Historické pivovary P

Pacov

  

 

 
 

Pivovar města Pacova

foto lokace etikety
1544 – 1969; 15 000 hl; PE
maj.: 1950-1952 Horácké pivovary n.p., 1953-1954 Havlíčkobrodské pivovary n.p., 1955-1959 Horácké pivovary n.p., 1960-1969 Jihočeské pivovary n.p.
Opuštěný areál panského pivovaru v Pacově v těsné blízkosti centra obce měl šanci v horizontu několika let znovu ožít. Na jaře 2006 to vypadalo, že v historických prostorách pivovaru vznikne multifunkční společenský, zábavní a komerční komplex.
Pačlavice

 

Pivovar při statku Pačlavice
zrušen asi 1900; 200 hl; KM
Pakoměřice

  

 

  

 

 

 

 
 

  

 

 

 

 
 

  

 

 

 

 
 

Pivovar Pakoměřice

foto lokace
1695 – 1926; 8 000 hl; PAV
V severozápadní části bývalého rozlehlého zámeckého hospodářského dvora. První zmínka o pivovaru v Pakoměřicích pochází z r. 1636, jeho kapacita byla tehdy 15 sudů ročně. Historie vrchnostenského nosticovského pivovaru se odvíjí od r. 1675. Ještě v polovině 18. stol. dosahoval pivovar výstav jen 900 hl piva ročně. Za Ervína staršího Nostic-Rienecka došlo k zásadní přestavbě pivovaru, počátkem 70. l. 19. stol. se stal nejmoderněji zařízeným pivovarem v severní přípražské oblasti. Pivovar byl opatřen strojním pohonem (varna měla var 48 hl), při sladovně vzniklo přídavné přízemní klenuté humno, nově sklenuta byla i jižní humna (klenba podepřena litinovými sloupky). Ke staré původní budově byl nově přistavěn hranolovitý hvozd anglické soustavy. Severozápadně za varnou vznikla spilka, později byla tímto směrem přistavěna i lednice. Jihozápadně, v remízku nedaleko Jezírka, bývala studna, v panské zahradě jižně od pivovaru byly zřízeny rozsáhlé ležácké sklepy. Ve svém nejúspěšnějším období dosahoval pivovar kapacitu 20.000 hl ročně. Pivovar zásoboval i některé pražské hostince, pivo se také stáčelo do lahví pod názvem Pakoměřický ležák. Rozšířením výroby přinutil pakoměřický pivovar k zániku mnoho menších pivovarů v okolí. Na přelomu 19. a 20. stol. prošla rekonstrukcí také varna, var se ustálil na konečných 60 hl vyrážené mladiny ročně. Koncem 20. l. 20. stol. však pakoměřický pivovar začal stagnovat, na trhu ho postupně začaly vytlačovat velké pražské pivovary. Své poslední pivo vypravil nosticovský pivovar k odběratelům ve výrobním roce 1926/1927, závěrečný stav činil 8.325 hl piva. – Po přístavbě nových humen a s tím spojenými rekonstrukcemi sloužil potom pivovar do druhé světové války jako sladovna pivovaru Velké Popovice. R. 1942 byl přeměněn na skladiště hospodářského družstva pro okres Karlín se sídlem v Měšicích, v l. 1955-1994 sídlil v budovách bývalého pivovaru krajský výkupní podnik pro obilniny a brambory a středočeský obchod ovocem a zeleninou. V současné době objekty v majetku second handu Zuzatex. – Objekty jsou dnes z větší části zrekonstruovány a provizorně zastřešeny. Základní stavby pivovaru (stará sladovna a humna) jsou pozdně renesanční, postavené před r. 1636, zbytek objektů pochází z různých období 19. stol. Poslední majitelem
byl E. Nostitz.
Palič
Pivovar Palič (Lipová)
zrušen asi 1885; 700 hl; CHE
maj.: A. Leonard
Panenský Týnec

 
 
 
 
 
 

 
 

  
 

 

 
 

  

 

Panský pivovar Panenský Týnec ; Jungferteinitz
zrušen asi 1890; 1 700 hl; LN
maj.: hrabě Herberstein
Severně od náměstí je areál bývalého kláštera klarisek se zříceninami chrámu Panny Marie. Ještě severněji mimo souvislou zástavbu stával bývalý pivovar.
Parostrojní pivovar v Panenském Týnci

foto lokace
zrušen asi 1910; 7 000 hl; LN
maj.: Knobloch a syn ; Podnik vařil Týnecké pivo. Možnosti využití starého pivovaru v Panenském Týnci hledal v červnu 2001 tamější obecní úřad. Za nejpřijatelnější řešení považovali radní jeho pronájem s pozdějším odprodejem. V pivovaru se pivo vařilo naposledy na počátku minulého století. Později se tam vyrábělo mýdlo a provozovaly sklady. Na počátku roku 2001 je chátrající objekt ve vlastnictví obce, ta však neměla na jeho rekonstrukci prostředky, a tak hledala investora.
Panoší Újezd
Pivovar Panoší Újezd RA
Pardubice

  

 

  

 

 

 

 

 

Akciový pivovar a sladovna Pardubice

foto lokace
V provozu.
článek: Pivovar Pardubice >>>
článek: Historie pardubického pivovarnictví >>>
Zámecký pivovar Pardubice

foto lokace
zrušen asi 1910; 8 000 hl
Založen byl Vilémem z Pernštejna v roce 1507 a existoval do roku 1645 kdy byl spolu s městem poškozen, v roce 1650 byl obnoven a pivo se zde vařilo do roku 1909. maj.: hrabě Drasch
Paskov

 

Panský pivovar Paskov ; Stolbergův pivovar

foto lokace etikety
článek: Panský pivovar Paskov >>>
článek: Panský pivovar a minipivovar v Paskově >>>
Pasovary

 

Obec ležela asi 10 km jihozápadně od Českého Krumlova, uprostřed cesty mezi obcemi Světlík a Slavkov ležela. Byla tu tvrz, dvůr i pivovar. Po roce 1950 obec zanikla.
Pátek

 

Premonstrátský pivovar Pátek
zrušen asi 1900; 1 000 hl; LN
Pavlov u Unhoště

 

viz Nový Dvůr
Pavlovice
Pivovar Pavlovice
zrušen 1885; VY
maj.: rytíř Manner
Pavlovice
Pivovar Pavlovice
V obci stával v panském dvoru zámeček, také pivovar na čtyři sudy. TC
Pecka
Pivovar Pecka ; Petzka

foto lokace
Pečky
Pivovar Pečky ; Petschkau
zrušen asi 1890; 4 000 hl; NB
maj.: baron Hrubý
Pelhřimov

 

Právovárečný pivovar Pelhřimov ; Měšťanský pivovar v Pelhřimově

foto lokace
V provozu.
článek: Pivovar Pelhřimov >>>
Pernštýn

 

Pivovar Pernštýn
zrušen asi 1890; 150 hl; ZS
maj.: hrabě Mitrowský
Peruc

 

Zámecký pivovar Peruc

foto lokace
1749 – 1926; do r. 1940 stáčírna pivovaru Krušovice; 4 000 hl; LN
maj.: Thun-Hohenstein
Při jednáních o převodu nevyužitých staveb zdejšího zámku na jaře 2005 nabídlo Zemědělské družstvo Peruc obci i volný objekt někdejšího zámeckého pivovaru. Nicméně převod pivovaru závisel na dalším vývoji prodeje zámku.
Pětipsy
V 17. století zdejší zámek přestavěli Thunové, sídlily zde vrchnostenské úřady, ve východním křídle býval pivovar. CV
Petrohrad

  

 

  

 

 

 

 

 

  

 

 

 

 
 

Pivovar Petrohrad

foto lokace etikety
zrušen 1967; 10 000 hl; LN
maj.: hrabě Černín, Státní pivovar, 1948-1952 Chebsko-karlovarské pivovary n.p., 1953-1954 Karlovarské pivovary n.p., 1955-1959 Chebsko-karlovarské pivovary n.p., 1960-1967 Severočeské pivovary n.p.; vařil mj. pivo Petrovar
Bývalý pivovar je zajímavým příkladem historizující architektury podle návrhu významného architekta Josefa Zítka. Dne 31.3. 1967 se v Petrohradě přestalo vařit pivo. Dělávala se tu sedmička (i černá), desítka, občas i dvanáctka a podle objednávek hostinských také kvasnicové. Pivovar jako objekt v roce 2005 stál a byů jedním z pomníků zašlé slávy obce. „Skončil, protože už nebyl rentabilní. Muselo by se zavádět moderní chlazení, což by prý bylo velmi drahé. Do té doby se pořád ledovalo; led se bral z přilehlého rybníka,“ vzpomínala Drahoslava Ptáková. V pivovaru dělala od 16 let, když skončil, zůstala v něm, jen jméno zaměstnavatele se změnilo. Bývala tam bylinkárna, v roce 2005 se sklepy využívaly ke zrání sýrů pro kralovickou společnost. „Rok a půl jsem dělávala ve varně pomocnici. Pracovala jsem i ve sklepě. Ženských nás tam dělalo hodně a oddřely jsme i ruční nakládku piva. Práce to byla náročná, ale vzpomínám na ty roky ráda,“ dodala D. Ptáková. Roční výstav kolem 25 000 hl, vaření, bednářské a další práce zajišťovalo kolem čtyř desítek lidí. Po zrušení někteří zůstali v obci, pro další to byl impuls k přestěhování, píše se v historických pramenech obce. Na degustacích vykazovalo pivo dobré výsledky a trvanlivost. Byla to i zásluha kvalitní vody, která se brávala ze zdroje u kaple za léčebnou. Podle toho, jak vyprávějí místní, pro Petrohrad platí heslo: Kde se pivo vaří, tam se dobře daří. Zanikl nejen tamní pivovar, ale i další podniky a dnes už starousedlíci o obce nad současným Petrohradem jen melancholicky mávnou rukou. Pivovar se sladovnou byl postaven v neorománském slohu v letech 1862–1863 podle návrhu architekta Josefa Zítka. Hvozd s komínem pochází z roku 1870, Kotelna s vyšším komínem pochází z roku 1930, kdy proběhla modernizace technologie sladovny a varny. Výroba piva byla ukončena v roce 1967, pivovar by neunesl nutný přechod na strojové chlazení (do té doby se ledovalo – led se bral z přilehlého rybníka). Budovy pak osídlil podnik Léčivé rostliny Zbraslav a zřídil zde sklad a balírnu léčivých rostlin, ve sklepech zrály sýry. Interiéry pivovaru jsou vyklizené, nenalezneme zde žádnou technologii, jen holé místnosti.
Petrovice

 

Pivovar Petrovice ; Petrowitz
zrušen asi 1900; 200 hl; BN
maj.: K. Pecka
Petrovice

 

Pivovar Petrovice
zrušen asi 1900; 1 500 hl; PB
maj.: hrabě Barth
článek: Pivovarnictví na Sedlčansku >>>
Petrovice u Rakovníka

  

 

 

 

 

Pivovar Petrovice
Petr Holý z Chrástu založil na poč.16.stol. novou osadu, které bylo po zakladateli dáno jméno Petrovice. Byl zde poplužní dvůr, při něm tvrz, pivovar, krčma a 7 stavení. V soupisu majetku v obci z roku 1623 se píše o jednom pivovaru, v němž chyběla pánev. Vařilo se piva starého 30 varů, bílého tolikéž po 12 věrtelích. Byly zde 3 chmelnice. Vlastník panství Diviš Albrecht Helversen kolem roku 1700 v Petrovicích pivovar obnovil. Jeho syn Jan Ota r. 1707 převzal statek petrovický. Poněvadž otec zrušil pivovar v Modřejovicích, Jan Ota se zavázal, že bratr, který dostal Modřejovice, může do 5 let vařit pivo v Petrovicích.
Petrův Dvůr

  

 

  

 

 

 

 
 

 

 

 

Schwarzenberský pivovar Petrův Dvůr ; Hostinský pivovar Petrův Dvůr ; Družstevní pivovar v Petrově dvoře u Netolic

foto lokace
článek: Pivovar Petrův Dvůr >>>
Název získal od majitele a zakladatele Petra Voka z Rožmberka. Vznikl v roce 1592. Byl součástí hospodářského dvora. Tvořil jeho zadní, jižní a také nejvýraznější část. Při vstupu do dvora z východního křídla byla hospoda, kde se zdejší pivo čepovalo, za šenkem byly byty a poté následoval vlastní pivovarský trakt s varnou, chladícím štokem, spilkou a protáhlou sladovnou, kterou ukončoval mohutný, hranolovitý hvozd. Vrchol hvozdu byl korunován elegantním štíhlým komínem, jehož vzhled naznačoval, že slad byl dokončován při vyšších teplotách a tudíž se zde vařívalo spíše tmavé
pivo. Ve svahu nad pivovarem se nacházelo sklepní hospodářství. Vzhled pivovaru odpovídal rozsáhlé a nákladné přestavbě v druhé polovině 19.století. Uplatnily se tu schwarzenberské stavební prvky – střídání režné cihly s omítkou a hrubým kamenným zdivem. Schwarzenbergové byly majiteli až do 20.let 20.století. V pivovaru se proslavil svou činností sládek Kořán, který zde ve vlastní minivarničce odzkušoval různé typy várek a takto získané poznatky předával dalším schwarzenbergským pivovarům. Po první světové válce v rámci pozemkové reformy předali Schwarzenbergové panství státu. Pivovar převzal Stání pozemkový úřad a přidělil jej Družstvu zaměstnanců a hostinských. Firma Družstevní pivovar s.r.o. zanikla v roce 1949, aniž se dočkala zestátnění. Pivovar produkoval až 20 000 hl piva ročně, v době před zánikem však jen 3 000 hl. PT
Petřvald

 

Pivovar Velký Petřvald ; Gross Peterwald

foto lokace
zrušen asi 1935; 500 hl; NJ
maj.: Karel Stejskal
Nejvýznamnější postavou dějin obce 19. století je Václav Kudielka, jehož životní cesta byla spojena s výrobou piva a řízení pivovaru. V roce 1846 si koupil v tehdejším Velkém Petřvaldě dědičnou rychtu (fojtství) a současně si pronajal panský pivovar u zámku. V roce 1853 se stal také prvním starostou obce a byl jím 27 let až do své smrti. V roce 1869 si postavil nový parostrojní pivovar a vařil vynikající Petřvaldský ležák, kterým zásoboval široké okolí od Frenštátu až po Opavu. Pokračovatel rodinné tradice pivovarnictví byl syn Arnošt Kudielka.
Roku 1921 byl zakoupen Sokolem starý pivovar a jeho přestavbou získaly 4. září 1921 cvičenci novou sokolovnu, která sloužila nejen jim, ale i divadelníkům, a od roku 1928 zde bylo zřízeno i kino. V 70.letech 20.stol. byla budova přestavěna do současné podoby.
Pihel

 

 
 
 

Várečné společenstvo hostinských Pihel ; Pihl

foto lokace
článek: Pivovarnictví na Českolipsku >>>
5 000 hl; CL
Pivovar je uváděn při vrchnostenském dvoře k roku 1607. Tehdy ho vlastnil rod pánů z Dubé. V roce 1710 získali sloupské panství s pihelským pivovarem Kinští. Rozkvět novoborského kraje v souvislosti se sklářstvím přineslo i rozvoj pivovaru. Provoz je modernizován. Na konci 19.stol. začal tlak českolipského modernějšího pivovaru. Posléze si pivovar českolipské měšťanstvo pronajalo a využilo ho k expanzi na sever od města. Po první světové válce koupila pivovar Várečenská společnost hostinských. Úpadek podniku se však nepodařilo zastavit a kolem roku 1935 je pivovar uzavřen.
Posledním nájemcem byla paní Scheinerová. Vařilo se asi 2 000 hl piva ročně.
Pirkštejn
Pivovar hraběte Kinského Pirkštejn (Sloup) ; Bürgstein
zrušen asi 1900; 500 hl; CL
Písek

  

 

  

 

 

 

 

 

  

 

 

 

 
 

  

 

 

 

 
 

  

 

 

 

 
 

  

 

 

 

  

 

 

 

 
 

  

 

 

 

 
 

  

 

 

 

 
 

  

 

 

 

 
 
 

  

 

 

 

 
 

  

 

 

 

 
 
 

Právovárečný měšťanský pivovar v Písku ; Pivovar a sladovna pravovárečného
měšťanstva v Písku


foto lokace
1740 – 1952; 30 000 hl
1948-1952 Komunální podnik. Vznikl přestavbou
jižního křídla píseckého hradu.
Již v roce 1327 udělil král Jan Lucemburský městu Písek listinu s tzv. mílovým právem, což znamenalo, že ve vzdálenosti jedné míle nebo dvou hodin pěší chůze od města se nesmělo vařit pivo. Poddaní v tomto okruhu si jej byli nuceni odebírat z Písku. Výroba piva ještě tehdy probíhala v jednotlivých domech zámožnějších občanů, kde se střídali řadou jeden za druhým. První obecní pivovar byl v Písku zřízen v roce 1517 v zadní části královského hradu. To proto, aby zde mohli své várky vařit i méně majetní občané. Před rokem 1620 bylo ve městě osm sousedských domácích pivovarů, kde se vařilo ročně přibližně 8000 hektolitrů. Měli pravděpodobně společného sládka. „Do zelí“ místním lezl pivovar dominikánského kláštera, který si směl vařit pivo jen pro potřebu konventu. Pivo si však odtud odnášeli mnozí měšťané a klášter se proviňoval i tím, že ve svých sklepích skladoval cizí piva a pomáhal s jejich nelegálním dovozem do města. Proto byl po celou dobu své existence (1679-1787) předmětem sporů s městskou obcí. Písecká obec si zřídila v roce 1728 pivovar také v blízké Putimi, kde se vařilo pivo pro deputátní účely a vesnické hospody. Kvalita piva byla zde tak dobrá, že jím písečtí pohostili Marii Terezii, když v roce 1743 navštívila Písek. Pivovar fungoval do roku 1880. Poslední dva pivovary v Písku si mnozí ještě pamatují i když jeden z nich již neexistuje. Stál v Gregorově ulici, původně soukromý zvaný Maxův, později odkoupený Občanskou právovárečnou společností v Písku a naposledy zvaný Rolnický. Doba jeho působnosti je zhruba od roku 1878 do roku 1948. Slavnostní otevření zbrusu moderního strojního Pivovaru právovárečného měšťanstva v Hradišťské ulici, se událo 19. prosince roku 1883. Pivovar se stal velkou konkurencí pro občanský rolnický pivovar. Jeho historie se bohužel uzavřela v roce 1953.
Pivovar právovárečného měšťanstva byl podle velikosti v okrese druhý (po Schwarzenberském pivovaru v Protivíně, který vařil zhruba 1,5 krát více piva), zaměstnával zhruba 50-60 osob a v době ledování najímal ještě další. V roce 1896 již deset let pracoval nový pivovar v Hradišťské ulici, zatímco starý pivovar v sousedství bývalého hradu byl zcela přebudován na sladovnu. Společnost Právovárečné měšťanstvo v Písku tvořili dočasní vlastníci 149 domů ve městě o 147 podílech, s nimiž bylo várečné právo spojeno. Toto právo příslušelo k domům čp. 1-26, 28-42, 44-63, 65-68, 72-90, 92-110, 112, 114-119, 122, 123, 125-145, 147-154 a 156-158 s celým podílem a k domům 69-71 a 161 s podílem polovičním. Právovárečné měšťanstvo vlastnilo pivovar a sladovnu, domy čp. 161 a 162, hostinec u sv. Václava čp. 1 a několik pozemků a polností s vlastní rostlinnou výrobou i chovem potřebného dobytka k dopravě surovin a rozvozu piva. Pivovar spravovala pětičlenná správní rada, které v roce 1896 předsedal Karel Lukáš. Zhruba čtvrtina odbytišť piva z tohoto pivovaru byla v Písku a téměř 90 procent místních hostinců písecké „měšťanské“ pivo čepovalo. V Písku se dále čepovala piva: písecké z Občanského pivovaru, protivínské, volyňské, plzeňské a smíchovské. V hospodářském roce 1895-96 se v pivovaru vyrobilo 28 991 hektolitrů piva. Hrubý příjem činil 269 509 zl 75 kr, vydání 216 108 zl 78 1/2 kr. Čistý zisk pak představoval 44 477 zl 42 1/2 kr a z nich si 25 725 zl rozdělili podílníci. Na každý podíl připadlo 175 zlatých. Veškeré jmění pivovaru bylo 534 422 zl 16 kr (např. jenom zásoba ledu ve sklepích představovala částku 21 539 zl 96 kr).
Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn „Pivovar a sladovna pravovárečného měšťanstva v Písku“, Písek (majitel pravovárečné měšťanstvo).
Novým vlastníkem bývalého píseckého měšťanského pivovaru se za dva milióny korun stal v únoru 2003 Platan Protivín. Šlo o poměrně rozsáhlý areál bývalého pivovaru právovárečného měšťanstva, který byl postaven na počátku osmdesátých let 19. století a kde se naposledy pivo vařilo v roce 1952. V posledních letech město areál pronajímalo různým podnikatelům Výhodná kupní cena byla podmíněna tím, že areál bude do pěti let rekonstruován. „Pro náš záměr je areál bývalého měšťanského pivovaru výhodný svou polohou blízko centra města, jehož obyvatelé jsou dlouhodobě našimi hlavními zákazníky. Pivovarské ležácké sklepy přímo vybízejí k rekonstrukci v dobovém stylu a k provozování jako historická pivnice,“ informoval ředitel protivínského pivovaru Jaroslav Kovaříček. Kulturně-společenské centrum vznikne do roku 2008 z objektu ležáckých sklepů bývalého měšťanského pivovaru v Písku – Hradišti. Protivínská s.r.o. Městský pivovar Platan, která nemovitost v roce 2003 za dva miliony korun od města koupila, zde chce nákladem asi 50 milionů korun zřídit exkluzivní restauraci a pivnici s celkem 220 místy u stolu, pivovarnické muzeum, sál pro exkurze a expediční sklad Platanu.
Sladovna v Písku stojí na zbytcích městských hradeb a části někdejší nárožní věže hradu. Podobu, jakou známe,
získala v průběhu druhé poloviny 19. století a její sláva vyvrcholila v první půlce století minulého. Zánik se spustil
pozvolna za druhé světové války. Sladovna poznala obě „fronty“: skladoval se tu proviant pro wehrmacht, později tu našli ubytování rudoarmějci. Po válce se sice začala výroba sladu znovu rozvíjet, ale v roce 1948 byl právovárečný pivovar znárodněn a po pěti letech zrušen. Sladovna se stala odloučeným pracovištěm protivínského pivovaru a s ním později přešla pod Jihočeské pivovary. Provoz sladovny byl definitivně zastaven roku 1973.
V budově sklepů je po náročné rekonstrukci v provozu Staročeská krčma kterou provozuje stejná společnost jako obdobný podnik v Dětenicích.
Rolnický pivovar v Písku

foto lokace etikety
1889 – 1943; 10 000 hl
Pravděpodobně v roce 1878 jej vystavěl v tehdejší Poštovní ulici ( dnes Gregorova ) Vojtěch Maxa. Po jedenácti letech byl prodán nově utvořenému Právovárečnému občanstvu a pivovar změnil název na Občanský. V roce 1910 byly opět změna majitele. Odkoupilo ho družstvo zastupované B. Jermanem z Volyně a název byl Rolnický pivovar a skladiště v Písku. V roce 1942 byla činnost pivovaru zastavena a nebyla obnovena ani po konci války. Postupná devastace neudržovaných objektů vyústila v zimě 2004 – 05 i přes nedořešenou restituci k demolici všech objektů. Dnes se v místě bývalého pivovaru nachází soubor bytových domů.
Pivovar kláštera Dominikánů
Od roku 1679, vlastníkem byl dominikánský klášter. Situován byl na pravé straně v dnešní Šrámkově ulici vedoucí ke známé Putimské bráně. V roce 1887 byl zrušen klášter i pivovar. Nedochovaly se z něho žádné stavby ani jiné pozůstatky a na jeho místě pod dnešním hotelem Bílá růže lze najít pouze bytovou zástavbu.
Pivoň

 

Zámecký pivovar Pivoň ; Pivoňka (Mnichov) ; Schlossbrauerei Stockau ; Gräf.Bräuhaus Stockau

foto lokace
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Poběžovic díl 2. >>>

zrušen 1946; 5 000 hl; DO
Klášterní pivovar na Pivoni
Budova pivovaru byla původně v zadním traktu klášterního areálu. Někdy v polovině 18. století byl pivovar přestěhován na okraj vesnice, do místa, kde si jej pamatujeme dodnes. V roce 1913 byl modernizován vodovod vedoucí od studní nad hospodou při kraji lesa do cisterny nad pivovarskou vodárnou. Staré dřevěné vedení již nevyhovovalo, proto bylo rozhodnuto jej vyměnit za železné. Pozůstatky cisterny můžeme dodnes nalézt v lese nad původním pramenem pivovaru. První rozsáhlejší rekonstrukce pivovaru proběhla v letech 1913 – 1915. Při této přestavbě se hloubily i nové sklepy. O další komplexní modernizaci pivovaru bylo rozhodnuto v roce 1930 a v roce 1931 byla zavedena i elektřina. Hrabě byl velký příznivec elektrifikace, a proto jako jednu z prvních věcí nechal vypracovat projekty na rozvody elektřiny v pivovaru.
Nájemci hospod museli odebírat pivo pouze z pivoňského pivovaru. Pokud brali pivo odjinud, platili poplatek 10 korun z hektolitru. Obecně to ale bylo zakázáno, s výjimkou plzeňského piva.
Po válce a odsunu Němců se v pivovaru přestalo vařit. Část areálu si pronajal pan Kasl, který zde vyráběl voňavky. Dlouho živnost neprovozoval.
Budovy se pak využívaly různorodě. Vojáci měli v bývalé kotelně kovárnu, statky měly v bývalé sladovně uskladněno seno. Hostinec došel opravy, pivovar byl koncem šedesátých let postupně zbourán. Jediná budova, která v podstatě zůstala zachována, je budova varny, ve které po přestavbě vznikly byty pro zemědělské dělníky.
Zdroj citace: Hrad Starý Herštejn, Pivoň a Vranov v proměnách staletí; PROCHÁZKA Zdeněk, ZEMEK Štěpán; 2020
Planá

 

 

 

 

Pivovar Planá ; Plan
zrušen asi 1905; 3 000 hl; TC
maj.: hraběnka Nostic-Reineková
Měšťanský pivovar Planá ; Bürgerliche Brauerei Plan
1573 – 1942; 5 000 hl; TC
vyráběl mj. Plánské pivo 10o
Planá u Plzně; Planá nade Mží

 

Rolnický akciový pivovar v Plané ; Nývltův parostrojní pivovar a sladovna Planá u Plzně ; Dampfbrauerei Plan bei Pilsen

foto etikety
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Plas díl.2. >>>
článek: Pivovar Planá u Plzně >>>
Plandry

  

 

  

 

 

 

 

 

Pivovar Plandry ; Preitenhof
zrušen asi 1905; 800 hl; JI
maj.: A.Dobřanská
Pivovar v Plandrech měl být založen někdy před rokem 1749. Jiné prameny však uvádějí jako rok založení až 1810. Výroba piva v obci poblíž Jihlavy skončila na začátku 20. století -zřejmě v roce 1907. Pivovar fungoval v prostoru nynějšího kulturního domu, což kdysi býval hostinec. Pivovar stál hned vedle. Obě budovy tvořily téměř jeden celek. Provoz bral vodu ze studny za zámkem. Voda proudila dřevěným potrubím. Plandry pro sládky neskýtaly žádné výnosné příjmy. Největší dochovaný výstav je necelých 3 000 hektolitrů – z roku 1873. Poslední dochovaný výstav ze sezony 1903 až 1904 dosáhl 1 138 hektolitrů. Pivovar byl zrušen a přeměněn na sklad německobrodského piva. Budova v centru obce přežila obě světové války – nikoliv ale dobu komunismu. Nejdříve se generální přestavby v akci „Z“ dočkal hostinec, který byl v letech 1973 až 1974 přebudován na kulturní dům. O rok později se pokračovalo v budovatelském nadšení, které znamenalo konečnou i pro objekt někdejšího pivovaru.
Plánice

 

Panský pivovar Plánice
zrušen 1935; 5 000 hl; KT
maj.: J. Wallis
Plav ; Plavnice

 

Pivovar Plav ; Plavnice

foto lokace
článek: Pivovar Plavnice >>>
zrušen 1935; 1 000 hl; CB;
maj.: Hospodářské nájemné družstvo
Počátky

 

 
 
 

 

Právovárečný měšťanský pivovar Počátky

foto lokace
zrušen 1942; 2 000 hl; PE
Právovárečný měšťanský pivovar Počátky byl zrušen v roce 1942. V roce 1960 část objektu začala sloužit jako kino a kvalitní pivovarské sklepy nebyly novými správci objektu příliš ceněny. Hluboké sklepy, které byly vybudovány asi z bývalých příkopů před hradbami, byly v období 1954–1957 zčásti bouračkou zasypány, podlaha vyrovnána, začali zedníci křivé zdi uvnitř vyrovnávat a vyzdívat a upravovat. Místo, kde dříve ve velkých sudech zrálo pivo, tehdejší správci kina zaplnili tunami popela a zavezli sutí. Sklepy byly zanesené až po klenbu stropu.
Rekonstrukce kina a přilehlých objektů na multifunkční kulturní centrum v Počátkách byl zahájen na jaře roku 2009. V jeho rámci byly přebudovány tři objekty bývalého pivovaru, z nichž jeden sloužil od roku 1956 jako kino a zbývající dva nebyly dlouhodobě využívány.
Podbořany

 

První parostrojní pivovar a sladovna Podbořany ; Podersam

foto lokace
zrušen 1923; 12 000 hl; LN
Menší pivovar hraběte Salma-Reifferschieda byl pronajímán různým nájemcům a zanikl v roce 1925. Objekt bývalého pivovaru přímo na podbořanském Masarykově náměstí byl přestavěn na obchodní dům.
Podhořany u Ronova

 

Pivovar Podhořany

foto lokace
zrušen 1905; 1 000 hl; CR
maj.: O. Riedel
V roce 1902 byla výroba zastavena. Budova byla využívaná jako sklad, později upravena na několik bytů. Po roce 1953 využívaná místním JZD. Dnes. Dne 2. 3. 2009 v noci, vyhnal rodinu Novákových, z domu č. p. 81 v areálu Podbořanského dvora (bývalý pivovar), mohutný požár. Po požáru byla v roce 2018 z budovy ruina.
Podhrad

 

Pivovar Podhrad ; Pograth

foto lokace
zrušen asi 1935; 500 hl; CH
maj.: F. Krieger
Roku 1860 koupil podhradské panství Johann Gottfried Opitz ze Saska. Opitzové zahájili v roce 1872 kompletní přestavbu původní tvrze a vybudovali z ní zámeček v neogotickém stylu. Obdobně byly upraveny budovy poplužního dvora a postaven pivovar navazující na nově založený zámecký park.
Podhůří
Pivovar velkostatku Podhůří
zrušen asi 1900; 200 hl; PJ
Podkováň

 

Společný pivovar a sladovna v Podkováni, akciová společnost

foto lokace
V provozu.
článek: Pivovar Podkováň >>>
Podzuklín (Strašín)
Pivovar při dvoru Podzuklín
zrušen asi 1900; 100 hl; KT
Pohoří na Šumavě
Od r. 1717 zde byl panský pivovar. Dnes je Pohoří částí Pohorské Vsi.
Poláky
Grundův pivovar Poláky
zrušen asi 1910; 2 000 hl; CV
Polná

 

 

 

 

 

Kateřinský pivovar Polná

foto lokace
1867 – 1927; 4 000 hl
maj.: Clam-Gallas
článek: Historie pivovarnictví v Polné >>>
Měšťanský pivovar Polná

foto lokace
Postoloprty

 
 

 

Schwarzenberský pivovar Postoloprty

foto lokace
1562 – 1946; 40 000 hl; LN
Původní barokní budova vznikla v letech 1692-1695 podle návrhu vlašského stavitele G. A. Maggiho a po roce 1860 tu vznikly zajímavé objekty chladímy a varny. Devastovaný pivovar slouží jako sklad. Tahanice kolem nevyjasněných
majetkoprávní vztahů po firmách v konkursním řízení či likvidaci oddalovalo v roce 2000 opravu významné památky budov pivovaru
Poutnov

 

Pivovar Poutnov
zrušen asi 1910; 200 hl; KV
maj.: hrabě Beaufort-Spontin
Plasy

 

 

Zámecký pivovar Plasy ; Knížecí pivovar v Plasech ; Schlossbrauerei Plass

foto lokace etikety
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Plas >>>
1724 – 1967; 20 000 hl; PS
Státní pivovar, 1948-1957 Západočeské pivovary n.p., 1958-1964 Plzeňské pivovary n.p., 1965-1967 Západočeské pivovary n.p.
Plumlov

 

Pivovar knížete Lichtensteina Plumlov

foto lokace
článek: Pivovar Plumlov >>>
Plzenec ; Starý Plzenec

 

Staroplzenecký pivovar v Plzenci u Plzně ; Alt – Pilsner Brauerei ; Alt-Pilsenetzer Bräuhaus A.G. in Alt-Pilsenetz

foto lokace
článek: Pivovar Starý Plzenec >>>
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Plzence Starého >>>
Pňovice

  

 

  

 

 

 

 

  

 

 

 

 
 

Pivovar při statku Pňovice
zrušen asi 1885; 100 hl; OL
V urbáři bývalého panství šternberského z roku 1652 je uvedeno, že v Pňovicích se nachází kromě nově vkusně zbudovaného zámečku také pivovar a vinopalna, kteréžto podniky vynášely tehdy 1800 zlatých ročně. Pňovický velkostatek vůbec přinášel svým majitelům, pánům z Lichtensteina, tři hlavní zdroje příjmu, o nichž se spisovatel Wegener vyjádřil ve své hospodářské knížce velmi příkladně: „Schäfereien, Bräuhäuser und Teich machen die böhmischen Herren reich.“ (v překladu: „Ovčíny, pivovary a rybníky dělají české pány bohatými.“ ).
Sledujeme tedy pouze historii pivovaru a vinopalny. V těchto podnicích bývalo vrchnostem největší podporou právo donutit podané k odběru vlastního piva panského a kořalky. A tak čteme, že z Pňovic museli bráti pivo Želechovice, Brdíčko, Újezd, Rybníček atd. Ve staré gruntovní knize jsme našli zprávu: „Krčmář ve Štarnově dal do piňovických důchodů v roce 1679 za pivo 12 tolarů aneb 11 hřiven 4 denáry…“ Krčmáři nesměli bráti pivo z cizího panství, kdo zákaz překročil, byl trestán vězením a ještě pokutou. Ani podaní nesměli choditi jinam na cizí pivo, nebo doma si dělat patoky.
Z dopisu panství šternberského víme, že v roce 1725 měl pivovar v Pňovicích 63 várek, což neslo 9000 zlatých. Tak byl pivovar důležitou položkou v panských důchodech
V záznamech z roku 1805 napsáno o Pňovicích, že zámeček byl docela zanedbaný, ve vesnici bylo 85 domů, 547 obyvatel, z toho 10 židů. Vrchnostenský pivovar se uvádí ještě v roce 1839, kdy vyhořel. Na konci minulého století koupila obec zrušenou palírnu a přebudovala ji na školu. Pivovar byl zrušen před rokem 1895.
Poběžovice

 

Pivovar Poběžovice ; Ronšperk ; Brauerei Ronsperg

foto lokace
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Poběžovic díl 1. >>>
zrušen 1890; 3 500 hl; DO
maj.: hrabě Coudenhove; V 18. stol. v provozu pivovar (název Ronšperk užíván od 15. stol. do r. 1945)
Poděbrady

 

 

 

 

 

Akciový pivovar a sladovna Poděbrady ; Městský právovárečný pivovar v Poděbradech

foto lokace etikety
Zámecký pivovar knížete Hohenlohe v Poděbradech ; Zámecký parostrojní pivovar v Poděbradech ; Poděbradský panský pivovar

foto lokace
1885-1912; 5 000 hl
Podlažice
Pivovar Podlažice
zrušen asi 1905; 1 500 hl; CR
maj.: biskupství v Hradci Králové
Podmokly

 

Pivovar v Podmoklech

foto lokace
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Radnic 2.díl >>>
1717 – 1942; 1 500 hl; RO
maj.: M. Hlaváčová; Zámek a pivovar zůstaly ve šlechtických rukou až do roku 1869. Zámek stojí dodnes v čele rozsáhlého obdélného dvora, na jehož druhém protilehlém konci se nacházejí objekty bývalého pivovaru.
Podolanka

  

 

 

 

 

 

V roce 1671, když Rašín z Rýzmburka prodával statek Cvrčovice svobodnému pánu Janu Pavlu Leopoldovi z Walderode, dohodli se na ceně 11000 zlatých rýnských a 200 zlatých rýnských klíčného. Ve výčtu prodávaného majetku se vedle již
obvyklých věcí také objevil pivovar, měděná pánev a další pivovarské potřeby. Ale ani Anna Barbora si cvrčovický statek nepodržela dlouho. Prodala ho již v listopadu roku 1682 Heřmanovi Jakubovi Černínovi z Chudenic, majiteli sousedního vinořského panství. Jakub Černín za vsi Cvrčovice, Kostomlátky a Podolanku, poplužní dvůr, kovárnu, filiální kostel,
pivovar, jednu vrchnostenskou a dvě svobodné krčmy zaplatil 29000 zlatých rýnských a 300 zlatých rýnských klíčného. PAV
Podolí u Brna

 

Pivovar a sladovna Podolí
foto
článek: Kapitulní pivovar v Podolí u Brna >>>
zrušen kolem roku 1885; max. 1 000 hl; BY
majitelem byla Kapitula chrámu sv.Petra v Brně Obec se stala významnou hospodářskou základnou brněnské kapituly a od poloviny 16.století hlavní obcí panství. Do této doby spadá také přestavba dvora a stavba pivovaru.
Pohled

 

Pivovar Pohled ; Frauenthal
Písemná zmínka o pivovaru je z poloviny 18.stol., založení bylo však podstatně dříve. Patrně souvisel se zdejším cisterciáckým klášterem. Poslední majitel byl hrabě Clam-Gallas a nájemce Josef Vorel. Zrušen byl asi v roce 1890, ročně zde vyrobili kolem 500 hl piva. V roce 2003 z budov pivovaru zbyl jen komín. HB
Police

 

Pivovar Police
zrušen asi 1900; 1 000 hl; TR
maj.: baron Vražda
Police nad Metují

 

Měšťanský pivovar Police nad Metují
1420 – 1948; 7 000 hl; NA
Poličany

 

Pivovar Poličany
zrušen asi 1890; 1 500 hl; TU
maj.: hraběnka Aichelbergová
Polička

 

Měšťanský pivovar v Poličce

foto lokace
V provozu.
článek: Měšťanský pivovar Polička >>>
článek: Kapitoly z pivovarské historie města Poličky >>>
článek: Vandry po historických pivovarech, díl druhý: Pod pokličkou v Poličce >>>
Popelín

 

Pivovar Popelín
zrušen asi 1880; 500 hl; JH
maj.: J. Kalina
Popovice

 
 

 
 
 

Parostrojní pivovar a sladovna Popovice

foto lokace
článek: Po stopách historických pivovarů Jičínska >>>
video: Po stopách historických pivovarů Jičínska >>>
zrušen 1935; 5 000 hl; JC
maj.: J. Hervert
Ve své době vyhlášený a dodnes často vzpomínaný Popovický pivovar založil v roce 1818 Jan Kazda, tehdejší majitel popovického velkostatku. Pivovar navazoval na tradici vinopalírny, která byla součástí velkostatku. V roce 1877 byly statek a pivovar zakoupeny manžely Hervertovými. Josef Hervert začal roku 1906 budovat cihelnu a do provozu ji uvedl v roce 1908. Syn Hervertových Julius rodinný podnik natolik zadlužil, že v roce 1927 pivovar i cihelnu musely převzít do svého majetku Rolnické družstevní podniky v Jičíně. Roku 1935 koupil statek i s pivovarem Čeněk Svoboda, který sice nedokázal pivovar udržet v provozu a v roce 1937 jej zrušil.
Postupice

 

Šternberský pivovar Postupice ; Postupitz

foto lokace
zrušen asi 1890; 1 700 hl; BN
Potštát

  

 

  

 

 

 

 

 

Panský pivovar Potštát
zrušen asi 1900; 2 000 hl; PR
posl.maj.: hrabě Desfours-Walderode
Městský pivovar Potštát ; Bodenstadt
Děd českého krále Jiřího z Poděbrad, Boček, vydal pro Potštát nejstarší privilegium roku 1388, jímž byl městu darován pivovar. To byl počátek tzv. právovárečného měšťanstva, které pivovar spravovalo. Privilegium je nejstarší listinou státního okresního archívu.
Věž na náměstí je asi posledním zbytkem bývalého městského pivovaru. Tento pivovar v Potštátě stával uprostřed náměstí za touto věží a byl zbořen při velké rekonstrukci města po požáru, které město postihlo. Bylo to někdy po r. 1830, protože v tomto roce je ještě zakreslen na mapě katastru. Dokazuje to např. tento přetisk měděné matrice z roku 1826 (Okresní archiv Přerov ), kde je patrné, že tento pivovar stojí napravo od věže.
Potštejn

 

 

 

 

 

Zámecký pivovar Potštejn

foto lokace etikety
1755 – 1910; 2 5 00 hl; RK
maj.: baronka Dobřanská
V roce 1490 koupil panství Vilém z Perštejna, nejbohatší šlechtic v království. Jako znamenitý hospodář založil v Potštejně dvůr a pivovar. Zchátralý areál bývalého pivovaru u zámku měl na počátku roku 2006 nového vlastníka. Po generální opravě tu měla vzniknout kovolitecká dílna a přiléhající pozemek směrem k centru měl být využit jako parčík s prolézačkami.
Poučník u Karlštejna
Pivovar Poučník

foto lokace
Vařil pivo pro hrad Karlštejn. Výroba ukončena roku 1901, dále sklad liteňského piva.
článek: Karlštejnské pivo >>>
Pozořice

 

Pivovar Pozořice
foto
článek: Pivovary na pozořickém panství >>>
Bývalý pivovar je blokem domů na náměstí. Ty vznikly rozdělením budovy bývalého panského pivovaru po parcelaci roku 1923. Dům č.p. 247 je v majetku obce, ostatní domy č.p. 244, 245, 246, 247 a 248 jsou soukromé. K panskému pivovaru patřila i lednice. Byla vedle lesního úřadu.
Prachatice

  

 

  

 

 

 

 
  

 

  

 

 

 

 
  

 

  

 

 

 

 
  

 

  

 

 

 
  

 

  

 

 

 

 
  

 

  

 

 

 

 

 
 

Měšťanský pivovar Prachatice ; Bürgerliche Brauerei Prachatitz

foto starého foto nového lokace starého lokace nového
článek: Pivovary a minipivovar v Prachaticích >>>
1569 – 1949; 10 000 hl
Rumpálův dům, který původně patřil bohatému měšťanu Šebestiánu Rumpálovi. Jeho rodina měla dům v držení dlouhé desítky let. Nakonec ho ale prodala městu a to v něm zřídilo pivovar. Jako místo měšťanského pivovaru byl zvolen patricijský dům uprostřed východní strany náměstí. Podle jednoho z dávných vlastníků nese dům dodnes označení „Rumpálovský“, nebo též „Rumpálův.“ Pivovar zde podle pramenů oficiálně vznikl roku 1569. Při velkém požáru města v roce 1832 sice zčásti vyhořel také původní měšťanský pivovar, při přestavbě však došlo i k jeho rozšíření a jedna z jeho provozních částí (ležácký sklep) musela dokonce být přesunuta mimo městské jádro. S technologickým pokrokem typickým pro 19. století se při vaření piva začala v měšťanském pivovaru zavádět technologie spodního kvašení, která vyžadovala více prostoru. Pivovar stísněný okolní zástavbou tak přestával vyhovovat. Nový začal vznikat na přelomu 60. a 70. let 19. století a pro jeho stavbu bylo vybráno místo v bezprostřední blízkosti města, dostupné Píseckou branou, v jehož blízkosti navíc vyvěral přírodní pramen vody. Po 2. světové válce je vysídleno zdejší německé obyvatelstvo, město se vylidňuje, ztrácí na síle a hospodářsky upadá. To se odráží i na pivovaru, který po všech historických útrapách nakonec nepřežije komunistický převrat a roku 1949 je v něm s konečnou platností ukončen provoz. (zdroj: web Pivovaru Prachatice)
Schwarzenberský pivovar Prachatice

foto lokace
článek: Pivovary a minipivovar v Prachaticích >>>
1598 – 1900; 2 000 hl
Vybudován v areálu tzv. Bartošova mlýna. Vrchnostenský pivovar (eggenberský a od roku 1719 schwarzenberský) postupně získával navrch a byl neustále vylepšován. Panský pivovar, který shodou okolností vyhořel už v 17. století, přestával být pro vrchnost dostatečně perspektivní, a tudíž pro měšťanský pivovar už nepředstavoval silnou konkurenci. V roce 1899 Schwarzenberský pivovar další požár, v jeho historii už poslední. Prachatickou panskou tradici výroby piva už se po něm obnovit nepodařilo. Objekt knížecího pivovaru začal fungovat jako sklad a stáčírna piva a tuto funkci si zachoval vlastně až do 90. let 20. století. (zdroj: web Pivovaru Prachatice)
Prachatická radnice nabízela v březnu 2005 k prodeji tři budovy bývalého pivovaru. Zájemcům je chtěla prodat za 162 až 362 tisíc korun. Noví majitelé by budovy měli opravit. Město se totiž chystalo zrekonstruovat zhruba za 20 milionů korun jen čtvrtou, historicky nejcennější budovu. Chátrající památkově chráněné objekty u městského stadionu a plaveckého bazénu by měly do budoucna sloužit jako oddechové a sportovní centrum. Bývalý pivovar tvořily čtyři budovy. Poslední roky byly ale opuštěné a chátrají. Město nemělo peníze na obnovu celého areálu. Prachatická radnice chtěla investovat miliony korun do opravy Knížecího pivovaru. Tato kulturní památka byla v roce 2005 ve špatném technickém stavu a celý areál, který měl několik historických budov, už patřil městu, které jej vykoupilo od soukromého majitele. Komplex Knížecího pivovaru měl vytvořit rozvojovou plochu a zázemí pro celý sportovní areál. Zastupitelé rozhodli, že některé domy prodají soukromým vlastníkům, kteří ale budou muset předložit jasné podnikatelské záměry a finanční nabídky. Hlavní budova měla zůstat v majetku města a podle zpracovaného projektu zde plánovali vytvořit víceúčelový objekt, který měl sloužit jako vlastní zázemí sportovního areálu.
Opuštěný areál Knížecího pivovaru v Prachaticích, jedné z významných kulturních památek ve městě, která se už řadu let nacházela ve velmi špatném technickém stavu, čekala v roce 2006 první část komplexní rekonstrukce. Celý areál se skládal z několika historických budov a město ho vykoupilo před několika lety od soukromého vlastníka s cílem začlenit ho do komplexu městského stadiónu a plaveckého bazénu.
Praskolesy
Pivovar při dvoru Praskolesy
Pivovar se nacházel na břehu Černého potoka. Byl poničen povodní 25.5.1872 a poté zanikl. ; 200 hl; BE
Prášily

 

Schwarzenberský pivovar Prášily ; Brauerei Stubenbach

foto lokace
zrušen 1930; 2 000 hl; KT
Pivovar byl přestavěn v letech 1928–1929 na chatu KČT.
Prašný Újezd

 

Pivovar Prašný Újezd

foto lokace
zrušen 1905; 200 hl; RO
maj.: František Spěvák
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Radnic 1.díl >>>
Pravonín

 

Kulichův pivovar Pravonín ; Prawonin
zrušen asi 1880; 50 hl; BN
Proseč pod Křemešníkem

 

Pivovar Proseč
zrušen asi 1900; 1 500 hl; PE
maj.: hrabě Waldstein
Prostějov

  

 

  

 

 

 

 
  

 

  

 

 

 

 
  

 

  

 

 

 

 
 

Akciový pivovar se sladovnou Prostějov

foto lokace etikety video
článek: Akciový pivovar Prostějov >>>
článek: Pivovarský místopis – Prostějov >>>
Dvořákův-Binkův pivovar Prostějov

foto lokace
Nedaleko centra (Dykova 8 ) naleznete tzv. Dvořákův (Binkův) pivovar. Rodina Dvořáků jej založila někdy kolem roku 1875. Posléze se dostal do vlastnictví rodiny Binků. Pivovar vyprodukoval nejvíce kolem 30 000 hl moku za rok. Varny pivovar naposledy vařily v roce 1943. Po znárodnění byl do areálu přestěhován lihovar. Palírna U zeleného stromu tu sídlí dodnes. Původní stavby byly postupně nahrazovaný novými, z pivovaru zbyly již jen sklepy.
Pivovar bratří Winterů Prostějov ; Winterův pivovar v Prostějově

foto lokace
Ještě blíže centru Prostějova (Blahoslavova 13), vlastně v sousedství Dvořákova pivovaru, se setkáte se zajímavou stavbou sladovny Castello. V těchto místech stával snad již od 16.století pivovar právovárečného měšťanstva. Roku 1873 byla založena Veřejná obchodní společnost Brüder Winter, která koupila objekty prostějovského městského pivovaru. Společníky se stali nejdříve bratři Friedrich a Moritz Winterové. Veškerá tíha podnikání však ležela na bedrech Moritze. Friedrich, bývalý herec, žil spíše uměním, psal poezii, divadelní hry a o podnikání se téměř nezajímal Těžce nemocnému Friedrichovi nabídl východisko jeho bratr Heinrich, který mu nabídl směnu jeho majetkových podílů ve společnosti za své podíly v Haňovicích. Moritze tak, jako veřejného společníka, v roce 1896 nahrazuje Heinrichův syn Karel, o dva roky později i jeho bratr Bruno.
Heinrich Winter, vědom si vzrůstající konkurence a překonaného způsobu získávání zkušeností a učení se za pochodu, nenechává nic náhodě a před vstupem obou synů do podniku věnuje veškeré úsilí tomu, aby byli na svou budoucí úlohu náležitě připraveni. Oba jsou poslání na studium na nově založenou akademii do Mnichova, kde studují pivovarnictví, sladovnictví a produkci lihovin, ale také obchodní dovednosti nutné k udržení firmy s mezinárodní pověstí. . Krátce po návratu do Prostějova se Karel a Bruno pouští do rozsáhlé modernizace podniku (té nepřímo pomohl i rozsáhlý požár továrny v roce 1896). Provoz pivovaru a sladovny je automatizován, jsou zavedeny nové metody balení, skladování a expedice, je vybudována železniční vlečka a podniková laboratoř, je zavedeno parní topení, instalovány dálkově ovládané termostaty, výrobna ledu, vybudováno je zázemí pro sezonní dělníky, kantýna, atd. O jak dalekosáhlé změny v podniku šlo svědčí i zmínka o změně způsobu pohonu všech strojů v podniku. Dle dřívějšího modelu byla z centrální strojovny energie parních strojů rozváděna pomocí řemenových převodů .Vzhledem k rozlehlosti areálu docházelo až k 50% ztrátám energie. Bruno Winter nechal instalovat dva zcela nové parní stroje sloužící k pohonu elektrických generátorů. Tyto dodávaly elektřinu elektromotorům potřebným k pohonu všech strojů v továrně.
Provoz uvařil kolem 10 000 hektolitrů piva ročně. Bratří Winterové svůj pivovar uzavřeli v roce 1913 a provozovali v areálu již jen sladovnu. V roce 1913 se sešli tři prostějovští pivovarníci, kteří si navzájem konkurovali a uzavřeli dohodu. Za nějaké odstupné zanikl pivovar Bratří Winterů a jeho zákazníky si přebraly tehdejší pivovary Akciový pivovar v Prostějově a Dvořák & Binko. Winter však nelenil a do deseti let vzniká z bývalého pivovaru továrna Kornolith, které byl také spolumajitelem; a ta se úspěšně podílela na rozvoji konfekčního průmyslu
Protivín

 

Schwarzenberský pivovar a sladovna Protivín

foto lokace
V provozu.
článek: Pivovar Protivín >>>
Proudkovice

 

Pivovar při statku Proudkovice (Podmoky)
zrušen asi 1880; 100 hl; PB
Prštice u Brna
Pivovar Prštice
Průhonice

 

Pivovar Průhonice ; Pruhonitz
zrušen asi 1890; 1 500 hl; PAZ
maj.: hrabě Nostic
Prunéřov

 

 

 
 

 

Pansky pivovar Prunéřov ; Brauerei Brunnersdorf

foto lokace etiket
1648 – 1967; max. 38 500 hl
rod Karschů (posl.- Emanuel Karsch) vlastnil podnik do roku 1945, tehdy se tu vařilo Brunnersdorfer Bier; 1945-1946 národní správa; 1946 Družstevní dělnický pivovar; 1947-1948 státní pivovar; 1948-1952 Chebsko-karlovarské pivovary n.p., 1953-1954 Karlovarské pivovary n.p., 1955-1959 Chebsko-karlovarské pivovary n.p., 1960-1967 Severočeské pivovary n.p. Louny
Pivovar byl uveden do provozu v roce 1648 a jeho prvním majitelem byl Bohuslav Felix z Fictumu, kterému byl po prohrané bitvě na Bile hoře odebrán. Pivovar připadl rodu Martiniců (spolu s celým Prunéřovem) a byl děděn až do roku 1773, kdy rod Martiniců vymřel po meči. Obec převzal František Karel z Ahnikovske větve, ale i ten zemřel bez mužského potomka, takže panství roku 1791 zdědila dcera Františka Michala Marie Anna z Althanu. Po druhé světové válce pivovar připadl státu a následně pivovarským podnikům, kteří se v jeho vlastnictví střídali až do roku 1960, kdy ho koupily Severočeské pivovary n. p. Louny a využívali jej až do roku 1967, kdy byl pivovar nadobro uzavřen. V roce 1982 budova pivovaru ustoupila těžbě uhlí.
Prusy

  

 

  

 

 

 

 

 

Pivovar Moravské Prusy
zrušen asi 1880;
200 hl; VY
Pivovar byl v Moravských Prusích (nikoliv v Boškůvkách) v 19.století do doby, kdy ukončil svou činnost součástí statku moravskopruského a náležel panství slavkovskému, jehož vlastníky byli Kounicové ze Slavkova. V roce 1926 při parcelaci velkostatku získala budovy bývalého pivovaru soukromá osoba, která zde provozovala zemědělskou výrobu. V letech kolektivizace užívalo budovy JZD Moravské Prusy. Byt v hlavní budově užívali původní vlastníci až do své smrti.
Krátce sloužili budovy jako sklad Jednotě Vyškov. V roce 1991 prodala jediná dědička původních vlastníků již zchátralé budovy další soukromé osobě, která zde po krátkou dobu provozovala chov kalifornských žížal. Další vlastník provedl v roce 1999 v důsledku havarijního stavu demolici hlavního objektu bývalého pivovaru. V roce 2002 existovala pouze budova bývalých stájí, která je však podstatně mladší a je využívána jako sklad.
Přebuz

 

Obecní pivovar Přebuz ; Frűhbuss
zrušen asi 1890; 1 000 hl; SO
Přečín

 

Schwarzenberský pivovar Přečín
zrušen 1885; 300 hl; PT
Předboř

 

Pivovar Předboř
zrušen asi 1900; 500 hl; PAV
maj.: Novoměstská piaristická kolej
Předhradí

 

Pivovar Rychmburk

foto lokace
článek: Pivovar Rychmburk >>>
Předklášteří u Tišnova

 

Pivovar Předklášteří u Tišnova ; Klášter Tišnov ; Tischnowitz-Vorkloster
Přední Chlum

 

 
 
 
 

Pivovar Přední Chlum
článek: Pivovarnictví na Sedlčansku >>>
zrušen asi 1900; 200 hl; PB
maj.: Jan Geisselreiter
Při snížení hladiny přehradní nádrže v Kamýku nad Vltavou byly v říjnu 2003 odkryty základy velice známé hospody na Šefrovně v osadě Přední Chlum a přilehlého pivovaru. Plaveckou hospodu, které voraři říkali Palus, postavili ve dvacátých letech dvacátého století. Ještě 28. května 1956 tu nocovalo několik vorařů, kteří plavili dřevo na pilu v Kamýku. U kamenných základů slavné hospody stojí jako pomník vykotlaná vrba obalená bahnem. Pivovar vařil tři hektolitry piva denně a koupit jste ho mohli jen v přilehlé hospodě. První známý sládek se jmenoval Šefr. Odtud tedy pochází název, který se dochoval do dnešních časů. V roce 1897 pivovar vyhořel. Hospoda ale byla opravena a přetrvala až do zatopení.
Přehořov

 

 

Pivovar Přehořov

foto lokace
zrušen 1932; 2 500 hl; TA
maj.: Otto Pollak
Dnes už málokdo ví, že zdejší pivovar svého času vařil velice kvalitní pivo, na kterém si pochutnávali znalci nejen ve speciální táborské hospodě, nebo ve známém soběslavském hotelu U slunce, ale koňské potahy ho pravidelně vozily do luxusních restaurací ve Vídni. V roce 2014 budovy zcela zbořeny.
Přelíc u Smečna
Pivovar zde fungoval od roku 1566 do 18.stol. Byl převzat svatovítskou kapitolou a uzavřen. Výroba byla převedena do pivovaru Klobuky v Čechách. KL
Přelouč

 

 

 

 

Pivovar Přelouč

foto lokace
1864 – 1926; 3 000 hl; PU
maj.: Vladimír Sekerka
Měšťanský, Emlerův pivovar v Přelouči

foto lokace
zrušen 1949; 5 000 hl
Přerov

  

 

  

 

 

 

 

  

 

  

 

 

 

 
  

 

  

 

 
  

 

  

 

 

 

 
 

Měšťanský pivovar Přerov

foto lokace
1278, nově zbudován 1540 -1939; max. 16 700 hl
právovár.měšťanstvo vlastnilo do roku 1887, poté v majetku rodiny Šilhavých (posl.- Josef Šilhavý)
Když dostávala středověká města své výsady, privilegia a práva, patřilo mezi ně i jedno významné právo a to právo vařiti pivo, jenž drželi nebo dostali usedlí měšťané. v Přerově takových právovárečníků bylo 69. Jedním z pivovarů byl i Měšťanský pivovar, který daroval měšťanům Jindřich z Žerotína a stával na Marku. Dnes jsou jen zbytky sklepů nad
schody u ul. Spálenec. V roce 1875 si tento pivovar pronajal sládek Josef Šilhavý. Byl to vynikající odborník.
Pivovar Šilhavých Přerov

foto lokace
1878 – 1939
V roce 1878 postavil Josef Šilhavý pivovar na pravém břehu Bečvy. Podnik velmi prosperoval, a proto dne 23.1.1883 koupil od přerovských hruboměšťanů jejich práva vařiti pivo, a to za poměrně vysokou částku. Dal za každé právo 625 zl.
A tak zmizela z dějin města jedna prastará výsada měšťanů na vaření piva. Dne 24.1.1888 koupil nájemce Josef Šilhavý od měšťanů také Měšťanský pivovar i se sladovnou za 51.637 zlatých a 13 krejcarů. Ten pak postupně začal rušit. Ke sklepům a spilce u Bečvy přistavěl v roce 1892 další zcela moderní zařízení. Rekonstrukce byla dokončena v roce 1894 ale
1.4.1895 Josef Šilhavý zemřel. Pivovar po něm převzal syn Ladislav Šilhavý. Poblíž pivovaru Šilhaví zřídili parčík a v něm si postavili obytné stavení, které stálo až do nové výstavby na Velké Dlážce. V letech 1890 až 1907 vznikl problém s ječmenem a protože doprava sladu byla dosti nákladná, pronajal L. Šilhavý sladovnu v Kokorách u bývalého jezuitského pivovaru. Za první světové války měly všechny pivovary problémy se získáváním surovin na pivo a to hlavně chmele a ječmene. Proto jako za každých válek došlo i na náhražky. Josef Dostál uvádí ve svých vzpomínkách, že si pamatuje, jak vojáci u pěšího pluku č.57 v Pavlovicích u Přerova museli vybírat na polích barona Skene pýr pro pivovary Šilhavého.
Protože bylo piva málo, tak vzniklo i pivo ovesné. V období 1871-1873 měl Šilhavý velkou konkurenci v Akciovém rolnickém pivovaru, nakonec se však dohodli. V červnu 1938 byla dovařena v pivovaru Šilhavý poslední várka a v dubnu
1939 došlo k úřední likvidaci.
1.moravský akciový pivovar a sladovna Přerov

foto lokace
V provozu.
článek: Pivovar Přerov >>>
článek: Moravskoslezské pivovary a.s., PMS a.s. Přerov >>>
Přerov nad Labem

  

 

  

 

 

 

 

 

Zámecký pivovar v Přerově ; Pivovar Starý Přerov

foto lokace
1890 – 1924; 3 500 hl; NB
Přerovský pivovar a sladovna stály již před rokem 1560. Vzhledem ke špatnému stavu celého zařízení se začal v 60.letech 16. století budovat nový provoz, jehož výstavba se z finančních důvodů protahovala a starý pivovar musel být udržován v chodu minimálně do roku 1570. V Přerově se  před rokem 1568 dávaly kvasnice sladovníkům a později prodávaly, přičemž dva díly z prodeje šly do císařské pokladnice a sladovníkům patřil jen třetí díl. V jeho sladovně bylo dovoleno připravovat slad i obyvatelům Přerova, protože neměli vlastní pivovarské zařízení, a v císařském pivovaru mohli jednou ročně provést „sousedskou várku“. Zmenšení panství po roce 1608 znamenalo úbytek konzumentů piva, ale vzhledem k zachovalosti celého zařízení sem byla před rokem 1614 převedena pivovarská výroba i pro panství Lysá pro špatný stav tamějšího pivovaru. Lud. Salvator Toskánský
Přestavlky

 

Pivovar Přestavlky
zrušen asi 1900; 600 hl; CR
maj.: Josef Keller
Přestavlky

 

Arcibiskupský pivovar Přestavlky
zrušen kolem roku 1880; max. 300 hl; PR
majitel: Arcibiskupství olomoucké
Přeštice

 

Pivovar Přeštice
zrušen 1905; 7 000 hl; PJ
maj.: hrabě Schönborn
Příbor

 

Pivovar Příbor ; Freiberg

foto lokace etikety
článek: Pivovar Příbor >>>
článek: Návraty pivovarnictví – Příbor >>>
Příbram

 

Právovárečný měšťanský pivovar Příbram ; Právovárečenský pivovar v Příbrami ; Pivovar v Příbrami II.čp.17 a 18, provozovaný firmou Ing.Dr. Václav Bernkopf, sládek a nájemce pivovaru v Příbrami

foto etikety
Přibyslav

 

Pivovar Přibyslav

foto lokace
1607 – 1924; 2 500 hl; HB
maj.: Zikmund Brožek; Pivovar přestavěn na poštu.
Příchovice
U příchovické tvrze jsou v roce 1630 uvedena hospodářská stavení, poplužní dvůr, pivovar se dvěma chmelnicemi a ovčín. Majetek vlastnil Petr Vok Švihovský. PJ
Přísečnice

 

 

Pivovar Přísečnice ; Pressnitz

foto lokace
zrušen asi 1930; 10 000 hl; CV
maj.: Emanuel Karsch; obec zanikla zatopením kvůli vodní nádrži
Bývalý panský (Buquoyský) pivovar, který stával v místech zvaných též Karlshof nebo Am Hof na západním úbočí Holého vrchu (Höllberg). Byl postaven roku 1654 v místech, kde dříve stával královský hamr na měď.
Měšťanský pivovar Přísečnice
zrušen asi 1900; 2 000 hl
obec zanikla zatopením kvůli vodní nádrži
Pšovlky
Pivovar Pšovlky
RA
Ptení

 

Pivovar Ptení
zrušen asi 1900; 500 hl; PO
V roce 1499 majetek zakoupil Jakub Šarovec ze Šarova. Příslušníci tohoto rodu nechali na počátku 16. století obnovit zdejší šlechtické sídlo v podobě zámku a Ptení se postupně stalo centrem panství Šarovců. V přízemí východní části zámku byl zřízen pivovar. Kvůli jeho provozu bylo zapotřebí začít s pěstováním chmele. Roku 1746 ves s renovovaným zámkem, oranžerií, pivovarem, palírnou, chmelnicí, bažantnicí, oborou a rybníky zakoupila Maxmiliana hraběnka Hetzerová z Aurachu, provdaná hraběnka z Oudaille. Místnosti po někdejším pivovaru sloužily krátce po roce 1918 místní jednotě Orel, která zde měla tělocvičnu a provozovala také kino.
Puclice

 

 

Pivovar Puclice (okr. Domažlice) stával v bývalém hospodářském statku (č.p. 22) v blízkosti místní tvrze (dnes obecní úřad, č.p. 1). V provozu prokazatelně začátkem 18. století v době, kdy obec patřila rodu Schirntingaarů. Roční výstav do 10 hl.
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Staňkova >>>
Pucheř
Mezi jeho majitele patřili: Jiří kníže Buguoy de Longueval (1851); Karel kníže Buguoy de Longueval (-1889). KH
Puchlovice
Pivovar při statku Puchlovice
zrušen 1875; HK
Puklice
Pivovar při dvoru Puklice
zrušen asi 1880; 200 hl; JI
Putim

 
 
 
 

Vrchnostenský pivovar královského města Písku se sídlem v Putimi

foto lokace
V roce 1725 písecká městská rada rozhodla vystavět nový pivovar pro vaření deputátního piva a piva do vesnických hospod. Pro výstavbu pivovaru byla vybrána nedaleko Písku se nacházející obec Putim. Po celou dobu své existence ho písecká obec pronajímala. Městská rada města Písku pronajala tento na ruční provoz zařízený podnik píseckému měšťanskému pivovaru a ten zde výrobu piva v roce 1890 ukončil. Objekt přestavěn na byty (na břehu Blanice). Kvalita piva byla zde tak dobrá, že jím písečtí pohostili Marii Terezii, když v roce 1743 navštívila Písek. Pivovar fungoval do roku 1880.Výstav byl asi 200 hl.
Pyšely

 

Pivovar Pyšely
zrušen asi 1890; 2 500 hl; PAV
maj.: F. Ringhoffer