittingův či Vítkův Luh.

V roce 1366 přešla osada pod křídla Rožmberků a získala svůj český název. Noví majitelé povýšili původní osadu na poddanské město, které se začalo rychle rozvíjet.

V roce 1367 čtyři rožmberští bratři založili v Třeboni augustiniánský klášter, který se stal střediskem vzdělanosti celé oblasti. A nejen to, řeholní kanonie vlastnila historicky nejstarší zařízení na výrobu piva v Třeboni.

Augustiniánský klášter v Třeboni na rytině podle veduty z 18. století, pohled ze severu…
Repro J. Vačkář, Dějiny někdejší slavné Řeholní kanonie svatého Augustina v Třeboni a některé památnosti tohoto starobylého města, pivovar je přízemní budova s kouřícím komínem

V roce 1566 byl provoz kláštera přerušen, nicméně pivovar pod křídly Rožmberků vařil dále. Po třicetileté válce se augustiniáni do Třeboně vrátili a po čase obnovili i výrobu piva.
Požár klášterních budov vynutil stavbu nového pivovaru se sladovnou, třípatrová budova byla vysvěcena v roce 1727.

Klášterní pivo zásobovalo krčmy ve vsích okolo města. Tehdy se uvařilo až 1 800 hektolitrů piva za rok.

Pivovar zanikl roku 1787 v souvislosti se zrušením kláštera během josefinských reforem. Zařízení využily některé okolní schwarzenberské pivovary.

Třeboňská městská obec měla od roku 1505 právo vařit „bílé“ pivo.
Na horní straně náměstí, vlevo od brány do zámku, stojí tzv. Ruthardovský dům, původní městská radnice. V jeho přízemí býval městský pivovar. (později byl dům připojen k zámku).

Roku 1566 se měšťanské pivo začalo vařit v zadním traktu nové radnice, vybudované uprostřed náměstí.

Když se začal stavět v roce 1584 rybník Rožmberk, muselo město postoupit vrchnosti za náhradu svůj pivovar, neboť panský nestačil zásobovat tak velký počet dělníků.
Až v roce 1592 Petr Vok z Rožmberka obecní pivovar městu opět vrátil.

Měšťanský pivovar byl rozšířen v poslední třetině 17. století (datace na sloupu v interiéru 1683).

Během 18. století pivovar vařil ročně až 2 000 hl.

V roce 1833 bylo pravé křídlo domu přestavěno J. Spietzem na městské divadlo.

Svého výrobního maxima podnik třeboňských měšťanů dosahoval ve druhé polovině 19.století, ročně provoz opouštělo přes 5 000 hektolitrů piva.

Postupně se však začala projevovat nevýhodná poloha, pivovar byl sevřen okolní městskou zástavbou. Vrchnostenský pivovar ve městě stále více dominoval.

Měšťanský pivovar si kníže Schwarzenberg z konkurenčních důvodů pronajal, ale nechal ho nějakou dobu v provozu. To již provoz vařil pouze pro přilehlou pivovarskou hospodu (dnes restaurace Beseda).

V hospodářském roce 1915/1916 uvařil už jen 229 hektolitrů piva. Definitivně byl zrušen v roce 1922.

Ve 14.století je zmiňována panská varní pánev na třeboňském hradě, která sloužila pro potřeby vrchnosti i obyvatel města.

Po požáru roku 1562 pověřil Vilém z Rožmberka stavitele Antonína Ericeru přestavbou hradu na renesanční zámek v italském stylu. V areálu zámku byl tehdy také vybudován nový zámecký pivovar se sladovnou.

Novou éru vrchnostenského pivovarnictví předznamenává stavba moderního panského pivovaru na místě dřívější rožmberské zbrojnice mezi Svinenskou a Novohradskou bránou. Italskému staviteli Giacomo de Maggi byl zadán úkol, aby navrhl takový objekt, v němž by se mohl vyrobit a uskladnit slad na 9 měsíců pro 110 až 112 varů a kapacita sklepa měla dosáhnout 30 – 40 sudů. Dne 9. dubna 1668 Ferdinand kníže z Schwarzenbergu vydal povolení k zahájení stavby.

Objekt byl dostavěn v letech 1706-1712. Budovy byly dále rozšiřovány i v pozdějších staletích.

Rozhodující pro dnešní podobu celého areálu byla 2. polovina 19. století, kdy byl schwarzenberský pivovar přeměněn v moderní průmyslový podnik, který se v 90. letech minulého století svou výší výroby zařadil mezi největší tuzemské pivovary.

Třeboňský ležák putoval za hranice regionu. V roce 1894 ho bylo vyrobeno téměř 50 tisíc hektolitrů. Odbyt se rozšířil hlavně do Prahy, do Brna a významné dodávky putovaly do Vídně.

Tehdy se narodil nápad chránit označení „třeboňské pivo“ patentováním u Londýnského Patentního úřadu. Patent číslo 5 potvrzený Great Seal of England přišel do Třeboně v roce 1905.

Již před první světovou válkou se výstav blížil hranici 100 000 hl. Na trhu se třeboňské pivo prodávalo pod názvy Granát 10, Třeboňský export 12, Porter 14.

Do konce druhé světové války třeboňský pivovar patřil Schwarzenbergům. Poté byl znárodněn a pokračoval v činnosti pod uskupením Jihočeské pivovary n.p., v roce 1989 byla společnost přetransformována do Pivovary České Budějovice s.p. Skupina byla zprivatizována a 1.5.1992 vznikla firma Jihočeské pivovary, a.s..

Zajímavostí je, že v kulisách pivovaru Regent byla v roce 1993 natočena poměrně nepovedená filmová komedie o privatizaci malého jihočeského pivovaru s názvem Divoké pivo.

Roku 1994 vykázal pivovar výstav 380 000 hektolitrů.

V průběhu roku 1996 investovali manažeři skupiny asi 170 mil. Kč do zvýšení roční kapacity Regentu na 450 000 hl, přestože odbyt třeboňského piva nabíral přesně opačný trend. V květnu 1996 byl zahájen provoz nové varny (412 hl) a o rok později následovalo dokončení CK tanků (6 kusů o objemu 200 m3.

Reorganizace skupiny měla v roce 1998 za následek vlnu výpovědí pracovníkům třeboňského pivovaru.
V roce 1999 se nezdařil zamýšlený prodej pivovaru. Téhož roku Regent vyprodukoval 205 tisíc hektolitrů. Výpověď však zde dostalo sedmnáct lidí z celkem 120 zaměstnanců.

Dne 4.8.2000 se Jihočeské pivovary a.s. dohodly s a. s. Bohemia Regent rodiny Stasků na prodeji třeboňského pivovaru.

Ferdinand Stasek si vytýčil za cíl zastavit ekonomický pád pivovaru a postupně ho přeměnit na ryze rodinný podnik. Chtěl přitom navázat na tradici a silný známkoprávní potenciál Regentu.

Značka Třeboňský Regent se poprvé objevila v roce 1959. Slovní ochranná známka Bohemia Regent byla přihlášena a zapsána do rejstříku ochranných známek v roce 1976. Dne 12.11.1976 byla podána přihláška o mezinárodní zápis ochranné známky. V roce 2003 byla ochranná známka zapsána ve třech desítkách zemí Evropy, včetně exotického Tuniska, Egyptu či Makedonie a řady států bývalého Sovětského svazu.

Nejžádanějším pivem třeboňského pivovaru v roce 2008 bylo dvanáctistupňové. Přesto se na trh dostávaly nové druhy. Nabídka piva se v posledních letech obohatila o třináctistupňové řezané Petr Vok, šestnáctistupňové pivo Kníže a čtrnáctistupňové pivo Prezident. V roce 2007 uvedl na trh nízkokalorické pivo Renegát s 0,5 procenty alkoholu, představované jako nealkoholické.

V roce 2021 měl Regent tržby z prodeje výrobků a služeb 86,1 milionu korun a skončil v zisku po zdanění 2,4 milionu. Převážnou část výnosů tvořil český trh, dodávky malým řetězcům v jižních Čechách a na Vysočině.

Třeboňský pivovar v roce 2022 uvařil přes 63 000 hektolitrů, meziročně to bylo o 1000 hl více. Zprovoznil plničku na stáčení do plechovek, ty se na výstavu podílely čtyřmi procenty. V tuzemsku Třeboňským snížily odběr velké řetězce. Pravděpodobně byl za tím tlak nadnárodních pivovarských skupin.

Pivovarský komplex budov vždy patřil k neodmyslitelným stavebním dominantám města. Pečlivě udržované budovy pivovaru v sousedství historického centra potěší každého, kdo hledá krásu dávných časů.

První nádvoří má zachován původní ráz, přičemž objekt nalevo od brány zachycuje situaci z 18.století a pravá strana pak století 19. Betonové rampy zmizely a byly nahrazeny původním materiálem, stejně tak i nádvoří. Tam byla podle historických plánů uprostřed umístěna kašna. Vzhled fasád, podoba oken a dveří, cimbuří, okapy a různé ozdoby, jsou uvedeny do původního stavu, tak jak je vyobrazeno na dobových plánech.

Zdroje:
PhDr. Václav Rameš, Státní oblastní archiv
Jákl, P.: Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a Slezska. II. díl, Praha, 2010.
www.nase-voda.cz/trebonsky-pivovar-regent-loni-mirne-zvysil-vystav-na-63-000-hektolitru