Historické pivovary U

Údolí (Nové Hrady)

 

Panský pivovar Údolí
foto lokace
článek: Pivovarnictví v Nových Hradech >>>
Údraž

 

V obci existoval pivovar v 17.stol. PI
Údrč

 

Panský pivovar Údrč ; Udritsch
1564 – 1915 ; max. 1 200 hl; KV
maj.: Josef a Peregrin Worm
Uherčice

 

Pivovar Uherčice
foto
zrušen asi 1880; 400 hl; ZN
posl.maj.- rod knížat Collato
článek: Zámecký pivovar Uherčice >>>
Uherské Hradiště

  

 

  

 

 

 

 

 

 

 

 

Měšťanský pivovar Uherské Hradiště, Zedníčkův pivovar
foto lokace
1363 (1879 ) – 1923; max. 5 000 hl
majitelem bylo právovar.měšťanstvo do roku 1923; pronajímán
Slovácké noviny 25. února 1905: Městský pivovar v Uher. Hradišti stále pokračuje vzdor nepříznivé době roční a zdražení piva. Jenom je žádoucno, aby se pivo čepovalo na více místech. Mnozí hostinští pořád ještě otálejí a nemohou se odhodlati k tomu aby brali domácí, měšťanské pivo. Odevšad máme zprávy, že pivo je výborné jakosti, zdravé a velmi chutné. Nestává tedy žádné příčiny, aby se toto pivo neujalo všude. Opětně připomínáme našim konsumentům piva, aby
výhradně všude žádali pivo z měšťanského pivovaru v Uh. Hradišti. Hradišští právováreční měšťané získali v roce 1688 (po vybudování pivovaru v Jarošově) do svých rukou původní městský pivovar sídlící v čp. 16 (v někdejší Pivovarské, dnes Poštovní ulici – poznámka: dům dnes již neexistuje, na tom místě stojí objekt pošty).
V letech 1879–1887 si postavili nový pivovar se sladovnou v Hradební ulici. Tento pivovar však na rozdíl od jarošovského neprosperoval, protože nedokázal konkurovat známějším pivovarům z Jarošova, Uherského Ostrohu a Uherského Brodu. Byl proto pronajímán – dlouhodobým nájemcem byl Karel Zedníček, který měl pivovar v nájmu od počátku 20. století. V roce 1921 postihl pivovar požár, při němž byla zničena celá sladovna a velká část pivovaru i se zařízením. O 10 let později pivovar zcela zanikl, byl zde zřízen režijní sklad, který sloužil potřebám pivovaru v Jarošově.
V roce 1978 byl zbourán zchátralý objekt někdejšího městského pivovaru a bytový dům, o rok později také dva rodinné domy ve Svatováclavské ulici a na Komenského náměstí. Na uvolněné ploše byla v roce 1979 zahájena výstavba objektu Sdruženého klubu pracujících (nyní Klub kultury), otevřeného v roce 1986.
Uhersko

 

Zámecký pivovar a lihovar Uhersko
foto lokace
1543 (1816) – 1942; max. 4 700 hl; PU
posl.maj.:Jan a Bedřich Novákovi
Uherský Brod

  

 

 

 

 

Parostrojní pivovar a sladovna Uherský Brod ; Janáčkův pivovar
foto lokace etikety
Uzavřen v roce 2021.
článek: Pivovar Uherský Brod >>>
Pivovar hraběte Kaunitze Uherský Brod ; Hraběcí pivovar Ungarisch Brod
1645 – 1897 výroba ukončena, 1913 zrušen; max. 10 000 hl
v majetku rodu Kouniců, pronajímán, posl.nájemce F.Janáček ukončil výrobu
Uherský Ostroh

 

Rolnický akciový pivovar Uherský Ostroh
foto lokace etikety
článek: Pivovar Uherský Ostroh >>>
Uhlířské Janovice

 

 

Pivovar Uhlířské Janovice ; Kohl-Janowitz
Živnost a řemesla se v Uhlířských Janovicích vzmáhaly od konce patnáctého století. Kolem roku 1500 si obec koupila od Petra Holického dva dvory v Kochánově a vystavěla tam svůj vlastní pivovar. Právo vaření piva poté potvrdil Uhlířským
Janovicím 8. září roku 1854 Petr Holický ze Šternberka. BN
Uhrov

 

Pivovar Uhrov
zrušen asi 1900; 1 200 hl; HB
maj.: Haasz u. Deutsch
Uhřice

 

Pivovar při dvoru Uhřice
1630 – 1880; 300 hl; HO
Uhřice

 

Pivovar Uhřice
foto lokace
zrušen 1901; max.1 000 hl; BN
majitelé: rod rytířů Eisensten
článek: Okolí Sedlce – Prčice 2. díl – Pivovar Uhřice (před 1617 – 1901) >>>
Újezd u Plánice

 

Pivovar Újezd
zrušen 1898; 1 500 hl; KT
maj.: P. Kordík
Újezdec (u Mochtína)

 

Pivovar Újezdec
zrušen asi 1900; 500 hl; KT
maj.: František Krejčí; Ačkoliv šlo na konci 19.stol. o ves s pouhými 17 čísly popisnými a 123 obyvateli, mohli se místní pochlubít zámečkem, kaplí, statkem, dvorem, lihovarem i pivovarem.
Úlice

 

 

 

Panský pivovar Úlice ; Ullitz
foto
1849 – zrušen 1935 (1916-1920 nevyráběl); max. 4 000 hl; PS
posl.maj.Pavel Macenauer
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Města Touškova díl 1. >>>
Únětice

  

 

  

 

 

 

 
 

  

 

 

 

 
 

  

 

 

 

 
 

Parostrojní pivovar Únětice ; Pivovar Únětice, Marie Fiedlerová, Únětice č.19
foto lokace
1842 – březen 1949; 7 000 hl; PAZ;
vlastník Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze IV ; nájemce J. Fiedler; 1948-1949 Kladensko-rakovnické
pivovary n.p.
Pivo se v našich krajích vařilo od nepaměti. První ověřená zmínka o únětickém pivovaru nese letopočet 1557. Ta říká: „… tehdy dobré pivo vařili i kanovníci v Úněticích…“ Pivovar (bohužel už není pivovarem) byl postaven pravděpodobně roku 1710, neboť tento letopočet je vyznačen na základovém pilíři ve sklepních prostorách. Vlastníkem pivovaru byla
téměř po celou dobu jeho trvání Metropolitní kapitula u sv.Víta v Praze IV. (do r.1948). Podle přehledu o výrobě piva v 10 pivovarech smíchovského okresu roku 1897 byl únětický pivovar třetí největší a jeho roční výroba dosáhla 21 600 hl
piva a jako většina pivovarů měl svou sladovnu. K pivovaru patřil rybník západně od obce, odkud pivovar v zimě získával led, uskladňovaný v lednici, která stála pod strání poblíž zadního vjezdu pivovaru. Lednice o rozměrech 8 x 25 m byla zásobárnou vždy minimálně na dobu jednoho roku. Vodu pivovar čerpal ze studně poblíž zmíněné lednice, další voda, hlavně užitková, byla do pivovaru přiváděna dřevěným potrubím z rybníka. Únětické pivo se vařilo světlé i černé a bylo expedováno jak v sudech, tak v jednotlivých lahvích a mělo jistě svou kvalitu a osobitou chuť. Točilo se samozřejmě v
únětických hostincích u Landů a u Kejmarů a lahvové se prodávalo (dnes by se řeklo v bufetu) u Nykodýmů. Rozvážku piva zajišťoval pivovar svými koňskými povozy, v poslední, poměrně krátké době, svým nákladním automobilem do celého okolí.
Stálými odběrateli bývali hostinští Materna ve Větrušicích, Vytasil a Steiner ve Statenicích, Srb na Pazderně, Petříček a Skalická ve Vodochodech, Hořejší v Dubí, Čermák a Egermajer v Tuchoměřicích, Dědič, Kratochvíl a Vodička v Žalově, Gaisi a Kopecký na Suchdole, Horák a Petrlík v Horoměřicích, Kozel v Černém Vole, Reznerová v Holubicích, Klášter Kapucínů v Praze a další. Podle vyprávění mého dědy, sladovníka v pivovaru, se svého času únětické pivo vozilo koňskými povozy – a to zásadně v noci – i do známé restaurace „U Holubů“ na Smíchově, kde se prodávalo jako plzeňské. Před koncem druhé světové války byla sice výroba piva na čas zastavena (1942-1945), ale hned v roce 1945 se znovu rozběhla. Pivo se zde vařilo až do roku 1947. Potom – asi po roční přestávce – byla technologická část pivovaru na náklady dcery
bývalých nájemců slečny Fiedlerové za pomoci podstaršího p. Zemana zrenovována. Pivo se vařilo v únětickém pivovaru do roku 1949. Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn
„Pivovar Únětice, Marie Fiedlerová“, Únětice č. 19 (okr.Praha-venkov-sever) (majitel firmy Marie Fiedlerová v Úněticích, vlastník podniku Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze IV.). Pivovar byl předán do řízení  Smíchovského pivovaru, který ovšem neměl zájem tuto „malovýrobu“ provozovat. Nová technologická část byla rozebrána a odvezena bůhví kam, sklepní prostory ještě nějaký čas byly využívány jako vedlejší sklady Smíchovského pivovaru a v roce 1951 byla historie únětického pivovaru uzavřena. V roce 2002 zde fungovaly vinné sklepy. V roce 2011 obnovena výroba piva.
článek: Minipivovar Únětice >>>
Unhošť

 

 

 

 

 

Pivovar okresní záložny v Unhošti ; Měšťanský pivovar
foto lokace
1560 – 1.7. 1917, zrušen 1918 po sloučení s Urbanovým pivovarem; max. 11 000 hl; KL
Pivovar a sladovna Unhošť ; Pivovar a sladovna fy „Emanuel Urban“, Unhošť, okr. Kladno, veř. obch. spol.; Urbanův pivovar
foto lokace etikety
článek: Pivovary v Unhošti >>>
Uničov

 

 

 

Severomoravská společnost pivovarská Uničov
foto lokace
1670 – 1948; 5 000 hl; 1948 Hanácké pivovary n.p.
Počátek tradice pivovarnictví lze datovat již do doby založení města (tedy rok 1213). Dlouho byla výroba provozována po
řadě majiteli právovarečných domů, jichž bylo ve městě 115. Výroba sladu byla soustředěn v roce 1771 do společné sladovny a v roce 1778 zřízen též pivovar. Krátce po osvobození města byl provoz pivovaru zastaven a objekt použit pro jiné účely. V roce 2002 z bývalého pivovaru zůstal komín a část budov, které slouží jako tržnice. Po pivovaru zůstal
v Uničově jen název ulice Pivovarská.
Úpice

 

 

 

 

 

Parostrojní pivovar Úpice ; Ant.Nyklíček, závod pivovarní, Úpice
foto lokace
1668 – zrušen 1948; max. 18 000 hl; TU
posl.maj. A. Nyklíček
Pivovar byl 1.1.1948 znárodněn Vyhláškou ministryně výživy ze dne 21.6.1949 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28.4.1948, č. 115
Sb.,o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském.
Úsobí

 

Pivovar Úsobí ; Ousobí ; Pollerkirchen
zrušen asi 1880; 500 hl; HB
maj.: rytíř z Grünhofu
Úsov

 

Pivovar knížete Lichtensteina Úsov ; Ousov ; Mährisch Aussee
foto lokace
1545 – 1882; max. 7 000 hl; SU
v maj. rodu Liechtensteinů, pronajímán.
Ústí nad Labem

  

 

  

 

 

 

 
 

  

 

 

 

 
 

  

 

 

 

 
 

Obecní pivovar Ústí nad Labem ; Aussig
zrušen asi 1900; 2 000 hl
Měšťanský pivovar Ústí nad Labem – Krásné Březno ; Krásnobřeženský pivovar ; Brauerei Schönpriesen ; Sudetenbräu A.G. Aussig ; Aussiger Burgebräuhaus
foto etikety
článek: Pivovar Ústí nad Labem-Krásné Březno >>>
Pivovar Střekov ; Schreckenstein
foto lokace
zrušen 1875; 500 hl
majitel kníže Lobkowicz, který vlastnil i hrad, od roku 1854 pronajíman, uzavřen 1875
Po roce 1538 bylo postupně rozšiřováno podhradí; v období renesance byl postaven pivovar, později upravený pro správní a ubytovací účely. V 19.stol. byl pivovar v předhradí přestavěn na hotel. V srpnu 2005 budova pivovaru stála – prodávaly se tu suvenýry, byla tu výstavní síň a ve sklepení byl sklad nápojů pro místní restaurace.
Zámecký pivovar Všebořice ; Ledeburský pivovar v Všebořicích ; Schlossbrauerei Schöbritz
foto lokace
1701 – 1935; 7 000 hl
V 19.století pronajímán. V roce 1907 přešel do majetku firmy Kny, kterou vedl Rudolf Kny.
Pivovar ze 16. století vařil pivo do roku 1935. Provoz nebyl nijak rozsáhlý, zásoboval pivem Všebořice a nejbližší okolí. Po zrušení sloužil jako sklad mosteckého piva. Pivovar i zámek již neexistují, nahradilo je panelové sídliště v ulici Spartakiádní. Pivovar z 16. století vařil pivo do roku 1935. Pivovar zásoboval pivem Všebořice a nejbližší okolí. Po druhé světové válce byl zdevastovaný. Využíval se státním statkem až do sedmdesátých let, pak musel ustoupit výstavbě panelového sídliště. Jako vzpomínka na doby dávno minulé zůstalo v srdci starých Všebořic již jen několik prastarých lip.(zdroj: https://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20100621ok_zanikleusti_vseborice_zamek.html)
Ústí nad Orlicí – Hylváty

  

 

  

 

 

 

 

 

  

 

 

 

 

 

  

 

 

 

 

 

  

 

 

 
 

  

 

 

 
 

  

 

 

 

 

 

 

  

 

  

 

 

 

 

 

 

 

 

Parostrojní pivovar a velkostatek Hylváty ; Rispler Antonín, pivovar; Röslerův pivovar
foto lokace
1892 – výroba ukončena 1940; 2 000 hl
maj.: F. M. Rössler
Už po porážce stavovského povstání ve 20. letech 17. století využil v regionu Karel z Liechtensteinu obratně faktu, že každá nová vrchnost, ať byla ze stejného či jiného rodu, musela nově potvrdit dosavadní městská privilegia. Mezi nimi bylo i právo várečné, tedy právo jednotlivých (většinou ne všech) měšťanů vařit pivo. Zatímco řada jiných privilegií byla potvrzena beze změny, várečné právo bylo při této příležitosti drasticky omezeno, respektive usměrněno ve prospěch nové vrchnosti a jejích potomků. Ovšem ne všude ve stejném rozsahu. Zatímco sídelního města Lanškrouna se tyto záměry
nového pána a vládce téměř nedotkly, pro Ústí nad Orlicí to znamenalo prakticky konec výroby piva na jeho území. Už o tři generace později se jen velmi matně vzpomínalo, že kdesi na náměstí stával dům, ve kterém právováreční měšťané vařili pivo. Zato se realitou staly stížnosti na špatnou kvalitu piva z vrchnostenského pivovaru v Lanškrouně. A také bylo realitou chodit na „cizopanské“ pivo do hospody U tří kaprů, která ležela sice na hranicích města, ale už na
brandýském panství, kam liechtensteinské zákony nedosahovaly. A když se ústečtí měšťané začaly po polovině 18. století s vlastní vrchností přít o udělení práv municipálního ochranného města, pak k jejich nejpádnějším argumentům patřily právě výpočty peněz, které z městského hospodaření unikly v souvislosti se zrušením várečného práva před více než sto lety. Je však třeba spravedlivě dodat, že tehdy už Ústeckým nešlo jen o obnovu právě tohoto práva. Pivovar v obci Hýlváty u Ústí nad Orl. vznikl v roce 1892 přístavbou k obytnému traktu Hylvátské rychty. V dubnu 2003 sloužily budovy
na ulici Pivovarské jako sklady. Na budově najdete pamětní desku.
Z původního pivovaru se zachovala pouze bývalá bytová a úřednická budova (dnes byty) v klasicistním slohu a provozní stavba s komínem. Podoba ostatních objektů byla změněna řadou stavebních úprav.
Dne 21.7. 2012 Orlický deník upozornil na záměr rekonstrukce a následné obnovy produkce bývalého pivovaru v ústecké městské části Hylváty. O odborné stanovisko ohledně dějin rozsáhlého objektu požádali prof. Františka Musila, renomovaného historika a zároveň rodáka z Ústí nad Orlicí. Profesor Musil doplnil aktuálními komentáři již publikovanou stať z knihy Hrady, tvrze a zámky okresu Ústí nad Orlicí, vydané roku 1995.
Usedlost čp. 1 bývala ve středověku rychtou. Rychtář (do r. 1789 dědičný, potom do zrušení úřadu v roce 1849 volený) byl zástupcem vrchnosti ve vsi. Rychta bývala obvykle jedním z největších statků ve vsi a to platilo i o čp. 1 v Hylvátech. V průběhu 1. pol. 19. stol. se vystřídalo několik majitelů této usedlosti – Rafael Marek, potom jeho dcera Barbara, provdaná Zeinerová, od r. 1822 Jan Čermák, od r. 1836 Antonín Knirsch, od r. 1853 manželé František a Vilémína Markovi.
Některý z držitelů nejspíše v 30. letech 19. stol. původní usedlost přestavěl do pozdně klasicistické podoby. Vznikla jednopatrová obdélníková budova krytá valbovou střechou vrcholící drobnou věžičkou.
Hlavní vstupní průčelí obrácené k východu bylo ozdobené balkónem, západní do dvora obrácená strana byla v přízemí opatřena mělkou arkádou. V přízemí byla fasáda budovy ozdobena rustikou. Západně od budovy byly postaveny hospodářské objekty uzavírající s obytnou budovou nevelké nádvoří. V interiéru byly některé místnosti ozdobeny nástropními malbami.
Současně se vznikem nové obytné budovy snad vznikla i ozdobná zahrada oddělená však od budovy silnicí. Dnes je tato zahrada změněna ve veřejný park. František Marek, který zastával vysoké funkce u tehdejší Severní dráhy, nechal do tohoto parku přivést z likvidovaných pražských hradeb kámen s barokním znakem českého království.
Od Františka Marka získal v roce 1867 dům čp. 1 jeho zeť, učitel, podnikatel a statkář Jan Böhm. Ten v domě zřídil německou internátní školu. Pro její potřeby byly provedeny menší úpravy internátů. V roce 1890 po Böhmově smrti koupil usedlost čp. 1 Antonín Ripsler, tehdejší nájemce žampašského velkostatku. Ten v letech 1890-92 přistavěl k jihozápadní nároží obytné budovy pivovar. Pro potřeby pivovaru byla upravena i část starších hospodářských budov. V roce 1901 obytný dům vyhořel a při jeho opravě získal dům v podstatě dnešní vzhled. Antonín Rispler, ale i předchozí vlastníci, přikupovali k usedlosti čp. 1 další pozemky, a to vedlo k tomu, že koncem 19. stol. se tato usedlost začala zařazovat mezi tzv. rustikální velkostatky.
To byl velkostatek, který se svou rozlohou a výnosy příliš nelišil od velkostatků šlechtických, ale na rozdíl od nich nebyl zapsán v deskách zemských a jeho majitelům nenáležely právní výsady spjaté s držbou šlechtických velkostatků. A ve statistických přehledech velkostatků na konci 19. století je i obytná budova čp. 1 v Hylvátech někdy označována jako zámek.
Od Antonína Ripslera koupil v r. 1913 usedlost Ferdinand M. Rössler, který byl i vydavatelem místních novin Nezávislé listy. V roce 1948 byl statek čp. 1 znárodněn. Pivovar byl zrušen a obytná budova čp. 1 sloužila různým organizacím. V letech 1958-1969 byla provedena její rozsáhlá přestavba a modernizace pro potřeby n. p. Zelenina. Nejvíc byl změněn bývalý pivovar a hospodářské budovy.
V 70. letech, kdy do objektu bylo umístěno ředitelství a sklady n. p. Zelenina, bylo zařízení pivovaru zlikvidováno – dokonce se uvažovalo o zboření oné věže – hvozdu, ale ten byl nakonec opraven. Na hřebení střechy byla malá věžička. (zdroj: orlicky.denik.cz)
Úštěk

 

 

 

 

Měšťanský pivovar Úštěk ; Ouštěk
foto lokace
1626 – 1913-1925 mimo provoz, 1927 zrušen; max. 7 500 hl
maj.: František Krsek; Pivovar vznikl přestavbou zbytků pozdně gotického hradu.
článek: Pivo a pivovarnictví v Úštěku >>>
Klášterní pivovar
maj.: kolej Jezuitská u sv. Klimenta v Praze
Útery

 

Měšťanský pivovar Útery ; Obecní pivovar ; Outerý ; Neumarkt
foto
1654 – zrušen 1916; max. 1 000 hl; PS
právovár.měšť.vlastnilo pivovar do roku 1916, pronajímán, v roce 1902 byla provedena modernizace technologie
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Úterý >>>
Úvaly
Ruiny bývalého pivovaru v Úvalech koncem ledna 2006 lehly popelem.