Historické pivovary K

Kaceřov

 

Pivovar Kaceřov ; Katzengrűn
zrušen 1915; 2 500 hl; SO
Posl.maj.: E. Popper. Byl postaven v pozdně barokní době spolu se zámečkem a areálem hospodářských budov. Budovy již neexistují.
Kaceřov u Plzně

 

Pivovar Kaceřov
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Plas díl.2. >>>
Kácov

 

Státní pivovar Kácov ; C.a K. Pivovar v Kácově n. S.

foto lokace etikety
V provozu.
článek: Pivovar Hubertus Kácov >>>
článek: Putování po historických pivovarech Dolního Posázaví II. >>>
video: Historické pivovary Dolního Posázaví >>>
Kadaň

  

 

  

 

 

 

 

 

  

 

 

 

 
 

Františkánský pivovar Kadaň

foto lokace
1682 – zrušen asi 1890; 500 hl
V královském městě se pivovarům dařilo, v pol. 17. století jich bylo šest. klášterní vydržel až do otevření parostrojní konkurence.
Měšťanský pivovar Kadaň ; První parostrojní kadaňský pivovar

foto lokace etikety
článek: Právovárečné domy v Kadani >>>
1890 – 1948 provoz ukončen, 1949 zrušen; max.18 000 hl
v majetku rodiny Meissnerů do 2.sv.války; 1945-1948 národní správa; 1948-1949 Chebsko-karlovarské pivovary n.p.; budovy později sloužily jako konzervárna a sklady ovoce a zeleniny, v roce 2001 byly zachovány.
První parostrojní pivovar Kadaň, který zahájil výrobu piva roku 1891 a zaujal místo zaniklého kadaňského měšťanského pivovaru, vybudoval a v letech 1890-1898 vlastnil Johann Meissner.
Pozdějšími majiteli byli Karl Meissner starší (1898-1932), Karl Meissner mladší (1932-1937) a Erwin Meissner, který je jako spolumajitel a později jako jediný vlastník uváděn v letech 1932-1945.
Po válce byl znárodněn, v roce 1948 byl ukončen provoz. Jeho zařízení bylo poté demontováno a železnicí převezeno na Slovensko, kde mělo být opět uvedeno do provozu. K tomu však již nedošlo. Tečkou za
existencí pivovaru byl rok 2001, kdy budova pivovaru ustoupila moderní zástavbě. Dnes stojí na jeho místě jeden ze článků obchodního řetězce LIDL.
Místo domácího piva dovezené lahvové. Tak by se dal ve zkratce postihnout osud kadaňského pivovaru.
Neudržovaná budova v roce 2001 ustoupila výstavbě supermarketu Lidl, kam chodí Kadaňáci nakupovat dodnes.
Od roku 1890 tam ale stále moderní budova Prvního kadaňského parostrojní ho pivovaru. Nejlépe se mu dařilo v roce 1943, kdy se uvařilo nejvíce piva.
O rok později se jeho technologie odvezly na Slovensko, kde měl být pivovar znovu sestaven, ale k tomu nikdy nedošlo.
Kámen

 

Hradní pivovar Kámen

foto lokace
V roce 2003 bylo veřejnosti zpřístupněno sklepení zaniklého pivovaru. V roce 2021 zůstalo z bývalého pivovaru jen několik zdí.
Zdroj: https://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/byla-to-ruina-ted-ma-kamen-ze-stareho-pivovaru-kavarni-20211205.htmlPE
Kamenec u Poličky
Pivovar Kamenec u Poličky ; Steindorf
článek: Kapitoly z pivovarské historie města Poličky >>>
Kamenice

 

Pivovar při statku Kamenice ; Kamenitz
zrušen kolem roku 1900; max 100 hl; JI
majetek obce
Kamenice nad Lipou

 

Pivovar velkostatku Kamenice nad Lipou
foto
V roce 2017 zprovozněn v areálu minipivovar.
článek: Minipivovar Kamenice nad Lipou >>>
Kamenná Lhota

 

Pivovar Kamenná Lhota ; Stein-Lhota
zrušen 1890; BN
maj.: V. Roth
Kamenná Lhota
Dominantou vsi je zámeček, pocházející asi z poloviny 18.století. Byl při něm poplužní dvůr a v něm pivovar, který ale v roce 1912 vyhořel a už nebyl obnoven. TA
Kamenný Újezd u Českých Budějovic

 

 

 

Kamenný Újezd byl založen před rokem 1263 jako městečko. Mílové právo bylo odměřeno od kostela sv. Prokopa v Budivojovicích (Budějovice ještě neexistovaly). Vzdálenost vycházela na předepsaných 11 km. Dodržení mílového práva umožňovalo rozvíjet obchod, usazování řemeslníků a možnost vařit pivo apod. Poté, co bylo založeno nové královské město Budějovice, nastal spor o mílové právo, které Kamenný Újezd v roce 1464 definitivně prohrál (vzdálenost nebyla nutných 11 km, ale jen 9 km). Skutečnost, že Kamenný Újezd byl starší než Budějovice, nehrála roli, protože Budějovice byly královské město. Omezení obchodu a řemesel znamenalo mimo jiné i to, že v obci vařili a prodávali pivo Budějovičtí. Rožmberkové ještě „bojovali“ se správou království, podali v roce 1552 žádost o povýšení Kamenného Újezdu na město, ale neuspěli. Jakub Krčín poté v roce 1564 nechal postavit pivovar v Plavnici, což již mílovému právu vyhovovalo.
Kamonín

 

Pivovar Kamonín (Německé, Velké Chvojno)
zrušen asi 1917; 2 500 hl; UL
maj.: Antonín Kirschner
Kamýk

 

Panský pivovar Kamýk ; Kamaik
zrušen asi 1901; 2 500 hl; LT
maj.: JUDr.O. Pollak (1895); W.Wojta (1901)
Kamýk nad Vltavou

 

Pivovar Kamýk nad Vltavou

foto lokace
článek: Pivovarnictví na Sedlčansku >>>
zrušen 1935; 1 000 hl; PB
maj.: V. Šrámek
Kanice

 

Pivovar Kanice
zrušen asi 1898; 600 hl; DO
maj.: svobodný pán K. Skal
Kaplice

  

 

  

 

 

 

 

 

Hraběcí pivovar Kaplice

foto lokace
16.stol. – 1929; max.6 200 hl
Posl.majitelé byli hrabata Bouquoy de Longueval, kteří ho od 19.stol. pronajímali; posl.nájemci a sládci byla rodiny
Vanečků; od roku 1926 jen jako sklad Schwarzenberského pivovaru v Č.Krumlově.
Náročná rekonstrukce bývalého panského pivovaru na Bělidle pokračovala i v roce 2008.
Městský pivovar Kaplice

foto lokace
1382 – květen 1945, od roku 1942 již nevyráběl; max. 10 000 hl
majitelem byla obec do roku 1949
Pivovar Kaplice – Vracov
zrušen asi 1890; 100 hl
maj.: František Čech
Kardašova Řečice

 
 

 

Paarův pivovar Kardašova Řečice ; Knížecí pivovar

foto lokace etikety
1517 – 1927; max.11 500 hl; JH
majitelem byl rod knížat Paarů do roku 1926; v roce 1927 ve vlastnictví rodu Schwarzenberků, kteří jej uzavřeli; vařil m.j. 15° dvojsladové pivo
Firma Moritz Schulz, první výrobce ovocných a dezertních vín v Rakousko – Uhersku, koupila zdejší pivovar, kam byla později přemístěna lisovna barevného ovoce
Karlovy Vary

 

 

 

 

 

Měšťanský pivovar Karlovy Vary

foto lokace
Měšťanský pivovar KV vařil až do konce 19. století. Pak musel ustoupit kvůli rozrůstajícímu se lázeňství v tomto městě. Na místě pivovaru nyní stojí obrovský komplex Císařských lázní.
Pivovar Karlovy Vary – Rybáře ; Karlsbad – Fischern

foto lokace etikety
článek: Osudy zaniklých pivovarů – Karlovy Vary >>>
Karviná

  

 

  

 

 

 

 

 

Knížecí pivovar Karviná

foto
starý pivovar do r.1830
článek: Historie pivovarnictví v Karviné >>>
článek: Starec Milan: Po stopách zaniklých a existujících pivovarů severní Moravy a Slezska I. (Pivovary na Karvinsku) >>>
Larisch-Mönnichův pivovar Karviná ; Browar i Slodowna Dr.Jana Hr.Larisch-Mönnicha w Karwinie ; Gräftlich Larisch  Mönnichsche Bierbrauerei und Malzfabrik Karwin

foto lokace etikety
článek: Neobvyklé osudy zaniklých pivovarů – Karviná >>>
Měšťanský pivovar Fryštát

foto lokace
článek: Historie pivovarnictví v Karviné >>>
Kašperské Hory

 

Městský pivovar Kašperské Hory

foto lokace etikety
článek: Městský pivovar Kašperské Hory >>>
článek: Pivovar a minipivovar v Kašperských Horách >>>
16.stol. – 1947; max.7 000 hl; KT
Kateřinice
V obci byl zámek se zámeckým pivovarem (nyní hájenka). Lesy i pivovar byly majetkem církve (olomoucká diecese).NJ
Kelč
Arcibiskupský pivovar Kelč
zrušen 1885; 200 hl; VS
Kladky
Arcibiskupský pivovar Kladky
zrušen asi 1880; 100 hl; PO
Kladno

 

 

 

 

Parostrojní pivovar a sladovna v Kročehlavech

foto lokace etikety
V roce 2021 v areálu zprovozněn minipivovar.
článek: Minipivovar Kladno-Kročehlavy >>>
Městský pivovar Kladno
1705-1880; původní starý pivovar vedle staré radnice (dnes SOA Kladno) byl v roce 1705 zrušen a proměněn v obydlí lesníka.
Kladruby

  

 

  

 

 

 

 

 

Měšťanský pivovar Kladruby ; Bürgerliche Brauerei Kladrau

foto lokace
1389 – říjen 1946; max. 2 200 hl
ve vlastnictví právovár.měšťanstva do roku 1945 (pronajímán) , pak národní správa
R. 1389 udělena městu výsada, že nesměl nikdo do města cizí pivo přivážeti ani čepovati. Západní část náměstí zcela zabíral kdysi měšťanský pivovar, dnes však na jeho místě stojí moderní nákupní středisko, postavené v roce 1975 svépomocí místních občanů.
Zámecký pivovar a sladovna Kladruby

foto lokace
zrušen 1935; 17 000 hl; TC
R. 1389 udělena městu výsada, že nesměl nikdo do města cizí pivo přivážeti ani čepovati. V r. 1825 koupil celý areál Alfréd Windischgrätz, jehož syn zničil ve druhé polovině 19. století architektonicky významný Dienzenhoferův nový konvent přestavbou na pivovar. Fid. panství Kladruby se zámkem, dvorem, parostr. pivovarem a sladovnou náleželo na konci 19.stol. Alfredu kn.Windisch-Grätzovi. Windischgrätzové se o Kladruby mnoho nestarali, neboť jejich hlavním
panstvím a sídlem byl nedaleký Tachov. V někdejším konventu zřídili roku 1864 pivovar. Windischgrätzům patřily Kladruby až do roku 1945, kdy se staly majetkem státu.
Klášter Hradiště nad Jizerou

 

Akciový pivovar a sladovna Klášter Hradiště nad Jizerou ; Klášter, akciová společnost spojených pivovarů a vývozní sladovny, Klášter Hradiště nad Jizerou, se závody v Klášteře Hradišti n. J. a v Dobrovici

foto lokace
Uzavřen roku 2020.
článek: Pivovar Klášter Hradiště nad Jizerou >>>
Klášterec nad Ohří

 

 

 

 

Panský pivovar Klášterec

foto lokace
17.stol. – 1934; max.20 000 hl; CV
v majetku hrabat Thun-Hohenstein-Salm-Reifferscheid
Klášterec je jedním z mála měst, kde ještě budovy pivovaru stojí. Pivo se tam už dávno nevaří, ale uvnitř areálu podnikají firmy, je tam například pneuservis. Pivovar nepatří městu, ale soukromníkům. Panský pivovar byl založen v 17. století, postupně přestěhován ke špýcharu. Patřil šlechtické rodině Thunů, provoz v něm byl ukončen už v roce 1934. Nejvíce piva se v něm uvařilo v prvním desetiletí 20. století.
Měšťanský pivovar Klášterec

foto lokace
Klatovy

 

 

 

 

 

Pivovar pravovárečného měšťanstva v král.městě Klatovech ; Měšťanský pivovar v Klatovech

foto lokace
článek: Historie výroby piva v Klatovech >>>
článek: Pivovary a minipivovar v Klatovech >>>
Parostrojní pivovar a sladovna Klatovy ; Akciový pivovar

foto lokace etikety
1879 – 1939, stáčírna Gambrinusu; 15 000 hl
maj.: F. Lenner
Klecany

 

 

 

Zámecký pivovar bratří Benniesů Klecany

foto lokace
Připomínán je sice až v polovině 18.stol., vznikl však podstatně dříve. Nacházel se ve svahu pod klecanským zámkem. V pol.18.století ho vlastnil rod Gallasů. V době největšího rozkvětu podnik uvařil až 5 000 hl piva ročně. Poslední
majitelé byli bratři Benniesové. Zánik kolem roku 1900 způsobil konkurenční tlak modernizovaného pivovaru v Pakoměřicích.
Klimkovice
Měšťanský pivovar Klimkovice ; Königsberg i. Schl.
zrušen asu 1892; NJ
stával na náměstí
Klobouky

 

Pivovar Klobouky
zrušen asi 1892; 1 000 hl; BV
maj.: Josef Duffek
Klobuky

 
 

 

Pivovar metropolitní kapituly u Sv. Víta ; Schwarzenbergský pivovar ; Akciový pivovar v Klobukách

foto lokace
1657-zrušen asi 1875; 5 000 hl; KL
maj.: Kapitula pražská; Pivovar patřil k vranskénu panství, založen byl v roce 1657 a pivo se zde vařilo do 80. let 19. století. Sladovna zde pracovala ještě v první republice. Pivovar zaujímal dvě křídla hospodářského dvora. V roce 1906 byl pivovar rozšířen o sladovnu, jejíž při nároží stojící hvozd je dominantou obce. Z této doby pochází také podoba bočního křídla se skladovou sýpkou. Výroba piva byla zastavena v roce 1921, sladovna v provozu do roku 1938. Čelní křídlo barokního původu má částečně zachované zbytky barokního členění s vysokým řádem. Dominuje mu při nároží stojící věžovitý hvozd, pocházející z přestavby na konci 19. století. Objekt je využíván jako sklad obilí.
Klokočov

 

Pivovar Klokočov ; Gross Glockersdorf
zrušen asi 1890; 1 200 hl; OP
maj.: Václav Kohout
Klučenice

 

Pivovar Klučenice
zrušen asi 1890; 500 hl; PB
maj.: křížovníci v Praze
Kluky
Pivovar při velkostatku Kluky
zrušen 1880; 50 hl; KH
Kněžice

 

Pivovar Kněžice
zrušen asi 1900; 200 hl; KT
maj.: rytíř z Kotnova
Knovíz ; Kňovice

 

Pivovar Knovíz (Kňovice)
zrušen 1903; 700 hl; PB
maj.: Dr. E. Meixner
článek: Pivovarnictví na Sedlčansku >>>
Kobylá nad Vidnavkou
V 16.stol. je zde uváděn pivovar. JE
Kobylí
V 2. polovině 16. století se v Kobylí usídlili novokřtěnci – habáni. Měli zde silnou komunitu a společně užívali dům, školu, sklep, pivovar. BV
Kobylníky
Pivovar zde fungoval od 16.stol do roku 1706. Byl převzat svatovítskou kapitolou a uzavřen. Výroba byla převedena do pivovaru Klobuky v Čechách. KL
Kojetín

  

 

 

 

 

 

Měšťanský pivovar Kojetín ; Kojetein

foto lokace video
článek: Pivovary v Kojetíně – minulost a současnost >>>
1556 -1913; max.6 000 hl; PR
právovár.měšťanstvo jej vlastnilo do roku 1880; od roku 1882 rod Rosenfeldů
V roce 1541 tehdejší držitel Kojetína Jan z Pernštejna udělil měšťanům zvláštní řád čepování vína a piva. Pivo bylo vařeno pouze v tzv. pivovárečných domech. V roce 1556 získalo město právo vařit pivo od dalšího z Pernštejnů Vojtěcha v pivovaru Městském (zvaném též horní). Tento se nacházel v místě dnešního hotelu Pivovar a činnost ukončil v roce 1913.
Budova bývalého pivovaru v Kojetíně, postavená v 17. století, získala svou dnešní podobu přestavbou v roce 1904. Je součástí kojetínské památkové zóny.
Knížecí pivovar Kojetín

foto lokace video
článek: Pivovary v Kojetíně – minulost a současnost >>>
zrušen asi 1900; max.4 500 hl
majitelé: rod Metternich-Winneburg; v nájmu rodu Rosenfeldů (Měšť.pivovar)
Roku 1720 byl vystavěn a zprovozněn na dnešním Tržním náměstí Panský pivovar (zvaný rovněž dolní), jenž měl i svoji sladovnu. Zde se pivo vařilo do roku 1884, tedy po dobu půl druhého století působily v Kojetíně pivovary dva.
Kokory
Pivovar Kokory ; Kokor ; Kokoř

foto lokace
článek: Jezuitský pivovar Kokory >>>
Kokovice

 

Pivovar zde fungoval od 16.stol. Po roce 1700 byl převzat svatovítskou kapitolou a uzavřen. Výroba byla převedena do pivovaru Klobuky v Čechách. KL
Kolešovice

 

Knížecí pivovar Kolešovice ; Kolleschowitz

foto lokace
článek: Pivovar Kolešovice >>>
Koldštýn (Branná)

  

 

  

 

 

 

 

 

Pivovar Koldštýn (Branná) ; Goldenstein

foto lokace
zrušen asi 1890; 300 hl; SU
historie pivovarnictví v Branné sahá daleko za rod Žerotínů, a to až do období let 1325 až 1351. „Právě v tomto období se pivo začalo vařit přímo v budově dnešní restaurace, která historicky plnila úlohu fojtství.
Po třicetileté válce se stal zámek pouhým hospodářským sídlem správy panství, ovšem s postupující centralizací lichtenštejnského hospodářství v 18. a 19. století nezadržitelně klesal i význam zdejšího vrchnostenského úřadu. V křídle vpravo od věže byl umístěn knížecí pivovar (po roce 1850 byl zrušen a částečně demolován), a když v r.1866 byla spojena správa kolštejnského a rudského velkostatku, která se usídlila v Rudě n. Moravou, byly rozsáhlé prostory zámku pronajímány k nejrůznějším účelům. Historické prameny uvádí, že první zmínka o pivovaru se dochovala z dob
pánů ze Žerotína. V roce 1575 se obec uvádí jako městečko s hradem, panským dvorem, třemi mlýny, pivovarem a mýtnicí. Následně pak, roku 1591, se již obec uvádí jako městečko se zámkem Goldstejn, poplužním dvorem, pivovarem, mlýnem, hamry, kostelem a mýtem. Název vznikl počeštěním německého Goldenstein (zlatý kámen). Obec Branná se dříve jmenovala Goldstejn z čehož, postupem času, vznikl český název Kolštejn. Lichtenstein; Po třicetileté válce se zdejší zámek stal pouze hospodářským sídlem správy panství, v části byl zřízen pivovar. V letech 1770 a 1926 areál vyhořel, poté byl pouze nouzově opraven.
Kolín

 

 

Měšťanský pivovar Kolín

foto lokace
článek: Pivovary v Kolíně >>>
1261-1911; max. 6 800 hl
Ve 20.stol. pivovar v majetku rodiny Rašů, kteří tu i sládkovali; po roce 1911 splynul se Zámeckým pivovarem.
Zámecký pivovar a sladovna, akciová spol., Kolín ; Akciová společnost zámecký pivovar, výroba sodové vody, šumivých limonád a obchod vínem ve velkém v Kolíně

foto lokace etikety
článek: Pivovary v Kolíně >>>
Kolinec

  

 

  

 

 

 

 

 

Pivovar Kolinec

foto lokace
zrušen 1923; 3 000 hl; KT
maj.: F. Koudelka
Nynější obytný dům čp. 57 jsou zbytky panského pivovaru, který zde byl vystaven v r. 1778. Před rokem 1562 patřil zdejší pivovar měšťanům a toho roku byl jimi prodán kolineckému feudálnímu pánovi Václavu Vintíři z Vlčkovic. Později podali měšťané poníženou supliku ke svému pánu o navrácení pivovaru, ale pivovar i právo vařit pivo zůstal již i nadále v rukou vrchnosti, která pivovar pronajímala nebo dosazovala sládky. Tento pivovar stával v místě pozdějšího lihovaru. Při parcelaci kolineckého velkostatku v r. 1921 koupil pivovar František Koudelka s manželkou Emanuelou rozenou Štěpánovou ze Slaného čp. 99 za 200000,- Kč. I za soukromého majitele se v kolineckém pivovaře vařilo dále. Pivem v sudech i lahvích se zásobovalo širé okolí až daleko za Plánici vozíval kočí Jan Beneš z čp. 131 zdejší pivo na plně naložených vozech tažených párem silných koní. V r. 1937 koupil českobudějovický pivovar celý zdejší podnik. Pozemky rozprodal a z pivovaru zřídil sklad svého piva, které se zde stáčelo i do lahví a rozváželo nákladním autem do míst spotřeby.
Koloděje nad Lužnicí

 

Zámecký pivovar Koloděje ; Kalladey ; Kalladai

foto lokace
článek: Historie pivovaru Mitrowicz Koloděje nad Lužnicí >>>
zrušen 1909; max.1 200 hl; CB
v majetku hrabat Wratislavů z Mitrovic, od 19.stol. pronajímán.
Komárno
Pivovar při statku Komárno
připomínán roku 1712 – zrušen asi 1880; max. 100 hl; KM
Komařice
Pivovar Komařice ; Komaritz
1561 – 1907; max.600 hl; CB
maj.: Cisterciácký konvent ve Vyšším Brodě; O Komařickém pivě se tradovalo, že se ho člověk může najíst i napít, tak prý bylo husté. Pivovar zanikl v roce 1904.
Komorní Hrádek

 

Panský pivovar Komorní Hrádek

foto lokace
článek: Putování po historických pivovarech Dolního Posázaví I. >>>
video: Historické pivovary Dolního Posázaví >>>
Koněšín
Zmínka o pivovaru v roce 1556 TR
Konice

 

Pivovar a sladovna v Konicích
zrušen 1900; 1 300 hl; PO
Celá budova byla zbourána. Na místě se v roce 2002 nacházel areál VD Moděva Konice. Byla zachována pouze část sklepních prostor, ve kterých byla vybudována pivnice.
Konojedy
Pivovar Konojedy

foto lokace
zrušen 1912; 1 500 hl; LT
maj.: MUDr. J. Delhaes
Konopiště

 

Zámecký pivovar Konopiště

foto lokace
zrušen 1895; 2 000 hl
Pivovar pod hradním vrchem byl založen někdy v 16.století rodem ze Šternberků. Měnil majitele podle vlastníků tvrze (hradu). Provoz uvařil až 2 000 hektolitrů moku ročně. V roce 1895 byla výroba převedena Františkem Ferdinandem d´Este do Benešova. Původní objekt zámeckého pivovaru již neexistuje, na jeho místě dnes stojí restaurace. Zachovány byly pouze zbytky sklepů.
Kopřivná

 

Pivovar velkostatku Kopřivná ; Geppersdorf

foto lokace
zrušen asi 1902; 200 hl; SU
Na konci 19.stol. zde byl nájemce a sládek Josef Müllschitzký, pozdější zakladatel hanušovického pivovaru.; maj.: J.Kašpar
Koryčany

 

Pivovar Koryčany

foto lokace
článek: Pivovar v Koryčanech >>>
zrušen asi 1910; 4 000 hl; KM
maj.: hrabě Trauttmannsdorf
V roce 2002 na místě pivovaru zbylo pár sutin a zchátralá jedna z budov.
Kosmonosy

 

Pivovar Kosmonosy (Podhrad)

foto lokace
zrušen 1927; 5 000 hl; MB
maj.: E. Pordes
Nacházel se na mladoboleslavském předměstí na Ptáku.
Kosoř

 

Pivovar Kosoř

foto lokace
zrušen asi 1895; 200 hl; PAZ
maj.: Kapitula na Vyšehradě
Kosova Hora

  

 

  

 

 

 

Pivovar Kosova Hora ; Pivovar Františka Mladoty ze Solopysk

foto lokace
článek: Pivovarnictví na Sedlčansku >>>
zrušen 1905; 700 hl; PB
maj.: Mladota ze Solopisk
Starý pivovar je dokládán už v 16. století ve výčtu zabaveného majetku Viléma Mladšího z Říčan. Stál naproti bývalé tvrze přes potok Mastník. V roce 1837 se novou vrchností v Kosově Hoře stali Mladotové ze Solopysk, kteří záhy započali s přestavbou starého zámku a v jižním křídle zřídili nový pivovar. Zrušen okolo roku 1905.
Pivovar o výstavu 2000 – 3000 hektolitrů ročne byl situován v křídle kosohorského zámku. Sladovna – dříve pravděpodobně starý pivovar – stála na protější břehu potoka a je z ní dochováno pouze suterénní podlaží. Staré sklepy se nacházejí v úbočí silnice naproti mostku přes potok mezi bývalou sladovnou a bývalou radnicí.
Kost

 

 

Pivovar Kost

foto lokace
článek: Po stopách historických pivovarů Jičínska >>>
video: Po stopách historických pivovarů Jičínska >>>
1506 – 1929; 3 000 hl
maj.: hrabě Dalborgo-Netolický
K důležitým stavebním změnám na Kosti došlo kolem r. 1576 (Kryštof z Lobkovic). V podhradí byl postaven panský pivovar, ozdobený pamětní deskou s nápisem, a tak vzniklo nové nádvoří, které bylo uzavřeno branami směrem k Sobotce i k Turnovu. Pivovar byl opatřen omítkou se sgrafity. Pivovar stojí vpravo vedle Turnovské brány.
Kostelec nad Černými Lesy

 

 

Hostinský pivovar, akciová společnost, Kostelec nad Černými Lesy

foto lokace etikety
V roce 2013 v areálu zprovozněn minipivovar.
článek: Minipivovar Šnajdr Kostelec nad Černými lesy >>>
Kostelec nad Labem

  

 

 

 

 

 

Pivovar Kostelec nad Labem

foto lokace
po 1486-1929; 5 000 hl; ME
Měšťanská výroba piva byla v předbělohorském období provozována i v Kostelci, kde se postupně soustředila do jediného pivovaru. Maj.: František Šulc
Vrchnostenský pivovar v Kostelci nad Labem
Panský pivovar se sladovnou pracoval v Kostelci. Podobně jako místní tvrz časem zpustl, a proto byl po připojení města ke komoře učiněn pokus zdejší pivovarskou výrobu obnovit, ale bez úspěchu.
Kostelec nad Orlicí

  

 

  

 

 

 

 

 

Panský pivovar Kostelec nad Orlicí ; Adlerkosteletz
1833 – 1890; 1 000 hl
maj.: hrabě Kinský
Měšťanský pivovar Kostelec nad Orlicí

foto lokace
zrušen 1929; 5 000 hl
Majitel panství Adam Hrzán v roce 1545 slavnostně potvrdil 18 městských privilegií, ke kterým patřilo např. právo vařit a prodávat pivo. Roku 1585 město mělo dva svobodné pivovary a svobodný šenk piva. Jeden stál uprostřed náměstí, druhý za radnicí v nynějším domě čp. 15. Vařila se piva bílá ze sladů pšeničných nebo piva hořká ze sladů ječných. Z jedné várky platila obec 1 kopu grošů českých vrchnosti. Za to měla právo dohlížet na mletí sladů a podle potřeby dát ztrestat panského mlynáře. Výhradní prodej piva a vína náležel městu. Velký požár vyšel 30.7.1777 z panských stodol. Oheň trval pouze čtyři hodiny, ale shořel mj. i městský pivovar.Do roku 1955 zde byla stáčírna.
Kostelec u Kyjova
O původu pivovaru se nic neví, jeho existence je zmiňována jen v jedné listině z roku 1885.
Kostelní Bříza

 

Pivovar Kostelní Bříza ; Kirchenbirk
zrušen asi 1910; 2 000 hl; SO
maj.: baronka Heneberg-Spiegel
Kostomlaty pod Milešovkou

 
 
 

 

Pivovar Kostomlaty ; Kostenblatt

foto lokace
zrušen před 1900; max.1 000 hl; TP
posl.maj.: hrabě Ledebour-Wicheln, pronajímán
Pivovar, v podstatě nevelká varna, musel být v roce 1654 již mimo tvrz. Kdy tento pivovar vznikl, se neuvádí. Dalším vodítkem k pivovaru je náhrobník, který se nachází v románském portálu našeho kostela sv. Vavřince, kde je v němčině uveden nápis. Nápis říká, že zde byl 23. srpna roku 1732 pochován František Kratiš, který dlouhá léta vařil božské pivo. Další zpráva o následujícím panským sládkovi Christophu Habelovi je z roku 1734 v souvislosti se zázračným uzdravením a pozdějšího vzniku poutního místa v Kostomlatech. Pro nedostatek místa a již nevyhovujících prostor na
vaření piva rozhodl hrabě von Ledebour v roce 1842 o postavení nového pivovaru. Tento objekt byl postavený severně od
kostela. Voda byla přivedená z prameniště, které se nachází pod současným hřištěm. Do kdy se v tomto objektu vařilo pivo není známo. Naposledy tento objekt sloužil jako sýpka pro zemědělské družstvo. (zdroj: Ladislav Faigl, Kostomlatský zpravodaj, duben 2019)
Košátky

 

 

 

 

Panský pivovar Košátky
zrušen 1905; 1 500 hl; MB
Vrchnostenský pivovar v Košátkách, stojící v přízemí západní části zámeckého traktu již od poloviny 16. století, prošel obdobným vývojem. Po roce 1850 byl v rukou několika nájemců s tím, že majitel panství nadále hradil rozsáhlejší opravy a rekonstrukce. Není divu, že nájemci se o údržbu objektu příliš nestarali a že náklady majitele se téměř rovnaly zisku z nájmu. Hrabě Hanuš Krakovský z Kolowrat se zasloužil na konci 19.stol. o rozšíření pivovaru.  Pivovar fungoval do l. světové války. Počátkem 20. století se proto rodina Čapků, která tehdy panství vlastnila, rozhodla pivovar uzavřít. Chátrající objekt byl posléze v roce 1924 zbořen.
Košetice

 

Pivovar Košetice
zrušen asi 1900; 3 500 hl; PE
maj.: Josef Stangler
Košumberk

 

 

Panský pivovar v Košumberku

foto lokace
článek: Pivovar Košumberk >>>
článek: Pivovar Košumberk (1556 – 1949) >>>
Kounice

  

 

  

 

 

 

 

 

Pivovar a sladovna Kounice ; Pivovar knížete Lichtensteina; F. Klusáček, nájemce pivovaru; Kaunitz

foto lokace
zrušen 1907; 3 500 hl; NB
Obec se pyšní starým zámkem. Koncem 16. století změnilo kounické panství svého majitele. Prokop Dvořecký z Olbramovic ho vyměnil s Janem Rudolfem Trčkou z Lípy za panství želivské. Součástí získaného majetku byla tvrz, poplužní dvůr s polnostmi a pastvinami, pivovar, sladovna, ovčín a celá ves.
posl.maj.hrabě Lichtenstein 
Objekt sladovny je situován na jižní straně dvora pivovaru. Původní rozvrh objektu byl na půdorysu písmene „T“ a obsahoval varnu, spilku, kolmo připojené sklepy, sladovnu a hvozd. Do dnešní podoby sladovna přestavěna pozdně barokně s využitím starší stavby roku 1779. Další úpravy proběhly v 19. století, kdy byl přestavěn pivovar přiléhající ke sladovně a přistavěn věžový hvozd. Na konci 19. století činila roční kapacita pivovaru 4400 hl při várce 48 hl. Před rokem 1896 pivovar zanikl a v provozu zůstala jedině sladovna. V závěru 19. století byla varna a spilka využita rovněž pro potřeby sladovny jako další humna. Poslední úpravy provedeny roku 1930.
Kouřim

 

Měšťanský pivovar a sladovna Kouřim

foto lokace
1713 – 1925; 3 000 hl
V roce 2003 zde fungovala sladovna.
Kout na Šumavě

 

Parní pivovar hraběte Stadiona Kout na Šumavě ; Státní pivovar Kout na Šumavě ; Gräf. Schönbornsche Brauerei Kauth ; Brauerei Kauth in Böhmerwald

foto lokace etikety
V letech 2006-2020 v areálu v provozu minipivovar.
článek: Panský pivovar Kout na Šumavě >>>
článek: Minipivovar Kout na Šumavě >>>
Kovalovice

 

Pivovar při statku Kovalovice ; Kavalovice
zrušen 1885; max.300 hl; PO
maj. rod Metternich-Winneburgů
Kovanice
Pivovar Kovanice
foto
Kozolupy

 

Pivovar Kozolupy
foto
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Města Touškova díl 1. >>>
Kožlany

  

 

  

 

 

 

 

 

Právovárečný měšťanský pivovar Kožlany ; Kozlany ; Kozlan

foto lokace
1472 – 1909; max.1 500 hl; PS
v majetku práv.měšťanstva
Právo vařit pivo je doloženo již r. 1472 v privilegiu krále Vladislava II. Jagellonského. V roce 1653 je vařeno 18 várek po 4 sudech. Výstav r. 1887 je 1.081 hl. Výroba zrušena roku 1909, posléze slouží objekt jako sklad pivovaru Rakovník. Pivovar je postaven na půdorysu písmene U, hlavním průčelím k silnici. V hřebeni střechy je vížka s hodinami, zhotovená r. 1853 kovářem ze Slabec (Slabce je nedaleká obec) a zvonicí, kterou se svolávalo pro mláto. Dům byl opravován kolem r. 1900 a v 60. letech 20. stol. V budově je knihovna, kadeřnictví, zezadu moštárna a byty. Za pivovarem směrem k muzeu jsou pivovarské sklepy .
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Kralovic >>>
Krajková
Obecní pivovar Krajková ; Gossengrűn
zrušen asi 1900; 4 000 hl; SO
Již v druhé polovině 15 st. byl vybudován pivovar, který vrchnost dala do správy městu. To muselo vrchnosti platit za každou várku piva nejdříve v groších později v kopách. Odbyt piva si vrchnost zajistila tím, že nařídila odběr ve všech vesnicích svého panství. Později ovládla pivovar skupina podílníků, mezi nimi a městem došlo v roce 1832 k dohodě a město dostávalo 20% z výtěžku. V roce 1890 se přestává v pivovaře vařit pivo a dům je přestavěn na bytové jednotky. V roce 1934 byl dům koupen obcí. Pivovar, který měl č.p. 160 se nalézal vedle bývalého chudobince-špitálu, směrem na Květnou. V poválečných letech byl využíván Státními statky jako skladový prostor.
Krakovec
Pivovar Krakovec
zrušen asi 1900; 500 hl; PO
Kralice na Hané
Pivovar Kralice
18.stol.-zrušen před rokem 1880; max. 400 hl; PO
maj. rodu hrabat Seilern-Aspang, pronajímán
Králíky

  

 

  

 

 

 
 

  

 

 

 
 

 

Měšťanský pivovar Králíky ; Grulich

foto lokace
článek: Pivovary v Králíkách v minulosti a dnes >>>
zrušen 1916; 8 000 hl; UO
maj.: Anderlík-Hueber
Již v roce 1609 byl v údolí nazvané Studánka založen vodojem, který zásoboval vodovod vedoucí k pivovaru, jež stál uprostřed náměstí. V 50-tých letech 20.stol. přestavěli pivovar na bytovky, na čelní zdi zůstal pouze architektonický prvek.
Králíky v roce 2007 s podporou EU přestavovaly zchátralou budovu, ve které v osmnáctém a devatenáctém století sídlil pivovar. Od května 2007 z ní bude takzvaný Evropský dům. Přestože šlo o rekonstrukci, z původní stavby zůstala jen malá část. Dům v historickém jádru města totiž řadu let chátral a v únoru 2006 jeho střecha povolila pod tíhou sněhu. Pád střechy poškodil i ty vnitřní zdi, které se původně neměly ani bourat. Z původního domu zůstala jen boční a čelní zeď a některé klenby. Právě klenby v někdejším pivovaru spolu s jeho černou kuchyní považují památkaři za cenné dědictví, kvůli kterému nedovolili dům zbourat.
Králičtí měšťané pivovar vybudovali po roce 1708, kdy původní pivovar na náměstí vyhořel. Pivovar v domě existoval až do roku 1852, kdy došlo k jeho zrušení z důvodu zániku zvláštních privilegií pivovárečného měšťana.
Od té doby až do konce minulého století sloužil dům k obytným účelům.
V roce 2008 byl po rekonstrukci otevřen Evropský dům v památkově chráněném bývalém Měšťanském pivovaru.
Panský pivovar hraběte Althana Králíky

foto lokace
článek: Pivovary v Králíkách v minulosti a dnes >>>
zrušen asi 1900; 4 000 hl
Kralovice

 

 

 

Pivovar Kralovice ; Kralowitz

foto lokace
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Kralovic >>>
1400 – 1934; max.1 500 hl; PS
Od 19.stol. jej vlastnila rodina Soukupů (Václav Soukup), kteří tu i sládkovali. Do roku 1940 zde fungoval pivovar. Nyní Mlékárna Kralovice.
Kralupy nad Vltavou

  

 

  

 

 

 

 

 

Bohemia – pivovar Friedrich Wilhelm Möller, Kralupy nad Vltavou; Pivovar a sladovna Kralupy

foto lokace etikety
článek: Osudy zaniklých pivovarů – Pivovar Kralupy nad Vltavou >>>
1872 – 1979; max. 61 000 hl
v maj.rodiny Fischerů do roku 1948 (Ing. Josef Fischer); 1940-45 jej vlastnil Friedrich Wilhelm Möller; 
Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků
a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších
průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn
„Bohemia – pivovar Friedrich Wilhelm Möller, Kralupy nad Vlt.“, Kralupy nad Vltavou (majitel Ing. Josef Fischer).
r. 1948-1950 Rakovnicko-kladenské pivovary n.p, 1951-1952 Berounsko-rakovnické pivovary n.p., 1953-1957 Krušovické pivovary n.p., 1958-1959 Berounsko-rakovnické pivovary n.p., 1960-1979 Středočeské pivovary n.p.
vyráběl mj. pivo Kralupský ležák 12o ; Kralupský Černý Kozel 10o , Bohemia 12o (světlý ležák); po r. 1979 stáčírna Velkých Popovic, Ústeckých pivovarů; na konci 20.století byla v pivovaru instalována linka na plnění do plechovek, kterou využívaly mnohé menší pivovary
Kralupy u Chomutova (Německé Kralupy)
vznik pivovaru: 1520, zánik pivovaru: 1668, majitel: Právovárečné měšťanstvo, obec zrušena 1976 – těžba uhlí
Kraselov
Zdejší tvrz byla roku 1619 vypálena. Po pozdější obnově z ní vznikl pivovar s obytnou částí, ale ani ten nezůstal natrvalo. Roku 1710 z něj byla udělána sýpka a pevná stavba později sloužila k ještě dalším hospodářským účelům.
Krasíkov

 

 

Pivovar Krasíkov ; Fürstliche Brauerei Schwannberg

foto lokace
1712 – 1947; 15 000 hl; TC
Další přestavba hradu Krasíkov proběhla v 1. polovině 16. století za panování Kryštofa ze Švamberka – ten nechal hrad rozšířit a přestavět do podoby reprezentativní rodové rezidence, v téže dobře byl už na hradě i pivovar s vlastní sladovnou. V předhradí stávaly hospodářské budovy (včetně již zmiňovaného pivovaru).
maj.: kníže Löwenstein
Kraslice

  

 

 

 

 

 

Obecní pivovar Kraslice ; Graslitz

foto lokace
zrušen 1923; max.15 000 hl; SO
posl.maj.: Jan Bőhm do roku 1920 (i sládek); pak akc.spol.
Ve starých písemnostech se našla zpráva o pěstování chmele waldsaskými mnichy někde na Kraslicku již ve 13. století.
Roku 1887 ho koupila rodina Böhmů, za nich roku 1888 pivovar přestavěn a zmodernizován na strojní pohon a šedesátihektolitrový var. Vystavovalo se téměř 15 000 hektolitrů piva ročně. Krátce po skončení první světové války získala krizí postižený pivovar akciová společnost, ta ještě nechala rozšířit lednici podle projektu kraslického stavitele Antona Schmidta, přesto zanedlouho zkrachoval a roku 1925 byl zrušen. Budovy byly v letech 1926–1929 postupně upraveny pro bydlení podle projektu kraslické kanceláře Hierath & Lehrer, další adaptace proběhly roku 1933 a 1940 místním stavitelem Josefem Hochsiederem. Po druhé světové válce objekty dlouhá léta přežívaly, postupně však docházelo k jejich destrukci a zbytek podlehl demolici roku 2008. Stojí pouze obytný dům č. 318 z roku 1899. (zdroj: Daniel Froněk – Pavel Jákl – Milan Starec, Pivo & cukr.)
Pod budovami pivovaru se nacházely rozsáhlé podzemní prostory, které vzaly za své, dochovaly se pouze sklepy ve skále za restaurací ,,Červený mlýn“.
Hraběcí pivovar Kraslice

foto lokace
zal.před 1575 – 1904 ; max.4 000 hl
posl.maj.: hrabě Ervín Nostic-Rienech do roku 1904, pak Kristian Breinl.
Pivovar byl stržen okolo roku 1912 a nahrazen budovou současné České spořitelny.
Krásná u Aše
U zámku stával vrchnostenský pivovar (vařil asi do roku 1907), po připojení k Aši byl zde vybudován Akciový pivovar. viz Aš
Krásná Lípa

 

Pivovar Krásná Lípa ; Schönlinde

foto lokace
1877 – 1949; 5 000 hl; DC
posl. maj.: Kornelius Häusler
Pivovar fungoval v Krásné Lípě mezi léty 1877 – 1949. Vařila se zde desítka zvaná Schanfbier. V 70. letech byl celý objekt srovnán se zemí. Trochu jako přizrak se vynořil v roce 1997, kdy stavebníci počali kopat základy pro první z nových bytových domů. Tehdy byly kompletně odkryty základy bývalého pivovaru a řada mladších obyvatel města se dozvěděla, že zde býval pivovar. Staré základy sice přinesly pár problémů při výstavbě nového domu, přesto byl dokončen a po pivovaru tak definitivně nezůstalo jediné památky.
Na historii pivovarnictví v Krásné Lípě navázal až v roce 2013 otevřený minipivovar Falkenštejn, který začal vařit o pár desítek metrů jinde, na Křinickém náměstí.
Krásná Lípa

 

Pivovar Krásná Lípa ; Schőnlind
zrušen asi 1890; 2 000 hl; SO
maj.: Eifler
Krásno

 

Pivovar Krásno ; Schőnfeld
zrušen asi 1935; 1 000 hl; SO
maj.: J. Kern
Krásný Les

 

Vrchnostenský pivovar v Krásném Lese ; Brauerei Schönwald

foto lokace
zrušen během první světové války, asi 1914; 3 000 hl
maj.: hrabě Westphalen
Krašov

 

Pivovar Krašov
zrušen asi 1890; 200 hl; PS
maj.: M. Piddolová
Pivovar souvisel s hradem a byl součástí jeho rozsáhlého hospodářského předhradí (spolu s mlýny, rybníky a náhony, kovárnou).
Krašovice
Pivovar Krašovice
článek: Pivovarnictví na Sedlčansku >>>
Krašovice u Plzně
Pivovar Krašovice
foto
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Plas >>>
Kratonohy

 

Pivovar Kratonohy ; Kratenau
zrušen asi 1890; 2 700 hl; HK
maj.: hrabě Kinský
Kravaře

 

 

 

 

Pivovar Kravaře ; Brauerei G. Kösel Deutsch Krawarn
zrušen 1878; OP
Pivovar Kravaře ; Brauerei E. Müller Deutsch Krawarn

foto lokace
zrušen 1918; OP
První podrobnější zpráva o obci je až z roku 1550. Tehdy v Kravařích stála tvrz a dvůr, při ní pivovar a sladovna. Dále zde byl druhý dvůr, kterému se říkalo ovčířský. Při něm byly chmelnice a mlýn. Dnes již z pivovaru nic není, vyhořel v dubnu 1945.Zůstala jen přebudovaná restaurace na Opavské ulici naproti kostelu.
Kravaře
Pivovar Kravaře
Kravaře měly pivovar, známý od roku 1561. CL
článek: Pivovarnictví na Českolipsku >>>
Kravsko
Pivovar při statku Kravsko ; Klášterní premonstrátský pivovar

foto lokace
zrušen 1899; 60 hl; ZN
Roku 1547 se tehdejší loucký opat zavázal, že nebude vařit a čepovat pivo v okruhu jedné míle od města Znojma. To porušil hned roku 1579 nejslavnější z louckých opatů Šebestián Freytag z Čepirohu (opatem od roku 1573), který založil nový pivovar ve svém letním sídle v Kravsku. I když Kravsko leží přes míli daleko, snažili se konšelé opatovi ve
vaření piva zabránit a dokonce si stěžovali u Rudolfa II.. V Kravsku ovšem jejich mílové právo neplatilo a tak opata ke zrušení pivovaru nedonutili. Pivovar vařil až do roku 1899, budova stojí dodnes. V roce 2016 sídlo obecního úřadu.
Krhov u Moravských Budějovic
Pivovar Krhov
zmiňován v letech 1511-1515; TR
Krnov

 

Městský pivovar Krnov

foto lokace
zrušen 1951; 15 000 hl
Budovy pivovaru byly v roce 2002 zachovány na Pivovarské ulici v centru města. V roce 2002 došlo se změně majitelů objektu, proběhly velké rekonstrukce, budovy byly komerčně využívány (sklad nápojů, posilovna apod.).
Krnsko

 

Pivovar hraběte Šporka Krnsko ; Pivovar Vančurů z Řehnic
zrušen asi 1890; 100 hl; MB
Pivovar zanikl pod konkurenčním tlakem pivovaru v Klášteře-Hradišti. Zachovala se budova sladovny značně přestavěná na obytný dům a část sklepů v oboře.
Kroměříž

  

 

  

 

 

 

 

  

 

 

 
 

 

Měšťanský pivovar Kroměříž

foto lokace
1278 – 1925; max.14 000 hl
práv.mešťanstvo ho vlastnilo do r.1925, od 19.stol.pronajímán
Budova pivovaru právovárečných měšťanů vznikla v období renesance, právo vařit pivo je však v Kroměříži zhruba tak staré jako město samo. V letech 1540-1567 se ve městě setkáváme s osmi domy nákladnickými, které měly právo na vlastních pánvích vařit pivo a dodávat je šenkovním domům, to je většině domů na náměstí a přilehlých ulicích. Šenkovní domy mohly ve svých mázhauzech, to je v širokých přízemních chodbách šenkovat, když na ně přišla řada. Bývalo to několikrát do roka. Nejdéle se udrželo nákladnícké právo v domě, kde je dnes hotel Haná. Roztroušené domácí pivovary nebyly hospodárné, proto se šenkovní domy koncem 16.století sdružily a vybudovaly společný pivovar vedle radnice. Pivovar patřil právovárečným měšťanům a i zde dávali vařit předepsaný počet várek, které pak doma šenkovali. Pivkoštéři čili lízníci ochutnávali piva, než byla přivezena k šenkování. Když tento hostinský způsob začal odumírat, přivlastnilo si pivovar město a vařilo v něm ještě na počátku 20.století. Pivovarská budova, renesanční, s krásně klenutými stropy, pomalu pustla, dole byla řada krámků, ve dvoře uhelné skladiště. V roce 1953 byla budova renovována dle návrhu architekta Capouška na společenské centrum se sálem.
Arcibiskupský pivovar Kroměříž ; Pivovar a sladovna Ing.Rostislav Regentik, Kroměříž, Na Kopečku č. 61/63

foto lokace etikety
1226 – 1985-87; 40 000 hl
majitel fy Ing. František Regentík, vlastník podniku Arcibiskupství olomoucké, 1948-1953 Slovácké pivovary n.p, 1954 Přerovské pivovary n.p., 1955-1959 Slovácké pivovary n.p., 1960-19?? Jihomoravské pivovary k.p.Brno závod 06 Kroměříž vařil mj. Kroměřížské výčepní světlé pivo 10°, Podzámecké světlé pivo
11°
Krompach

 

Panský pivovar Krompach ; Krombach
článek: Pivovarnictví na Českolipsku >>>
zrušen asi 1890; 3 000 hl; CL
maj.: císař František Josef I.
Krsy

 

Pivovar Krsy
foto
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Úterý >>>
Krucemburk
Panský pivovar Krucemburk

foto lokace
Krukanice

 

Zámecký pivovar Krukanice

foto lokace
článek: Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Úterý >>>
zrušen 1946; 2 500 hl; PS
majetek Kláštera Teplá
Pivovar stál v areálu rozsáhlého dvora pozdně barokního založení, jenž přiléhal k zámku.
Krušovice

 

Fürstenberský pivovar Krušovice ; Státní pivovar Krušovice

foto lokace
V provozu.
článek: Pivovar Krušovice >>>
Krupka

 

Měšťanský pivovar Krupka

foto lokace
1477 – 1941; 2 000 hl; TP
nájemce A. Kraus; Roku 1884 byl posledním z 950 českých pivovarů, který vařil na „svrchní kvasnice“, když ostatní závody, po příkladu plzeňského, přešly na „spodní kvašení po bavorském způsobu“.
Kryry

 

Pivovar Kryry ; Kriegern

foto lokace
zrušen 1929; 2 500 hl; LN
maj.: Schulthes
Pivovar nechal roku 1875 postavit Franz Thoman. Od roku 1890 ho vlastnil Karl Mocker. Po dalších čtyř výměn vlastníků ho v roce 1924 koupil židovský obchodník s dobytkem Arthur Abeles. Posledním vlastníkem pivovaru byl pravděpodobně J.Wenig. Dochovaly se i lahve s nápisem vlastníků pivovaru. Naturbier Karl Mockers Brauerei Kriegern a Brauerei J.Wenig Kriegern. Budovu Mockerova pivovaru později adaptovaná na sušárnu chmele.
Křemýž

 

Pivovar Křemýž
zrušen asi 1890; 300 hl; TP
maj.: hrabě Ledebour
Křetín u Letovic
Panský pivovar Křetín
foto
článek: Panský pivovar v Křetíně >>>
Křesetice

 

Pivovar a sladovna Arnošta Babka v Křeseticích u Kutné Hory
1749 – 1904; max.2 000 hl
majitelé: Kristián a Johanna Schäffer; Arnošt Babka; posl.sládkem byl Arnošť Babka
Křídla
Vrchnostenský pivovar Křídla ZS
Křinec

 

Pivovar Křinec
zrušen 1890; 800 hl; NB
svobodný pán Bethman
Pivovar se sladovnou existoval při při křineckém panském dvoře. Byl postaven v 16.století z materiálu, který pocházel z nedalekého rozebraného hradu Kunstberk.
Křivoklát

  

 

  

 

 

 

Fürstenberský pivovar Křivoklát ; Státní pivovar v Křivoklátě

foto lokace etikety video
článek: Pivovar na Křivoklátě >>>
1517 – 1951; max. 18 700 hl
maj. rodu Fürstenbergů do roku 1929, poté do r.1948 státním pivovarem; 1948-1951 Kladensko-rakovnické pivovary n.p.; vařil m.j. jedenáctiprocentní pivo Křivoklátský kastelán i Kastelán 20°.
Když byla roku 1735 dokončena nová měděná varna na 35 sudů piva, hradní studna už nestačila. Byl vybudován vodovod samospádem ze dvora Požáry. Voda byla také vedena provrtanými kmeny, ale i železnýmu rourami do železné hranaté kašny na hradním nádvoří. Jediný pivovar v okrese Rakovník, který vedle krušovického a rakovnického přežil druhou světovou válku. Důvod uzavření byla bezpečnost hradu. Část zařízení byla demontována, část skončila ve šrotu.
Křižanov

 

Pivovar Křižanov

foto lokace
zrušen asi 1880; 500 hl; ZS
Pivovar stál na místě dnešního lihovaru.
Křtěnice
Pivovar při velkostatku Křtěnice
zrušen 1885; 500 hl; ZN
Křtiny

 

Pivovar Křtiny
zrušen 1898; 1 000 hl; BK
maj.: kníže Lichtenstein
Kundratice

 

Zámecký pivovar Kundratice
zrušen 1935; 1 000 hl; KT
maj.: August Schröder
Kunějovice

 

Pivovar Kunějovice
zrušen asi 1890; 700 hl; PS
maj.: E. Theumer
Kunín

  

 

  

 

 

 

  

 

 
 

 

 

Zámecký pivovar Kunín

foto lokace
zrušen asi 1900; 1 200
hl; NJ
maj.: rytíř Bauer
V soupisu moravských pivovarů z roku 1598 je uveden i rytířský pivovar v Kunwaldu; nacházel se v rámci hospodářského dvora vedle zámku, část přestavěných budov zachována ještě v roce 2002, uchovány byly i rozsáhlé sklepy, které sloužily i jako vězení. Původní pivovar stál v parku u kunínského zámku. Na počátku 18. století jej ale kvůli rozšiřování panského sídla přestěhovali na současné místo. Ve své době vařil v okolí velmi oblíbené pivo. Během svých studií u hraběnky Walburgy byl ubytován právě v zámeckém pivovaru i František Palacký. Z Kunína na Novojičínsku v roce 2012 zmizel historický lihovar. Obec jej kvůli značné zchátralosti nechala v létě zbourat. Z areálu zůstaly pouze rozsáhlé sklepy. Objekt nebyl památkově chráněn, památkáři tak nic nenamítali. Kunínský pivovar, od konce 18. století pak lihovar, by za deset let oslavil tři sta let od dokončení. Jenže neoslavil. Zchátralý areál koupila obec před sedmi lety od státu za 400 tisíc korun. Objekty ale nezachránila, naopak zbourala. „Náklady na opravy by byly daleko vyšší, než když se objekt zboří a postaví se nový,“ tvrdila starostka Kunína Dagmar Novosadová. Původní pivovar stál v parku u kunínského zámku. Na počátku 18. století jej ale kvůli rozšiřování panského sídla přestěhovali na současné místo. Ve své době vařil v okolí velmi oblíbené pivo. „Během svých studií u hraběnky Walburgy byl ubytován právě v zámeckém pivovaru i František Palacký,“ upozornil kastelán zámku Kunín Jaroslav Zezulčík. Poslední líh zde vyrobili v 60. letech minulého století. Poté areál sloužil jako sociální bydlení. Obec jej uzavřela kvůli zchátralému stavu před třemi lety
po povodních. Nájemníky obec přestěhovala, areál ale postupně rozebírali zloději.
Kunštát

 

Pivovar Kunštát

foto lokace
zrušen 1928; 7 000 hl; BK
maj.: F. Coudenhove-Honrichs
Zbylo jen torzo – v roce 2008 obytný dům. Hlavní část pivovaru byla zbořena.
Kuří (Hermannschlag)

  

 

  

 

 

 

 

 

Vrchnostenský pivovar Kuří

foto lokace
Kníže z Eggenbergu krátce před rokem 1642 nechal ve dvoře v Hermannschlagu zapsat v zemských deskách zřízení pivovaru a ten „vrchnostem a podaným v okolí předal“. Přibližně do r. 1683 byl provoz  pivovaru zachován. Válečné zmatky, nedostatek surovin a klesající spotřeba byly příčinou, že provoz pivovaru se stále snižoval až by docela zastaven. V r. 1783 pravděpodobně pod vlivem josefínských reforem, byl sice pivovar obnoven, ale po krátké době z důvodů nerentability provoz ukončen. Později byly  znovu podnikány nové pokusy dát panské „pivovarské provozy“ do provozu. Protože toto podnikání přineslo klášterní vrchnosti více škody než užitku nechala se stavba a zařízení pivovaru všeobecně rozpadnout. V r.1878 když majetek už dávno přešel do soukromého vlastnictví pronajali pivovarská práva a poté prodali na tehdejší pivovarníky. Jako takoví byli jmenováni v r. 1873 Josef Doucha a v r. 1880 Franz Gangl. Doucha je také stavitel lednice náležející k pivovaru, kvasírny a skladištního sklepa. Na základě nalezených záznamů obnášel v r. 1873 výkon 20 věder a výroba piva 980 věder. V tomto roce muselo být provedeno celkem 49 várek, to znamená každý týden 1 várka z čehož se dá usoudit slušný provoz. V r. 1880 byla každá várka 16 hektolitrů, za celý rok celkem 576 hektolitrů. V teplých 35 týdnech roku bylo pivo vyráběno, ale v 17ti zimních týdnech provoz pivovaru odpočíval.
Kuřím

 

Pivovar a sladovna města Brna Kuřím ; Gurein

foto lokace
článek: Pivovar Kuřim >>>
Kuřivody
Pivovar Kuřivody CL
článek: Pivovarnictví na Českolipsku >>>
Kutná Hora

 

Městský pivovar Lorec Kutná Hora

foto lokace etikety
článek: Měšťanský pivovar Kutná Hora >>>
Kvasice

 

Pivovar Kvasice ; Kwassitz
zrušen 1898; max.2 000 hl; KM
maj.rod hrabat Thun-Hohensteinů
Kvasiny

 

Pivovar Kvasiny

foto lokace
článek: Pozůstatky pivovaru v Kvasinách >>>
1870 – 1929 zastaven provoz, 1930 zrušen; max.4 700 hl; RK
posl.maj. a sládci: rodina Vojtěchů
Květínov

 

Pivovar Květínov
zrušen asi 1890; 200 hl; HB
maj.: J. Schmidt
Kyjov

  

 

  

 

 

 

Akciový pivovar a sladovna Kyjov

foto lokace etikety
zrušen 1966; 20 000 hl
Roku 1548 se stává primátorem Václav starší Bzenecký, který nechává postavit sladovnu a přestavět pivovar.Pivovar byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn Vyhláškou ministryně výživy ze dne 18.12.1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském. Podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28.4.1948, č. 115 Sb., o znárodnění
dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském.1948-1959 Slovácké pivovary n.p., 1960-1966 Jihomoravské pivovary n.p.
Kyjovice

  

 

  

 

 

 

 

 

Panský pivovar Kyjovice

foto lokace
Pivovar v malé obci na Opavsku původně fungoval jako lihovar. Objekt byl evidován jako dům s číslem popisným 52. Jednalo se o majetek místních pánů. Konkrétně Arnošta Augusta hraběte Falkenhayna. Během roku 1796 byla provozovna pronajata. Prvním nájemcem pivovaru byl Žid Samuel Hošek, který přišel do vesnice snad z Polska. Šlo o jediného Žida v obci. V té době hospody z Kyjovic, Těškovic a Pusté Polomi musely od něj odebírat kořalku. Později se z lihovaru stal čistě jenom pivovar. Pronájem s postupem času přešel ze Samuela Hoška na Johana Staffina. Ten se podle všeho přistěhoval do Kyjovic z Německa. V průběhu roku 1841 byl objekt prodán do soukromého vlastnictví i s panskou hospodou. Majitelem se stal Staffinův vnuk Max Staffin. Když už stavení nesloužilo svému účelu, bylo využíváno k dočasnému bydlení pro lidi, kteří neměli svoji vlastní střechu nad hlavou. Budova pivovaru byla zbourána, vedle byl následně v sedmdesátých letech minulého století postaven nový rodinný dům. Místní označení této části obce „Do pivovaru“ však zůstalo.
(zdroj: www.opavsky.denik.cz/zpravy_region/pivovar-kyjovice07092013.html)
Kynšperk nad Ohří

  

 

  

 

 

Pivovar Kynšperk ; Kinsperk

foto lokace
článek: Minipivovar Kynšperk nad Ohří >>>
16 stol. – 1951; max. 56 000 hl; SO
posl.maj.: rod svob.pánů Haasů z Hasenfelsu do 2.sv.války; 1945-48 národní správa; 1949 Okresní kynšperský pivovar; 1950-51 Kynšperský pivovar, komunální podnik.
Po sedmapadesáti letech se v Kynšperku nad Ohří mělo začít znovu vařit pivo. Chátrající areál pivovaru opravovala v roce 2011 společnost Absolut Active.
Kyselka

 

Pivovar Kyselka ; Giesshűbel ; Kysíbl
zrušen asi 1890; 7 000 hl; KV
maj.: hrabě Černín
Kytlice

  

 

  

 

 

 

 
 

  

 

 

 

 
 

  

 

 

 

 
 

Pivovar Kytlice ; Kitlitz

foto lokace
zrušen asi 1917; 1 500 hl; DC
Ve svých počátcích se nejednalo o kytlický, nýbrž falknovský pivovar a to z prostého důvodu: ves Kytlice ještě neexistovala. Správním územím bylo sloupské panství náležící Zdislavu Berkovi z Dubé a Lipé. Kolem roku 1530 se objevuje ve Falknově sklářský mistr Pavel Schürer a zakládá skelnou huť m.j. s právem vařiti pivo a čepovat je v huti. Z toho lze usoudit, že s počátkem sklářství počalo i pivovarnictví. O jeho způsobu provozu a prosperitě nemáme informace. Schürerové působí ve Falknově až do roku 1731. Dá se tedy předpokládat, že vařil i pivovar. Skláři pít potřebovali a o šenky nebyla ve vsi nikdy nouze. V roce 1732 kupuje huť i se všemi majetky, tedy i pivovar, Johan Josef Kittel, avšak roku 1755 zastavuje pro nedostatek paliva (dřeva) výrobu ve skelné huti i v pivovaru. V roce 1772 je mu vrchností obnovení provozu opět povoleno. O několik desetiletí později je pivovar v nájmu (podle kroniky „jakýmsi“) F.X. Spielmannem. Ví se o něm, že postavil novou sušárnu sladu a zajistil přívod vody z pramene v Horním Falknově. Někdy v té době pochází i pivovarské sklepy ( dnes naproti přes silnici u čp. 16). Po roce 1850 si pronajal pivovar sládek Alois Palme a výroba „jede naplno“. Kdesi jsem četl, že kytlický pivovar v době své největší slávy měl roční výstav 3600 hl, jinde že 1500 hl. Ano, čtete správně, byl to již kytlický pivovar. Obec Kytlice vznikla jako část Falknova roku 1757 zásluhou Jana Josefa Kittela, syna zmíněného otce Johana Josefa Kittela. Sem spadal územně i pivovar. Dvacet let nato, v roce 1870, přechází pivovar ve veřejné dražbě do vlastnictví majitele městského pivovaru v České Kamenici Antonína Kahla. Nový majitel se pivovaru zmocnil nejspíše s úmyslem zlikvidovat konkurenci, neboť o 17 let později je tu v nájmu uváděna firma Lazarus a Rosenfeld – rafinerie skla a porcelánu. V bývalé fabričce CNC Technik, která na části pozemků pivovaru působila, stále stojí kousek od vrátnice pomenší objekt rovněž s letopočtem 1870. K čemu sloužil pivovaru se již asi nedozvíme. Nápad s rafinerií se neujal. O osm let později, r. 1895, prodává Anton Kahl objekty pivovaru Karlu Führichovi sládkovi z Plzně, který znovu začíná vařit kytlické pivo. V obytném domě otevírá v přízemí hostinec a řeznictví Reinhold Gürtler, v prvním patře sídlí Finanční stráž. Ve válečných dobách první světové války je v pivovaru otevřena válečná kuchyně, kde každý strávník dostal za 20 hal. půl litru masové polévky. Ke stravování je přihlášeno asi 900 lidí. Zrušena je v r. 1919. V červenci téhož roku kupuje pivovar se všemi objekty firma Bratří Rachmannové z Nového Boru, výroba skleněného a kovového zboží, taktéž vlastník Mariiny hutě. Vaření kytlického piva touto transakcí definitivně končí.
Karel Führich