Velké pivovary zaniklé po roce 1989

Jablonec 1991
   

Studená 1994
   

Cheb 1994
   

Břeclav 1996
   

Golčův Jeníkov 1996
   

Domažlice 1996
   

Děčín 1997
   

Vsetín 1997
   

Jevíčko 1997
   

Jarošov 1997
   

Praha – Holešovice 1997
   

Most- Sedlec 1998
   

Hradec Králové 1999
   

Karlovy Vary 1999
   

Prostějov 1999
   

Lanškroun 1999
   

Olomouc 2000
   

Uherský Ostroh 2000
   

Brumov-Bylnice 2001
   

Svitavy 2002
   

Litoměřice 2002
   

Opava 2005
   

Praha-Braník 2006
   

Kutná Hora 2009
   

Znojmo 2009
   

Louny 2010
   

Ústí nad Labem-Krásné Březno 2011
   

Český Krumlov 2014
   

Vyškov 2017
   

Uherský Brod 2020
   

Klášter Hradiště nad Jizerou 2020
   

Vysoký Chlumec 2021
   

Žatec 2022
   

Pardubice 2023
   

Pivovar Golčův Jeníkov

adresa: Golčův Jeníkov, ul. 5.května 172, 582 82

1819 – 1988, po znovuobnovení uzavřen 1996; prům. rv 35 000 hl; A. Millner, Státní pivovar, 1948-1988 Východočeské pivovary n.p.;

před rokem 1988 vařil mj.pivo 11 % Zlatopramen, 7 %, 8 %, 10 %

Před uzavřením, kdy pivovar vlastnila firma Pivovar a sodovkárna Hema s.r.o.:
Jeníkovská desítka (světlé výčepní; alk.: 4,0 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů)
Forman (světlý ležák; alk.: 5,2 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů)

OBZINOVA DVANÁCTKA
Kdysi proslulé Jeníkovské pivo, které se za první republiky vozilo na Pražský hrad a před pár lety i do hospody U žíznivého psa na náměstí Republiky, zřejmě navždy zmizelo v propadlišti dějin. Stroje pivovaru v Golčově Jeníkově, městečku na západním úpatí  Českomoravské vrchoviny, kde se pivo vařilo tři staletí, umlkly v roce 1996. Tady nezapracoval žádný pivní gigant, jeníkovský pivovar se dokázal položit sám. Tři roky před jeho uzavřením továrnu privatizovala česká firma Hema. Ta však začala mít problémy s odbytem, víc a víc se topila v dluzích a nakonec skončila v konkursu. Ve čtyřech jeníkovských hospodách dnes kralují havlíčkobrodský Rebel, plzeňský Gambrinus a Krušovice. Štamgasti restaurace U Goltze s nostalgií vzpomínají na údajně lahodnou Obzinovu dvanáctku, jeníkovské pivo, které svou
přezdívku získalo podle bývalého komunistického ministra vnitra, jenž odtud pochází. „Nedalo se to pít,“ vybavuje si produkt místního pivovaru mladý výčepní Patrik Čáp a téměř se při té reminiscenci otřese. „Hnusný to bylo až ke konci, ale Obzinova dvanáctka byla špičková, to si nemůžeš pamatovat,“ opravuje ho jeden z jeníkovských pivních veteránů.
Pivovar byl v červnu 2009 zbourán.

Pivovar Kroměříž

adresa: Kroměříž; Na Kopečku 1537, 767 11

Bohatýr 10 % (světlé výčepní; alk.: 4,5 %)
Bohatýr 12 % (světlý ležák; alk.: 5,5 %)

Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č.115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn „Pivovar a sladovna Ing. Rostislav Regentik, Kroměříž“, Kroměříž, Na Kopečku č. 61/63 (majitel fy Ing. František Regentík, vlastník podniku Arcibiskupství olomoucké).
Pivovar ukončil výrobu piva v letech 1985-87. Technologie byla převezena do pivovaru v Uherském Ostrohu, kde se podle kroměřížských receptur vyrábělo pivo. Uherskoostrožské pivo se následně v Kroměříži stáčelo. Pivo bylo bez stabilizace s trvanlivostí jen 14 dnů.

Sodovkárna a pivovar Kroměříž mohla fungovat a prosperovat dlouhou řadu let, nebýt zásahu vyšší mocnosti. Pivovar Kroměříž byl jeden z nejstarších pivovarů v České republice. Jeho historie sahá až do roku 1226, kdy se objevily první zmínky o vaření piva na Kroměřížsku. Znalci dokonce tvrdí, že tento pivovar byl vůbec první v celé Evropě. Historie podniku je samozřejmě dlouhá, ale podívejme se na ni až od roku 1950, kdy byla v zadních částech areálu zřízena sodovkárna. Podnik se po roce 1960 stal součástí Jihomoravských pivovarů. Podřízenými mu byly pivovar se sladovnou v Holešově a sladovna v Záhlinicích. Osud holešovské pivovarské sladovny však byl již zpečetěn. Další rok bylo z racionalizačních důvodů v Holešově ukončeno vaření piva a podnik byl o několik let později zavřen. V té době se vařilo světlé pivo, jehož desítka se roku 1966 umístila na prvním místě z 16 jihomoravských pivovarů. Rok na to získalo pivo druhé místo celkem z patnácti podniků, které se zúčastnily degustace. Světlá desítka se držela dlouhou dobu v kraji v čele, co se týče kvality i chuti. V polovině 80. let opouštělo brány pivovarů asi 45 000 hl piva ročně. Ovšem vznášející se hrozba zastavení výroby malých podniků si vybrala za svou oběť i tento pivovar, a tak roku 1987 je uvařena poslední várka. Následující rok je obnoven provoz varny a várka je převážena do Vyškovkého pivovaru a do pivovaru Černá hora. Tato aktivita však trvá jen do srpna a ještě téhož roku pivovarská technika osiřela a zůstala jen sodovkárna. Roku 1988 nastoupil do ředitelského křesla Jaroslav Kvasnička , který se snažil udržet provoz jak se dalo. Za jeho působení prodělala sodovkárna i její přidružené podniky rozsáhlé rekonstrukce. Byla instalována nová linka a celý objekt byl upraven tak, že v dnešních dobách mohl splňovat přísné normy EU. Co se tedy stalo? V té době podnik sdružoval tři provozovny. Sodovkárnu Kroměříž, sladovnu Záhlinice a pivovar Uherský Ostroh. Ten však později padl do rukou privatizace. Z původních asi 130 zaměstnanců tak zůstalo řádově 75 lidí. „Doba byla silně konkurenční. Dost se investovalo do úprav, které byly nutné, čímž jsme byli zatíženi dluhy, které se musely splácet. Peníze, které se vydělaly, se investovaly do nové technologie, abychom stačili konkurenci,“ uvedl v dubnu 2004 bývalý ředitel Jaroslav Kvasnička. Pod jeho vedením se vyráběl velmi oblíbený produkt pod názvem Viagra. Byla to limonáda modré barvy. Dobře se prodávala a měla velký zisk s poměrně malými náklady. Kromě viagry podnik vyráběl i dalších 12 druhů limonád. Ty se vozily jednu dobu až na Jihlavsko a ke slovenským hranicím. Pak přišlo po roce 1999 nařízení z ministerstva zemědělství. „Byla nařízena reorganizace Jihomoravských pivovarů a z celkového počtu 11 závodů zůstaly jen dva koncerny, složené z několika podniků. My jsme tvořili se sladovnou Záhlinice a nějakou dobu s pivovarem Uherský Ostroh ten druhý. Ostatní závody z toho kolosu byly privatizovány. Tyto dva závody nebyly privatizovány, protože stále byly zatíženy jistým břemenem. Nebyly dořešeny otázky týkající se navrácení majetku církvi“ upřesnil Kvasnička. Dalo by se říci, že nařízení reorganizace přišlo ze shora. Měl se tím zefektivnit chod Jihomoravských pivovarů. Z toho všeho tedy vznikl jeden závod, jehož řídícím článkem byl pivovar Vyškov. A to byl konec sodovkáren. I přes sliby, že bude zachován chod i zaměstnanost, se tak nestalo. To trvalo zhruba rok a půl a sodovkárna se zavřela. Kolem 50 zaměstnanců bylo propuštěno, nové stroje se rozprodaly a dodnes zeje celý objekt prázdnotou a chátrá. „Nová linka byl moderní a mohla vyrábět. Prostě se zrušila a došlo takto ke škodě. Co se s tím zamýšlí a nezamýšlí dál, to je otazník,“ pokrčil rameny Kvasnička a pokračoval.“Chtěli jsme, aby v budově, která je u zámku, bylo založeno pivovarské muzeum s mini pivovarem, což by znamenalo oživení turistického ruchu. Uvažovali jsem dokonce i o penzionu, protože v horních patrech jsou krásné pokoje. A turisti, kteří jdou do Květné zahrady, by měli možnost nejen občerstvení, ale popřípadě i ubytování.“ Ovšem plány byly zhaceny a na budově, která je majetkem vyškovského pivovaru, se začíná podepisovat zub času. Sladovna Záhlinice dnes zaměstnává kolem 20 pracujících. Ostatní si museli najít jinou práci. Bývalý ředitel dnes provozuje realitní kancelář a sám uznává, že na domnělé poctivosti lidí se už mnohdy spálil.

		Produkce v hl za rok 1990	poslední rok činnosti	Produkce v hl za poslední rok
1.	Jablonec n. Nisou	44 186	1991	514
2.	Studená	15 995	1994	11 179
3.	Cheb	299 351	1994	205 157
4.	Dobruška	84 212	1995	16 386
5.	Uherský Ostroh	44 708	1995	10 616
6.	Břeclav	212 526	1996	28 912
7.	Golčův Jeníkov	20 120	1996	1 800
8.	Domažlice	174 499	1996	180 958
9.	Rakovník	199 195	1996	30 000
10.	Děčín	136 195	1997	8 015
11.	Vsetín	73 451	1997	8 200
12.	Jarošov	329 174	1997	45 616
13.	Holešovice	399 120	1998	307 031